TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Vylepšený americký tank M1A2 Abrams SEPv4

Datum přidání 29.11.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle magazínu Scout Warriors americká armáda (US Army) pracuje na modernizované variantě tanku Abrams označované jako M1A2 Abrams SEPv4. Armáda začne s testováním verze SEPv4 v roce 2021.

Foto: M1A2 Abrams SEP (modernizační verze z let 2000 - 2004); větší foto / Mark Holloway; CC BY 2.0

 

Abrams SEPv4

V článku M1A3 Abrams: Nová generace amerických tanků jsme spekulovali o možné podobě nového tanku M1A3 Abrams s novým podvozkem, pohonnou jednotkou, pancířem a kanónem. Zdá se však, že americká armáda dá přednost finančně méně náročnější modernizaci.

 

Podle Krise Osborna ze Scout Warrios, který zpovídal generálmajora Davida Basseta, programového ředitele v oddělení pozemních bojových systémů US Army, po roce se 2020 nejpokročilejším tankem americké armády stane M1A2 Abrams SEPv4 (System Enhancement Package version 4). V současné době nejmodernější verze SEPv3 vstoupí do služby v roce 2017.


Verze SEPv4 má být lehčí, lépe chráněná, rychlejší, ničivější, vybavená novou generací nejrůznějších senzorů (nové barevné kamery, meteorologické čidla, atd), palubní elektronikou (komunikace, vnitřní datová síť, systémy elektronického boje, atd.), novými ovládacími/zobrazovacími panely posádky, vylepšenou pomocnou pohonnou jednotku (APU) a novou tankovou municí.


Ač jsou detaily modernizace SEPv4 zatím neznámé, údajně z důvodu utajení, klíčovými prvky SEPv4 jsou především nové termovizní FLIR kruhové pozorovací pouzdro velitele, víceúčelová tanková munice a aktivní ochranný systém APS (Active Protection Systems).


FLIR

Podle Basseta je klíčem k větší ničivosti verze SEPv4 především nový termovizní senzor FLIR 3. generace. Nový senzor umožní veliteli objevit, rozpoznat a identifikovat vozidla/tanky i jednotlivé vojáky nepřítele na mnohem větší vzdálenosti.


"Kombinace senzorů pro střední a dlouhé vlny umožní lepší rozpoznání cílů na dlouhé vzdálenosti a lepší rozlišení na kratší vzdálenosti," vysvětluje Bassett. Kombinace středních a dlouhých vln je klíčová pro lepší detekci cílů skrze déšť, prach nebo mlhu.


Nová generace termovizních senzorů lépe rozpozná elektromagnetické záření z nejrůznějších senzorů (jako jsou laserové dálkoměry) nebo z jiných elektro-optických a elektronických systémů nepřátel.


SEPv4 dostane nové pozorovací přístroje pro střelce a řidiče a také pokročilou meteorologickou stanici - ta neustále sleduje údaje prostředí (teplota, vítr, vlhkost, atd.) a systém řízení palby podle těchto údajů automaticky provádí korekce kanónu.


Přesnost kanónu SEPv4 není známá, ale pro budoucí tankové souboje je přesnost klíčová. Například ruský tank T-72B3 je krytý z čelní poloviny reaktivním pancířem pouze z 50 %. Cílem je proto zasahovat nepřátelský tank do zeslabených částí mimo nejsilnější pancíř, ideálně do přechodu mezi kanónem a věží nebo mezi věží a korbou.


Víceúčelová munice AMP

Ničivost SEPv4 vzroste i díky programovatelné víceúčelové munici ráže 120 mm AMP (Advanced Multi-Purpose). AMP nahradí hned čtyři typy munice tanku Abrams.

 

První nahrazovanou municí je kumulativní protitanková střela M830, druhou víceúčelová M830A1 MPAT (Multi-Purpose Anti Tank). MPAT vybuchuje při nárazu nebo ve vzduchu (nutno manuálně nastavit), kdy dokáže ničit živou sílu i nepřátelské vrtulníky.


Třetí je “brokovnicová” munice M1028, která má na 600 m zdrcující účinek proti živé síle (především při hromadném útoku pěchoty) nebo málo chráněným cílům. Čtvrtá M908 je určená k ničení překážek nebo staveb.


Bojovou hlavici nové munice AMP nastavuje velitel bezdrátově po vložení náboje do nábojové komory. Díky velké univerzálnosti AMP výrazně snižuje stresovou zátěž posádky během bojového nasazení a snižuje logistické nároky.

 

Podle Bassetta je AMP určená take k ničení mobilních (i motorizovaných) nepřátelských týmů pěchoty s protitankovými řízenými střelami (PTŘS) a také k vytváření průchodů ve zdech pro vlastní pěchotu.


