Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Námořní technika

Odyssea britských letadlových lodí

Datum přidání 21.04.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 48 komentářů    autor autor: Pavel Vinkler

Královské námořnictvo (Royal Navy) zařadí tento rok do služby první ze dvou letadlových lodí třídy Queen Elizabeth. Dosavadní vlajková loď Royal Navy, vrtulníkový nosič HMS Ocean, bude vyřazena z výzbroje a nabídnuta k prodeji.

Foto: HMS Ocean (L12) / Graham Richardson; CC BY 2.0

 

Nové letadlové lodě na dohled

Royal Navy v současnosti disponuje třemi jednotkami primárně určenými k výsadkovým operacím. Dvě z nich jsou obojživelné lodě třídy Albion s výtlakem 20 tisíc tun zařazené do služby v roce 2003 a 2004. Třetí je vrtulníková letadlová loď HMS Ocean o výtlaku 21,5 tisíc tun sloužící od roku 1998.


Mimo Royal Navy pak stojí tři bojová výsadková plavidla třídy Bay s výtlakem 16 tisíc tun operující v rámci Pomocných sil (Royal Fleet Auxiliary).


Současný počet výsadkových lodí Royal Navy je výsledkem úsporných opatření předchozích let reprezentovaných především dokumentem The Strategic and Defence Security Review z roku 2010. Podle dokumentu mělo do roku 2014 dojít ke snížení obranného rozpočtu Velké Británie o 8 %. Změny se dotkly i některých schopností námořnictva.


Okamžitým krokem bylo v roce 2011 vyřazení letadlové lodě Ark Royal (třída Invincible), jenž jen pár let před tím prošla modernizací. Spolu s ní skončil v Británii i provoz legendárních letadel s kolmým startem a přistáním Harrier. Posléze padlo rozhodnutí o vyřazení sesterské lodě Illustrious, jenž z aktivní služby odešla v roce 2014 a v roce 2016 byla prodána turecké společnosti Leyal Ship Recycling k sešrotování.


Jejich náhradou mají být letadlové lodě Queen Elizabeth a Prince of Wales, které jsou s výtlakem zhruba 70 tisíc tun nesrovnatelně větší. První jmenovaná do služby vstoupí tento rok.

 

Video: HMS Queen Elizabeth vstoupí do služby k Royal Navy v letošním roce. / YouTube


V souvislosti s nástupem nových letadlových lodí dojde v roce 2018 k vyřazení vrtulníkové výsadkové lodě HMS Ocean. Ta je v tuto chvíli vlajkovou lodí Royal Navy a mezi lety 2013 a 2014 prodělala modernizaci v hodnotě 65 milionů liber. Zejména díky této investici, ale i díky svému relativnímu „mládí“, ji pravděpodobně čeká světlejší budoucnost, než nedávno vyřazené nosiče třídy Invincible.


Podle informací serveru UK Defence Journal v současnosti probíhají jednání o prodeji HMS Ocean do Brazílie. Jihoamerická země se o provozování letadlové lodě, či lodě se schopnostmi blížícími se letadlovým lodím, snaží dlouhé roky.


Poslední letadlovou lodí zařazenou do služby brazilského námořnictva byl nosič Sao Paulo. Ten byl vyroben ve Francii, kde od roku 1963 sloužil pod jménem Foch. Brazílie jej koupila v roce 2000 a snažila se jej udržet provozuschopný. Podle dostupných údajů je ale stav nosiče tak špatný, že za dobu operační služby v brazilském námořnictvu nebyl bez nutnosti oprav nasazen déle než tři měsíce.

 

Video: HMS Ocean. / YouTube

 

HMS Ocean pro Brazílii

Brazílie se začátkem letošního roku rozhodla letadlovou loď Sao Paulo vyřadit. Hlavním důvodem byl stále vzrůstající objem finančních prostředků na údržbu lodě.


