Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Vrtulníky AH-64 Apache favoritem polského programu Kruk

Datum přidání 25.04.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 46 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Do konce června polské ministerstvo obrany rozhodne o vítězi programu Kruk. V rámci programu Kruk Polsko plánuje získat 24 bitevních vrtulníků západní výroby. Podle polského deníku Gazeta Prawna je jasným favoritem americký bitevní vrtulník AH-64 Apache.

AH-64D Apache Longbow

Foto: WAH-64D Apache Longbow armády Velké Británie; větší foto / Public Domain

 

Nový polský bitevní vrtulník do července

Polská armáda v současné době provozuje 29 bitevních vrtulníků Mi-24. Již v roce 2017 (2018) začnou Mi-24 nahrazovat nové bitevní vrtulníky. Polsko plánuje za 24 nových vrtulníků vydat až 6 miliard zlotých (37 miliard Kč).

 

Bitevní stroje polská armáda dostane dříve než předpokládala. V roce 2012 tehdejší náčelník polského generálního štábu oznámil zahájení výběrového řízení v roce 2018. První vrtulníky chtěli Poláci získat až v roce 2020. Krize na Ukrajině však urychlila celkovou modernizaci polské armády.

 

„Program Kruk je jedním z nejdůležitějších položek technického modernizačního plánu. Zrychlení tohoto programu je do značné míry způsobeno zhoršením bezpečnostní situace v našem regionu. Rozhodli jsme se dát přednost programům zvyšující náš zastrašující potenciál," řekl v roce 2014 Czesław Mroczek, tehdejší státní tajemník polského ministerstva obrany.

 

O vítězi programu Kruk se rozhodne před červencovým summitem NATO ve Varšavě (8. až 9. července). Podle deníku Gazeta Prawna, který se odvolává na dva nezávislé zdroje (civilní a vojenský), polské ministerstvo zvolí americký typ AH-64 Apache od firmy Boeing. Informaci od deníku Gazeta Prawna převzala nejen polská média, ale i zahraniční (Defense News).

 

Třetina vrtulníků podle deníku dodá přímo Boeing, zbytek vznikne v polských leteckých závodech v Lodži WZL-1 (Wojskowe Zakłady Lotnicze Nr 1). WZL-1 vlastní obří Polská zbrojní skupina PGZ (Polska Grupa Zbrojenowa), která sdružuje 60 společností a zaměstnává 17 500 lidí.

 

"Bylo dokončeno vypracování taktických a technických požadavků a do konce června bude rozhodnuto o způsobu získání vrtulníků. Pokud se konají takové jednání (o dodávce AH-64 Apache a jeho výrobě v Polsku - pozn. red.), konají se bez účasti ministerstva obrany. Tato otázka má být směřována na PGZ, která jedná s Boeingem o spolupráci," vysvětluje na dotaz deníku Bartholomew Misiewicz, mluvčí ministerstva obrany.

 

PGZ na dotaz nereagovala a Boeing odmítl přímo komentovat výběrové řízení před podpisem dohody. "Máme ale velký zájem o program Kruk. Chceme zvýšit možnosti polské obrany, posílit polsko-americké vzájemné vztahy a dále rozvíjet naší spolupráci s polským obranným průmyslem," uvedl v reakci Stanley Prusinski, ředitel Boeingu pro střední a východní Evropu.

 

Video: AH-64 v akci v Afghánistánu. / YouTube

 

Apache nejdražší, ale... 

O polský program Kruk projevují zájem čtyři firmy - Boeing nabízí typ AH-64 Apache, americký Bell AH-1Z Viper, francouzský Airbus typ Tiger a turecký TAI typ T 129 Atak (derivát italské Mangusty). Všechny čtyři firmy slibují široké zapojení polského průmyslu a montáž vrtulníků v Polsku.

 

Samozřejmě velkou roli hrají náklady, nejen za nákup samotných vrtulníků, ale také za provoz (údržba, opravy), náklady na vybudování veškerého pozemního zabezpečení (servisní, provozní, školicí, atd.), nákup obslužné techniky, vybavení pro piloty a samozřejmě zbraně.

 

Například jednotková cena nového AH-64E Guardian pro americkou armádu dosahuje 35 milionů dolarů. Avšak v této ceně není balíček logistiky, neboť americká armáda má již veškeré zázemí pro provoz vrtulníků AH-64 k dispozici.

 

Pro porovnání, před časem Indie podepsala smlouvu na nákup 22 vrtulníků Apache a 15 těžkých dopravních strojů Chinook. Hodnota obchodu dosáhla 2,5 miliardy dolarů (9,5 miliardy zlotých).