Samozřejmě pro boj s tanky nepřítele slouží především nejnovější podkaliberní průbojná munice M829A4 s penetrátorem z ochuzeného uranu.


Aktivní ochrana

US Army v rámci programu MAPS (Modular Active Protection System) plánuje vybavit tanky Abrams (i jiná vozidla) aktivním obranným systémem APS (Active Protection System).


Americká armáda již v rámci MAPS s firmou General Dynamics testuje bojem osvědčený izraelský APS Trophy, který dokáže aktivně ničit příchozí nepřátelské reaktivní granáty RPG a PTŘS. Trophy již mnohokrát prokázal své schopnosti při bojovém nasazení izraelské armády.


Dalších z testovaných APS americkou armádou jsou Iron Curtain od Artis Corporation, Iron Fist od izraelské IAI, a ADS od německé firmy Rheinmetall.

 

Zdroj: Scout Warriors

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dzin Datum: 02.12.2016 Čas: 11:02

U podkaliberních šípových střel se může rotace aplikovat také. Jedná se o tzv. doplňkovou stabilizaci k hlavní stabilizaci šípové a nazývá se stabilizace náběžnou hranou. Využívá se k potlačení případných nepřesností z výroby, tím že střela rotuje se předpokládá, že vliv nepřesností bude do všech stran a tím se více méně eliminuje. Jedná se samozřejmě o rotaci pomalou (vzhledem k rotační stabilizaci) a v případě dostatečně přesné výroby se samozřejmě využívat nemusí.

avatar
Slavoslav Datum: 01.12.2016 Čas: 17:17

damik

rotacia u APFDS by nevadila vobec a z haldiska presnosti by bola prinosom. Hladkohlavnovy kanon asipova stabilizacia sa pouziva a bola zavedena kvoli co najvacsej ustovej rychlosti.

avatar
logik Datum: 01.12.2016 Čas: 17:16

damik: ale rotace tě stojí rychlost. Nemyslím si, že šli touto cestou.

avatar
damik Datum: 01.12.2016 Čas: 16:44

Dzin - treba ji ohli kridelka aby ta sipka zacala rotovat po opusteni hlavne ... :)

rotace u APDS by nemnela tak moc vadit jako u HEAT ...

avatar
Dzin Datum: 30.11.2016 Čas: 19:04

Doplnil bych svůj komentář ohledně toho, že by si nový Abrams mohl vybrat přesně místo, kam tank protivníka zasáhne. To je zase třeba brát v kontextu s nově vyvynutou podkaliberní municí M829A4, u které Američané tvrdí, že se jim podařilo zásadně snížit rozptyl. Zatím se neví, jak by to přesně měli udělat a o kolik měli rozptyl snížit, ale pokud by se jim to opravdu podařilo a ono razantní snížení by bylo třeba na 1/3 současného rozptylu, potom se rázem pohybujeme v hodnotách řádově desítky centimetrů (cca kolem 60) na 2000 metrů. Což už je hodnota, která umožňuje na tuto vzdálenost zasahovat přímo místo na daném tanku s pravděpodobností blížící se 1.

Ještě podotknu, i u hodnoty současných rozptylů se pohybujeme v reálné pravděpodobnosti, že můžeme zasahovat přímo místa na tanku. Pokud uvažujeme rozptyl DM-53 ony 2 metry na 2 km, potom jádro rozptylu bude asi 0,5 metru. Což znamená, že teoreticky každá druhá střela padne do tohoto prostoru a tudíž je reálná šance, že pokud (správně) zamířím místo na tanku, tak zhruba toto místo zasáhnu.

avatar
Slavoslav Datum: 30.11.2016 Čas: 18:26

Dost vela problemov so spotrebou vyriesia v sepv3 montazou APU.

Ono najvacsi problem turbiny je jej spotreba na volnobeh ci pri malej zatazi kde je dost vysoka. Pocas jazdy ten rozdiel voci porovnatelnemu konvencnemu motoru nieje nijak priepastny takze ak odstrania nutnost beziaceho motora pri cakani usetria tym mnozstvo paliva.

