Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Letecká technika

Vojenský raketoplán XS-1: Rychle a levně do vesmíru

Datum přidání 26.05.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 15 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká firma Boeing pro americkou agenturu DARPA postaví experimentální raketoplán XS-1. Půjde o prvního člena nové třídy hypersonických dopravních prostředků, které dramaticky zjednoduší, zlevní a urychlí vynášení nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země LEO (Low Earth Orbit).

Foto: Umělecká představa raketoplánu XS-1. / DARPA

 

“XS-1 nebude konvenční letadlo ani raketa, ale spíše kombinace obojího, s cílem snížit náklady na start o deset řádů a odstranit frustrující dlouhou dobu nutnou k přípravě startu,” uvedl Jess Sponable, manažer projektu v agentuře DARPA. "Jsme velice potěšeni pokrokem firmy Boeing v oblasti XS-1 skrze první fázi programu a těšíme se na pokračování naší úzké spolupráce v nově financovaných fázích dvě a tři - tedy výroby a zkušebních letů.”

 

V rámci první fáze zájemci agentuře DARPA předložili koncepci dopravního prostředků XS-1. DARPA nakonec vybrala koncepci týmu Boeing/Blue Origin, který porazil týmy Masten Space Systems/XCOR Aerospace a Northrop Grumman/Virgin Galactic.  

 

V rámci fáze dvě Boeing do roku 2019 navrhne, postaví a provede pozemní testy technologií i samotného raketoplánu XS-1. Během testů se počítá například se zkušebním zážehem motoru raketoplánů XS-1, a to každý den po dobu deseti dnů - kvůli simulaci reálného provozního zatížení.

 

V rámci třetí fáze (2020) se očekává 12 až 15 zkušebních letů na LEO, včetně deseti letů v deseti dnech. První letový test XS-1 se uskuteční bez nákladu do maximální rychlosti Mach 5, poté do rychlosti Mach 10 a teprve poté dojde k doručení pokusného nákladu o hmotnosti 136 kg a 1360 kg.

 

XS-1 bude dvoustupňový dopravní systém se zmiňovanou maximální nosností 1360 kg na LEO (polární dráha). První stupeň bude tvořit malý bezpilotní raketoplán s jedním motorem Aerojet Rocketdyne AR-22. Jde o stejný motor, který poháněl raketoplán Space Shuttle.

 

Na hřbetě XS-1 najdeme druhý raketový stupeň s vlastním nákladem. Po dosažení vysoké suborbitální výšky raketoplán druhý stupeň odhodí - ten pomocí vlastního raketového motoru doručí náklad na LEO. XS-1 se pak automatický vrátí a přistane jako klasické letadlo.

 

Foto: XS-1 s druhým stupněm odstartují vždy vertikálně vzhůru. / DARPA

 

Vývoj a stavbu XS-1 zajistí divize Boeing Phantom Works, která má na svědomí stavbu dvou raketoplánů Boeing X-37B. Poslední X-37B se vrátil na zemi 7. května po 718 dnech strávených na oběžné dráze.

 

V konečném důsledku má jeden start XS-1 stát maximálně 5 milionů dolarů. Obrovskou výhodou se stane flexibilita - XS-1 doručí náklad na oběžnou dráhu pouze jeden den od vydání rozkazu. Nyní přípravy rakety na vynesení satelitu trvají měsíce nebo dokonce roky.

 

Pentagon chce pomocí XS-1 především anulovat riziko zničení amerických špionážních, navigačních nebo komunikačních satelitů nepřítelem - tedy vesmírných aktiv, na kterých jsou Ozbrojené síly Spojených států životně závisle.  

 

Video: Průběh letu XS-1. / YouTube

 

Pomocí XS-1 dokáže Pentagon velmi rychle nahradit zničené satelity. V současné době obnovení zničené konstelace satelitů potrvá roky, ale díky XS-1 pouze dny - v případě nasazení více XS-1 najednou.

