TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Válka s lidskou tváří?

Datum přidání 15.10.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 15 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rozvoj přesných zbraní umožňuje zasahovat cíle s nebývalou přesností. Stává se proto válčení více “humánnější” nebo se dokážeme jen efektivněji zabíjet? O válkách “s lidskou tváří” se zamyslel George Dvorsky v článku Is War Becoming More Humane?

Foto: Moderní technologie dokáží přesně zacílit protivníka (pokud víte, kde je); ilustrační foto / Royal Air Force

Foto: Moderní technologie dokáží přesně zacílit protivníka (pokud víte, kde je); ilustrační foto / Royal Air Force

 

Válka je super?!

Výrobci přesných zbraní při prezentaci svých produktů neopomíjejí zdůraznit, že jejich produkty jsou vyráběny s cílem maximálně snížit vedlejší škody. Dnes již téměř ikonický termín “vedlejší škody” (collateral damage) označuje smrt nebo zranění nezúčastněných osob (nebo poškození civilních objektů) při útocích na legitimní vojenské cíle.


Za poslední staletí všechny nové zbraně měly přitom opačný cíl - efektivněji zabíjet protivníka. Můžeme zmínit automatické zbraně, dělostřelectvo, letectvo, chemické a jaderné zbraně, atd. atd.


Zavádění moderních zbraní se odrazilo na velkém počtu civilních obětí. Za posledních 115 let zemřelo ve válkách rovným dílem 50 % vojáků a 50 % civilistů. Platí to i pro občanskou válku v Sýrii nebo Iráku.


Před začátkem 20. století, pokud nedocházelo k cílenému vraždění civilistů, se mohli civilisté pohodlně dostat pryč z bojové zóny. To se však od 1. světové války, kdy byly zavedené nové zbraně “masivního zabíjení”, změnilo.


Úkolem současných moderních zbraní je vyhnout se civilním ztrátám. Avšak chirurgické zabíjení nepřátel může zavést lidstvo do velmi temné budoucnosti.


Slavný jižanský generál Robert E. Lee během americké občanské války řekl:”Je dobře, že válka je tak strašná, jinak bychom si ji mohli příliš oblíbit.” Avšak nejmodernější zbraně dělají válku mnohem jednoduší - neosobní a nezúčastněnou, kdy můžete zabíjet protivníka bez vlastního rizika.


Války jsou a zůstanou součástí lidské společnosti i v 21. století. Znepokojivá otázka je, zda si díky moderním zbraním válku více oblíbíme nebo ji zlidštíme?

 

Foto: Během druhé světové války se při bombardování na civilní oběti nehledělo. / Public Domain

Foto: Během druhé světové války se při bombardování na civilní oběti nehledělo, nebo bohužel, někdy... hledělo. / Public Domain


Snaha udělat válku lidštější

Pokud se podíváme do historie, snahy o “zlidštění” války nejsou nové. Již na začátku 20. století se objevily snahy zakázat brutální zbraně - chemické a biologické zbraně, plastické miny, plamenomet, otrávené puškové střely, střely s dutou špičkou, “špinavé” bomby atd.

 

Avšak myšlenka využití přesných zbraní (resp. moderní technologie) ke zmírnění hrůz války je poměrně nová.

 

Popravdě, také Richard Gatling, praotec kulometu si myslel, že jeho nová zbraň dokáže zmírnit následky války. “Napadlo mě, že pokud vymyslím strojní zbraň s velkou rychlostí palby, která umožní v bitvě vykonat jednomu člověku tolik, co sto lidí, mohlo by to nahradit nutnost velkých armád, a v důsledku toho následky bitvy a nemoci by byly značně sníženy,” prohlásil Gatling v roce 1857. První světová válka ukázala, jak se Gatling mýlil.

 

V době průmyslové revoluce nikoho (tedy kromě Gatlinga) nenapadlo, že moderní zbraně mohou zmírnit utrpení ve válce. Lidstvo se soustředilo na vytvoření kodexů války, které ustanoví pravidla pro vedení války.

 

V roce 1899 a 1907 Haagské úmluvy ustanovily základy válečného práva a válečných zločinu - definovaly zakázané taktiky a zakázané zbraně.

