Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Válečná zpravodajství v globální vesnici

Datum přidání 06.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 13 komentářů    autor autor: Hana Zelená

Každý den se na diváky televizního zpravodajství, čtenáře tištěných i elektronických médií, valí zprávy o bojích na Ukrajině, v Afghánistánu, válečných konfliktech na území Afriky, hrozbě zavlečení eboly z téhož kontinentu. Technologie rozšířila horizont člověka, který od pravěku hlídal jen okolí z nejvyššího možného bodu ve svém okolí, na celý svět. A teroristické útoky ho utvrdily v tom, že nebezpečí může přijít skutečně odkudkoli.

Foto: Média nám zprostředkovávají informace o konfliktech téměř okamžitě a ze všech koutů světa. / YouTube

Foto: Média nám zprostředkovávají informace o konfliktech téměř okamžitě a ze všech koutů světa. / YouTube

 

Globální vesnice

Člověk tak stojí před otázkou, jak tyto informace vstřebat, kterým věřit, jak je zpracovat. Vyhodnocuje z nich totiž nejen své primární pocity, ale i případně rozhodnutí stran svých obchodních záměrů v dané oblasti, ve vlastní zemi pak zajištění vlastního bezpečí při bezprostředním ohrožení.

 

Na to, že je třeba médiím a smyslu jejich poselství porozumět, upozornil už v první polovině 60. let 20. století kanadský filozof a teoretik Marshall McLuhan. Ještě před nástupem internetu předvídal, že elektronická média promění svět v globální vesnici.

 

McLuhan rozčlenil dějiny podle způsobu komunikace, která převládala v jejich jednotlivých epochách. Před vynálezem písma a zejména později knihtisku, nebylo možné shromažďovat informace, což vedlo ke kmenové pospolitosti - neexistoval "majitel" žádné klíčové informace, kterou by ovládal ostatní.

 

Takzvaný "literární" člověk (člověk schopný číst) pak získal podle Luhana schopnost abstrakce, odstup od předmětů a světa a také bezcitnost. Elektronická média (nástup rozhlasu, televize a digitálních médií) podle McLuhanových vizí vrátí do života člověka celistvost, nehierarchičnost, pospolitost a empatii. Tím podle něj vznikne již zmíněná globální vesnice (v originále "global village"), protože informace jsou už dostupné všem.

 

Pojem globální vesnice určitě vystihuje to, jak se svět díky technologiím zmenšil, jak jsou nám snadno dostupné i nejdramatičtější informace z nejzapadlejších koutů světa. Ale opravdu to vede k většímu pochopení a pocitu soudržnosti?

 

Informace v nás zanechávají změny

Do určité míry ano, diváky a čtenáře zasáhne pohled na oběť ozbrojeného konfliktu, sestřeleného letadla nad Ukrajinou. Ať ji přinese kterákoli strana. Společnost je také schopná zmobilizovat své síly pro humanitární pomoc. Ale současně cítí, že se tak děje chaoticky - už proto, že média nepřinášejí ucelený a rovnoměrně rozložený obraz o všech problémech lidstva

 

Zejména vnímavější jedinci se pak cítí takovým množstvím a zejména změtí informací a neschopností je pojmout, případně, pomoci, frustrováni. To potvrzuje další McLuhanovu teorii, že "každá nová technologie za poslední tři tisíce let ovlivnila psychiku a sociální sféru lidské existence, stala se extenzí - prodloužením člověka."

 

Tedy to, že díky televizním záběrům ve zprávách dále vidíme, a to v nás způsobuje hluboké a trvalé změny. Vyrovnáme se s nimi různým způsobem.

 

Obyvatelé celého světa mohou díky internetu projevit své názory, ale také uvolnit svoji nahromaděnou agresivitu a frustraci na nejrůznějších diskusích, portálech, osobních stránkách zvaných blogy.

 

Anonymita a pocit minimální zodpovědnosti stojí za tím, že do nich dotyční nedávají celou svou osobnost, ale "odbrzdí" pouze ty části své osobnosti, které chtějí uvolnit. Na druhou stranu ani oni sami se nevrací z virtuální do reálného světa ničím nepoznamenáni.