 

Rovněž se urychlí, zjednoduší a zlevní i vynášení nových vojenských satelitů. Teoreticky také půjde operativně vyslat na LEO několik satelitů, pouze pro podporu pozemní operace v dané oblasti (např. Afghánistán) nebo dokonce pro konkrétní operaci speciálních sil. 

 

Z programu XS-1 může těžit i civilní sektor, neboť DARPA plánuje nabídnout technologie XS-1 i komerčním firmám.

 

Dodejme, že v poslední době se výrazně zlevňuje a usnadňuje přístup do kosmického prostoru. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynese 13 500 kg na LEO za 62 milionů dolarů a společnost Rocket Lab již otestovala raketu Electron, která dokáže vynést 225 kg na LEO za 4,9 miliony dolarů.

 

Zdroj: DARPA

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
darkstyle Datum: 30.05.2017 Čas: 12:21

pokial viem draha ISS sa velmi meni cca 200km rozptyl..

kvoli uhybaniu sa vesmirnemu odpadu..

inak pozeral som, ze vypustili "naraz" 5 cubesatov - jeden Niwaka 418km a druhy TechEdSat zase 6800km maju vysku orbity.. je pravda, ze pri rovnakej inklinacii.. ale to sa da zmenit..

viac info tu..
https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/908.html

proste si neuvedomujes, ze vo vyske cca 400km+ je uplne iny druh gravitacie a preto treba neporovnatelne mensiu silu na uvedenie satelitu na jeho obeznu drahu ako ked ideme pekne od zeme..

ano spravne pises, ze okolo 2030 ziadna ISS nebude - budu sukromne ci statne stanice na baze bigelowskeho nafukovacieho modulu + nejake klasicke..
a tu technologiu co maju teraz este zdokonalia..
lenze do roku 2030 budu co v rocket labe jest???

to ze maju rastucu tendenciu je pravda - ale ako hovorim, daju sa vypustit aj inak ako rocketlabom s ich electronom.. a lacnejsie hlavne..
daco z trhu odkmasnu - to je jasne - ale nebude to nieco svetoborne..

ved cas ukaze..

avatar
shal Datum: 29.05.2017 Čas: 23:59

darkstyle: Vyvrátil jsi kulové. Měl jsi sice pravdu, že některé cubesaty může očividně vypouštět ISS, což jsem opravdu netušil a očividně je to nějaká experimentální novinka, ale to nic nemění na tom, že orbita takového satelitu musí být velmi podobná s ISS a hodí se pouze pro zanedbatelný počet satelitů. Absolutní většina satelitů potřebuje jiné rozličné dráhy a výšky, délky oběhu atd. Stále platí, že ISS není žádná rozvážka pizzy a nemůže rozmisťovat satelity kde si zákazník určí, protože orbita ISS je daná a nemůže se měnit jak si kdo zamane. Navíc životnost ISS se blíží ke konci a nejpozději v roce 2032 žádná ISS nebude a cubeSaty bude potřeba stále dopravovat.

CubeSaty možná vznikly v roce 2003, ale ještě v roce 2008 byl trh mizivý, zvláště pak s příchodem ekonomické krize. Pro SpaceX nebyly CubeSaty zajímavý trh a proto se začali soustředit na konkurenci ULA.

Od té doby se hodně věcí změnilo a cubeSaty a další podobné projekty malých satelitů mají rostoucí tendenci, ale SpaceX je už někde jinde.