 

Haagské úmluvy zakazovaly válčícím stranám zabíjení zajatců, vedení záměrné palby na civilisty, uvolňování bomb z balónů nebo používání vysoce ranivých puškových střel. Bylo to v romantické době, kdy ještě na bojišti platily zásady rytířství a gentlmanství.

 

Foto: Mrtví britští vojáci po útoku chemickou látkou, zřejmě fosforem / Public DomainFoto: Mrtví britští vojáci po útoku chemickou látkou, zřejmě fosforem / Public Domain

 

Na Haagské úmluvy navázal v roce Ženevský protokol - mezinárodní dohoda zakazující použít chemické či biologické zbraně ve válce. Ženevský protokol vznikl v reakci na používání chemických zbraní během první světové války. Chemické zbraně v první světové válce zabily 90 000 vojáků.

 

Ženevský protokol řešil použití chemických či biologických zbraní, nicméně nezakazoval tyto zbraně vyrábět, skladovat či transportovat. K úplnému zákazu chemických a biologických zbraní došlo až v Úmluvě o chemických zbraních z roku 1992.

 

Stojí za připomenutí, že podle některých (Greenwall Foundation) také využívání biologicky vylepšených vojáků je považováno za porušení válečného práva.

 

Že válečná práva jsou mnohdy jen cárem papíru?

 

“V lásce i válce existují pravidla,” poznamenává vojenský stratég Peter W. Singer, americký odborník na konflikty 21. století. “Lidé je nebudu vždy respektovat, ale jsou zde normy chování, u kterých se předpokládá, že je budou hráči následovat. Pohybuje se to od respektováni bílé vlajky až po mučení. Opět platí, že nejsou vždy dodržovány, ale normy nám dají vědět, když někdo překročí červenou čáru.”

 

Foto: Plamenomet byl používán ještě během vietnamské války. / Public Domain

Foto: Dnes zakázaný plamenomet byl používán ještě během vietnamské války. / Public Domain

 

Pravidla války

Podle Michaela Horowitze, docenta politologie na University of Pennsylvania, vedení humánní války řeší dvě věci - úmyslné/neúmyslné zraňování/zabíjení civilistů a způsobování zbytečného/nadměrného utrpení protivníků.

 

Avšak určit, co je již nadměrné zabíjení civilistů, nebo nadměrné způsobování utrpení je prakticky nemožné.

 

“Kolik civilních obětí je příliš mnoho? A proč jsou některé způsoby usmrcování horší než jiné? Po celou historii se sociologové snaží usilovně definovat, co je - v kontextu války- humánní a co to skutečně znamená,” říká Paul Scharre, ředitel iniciativy 20YY Warfare Initiative.

 

Podle Scharreho v současné době existují zákony, které ve válce zakazují například nadměrné ničení životního prostředí - masivní solení země, otravu zdrojů pitné vody nebo cílené ničení vegetace (odlesňování). Avšak zákaz zbraní, které často způsobují úmyslné nebo neúmyslné civilní oběti (jako jsou barelové bomby používané syrským letectvem) je však obtížnější prosadit.

 

Likvidace protivníka je samozřejmě legální, ale nesmí se používat nástroje, které vyvolávají hrůzu nebo zbytečnou bolest.

 

Scharre zmiňuje například kontroverzní používání pilových bajonetů (sawback bayonet) během první světové války, tříštivé puškové střely, biologické a chemické zbraně nebo oslepující lasery.

 

"Zajímavé" bude zjistit, jak válečné právo ošetří používání laserových zbraní, které budou způsobovat nové typy hlubokých řezných zranění.

 

'sawback' bayonet

 Foto: Sawback bayonet / Public Domain

 

Technologie pro humánnější válku

Cílem armády, která je pod civilní a mediální kontrolou, je co nejmenší počet civilních obětí. Kromě lidského hlediska je zde i praktické hledisko - smrt civilistů vrhá na válečnou kampaň negativní mediální popularitu, kterou v mžiku využije protivník.

