TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Výcvik Aktivních záloh: Peklo začíná II

Datum přidání 10.03.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 63 komentářů    autor autor: Jiří Kalát

Druhý týden výcviku Aktivních záloh AČR ve Vyškově byl zároveň mým posledním. Proč? Co mne – a nebyl jsem toho týdne jediný – vedlo k ukončení výcviku, zřeknutí se AZ a přesunutí se do pozice vyděděnce a odpadlíka? To vám přiblíží následující řádky.

Výcvik Aktivní zálohy

Foto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

 

(V reportáži má většina osob přezdívky nebo změněná jména. Považuji to za férové vůči nim, jejich soukromí i práci.)

 

Text níže je pokračováním článku Výcvik Aktivních záloh: Peklo začíná

 

Když se něco mele, mele se vše

Je středa, sedím u snídaně a snažím se udržet oči otevřené. Všechno mi už leze na nervy. Nikdy jsem nebyl armádní typ, tohle opravdu není pro mě. Na marodce máme tři lidi, většinou je trápí zranění kotníků či kolen. Okurka stále šílí a dělá problémy, kudy chodí. Doktor nás trestá naprosto bezdůvodně, s masochistickým úsměvem na rtech. Jsem tu dobrovolně, nic za to nemám, jen nejistý pocit vlastenectví a hrdosti, který mi soustavně nahlodává opovržení vůči „záložkám“, které je tu nepokrytě cítit.

 

Doktor nás zkouší. Je sedm a všichni jsou po snídani ještě zblblí a zničení. Odpovídáme jako ve snu. Víme toho dost, ale jemu to nestačí: "Dneska tu budete do půl jedné, nic neumíte, a tak se budete učit organizovaně." Neumíme, protože jsme unavení, proto nás utahá ještě víc, abychom zítra uměli. Skvělá logika! Očividně "pokrokový" studijní přístup!

 

O hodinu později přichází kontrola ze štábu. Doktor nás opět zkouší a my plynule odpovídáme. Jde to, už jsme se probrali. Jenže odměna žádná, zato trest trvá. Šarže, která přišla na inspekci, vytáhla Rychlonožku ven a tam se ho ptá na fungování programu a celého kurzu. Chyba!

 

Rychlonožka vypoví všechno o Okurkovi i o tom, jak se bojíme, co se stane, až mu dají do ruky zbraň, o fyzickém napadání atd. Šarže vlétne do místnosti, řádí a začne vše řešit. Je to průšvih. Nejhorší je, že jsme už ráno informovali Kečupa a měli to řešit asi o hodinu později. V klidu, v rámci jednotky. K tomuhle dojít nemělo.

 

Jedná se asi hodinu. Doktor přemlouvá Šarži, aby si to nechal pro sebe, že se to vyřeší. Šarže slíbí. Bohužel slib nedodrží, o pár hodin už to vědí celá kasárna, bude z toho pěkná polízanice. Doktor jenom kroutí hlavou a nechápe. Mám z toho trošku sadistickou radost.

 

Výcvik Aktivní zálohyFoto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

 

Uběhnou hodiny výcviku. Playboy přinese kulomety vzor 59 a my je rozebíráme a skládáme. Možná by to byla naprosto obyčejná střelecká příprava. Až na drobný incident: Milionář se ptá Playboye, jak rychle by musel zbraň složit a rozložit, aby prošel testy (tyto se AZ netýkají). Playboy chvíli hledá. "Rozložení: na jedničku 30, na dvojku 40 a na trojku 50 vteřin. Složení: na jedničku 1:10, na dvojku 1:20 a na trojku 1:30," čte z materiálů.

 

Milionář se nabídne, že to zkusí. Zatím kulomet rozebral a složil všehovšudy dvakrát. Playboy mu stopne rozložení. Všichni na to koukáme jako u vytržení. Milionářovy ruce se jen míhají vzduchem. "Třicet šest vteřin," zamumlá překvapeně Playboy. Pokračuje se složením, které zvládne v čase 1:15 minuty. Neuvěřitelné!  "No, někdo to má holt v rukou," zhodnotí situaci se smíchem Milionář.   

