Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Události

Venezuela: Ropné království v rozkladu

Datum přidání 07.08.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 73 komentářů    autor autor: Klára Šubíková

Venezuela má za sebou volby do ústavodárného shromáždění, od něhož se očekává změna konstituce ve prospěch prezidenta Madura, a tedy jeho udržení u moci. Hlasování s sebou přineslo další eskalací protestů, které trvají již od dubna, kdy na několik dní převzal nejvyšší soud pravomoci od opozicí kontrolovaného parlamentu. Jaké jsou příčiny současných nepokojů a reakce mezinárodního společenství?

Foto: Jedna z mnohých protivládních demonstrací ve Venezuele. / Public Domain


Proč je na tom tak bohatá země tak špatně?

Ačkoli má Venezuela nejvyšší zásoby ropy na světě, její ekonomika je v hluboké krizi. Velký podíl na tom má propad cen ropy, k němuž došlo v roce 2014, kdy její hodnota klesla o 60 %.

 

Venezuelská ekonomika tak doplatila na téměř nulovou diverzifikaci, jelikož 95 % jejího exportu jsou ropa a ropné produkty, jejichž výnosy pokrývají 25 % HDP. Velkou část své ropy navíc Venezuela pod cenou prodává zemím z aliance Petrocaribe nebo jejím prostřednictvím splácí půjčky. Za poslední 3 roky se venezuelská ekonomika zmenšila o třetinu a inflace se má v letošním roce vyšplhat k 1000 %.

 

Druhou hlavní příčinou krize jsou špatné ekonomické politiky, kdy jsou regulovány ceny, jež vláda buď dotuje, nebo naopak omezuje jejich maximální výši, čímž ničí trh a malé podnikatele. Venezuela má také vysoký zahraniční dluh, jehož růst byl nastaven na nereálné výnosy z ropy už v době před propadem cen. Země se je snaží platit ze svých rezerv, které se však v posledních 6 letech ztenčily na třetinu a 70 % z nich odpovídá pokrytí dluhu.

 

Situaci se Madurova vláda snažila zachránit zastavením plateb za import a nakonec zastavením importu jako takového. To však přivedlo zemi, jež spoléhá na dovoz potravin a léků, do ještě hlubší krize. Krom nárůstu snadno léčitelných nemocí stoupá také podvýživa a statistiky zločinu, jež jsou jedny z nejhorších na světě. Maduro vidí jako příčinu současného stavu ekonomickou válku „impéria USA“, jež je vůči němu vedena, a odmítá do země přístup humanitární pomoci.


Účel ústavodárného shromáždění a obavy z něj

S plánem vytvořit ústavodárné shromáždění přišla Madurova vláda po opozičních protestech, jež následovaly pokusu nejvyššího soudu o převzetí legislativních pravomocí parlamentu. Tehdy opozice volala po urychlení prezidentských voleb, které se mají konat v prosinci 2018.

 

Podle průzkumů je však zřejmé, že Madurova šance na znovuzvolení je mizivá. Současný prezident zdaleka nemá Chávezovo charisma ani popularitu. Období jeho vlády (od smrti Cháveze v roce 2013) také koreluje se zhoršením životních podmínek.


Podle Madura se má ústavodárné shromáždění vypořádat s opozicí, která je viněna ze snahy zosnovat puč. Jeho vznik tak považuje za jedinou možnost, jak zemi sjednotit, uklidnit situaci a navrátit se k prosperitě. Podle sobotní rezoluce bude fungovat dva roky, nepodléhat žádné autoritě a následovat politiky prezidenta Cháveze směrem k socialismu. Shromáždění se bude scházet stejně jako kongres, jenž bude následně rozpuštěn.


Opozice stojí proti vzniku ústavodárného shromáždění, protože za ním vidí snahu o maximalizaci Madurových pravomocí a přeměnu země na diktaturu. Navíc má být jeho vznik podle ústavy potvrzen referendem, k čemuž nedošlo. Bojí se, že změna ústavy povede k dalšímu oslabení parlamentu, jež v současné době pod její kontrolou.