 

Pryč jsou doby, kdy byla omluvitelná smrt tisíců nebo dokonce desetitisíců civilistů při bombardováni. Ostatně příkladem je letecký útok na nemocnici Lékařů bez hranic z poslední doby, který si vyžádal 19 obětí. Cynicky řečeno, před X lety běžná věc, nyní věc společností netolerovatelná.

 

Vzhledem k větší kontrole armády, především ve vyspělém západním světě, armády čím dál více investují do zbraní, které dokáží maximálně omezit civilní ztráty - jde zejména o nesmrtící zbraně, přesně naváděné zbraně a automatizované zbraně.

 

Nesmrtící zbraně

Mezi nesmrtící zbraně (resp. méně než smrtící) patří například akustické zbraně, omračují granáty, gumové projektily, slzný plyn nebo tasery. Americká armáda pracuje na mikrovlnném systému ADS (Active Denial System), který u lidí v cílové oblasti vyvolává intenzivní pocit pálení.

 

Kapitolou samou o sobě je oslepující laser, který sice patří mezi nesmrtící zbraně, ale způsobuje trvalé zdravotní následky. Podle Červeného kříže oslepující laser dokonce zvyšuje úmrtnost - zasažený voják se není schopen bránit a stává se snadnějším terčem. Navíc nelze na dálku okamžitě posoudit efektivnost laseru. Nemluvě o těžkých doživotních následcích.

 

“Je to však skutečně více humánní zabíjet lidi, než je oslepovat? Zákon v podstatě říká, že je lepší být mrtvý než slepý,” odmítá zákaz laserových zbraní Scharre. Navíc použití laserových laserů může být mimořádně efektivní - lze velmi rychle “střílet” na rozsáhlé území.

 Foto: Oslepující laser je zakázán. Důvody jsou sporné; ilustrační foto / U.S. Army

Foto: Oslepující laser je zakázán. Důvody jsou sporné; ilustrační foto / U.S. Army


Přesné zbraně

Také rozvoj přesných zbraní má šanci zamezit většímu procentu mrtvých civilistů. Příkladem jsou cílené útoky bezpilotními letadly.

 

Podle údajů New America Foundation během vlády Baracka Obamy americké drony zabily 1646 až 2280 ozbrojenců a 129 až 161 civilistů. Od roku 2012 přitom neměl zemřít žádný civilista. Je však třeba zdůraznit, že hranice mezi civilistou a ozbrojencem (zejména v Afghánistánu a Pákistánu) je někdy velmi tenká.

 

Přesné letecké údery urazily od svého vzniku kus cesty. Na začátku druhé světové války bylo díky primitivním zaměřovacím systémům ke zničení jediné konkretní budovy nutno shodit 9000 (!) bomb. Celé komunity byly srovnány, aby byl zničen konkrétní vojenské cíl. Nemluvě o tom, že během druhé světové války docházelo k cílenému bombardováni civilních cílů.

 

“Některá moderní munice zasáhne cíl s přesností 1,5 m, což znamená méně bomb a méně mrtvých civilistů,” říká Horowitz. "Většina armád dává přednost použití přesné munice jednoduše proto, že jim to umožňuje plnit úkoly s větší jistotou a nižšími náklady. Obecně platí, čím přesnější zbraně, tím méně mrtvých civilistů. ”

 

Samozřejmě pořád jsou součástí rovnice chyba a nedbalost. Potom přesné zbraně zabíjejí i civilisty. Například jak tomu bylo v roce 2014, kdy americký dron zabil 12 svatebčanů v Afghánistánu.

 

Peter W. Singer však upozorňuje, že kritici dobře nechápou roli přesných zbraní.

 

"Jedni očekávají dokonalost, jako by něco takového mohlo ve válce být. Chyby se stávají i s přesnými zbraněmi, od špatné identifikace cíle až po ´možná to nebyla chyba´. Změnili jsme také úroveň našich očekávání. Akce jako shazování zápalných bomb na Tokio v roce 1940 byla přijata, ale ojedinělé nehody jsou dnes nepřijatelné,” říká Singer.

 

Video: Ovládat drony připomíná videohru. / YouTube

 

Singer se také zastává úderů pomocí dronů.

