TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

Věk laserových zbraní se blíží

Datum přidání 01.06.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 27 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Laserové zbraně nepochybně představují revoluci ve vedení vojenských operací. Laserové zbraně jsou technickou realitou dneška. Celá technologie však potřebuje ještě řadu let zrání. O současnosti a budoucnosti laserových zbraní se zamyslel Robin Hughes ve svém článku Raising HEL: The mirage of laser weapons.

Laser Weapon System (LaWS):

Foto: Laser Weapon System (LaWS); větší foto / Public domain

 

Laserové zbraňové systémy LWS (Laser Weapon System) využívající vysoce výkonné lasery HEL (High Energy Laser) jsou prakticky nehlučné, dokáží bodově a okamžitě zasahovat cíle na mnohakilometrové vzdálenosti, mají škálovatelný účinek a dokáží velmi rychle ničit mnohonásobné cíle.

 

Klíčovou výhodou jsou nízké náklady na provoz i samotnou střelbu. Vojáci ocení velmi nízké nároky na logistiku a zásobování. Zcela odpadá organizačně a bezpečnostně náročná dodávka munice.

 

Zásadním přelomem v zavádění laserových zbraní je první operační nasazení laseru LaWS (Laser Weapon System) na lodi USS Ponce třídy Austin. Plavidlo je nasazeno s laserem od roku 2014 v Perském zálivu.

 

LaWS tvoří šest komerčních vláknových laserů o výkonu 5,4 kW. Zbraň navíc využívá další komerčně dostupné technologie, jako je polohovací základna L-3 Brashear KINETO K433, 500mm zaměřovací dalekohled nebo infračervené senzory.


„LaWS je neuvěřitelně důležitý pro rozvoj laserových zbraní," říká Steve Hixson, vicepresident divize pro energetické zbraně v Northrop Grumman. „Je to proto, že mnoho překážek pro nasazení laserů, které nemohl průmysl vyřešit, byly vyřešeny nasazením LaWS do válečné zóny. Je tady mnoho politických, právních a dalších otázek, které pouze vláda dokáže řešit, a které byly vyřešeny díky nasazení LaWS."

 

Video: LaWS v akci. / YouTube

 

Nasazení laseru LaWS ukazuje obrat v myšlení o nasazení laserových zbraní. V minulosti se uvažovalo o nasazení velmi výkoných strategických laserů o výkonu jednotek megawattů pro ničení balistických hrozeb v rámci protiraketové obrany.


V současné době se však prosazuje nasazení taktických laserů o výkonu desítky až stovky kW. Podobné lasery dokáží vojensky i ekonomicky čelit vícenásobným levným cílům, jako jsou například bezpilotní letadla. Taktické lasery však dokáži velmi efektivně čelit i raketové, dělostřelecké a minometné RAM (Rocket, Artillery, Mortal) munici.


„To, co dnes vidíme, je sbližování dvou prvků: požadavek bojovníků po taktickém systému krátkého dosahu a zraní HEL technologií, zejména vláknových laserů a jejich účinnosti. Takže pokud jste zadali požadavek na ochranu proti raketám, dělostřelectvu, minometům, malým bezpilotním prostředkům a malým námořním lodím – tedy mnohem jednoduším cílům, než s kterými původně počítaly velmi výkonné lasery – zjistíte, že díky komerčně dostupným laserům máte vhodné kapacity k ničení těchto cílů," vysvětluje Hixson.


Klasickým příkladem dřívějších ambiciozních technologií je letadlo Boeing YAL-1A s velmi výkonným chemickým vzdušným laserem ABL (Airborne Laser). Laser s výkonem jednotek megawatů měl ničit balistické rakety až na vzdálenost 600 km. Podle Roberta Gatese, bývalého ministra obrany, byl ale ABL laser 20 až 30 krát méně výkonnější, než bylo třeba k efektivnímu nasazení pro daný účel.


Program byl v roce 2012 ukončen právě z důvodu kombinace nedostatečného výkonu laseru a kvůli velkým finančním nákladům na vývoj i následný provoz podobných zbraňových systémů.