 

Další námitkou je odklad místních a prezidentských voleb plánovaných v následujícím roce. Jejich konání bude záviset na podobě nové ústavy, avšak tvorba dokumentu bude trvat měsíce a může se stát, že do té doby bude opozice dále oslabována a likvidována, případně dojde ke změně celého systému.


Průběh voleb a problémy

Volby do ústavodárného shromáždění se konaly v neděli 30.7. a byly provázeny násilnostmi. Za víkend zemřelo minimálně 10 lidí a stovky byly zraněny. Od dubna si nepokoje vyžádaly již na 120 obětí, 2000 zraněných a 500 zatčených. Opozice již předem oznámila bojkot hlasování, avšak volební účast 41 % může být způsobena také protesty v blízkosti volebních místností a z toho vyplývajícími obavami o bezpečnost.

 

Objevilo se navíc obvinění, že i toto číslo bylo upraveno alespoň o milion hlasů. Tvrdí to společnost Smartmatic, jež Venezuele poskytuje technickou podporu při volbách více než 10 let a podle níž byly až do letoška volby v pořádku. Podle Reuters volilo do nedělních 17:30 pouze 3,7 milionu voličů s tím, že volební místnosti se uzavřely v 19:00.


Kritika se snesla také na způsob, jakým způsobem jsou členové ústavodárného shromáždění voleni. Každá samosprávná obec je v něm reprezentována jedním zástupcem (celkem 545), což zvýhodňuje nízce obydlený venkov, kde má Maduro vysokou podporu.  

 

Třetina zástupců je vybrána na základě demografických specifik, což dává volební komisi možnost vyřazovat nepohodlné kandidáty. Bojkot opozice následně zapříčinil stav, kdy je celé těleso složeno ze stran, které podporují Madura.


Shromáždění se ujímá mandátu

Jednou z prvních věcí, jež ústavodárné shromáždění po své páteční inauguraci učinilo,  bylo odstavení generální prokurátorky Luisy Ortegové. Ta je taktéž členkou Madurovy strany PSUV a na své pozici byla 10 let. V dubnu, kdy převzal nejvyšší soud pravomoci parlamentu, se však postavila na stranu opozice s tím, že šlo o neústavní krok. Dále podporovala právo na pokojné protesty a nedržela se vládní interpretace dění v ulicích (označení protestujících za teroristy, lži o jejich smti).

 

Opozice vůči vzniku ústavodárného shromáždění jí vynesla nálepku zrádkyně, možnost postavení před soud za ohrožení veřejné morálky, etiky a ústavy, byl na ni uvalen zákaz vycestování a její účty zmrazeny. Část pravomocí generální prokuratury pak byla převedena na ombudsmana, jímž byl loajální Tarek Saab. Hlasité pochyby o volební účasti a volání po přepočítání hlasů byly pomyslnou poslední kapkou.


Po sobotním odolání Ortegové a nařízení k účasti na soudním procesu je její kancelář zablokována národní gardou. Na místo generálního prokurátora byl dosazen dosavadní ombudsman Saab, jenž je kritizován za přehlížení porušování lidských práv. Po jejich dodržování a svobodě nyní volá Ortegová, jenže to byla právě ona, kdo stál za odsouzením opozičního lídra Leopolda Lópeze za vedení opozičních protestů. Ten byl za spiknutí a podněcování k násilí odsouzen v roce 2014 a propuštěn byl letos v červnu.


Potlačení opozice a její odpor

V úterý zmizeli dva vůdci opozice, Leopoldo López a Anronio Ledezma, kteří byli  podle vyjádření svých rodin odvezeni tajnou službou do vojenského vězení ze svých domácích vězení. Oba stáli za protesty z roku 2014, které si vyžádaly na 40 mrtvých a tresty pro organizátory.