Dále tam máš chybu. Cena paliva není 2 000 000, ale 200 000 dolarů.

avatar
darkstyle Datum: 29.05.2017 Čas: 18:31

https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/benefits/cubesat

sranda, ze NASA ti tu na svojej stranke pise opak a este je tam aj navod ako to robi..
stacilo dat do google ISS + cubesat :D

ked si das zase cubesat do google sa docitas, ze sa stanovili specifikacie este v roku 1999 stanford s poly tech.. s prvym vypustenim v roku 2003..
spacex bola len zalozena 2002 a az v roku 2008 sa jej podarilo prvy krat dostat raketu do vesmiru..
v ere ked sa cubesat-y uz veselo vypustali do vesmiru..

takze dufam, ze som tvoje obe tvrdenia vyvratil..
a nebudes trollovat a uznas, ze si pravdu nemal..

teraz tretie..
NASA si posiela na ISS pomocou radu lodi zasobovacie misie pricom plati plnu cenu letu - preco by nedala nizsiu cenu nejakemu majitelovi cubesatu, ktoremu potom ten satelit vystreli??? aby si sebe znizila naklady?????
to je samozrejme uz len moja uvaha..

btw: nosnost dragonu je 6000kg a vie vratit 3000kg naspat..
nasa ho vytazuje na +- 2500/2000kg..
cena paliva je bagatel - plna nadrz stoji cca 2 000 000 dolarov ako tvrdil musk..

inak NASA je jeden z dvoch najvatsich zakaznikov electronu a taktiez aj najvatsim externym prispievatelom na samotny vyvoj - tak isto ako bola pri zrode spacex..
ale to uz bola pri rade projektov, ktore potom zavrhla alebo obmedzila pouzivanie na minimum - ATK ci boeing by vedeli rozpravat..
neni to proste prva platforma na nizsiu nosnost, ktoru spolufinancovali..
NASA- tej ide o diverzifikaciu raketovych nosicov - co ked zajtra napriklad sa stane nestastie alebo rada nestasti - a nebude mozne z uzemia USA vypustat satelity?? /dost konspiracne uznavam/ - nehodi sa mat daco pripravene na zelande???
tak isto ako ma v zalohe minotauri, mars strelnicu alebo tu na aliaske..

avatar
shal Datum: 29.05.2017 Čas: 15:33

darkstyle: Sorry, ale to co jsi napsal je blbost. Už jsi někdy slyšel, že by se satelity vozily na ISS a odpama se někde vypouštěly? ISS má svojí orbitu a satelity mají úplně jinou orbitu jakou potřebují. ISS není rozvážka pizzy. Ta si nelítá po obloze a nerozváží náklad.

Vpouštění malých satelitů není novinka, stejně jako jejich obnova. Tohle už je dávno vyřešené. Když ti vybouchne raketa se satelitem, tak ho nahradíš satelitem určeným pro další let a ten nahradíš dalším a prostě se musí nakonci vyrobit o satelit více. Létat se může klidně každý týden když na to budou peníze.

SpaceX se zaměřil na malé satelity, ale pak ten nápad zrčušil, protože to bylo ještě před cubesaty a tehdy neexistovala dostatečná poptávka po vynášení malých lehkých satelitů, ale doba se změnila, ale SpaceX už nemůže zpátky. Už prostě vynáší velké satelity a uvilnil tím místo novým hráčům na rychle rostoucím trhu malých raket.

A jak už jsem psal, tak není možné vozit satelity na ISS a pak je někam vystřelovat a protože jsi správně napsal, že pro komerční lety je to otázka hlavně ceny, tak si nikdo nebude pronajímat rakety s nosností 6 tun aby vynesl 200 kilový satelit.

avatar
darkstyle Datum: 29.05.2017 Čas: 13:17

to je sice pekne, ze nepotrebujes autobus..

ale ty ich vies potom na dragone dostat na ISS a odtial ich vypustis kam potrebujes..
a bude ta to stat menej ako electron..

lety do vesmiru este stale nie su tak bezpecne, aby si nemal vysoke cislo kazovosti..
cca kazdy 20,30,40 let ti nevyjde..

takze ked budes potrebovat dopravit konstalaciu 40 satelitov, a budes mat 20 hore a zrazu ti nosic vybuchne - musis cakat obvykle rok dokym mu znova povolia start a musis si dat vyrobit dalsi satelit.. ktory vatsinou nebude z jedneho dna na druhy..
tvoja flotila 20 satelitov ktore su uz hore, jej sa mina palivo, teda starne..
a ty nemas dokonceny konstalaciu a tak napriklad ked poskytujes data pre dopravu, tak si tvoji zakaznici radsej vyberu inu platformu..