Brazilská ekonomika je navíc v posledních letech ve značných problémech a místním ozbrojeným silám chybí prostředky i na další projekty (např. se zpožďuje program stavby domácích ponorek s jaderným pohonem). Dalším důvodem pak může být právě probíhající jednání o zakoupení vrtulníkového nosiče HMS OCean z Velké Británie.


Z brazilského pohledu je nákup HMS Ocean racionální řešení. Brazilci sice provozují staré námořní letouny A-4 Skyhawk, ale kvůli nutné modernizaci a finančním problémům mají Brazilci k dispozici jen velmi omezený počet těchto letadel.


Brazilská letadlová loď Sao Paulo tak většinu času svého nasazení fungovala jako vrtulníkový nosič – což je právě role HMS Ocean.


Je zde však malý a zajímavý zádrhel - HMS Ocean byla v devadesátých letech stavěna s plánovanou životností pouze dvacet let. Royal Navy tehdy urgentně (kvůli zapojení do operací na Balkáně) potřebovala moderní výsadkové plavidlo. Avšak kvůli rozpočtovým škrtům po skončení Studené války nebyl prostor vývoj zcela “čistokrevné” vrtulníkové výsadkové lodě.

 

Video: NAe São Paulo (A12) / YouTube


HMS Ocean proto konstrukčně vychází z civilních plavidel, což se ale projevilo na menší robustnosti lodě a tudíž i na její nízké dvacetileté životnosti. Royla Navy ale za HMS Ocean zaplatila podobný obnos, jako za mnohem menší fregaty Type 23.

 

V Brazílii tak musí HMS Ocean po čase projít generální opravou. Nicméně rozhodující může být skutečně nízká pořizovací cena - spekuluje se o částce pouze 80 milionů liber. Například Turecko za svou výsadkovou/letadlovou loď vycházející ze španělského plavidla Juan Carlos I zaplatí 1 miliardu amerických dolarů.


Britské ministerstvo obrany zatím potenciální obchod s Brazilci nechce komentovat. Potvrdilo zatím pouze plány HMS Ocean příští rok vyřadit. Pro obchod ale hrají úzké vojenské vztahy mezi Velkou Británii a Brazílii. V brazilském námořnictvu slouží např. britské fregaty Type 22. Před několika lety byl také schválen prodej letounů Gripen do Brazílie, ve kterých je velké množství britských technologií.

 

Zdroj: UK Defence

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Orofin Datum: 24.04.2017 Čas: 19:47

Opravdu velký vtipálci tady. Británie je skvěle fungující země, zatímco ostatní státy EU krachují? Když si vezmeš HDP na hlavu původních 15 států EU před přistoupením východu a to včetně Portugalska, Řecka, Itálie a Španělska tak pořád jsou na tom lépe než úžasná Velká Británie. Nebo je snad lepší ukazatel HDP na odpracovanou hodinu, kde je daleko i za Itálií, nemluvě o Francii a Německu? Eurozóna se zadlužuje, zatímco Británie má největší statní schodek v celý Evropě. Taky má velký přírůstek obyvatel a i přesto mělo v roce 2016 až 21.(z 28 kdyby někdo nevěděl) největší růst v EU. A náhodou Španělům se teď daří resp se situace zlepšuje a pořád mají menší dluh k HDP než VB jen tak pro info. Británie je strašne centralizovaná, Londýn je extrémně bohatý a zbytek chřadne. Možná by neuškodilo občas zapojit mozek a podívat se na fakta, ne jen žít z titulků novin.

avatar
Luky Datum: 23.04.2017 Čas: 10:39

Teď nevím jak to myslíš. Jasně, že se to děje v NY. Kdyby se ale rozpadli na jednotlivé státy nebo rozdrobili na víc kousků, mají po ptákách. Takže tady jsou lidi, co pořád vzhlíží k USA a berou je za něco daného a neměnného, volají po kolapsu EU a mluví o jejím krachu. Přitom USA drží nad vodou jen to, že si určuje pravidla sebehodnocení a donutily Němce investovat důchody do svých dluhopisů a operují s jejich zlatými rezervami, které navíc pravděpodobně již ani nemají.

