Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Letecká technika

Vojenský raketoplán X-37B zpět na Zemi

Datum přidání 08.05.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V neděli po 718 dnech strávených na oběžné dráze Země přistál v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě vojenský raketoplán X-37B. Mise raketoplánu je, stejně jako u třech předešlých misí, utajována.

Foto: X-37B po přístání na Floridě; větší foto / Public Domain

 

"Dnešek je neuvěřitelně vzrušujícím dnem pro 45. Vesmírné křídlo (45th Space Wing - pozn. red.), protože pokračujeme ve zdolávání dalších bariér," řekl brigádní generál Wayne Monteith, velitel 45. Vesmírného křídla amerického letectva. "Náš tým se několik let připravoval na tuto událost a jsem nesmírně pyšný, že vidím, jak naše tvrdá práce a odhodlání vyvrcholily dnešním bezpečným a úspěšným přistáním X-37B."


Raketoplán X-37B se vydal do vesmíru v rámci mise OTV-4 (Orbital Test Vehicle 4) v květnu 2015. Ačkoliv je maximální délka mise oficiálně uváděná pouze 270 dní, nedávné zkušenosti ukazují, že X-37B zvládá mnohem delší mise.


Poprvé X-37B odstartoval na oběžnou dráhu v dubnu 2010 a na Zemi se vrátil po 224 dnech. Druhá mise se uskutečnila v květnu 2011 a trvala 468 dní. Třetí začala v prosinci 2012 a X-37 se vrátil po 675 dnech. Páta mise (OTV-5) má odstartovat již v letošním roce.


Momentálně se ví o dvou exemplářích X-37B. Raketoplán startuje na oběžnou dráhu Země v nákladovém prostoru rakety Atlas V. Díky nízké hmotnosti X-37B lze v budoucnu pro vynesení raketoplánu použít i raketu Falcon 9 od společnosti SpaceX.


Americké letectvo v roce 2013 objednalo u společnosti ULA (United Launch Alliance) výrobu 36 raket Atlas V (do roku 2018) a zajištění startů misí za 11 miliard dolarů. Podle ULA samotný start rakety Atlas V (podle náročnosti mise a požadovaného výkonu rakety) stojí 164 milionů až 350 milionů dolarů.


Naproti tomu start jedné rakety Falcon 9 stojí pouze cca 65 milionů dolarů s výhledem na další významný pokles ceny.


Nejvíce diskuzí se vede o obsahu tajného nákladu X-37B. Pravděpodobně X-37B testuje nové technologie pro budoucí špionážní/komunikační satelity nebo technologie pro budoucí kosmické lodě. Může jít o nejrůznější senzory, elektroniku, komunikační systémy, nové materiály nebo pohon. Obrovskou výhodou je, že po návratu mohou vědci veškerý náklad zkontrolovat a vyhodnotit, jak se vypořádal s vesmírným prostředím.


Hodně se hovoří o testování pohonného systému XR-5A (ionotvý motor), který společně vyvinulo americké letectvo a Aerojet Rocketdyne. XR-5A se na X-37B pravděpodobně testoval před nasazením na nové komunikační družice AEHF (Advanced Extremely High Frequency). AEHF mají zajišťovat proti rušení odolnou komunikaci při maximální rychlost přenosu 8,192 Mbit/s.

 

Video: X-37B přistává na floridské ranveji Shuttle Landing Facility, původně určené pro přistávaní raketoplánů Space Shuttle. / YouTube


"Těžká práce týmů X-37B OTV a 45.Vesmírného křídla úspěšně prokázala flexibilitu a odhodlání, které jsou nezbytné k dalšímu národnímu pokroku ve vesmíru,” uvedl Randy Walden, ředitel kanceláře pro rychlý rozvoj schopností RPO (Rapid Capabilities Office) amerického letectva. "Schopnost přistát, obnovit se a odstartovat ze stejného místa, ještě více zvyšuje schopnost OTV rychle začlenit a ověřovat nové vesmírné technologie."


Jedinečným rysem X-37B je schopnost zůstat na orbitě velmi dlouho a v případě potřeby se rychle vrátit na Zemi. Během několika dnů až týdnů je možné vyměnit náklad a poslat raketoplán znovu na orbitu.