proste to vidis moc jednoducho..
zo zaciatku aj spaceX sa zameriaval na tie male naklady, ked sa nosic nevolal falcon 9 ale falcon 1.. ale proste ten trh je fakt maly..
mas tu aj konkurenciu v podobe Vega, tie male satelity vie vyniest ako pridruzeny tovar aj velka raketa.. mozes ich poslat dragonom..
tych moznosti je fakt viac..
a ked posielas cube sat a nejedna sa o nejaku statnu zakazku, tak ta urcite zaujimaju financie.. ved keby nie, tak si das postavit vatsi :D

avatar
shal Datum: 28.05.2017 Čas: 23:50

darkstyle: Electron může být komerčně úspěšný a pravděpodobně i bude. Ceny zřejmě budou za kilo vyšší než u SpaceX, ale ne každý potřebuje dostat na orbitu autobus. Díky miniaturizaci a standardizaci cube satů se dají dělat velké kousky i s malými satelity. Svoje zákazníky si to určitě najde.

Na pokrytí planety potřebuješ desítky satelitů tak jako tak a na jejich velikosti vůbec nezáleží. a obvykle je potřebuješ na jinou orbitu, takže pro pokrytí planety je spíše výhodnější letět častěji s menším nákladem než méně často s destíkami satelitů

Electrom a SpaceX prostě cílí každý na jiný trh.

avatar
darkstyle Datum: 28.05.2017 Čas: 06:56

Mate tam chybicku.. falcon od spaceX ma 22800kg na LEO, nie Vami udavanych o skoro 10 000kg menej..

http://www.spacex.com/falcon9

Co sa tyka electronu od rocket labu..
http://www.space.com/37003-rocket-lab-electron-booster-debut-launch-falls-short.html
Tak slovom otestovala, by u niektorych citatelov mohlo evokovat, ze ten test uspesny bol.. opak je pravdou.. posledny stupen nebol schopny vyniest na pozadovanu vysku sam seba.. dostali sa cca na 250km namiesto pozadovanych 500..

Napriklad spaceX potreboval 3 ci 4 neuspesne starty na zaciatok dokym sa mu podaril uspesny :-).

Dalej sa tu pise, ze darpa dufa v komercne pouzitie..
To je pri jej planovych cenach utopia..
Lebo 1kg stoji planovane pri jej projekte 3700 dolarov..
Pricom pri spaceX ma 3000/2000 pri terajsej (nova/znovupouzita)
A falcon heavy pri znovupouziti sa dostane az ku 1000..

Preco to sukromny sektor nepouzije??
No lebo satelity sa vyvijaju a stavaju cca 6-12 rokov.. hlavne tie vatsie a tahsie..
A ak potrebujeme vystrelit mensie ktore sa stavaju mesiace az do roka, tak ich potrebujeme desiatky..
Takze privatnemu sektoru ked uz cakal bud dekadu na zlozitejsi system alebo rok na jednoduchsi, ale zase objemnejsi je de fakto jedno rychli pristup do vesmiru.. jeho zaujima cena..

Pri malych satelitov ktore vazia priemerne cca 700 kg ich potrebujete cca 15 do 40 ks, na pokrytie zemegule.. naposledy spaceX daval dokopy ak ma pamet neklame 36ks konstalaciu.. to je obrovske mnozstvo startov pri darpa projekte, kde moze dojst jednoducho k zlyhaniu nosica a jeho strate.. a tato hracka bude stat miliardu minimalne podla mna..