 

Kritici nemají námitky proti dronům, ale skutečnosti, že USA zabíjejí teroristy v tom, co nevypadá jako tradiční bojiště nebo ve válce, kterou si obvykle přestavujeme. Není pochyb, že drony jsou přesnější než jiné alternativní zbraně, ať jde o řízené střely, letadla nebo dělostřelecké granáty,” uvádí Singer.

 

Kritici o akcích dronů však rovněž tvrdí, že mají neblahý vliv na lidi žijící v cílové oblasti. V podstatě jde o stres (který může přerůst v nenávist), že “robot léta nad hlavami, všechno sleduje a může kdykoliv zaútočit. Útočí sice na ozbrojence, ale někdy se splete.”

 

Navíc jako u nesmrtících zbraní, díky odcizení, dehumanizaci (celá akce vypadá jako videohra) a nízkému riziku pro útočníka (operátora drona), se zvyšuje ochota a benevolence použití úderů pomocí dronů.

 

Automatizované zbraně

Další skupinou jsou automatizované zbraně, tedy zbraně schopné bez zásahu člověka zahájit ozbrojený útok na protivníka. Podle kritiků mohou automatické zbraně odstranit bariéry ve vedení války, eskalovat konflikt (pokud jsou namířeny proti sobě), zjednodušit a odosobnit zabíjení nebo díky chybě začít vést palbu na vlastní síly nebo civilisty.

 

Proti automatizovaným zbraním se v otevřeném dopise vyslovilo na 14 000 předních myslitelů a výzkumníků v oblasti robotiky. Podpisovou akci organizovalo sdružení Future of Life Institute. V dopise je však také připuštěno, že roboti mají lepší výkon v boji než lidé, což vede k nižším ztrátám na obou stranách.

 

Video: Kde byla robotika před deseti lety? Kde bude za deset let? / YouTube

 

Roboti přitom ve skutečnosti mohou být více “humánnější” než lidé. Nemusí to platí pro současnost, ale již v blízké budoucnosti mohou být roboti mnohem efektivnější v odhalování protivníka a jeho rozpoznání. Podle jednoduchých pravidel se dají určit úmysly osoby - má v ruce zbraň? Míří na mě? Odhodil zbraň? Už byl protivník zasažen? Jde o situace, které dokáže robot podle libovolného počtu senzorů rozeznat.

 

Scharre souhlasí, že problémem automatizovaných zbraní současnosti je skutečně rozeznat ozbrojence od civilisty, které nese například hrábě. Navíc současné moderní armády příliš netouží zavádět automatizované zbraně, ani ne tak z humánních důvodů, jako spíše ze skutečnosti, že je nemohou mít plně pod kontrolou.

 

Kontrola do krajnosti?

Objevují se také nápady o větší kontrole samotných vojáků.  Někteří podle vzorů policistů prosazují zavedení malých osobních kamer pro vojáky. Kamera pořídí záznam bojové akce, která se tak stane maximálně transparentní.

 

Teoreticky by tak nemělo dojít k situacím, kdy vojáci "cíleně" zabijí civilisty.

 

“V minulosti jsme neměli všude senzory a táto nová úroveň transparentnosti bude mít několik efektů - za prvé bude nutit lidi dělat méně hrozné věci a účinní je více opatrné,” vysvětluje Scharre. “Jak ale budou vypadat tajné akce v době transparentnosti? Jak bude vypadat spolupráce s místními obyvateli? A jak to ovlivní vojáka v akci, pokud bude vše zaznamenávano? Osobně si myslím, že naše armáda na to není připravena."


Jaký máte pocit čtenáři? Nové technologie činí válku více přitažlivější, oblíbenější nebo ji činní více humánnější? Co by dnes říkal asi generál Robert E. Lee?