 

Ledezma se vrátil domů v pátek a López v sobotu, avšak jejich zatčení bylo jak funkcionální (zabránit jim ve  vysílání populárních videoposelství protestujícím), tak varovné. Je však třeba dodat, že venezuelská opozice není sjednocená kolem jednoho lídra či programu, což jí činí problémy jak v koordinaci, tak snižuje její šance na úspěch.


V sobotu v noci bylo odvysíláno video skupiny asi 20 mužů v uniformách na základně Paramacay ve středu země.  Ti prohlašovali, že nejsou pučisté, ale rebelové, a chtějí návrat k ústavě a demokracii. Každá jednotka, která se k výzvě nepřipojí, podle nich bude prohlášena za vojenský cíl. Samozvaní rebelové byli označeni za pravicové teroristy podporované USA a potlačeni armádou. Při přestřelce byli dva z nich zabiti a osm, včetně tři vojáků zatčeno.


Právě vojsko je jednou z klíčových opor Madurova režimu, jelikož na jeho příslušníky tak silně nedopadá ekonomická krize v zemi. Jelikož je to právě armáda, která je nasazována na potlačování protestů svých spoluobčanů, roste i v ní napětí a její popularita klesá. I proto, že jsou na rozhánění protestů posílány jednotky, jejichž platy patří k nejnižším a s davem je spojují podobné zázemí a problémy.

 

Armádní podpora režimu se dá vykládat i čistě pragmaticky, protože některé její složky jsou zapojeny do obchodu na černém trhu, jež by mohl být opoziční vládou odhalen a vyšetřován.


Reakce mezinárodní komunity

Země čelí mezinárodnímu tlaku dlouhodobě. Po hrozbě pozastavení členství Venezuela opustila Organizaci amerických států. USA využily sankce cílené na prezidenta a jeho okolí a hrozí omezením obchodu s ropou. Organizace Mercosur sdružující většinu zemí Jižní Ameriky do zóny volného obchodu v sobotu pozastavila Venezuele členství na dobu neurčitou. Šlo o přímou reakci na odstavení generální prokurátorky Ortegové.

 

Představitelé členských zemí vesměs kritizují omezení demokracie a považují tento krok ústavodárného shromáždění za počátek diktatury popřípadě volby vůbec neuznávají.

Papež František, který se snaží o mediace krize již od jara vyzval Madura, aby ústavodárné shromáždění neuvedl v provoz a varoval bezpečnostní složky před disproporčním užitím síly.


Okolní státy musí reagovat také na příchod uprchlíků, kteří z Venezuely utíkají. V současné době tvoří její občané nejvyšší počet žadatelů o azyl v USA a přicházejí také do Brazílie, Peru nebo Kolumbie, kde teprve před rokem skončila občanská válka.

 

Jen za rok 2016 ze země odešlo 150 000 lidí. Ricardo Hausmann upozorňuje, že současná situace ve Venezuele představuje také zdravotní riziko pro region, jelikož se začaly šířit dříve vymýcené nemoci jako malárie nebo záškrt a roste také počet nakažených virem HIV.


Mají smysl sankce?

Co se týče tlaku na vládu, největší efektivitu by měly sankce na vývoz ropy. Tím by však došlo k dalšímu zhoršení již tak problematického života obyvatel. To je sice může přinutit vyjít do ulic, nicméně pokud za režimem bude stát armáda a policie, nemusí dojít k žádné změně.

 

Země by tak byla uvržena na pokraj humanitární katastrofy a občanské války; to vše s nejistým výsledkem. Zároveň jde o dvoustranný meč, jelikož sankce dopadnou také na americké ropné společnosti, které zpracovávají importovanou venezuelskou ropu, jež mohou být na žebříčku priorit Trumpovy administrativy daleko výše.


Představitelé Venezuele pak mají mnohem více co ztratit, pokud odstoupí od moci, jelikož jsou navázaní na armádu či ropný průmysl. Variantu sankcí cílených na konkrétní osoby včetně prezidenta Madura, jemuž byly zmrazena konta, použily USA, avšak k odstrašení od pořádání referenda nedošlo.


