Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Vážná nehoda ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov a ztráta klíčového doku PD-50

Datum přidání 31.10.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 346 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V noci na úterý se v Murmansku potopil plovoucí dok PD-50, ve kterém prochází generální opravou a částečnou modernizací ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Při incidentu byla loď částečně zaplavena a poškozená jak samotným dokem, tak padajícím jeřábem. Nejvíce bolestivá je však ztráta klíčového suchého doku PD-50, kde probíhají opravy větších plavidel a ponorek ruského námořnictva, zejména Severomořské flotily.

Foto: Letadlová loď Admirál Kuuzněcov v suchém doku PD-50 s dvojicí montážních jeřábů po stranách; větší foto / Flickr, Christopher Michel

 

Co se přesně stalo? Údajně v důsledku přerušení elektrické rozvodné sítě na pevnině přestaly fungovat mohutná čerpadla doku, která kontrolují naplněnost balastních nádrží. Avšak podle posledních zpráv energetická společnost Rosseti popřela, že by došlo k výpadku proudu na její rozvodné síti na pobřeží.

 

Podle ruského deníku Izvestija nefungovaly ani pomocné dieselové generátory. Ruský deník spekuluje o tom, že v palivových nádržích generátorů chyběla nafta a byl také dlouhodobě podhodnocen počet lidí, kteří se o generátory starají.

 

V každém případě v důsledku incidentu došlo nejdříve k potopení jedné strany doku, k divokému zaplavení montážního prostoru a následně ke zhroucení obou jeřábů. Jeden z padajících jeřábů zasáhl trup letadlové lodě a vytvořil trhlinu o rozměrech 5 × 4 metrů. Navíc při divokém potopení doku došlo k prudkému kontaktu lodě se stěnami doku a k dalšímu poškození trupu.

 

„Při pádu prorazil jeřáb díru o velikosti 4 × 5 metrů. Jde ale o konstrukce, které se dají opravit snadno a rychle, řekl novinářům šéf Sjednocené loďařské korporace Alexej Rachmanov. „Jde o opravu kovových konstrukcí. To je standardní práce našich svářečů, která zabere týden nebo týden a půl.“

 

V důsledku nehody muselo být evakuováno 60 lidí, mnoho z nich se zachránilo skokem do vody. Čtyři lidé jsou léčení na následky podchlazení. Za zmínku stojí, že v ledových vodách zálivu Kola člověk vydrží pouze několik minut, než podlehne následkům podchlazení.

 

Při incidentu dokonce hrozilo potopení samotné letadlové lodě Admirál Kuzněcov. „Podle našich zdrojů byl Kuzněcov zachráněn dobře koordinovanou prací posádky, která zůstala na palubě během oprav a která včas začala bojovat o záchranu lodě před zaplavením, navzdory proudění vody přes otevřené vnější kování a díry vzniklé během oprav,“ píše deník Izvestija.

 

Posádka jednoduše včas zavřela hermetické vnitřní přepážky a voda tak nemohla zaplavit celé podpalubí. Podle deníku Izvestija ale do lodi nateklo několik tisíc tun vody, které bude nutno z podpalubí odčerpat.

 

Foto: PD-50 byl schopen najednou pojmout několik lodí a ponorek. / autor neznámý, přes Russia Military Analysis

 

V současné době není znám rozsah škod a ani to, jak moc nehoda ovlivní konec oprav letadlové lodě naplánované na rok 2021. Hlavním problémem však není ani tak poškození letadlové lodě, ale vyřazení suchého doku PD-50 z provozu.

 

PD-50 v Murmansku společně s dokem PD-41 v docích ve městě Viljučinsk na Kamčatce jsou dva největší ruské suché doky schopné pojmout plavidla o výtlaku až 80 000 tun. PD-50 je jedním z největších plovoucí doků na světě a slouží k opravám největších ruských lodí a ponorek. PD-50 na přelomu 70. a 80. let postavili pro Sovětský svaz Švédové, PD-41 naopak Japonci.