Zdroj: Gizmodo

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
semtam Datum: 20.10.2015 Čas: 22:23

Tak zrovna AZ bych do toho netahal. AZ mají za následek genetické vady po několik generací. Ani se přesně neví do kolika. To stěží vykompenzuje mrtvé a raněné, kdyby válka pokračovala o něco déle.
Ale na druhou stranu přílišná "humálnost" může také přispět k hrůznějším činům než se dějí.

avatar
green_korytnacka Datum: 18.10.2015 Čas: 23:41

takze mozes ho zavrazdit strelbou, ale nesmies ho pri tom oslepit laserom? :D tieto pravidla su absolutne chore. ako moze byt odtrhnutie noh granatom perfektne v poriadku, ale uz udusenie chlorom nelegalne svinstvo? :D

ak ma chce protivnik zabit, som automaticky opravneny pouzit akekolvek prostriedky.

naopak je dolezite sa zamerat na redukciu konflikotov a to tak, ze sa vynalozi maximalne usilie pre redukciu psychopatov vo vladach. inteligentni a dusevne zdravi ludia na oboch stranach, vojnu nikdy nevyvolaju.

avatar
Knaak Datum: 18.10.2015 Čas: 16:44

To jacky3115:
Vznik ženevských konvencí byla dobrá věc, to máte pravdu. Ale dnes k nim západní svět vzhlíží jako k nějaké modle. Se strachem aby se něco nestalo a nedej bože někoho to nezabilo. Zkuste se na to podívat z druhého pohledu. Je lepší vést válku humanitálními prostředky a prodlužovat konflikt o roky, přičemž se zvětšuje počet mrtvích, zraněných a lidí bez domova? Nebo vést válku nehumanitálními prostředky, rychle zvítězit a snížit počet obětí? Klasický příklad svržení atomových pum na Japonsko.

Ani jedna vyrianta není dobrá. Buď bude špatné svědomí z toho jak eskaluje konflikt a přibývá obětí nebo bude špatné svědomí z toho co se provedlo. Taková je už bohužel válka. Jediné dobré je rychle ukončit konflikt. A zkusit zachránit co nejvíce lidí.

avatar
liberal shark Datum: 17.10.2015 Čas: 17:58

Není možné žádat dodržování Ženevské konvence od vlastní armády v situaci, kdy protivník tuto nedodržuje, jeho ozbrojené síly nevystupují otevřeně, umisťují vojenské cíle do škol, nemocnic a svatyní, dopouštějí se zvěrstev a útočí na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu. Proti takovým protivníkům je nutné a oprávněné použít libovolné prostředky.

avatar
Left Datum: 17.10.2015 Čas: 17:07

Velmi zajímavý článek na zásadní téma.

Jen krátká poznámka ke stále opakovanému dogmatu k útokům UAV.
Všichni dokola opakují, že útočit pomocí UAV/dronů je jen jako počítačová hra. Otázkou ale je, zda to není přesně naopak. Tedy že se počítačová hra snaží toto napodobit...

avatar
GAVL Datum: 17.10.2015 Čas: 13:48

Dále jestliže za první světové války chemické zbraně zabily 90 000 lidí a to byl důvod k jejich zákazu, tak to mohli rovnou zakázat děla, kulomety, pušky, bajonety a jiné nože. Vlastně měli zakázat válku jako takovou to by byla celkově adekvátnější reakce.

Je vidět , že reálná podstata zákazu určitých zbraní netkví v brutálnosti či jejich efektivitě při užití, ale je to čistě otázka finanční. Prostě bohaté skupiny potřebují na válčení vždy tak drahé zbraně aby je mohlo vlastnit jen omezené množství zájmových skupin.
Každý kdo vlastní levné a efektivní zbraně je označen za porušitele toho a onoho právního závazku ačkoli na jeho ustanovení neměl možnost nijak reagovat a protestovat proti tomu a ani nebyl účasten při vytváření daného pravidla.
Taková skupina , která má chemické zbraně je označena za zločineckou a z humánních důvodů pobita, tím způsobem ,že jim např. humánní bomba utrhne nohu, nebo mají otevřený pupek a chcípou třeba půl hodiny atd.

avatar
GAVL Datum: 17.10.2015 Čas: 13:36

Základní otázka tohoto článku, by měla znít. Jak někoho donutit silou aby mě poslouchal proti své vůli a přitom abych byl humánní.
Dle mého mínění celá myšlenka humánní války , či humánnější je naprosto zvrácená.
Žádná zbraň nemůže udělat ze zabíjení lidí něco humánního.