Vrtulníky Apache jsou pro Polsko nejdražším řešením. Na druhou stranu Apache (AH-64E) jsou nejpokročilejší bitevní vrtulníky na trhu a jsou navíc otestovány ve stovkách bojových misí po celém světě, ve všech klimatických podmínkách.

 

"Apache je nejdražší produkt z čtveřice vrtulníků, které jsou nám nabízeny. Ale je to osvědčený a zralý produkt - má již několik generací. Zajímavým způsobem ho kupovali Indové od Američanů. Část získali díky mezivládnímu programu Foreign Military Sales (americký vládní program podpory spojeneckým zemím - pozn .red.) a část přímo od firmy Boeing. Díky tomu získali značné ekonomické výhody, které vyjednali přímo s výrobcem," říká Mariusz Cielma z DziennikZbrojny.pl

 

Paralelně s nákupem bitevních vrtulníků v Polsku běží program nákupu víceúčelových vrtulníků. Před časem polské ministerstvo obrany vycouvalo (alespoň mediálně) z nákupu vrtulníků H225M Caracal od firmy Airbus.

 

Další postup je těžké určit, protože polské ministerstvo obrany v této oblasti často mění koncepce i další kroky. Podle deníku Gazeta Prawna je však nyní pravděpodobné, že polské ministerstvo obrany nakonec nakoupí více typů vrtulníků - pravděpodobně H225M Caracal, ale také UH-60 Blackhawk nebo domácí typ W-3PL Głuszec.

 

Zdroj: Gazeta Prawna

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
TF_HU Datum: 28.04.2016 Čas: 14:29

...kazd...tušíte vůbec jaký je rozdíl mezi transportním letem, přeletem, výcvikovým letem a třeba jaký je rozdíl ve vzdušném prostoru, jak je řízen?

avatar
TF_HU Datum: 28.04.2016 Čas: 14:25

...tady snad ani nemá cenu odpovídat. To je zase výkřiků bez faktů...

avatar
Jura99 Datum: 27.04.2016 Čas: 19:25

Zvláštní, že pozemní ZZS provozuje výhradně veřejný sektor (kraje), tak proč by LZS měl provozovat soukromník, který navíc nikdy nebude disponovat takovou legislativní oporou jako vojáci?

avatar
cejkis Datum: 27.04.2016 Čas: 13:28

4 Kazd

O tom kdo plácá nesmysly nechť si rozhodnou čtenáři.

Podsouváte mi debatu o letových hodinách, Kalouskovi, výměně strojů v 90. letech. Toho se účastnit nehodlám.
Co se týká použití NVG u civilních provozovatelů, je to opravdu pro ně v některých případech přínos. Já ovšem psal o legislativě, o předpisech JAR. Civilní provozovatel přistáním v neznámem terénu v noci porušuje předpis. Proto se v noci plánují tzv. sekundární lety.

A diplomaticky řečeno, nebudu psát, že plácáte bláboly, ale mám vážné pochybnosti o možnosti použití NVG při nočním přistání u dopravní nehody osvětelné mraky blikajících majáků a umělého osvětlení.

Dále k otázce či polemice na téma, co si stát či pojišťovny objednají. Plátci zdravotního pojištění se objednávají LZS. Fakt, že většina peněz směrem k soukromým přepravcům je hrazena paušálem za pohotovost a mnohem menší díl je hrazen za samotný let a to vše ve spojení s možností odmítnou let, vytváří prostředí, které nenutí civilní provozovatele kupovat stroje vybavených do ztížených meteopodmínek. Tedy na závěr když už civilní provozovatel odmítl, volá operátorka armádní SAR s žádostí o let ve prospěch LZS.

Ideální řešení pro ČR je vytvořit státní společnost pod dikcí ministerstva obrany a provozovat LZS armádou. Piloty točit mezi vojenskými a LZS lety. Bohužel, toto řešení neumožňuje přínos do stranických pokladen. A v tom je celý problém.

Samotné finanční hodnocení výše uvedené varianty a prodloužení stávajících smluv je jen o počtu let na které hodnocení počítáte. Pokud stávající provozovatelé do takovéhoto hodnocení promítnou již částečně odepsané stroje, ktežto armáda bude muset stroje nakoupit či modernizovat, pokud to hodnotíte na 8 let vyjdou lépe civilní provozovatelé. Pokud to budete hodnotit na delší časový horizont a promítnete do výpočtu náklady civilních přepravců na obnovodu letového parku, celé hodnocení vyjde opačně.