V případě EU, kde sice některé státy mají svoje problémy, ale i zachovanou tradiční výrobu a kontinent jako takový je soběstačný a jeho měna je také brána jako rezervní(byť ne v takové míře), ale hovoří jako o zkrachovaném projektu. Srandovní. Přitom EU je větší a není závislá na tom, aby se Eurem obchodovala ropa. Ještě pomáhala USA potlačit snahy o použití Eura na ropném trhu. Celkem zvláštní. Ještě si myslíte, že je ta okupace Německa zdarma? Svět se mění pánové a není v něm místo pro pohádky o hodných zachráncích. A hejlové zas budou vejrat, jak když jim padly hračky do kanálu.

avatar
Jirosi Datum: 23.04.2017 Čas: 10:09

To srovnání z USA trošku vázne, protože i tam se děla většina kapitálových operaci v New york, tedy v Unii a nikoliv v Kanadě tedy mimo USA.

avatar
Luky Datum: 22.04.2017 Čas: 21:11

Výrazně lépe. Dovol abych se zasmál. Tam to stojí na dolaru a korporacích. Jinak je ta země dost slušně "vyoutsorcovaná" a nesoběstačná. Bez federace by z ní byl ještě větší zapadákov než anglický venkov (rozuměj na provoz 10ti letadlovek si sami nevydělají).
Nicméně tématem je právě ta Anglie, potažmo Velká Británie. A ta tyla z globálních trhů, proto o tom mluvím. Čili byla zvyklá na něco a to končí. Že to neznamená konec země a může to přinést novou kvalitu nepopírám. Dle mého názoru do té "nové kvality" ale silné loďstvo s globálním přesahem nezapadá.

avatar
Beld Datum: 22.04.2017 Čas: 20:59

US je na tom vyrazne lepe nez EU jak kvuli strukture dluhu , tak kvuli svetove pozici dolaru . Zato velka cast evropskych ekonomik je na pokraji krachu . Dalo by se rici , ze v EU jsou jen dve relativne dobre fungujici vetsi zeme a to je nemecko a GB ( A polsko , ktere ale ma "rozvojove" vyhody ) .

Francie je na tom spatne , spanelsko take , italie nejhure . Zadne svetle zitrky na obzoru nepozoruji . Nebyt masivniho zadluzovani , tak jsou vsechny tyto 3 staty v recesi .

avatar
Luky Datum: 22.04.2017 Čas: 19:53

No jo, když ale ono ož dávno sílu ekonomik neurčuje jen jak to v dané zemi šlape, jaký je tam poměr vývozu a dovozu, výběru daní a státních výdajů...taky jde o to, jak je rozvinutý kapitálový trh a všechny ty úchylný deriváty a nabalující se sektory....a tady udělá Anglie velký krok k provinčnosti (přitom byla zvyklá na něco jinýho). Já osobně sice tímhle segmentem tak trochu opovrhuju, ale to nemění nic na tom, že na ekonomické síle se podílí dost zásadně.

Proto ač si můžete na EU oprávněně nadávat jak chcete, společnou sílu mají ty země úplně jinou, než rozhádané zapadákovy s lokálními měnami. A to mám korunu rád a dokonce se mi líbí, když si nějaký nakrknutý kraj vytvoří svoje "groše".

Jestli EU krachuje, tak jsou USA už zkrachovaný. A daňová složka státních příjmů je tam k smíchu. Tam to stojí na dolaru a jeho světovém vlivu.

avatar
Beld Datum: 22.04.2017 Čas: 18:52

V dnesni dobe je dulezity kapital , ten v GB je . Jak lidsky , tak financni . A brzy bude mimo krachujici EU . Staci se podivat na vyvoj HDP ekonomik v evrope v poslednich 10 letech . Urcite je budoucnost anglie zarivejsi nez frantiku , spanelu nebo italu .

avatar
Jirosi Datum: 22.04.2017 Čas: 16:39

Jura99: Myslíš to Norsko a Švýcarsko co jsou členy EHP ? Tedy přispívají do EU, přebírají směrnice, ale jejich vliv na politiku EU je 0 ?

