Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Combat Life Saver: Záchrana života pod palbou

Datum přidání 28.11.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Kasárna v Hranicích jsou domovem jednoho z pěti akreditovaných výukových center CLS (Combat Life Saver) v Armádě České republiky. Jde o místa, kde se vojáci učí zachraňovat své kolegy přímo na bitevním poli podle metodiky TCCC (Tactical Combat Casualty Care). Redakce Armádních novin měla možnost nahlédnout pod pokličku výuky CLS právě v Hranicích.

Foto: Zachránit vojáka pod palbou není nic jednoduchého. Nad vším bdí oko instruktora. / Autor

Foto: Zachránit vojáka pod palbou není nic jednoduchého. Nad vším bdí oko instruktora. / Autor

Cíl: Udržet vojáky při životě

Nejprve děkujeme nadporučíku Hamplovi za to, že nám návštěvu vyjednal. Děkujeme také nadrotmistrovi Dušanu Cigánikovi, vedoucímu centra CLS v Hranicích, za jeho erudovaný výklad a ochotu odpovídat na naše otázky.

 

Akreditační centrum CLS působí v Hranicích od listopadu 2011 pod patronátem 7. mechanizované brigády. Cílem centra je naučit vybrané vojáky poskytnout bezodkladnou, život zachraňující pomoc přímo na bojišti. CLS-vojáci tvoří jakýsi mezičlánek mezi zdravotníky (Combat Medic) a vojáky. V centru však probíhá výuka i běžného zdravotnického personálu.

 

Primárně je středisko určeno vojákům 7. mechanizované brigády. Vzhledem k vytíženosti podobných center Armády ČR se v Hranicích vzdělávají vojáci i z jiných útvarů, včetně vojáků z 601. skss.

 

Combat Life SaverFoto: Po vstupu do budovy je vám okamžitě jasné, kde se necházíte. / Autor

 

Vojáci procházející výcvikem ve výukovém centru CLS si osvojují metodiku TCCC. Jde o techniku poskytování neodkladné zdravotnické pomoci v bojových a extrémních podmínkách. CLS vojáci poskytují nejen první pomoc, ale umějí se na bojišti také správně chovat. Důležitost taktiky shrnuje nadrotmistr Dušan Cigánik: "Nejhorší je zmatený zdravotník."


Potřeba vzniku CLS-profese a vývoj metodiky TCCC souvisejí s vojenskými operacemi v Iráku a poté v Afghánistánu. V Iráku vyvstal problém, jak odloučeným vojákům a jednotkám zajistit efektivní první pomoc, respektive jak zajistit první pomoc, než se postiženého podaří evakuovat do příslušného zdravotnického střediska.

 

Učit se, učit se, učit se

Centra CLS fungují v Armádě ČR již pár let. V současné době je vycvičen dostatek vojáků – podle nadrotmistra Cigánika je jich dokonce "nadbytek". Důvodem je především intenzivní nasazení českých vojáků v Afghánistánu – v každém družstvu zde byl (měl být) jeden voják s kurzem CLS.

 

Combat Life SaverFoto: Vnitřní místnost pro výcvik CLS. / Autor

 

Každý "sílesák" 7. mechanizované brigády musí nejprve projít kurzem první pomocí a teprve pak podstoupí výcvik v centru CLS. Velmi důležité je, aby si následně dokázal udržet svou odbornost.

 

I když logika velí, že je dobré mít co nejvíce vojáků s CLS, realita není tak jednoduchá. Problém je především udržovat schopnosti vycvičených vojáků na požadované úrovni. "Ten člověk sice má papír, ale pokud nedělá nic dva roky, dostane se skoro na začátek," vysvětluje nadrotmistr Cigánik.

 

Kurzy CLS nejsou rozhodně zbytečné. Při posledním nasazení vojáků 71. mpr ve Wardaku byli součástí jednotky i dva hraničtí zdravotníci s akreditací instruktorů CLS, kteří spolu s dalšími vojáky s kurzem CLS působili na americko-afghánské základně v rámci české ROLE 1. Zde poskytovali neodkladnou péči afghánským a českým vojákům. Celkově vojáci poskytli 180 bojových ošetření.

