TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výstroj

Vojenské hodinky: Díl 1. – Největší legendy

Datum přidání 26.07.2014    Rubrika rubrika: Vojenská výstroj     komentáře 2 komentářů    autor autor: Vít Černý

Na webovém portále Nosime-hodinky.cz se rozběhl seriál o historii a současnosti vojenských hodinek. Dnes vám přinášíme první část.

Hodinky

Foto: Panerai Radiomir – hodinky italských žabích mužů. / Nosime-hodinky.cz

 

Čas byl při bojových akcích vždy důležitý a správná synchronizace jednotlivých bojových složek velmi výrazně ovlivňuje zdar celé akce. Proto vojáci potřebují spolehlivé a přesné hodinky.

 

Dnes jsou přesné, vodotěsné, odolné a za tmy dobře čitelné hodinky běžné, ale dříve (zejména před druhou světovou válkou a během ní) nebylo možné zajít do obchodu a hodinky splňující tyto požadavky jednoduše koupit. Hlavně hodinky pro speciální složky (potápěči, letectvo, atd.) vznikaly často přímo na zakázku ministerstva obrany (války) a jejich vzhled, funkce a vlastnosti zpravidla stanovovaly přísné vojenské normy.

 

Největší boom zažily vojenské (v té době už výhradně náramkové) hodinky v průběhu druhé světové války. Z tohoto období také pochází pravděpodobně největší legendy mezi vojenskými hodinkami. Bylo jich jistě více, ale mezi nejznámější jistě patří následující modely:

 

Panerai Radiomir

Hodinky vyrobené na žádost italského námořnictva se staly výbavou potápěčských jednotek. Tito žabí muži jsou známí zejména svými sabotážními akcemi v přístavech. Princip těchto akcí spočíval v tom, že se potápěči za tmy přiblížili na torpédu opatřeném motorem k lodi, kterou chtěli poškodit. Torpédo k lodi pod hladinou upevnili a spustili časovanou nálož. Poté místo činu opustili a v úkrytu čekali na explozi. Navzdory odvaze těchto vojáků většinou nedošlo k příliš velkým škodám, což bylo nejčastěji způsobeno technickou poruchou na pohonu torpéda, dýchacím přístroji nebo časovacím zařízení rozbušky.

 

Ačkoliv tyto diverzní akce italských potápěčů za druhé světové války nebyly příliš úspěšné, staly se jejich hodinky legendou, která se vyrábí v téměř nezměněném designu až do dnešních dnů a spolu s inovovaným typem Luminor jsou stěžejním modelem pro společnosti Panerai. Proslavila je spolehlivá vodotěsnost a velmi účinná luminiscence dosažená díky speciálnímu složení luminiscenční látky a pokrokové konstrukci číselníku.

 

Podstatnou součástí luminiscenčního materiálu bylo Radium, které také dalo tomuto modelu název. Aby byla luminiscence co nejsilnější, bylo třeba dosáhnout co největší tloušťky lumi nátěru. To se podařilo díky sendvičovému číselníku. Jde vlastně o dva číselníky, jeden, pokrytý souvislou tlustou vrstvou luminiscenčního materiálu a nad ním druhý černý, opatřen výřezy s číslicemi a pětiminutovými indexy. Výřezy v horním číselníku luminiscence prosvítá. Protože hodinky nosili potápěči na skafandru, mělo pouzdro robustní průměr 47mm a pevné uchycení na ruce zajišťoval speciální dlouhý naolejovaný kožený řemen.

 

Foto: B-Uhr z dílen německé firmy A. LANGE & SÖHNE. /

Foto: B-Uhr z dílen německé firmy A. LANGE & SÖHNE. / Nosime-hodinky.cz


B Uhren (Beobachtungs Uhren)

Jak napovídá název, jedná se pozorovatelské (přesněji navigátorské) hodinky. Z názvu můžeme také usoudit, že tyto hodinky měli na rukou upevněny příslušníci leteckých jednotek, konkrétně Luftwaffe.

 

Základními požadavky u těchto hodinek byly: přehlednost, přesnost a spolehlivost – zajištěno pomocí velkého průměru hodinek (55mm umožňovalo použití velkého strojku), dobrou čitelnost i za tmy obstarával kvalitní luminiscenční nátěr, možnost přesného seřízení (synchronizace) byla zaručena funkcí hacking (zastavení sekundovky) a vzhledem k velkému chladu ve vysokých výškách také možnost obsluhy (natažení a seřízení) hodinek i s rukavicemi což se vyřešilo masivní natahovací korunkou.

 

Zajímavostí je, že letci neměli tyto hodinky u sebe stále, ale vyzvedávali si je až před letem, po kterém je zase vraceli. Ono nosit hodinky s průměrem 55mm není obvyklé ani v dnešní době, natožpak tehdy, kdy byl u pánských hodinek běžným standardem průměr pouzdra okolo 35mm.