Tedy podle stranické knížky si odpovědní zvolí počet let.

avatar
kazd Datum: 27.04.2016 Čas: 10:01

Cejkis:
plácáte nesmysly
jde je o to co si zdravotní pojišťovny /stát objednají

Samozřejmě můžete nadále věřit tomu, jak Kalousek díky geniální výměně Mig 29 za Sokol vytvořil nejlepší vrtulníkovou LZS na světě.
Skutečnost je však jiná.

Ano nadále můžeme budovat armádu dle socialistického vzoru, kde se budou počítat nalétané hodiny jako u hokynáře. Že ta nalétaná hodina je triviální let nebo let, který vojenskému pilotu nic nedá řešit nebudem, že.
Za socíku se vozilí sportovci dukly (volejbalisti atd.) po republice na zápasy vojenskýma letadlama několikrát týdně. To jsme museli mít asi nejlepší piloty na světě.
Viz. kritika NATO na naše piloty - neodpovídající hodiny:

(zástupce velitele Vzdušných sil Ivan Čech) : "Faktem totiž je, že zatímco český pilot je už zhruba pět minut po startu ve cvičném prostoru, například americkým letcům z mnoha základen trvá let do výcvikového prostoru i půlhodinu a jen samotnou „cestou do práce“ stráví v součtu ve vzduchu podstatně více času."

toto bych nominoval na blábol roku - byl ten exot vůbec v USA, ví jak probíhá výcvik USAF? Přál bych mu sedět na terminálu v Honolulu když tam protahují F22.
------------------------------

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Jake-to-je-letat-potme-ve-vrtulniku-s-brylemi-pro-nocni-videni-Vyzkouseli-jsme-novinku-leteckych-zachranaru-25290

Letečtí záchranáři v Olomouckém kraji dostali do výbavy nové brýle pro noční vidění, díky nimž mohou se svým vrtulníkem vzlétnout k lidem s vážnými zdravotními problémy také po setmění. Systém nočního vidění pilotům umožňuje přistávat ve tmě i v neznámém terénu. Díky brýlím můžeme teď přistát přímo na místě události. To je klíčové,” vysvětluje lékař a náměstek ředitele záchranné služby Petr Šmejkal. Brýle se podle něj ještě více “hodí” na podzim a v zimě.

avatar
Jura99 Datum: 27.04.2016 Čas: 08:29

Matesaax: Poláci provozují stroje až do konce technické životnosti, mají v provozu i Su-22. U nás to tak není (viz. plán vyřadit poměrně nové Mi-35) a zajímavé je, že i ten muzejní Mig-29A, co se letos poprvé ukáže v expozici ve Kbelích, nalétal v ČSLA a OSSR pouhých 237hodin, to ještě zdaleka nevyčerpal své možnosti (asi 800hodin před generálkou). Ta polská modernizace 16 strojů Mig-29 stála asi 1mld. Kč a znamenala "pouze" novou navigaci a komunikaci. Zbraně a nejspíš i radar zůstávají stejné, tedy nevyhovující, s krátkým dosahem.

avatar
skelet Datum: 27.04.2016 Čas: 07:29

H135 má meteo radar v nabídce, stačí si ho zaplatit.
Námraza je problém, ale je otázkou jestli kvůli ní držet ve službě vrtulníky velikosti W-3. Do menších vrtulníků se to zkrátka nemontuje (včetně H145).

avatar
cejkis Datum: 26.04.2016 Čas: 23:49

Létání v podmínkách námrazy u civilních provozovatelů není problém legislativy, ale typu strojů.

Absence meteoradarů na jejich EC135 rovněž.

A nemožnost podle civilního EU předpisu přistávat v noci mimo letiště je pro civilní provozovatele rovněž problém.

V konečném důsledku je to takový typický Julínko cikrtovský problém a odvedené peníze do stranické pokladny.

No nic, raději debatujme o AČR než o ministerstvu zdravotnictví.

avatar
Matesaax Datum: 26.04.2016 Čas: 18:15

Jura:V Polsku naše Migy ještě stále létají a dokonce část prochází modernizací,takže jejich bojová hodnota není nulová.
Ohledně provozu LZS se Sokoly myslím,že nelze úplně srovnávat komerční provozovatele a jedinou vojenskou stanici v Líních,která má Sokoly.Jednak armádě až tolik nezáleží na ekonomice provozu a navíc provoz LZS je vhodný pro výcvik pilotů.Jiná věc by byla,kdyby armáda měla provozovat třeba celou LZS,to už by pak bylo vhodné použít jiný ekonomičtější typ.

avatar
kazd Datum: 26.04.2016 Čas: 10:11

Cejkis:

tuto argumentaci používají zastánci sokolů x let. Je to stejné jako dřívější výběrové řízení státní správy na auta, kde kombinace, kufru, motoru a výkonu dala ve výsledku vždy Octavii.
Všude v Evropě to běží na bázi AW 109, EC 135... dokonce i v Polsku obnovují HEMS pomocí EC 135 , tak proč proboha zase vymýšlet českou cestu.