 

Combat Life SaverFoto: Základní vybavení "Combat Life Savera" / Autor

 

Nejčastější důvody úmrtí na bojišti

Pojďme si blíže představit, proti čemu "sílesáci" bojují. V Iráku padlo 90 % vojáků přímo na bojišti a "pouze" 10 % zemřelo později ve zdravotnických zařízeních. Právě potřeba zachránit vojáky na bojišti a dostat je do zdravotnického zařízení vedla ke vzniku metodiky TCCC.

 

Čeští vojáci při výuce TCCC vycházejí zejména z draze zaplacených zkušeností amerických vojáků. Američané ve válce v Iráku zjistili, že spousta úmrtí byla zbytečná a mohlo se jim předejít.

 

V CLS-centru v Hrancích mají k dispozici statistiky nejčastějších důvodů úmrtí na bojišti. Ve válce v Iráku došlo ke 44 % úmrtí kvůli masivnímu krvácení z končetin. Statistika však neupřesňuje, zda šlo o poranění způsobené střelbou, nebo explozí výbušniny.

 

Druhým nejběžnějším důvodem úmrtí je poranění hrudníku (32 %). Ač se na první pohled může zdát, že je v době moderních neprůstřelných vest hrudník více chráněn, není tak docela pravda. Oproti éře druhé světové války nebo vietnamské války poranění hrudníků jistě ubylo.

 

Combat Life SaverFoto: Batoh se zdravotnickým vybavením pro pěší patroly / Autor

 

Na druhou stranu se v Iráku a Afghánistánu nesmírně rozmohly nástražné výbušné systémy IED. Výbuchy IED nezpůsobují  jen častější poranění končetin, ale skrze nechráněná místa na vestě (především boky) vážně poraní trup.

 

Třetím nejčastějším případem bylo poranění hlavy a krku – na počtu mrtvých se toto zranění podílelo 16 %. Zbývajících 8 % připadlo na mnohočetná devastující poranění – polytraumata.

 

V průběhu let se sice procenta pohybovala nahoru a dolů, avšak poměr zranění přetrvává. Platí to pro Irák i Afghánistán.  

 

Zachránit život aneb dovednosti CLS-vojáka

Zdá se, i podle předešlých odstavců, že alfou a omegou výcviku je umět zastavit masivní krvácení z končetin. Ať již jde o zranění způsobená střelbou, anebo výbuchem. Správné nasazení škrtidla a vůbec zacházení s ním musí být samozřejmostí, i když, jak se přesvědčíme později při živé ukázce, není to v bojových podmínkách nic jednoduchého.

 

Combat Life Saver

Foto: Jde se pro zraněné. Důležité je krýt se. / Autor

 

Důležité je umět také odstranit obstrukce dýchacích cest. Jak nám potvrdil rotmistr Ondřej Souček, hranický voják se zkušenostmi z Afghánistánu, afghánští vojáci měli v řadě případů poraněnou tvář, oči a hlavu – důvodem byl nedostatečný výcvik. "Afghánští vojáci se často setkávají s IED. Strkají hlavy do propustků (most s odpadní strouhou, oblíbené místo pro položení IED – pozn. redakce). Nebo když IED špatně zneškodní, jde většinou zásah do hlavy," vysvětluje rotmistr Souček.

 

Voják zraněný na tváři mívá mnohdy dýchací cesty zahlcené krví nebo jinak přerušené. A proto je nutné umět dýchací cesty zprůchodnit buď zavedením "dýchací trubice", nebo provést koniotomii (tracheotomii), tzn. chirurgicky.

 

Dále se musejí umět vypořádat při poranění hrudníku s případným tenzním pneumotoraxem. Je to stav, kdy se ve zraněné části hrudníku hromadí vzduch, jenž tlačí na zdravé orgány – především na srdce a zdravou část plíce. Voják musí umět pomocí aplikace velké jehly ulevit poraněné části hrudníku od tlaku vzduchu. 

 

Video: Nácvik záchrany zraněných vojáků. OMLUVTE ROZTŘESENÝ OBRAZ. / Autor

 

Absolventi kurzu CLS si musejí také poradit s vojákem, který je postižen šokem, musejí umět zajistit krevní řečiště pro podání náhradních roztoků při rozvíjejícím se šoku kvůli masivní ztrátě krve.