Další vývoj v zemi je takřka neodhadnutelný. Pokud však režim nezmění své tržní politiky nebo neklesne cena ropy, dojdou mu v nejbližších měsících peníze. Nebo dojde dříve trpělivost obyvatelstvu. Ani to však nezaručuje, že se Venezuelu podaří vymanévrovat ze současné krize či surovinové kletby.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
skelet Datum: 12.08.2017 Čas: 19:19

PavolIR&Standablabol: v obou případech jde jen o rétoriku, na kterou už nejsme v dnešní hyperkorektní době zvyklí. Řekněme, že jsme se vrátili minimálně do osmdesátých let.
Jinak tohle vyjadřování má v podstatě jen dva účely. V tom prvním přinutit Čínu udělat pořádek se svým vazalem, a v tom druhém lehce upozornit banánového diktátora, že jsou jeho kroky pozorovány a mohou mít následky. Jinými slovy pokud je Maduro trochu chytrý, tak se vyvaruje "náměstí Nebeského klidu". U Kima je otázkou jestli už trochu Číně nepřerostl přes hlavu ..

avatar
Superme Datum: 12.08.2017 Čas: 18:54

StandaBlabol - Jasný, mírotvůrce Čína se snaží uklidnit napětí :D A ta samá Čína provokuje Indii a neustále vyhrožuje státům v Jihočínském moři...

Ve Venezuele má Čína velké peníze, je to stát, do kterého v jižní Americe nalila polovinu všech peněz investovaných na kontinentu. Navíc je to jeden z mála států, kde momentálně má nad USA navrh a logicky ho nechce "ztratit". Navíc v momentě, kdy levice ztrácí jednu zemi za druhou... Argentina, Peru, Kolumbie, Paraguay a letos pravděpodobně Chile. Problém je, že ve Venezuele lidé nemají jídlo ani základní lékařské potřeby. Inflace je neuvěřitelná. Diví se snad někdo, že tam ti lidé protestují? Já osobně ne a jsem rád, že Trump ukázal na Madura svaly. Ovšem nemyslím si, že by tam skutečně poslal armádu.

Režim v KLDR se měl odstranit už dávno. Teď je to mnohem riskantnější hra, když je zřejmé, že KLDR má jaderné zbraně. Sám jsem zvědavý co se bude dít. Bohužel Čína asi jen tak nedovolí vznik dalšího demokratického státu na svých hranicích.

Oba tyto režimy by bylo dobré odstranit.

avatar
StandaBlabol Datum: 12.08.2017 Čas: 17:16

Luky,

já myslel, že tam poslali hlavně ten dýmající vrak se čtyřma Migama od Severní flotily. A když o dva Migy přišli, tak ho zase odtáhli pryč. Teď ho budou v loděnicích dávat pár let dohromady. To je aspoň správná demonstrace síly a ne 40 let stará Moskva:)

Trump zase kecá, to mu jde. Kdyby zaútočil na Venezuelu, která USA ničím neohrožuje, tak ho Kongres definitivně odvolá. Ale je mi nevolno, když vidím, že vrchní velitel nejsilnější armády na světě je schopný v jeden den vyhrožovat válkou hned dvěma státům. A tím, kdo se snaží o uklidnění situace a zmírnění napětí je komunistická Čína...

avatar
PavolR Datum: 12.08.2017 Čas: 16:52

Nechajte Ukrajinu a Sýriu, tam to potrvá ešte roky, ale sústreďme sa znova na Venezuelu. Pokiaľ bude chcieť Trump svetu ukázať, že nie je slabý ako Obama, tak Venezuela by preňho teraz bola ľahším cieľom ako Severná Kórea.
Čo myslíte? Zasa iba kecá (naznačenie možnosti intervencie), alebo by sa fakt mohol pokúsiť urobiť svoju osobnú "dieru do sveta" práve na venezuelskej kríze?

avatar
Luky Datum: 12.08.2017 Čas: 16:40

Když nechápeš co to znamená demonstrace síly, tvůj problém.
Navíc navalizovaná S-300 na Moskvě je hrozbou i pro letadla.