Ked sa testovali turbinove auta (napr chrysler turbine car) tak pri teste kde isli z jedneho pobrezia k druhemu malo srievodne auto na tej trase vacsiu spotrebu ako to s turbinou.

k cene paliva a nakladom. Ako nam hovorieval prednasajuci pri specialoch nieje problem spotreba ak tam pri navrhu dokazete dostat dostatocne velke nadrze.

avatar
logik Datum: 30.11.2016 Čas: 14:34

Rase: Motivace pro takový upgrade jsou myslím tři, většina zazněla
- projekty na nový tank nebyly úspěšné (a stály majlant), armáda nechce na nic čekat
- zatím není nic tak převratného, takže nově vyvinutý tank by nebyl o tolik lepší než Abrams
- Abrams je stále výtečný tank a USA jich má 6000 - modernizace umožní je "nevyhodit"

Klimešov: ta turbína je žravá, ale asi to nevnímají jako takovej problém, když přežila tolik upgradů (do SPv3 byl např. návrh zabudovat diesel i se uvažovalo nad novou verzí turbíny a ani jeden z nich neprošel). Na druhou stranu to řeší, takže to jako problém evidentně vnímají - řešili např. upgrade tanků na
turbínu LV-100-5, která podle tédle doktorské práce (rok 2002):
http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a402644.pdf
by prý měla ušetřit 25% benzínu. V dokumentu je srovnání i s (nejmenovaným) dieslem, kde poměr spotřeb je 0.36 ku 0.4 ve prospěch dieslu pro LV-100-5 a
036 ku 0.5 pro současnou turbínu (2002). Zároveň se tam rozebírá přidání APU
(což se nakonec narozdíl od zástavby turbíny stalo v SEPv3).

Co už bylo řešeno, je finanční náročnost turbín na údržbu, tu se podařilo poměrně dost srazit:
http://www.defenseindustrydaily.com/sustaining-the-m1-abrams-us-army-puts-a-tiger-in-its-tanks-01790/

==

Zajímavá informace je, že největší část na ceně paliva (možná ne)překvapivě není samotné palivo, ale cena za logistiku a dopravu - což asi částečně vysvětluje lpění USAF na turbínách, protože umožňuje používat jednotné palivo, což šetří náklady.

avatar
RiMr71 Datum: 30.11.2016 Čas: 13:19

..teda ta XM1028 je skutečně úctyhodný kartáč... Poslední záběr na tom následném videu, z toho jde docela hrůza..
https://www.youtube.com/watch?v=Cgn1nhUEgo8

avatar
Dzin Datum: 30.11.2016 Čas: 11:45

Ohledně přesnosti palby, zkusím to popsat co nejjednodušeji. Pravděpodobnost zásahu cíle se skládá z kombinace dvou nepřesností. Nepřesnosti SŘP a nepřesnosti kanonu (a nepřesnosti zamíření posádkou, ale tu budu nyní zanedbávat a brát správné zamíření).

Nepřesnost SŘP je v současné době dána spíše než schopností správně spočítat prvky palby (současný SW to dokáže rychle a velmi přesně) schopností přesně detekovat podmínky na bojišti (včetně parametrů cíle) a na jejich základě vypočítat požadované hodnoty. Nejmodernější SŘP toto dokáží opravdu velmi přesně a obecně se udává, že prtavděpodobnost zaméření je v požadovaných vzdálenost (2-3 km) téměř 1. Tedy pokud by to bylo jen na SŘP, byl by zásah prakticky stoprocentní.

Ovšem máme zde druhou nepřesnost, kanonu resp. zbraňového systému. Říká se jí rozptyl (drah střel) a jedná se o stálou veličinu kterou má každá zbraň. Je dána konstrukčně a nedá se snížit (tedy dá, ale pouze řízením samotné munice, což bych tu nerozebíral). Je to dáno tím, že každý zbraňový systém je vyroben v určité toleranci a podmínky na bojišti nikdy nebudou vždy stejné. Roste s dostřelem, takže na začátku dráhy je menší, než na konci (má tvar kuželu). Udává se v tzv. úchylkách (dálková, šířková, výšková). Samotný rozptyl je potom osm krát větší, než příslušná úchylka. Do takto stanoveného obrazce potom padnou všechny vystřelené střely. Dále existuje tzv. jádro rozptylu, do kterého se umístí polovina všech výstřelů a které má velikost asi dvou násobku příslušné úchylky.

Pokud budeme brát nejčastěji používané hladkovývrtové kanóny se šípově stabilizovanou podkaliberní municí, tak ty mají obecně větší rozptyl, než drážkové hlavně, ale zase je zcela kruhový, což zjednodušuje situaci pro výpočty zásahu cíle. Pro příklad uvedu rozptyl munice BM-9 s kanonu 125mm 2A46 má na 2000 metrů úchylku 0,54 metru a rozptyl u ní tak činí 4,32 metru a jeho jádro 1,08 metru. Pro porovnání z té doby, munice PSv s kanonu 100mm D-10 má stranovou úchylku na 2000 metrů 0,4 metru (výškovou si nepamatuji). Samozřejmě dochází k modernizaci a tak současné kanony a munice jsou přesnější. Třeba u německo DM-53 střílené ze 120mm Rh L55 se rozptyl udává na 2000 metrů 0,2 miliradiánu, tedy 2 metry.