A aj spacex povedal, ze tych lahkych samostatne vypustitelnych satelitov az tolko nie je, len 2-3 rocne.. proste na to nie je trh a aj spacex mal povodne vyvinutu raketu prave na tento a trochu vatsi druh nakladov a potom ju prerabal na terajsiu velkost..
Inak ISS ma vypustac nanosatelitov a de facto vie konkurovat platformam ako je electron alebo darpa projekt..

Jedine zaujmave pouzitie je len military..:-)

avatar
logik Datum: 27.05.2017 Čas: 19:20

raziel: ofenzivní výzbroj to bude schopné nést určitě. Ono defakto stačí vynést "satelit" na stejné souřadnice, jako je nepřátelský satelit, a to to umět bude.

avatar
Marw Datum: 27.05.2017 Čas: 15:29

Satelity to rozhodne opravovat nebude, nebude to mat ani ziadnu roboticku ruku rovnako ako to nebude moct ani dopravit naklad z obeznej drahy - jednoducho preto ze ten raketoplanovity prvy stupen je suborbitalny a orbit dosiahne az druhy stupen s nakladom (ta raketa co ma na chrbte) a ten bude jednorazovka. Nakoniec je to jasne uvedene aj v clanku.

avatar
Reedys Datum: 27.05.2017 Čas: 09:48

S ramenem by se to dalo využít i na záchranné mise a opravy na oběžné dráze. Otázkou ale je, jak velký je druhý stupeň toho raketoplánu, jestli by se vracel na zem a jestli by na něm místo pro to rameno bylo.

Jinak nápad takového plavidla je dobrý a časem by se z toho mohlo vyvinout SSTO, ale zajímalo by mě, jestli má budoucnost (protože spacex jde zatím cestou raket a nevypadá to, že by to chtěli nějak měnit)

avatar
raziel87 Datum: 27.05.2017 Čas: 08:58

držím palec, ať se povede projekt dotáhnout do konce i v podobě zamýšlených nákladů. Vemte si, kolikrát už něco podobnýho v minulosti zkoušeli - a vždycky to nakonec strašně vlezlo do peněz :-( Něco podobného vyvíjí už od 50. let 20. stol.

Slušná nosnost - 1360kg. Pravděpodobně tedy bude mít možnost nést i ofenzivní výzbroj. Na systému Štít-2 pro Almaz (tuším že se jednalo o Saljut 8 někdy okolo roku 1978) testovali rakety vesmír-vesmír pro sestřelování nepřátelských satelitů. Celý systém vážil tuším okolo 700kg.

Myslíte, že to bude mít něco na způsob miniaturní "Kanadské ruky", kterou používali pro mise STS? docela by se hodilo mít možnost si na oběžné dráze přitáhnout jiné těleso

avatar
shal Datum: 26.05.2017 Čas: 20:25

MainMan: Zřejmě bylo myšleno 10x a ne 10 řádů. To by tak odpovídalo těch 50-60 milionu za lehký náklad v malé raketě.

avatar
alea206 Datum: 26.05.2017 Čas: 18:26

16 řádů je nějaký překlep.
Ceny v posledním odstavci jsou správné. viz. http://www.spacex.com/about/capabilities

I když se to nejspíš porovnává s cenou "před SpaceX", tak cena za start raketoplánu byla okolo 450 milionů USD a tu start špionážní družice nepřekoná.

I kdyby se počítalo s nějakou absurdně velkou inflací a jako model se bral třeba start Apolla, tak se dostaneme maximálně na jednotky miliard (bilion), což jsou 3 řády :-)

avatar
MainMan Datum: 26.05.2017 Čas: 17:44

Neni 10 řádů moc? Přiznam se, že nemám tušení kolik stojí start rakety do vesmíru, ale jestli se chtěji dostat na 5 mil. $, tak start rakety dnes stojí 5*10^16$.

avatar
alea206 Datum: 26.05.2017 Čas: 16:51

Tak konecne se tahle technologie zrealizuje, klobouk dolu. Vzpominam jak na uplnem zacatku zvazovali pouzit jako prvni stupen upravene pilotovane F-15ky.

arr