 

Ze štábu přichází na "návštěvu" praporčík. Nechá si nás odvést do konferenční místnosti a požádá instruktory, aby odešli. Promlouvá nám do duše a opět vyjadřuje svou nedůvěru k Aktivním zálohám. Moc milé. A pak nás vyzývá, abychom si stěžovali, pokud se nám nebude něco líbit. Ale znáte to, půjdete s problémem nahoru a výsledek pocítíte obratem na svých bedrech.

 

Okurka spí. Praporčík ho okamžitě posílá za instruktory. Za okamžik slyšíme z chodby křik a dupání. Terve druhý den se dozvídáme, že Okurka skončil na ošetřovně s kolapsem, od rána se necítil dobře a byl unavený. Jestli pouze tohle způsobilo kolaps, nevím, ale nemyslím si to.

 

Stěžujeme si tedy na nedostatek spánku. Na to, že máme mnohem tvrdší výcvik než profesionálové. Oni chodí na dvanáct týdnů, my na šest. Když přicházíme z učeben, oni už většinou spí. Náš trénink trvá čtyři a půl dne, oni už jsou ve čtvrtek na oběd doma. Na konci máme prakticky stejné testy, což považujeme za nespravedlivé. Nejsme však jednotní, gesta některých našich "spolubojovníků" jasně naznačují "držte sakra hubu".

 

Výcvik Aktivní zálohyFoto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

 

Bez valných nadějí na změnu se vracíme na učebnu. Snažím se přežít. V deset se ukáže Doktor. "Takže taktika. Máte hodinu na studium, pak si přijdu vyzkoušet čtyři lidi, pokud dva nebudou umět, jste tu o půl hodiny déle," vydá rozkaz a odejde. Tak tohle fakt ne, po šestnácti hodinách drilu, učení, panákování na mrazu a dalších příkořích je toho už opravdu hodně! Každý z nás hledá jen stěží motivaci k dalšímu učení. Po hodině přijde Doktor v doprovodu Kečupa (marně přemýšlím proč) a dáme to. Půl hodina spánku zažehnána.

 

"Tak teď střelecká příprava, to samé," řekne. To už nikdo nedává, všichni toho máme dost a učení je příliš. Víme, že to nepůjde, tudíž na to prakticky všichni kašlou. "Půjdeme na hodinu spát, alespoň něco, s tímhle pakem jsme tu stejně do rána," nese se sborově davem. Málokdo se učí, odpočíváme. Po šedesáti minutách přichází Doktor. Nikdo nic "překvapivě" neumí. Šedivák napovídá a instruktor si ho všimne. "To si myslíte, že jsem blbej? Zůstanete tu do půl třetí," zařve a naštvaně opouští místnost. Pokrčím rameny a upadám do letargie.

 

Mám toho opravdu dost. Zítra vstáváme v pět ráno a jedeme na první výcvik do prostoru. Nejsem profesionál a nikdo mě za tohle neplatí. Koukám na kulhající kolegy a na prázdná místa těch, kteří jsou na pokojích. Ten výcvik, zvláště pod takovým magorem, který se sadisticky vyžívá v trápení svých svěřenců, mi za to nestojí. Nehodlám si tu trvale pochroumat tělo kvůli nějakému egoistickému maniakovi, který mě nenechá ani odpočinout a připravit se na náročnou službu.

 

Po deseti minutách se Doktor vrací. Mám pocit, že mu někdo vyčinil, jelikož najednou nabízí Šedivákovi obchod. Pokud bude dva dny, vždy "když ho instruktor uvidí", nosit polní nosítka, mohou jít ostatní spát. Šedivec souhlasí, co jiného mu zbývá, když se chce i on trošku vyspat. Přicházíme na ubikace po půlnoci, všichni ostatní už spí, ale my potřebujeme PET- lahve. Tedy jenom jako zátěž do batohů, čtyři litry.

 

Jelikož nám Doktor nedovolil koupit si pití v Armě, prohrabujeme kvůli plastovým lahvím popelnice. Je mi trapně, v uniformě české armády se štrachám v kontejneru mezi odpadky a hledám petky jako nějaký bezdomovec.  

 

Konec! Mrzačit se tu nenechám

Je čtvrtek. Se samopalem v ruce sedím na tatrovce a mířím do vojenského prostoru. Spal jsem asi tři hodiny. Cesta trvá jen pár minut. Vyskakujeme ven a jdeme na cvičiště. Sníh pomalu roztává. Rozhodně to nebude procházka parkem. Tohle je poslední pokus. Jestli mě ani cvičení venku nebude motivovat, končím. Jsem rozhodnutý.

 

Výcvik Aktivní zálohyFoto: Výcvik Aktivní zálohy / Archiv autora

 

Plazíme se po zasněžené zemi, padáme na ni, do směsky vody a ledu. Doktor běhá a křičí, za nejmenší prohřešek se dělají kliky. Asi se nás snaží zlikvidovat. Netuším, jak dlouho se plazíme, slyším jenom jeho křik. "Pane Kaláte, v klidu, zbraň si dejte, jak máte, a pokračujte," uklidňuje mě Kečup. Jeho hlas se ztrácí v řevu Doktora. Dokončím cvičení.

 

"Omlouvám se kluci," pronáším k ostatním. "Dovolte mi skončit," žádám Kečupa. Zprvu nechápe, ale pak souhlasí. Hlásím to ještě Doktorovi. Odcházím do malé betonové buňky, kde už sedí Lucka. Na nohou má ohromné modřiny a nemůže chodit. Je zklamaná, ale zkusí to příště znovu, anebo půjde rovnu k profesionálům, kam skutečně chce. John skončil včera večer, takže jsme tento týden tři (v pátek přibude další). Koukám, jak ostatní procvičují, tedy nazval bych to jinak, ale asi i to je armáda.

 

U oběda jsou všichni naprosto vyřízení. Tváře mají bez výrazu, jako by ho někdo vymazal, vygumoval, nic nezůstalo. Někteří se diví, proč jsem to zabalil, ale není čas vysvětlovat, musejí pokračovat ve výcviku. Obíhám "papírovací" kolečko a skoro všude vysvětluji, proč končím.

 

Vracím se na pokoj. Šedivák se převléká do suché uniformy. Mávnu mu na pozdrav a padám do postele. Za pár minut je zpět, tak mi to alespoň připadá. Jenže je deset večer a on se vrací z učeben. V mokré uniformě jsem spal pět hodin na hraně postele. Převlékám se a jdu zase spát. Tentokrát až do půl šesté ráno.     

 

Poslední seřvání

 Je pátek šest ráno. "Dokud máte na sobě uniformu, budete se podle toho chovat," nadává mi Playboy před internátem. Chtěl jsem se jenom rozloučit, zakouřit si a odjet. Takhle to být nemělo. Nechápu, proč tolik křičí. Odcházím a nechávám toho "čertíka vypuštěného z krabičky" pobíhat kolem a chrlit na ostatní záplavu slov vtipných i urážlivých. Já končím. Ostatní ne.

 

Více o výcviku zase za týden. 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Beld Datum: 11.09.2015 Čas: 10:13

Jde pouze o to , k cemu jsou AZ v koncepci obrany CR urceny . Pokud by mel byt z velke casti clen AZ schopen zastat praci vojaka z povolani , tak je takovy zpusob vycviku jiste v poradku . JENZE , potom necekejte ze za tu almuznu tech 5000 zalozaku sezenete . To vam pujde delat jen "par" nadsencu .

Mozna by nebylo od veci zavest jeste nejaky typ bezplatnych kurzu domobrany . Prace se zbranemi , strelby , zakladni vycvik . 2-3 tydny . Vetsina dnesnich dvacatniku videla zbran maximalne na PC .

avatar
Ruddy Datum: 11.09.2015 Čas: 05:41

Na povinnou vojenskou službu jsem moc mladý, základní výcvik za sebou ještě nemám, ale tento i předchozí článek mi příjde jako hrozné fňukání. Co jste čekal nevím, ale s jistotou vím, že základní výcvik je tvrdý. S tím počítám teď a počítal jsem i když jsem se k AZ hlásil. Za 6 týdnů se musíte naučit vše, co bylo na vojně na 1,5 roku. To znamená, že to je prostě horší (opravte mě jestli se mýlím) než u profíků ne? V předchozím článku píšete, že kdo se trochu hýbe, pro toho není trest ve formě běhu tak strašný - pro mě znamená "trochu hýbe" 12h zvedání břemen v práci, odpolední tréning (posilování s vlastní vahou, běh cca 3km a víkendový tréning s Airsoft týmem (rád bych upozornil že to není Airsoft takoví, jako je o něm zmínka v příspěvku níže, ale tvrdý drill, posilovna, taktika, atd.). Sice nevím co to je pořádně se nevyspat 6 týdnů, stále se něco učit a trénovat, ale vím, jaké to je nespat celý víkend, běhat, být neustále ve střehu (v týmu jsem průzkum, takže jsem většinu času sám za sebe) a poslouchat co se mi řekne (i když to jsou občas také nesmysly). Dále píšete že jste nikdy nebyl armádní typ a že jste šel k AZ dobrovolně. Nějak mi nedává smysl proč jste se vlastně hlásil, když nejste armádní typ a po dvou týdnech toho je na vás moc (možná se objeví námitky, ale tohle prostě nechápu. Patriotismus stranou, na vstup do AZ to člověka přece alespoň trochu musí táhnout do armády ne?)

avatar
Lucie Datum: 28.07.2015 Čas: 11:52

Dobry den, článek je jiz par let starý a příspěvky také, ale pro mě je toto tema aktuální. Ráda se tu docitam, že výcvik pro AZ je takto náročný. Protože bez toho by to asi ani nemělo smysl. Jsem na sebe zvědavá jak tento boj sama se svým tělem zvladnu já.

avatar
Pepa Datum: 24.03.2013 Čas: 19:57

Tak jsem zjistil, po Peklo2 počátek, že pakárna v přijímači, kdy jsme se přískokem v před a plížením - plazením v zad pohybovali více než po klusem klus, byl výcvik. Uff a já myslel, že to výpot bezmozků. Stejně jsem nikdy nepochopil jak nerýt se vz.58 plížením hlavní v zemi. Sem ten krám smýkal prostě nějak a nikdo mne kupodivu nic. Asi, už neměl sílu. Tak, a správně nevojáka nakonec seřvat, že se nechová jako voják. Ještě, že jsem tam sloužil Vlasti povinně, taky bych s tím sek.

avatar
Miroslava Pašková Datum: 22.03.2013 Čas: 13:39

Nevím, zda zde mohu komentovat sérii článků o KZP pro AZ ve Vyškově oficiálně za resort, nicméně od počátku je sdílím na oficiální facebookové stránce AZ a pročítám komentáře jak tam, tak zde na portálu AN. A nemám s nimi problém, naopak považuji za skvělé, že dochází k jisté popularizaci tématu. Z hlediska naší resortní komunikace jsem díky tomu odhalila jeden zásadní nedostatek a jak zde, tak kdykoli a kdekoli v budoucnu se na něj budu zaměřovat. A sice jde o to, že AZ je některými potenciálními rekruty chápána jako jakási záchranářská odnož armády (viz častá srovnání s dobrovolnými hasiči, rozčarování z náročnosti výcviku...). Ráda bych zde uvedla, že AZ slouží primárně k doplňování OSČR. Z toho logicky plyne, že voják v AZ musí být schopen zastat místo vojáka z povolání. Rozepsáno je to v Koncepci AZ a v Koncepci mobilizace. Smysl existence AZ je v tom, že je připravena jako plnohodnotná záloha. Že je pravděpodobnější její nasazení jako pomocné síly při přírodní katastrofě, ale tím to nemůžeme poměřovat. Klíčové je naplnění primárního cíle, tedy bojeschopnost. A tomu musí výcvik, fyzické a psychické schopnosti vojáků v AZ odpovídat.

avatar
Šedivák Datum: 18.03.2013 Čas: 23:52

to Martinius: Tak tebe jsem zrovna nemyslel :-).. tvoje příspěvky mají hlavu a patu. Ze všech čtyř článků jsem tu četl mnohem horší věci a někdy přímo velkohubé výkřiky do tmy.

avatar
PJK Datum: 17.03.2013 Čas: 20:53

Zdravím, na úvod - sloužím v AZ 10tým rokem - 4 roky u krajské pěší roty a 6let u čety AZ 41. mpr. Předtím rok ZVS, kdy jsem si "užil" např. i 22. výcvikové středisko Janovice nad Úhlavou a pak posádky, které ve své době nebyly zrovna moc oblíbené destinace pro kluky, co museli tehdy na vojnu - tedy pokud si nezařídili modrou knížku nebo nešli na civilku. Já nemusel, ale chtěl a šel. Ocitl jsem se v kolektivu těch, kde tak 80-90% nechtělo a potom třeba na jedné posádce se ocitl (nějakou souhrou osudu) i mezi těmi, kteří často měli různé "škraloupky" z civilu. Opravdu moc "hezká" služba tehdy v rámci ZVS mezi takovými lidmi, když jdete třeba do služby se zbraněmi s nadřízeným, který předtím seděl za loupežné přepadení apod... Usínat třeba na palandě pod někým o kom víte, že v civilu někoho pobodal... :-)
To píši proto, aby si někteří adepti o službu do AZ uvědomili, že v armádách bývá často normální, že si nemůžete nijak vybírat s kým a jak budete kdy sloužit. Navíc s vidinou řady měsíců. V AČR naštěstí je vyžadován čistý trestní rejstřík, ale tresty se dají v RT také zahladit, takže nikdy tak úplně nevíte. Vojenskou službu jsem si prošel od střelce jako vojín. Znám tedy pocity, radosti a strasti mužstva, poddůstojníků, praporčíků i důstojníků. Lze říci jediné - vojenský výcvik má být a musí být přípravou na boj (4.brn má i heslo "Pot šetří krev" - velmi pravdivé). Pokud někdo čeká, že když jde do AZ (a ne do VZP), že bude základní výcvik ("základní" je proto, že má z toho procesu vypadnou voják se základními návyky a znalostmi) leháro, tak se plete. Nemůže a nesmí to být leháro a nesmí a nemůže to být jiné. Voják AZ musí umět a být schopen dělat to samé (na určitém stupni), co jeho protějšek VZP na stejné pozici u stejného útvaru. Takže i zničující výcvik, fyzická námaha, psychická deptačka, nevyspání, neustálé běhání z místa na místo, spěch, čekání, spěch, čekání atd. atd. - to vše má opravdu svůj smysl. Voják musí fungovat a plnit úkol i zcela nevyspalý, unavený, v těch nejhorších představitelných podmínkách. Prostě v řadě situací se dokázat přepnout do jakéhosi "automatického" režimu a plnit úkol (jakýkoliv - i triviální) i při totální únavě. Když voják nemůže, tak už jen leží na zemi, má bělmo v očích a chrčí. Nebo je mrtvý. Jinak může. Kdo to nechápe, zůstaňte prosím doma a nechtějte být vojáky. Ani AZ ani VZP. Na druhou stranu vojenská služba je o cti a ideji a ta by neměla být snižována, ani během výcviku, zejména povídáním typu, že "AZ jsou hovna" apod. Více jsem se k tomu vyjadřoval již ve svém předchozím příspěvku. Rekrut během výcviku může být ničen (fyzicky i psychicky), ale musí vidět nějaký vyšší smysl svého konání - toho, že do toho šel, že to vše podstupuje místo toho, aby si někde užíval doma. Ta idea by v něm naopak měla být podporována a ne pošlapávána. To je jediné, co mi vadí z toho všeho, co jsem četl. Možná bych měl popsat jeden takový běžný den výcviku u naší čety AZ v Žatci, pro porovnání... :-) Nebo by mohli třeba kolegové z čety AZ v Přáslavicích, průzkumné čety v Prostějově nebo roty Z 601.skss či další... Věřte, že se mnohdy z hlediska fyzické či psychické nálože příliš neliší od popsaného v tomto seriálu, s tím rozdílem, že většinou nespíte v domečku, nevaří vám v jídelně a nemáte před sebou žádné datum konce :-) Protože to pokračuje dále a dále vybrali jste si to přeci sami.... :-)))))))))))))))))


Celkově bych ale rád uvedl, že vítám tento seriál. Za prvé autor dokázal řadu věcí ve výcviku popsat, pojmenovat a přiblížit případným novým aktuálním zájemcům. Pomíjím, zda s přeháňku nebo bez přeháňky. Za druhé autor, který podle mne z toho co jsem o něm našel na netu nepatří mezi zbabělce, dokázal celkem vymezit tu hranici "nejsem voják". Tím získal můj zájem. Za třetí rozpoutal autor debatu k otázkám kolem KZP, přístupu k AZ ze strany instruktorů a AČR celkově, smyslu AZ atd. a to je podle mne nemalý přínos ;-)

Pane Kaláte děkuji.