 

Lidská psychika pod náporem informací

Získané informace a virtuální střety s dalšími jedinci také ovlivňují lidskou psychiku, která se potřebuje s takovým zásahem vyrovnat. Dlužno říct, že bohužel ne vždy optimálním způsobem - výjimkou nejsou ani sebevraždy zejména mladých lidí kvůli kyberšikaně, na psychiatrii skončila ale nedávno i důchodkyně, která neunesla nadávky.

 

Pokud se k takovým informacím z běžného života přidají i zprávy o úmrtí vlastních vojáků v rámci plnění služby v NATO či záběry z blízké Ukrajiny, negativní pocity se znásobí.

 

Zdaleka ne všichni konzumenti zpráv zvolí jako řešení projekci vlastních názorů a zejména pocitů prostřednictvím internetu. U velké části obyvatelstva dochází podle McLuhana k tzv. narcisovské narkóze, syndromu, kdy si člověk neuvědomuje psychické ani společenské účinky nové technologie.

 

Ta vyvolává podráždění (protože jí člověk nerozumí) a tělo ve snaze udržet se v rovnováze provede autoamputaci té části organismu, která je změněnými podmínkami nejvíce namáhána: tedy vlastní odraz, vjem, který mu negativní informace o válkách přinášejí a zasahují ho. 

 

Odmítnutí obrazu o světě, jehož je ale každý z nás součástí, sice vede k bezprostřední úlevě nervové soustavy. Ale současně také blokuje poznání, schopnost rozpoznat, kdy by mohlo bezprostřední nebezpečí skutečně hrozit. A také, jak se máme jako voliči rozhodnout, abychom dali hlas takovým zástupcům, kteří mají dostatečné charakterové a intelektuální schopnosti k tomu, aby byli schopni za nás odpovídajícím způsobem v případě nebezpečí jednat.

 

Před tuto otázku nás ale nestaví jen parlamentní volby: pocit ohrožení je trvalý, nezmizí programovým odmítnutím sledovat zpravodajství, je pouze vytěsněn do podvědomí, které naši psychiku ovlivňuje nejvíc.

 

Selekce informací a orientace v médiích

Způsobem, jak z tohoto začarovaného kruhu ven, je pro dnešního člověka nutná selekce informací a orientace v médiích. McLuhan už před padesáti lety upozornil, že "médium je poselství", přičemž měl na mysli, že bez ohledu na nabízený obsah samo svým charakterem, tedy formou, vypovídá o společnosti, v níž operuje. McLuhan nabádá, abychom si všímali, jaká jsou naše média, jaká mají postavení v našem životě, jak s nimi nakládáme a jejich existence spoluformuje naše vztahy.

 

Dnešní média se už navíc ani netají tím, že upřednostňují formu před obsahem a záměrně kvůli prodeji útočí na emotivní a pudovou složku čtenáře.

 

Zejména při informacích o válečných konfliktech je nutné mít na zřeteli, kdo a jakým způsobem nám informace předává - například, proč ukrajinský důstojník při rozhovoru s Petrou Procházkovou pro Lidové noviny souhlasí se zveřejněním fotografie (vzápětí dostupné na veřejné síti), ale odmítne sdělit své jméno, aby neohrozil rodinu.

 

Každou takovou dílčí informaci je třeba vidět v širším kontextu, a v případě válek i v historickém právním. Na to, abychom mohli vybírat a posléze hodnotit informace o důvodech a průběhu válečných konfliktů, cílech operací našich vojáků na zahraničních misí, je potřeba orientace a kultivace, zdokonalování vlastních vědomostí a základních hodnot. 

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Vrata Datum: 07.08.2014 Čas: 20:19

p. Grohman: vrele souhlasim.

avatar
Vrata Datum: 07.08.2014 Čas: 20:16

kubo4747: rekl bych, prilis zobecnujete tvrzenim, ze cokoliv prijde nasilne po diktature bude jeste horsi nez ta puvodni diktature. To co rikate je v podstate absolutni obhajoba vsech diktatur, treba i te Severokorejske. Kdyby to bylo jak rikate, tak by lidstvo slo ve spirale od horsi diktatury k jeste strasnejsi a asi bychom jiz nebyli.