Když jako čerstvě odvedený branec co si ještě ani nezavázal pořádně vojenský boty a hoděj mi na hlavu bombu je ještě ta bomba nehumánní, nebo už humánní ?
Když si přečtu povolávák a vydám se na cestu k určené posádce a hoděj mi na hlavu bombu je ta bomba humánní , nebo nehumánní ?
Když mi hodí na hlavu bombu před tím než si přečtu již doručený povolávák , tak je ta bomba humánní, nebo nehumánní ?

avatar
Orofin Datum: 17.10.2015 Čas: 11:03

Foto: Mrtví britští vojáci po útoku chemickou látkou, zřejmě fosforem / Public Domain

To bude asi překlep, nemyslím si, že byli otráveni fosforem, odhaduji, že to měl být fosgen.

avatar
Gloton Datum: 16.10.2015 Čas: 19:53

Mrakoplaš: lépe to snad ani nejde napsat

avatar
jenikdavid Datum: 16.10.2015 Čas: 18:21

Pokud bych měl odpovědět na závěrečnou otázku, tak dle mého ne. To co dnes v naších očích utváří válku humánnější je to, že jsme ji na vlastní kůži již dlouho nezažili. Dnes už je skoro jedno jestli někdo v Africe vyvraždí celou vesnici nebo někde chytrá bomba zabije x civilistů...V kombinaci s takto přibývajícími informacei, které jsou téměř on-line, s množstvím videí přímo z místa atd. jsme již tak zahlceni, že je naše představivost a empatie zcela potlačená. Nic než vlastní zkušenost to nemůže zvrátit. Proto ani nic jiného nemůže zvrátit náhled většiny lidí západního světa na způsob vedení boje. Dokud tu nebude nějaká hutná celosvětová epidemie nebo opět válka na našich územích bude to stejné nebo horší. Bohužel.

avatar
Magister_Peditum Datum: 16.10.2015 Čas: 15:32

Já si myslím, že naopak přílišnou kontrolou bojujících jednotek si (minimálně Západ) upletl na sebe bič. Jednoduše řečeno, kvůli všem možným omezením, se postupně přestává stávat efektivní bojující silou. Zvlášť v případě války proti polovojenským partyzánským skupinám, které se nějakými válečnými pravidly příliš neřídí.

avatar
R´n´R Datum: 16.10.2015 Čas: 14:47

Klacky a jen tupim koncem.

avatar
Mrakoplaš Datum: 16.10.2015 Čas: 14:37

Omlovám se pokud to vyznělo jako ovtopik ale podle mě to s tímlhe docela souvisí.

avatar
Mrakoplaš Datum: 16.10.2015 Čas: 12:04

Dobrý den děkuji za zajímavý článek.
Osobně bych to viděl takto.

Je to takové k extrému do extrému.
Což je vidět třeba na tom bombení nemocnice v kunduzu. Jako jasně je to ošklivá tragédie a tak. taky bych byl asi pěkně nasraný kdyby mi ac-130 rozstřílela kamarády.
Ale ta mučednická kampań a vykřikování o válečném zločinu. je prostě od Lékařů bez hranic nadmíru trapná.
Jistě zjisti co se stalo, aby se to neopakovalo. Ale tohle je třeba hysterické. (opravdu jsou si jistí že třeba talibové nepřelezli plot?)

Osobně totiž vidím problém, v tom že zatímco my(Evropa, Amerika) jsme děsně přecitlivělí a přitom neuvěřitelně pokrytečtí. Jako ono je pěkné nikoho nezasáhnout.
Ale co když to jinak znamená prodloužení bojových operací kde sadistický protivník který se nechová jako člověk(protože to talibové a členové IS dle svého chování nejsou) bude tu oblast ovládat déle?

Pak naše hysterické chování když někdo zabije někoho ze západu ale to že ti samí hajzlové zabíjejí místní nás moc neznervózňuje.( než začal islámský sát zabíjet západní lidi, kdo si na něj vzpomněl?)

Stejně tak máme plné huby humanismu a přitom přehlížíme zcela otevřenou genocidu křesťanů na blízkém východě, a části Asie a afriky. Nevypadáme pak jako pokrytci a lidé bez charakteru? Které nemusítee respektovat? Zvláště v očích lidí v tom daném místě. Kde tohle berou kutůrně velmi vážně?