Ta trapná Ajvančina akce, při které s vysokou pravděpodobností střely letěly přes Izrael a údolím Libanonu, nebyla jediná chvíle, kdy Sýrii hrozil nálet.

avatar
StandaBlabol Datum: 12.08.2017 Čas: 16:20

Luky,

"v rozhodujících momentech bránila syrské pobřeží před přelety Tomahawků ". Já nevěděl, že jsi komik:)

avatar
Luky Datum: 12.08.2017 Čas: 15:00

Já nemůžu za to, že nevidíš věci komplexně a neorientuješ se. To je jen tvoje konstrukce, že Sevastopol není důležitý.
Mimo toho, že odtamtud plula řada lodí a mají to o kus kratší, tam taky kotví vlajková loď Moskva, která v rozhodujících momentech bránila syrské pobřeží před přelety Tomahawků (když to chtěli Amíci po první chemické blamáži před pár lety natvrdo spustit)

Blábol: " vyvolaly Majdan, aby Rusku zabránili používat Sevastopol a tím angažovat se v Sýrii "
Cejkis takhle nezjednodušuje. Majdan má strategický, globální přesah. USA chtěly Sýrii, zvykly si, že Rusové nezasahují. Rusové se angažovali, USA jim chtěly způsobit blízké potíže. Beztak měly v plánu Rusy odříznout od Evropy. Je to dlouhodobá strategie. Teorie pro to byla veřejně otištěna dávno před spuštěním.

Koukám, že jsi z toho videa nějak na koni :)
Asi ti najdu nějaké další a nakoupím nový popkorn a čikn čelenž...

avatar
StandaBlabol Datum: 12.08.2017 Čas: 13:55

Luky,

jen jsem ukázal na hloupost konstrukce, že USA vyvolaly Majdan, aby Rusku zabránili používat Sevastopol a tím angažovat se v Sýrii. Protože pro operace v Sýrii byl důležitý Novorossijsk, ne Sevastopol.

Ale ano, až Rusové postaví těch 12 torpédoborců Liděr a 4 letadlové lodě s výtlakem 85.000, tak jim Novorossijsk bude malý. A to bude hned potom, co zavedou do výzbroje těch 250 Su-57 a 2300 tanků Armata, nebo ještě předtím?

Radši si tu postuj ruská propagační videa s nesmyslnými parametry stíhaček. To ti jde líp.

avatar
Luky Datum: 12.08.2017 Čas: 13:14

Novorossijsk je mělký, trvalo by cca 10 let a velké prostředky, upravit ho na provoz velkých lodí, které je schopen zabezpečit Sevastopol. Naštěstí Rusové tohle vědí líp než Blábol.

avatar
PavolR Datum: 12.08.2017 Čas: 11:27

cejkis:
Keby ste si dali niekedy námahu prelistovať slovník cudzích slov, zistili by ste, že slovo konšpirácia znamená sprisahanie, ilegálna činnosť, komplot, tajná dohoda. Čiže to, čo tu vykladáte je konšpirácia bez ohľadu na to, či máte pravdu alebo nie, ako aj bez ohľadu na to kto s vami súhlasí a kto nie. Tak a teraz sa zabávajte. ;-)

avatar
StandaBlabol Datum: 12.08.2017 Čas: 07:05

No jasně, že jsme mimo téma, o tom přece konspirační teorie jsou. Sleduj svoje myšlenkové pochody:

Proč by USA organizovali puč ve Venezuele? Protože to dělají pořád, třeba na Ukrajině. A kdo tomu nevěří je naivní.
Proč by to dělali na Ukrajině? Protože chtěli Rusům zabránit používat Krym.
Proč by chtěli zabránit Rusům používat Krym? Protože chtěli vyhrát válku v Sýrii.
Že Krym nebyl pro válku v Sýrii rozhodující? No ale stejně se jim hodí pro operace v Černém moři.