Video: Testy laseru ADAM (Aerial Defense Anti Munition) při střelbě na cíl vzdálený 1,6 km. Výkon testovaného laseru je pro operační nasazení velmi nízký. Testy však zkoušejí řadu klíčových technologií, jako je zaměřování, chlazení a napájení laseru. / YouTube

 

Naproti tomu nové vláknové lasery nabízejí řadu výhod. Proti chemickým laserům jsou menší, kompaktnější a skladnější. Nepotřebují ke svému fungování také chemické látky, čímž se řadově zjednodušuje a zlevňuje provoz a logistika.


Obrovskou výhodou vláknových laserů pro vojenské aplikace je dostupnost vhodných komerčních technologií. V průmyslu se výkonné lasery využívají pro řezání, svařování i značkování. Například laser ADAM (Aerial Defense Anti Munition) od Lockheed Martin využívá komerčně dostupné vláknové lasery IPG Photonics.

 

Kromě LaWS běží ve Spojených státech i řada jiných programů vyvíjející laserové zbraně. Nadějný je program taktického vzdušného laseru HELLADS (High Energy Liquid Laser Area Defense System) o výkonu 150 kW.


Americké letectvo plánuje nasadit laser HELLADS na bojová letadla. Laser poslouží jako ochrana před protileteckými řízenými střelami. V operační verzi laserové pouzdro HELLADS bude mít maximální hmotnost 750 kg – elektrickou energii dodá proudový motor letadla.


Americká armáda a námořní pěchota vyvíjejí pozemní laser HEL MD (High Energy Laser Mobile Demonstrator), resp. platformu pro instalaci výkonných laserů. HEL MD je určen pro úkoly C-RAM (Counter – Rocket, Artillery, Mortar), tedy na ochranu pozemních jednotek před raketami, dělostřelectvem a minomety.

 Video: HEL MD / YouTube

 

Firma Northrop Grumman rovněž pracuje ma novém laseru GAMMA, který, jak firma věří, plní požadavky programu amerického námořnictva LSWD (Laser Weapon System Demonstrator). V rámci programu LSWD plánuje námořnictvo na testovací lodi USS Paul Foster vyzkoušet laser o výkonu 100 až 150 kW.


Společnost se také aktivně podílí na programu ABC (Aero-adaptive Aero-optic Beam Control) . V jejím rámci americké letectvo vyvíjí laserovou střeleckou věž schopnou poskytnout letadlu 360° ochranu před raketovými hrozbami.


Northrop Grumman, Boeing a Lockheed Martin se také účastní iniciativy amerického ministerstva obrany RELI (Robust Electric Laser Initiative). RELI nesleduje hrubý výkon, ale účinnost laserů. Například laser HELLADS má účinnost pouze 20 %.


Jinak řečeno, k vytvoření laserového svazku o výkonu 150 kW je nutno vytvořit elektrický výkon 750 kW. Potíž není jen vyrobit tak velké množství elektrické energie, ale vypořádat se s odpadním teplem. V rámci programu RELI plánují inženýři vyvinout laser s účinností větší než 30 %.

TLWM

Foto: Kontejner TLWM je samostatná laserová zbraň. Kontejner lze umístit pod křídla bitevního letadla nebo vrtulníku. / General Atomics

 

„Jestliže je vaše laserové zařízení dvakrát tak efektivní, potřebujete pouze poloviční množství energie k dosažení stejných optických vlastností. Znamená to také, že máte pouze poloviční množství odpadního tepla. Díky tomu můžete cely systém zabalit s menšími elektronickými a tepelným řídícími systémy, protože to je opravdu něco, co rozhoduje o velikosti celého laserového systému," vysvětluje Paul Shattuck, ředitel divize pro energetické zbraňové systémy ve firmě Lockheed Martin.


Lockheed Martin v rámci vlastního programu ATHENA (Advanced Test High Energy Asset), ctícího požadavky iniciativy RELI, vyvíjí kompaktní, lehký a efektivní laser o výkonu 60 kW. Půjde o univerzální zbraň, kterou lze umístit na palubu letadla, vrtulníku, nákladního auta nebo lodi. Lockheed Martin plánuje v roce 2016 nainstalovat laser ATHENA na platformu HEL MD a o rok později zahájit ostré střelecké zkoušky.


Zajímavý přístup zvolila firma General Atomics. Firma vyvíjí laserovou zbraňovou stanici TLWM (Tactical Laser Weapon Module) s laserem Gen 3. K dispozici mají být laserové zbraňové stanice o výkonu 50, 75, 150 a 300 kW.