avatar
kubo4747 Datum: 07.08.2014 Čas: 18:00

Až na to, že média si porozprávajú a popíšu tak, ako im to pasuje najlepšie. Tak napr. situáciu v Sýrií, furt len dristali o tom, aký zlý je Asad, ale aký sú povstalci, to už nespomínali. A pritom povstalci sú horší a to je pritom pravidlo v občianskych vojnách, že povstalci sú vždy horší ako vládne jednotky. História tento fakt len potvrdzuje, ale aj dnešná prítomnosť.

avatar
Jan Grohmann Datum: 07.08.2014 Čas: 10:03

Co se týče autoamputace, je tady ještě jeden vážný problém ve zpracování informací. Většinou odřízneme nebo odmítneme přijmout informaci, která se nám nelíbí.
V tomhle jsou lidé velmistři. Jednoduše ignorujeme informaci, která nám nezapadá do našeho světonázoru, protože nás obtěžuje, zneklidňuje a vyvádí z rovnováhy.
Ostatně, to můžeme vidět i u přijímání informací o sestřelení letadla na Ukrajině. Velká část lidí jsou ohnivými zástupci toho, že letadlo sestřelila ukrajinská armáda, druhá skupina, stejně ohnivá, že lidé sestřelili separatisté.
Zamyslete se, kdy jsme zjistili, kdo za to mohl. Vsadím, že řada z nás určila viníka v prvních vteřinách, kdy jsme o nehodě slyšeli. A jak se říká: "Přání je otcem myšlenky..."

avatar
GAVL Datum: 06.08.2014 Čas: 22:16

Ji_Cerny
se způsobem přijímání informací a jejich nakládáním souhlasím

avatar
Ji_Cerny Datum: 06.08.2014 Čas: 19:38

Rád bych poděkoval za tento článek k zamyšlení. Dnešní doba bohužel umožňuje prožít poměrně spokojený a bezproblémový život, aniž by člověk musel nějak více přemýšlet a to je podstata toho problému. Dnešní člověk velmi často obdrží informaci z média a dále s ní nepracuje, nesnaží se ji porozumět, nepřemýšlí o ní a ani si nevyhledává další upřesňující informace. Jednoduše ji přijme a považuje za jedinou pravdivou a dále se jí nezabývá (ve smyslu pravdivosti nebo objektivity). Jsem rád, že jsou stále lidé (a doufám, že jich není tak málo, jak to na první pohled vypadá), kteří analyzují a polemyzují o současném světovém dění.

avatar
Beld Datum: 06.08.2014 Čas: 19:19

Clanek jsem prelouskal se sebezaprenim a mam pouze kratky komentar ..... A co je jeste noveho ??? ....... Pokud uz chcete "moderniho" ( medii zmasirovaneho ) cloveka poucovat o nastrahach massmedii , tak bych doporucoval neco vice ctiveho s mensim poctem obskurnich formulaci .


Jinak jde kazdopadne temer se vsim souhlasit .

avatar
Autorka Datum: 06.08.2014 Čas: 19:00

ad Gavl Mc Luhan ze základní interpretace - tak jak ji popisujete - vycházel. Ale zašel dál, kdy narcis potřebuje odraz odříznout - to je ona zmiňovaná autoamputace.
A to proto, že ho vlastní vjem zahlcuje...

Podobně zahlcený je i dnešní člověk, množstvím informací, které díky technologiím, které násobí jeho smyslové vnímání, má... Prostě zpráv se mu dostává příliš mnoho a potom je už odmítá, podléhá apatii...

avatar
GAVL Datum: 06.08.2014 Čas: 18:14

Autorka

Narcismus nebo také narcisismus charakterizuje v běžné řeči člověka s přehnaným obdivem sám k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle.

V psychologii znamená strukturální poruchu osobnosti, při níž člověk přehnaně oceňuje sám sebe a stejné hodnocení vyžaduje i od svého okolí, které se snaží ovládat a využívat, závidí druhým jejich úspěchy a podobně.

Název je odvozen od řecké báje, podle níž krásný mladík Narkissos (Narcissus) odmítl lásku nymfy Echo a její sestry ho proklely. Zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížel si ji ve studánce, až do ní spadl a utopil se; bohové ho pak proměnili v květinu (narcis). Klasické zpracování této báje pochází od latinského básníka Ovidia

toto jsem zkopíroval z wikipedie a jestli to dobře chápu tak ten výklad narcismu je jiný než Mc Luhanův.