Toto tedy známe a nyní se vezme cíl, určí se na něm záměrný bod a nejprve se vypočítá pravděpodobnost s jakou jsem schopen tento záměrný bod zaměřit SŘP. Následně se kolem něj udělá obrazec rozptylu a vypočítá se, jak daný cíl tento obrazec vyplňuje, resp. jaká je pravděpodobnost, že daná střela se po vystřelení bude nacházet na místě, kde se nachází i cíl. V současné době se u nejmodernějších tanků nejvíce podílí na přesnosti zásahu cíle právě rozptyl zbraně, protože jak už jsem napsal výše, schopnost zaměřit cíl je u nejmodernějších tanků na velmi vysoké úrovni. Pravděpodobnost při palbě na 2 kilometry bych potom odhadoval na hodnotu mezi 0,95 - 0,99 v závislosti na velikosti cíle. Záleží tako na konkrétnách podmínkách na bojišti, tedy jak přesně se dokáže cíl identifikovat a zjistit jeho parametry, v nepříhodných podmínkách a protiopatřeních bude pravděpodobnost zásahu nižší a to i výrazně, protože může růst nepřesnost SŘP, který nebude mít dost (přesných) údajů pro výpočet. Na to se právě naráží v článku v souvislosti se schopností tanku detekovat cíl.

Pokud bych měl uvést hodnoty z literatury, potom třeba Ing. Soukup v knihách Tanky uvádí pravděpodobnosti zásahu standartního cíle první ranou na 2000 metrů např u tanků M1A2 Abrams, 2A5 Leopard či Leclerc jako 0,9 - 0,95, u T-80U a T-90 na 2500 metrů jako 0,8.

avatar
Klimesov Datum: 30.11.2016 Čas: 11:21

striling: tak on ten Abrams na to jaký je to vlastně už dědeček je stále vynikající zbraňový systém. Ta konstrukce je stále ideální, tak proč jí zbrkle nahrazovat.
Samozřejmě není to ultimátní zbraň a má své nevýhody jako váha, pohon (ta plynová turbína opravdu žere i malé děti z chodníku, když projíždí městem :D )
ale jak vidno stačí se zaměřit na modernizaci nedostatků a stále máte stroj, který je konkurence schopný i nejnovějším tipům tanků.

avatar
Rase Datum: 30.11.2016 Čas: 11:14

Možná se USA nějakým způsobem zapojí do projektu "evropského tanku" MCGS, který má nahradit Leopardy 2 a Leclercky. To už je ale hodně vzdálená budoucnost, ale kdo ví. Přeci jen v poslední době se už nebojí nakupovat vhodnou techniku mimo USA a vyrábět si ji licenčně doma. Sice až příští rok má být jasné, jaké technologie budou u nového tanku použity (asi se to ani nedostane ven) ale když vidím plánované modernizace Západních tanků, tak mi přijde, že nemá smysl vyvíjet dva obdobné tanky (jeden v Evropě a druhý v USA). Tak uvidíme.

avatar
Jakub2 Datum: 30.11.2016 Čas: 10:43

Stirling: Po fiasku s Future Combat Systém se nepovedl ani následovník Ground Combat Vehicle. Další známé fiasko je např. Expeditionary Fighting Vehicle (EFV).

US Army se spíše rozhodla na nic nečekat.

avatar
stirling Datum: 30.11.2016 Čas: 10:24

Je to zajímavé to je modernizace jak hrom, ale z nějakého důvodu se zdá, že se jim nechce do vývoje nového tanku. Tuším, že se psalo o nějakém programu který hledá / vyvíjí nové materiály pro výrobu obrněných vozidel, tak možná to je ten důvod, že prostě čekají až opravdu na materiál který něco skutečně změní a pak se teprve pustí do nového tanku jako celku, ale to je samozřejmě jen můj tip.

avatar
Jakub2 Datum: 30.11.2016 Čas: 09:49

Jorlas: Přesnost střeleckého systému je utajovaná informace. Přesto lze, např. z obrázků z Gulf War 1991, vidět, že přesnost se dnes na vzdálenost 1 km počítá na desítky centimetrů od záměrného bodu.

avatar
Rase Datum: 30.11.2016 Čas: 09:15

Trochu mi uniká cennová úspora takto masivní modernizace, oproti výrobě zcela nového tanku. Tím myslím třeba stroj ve stylu projektu FMBT (Future Main Battle Tank), případně mi chybí už jen prohlášení, že modernizovaný Abrams dostane i novou věž a osádka bude jen ve zvednuté korbě - něco ve stylu technologického demonstrátoru M1 TTB (Tank Test Bed)...

arr