Dne jsi stěžujeme že máme na Eu malí vliv a že je málo demokratická. Oni nemají žádný !

avatar
Jura99 Datum: 22.04.2017 Čas: 15:01

palo satko: díky brexitu GB leda tak přestane vykrmovat kdejaké unijní záchranné polštáře a negativní vliv vystoupení z unie vůbec není tak zřejmý, jak zde tvrdíš. To by jinak země jako Norsko nebo Švýcarsko bez unie nemohly existovat? Celkem špatně si vysvětluješ, že výnosy z výrobku inkasuje vždy země, která je na něm napsaná jako výrobce. Tesco nebo jiný řetězec budou velmi rádi drtit malé slovenské producenty a zisk z jejich produkce prodávaný na svých regálech si nechají pro sebe. Myslíš, že Slovensko inkasuje zisky z prodeje luxusních aut z bratislavského VW? :-) No, BA se sice objevuje mj. kvůli této fabrice v žebříčku HDP před Paříží nebo Vídní, ale sám si porovnej, kde je BA a kde jsou Vídeň s Paříží. Rozdíl je měřitelný asi tak v mnohadesítkách let práce.

avatar
Luky Datum: 22.04.2017 Čas: 13:55

Tak já jsem o zákonitě přicházejícím bordýlku hovořil už před uprchlickou krizí s naším krajským hejtmanem.
Pro spoustu lidí nebyly překvapením ani krachy burz, pro jiné začala druhá světová dávno před jejím vypuknutím....
Osobně třeba nemám potřebu dělat z Britů loosery, nadruhou stranu absolutně nechápu to vzhlížení k Anglosasům. V takové té domácí, osobní rovině mi může drobení a návrat k provinčnosti připadat i sympatický. Z Anglie se může stát fajn zapadákov k žití (na venkově). Hodně ekologie, pastevectví, jemný návrat k protestantským hodnotám, alternativní zdroje energie, nové technologie pěstování ředkviček a šlechtění kedluben. Svět by se pak od nich mohl třeba učit udržitelnému rozvoji. Trošku si nejsem jistý, jak si s tím ale poradí aglomerace. No třeba se tam lidi začnou samou nudou konečně mazlit s dětma a nebudou je posílat od prsu na intr.

avatar
logik Datum: 22.04.2017 Čas: 13:35

palo satko: jakou značku křišťálové koule vlastníš? Předvídal někdo v roce 1920 někdo krizi v 1929? Předvídal někdo v 28 vznik druhé světové v 38? Předvídal někdo před pár lety imigrační krizi, která v podstatě byla příčinou brexitu? Atd. atd....

Stejnětak je směšné obviňovat středověkou velkou británii ze zlodějství - v tu dobu byl jaksi takové chování standard, jen to někomu šlo lépe a někomu hůře. Např. Tvoje "oblíbené" Rusko se chovalo úplně stejně a stejnětak v podstatě každý stát.

A že GB nemá co světu nabídnout? A který stát má???? Jediné, co dělá nějaký stát "výjimečným" je jsou nerostné suroviny - a státy které na takovýchto nabídkách staví, jsou zpravidla v průšvihu. Průmysl a věda může bejt dneska takovej a zejtra jinej.