 

Celková délka doku PD-50 je 330 metrů a šířka 88 metrů ‒ dostatečné rozměry pro loď o délce 300 metrů a šířce 79 metrů. Dok sám o sobě má hmotnost 181 230 tun a má ponor 6,12 metru. Dok je vybaven čtyřmi dieselovými motory a čtyřmi elektrickými generátory. K manipulaci slouží dva obří jeřáby s nosností 50 tun.

 

Severní flotila může využít menší suché doky schopné pojmout lodě o výtlaku 30 000 tun, což postačuje například pro ponorky třídy Oscar nebo křižníky třídy Kirov nebo Slava. Nicméně letadlovou loď Admirál Kuzněcov lze opravovat pouze v docích PD-41 a PD-50. Další teoretickou možností (s nutností určitých stavebních úprav) jsou loděnice Sevmaš, kde ale v současné době probíhá oprava křižníku Admirál Nachimov třídy Kirov.

 

Video: Murmask ‒ záběr na menší plovoucí dok PD-92 s nosností 30 000 tun a na zatopený dok PD-50. / YouTube

 

Co dál s dokem PD-50? Podle webu The Drive, které se odvolává na ruské úředníky, může trvat vyzvednutí z téměř 50 metrů hlubokého zálivu několik měsíců. Není ale jasné, zda záchrana doku bude možná, resp. zda se spíše nevyplatí stavba nového obřího suchého doku .

 

Podle ruského blogu BMPD ztráta PD-50 posune opravy letadlové lodě Admirál Kuzněcov a výrazně zkomplikuje údržbu a opravy všech lodí Severomořské flotily. PD-50 byl aktivně používán pro opravy menších lodí a ponorek ‒ velké rozměry umožňovaly najednou opravovat vedle sebe dvě až tři plavidla.

 

Podle deníku Izvestija vyšetřovací komise má před sebou tři hlavní úkoly: přesně zjistit, co se stalo, vyhodnotit škody a přijít na to, jak zachránit utopený dok PD-50. Otázkou také je, proč nefungovaly záložní naftové generátory.

 

Letadlová loď Admirál Kuzněcov je nyní v přístavišti, kde technici zjišťují rozsah škod a zaplavené prostory lodě zkoumají potápěči. Vše komplikuje skutečnost, že část vnitřních prostor letadlové lodě, a to zejména v nejnižších úrovních, je dlouhodobě zapečetěna a není přístupná od dob Sovětského svazu.

 

Zdroj: Izvestija, Izvestija, The Drive

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Czertik Datum: 13.11.2018 Čas: 13:28

ano, skutecne u SPOUSTY zbozi je absolutne jedno kdy dorazi, to ze neco malo se vozi letecky nic na tom nezmeni.
Protoze daleko vice se stavy novych a vetsich lodi na prevoz kontejneru nez novych nakladnich letadel (ci prestaveb na ne).
takze asi tak.

avatar
Jirosi Datum: 12.11.2018 Čas: 17:23

Tak si skoč na Ambasádu USA/Ruska... oni z těch 7 dnu velice rychle vyléčí. Případně ti ho ani nevydají.

"Zvlast kdyz vozi zbozi u ktereho je jedno kdy dorazi."

Celkem by mně zajímalo, o kterém zboží dneska mluvíš... Dnes se zboží vozí z Asie i letecky, protože se nikomu nechce ty 2-3 týdny čekat. Továrny jedou na zásoby v hodinách, ne týdnech jako před 30.lety.

avatar
Czertik Datum: 12.11.2018 Čas: 16:03

jirosi
ja vim jake ma vyhoda hruska, proto sem taky napsal ze setri palivo, protoze skutecne kdyz lode predtim pluly 20 uzlu a stacilo to, tak s hruskou budou taky plout 20 uzlu, ale levneji.
Skutecne nevidim jediny duvod proc by meli dopravci kvuli hrusce zrychlovat. Zvlast kdyz vozi zbozi u ktereho je jedno kdy dorazi.

No dobre, tak 7 dni i se shanenim viza..porad je to min nez 30 dni ci kolik sis myslel puvodne, i bez shaneni viza.

avatar
Jirosi Datum: 12.11.2018 Čas: 09:00

Cestují díky té hruškovité přídi co snižuje odpor... Můžeš buď plout původní rychlostí a šetřit nebo vyšší a spálit stejně paliva.