 

Nadrotmistr Cigáník nám také řekl věc, které jsme zpočátku nerozuměli – CLS-vojáci se snaží předcházet vzniku posttraumatické stresové poruchy (PSTD). Ač je PSTD čistě psychickým postižením způsobeným extrémním psychickým vypětím, lze jeho následky přímo na bojišti zmírnit.

 

Američané zjistili, že lidé trpící PSTD byli často v inkriminované situaci zranění, a proto si nepříjemný zážitek spojují s fyzickou bolestí, což má později devastující vliv na jejich duševní zdraví. Vhodnými imobilizačními technikami a správně nastavenou analgetickou léčbou se CLS-vojáci snaží rozvoji této poruchy předejít.

 

Combat Life SaverFoto: Odtáhnout do bezpečí zraněného dá zabrat. / autor

 

Ve výcvikových kurzech CLS se tudíž učí, jak o vojáky s traumatem pečovat. "Dbáme na to, aby vojáci ulevili zraněným od bolesti. Ať už jde o znehybnění zlomenin, nebo o poskytnutí analgetických přípravků,“ říká nadrotmistr Cigánik.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Centrum v Hranicích má dostatek prostor, v nichž mohou vojáci získávat teoretické i praktické znalosti. Vojáci se donekonečna biflují, jak poznat typ zranění a jak je zvládnout. Během výcviku jsou sledováni zkušenými instruktory, kteří nejen kontrolují správnost postupů, ale předávají také neocenitelné praktické zkušenosti.

 

V Hranicích dokážou simulovat i různé bojové podmínky. Ve vnitřní výcvikové místnosti navozují dojem válečného běsnění projektor a reproduktory. Instruktoři dle libosti mohou ztlumit světlo, takže adeptům CLS-kurzu nezbývá nic jiného, než aby "operovali" s nasazenou čelovkou.

 

Naopak venkovní výcvikový prostor slouží k nácviku taktických drilů. Adept CLS musí umět zachránit vojáka, ale nesmí se stát sám obětí střelby. Vojáci se tak učí, jak se pohybovat směrem ke zraněným, jak se krýt apod.

 

Foto: Sedm minut do příletu MEDEVACu. Je třeba podat zraněnému fyziologický roztok. / Autor

 

Stejně je tak donekonečna drilován odsun zraněného pod palbou. Důležité je provést na místě nezbytné život zachraňující úkony (např. nasadit turniket) a poté odtáhnout (doslova) zraněného do bezpečí. Dlužno dodat, že zájemce o kurz CSL musí mít vynikající fyzickou kondici, jinak nemá šanci odtáhnout zraněného po zemi několik desítek metrů daleko.

 

Během odsunu je však opět nutno dbát na to, že jste stále pod palbou. I se zraněným je třeba schovat se za překážku, opětovat palbu a poté pokračovat dále. Nezbytností je přitom kontrolovat správnost nasazení turniketu, aby zraněný voják při odsunu nevykrvácel.

 

Učí se však i takové „detaily“ jako je správná manipulace se zbraní. Poslední, co zachraňující voják potřebuje je, aby mu jeho zbraň padala přes hlavu, pletla se pod nohy nebo ji někde ztratil.

Zajímalo nás také, jako vojáci psychicky zvládají stresové podmínky na bojišti a jak je při výcviku ošetřeno zvládání stresových podmínek. Nadrotmistr Cigánik nám potvrdil, že právě neustály výcvik, drilování a praxe je nejlepší obranou proti stresu. Pokud voják přesně zná postupy, ví co má dělat, mnohem lépe zvládá bojový stres. „Zachování klidu v dané situaci je přímo úměrné zkušenostem, který zasahující personál má,“ říká Cigánik.

 

Na tomto místě je dlužno říct, že Afghánistán byl pro zdravotnický personál Armády ČR obrovskou zkušeností. V Afghánistánu nebo Iráku přišli vojáci AČR do styku se zraněními, které se v civilních podmínkách ČR vůbec nevyskytují. „Každý den jsme se zlepšovali, protože tam bylo hodně těchto případů, hodně úrazů. Dostávali jsme čím dál větší jistotu,“ říká Souček. 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr