Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

Nástupce vrtulníků UH-60 Black Hawk již v roce 2025?

Datum přidání 03.10.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 25 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká firma Bell Helicopter vyzývá americkou armádu, aby v rámci programu FVL (Future Vertical Lift) uspíšila výměnu dopravních vrtulníků UH-60 Black Hawk za nové stroje s kolmým startem a přistáním VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Pokud armáda program FVL urychlí, nástupce legendárních Black Hawků vstoupí do služby již v roce 2025.  

Foto: První oficiální foto konvertoplánu Bell V-280 Valor s označením N280BH, který se připravuje na první testy motorů (30. srpen 2017); větší foto / Bell 

 

V současné době v rámci programu JMR (Joint Multi-Role) Bell Helicopter a Boeing/Sikorsky staví technologické demonstrátory strojů kategorie VTOL. Bell sází na konvertoplán V-280 Valor, Sikorsky na vrtulník s protiběžnými rotory SB-1 Defiant.


V-280 se poprvé dostane do vzduchu letos, SB-1 příští rok. Testování obou demonstrátorů bude probíhat do roku 2019. Pokud aspoň jeden ze strojů prokáže mnohem větší schopnosti a technickou převahu nad vrtulníky Black Hawk, Pentagon v roce 2019 spustí navazující program FVL.


Prvním krokem bude vystavení oficiální žádosti o nabídku RFP (Request For Proposal), ve kterém Pentagon popíše své požadavky (na základě zkušeností z JMR) na nový stroj kategorie VTOL a vyzve všechny firmy (tedy nejen Bell a Sikorsky/Boeing) k předložení nabídek


Problémy takového postupu jsou dva: Armáda ještě neví, zda FVL skutečně spustí. Pokud ano, tak podle současných plánů první FVL stroje dorazí do armády po roce 2030.


Podle Chrise Gehlera, projektového manažéra programu V-280 Valor v Bell Helicopter, je to zbytečně dlouhá doba. Podle Gehlera je V-280 natolik technicky vyzrálý, že není problém FVL uspíšit o pět až osm let. Bell v podstatě chce, aby armáda demonstrátory JMR považovala za prototypy FVL. Gehler argumentuje tím, že V-280 je v podstatě hotový stroj a testování v rámci JMR je natolik náročné a komplexní, že není problém celý program urychlit.


Gehler navrhuje mimo jiné zrušit program nového turbohřídelového motoru ITEP (Improved Turbine Engine Program) v hodnotě 10 miliard dolarů, a ušetřené peníze přesunout na FVL.


Motory ITEP mají vykazovat až o 50 % nižší spotřebu paliva a mají nahradit současné motory vrtulníků UH-60 Black Hawk a AH-64 Apache. Zavedení motorů ITEP do operačního nasazení je naplánováno na rok 2026.


I v případě zrušení programu ITEP jsou finance problém. Ve 20. letech 21. století čeká americké ozbrojené síly řada velmi nákladných zbrojních programů – modernizace jaderného arzenálu, zavádění nových jaderných ponorek, nákup bombardérů B-21 Raider a samozřejmě nákup stíhaček F-35 Lightning II. Je tedy otázka, zda vůbec existuje šance přesunout FVL ve finančních prioritách Pentagonu výše.

 

Video: Propagační video V-280 Valor. / Bell Helicopter

 

Na druhou stranu americká armáda provozuje více než 1400 vrtulníků UH-60 a nejstarším je více než 35 let. Velký počet rychle stárnoucích vrtulníků způsobuje velké procento nehod. Podle amerického centra Army Safety Center od roku 2014 došlo k celkově 131 “anomáliím” při provozu UH-60, z toho v 23 případech šlo o nehody třídy "A", které si vyžádaly oběti nebo závažné poškození stroje. I to může být argument pro urychlení FVL.

 

Podle Gehlera moderní ruské střely země-země (jako Iskander) mají větší dolet než vrtulníky UH-60 Black Hawk. To vyžaduje umístění vrtulníkových základen dále od linie ohrožení.

 

Problémem jsou také rakety země-vzduch, které mají čím dál větší dosah a úspěšnost zničení cíle – vrtulníky se tak pohybují déle v dosahu protivníkových střel země-vzduch.

 

Řešení tohoto problému podle Gehlera nabízí V-280 Valor s mnohem větší rychlostí a s delším doletem.