Původně projekt raketoplánu X-37B spadal pod NASA. Ta v roce 1999 firmu Boeing pověřila, aby navrhla a vyrobila malý raketoplán. Vývoj trval čtyři roky a přišel na 192 milionů dolarů. Druhá fáze začala o čtyři roky později a celkem práce na raketoplánu spolykaly 301 milionů dolarů. Poté projekt převzala americká vojenská agentura DARPA a zařadila ho mezi utajované projekty.


X-37B měří na délku 8,92 m, rozpětí křídel činí 4,55 m a na výšku měří 2,9 m, přičemž při startu váží maximálně 4990 kg. O dodávky elektrické energie se stará galium-arsenový solární panel, který je připojen k Li-Ion bateriím. Samotný nákladový prostor má rozměry 2,1 × 1,2 m.

 

Zdroj: Space.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 09.05.2017 Čas: 16:34

letí okolo 370 km/h (230mph) když se kola dotknou ranveje.
space shuttle přistával při 214-226 mph

http://www.popularmechanics.com/a5448/behind-the-air-forces-secret-robotic-space-plane/


Takže krátce předtím letí ještě rychleji.

Při vstupu do atmosféry jeho rychlost mnohonásobně překračuje rychlost zvuku (prý až 25x při vstupu do atmosfery) a v atmosféře pak dělá několik zatáček pro snížení rychlosti

avatar
Jakub2 Datum: 09.05.2017 Čas: 16:04

Vyšší, protože má malou plochu křídla. Ovšem přibližovací rychlost musela být nadzvuková, protože sonický třesk byl slyšet po celé střední Floridě.

avatar
RiMr71 Datum: 09.05.2017 Čas: 15:55

...to je teda šrumec... Jakou může mít přistávací rychlost?

avatar
Jakub2 Datum: 09.05.2017 Čas: 11:14

Jarpe: Takové diskuse vynechávám (obvykle). Naprostá ztráta času.

Slavoslav: USA mají řadu upoutaných balonů kolem jižní hranice, zejména kvůli PVO (primárně kvůli drogovým letadlům z Latinské Ameriky):

https://en.wikipedia.org/wiki/Tethered_Aerostat_Radar_System

20 km vysoko - aby se ta operační výška vyplatila pro radarové sledování, tak musíte vynést hodně silný radar + pokročilou zpracovací jednotku = vysoké náklady. Navíc ta výška sama o sobě přináší jisté problémy (tryskové větry nevanou jen ve výšce 10 km a v Pacifiku). Operační doba by nebyla nijak závratná, podle mne by je bylo možné použít jen méně než 1/2 času. Zbytek by byly k ničemu (TARS má jen 60% využitelnost a to jsou "jen" upoutané balony v 7,5km výšce).

avatar
Slavoslav Datum: 09.05.2017 Čas: 10:11

No na nič nové ste neprišli a USA na týchto projektoch pred pár rokmi pracovali. Senzorove stanice pre dlhodobý prieskum napr. nad afganistanom či nákladná doprava. Projekty boli zrušené pokiaľ viem a prototyp nákladnej vzducholode odkúpila britská firma. Hoďte do Google Airlander 10

avatar
jarpe Datum: 09.05.2017 Čas: 09:51

Jakub2: Pořád stokrát lepší, než diskuse o tom, které státy jsou větší svině.

avatar
Jakub2 Datum: 09.05.2017 Čas: 09:29

P.S. Níže uvedený povzdech je k příspěvku od Tonotime.

avatar
Jakub2 Datum: 09.05.2017 Čas: 09:27

AN se stávají diskusní nástěnkou jedinců, kteří věří tomu, co je napsáno volně na internetu. Netuším, zda je to kvůli přebírání článků do idnesu (Technetu)...

avatar
PavolR Datum: 09.05.2017 Čas: 09:13

Tonotime:
Operačná výška 9-10 km by bola u vzducholodí úplne dostatočná. Je to mimo dosah manpadov a kanónovej PVO a proti raketám s väčším dosahom je možné inštalovať protiraketovú obranu podobnú tej na lodiach.
Z týchto výšok môžu vzducholode poskytovať aj priamu palebnú podporu pozemným jednotkám v štýle amerických gunshipov AC-130. Nízka rýchlosť, ba dokonca možnosť vznášania sa na jednom mieste by bola potom vyslovene výhoda.