Jinak laický výklad je jasný a srozumitelný.
Vyvodil bych , ale z toho jiný závěr. Většina lidí se prostě nestará o to co se jich přímo netýká ne proto, že by se potřebovali bránit , ale je jim to prostě fuk.

avatar
Autorka Datum: 06.08.2014 Čas: 17:30

pro jistotu sem dám přesnou kopii: "Mladík Narcis se v řeckém mýtu zamiloval do svého vlastního odrazu ve vodě, protože odraz považoval za jinou osobu. Jeho vlastní zrcadlová extenze mu naprosto otupila vnímání. McLuhan této formě sebehypnózy říká narcisovská narkóza - syndrom."

a Mc Luhan k tomu v roce 1991 říká: "Toto je smysl mýtu o Narcisovi. Obraz mladého muže je autoamputací či extenzí, vyvolanou dráždivými tlaky. Obraz působí proti podráždění a vyvolá obecnou otupělost či šok, znemožňující rozpoznávat. Autoamputace znemožňuje sebepoznání. Princip autoamputace přináší bezprostřední úlevu naší centrální nervové soustavy,..."

Laicky řečeno: informace z nových elektronických médií útočí na naši nervovou soustavu a jedinou obranou je otupělost... tzv, věk apatie, odmítání negativních zpráv.. Ale ty se stejně do podvědomí dostanou a ovlivňují nás...

avatar
GAVL Datum: 06.08.2014 Čas: 17:23

No jestli to dobře chápu tak každej kdo není narcis, je narcisovský narkozan ?
To by samozřejmě vysvětlovalo nejen mou přítomnost na fórech tohoto webu.

avatar
Autorka Datum: 06.08.2014 Čas: 16:49

adr Vrata: Dobrý den, v článku byla použita definice narcisovského syndromu, kterou si nemohu dovolit pozměnit, protože jde o vědeckou obcí přijímané paradigma.

Pokusím se vám ale zmiňované pasáže přiblížit: máme tu určitou skupinu lidí, kteří své pocity ze zpravodajstív o válečných konfliktech vykřičí v diskusích. Čímž si uleví.
Velká skupina čtenářů, diváků televize, ale tyto informace začne odmítat, nepřijímá je... Odřízene je, amputuje, čímž chrání svoji nervovou soustavu...

Ale stále o nich ví, protože technologie - televize, internet - jsou už dnesextenztí, to je prodloužením našich smyslů - chtěnechtě se ko konfliktech dozvíme...
Ale někteří z nás je řeší tím, že je blokují, při jejich sledování otupí... Odmítají vidět - tak jako zmíněný Narcis svůj odraz v zrcadle. Tím ale odmítají i poznání. A z neznalosti informací mohou plynout problémy... Lidé neví, kde je pravda, neví, koho volit...

avatar
Vrata Datum: 06.08.2014 Čas: 16:31

Autorka: mohla by jste prosim trochu konkretizovat vase slova

"Zdaleka ne všichni konzumenti zpráv zvolí jako řešení projekci vlastních názorů a zejména pocitů prostřednictvím internetu. U velké části obyvatelstva dochází podle McLuhana k tzv. narcisovské narkóze, syndromu, kdy si člověk neuvědomuje psychické ani společenské účinky nové technologie.

Ta vyvolává podráždění (protože jí člověk nerozumí) a tělo ve snaze udržet se v rovnováze provede autoamputaci té části organismu, která je změněnými podmínkami nejvíce namáhána: tedy vlastní odraz, vjem, který mu negativní informace o válkách přinášejí a zasahují ho.

Odmítnutí obrazu o světě, jehož je ..."

Je to pomerne znacne obecne receno (o "narcisovske narkoze") a pro mne ponekud nesrozumitelne. Mohla by jste uvest nejaky konkretni priklad? Treba si vymyslet modeloveho cloveka a modelovou situaci a na ni naznacit, co temi slovy myslite? Snad to bude uzitecne i pro ostatni ctenare.

arr