 

Cestovní rychlost V-280 je 520 km/h (UH-60 294 km/h), maximální 560 km/h. Přeletová vzdálenost je 3900 km a efektivní bojový rádius 930 až 1480 km (UH-60 592 km). Maximální vzletová hmotnost je 13 000 kg. Kromě čtyřčlenné posádky V-280 pojme ještě 14 mužů a pod trupem dokáže přepravovat houfnici M777A2 (4500 kg) rychlostí 280 km/h.

 

Video: SB-1 Defiant / YouTube

 

O urychlení FVL však nikdo nerozhodne dříve, než se oba konkurenti dostanou do vzduchu. V každém případě V-280 Valor má značnou výhodu – ideově podobné konvertoplány Bell V-22 Osprey jsou v operačním nasazení již deset let, nalétaly více než 385 000 letových hodin a prokázaly svou schopnost fungovat v reálném světě.

 

V-280 je také konvertoplán, ale celý systém naklápění rotorů je mnohem jednoduší než u V-22, což snižuje pořizovací a servisní náklady. “Když jsme začali navrhovat V-280, mohli jsme se poučit ze stovek tisíc letových hodin V-22,” uvedl Gehler.

 

Firma Bell Helicopters již 6. záři oznámila kompletní dokončení prvního demonstrátoru/prototypu V-280 Valor. Tým Boeing/Sikorsky na začátku záři oznámil, že SB-1 Defiant první let v roce 2017 nestihne.

 

Boeing/Sikorsky o urychlení programu FVL tedy nemá příliš velký zájem. Navíc Boeing a Sikorsky armádě dodávají vrtulníky Boeing CH-47, AH-64 a Sikorsky UH-60 – tedy stroje, které má v budoucnu nahradit řešení vzešlé z programu FVL.

 

Zdroj: Task and PurposeBreaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 09.10.2017 Čas: 16:13

Taky bych z těch dvou konceptů spíš tíhnul k Defiantu. Valor by měl smysl upřednostňovat oproti Defiantu jen v případě, že by cestoval v takových rychlostech, pro které je potřeba pevné křídlo. Zdvih valoru je oproti Defiantu velmi slabý (rychlost otáčení a plocha vrtule, kdy to druhé v porovnání k defiantu rozhodně nevyrovnává). Zároveň mi "tilltrotory" přišli vždycky křehčí, než běžné vrtulníky, převážně proto, že křídla je možno zaměřit i při pohledu na přední stranu letounu. Ale to je jen osobní dojem.

avatar
Falko Datum: 05.10.2017 Čas: 21:13

Ak to vyznelo ostrejšie,tak sa ospravedlňujem.Snažil som dať adekvatnu odpoveď. Aka otazka ,taká odpoved.Takže normalna.

Rase suhlas s tym rozdelením na(mixom jedneho s druhym),bitevne ľahke a stredne tažke a ťažké.Bolo by to trošku drahšie(no ovela určite nie ) ,ale lepšie riešenie .Diverzifikovat, nebyť závislý len na jednom vyrobcovi.Valor je zatiaľ trošku nespratny,to je pravda no v ostatných parametroch,je zatiaľ podľa mňa schodnejši.Hlavne pre vysadky a nakladanie vykladanie zo stroja, rýchlosť,vyspelosť riesenia.No popravde s Defiantom by bol boj v zastavanych oblastiach asi lepšie zvládnuteľný.Zaroven si myslím ,že by nebol problém spraviť skladnejsi bojovy Valor,trebars bezpilotny alebo s jednym pilotom.Aj na nacrtoch vyzera bitevna verzia dobre.
Čas ukáže.

avatar
Flader Datum: 05.10.2017 Čas: 20:36

Ja som sa pýtal normálne, pretože som si nebol istý ako to s tými skúškami je tak nemusíš byť hneď podráždený.

avatar
Falko Datum: 05.10.2017 Čas: 20:23

.Flader ak narážaš,na môj prispevok...Tak je dosť možné,že si zle čítal článok,ale nie ohľadom letovych skúšok ,tie sa naozaj nekonali.Len zjavne nedokážeš porozumieť textu........Čo dobre vyzerá ,dobre lieta....myslím ,že tú to riekanku pozna,každý kto sa čo i len trošku zaujima o letectvo........Ale popravde,ked ma k tomu nabádaš,tak Valor bude lietať dobre,lebo vačšina jeho súčasti ma pôvod t.j.pochadza s Ospreya.A ten lieta skvele....Ja usudzujem s mojich vedomostí.Ak to znamená ,že niečo viem.Tak potom viem ,že bude dobre lietať a nepotrebujem na take vyjadrenie letovú skúšku.