http://www.lpr.com.pl/en/onas.html#s180

Cztery nowe śmigłowce H135 (wcześniejsza nazwa EC 135) zasiliły flotę Lotniczego Pogotowia Ratunkowego. Pomyślnie przebiegły grudniowe odbiory techniczne w fabryce producenta w Niemczech i maszyny przebazowano już do siedziby SP ZOZ LPR w Warszawie.
Umowę na zakup śmigłowców podpisano 4 sierpnia br. z dostawcą Airbus Helicopters, który przedstawił najkorzystniejszą ofertę w postępowaniu przetargowym. Dotychczas w Lotniczym Pogotowiu Ratunkowym wykorzystywane były 23 maszyny EC 135 P2+. Nowe śmigłowce dostarczono w wersji P3 zmodyfikowanej do uzyskiwania lepszych osiągów. Wyglądem niemal się nie różnią, choć charakterystyczny jest brak tzw. bumpera (płozy ogonowej) i brak pionowych płyt brzegowych statecznika poziomego.

Koszt zakupu śmigłowców to ponad 114 mln zł i został współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Programu Operacyjnego Infrastruktura i Środowisko 2007-2013, działanie 8.1: Bezpieczeństwo Ruchu Drogowego, priorytet VIII: Bezpieczeństwo transportu i krajowe sieci transportowe.
W ośrodku szkolenia producenta śmigłowców przeszkolono 4 pilotów SP ZOZ LPR z różnic dotyczących wersji P3. To oni będą szkolić pozostałych kolegów w Polsce.

Decyzją Ministra Zdrowia nowe maszyny będą dedykowane do nowych baz HEMS w Gorzowie Wielkopolskim, Ostrowie Wielkopolskim, Opolu i Sokołowie Podlaskim. Rozpoczęcie dyżurów załóg w tych lokalizacjach planowane jest na połowę 2016 r.

Efektem realizacji projektu jest zwiększenie dostępności Śmigłowcowej Służby Ratownictwa Medycznego w wybranych rejonach Polski, które aktualnie nie są pokryte 60-kilometrowym zasięgiem operacyjnym Lotniczego Pogotowia Ratunkowego. Projekt pozwoli na skrócenie czasu dotarcia do nagłego zdarzenia oraz rozszerzenie zasięgu działania lotniczych zespołów ratownictwa medycznego.

avatar
Jura99 Datum: 26.04.2016 Čas: 08:18

Sokoly byly levně pořízeny, tak proč do nich teď nějakých pár stovek milionů nenastrkat ? :-). Nutno zpětně uznat, že Kalousek se náhodou strefil, pokud vyměnil Mig-29A za Sokoly. Ty migy z dob ČSLA by neměly vůbec žádný přínos a krátkou životnost, zatímco Sokoly zachránily mnoho životů na LZS a posloužily při povodních. Jinak ty původní migy už roky neslouží ani na Slovensku, dokonce 1ks je nyní zpět v ČR, jako muzejní exponát (letos poprvé bude vystaven v renovovaných hangárech staré aerovky leteckého muzea Kbely). V Polsku možná slouží, ale kdoví jak, jestli nejsou jen zdrojem ND a jejich bojová hodnota je nulová.
K bitevním vrtulníkům: těžko říct, jestli je AČR skutečně potřebuje. Pokud je neomezený přísun peněz, tak klidně ano (zadlužení ČR je jedno z nejnižších v EU, tak peníze by se najít mohly). Pokud peněz nazbyt není, tak raději vybavovat pozemní síly o raketové a protitankové prostředky.

avatar
Kruan Datum: 26.04.2016 Čas: 07:52

Předpokládám verzi E s datalinkem. Skvěle, Polsko.

avatar
CerVus Datum: 26.04.2016 Čas: 07:47

cejkis: Tak to je spíše problém legislativní.

avatar
cejkis Datum: 25.04.2016 Čas: 23:30

A k debatě na téma provozovatel LZS.

Podle jakého civilního předpisu může civilní provozovatel přistát mimo certifikované letiště v noci ?

Od kdy mohou civilní provozovatelé LZS se svými EC135 létat v podmínkách námrazy ?

Od kdy mohou civilní provozovatelé LZS se svými EC135 bez radaru létat ve ztížených metepodmínkách?

:-)

avatar
skelet Datum: 25.04.2016 Čas: 22:21

Omlouvám se, špatně jsem Kazda pochopil, co se týče oněch Mi-171. Ano, v tomto má pravdu.

arr