 

Výrobu hodinek zaštiťovaly čtyři německé a jedna švýcarská firma. Domácí firmy byly: A. Lange & Söhne, Wempe, Lacher & Company / Durowe (Laco), and Walter Storz (Stowa). Za tradiční hodinářskou velmoc dodávala B Uhren společnost IWC (International Watch Company).

 

Reedice B Uhren se vyrábí až do dnešní doby, i neletci totiž oceňují jednoduchý design a dobrou čitelnost. Změnil se jen průměr pouzdra, který je většinou zhruba o 10mm menší než u historické předlohy, protože málokdo nosí hodinky upevněné na bundě.

 

Hodinky LonginesFoto: Foto: Longines MVS – hodinky našich pilotů se proslavily za druhé světové války. / Nosime-hodinky.cz

 

Longines MVS

Aby to nevypadalo, že legendární vojenské hodinky vytvořily jen mocnosti Osy, vzpomeňme i jedny hodinky, které bojovaly na opačné straně barikády. Navíc jde o časoměřiče, které na svých zápěstích nosili členové naší, československé armády. Šlo konkrétně o letce, kterým tyto hodinky zakoupila československá armáda ještě před druhou světovou válkou. Byly vybaveny otočným indikátorem (zobáčkem pod sklem), který sloužil ke stopování. Šlo o stejný princip stopování jako u vnější lunety, na který jsme zvyklí u současných potápěčských hodinek.

 

Piloti tyto hodinky nevlastnili, dostali je od armády pouze zapůjčeny. Proto byly hodinky nakoupené armádou na dýnku označeny rytinou MVS, která znamenala, že jde o Majetek Vojenské Správy. Longines MVS se proslavily zejména díky hrdinským výkonům našich letců při bitvě o Anglii v průběhu druhé světové války.

Foto: Dobová reklama na Longines. Za zmínku stojí použití československé oceli Poldi. /

 

Proč se vlastně nepoužily hodinky místní výroby a armáda nakoupila Longines? Protože sériovou výrobu náramkových hodinek zvládlo Československo (Chronotechna Nové Město nad Metují) až po válce, v roce 1949, jako teprve osmý stát na světě (před námi to dokázali pouze: Švýcarsko, Francie, Německo, Anglie, USA, Japonsko a Sovětský Svaz). Útěchou nám může být to, že byla na pouzdro použita československá nerezavějící ocel značky Poldi.

 

Pro úplnost je ještě třeba zmínit, že naše letectvo používalo více typů hodinek, mimo zmíněné Longines také modely značky Eterna a Lemania. Tyto hodinky vypadaly podobně, pouzdro bylo téměř stejné, ale nebyly vybaveny otočným indikátorem (zobáčkem).

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
stencek Datum: 01.08.2014 Čas: 23:43

Dobrý den,
za autora článku posílám odpověď na komentář:

"Dobrý den, děkuji za věcné doplnění. Bylo to myšleno tak, že počet úspěšných akcí byl RELATIVNĚ malý a tak byl jejich vliv minimální.
Dovolím si přesně citovat z knihy Záludné ponorky (J. Borotský, A. Kuneš):
V knize byly popsány a v akci vylíčeny tři koncepce těchto podivuhodných ponorek, i různé potíže v projektech a realizaci, stejně jako některé DÍLČÍ ÚSPĚCHY. Ve skutečnosti existovala, jak bylo naznačeno, celá řada různých modelů a modifikací, což svědčí o tom, kolik úsilí bylo na vývoj miniponorek vynaloženo. ÚSILÍ ZBYTEČNÉHO, PROTOŽE ŽÁDNÝ Z TĚCHTO TZV. MALÝCH BOJOVÝCH PROSTŘEDKŮ NEOHROZIL VĚTŠÍ MĚROU SPOJENECKÁ LOĎSTVA, nezvrátil poměr sil a neovlivnil průběh a výsledek urputného zápasu druhé světové války."

Zdraví, Vít Černý

avatar
Jura99 Datum: 28.07.2014 Čas: 08:55

"Ačkoliv tyto diverzní akce italských potápěčů za druhé světové války nebyly příliš úspěšné"....zvláštní tvrzení v článku, spíš bych řekl, že italští žabí muži byli ve svém oboru pravděpodobně nejúspěšnější ze všech armád. Potopili Britům bitevní lodi Valiant a Queen Elisabeth a několik dalších vojenských a obchodních lodí. Samozřejmě, ne každá akce se podařila a část žabích mužů zahynula. Za zmínku též stojí, že po kapitulaci Itálie už ve službách Británie potopili italští žabí muži těžké křižníky Gorizia a Bolzano, které padly do rukou Němcům. Úspěšní byli i v první světové válce, kdy potopili bitevní loď Viribus Unitis a pancéřovou loď Wien.

arr