avatar
KOLT Datum: 05.10.2017 Čas: 20:21

Možná se mýlím, ale není náhodou vrtulník, byť s tlačnou vrtulí, obratnější při přistávání? Každopádně souhlasím s tím, že pokud by byl vybrán pouze jeden stroj a od něj postaveny velikostní a typové varianty, bude to sice dobré z hlediska kusové ceny a logistiky, ale ze strategického hlediska to bude spíš špatně.

avatar
Rase Datum: 05.10.2017 Čas: 19:56

Osobně si myslím, že si oba stroje až tak nekonkurují. Valor vypadá skvěle, ale jedná se o větší stroj, dle mého i vhodnější pro výsadky atd. Oproti tomu Defiant je skladnější a bitevní verze vypadá neskutečně dobře. Navíc od vítězného stroje vznikne celá rodina letounů - menší, střední a velký. Neměl bych tak problém v tom, pokud by lehčí a bitevní stroje vycházely z Defiantu, střední a těžké stroje z Valoru. Jasně, je to větší zátěž na zázemí (byť méně než dnes) ale nevznikl by zde monopol. Z našeho pohledu je ono umělé zdržování projektu (což je způsobeno tím že Bell jede rychleji než je v plánu) nemilé v tom, že čím dřív nějaký stroj začnou vyrábět, tím dřív se dostanou ke spojencům .))

avatar
Flader Datum: 05.10.2017 Čas: 19:41

Asi som zle čítal článok, ale keď som správne pochopil, tak zatiaľ sa žiadne letové skúšky nekonali. Ako potom vieš, že dobre lieta?

avatar
Falko Datum: 05.10.2017 Čas: 19:25

S tym urýchlenim sa da len súhlasiť,umelo predlžovať je nezmysel...ale pre zmenu na tie motory by som bol zvedavy.....Môj názor čo dobre vyzerá aj dobre lieta ....a defiant vyzerá hrozne a usudzujem podľa technického riešenia,že bude aj pomalší V-280 .Valor aj vyzerá skvele a vidno ,že je technicky viac vyzretý a zivotaschopnejší.Inak Boeing by mal prestať byť nenažraty,ako sa dostal Trump k moci zacal veľmi vyskakovať.

avatar
logik Datum: 04.10.2017 Čas: 12:04

Na uložení křídla nebude žádnej gyroskopickej efekt, pokud budeš mít sudej počet vrtulí v jednom křídle a polovinu pustíš "v protisměru".
Zůstane Ti samozřejmě gyroskopickej efekt uložení samotnejch jednotlivejch vrtulí - ale to oproti tomu, co ti dělá jedna velká vrtule alá Osprey, to je věc, která fakt není podstatnej problém, navíc na jednodušším uložení než je otočný mechanismus Ospreye - to fakt není třeba řešit.

Ale jak píšu, i kdyby ty protiběžný vrtule na jednom křídle byl problém (nejsem si 100% jist, co to udělá s prouděním za letadlem), tak i tak gyroskopickej moment všech vrtulí na jednom křídle bude IMHO menší, než gyroskopickej moment jedné velké vrtule o stejném tahu.

avatar
Jirosi Datum: 04.10.2017 Čas: 11:51

"Kde, btw. není problém u XV-24A udělat protiběžné vrtule a gyroskopický moment tak eliminovat úplně, když už jsme u toho... Taky mi to po ránu nemyslí.... U klasické vrtuléry to uděláš jen za cenu o to složitějšího pohoného ústrojí (alá Ka-52)"

Tím se vyřeší ale jen ta část problému, kterou vyrovnává vyrovnávací rotor. Ale síly působící na křídlo a jeho uložení zůstanou. Stejně jako zůstane gyroskopický efekt vrtulí/hřídelí. Protože ten způsobuje snaha os, zůstav v původní poloze roztočení.

avatar
Shelmik Datum: 04.10.2017 Čas: 10:36

Tak super dekuji vsem ze uz jsem chytrejsi nez rano . Charlie taky mi to napadlo proc uz nekdo neco takovyho nepostavil ale nevidel jsem proc . PS je mi jasny ze utoho bezvrtuloveho ventilatoru musi byt kompresor :)

avatar
logik Datum: 04.10.2017 Čas: 10:31

jirosi: jasně, jediné, co dělá gyroskopický moment jsou vrtule a hřídele a motory.