Zkoušel sem najít tu jízdenku Moskva-vladivostok a našel sem 7 dní, to co by ti to bylo je objednání lístků přes internet, než cokoliv jiného. Ty totiž nepočítáš se scháněním víz, a koupí lístku na místě.

avatar
Czertik Datum: 12.11.2018 Čas: 06:51

Jirosi
A co jako, ze hruskovita prid ma 100 let ? Vis jaky mela efekt ma maximalni rychlost ? Velmi maly, jeji prinos je v nizsi spotrebe paliva.

A ne skutecne, kdybys dneska cestoval lodemi a vlakem, tak svet objedes nepozdeji za 20 dni, s tim, ze nejpomalejsi by byly lode.
Usa das z jednoho konce na druhy vlakem za 3 dny. Z mosky si ve vladivostoku za 5 dni vlakem, driv pokud pojeders normalnim a ne onim specialnim vyletnim, ktery ti v kazdem meste stoji par hodin aby sis vystoupil a udelal par fotek.
A za jak dlouho budes v moskve ze spanelska ? Bez vrt.

Zeleznice neskutecne zrychlila, to zrychleni u lodi je mensi, byt i tam je velky narust.

Skutecne by sis mel zjistit, jak se celkove svet zrychlil a zmensil od 19. stol.

A proc si nic nepasal na to, ze dnesni civilni lode cestuji bezne rychleji nez byla tehdejsi maximalka ?

avatar
Jirosi Datum: 12.11.2018 Čas: 05:16

Czertik: Možná tě to překvapí, ale jediným opravdovým průlomem v námořní dopravě je hruškovitá pří. Jenže ta už má taky 100. let.

Ono, pokud by si skutečně jel jen vlaky a loděmi, tak by si velice pravděpodobně zkrátil cestu tak na 70.dní. Ale o 200, let později.
Ona totiž neexistuje, žádná trans-kontinentální VRT. Stejně jako osobní dálková lodní přeprava. Je super, že 500 km přes UK-Fra urazíte za par hodin, jenže pak jste tam, kde před 200. lety. a zbývá vám do Vladivostoku asi 15 000km.

avatar
Czertik Datum: 11.11.2018 Čas: 21:59

Jirosi
Ano, more samotne se skutecne nezmenilo, ale zpusob dopravy, a rychlosti ano.
zatimco v 19 stol tech 18 uzlu bylo maximum o jakem mohly velke valecne lode jen snit (a velke civislni lode meli maximalku jeste mensi, emluve o cestovni rychlosti), tak dneska mas maximalku u velkych lodi 30+ uzlu, prakticky dvojnasobek a mas poustu velkych kontejnerovych lodi u kterych je CESTOVNI rychlost mezi 18-22 uzly.
Cili vic nez tehdejsi maximalka pro nejrychlejsi (velke) lode te doby.

Vzpomen si na knihu julese verna , cesta kolem sveta za 80 dni. Kolik myslis ze by to trvalo dneska ? A ze bys vyuzival jen vlak a lode.
Uz chapes ten rozdil v cestovnich rychlostech ?

avatar
Jirosi Datum: 10.11.2018 Čas: 10:04

Czertik:"A to uz je skutecne plahoceni, ktere odpovida 19 stoleti kdy se prikladaslo rucne a jezdilo na uhli. "

Ono se od 19: Století změnilo moře. Moc ne...
Rozdíl mezi plachtami, uhlím, mazutem a atomem je nejvíce v tom kolik prostoru na lodi zabírá a kolik lidí to musí obsluhovat.

Jen abych nezapomněl, Americké CVN vozí palivo i pro svůj svaz krom leteckého křídla. Kdyby některému došlo, ať ho nemusí nechat uprosřed pacifiku.

avatar
Czertik Datum: 10.11.2018 Čas: 01:38

danny
presne to co ma nebo nema ruske namornictvo ve stavu se me neptej, zeptej se cernakuse ten je expertem (nebos e aspon tak tvari) na stavy jak us navy tak i rfn.
Brano ryze pragmaticky, tak by rusaci meli mit vicero lodi ketere by mely byt schopne provated eskortu jeho lodim na vylete, protoze by to znamenalo, ze kdyz by nebyl prvozuschopny z jakehokoliv duvodu, tak by ruske namornictvo nikam nejelo.