Kontejner je napájen pouze vyměnitelnými lithium-iontovými bateriemi. Doba provozu laseru je delší než 30 sekund. Stanici TLWM lze jen s minimálními úpravami umístit na letadla, vrtulníky, lodě nebo vozidla.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Charlie Datum: 03.06.2015 Čas: 08:00

Ono to ničení bojové techniky taky není úplně sranda. Předně tu máme nutnost počítat s vlivem atmosféry (ideální počasí není pořád a když začně pršet nebo sněžit, může mít laser výrazně sníženou účinnost) a druhak omezení daná výkonem. On ten nosič laserunebude kapesní a propálit se ocelovou deskou určitou dobu trvá - cíl má možnost provést protiopatření.

Další věc je samotné materiálové inženýrství - keramika může být proti laserům odolnější než ocel nebo hliník, na druhou stranu je křehká, čili nástup vysoce výkonných laserů může znamenat razantní změnu v přístupu ke konstrukci pancířů, případně vážnou komplikaci (pancíř vysoce účinný proti laserům může mít problémy s odoláváním palbě konvenční AP municí a obráceně).

Palba na dělostřelecké granáty a leteckou munici musí zase počítat s tím, ž eprojektily rotují (zejména ty dělostřelecké) tudíž laser neozařuje stejné místo a proto potřebujeme extrémní výkon vyzářený ve velmi krátkém okamžiku, abychom dosáhli zničení. Navíc u jednoduchého granátu průpal vůbec nemusí znamenat zneškodnění projektilu, pokud nezničíme roznětku a nebo nevyteče trhavá náplň.

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 15:01

KOLT: ak sa bavime o high tech tak demaskovanie obsluhy je vedlajsie, nakolko o zachyt letiacich granatov sa stara delostrelecky radar a teda pozicia strelca je da sa povedat znama.

co sa tyka odrazivosti: je samozrejme ze to nie je vseliek, je to ale prostriedok za par korun a zvysuje naroky na vykon radaru, nakolko energia prijata telesom (cielom) je vyznamne nizsia ako v pripade napr. cierneho ci khaki nateru.
pouzitie laseru na viacerych vlnovych dlzkach je vysoko pravdepodobne, na druhu stranu velmi siroke pasmo na manevrovanie tam nie je, pretoze priepustnost atmosfery v podstate diktuje ktore pasma su vhodne.

ad zameriavanie: na malu vzdialenost moze byt cisto opticke ja som v prispevku mal na mysli cisto hypoteticke pouzitie proti bojovej technike (napr. s automatickou aktivaciou zadymenia)
navyse "hlupy" minometny granat by s pripadnym varovanim asi nic nespravil :)

avatar
KOLT Datum: 02.06.2015 Čas: 14:35

pet.rok: Naleštěné granáty být můžou, ale pak budou demaskovat obsluhu kupříkladu minometů (při správném zacházení minimálně, ale přesto). Ovšem na druhou stranu ona vysoká odrazivost nemusí být ve viditelném spektru, takže se demaskování konat nemusí, záleží na tom, proti jakému laseru se bráníte. Odrazivost zpravidla "funguje" pouze v určitém rozsahu vlnových délek. Pokud budou na lodi dva lasery s výrazně odlišnými zdroji, zas máte problém.

Lasery mohou být zaměřovány čistě opticky, pak není varování žádné. Navíc při dnešních výkonech řídících jednotek, bude i při zaměření pomocí laseru čas na reakci minimální.

Obrana proti tomu skutečně není jednoduchá. Limity jsou spíš na úrovni dostupných technologií laserů. Až se tyto výrazně posunou, může skutečně dojít k revoluci na válečném poli...

avatar
KOLT Datum: 02.06.2015 Čas: 14:27

Charlie: Konečně s rozumem a o technice. Palec nahoru!