Takže když to zkrátím:
To, že za nepokoji ve Venezuele stojí Američani zakládáš na tom, že je pro Rusy výhodné používat Krym. Tak proto se tomu říká konspirační teorie:)))

avatar
cejkis Datum: 11.08.2017 Čas: 23:40

A tímto končím své příspěvky pod článkem o Venezuele neboť je to již zase mimo téma.

avatar
cejkis Datum: 11.08.2017 Čas: 23:37

StandaBlabol

Zase jste to překroutil a tak opět znovu vysvětluji souvislosti. Aby Rusko mohlo využívat Černé moře pro své zájmy, poťrebuje Černomořskou flotilu. A tato flotila potřebuje Sevastopol.

Hezké čtení z roku 2014

http://www.armadninoviny.cz/nazor-rusko-chce-krym.html

avatar
StandaBlabol Datum: 11.08.2017 Čas: 22:43

Cejkis,

tak zrovna ta tvoje pohádka o tom, jak Američani chtěli zrušit ruskou základnu na Krymu, aby jim znemožnili intervenovat v Sýrii je krásným příkladem konspirační teorie. Nepodporují to žádné důkazy nebo aspoň indicie a hlavně to nedává smysl. Ve skutečnosti byl pro zásobování Rusů v Sýrii klíčový Novorossijsk. Tamní vojenská námořní základna má totiž kvalitní silniční i železniční spojení do zbytku Ruské federace. Na rozdíl od Krymu. Ale protože se to do tvojí konspirační teorie nehodí, tak se tu zesměšňuješ Murmanskem. Proč jsi nepoužil zrovna Vladivostok?

Zbytek tvých teorií vykazuje stejnou míru logiky a kontaktu s realitou, tak to nemá cenu rozebírat bod po bodu.

avatar
cejkis Datum: 11.08.2017 Čas: 21:41

StandaBlabol

Každá akce vyvolává reakci. Pokud by na Ukrajině neproběhla revoluce v době olympiády v Soči, která směřovala ke ztrátě ruské základny, Rusko by nemělo důvod obsazovat Krym ani vytvořit udržovací konflikt na UA zabraňující vstupu UA do NATO. Pokud ukrajinský konflikt datujete od anexe Krymu, děláte to špatně. Anexe Krymu byla reakce.

Nekoukejte na export z US území, koukejte na největší plátce daní. To, že ExxonMobil něco vytěží v Kataru a prodá do třetích zemí ve vaší úvaze US exportu nenajdete. Již několik let probíhá bitva o to, kdo bude dodávat zemní plyn do EU. Pokud to nechcete vidět, je to Vaše volba.

Krym je vojenskou základnou, která zajišťuje Rusku operace v tomto regionu. Myslíte si, že budou Rusové vozit munici, zásoby a vojenskou pomoc Asadovy z Murmansku ? Rusové zásobují své základny v Sýrii právě z Černého moře a potýkali se podmínkami Turecka na Bosporu.

PavolR
Posledními sankcemi již US odhodilo všechny své zábrany a dokonce i německý ministr zahraničí je označil za účelové s cílem nahradit ruský zemní plyn americkým. Zkapalněný zemní plyn si klidně kupte. Naposledy, když jsem to poptával, byl o 35% dražší. A paralela s elektřinou je opravdu úsměvná. Elektřina je na burze levná, protože OZE dostávají dotace v distribuci. To by jste musel zavézt dotace na distribuci LNG, aby vám tato paralela fungovala.

Nejvíce je zábavné slyšet od lidí, jako jste vy dva, že vše co není v souladu s vašimi názory je konspirace.

PS: Pandur a jeho licence General Dynamics Land Systems byla jen dovětkem v moři ostatních nákupů, kde dominují ve východní Evropě US dodavatelé. Dominují neznamená, že je to 100% a tak hrdě vytahujte kontrakty mimo US. Můžeme porovnat výsledné budgets :-)

arr