To, ze mas lodstvo urceten na kratkodobe operace blizko pobrezi neznamena, ze si muzes dovolit zanedbavat logistiku na mori, ci infrastrukturu.
Jak nadherne potvrdil cernakus tim, ze kuznic se nemuze opravovat nikde jinde vyjma svojeho domovskeho pristavu, protoze na dalnem vychode nemaji jeste hotovy pro nej dok , a v cernem mori se na to pro jistotu vys***ly.
A ze maji ve stavu i jine velke jednotky, kterym by kotviste v cernem mori pomohly (petr veliky a ostatni).
A ze by mu opravny v cernem mori pomohli, po tom debaklu nasazeni v syrii.

A brano ryze z technickeho hlediska, tak k opravam/udrzbe lodi na mori muze byt pouzita jakakoliv lod, ktera je vybavena vlastnimi jeraby, zalezi jen na tom co nacpes do utrob.
K tomu aby lod mohla doplnovat palivo ci cokoliv jineho tekuteho, po mensich upravach muze slouzit jakakoliv lod co prevazi tekute produkty.

btw v jednom postu co se tu daval k tazeni kuznice, mas fotku kdy sou videt cary mezi lodi pred kuznicem a nim, s tim ze nedko to vydava za tezeni, rusti obranci za doplnovani paliva ,takze ryze teoreticky, rusove by meli mit i tuhle schopnost.
Proc pisu teoreticky ? Bwzne se palivo doplnuje z lodi co pluji vedle a ne pred, navic z velkoobjemovych a ne malych kocabek jako je onen tahac Nikolaj Chirker.

avatar
danny Datum: 09.11.2018 Čas: 23:55

Czertik: jsem sice proruský troll, ale nemyslel jsem to zle.

Seriózně míněna otázka: má vůbec ruské námořnictvo ve stavu servisní loď, která by byla schopná dělat doprovod na delších výletech? Není to čistě o tom, že Nikolay Chiker je prostě jedinou lodi, která je schopna při dálkových expedicich provádět doprovod a plnit širší spektrum úloh?
Jen uvažuju, prakticky nic ze sovětského loďstva nebylo určeno k dlouhodobému flákání se mimo perimetr, tak by mě překvapilo, kdyby měli nějaké opravárenské a logistické speciály pro oceánskou plavbu.
Za info předem děkuji.

avatar
Torong Datum: 09.11.2018 Čas: 23:24

@Kozlus:
Ano to je normální. Ovšem už moc normální není, aby svaz plul rychlostí plavidla, které by vůbec nebylo potřeba, kdyby ten svaz byl v řádném technickém stavu...

avatar
Kozlus Datum: 09.11.2018 Čas: 22:59

Neni snad normalni, ze svaz pluje optimalnim tempem nejpomalejsiho plavidla?

avatar
Czertik Datum: 09.11.2018 Čas: 22:37

jirosi
vtipne, jak si krasne rekl, na maximalni rychlost se pluje jen obcas, protoze jinak by se nikam nedoplulo.
Jenze sis jaksi neuvedomil ze tech 18 uznu sice muze byt cestovka kuznice, ale je to maximalka toho remorkeru, cili realne pluji jeste daleko pomaleji.
A to uz je skutecne plahoceni, ktere odpovida 19 stoleti kdy se prikladaslo rucne a jezdilo na uhli.

A jak uz je vtipne meme na netu
https://twitter.com/20committee/status/789494620782813184

avatar
Kozlus Datum: 09.11.2018 Čas: 22:34

Behem presunu se neprovadi hlidkovani???

avatar
Jirosi Datum: 09.11.2018 Čas: 22:29

Czertik: "Amici na svych letadlovkach maji palivo pro vic nez 2 tydny plneho nasazeni."

Ale palivo z "tankeru"doplňují pří leteckých operacích každé 4 dny.
Letecké operace provádí, až na stanovišti. Přes Atlantik mají letadla uzemněny. Pro příklad operace v Perském zálivu.

arr