Pavel, četa AZ 41. mpr

avatar
Jaromír Gadula Datum: 17.03.2013 Čas: 17:52

Stale stejne veci... AZ neni profesionalni vojak takze prece jen tam jsou a mely by byt mensi naroky... a potom clanek psal jeden clovek sam za sebe takze neni to objektivni jo to jen z pohledu jednoho cloveka... kdyby tu psal clanek zase ten co to bez problemu prosel tak by to tu zase bylo uplne jine :-D moc se to tu resi :-) ale zaroven me stve jak nekdo porad prirovnava AZ k necemu k cemu to neni urcene.... AZ nebude jezdit do boju atd. takze porovnavat cviceni pro AZ s necim jinym kde jsou profici atd je myslim zbytecne a prehnane...

avatar
Vena Datum: 17.03.2013 Čas: 10:25

Takove hovna jsem dlouho necetl....pral bych ti nas druhy komplexak, dle toho co pises, by te z tama vezli rovnou do lecebny....asi by meli dat prisnejsi psychotesty, protoze to co do te armady kolikrat leze, to je az neuveritelne.....

avatar
Vočko Datum: 16.03.2013 Čas: 22:37

Kalát: Nevím, jestli Milionář myslí to samé, ale např. na FB jeden člověk psal, že jestli je na výcviku taková buzerace, k záloham nepůjde (další lidi pravděpodobně taky, jen to nenapíšou). Přitom další účastníci kurzu ho nepovažují za tak nesnesitelný.

avatar
JIří Kalát Datum: 15.03.2013 Čas: 15:29

Milionář: mohl bych vědět komu a jaké problémy vznikají?

avatar
Jaromír Gadula Datum: 15.03.2013 Čas: 15:18

Však ať ten co chce tak ať to zkusí a ten co se bojí tak ne :-) a je jedno co se tu napíše každý má jiný názor na stejnou věc... jeden řekne že to bylo v poho a druhý že se to nedalo zvladnout :-D dokud to člověk nezkusí tak neví k jaké verzi je blíž realita :-) proto 2.4 nástup :-D

avatar
VU 3771 Datum: 15.03.2013 Čas: 15:03

Prostě slabý kus.

avatar
Milionář Datum: 15.03.2013 Čas: 11:10

Žádám šéfredaktora, aby ukončil tuhle sérii článků.
Díky nim vznikají určitým lidem, zbytečný, nepodložený problémy.
Výcvik byl ve všech ohledech v pořádku a práce instruktorů byla zcela profesionální !!!


S pozdravem jeden z 11 účastníků kurzu.

avatar
Jaromír Gadula Datum: 14.03.2013 Čas: 21:19

Musím se přiznat že když jsem se hlásil v listopadu do AZ tak jsem si myslel že to bude trochu mírnější když jde přece jen o dobrovolné záložky a ne profesionální vojáky... bral jsem to i podle toho co se psalo k čemu je AZ určena atd.. no ale na druhou stranu aspoň poznám co ve mě je :-) Jinak myslel jsem že to bude podobné jak u hasičů taky jsem dobrovolný hasič a sem tam jedeme na výjezd kde jdeme do stejné akce jako profíci a berou nás dobře jako výpomoc i když nemáme takové zkušenosti a výcvik ale vojáci jsou asi na tom jinak jak slyším... :-( AZ = nepotřebná a nechtěná složka armády :-( místo aby nás brali trochu s rezervou a byli za nás rádi že se vůbec do AZ někdo hlasí... Holt, když chcou jen pořádné chlapy tak musí déle čekat než se naplní ta požadovaná kapacita... tak uvidíme kolik nových v květnu přibude do AZ :-)

arr