A často se přímo kamarádíme s režimy které jsou tak úchylné a sadistické že si nezadají s islámským státem(Saudská arábie). A které podporují terorismus a jejich ideologie je stejně zrůdná jak potřeba ta nacistického německá.

Též je to vidět na arabském jaru- ty kde je to "pro nás" (není myšleno většinu ale politiky aktivisty, a podobné lidi co není často kašlou na zájmy řadových občanu svého státu a místo toho se nechávají ovládat bandou hipíků(lépe) nebo neomarxistů(hůře- ale neomarxisti jsou i někteří politici) z neziskovek a aktivistických skupin co mají na rozdíl od slušného člověka čas pořád chodit na demonstrace mluvit v mediích a dělat tlak na politiky jinak je obviní z rasismu.)

Tak Proč když jsme nadávali Kadáfímu, Asadovi a Mubarakovi proč jsme zároveň nenadávali i státům arabského poloostrova kde se též zakročilo krutě proti demonstracím?(a těť má jejich bombardování jemenu charakter náboženské čistky)
A co se stalo v těch zemích?
Libie a sýrie je občanská válka, chaos a zmar.
Egypt zachránila proti zrůdám z muslimského bratrstva armáda.
(zvláš´t když všechny tyhle režimi byli méně kruté než ropné monarchie zalivu)

Nebo to jak načtené evropská unie hýkala když parchant wahabista Erdoğan, zlomil moc armády v Turecku a teč tenhle pán postupně zavádí muslimské právo(a krutě potlačuje demonstrace studentů proti tomu), chová se jak sultán a podporuje IS.

Pak není těžké se divit proč se plno lidí obrací zpátky k Rusku. Ti si většinou na nic aspoń nehrají.
A zatímco na západě se prosazuje čím dál víc multi-kulti-gender-pokrtická totalita posedlá bezpečím, a korektností. Tak rusko je sice se svobodami také na-hovno ale aspoń je to něco co důvěrně známe a co tu bylo.

Pak to dopadá tak že kritizujeme bránící se Izrael. která se i když za něco jistě může sama, tak je v pořád v pozici obránce a Palestincům by se při složení zbraní nic nestalo(narozdíl od toho kdyby jednostraně odzbrojila izrael).
Chová poměrně humálně(letáky, SMS varující obyvatele domu, před útokem na pozice raketometů či sklady zbraní teroristů.
Ba doknce chceme bojkotovat zboží ze "okupovaných" oblastí. Jenže tak přijdou o práci prakticky jen a pouze místní Palestinci že ano?

Co se týče Dronů, tak jistě príma zbraň a tak ale je potřeba větší kontrola, co se s nimi dělá. neb ty akce CIA jsou dosti ošemetné, a v tom Pákistánu a Afganistanu má zbraň každý, přičemž místní informátoři to často zneužívají pro řešení osobních sporů.
Ač se dle mě budou roboti a takhle více šířit.
Bude to stále jen ve spolupráci s lidmi kůly kontrole. A veliká autonomie nepřichází v úvahu.

Takže, já vidím ve přesných zbraních jednoznačně +, neb je správné se sažit omezit ztráty lidí co zanic nemůžou.. Neb je to psrávné a vychází z hodnot na kterých je eroatlantická civilizace sedící na křestansko-žodovsko-antických základech postavena.
Chyba je spíš v nás po některých požadujeme přesnost a cit ad absurdum. Sami omezujeme svou bojeschopnost, požadujeme totéž o ostatních.
A přitom se chováme neskonale pokrytecky a kritizujeme někoho kdo je sice hajz.
Ale o 5minut později si dáváme kafe s někým proti komu je ten hajz učiněn světec. (a přitom je ten s kým si dáváme kafe pro nás větším nebezpečím a kamarádíme se s ním jen kůli mrzkému groši.

avatar
jancz Datum: 16.10.2015 Čas: 09:39

s tou přesností to zatím moc nevychází :-/ https://www.youtube.com/watch?v=DE81GwESszs

arr