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 13:41

Todomatch: videli ste niekde v clanku, ze by sa pisalo o niceni napr. pozemnej bojovej techniky pomocou laseru? tak daleko technologia nie je.
a minometne, delostrelecke granaty ci rakety lestene mozu byt

navyse k zameriavaniu laseroveho systemu sa pouzivaju zas lasery, ktore oziaria ciel pred tym nez sa pouzije ten hlavny, takze urcite varovanie vopred pride

avatar
Todomatch Datum: 02.06.2015 Čas: 12:50

Obrana proti laseru nebude vůbec snadná. Samozřejmě zasmogovaný Peking může být problém, ale zbraňové systémy někde mimo městské aglomerace budou pěkně na ráně. To že na vás bude pálit laser dopředu nevíte a až to zjistíte, tak zadýmení bude pocházet leda tak z vaší hořící techniky. Takže buď budete někde sedět v nonstop zadýmení (aspoň na sebe upozorníte a sami houby uvidíte), nebo to nestihnete. Vyleštěné povrchy jsou taky pěkná volavka, stratégové se trápí s kamufláží a digitálními vzory, aby lidé, tanky a už i letadla byla opticky těžko rozeznatelná a vy je najednou vyleštíte jak nerez. Bude to oříšek a ne že ne.

avatar
Roland Datum: 02.06.2015 Čas: 11:50

a nebylo by to trochu nápadný? :)

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 11:32

roland: alebo zo zrkadlom ako stitom :)

avatar
Roland Datum: 02.06.2015 Čas: 11:17

ještě mě napadla jedna věc - použití proti živé síle - oslepující zbraně jsou myslím zakázané, ale pokud by laser sloužil ne k oslepení, ale k zabití nepřítele, tak by tohle pravidlo možná (nejsem právník) neplatilo

a to by podle mě změnilo bojiště úplně - v podstatě okamžitá likvidace na "neomezenou" vzdálenost s minimálním rizikem a cenou

jo - mohlo by se útočit skrz zadýmení v nějakých "azbestových" oblecích, ale to by zase podle mě znamenalo dost tragický snížení bojeschopnosti.

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 11:06

tak ako napisal charlie najucinnejsie sa javia Lasery ako protizbran k novo zavadzanym zbraniam (drony, navadzana municia). Je mozne ze sa tieto systemy navzajom vyneguju a pride na stare dobre tankove bitky (alebo mece :)).

dalsie pole posobnosti bude nepochybne v oblastiach kde sa utoci velkym mnozstvom malo sofistikovanych zbrani na pevny plosny ciel ako je napr. v Izraeli.
Napr. system Iron Dome je v sucastnosti velmi nakladny, kazda protiraketa stoji radovo viac ako doma zbastlena neriadena raketa.
Takisto ochrana jednotiek, leteckych zakladni proti prekvapivemu minometnemu, raketovemu ostrelovaniu v oblastiach typu Afganistan.

na druhej strane ako uz bolo spomenute protiopatrenia ktore sa budu zavadzat znizia ucinnost laseru (ten bude potrebovat vyssi vykon na znicenie cielov) a tu sa mozeme dostat do podobnej situacie, ktora aj doteraz brzdila rozvoj a to je dostatocny vykon elektrickeho zdroja (ako vzdy fyzika nepusti).
toto obycajne nie je problem na lodiach, tam je vykonnost elektro-sustavy v rade 10MW a u novych torpedoborcov Zumwalt s eletrickym pohonom je teoreticky dostupny cely vykon vo forme el. energie a to cca 60MW.
Vacsi problem je u lietadiel, kde sice na hriadeli turbiny mame vykony v rade desiatok
MW ale na elektricku energiu sa premeni len zlomok (radovo desiatky KW) ale samozrejme moznosti zvysenia tu su.
U pozemnych systemov (mobilnych) su sice dnesne vykony nizsie ale na druhu stranu je mozne vacsinu vykonu previest na elektricky. Tankove motory disponuju dnes vykonmi v rade 1-1.5 MW, turbinove zdroje posunuju tuto hranicu este vyssie.

avatar
juhelak Datum: 02.06.2015 Čas: 09:26

Nejvýkonější lasery světa stejně máme mi kousek za Prahou, tak at si na nas daj všichni pozor :D

avatar
Charlie Datum: 02.06.2015 Čas: 08:10

Místo ideologických přestřelek, kterej stát má většího pindíka, sem tu čekal spíš pvahy o tom, jak tyhle zbraně po svém zavedení změní tvář konfliktů.

1) je to ideální protizbraň na různé malé drony - bodová přesnost, laciný výstřel, velký dosah, snadné zaměřování. Jako dělané na ty roje levných dronů zmíněné v předchozím článku.