avatar
Vrata Datum: 09.05.2017 Čas: 08:54

Tak jsem koukl na strycka Googla a hledal vzducholod Yuanmeng. Je u ni popsan dostup 20km a je tam take poznamka:

Yu Quan, a scientist of the Chinese Academy of Engineering, notes that airships are ideal for long duration flights in near space (the atmosphere between 20km to 100km altitude)

To vypada jako nesmysl, ty nejlepsi balony byly doposud schopne vystoupit tak do 30km. Ve vakuu balon z principu nefunguje. Zrejme vsechny zpravy o Yuanmengu jsou z roku 2015, dalsi roky zadna zprava - nejspise se zadna vzducholodni revoluce nekona a anglicky psany 2. odstavec vyse je neco jako "fake news".

avatar
Tonotime Datum: 09.05.2017 Čas: 07:11

Naše štáty a armády v SR a ČR nemajú v súčasnosti na také miniraketoplany.
Napadli ma ale ďalšie možnosti, ako lacnejšie zosilniť protivzdušnú obranu, čo to vyskúšať na hranici vesmíru.
Naše štáty majú na vývoj vzducholodí.
Programy vývoja vojenských vzducholodí existujú v mnoho štátoch. Výhody týchto lietadiel sú: veľká nosnosť, dĺžka letu bez medzipristávania, menšie využitie paliva v porovnaní s lietadlami a vrtuľníkmi, veľká spoľahlivosť a dĺžka pôsobenia vo vzduchu. Okrem toho vzducholode nepotrebujú pristávaciu dráhu — môžu štartovať z akejkoľvek čosi rovnejšej plochy.

Niektoré nevýhody vzducholodí sú: nízka rýchlosť (maximálna 160 km/h) a špatné manévrovací schopnosti.
Napriek tomu vzducholode môžu plniť niektoré úlohy, na ktoré tieto uvedené vlastnosti nemajú vplyv.
Môžu slúžiť ako súčasť prvkov protiraketovej obrany. Napríklad pred toľko spomínanými obávanými raketami Iskander, krátkeho dosahu rozmiestnenými v Kaliningradu. Tie už majú dosah aj na naše štáty podobne.

Hlavnú výhodu vzducholodí je veľká využiteľná plocha. Na takú plochu ide zavesiť napríklad rôzne radary, antény, systémy elektronického boja a podobne.
Lokátory na vzducholodiach môžu zaznamenať aj štart medzikontinentálnych balistických raket (MBR) a sledovať trajektóriu letu ich hlavíc.
Naše štáty by vôbec nepotrebovali nákladné satelity na obežnej dráhe Zeme.
Tieto vzducholode ide oproti satelitom v prípade potreby stiahnúť na Zem a opraviť.
Prekonfigurovať podľa potreby technikou.

Nosnosť vzducholodí sa v súčasnosti pohybuje okolo 160 ton.
Dostup okolo 23 kilometrov.
Vo vzduchu môžu visieť 3 až 4 mesiace.
Dolet okolo 5000 kilometrov.

Teda tieto vzducholode by šlo aj využiť na ekonomickejší prevoz ťažkej obrnenej techniky na manévre, zahraničné misie.
Vzducholode ide aj ekonomickí využiť na komunikačné spojenie.
Vzducholode síce môžu byť dobrým terčom, ale naším štátom nehrozia v blízkej dobe konflikty v rámci V4, alebo od štátov NATO. Iba ak z Ruska, Kaliningradu, Ukrajiny.
Cena týchto vzducholodí sa môže pohybovať okolo 2000 $. Je to lacná alternatíva k bezpilotnym lietadlám.
Čína, v roku 2015 otestovala vzducholoď Yuanmeng, ktorá v budúcnosti môže vzlietnuť až do výšky 100 km, tj. mimo dostrel existujúcich systémov protivzdušné obrany.
Podobné projekty mali v minulosti aj Nemecko a USA.
O vzducholodiach uvažujú aj mnohé telekomunikačné spoločnosti.

arr