Hřídele a motory mají ale malé poloměry, takžei malé gyroskopické momenty. Jestli bude mít nějaké řešení ten gyroskopický moment větší, tak řešení s jednou vrtulí, protože tam právě musí být reduktor schopnej přenášet velké momenty, a to není malé ani jednoduché zařízení.
XV-24A má elektrický přenos výkonu, čímž reduktor a nemalá část transmise odpadá.
Ale jak píšu, reduktor je sice dosti problémová část vrtuléry, ale ne pro gyroskopický moment, ten je třeba řešit u vrtulí.

Kde, btw. není problém u XV-24A udělat protiběžné vrtule a gyroskopický moment tak eliminovat úplně, když už jsme u toho... Taky mi to po ránu nemyslí.... U klasické vrtuléry to uděláš jen za cenu o to složitějšího pohoného ústrojí (alá Ka-52).

avatar
Jirosi Datum: 04.10.2017 Čas: 10:04

Shelmik: Výkon toho ventilátoru je dán "výkonem" motoru co jen pohání. To kolo co vidíš jen rozvádí vzduch na větší plochu, takže ve výsledku máš více pomaleji se pohybujícího vzduchu. Je to určitě příjemnější na pocit, ale celé ty rozvody jsou jen zbytečné aerodynamické ztráty.

"Jinak nejde o to, čím otáčíš, jde o to, čím OTÁČĚJÍCÍM SE otáčíš. Rotace samotného křídla ti žádnej podstatnej gyroskopickej efekt nevyvolá, u obou řešení má smysl řešit jen gyroskopickej moment vrtulí."

To tvoje řešení v tom křídle, ale má spoustu menších vrtulí společně s hřídeli motorů(převodovek?) co je pohánějí.

avatar
logik Datum: 04.10.2017 Čas: 09:44

Charlie: Teď jsi mě znejistil, ale není náhodou tah vrtule vyvolaný právě vztlakem?

avatar
logik Datum: 04.10.2017 Čas: 09:38

shelmik: obávám se, že účinnost takového ventilátoru bude naprosto mimo jakékoli rozumné použití v letectví. Ale je to jen odhad, čísla jsem neviděl, ale nevěřím, že by to efektivní bylo.
Navíc ono v bezlopatkovém ventilátoru jsou také otáčející se části, jen jinde (schované v obvodu ventilátoru).

jirosi: mají, ale IMHO (co jsem se teď koukal na rovnice, tak to snad potvrzují, ale není to zas tak jednoduché, takže to nechci tvrdit jistě) bude mít více malých vrtulí ten gyroskopický moment menší, protože gyroskopický moment nezávisí jen na otáčkách a průměru, ale také na váze, a váha malých vrtulí může být (z pevnostních důvodů) výrazně menší, než váha jedné velké.

Ale ty závislosti tam jsou nelineární, takže to vůbec není tak jednoduchá otázka, jak se zdá: jednoduchá úvaha stejná síla, tedy stejný moment tady vůbec neplatí. Už jen proto, že zatímco síla nezávisí na délce ramene, tak moment ano.

Navíc tam do toho vstupují i další proměnné - např. ty malé vrtule jsou v uzavřeném prostoru, to jim umožňuje výrazně vyšší efektivitu než otevřená vrtule (nejsou ztráty příčným prouděním), je to také řešení s největší pravděpodobností efektivnější ve vyšší rychlosti (stejně jako u proudového motoru se od určitých rychlostí vyplatí "uzavřít fan do trubky" a udělat z turbopropu turbofan) a určitě hromada dalších závislostí, které mě teď nenapadly.

Jinak nejde o to, čím otáčíš, jde o to, čím OTÁČĚJÍCÍM SE otáčíš. Rotace samotného křídla ti žádnej podstatnej gyroskopickej efekt nevyvolá, u obou řešení má smysl řešit jen gyroskopickej moment vrtulí.

arr