2) V dnešní době se u raketové i konvenční artilerie ustupuje od střelby salvou a do popředí se dostávají v malých množstvích pálené naváděné projektily. Jenže tahle vecička zásadně mení poměry na bojišti a ukazuje se, že vyřazení RM70 mohlo být neuvážené a krátkozraké. Jeden přesně GPS navedený projektil může napáchat stejně škody jako salva neřízených, jenže jeden projektil je taky snadno zničitelný podobnými systémy obrany (a řada z nich už je zavedena, problém představuje spíš cena protirakety, tohle nám řeší právě laser). Hromadná salva baterie Gradů má najednou zase svoje opodstatnění - spousta relativně laciných raket má šanci zahltit obranu a některé projít a zasáhnout.

3) CIWS systémy se posouvají na nový level - málo odolné protilodní ŘS budou laserem velice snadno ničitelné (už teď mají problém s projektily s řízeným rozpadem kategorie AHEAD) a bude se muset měnit jejich návrh - větší rychlost, pancéřování, na významu nejspíš ztratí úhybné manévry (nepředpokládám, že raketa dokáže vykonávat tak razantní manévry, aby jí servomotory CIWSu nestíhaly sledovat).

4) Jak se budou vyvíjet protiopatření - pravděpodobně se budou vyvíjet nové protilaserové nátěry (odrazivé, obpařující se), možná se zase začnou letadla leštit. Jak odolné budou kupříkladu kompozitové konstrukce proti zásahu laserem? Jedna malá dírka letadlu většinou nevadí, ale kompozit může zahříváním degradovat a rozpadat se? Nebude lepší vrátit se k většímu podílu kovových dílů? A co proklamované velké frézované celky (zmíněno u nové generace těžkých Chinooků myslím)? Jejich lokální poškození by mohlo znamenat kritickou ztrátu pevnosti draku, nebude lepší klasická konstrukce? Třeba se znovu prosadí geodetická konstrukce používaná na Wellingtonech.

avatar
Dall Datum: 02.06.2015 Čas: 07:36

Jak budou v budoucnu námořníci střílet laserem výstražnou ránu před příď ?

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 00:57

este mala poznamka k diskuzii ci rusi a cinania maju, ci vyvijaju podobne zbrane.
odpoved je mozne najst opat v clanku: kedze vlaknove lasery su v komercne pouzivanych zariadeniach ako su rezacky kovov tak je zrejme ze sa nejedna o nedostupny high-tech.
V com napr. mozu byt americania vpredu je integracia laseru do zbranoveho systemu ale je to opat len domnienka nakolko nepozname blizsie informacie o vyvoji v Rusku, Cine, Indii ci Pakistane (a iste aj dalsich statoch).

avatar
pet.rok Datum: 02.06.2015 Čas: 00:45

nerad niekomu kazim sny ale asi by bolo dobre ak by si oddani fanusikovia laserov, mikrovlnnych zbrani a podobnych high tech vychytavok dokladnejsie precitali clanok nez budu vyvodzovat dalekosiahle zavery o tom ako zavedenie podobnych zbrani zmeni bojisko.
U laserovych zbrani sa zatial uvazuje ako o lacnej nahrade pripadne doplnku CIWS. Tie boli v sucastnosti dostupne prakticky len na lodiach z dovodu velkosti celeho systemu a chranili lode zblizka proti raketam, lietadlam (dronom) a malym clnom.
V pripade pouzitia laseru sa CIWS system moze "miniaturizovat" tak ze to odvezie povedzme nakladne auto a zaroven dokazeme nicit okrem spominanych cielov aj delostrelecku municiu a rozsirit pouzitie na krytie pozemnych jednotiek alebo krytie lietadiel pred protileteckymi raketami.
Ale ako to uz byva casto sa najdu protiopatrenia ktore zdaleka nemusia byt take nakladne ako sa zda, len namatkou spomeniem par ktore mozu vyznamne znizit ucinnost laseru:
1. vylesteny kovovy povrch
2. nater, ktory sa pri zasahu odpari
3. zadymenie

Cize ak to zhrnieme : je pravdepodobne ze ziskame zbran ktora nas pomerne lacno do urcitej miery (zalezi na ucinnosti) ochrani pred delostreleckou palbou, raketami, dronmi ci uz budeme na zemi, na vode alebo vo vzduchu.
Cele to bude ale zavisiet na tom ci "adversary" najprv nepouzije zmienovanu MW zbran na vyradenie nasej Laser Station a potom bez prekazok pouzije stare dobre delostrelectvo :).

arr