V postatě si napsal dlouhej příspěvek plnej s odpuštěním subjektivních vejšplechtů, který s objektivním viděním reality nemaj společného nic.

avatar
palo satko Datum: 22.04.2017 Čas: 12:17

Jura99
ked si naštuduješ dejiny Velkej Britanie tak zistiš, že Anglicko bolo uplne obyčajnou skor menej doležitou europskou krajinou. zhodou okolnosti ale za vlady Tudorovcov, hlavne kralovnej Alžbety, začalo vynosne "podnikat" ako krajina piratov. Okradali španielske kralovstvo tak uspešne a absolutne bez škupuli. Asi niečo tušiš o Velkej armade. Vdaka piraterii sa v Anglicku rozmohla moreplavba a namorna vojna a dobijanie cudzich uzemi sa stalo oficialnou politikou. Ovladnutie Indie, Južnej Afriky, Kanady naozaj nebola buhumila mierova misia, ale nenasitna agresia, ktora vytvorila zdroje pre bankovnictvo, poistovnictvo a podnikanie formou združovania prostriedkov. Tieto finančne zdroje rozhybali priemysel a len vdaka peniazom sa UK stalo "tovarnou sveta". Angličania neboli ani "bohom predurčeni a ani Bhom obdareni", len sa stali zlodejmi a tu zlodejinu si zlegalizovali. Nemci to iste dosiahli prakticky bez kolonii a teraz im UK zdvorilo pozera na chrbat. A dnešnu Čínu ani nema zmysel spominat.
Takže sa vratme k dnešku. Vdaka Brexitu sa UK stane pre Nemecko a Franciu nepotrebne a Čina si svoje peniaze da spravovat na svojom pobreži. Anglicko okrem vynikajucich finančnych a pravnych služieb nema svetu čo ponuknut. Maš doma niečo z UK, okrem chlastu? Mame sice britske Tesco na predmestiach a tam je z UK len whisky. Ak sa trhnu Škoti a Iri, ani ten odtial nebude.
Proste Angličania zažiju upadok a ich "zachranov" bude premena Anglie na Panenske ostrovy s nulovym zdanovaním vkladov a kapitalu. Kedže aj Unia bude mat problemy, tak transfery penazi do UK zarazi.
Takže, prinajlepšom tie dve lodky niekomu predaju so stratou, lebo nikdy už nebudu mat zdroje na ich plne vyzbrojenie a použitie v realnej mocenskej politike. UK už dnes nie je mocnost, ale len privesok USA a o desat rokov to bude ešte horšie.

avatar
Magister_Peditum Datum: 22.04.2017 Čas: 11:18

To se tady jako vážně hádáte o to, jaké království bylo ve středověku bohatší? Ano, Anglie byla ve Středověku spíše chudší zemí (to hlavně kvůli menšímu počtu obyvatel), ale právě tehdy nastartovali procesy v ekonomice, které v průběhu novověku z ní udělali první velmoc Evropy a následně i Světa.

avatar
Jura99 Datum: 22.04.2017 Čas: 07:29

Palo satko: ja ti rozumim, cely svet proste ted z ucebnic dejepisu vyskrtne nezajimavou Britanii a zaradi misto ni uzemi dnesniho Slovenska v tehdejsich Uhrach, protoze to bylo tim pravym epicentrem pokroku ve stredoveku :))).

avatar
palo satko Datum: 21.04.2017 Čas: 21:20

Jura99,
parny stroj nie anglicky stredoveky vynalez.
To porovnanie s Uhrami je naozaj zaujimave. Slavny Richard Levie srdce, ktory nikdy nebol v Anglicku a anglicky nevedel sa dostal na spiatočnej ceste do zajatia "rakuskeho" vojvodu Leopolda a mal zaplatit vykupne 100 000 hriien striebra. To bol trojročny kralov prijem z Anglicka. Zhodou okolnosti sa vdedajši uhorsky kral Belo III. chcel oženit s francuskou princeznou vdovou po Richardovom bratovi a dal urobit supis prijmov pre francuskeho krala. Belov ročny prijem bol 241 000 hrivien striebra čo je 56 237 kg čisteho striebra.
Takže podla kralovskych prijmov vidiš, že vo vrcholnom stredoveku bolo Aglicko oproti Uhorsku chudobna diera a kralovsky prijem z Anglicka bol iste menši ako prijem Belu III. z "Partes regni superiores", ktore sa uzemne temer zhoduje s dnešnym Slovenskom.

arr