Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Letecká technika

Výroba F-35 Lightning II trvá 41 541 hodin

Datum přidání 10.06.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 113 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Podle nejnovější zprávy Kontrolní komise amerického Kongresu GAO (Government Accountability Office) trvá výroba stíhačky F-35A Lightning II 41 541 člověkohodin. Výroba složitější verze F-35B vyžaduje 57 152 člověkohodin, námořní verze F-35C pak 60 121 člověkohodin.

Foto: Výrobní linka F-35 Lightning II; větší foto / Lockheed Martin

 

Proč se starat o to, jak dlouho se vyrábí nějaký zbraňový systém? Důvod je prostý ‒ doba výroby zbraňového systémů má přímý vliv na celkovou bojovou hodnotu armády, ve které daný zbraňový systém slouží.

 

Složitější zbraňový systém vyžaduje více „energie“ (lidské, organizační, materiální, strojní) a času pro svou výrobu. V případě masových ztrát ve velkém konfliktu tak reálně hrozí, že nebude možné rychle obnovit bojové ztráty vojenské techniky.


Ostatně to si plně uvědomoval Sovětský svaz během druhé světové války, kdy dokázal rychle a v obrovském množství vyrábět tanky T-34. Po druhé světové válce podobnými masovými zbraňovými systémy byly například stíhačky MiG-15 ‒ od roku 1949 do roku 1953 bylo v Sovětském svazu vyrobeno více než 13 000 stíhaček MiG-15. Díky jednoduchosti dokázali Sověti i v případě masových ztrát stíhačky MiG-15 rychle nahrazovat. Ostatně z tohoto pohledu Alexandr Sardurio ze známého ruského vojenského magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) kritizoval vývoj stíhačky Suchoj Su-57.


V moderním konfliktu samozřejmě výše uvedené sovětské zbraně neobstojí. Avšak i nyní je nutné hlídat si poměr mezi komplexnosti zbraňového systému a mezi časovou (energetickou) náročnosti výroby. Vždy je nutné sladit požadavky vojáků a možnosti průmyslu, především výrobní možnosti průmyslu ve válečném stavu.


Výroba stíhačky F-35A Lightning II (klasický vzlet/přistání) tedy trvá 41 541 člověkohodin. Lapidárně řečeno ‒ jeden člověk vyrobí jednu F-35 za 4,74 let (rok má 8760 hodin) nebo pět lidí vyrobí jednu F-35A za méně než jeden rok.


Samozřejmě na výrobní lince stíhaček F-35 a v dodavatelském řetězci pracují tisíce lidí. Letos tak Lockheed Martin vyrobí 60 letounů F-35 všech tří verzí (A,B,C) a v následujících letech, podle nejnovější zprávy GAO, bude vyrábět 77 letadel (nebo více) ročně.


Je však třeba zdůraznit, že program F-35 má značené zpoždění. V roce 2001 se plánovalo dosažení plné rychlostí výroby FRP (Full-Rate Production) v roce 2012, ve skutečnosti se ale plná sériová výroba rozjede až v roce 2019, tedy o sedm let později.  V příštím roce již mělo být podle původních plánů vyrobeno 1966 letadel, ale prozatím bylo vyrobeno a dodáno 266 letadel. V lednu 2018 bylo v různém stupni rozpracovanosti 170 letadel F-35 (nárůst o 20 % oproti lednu 2017).


Přitom téměř všechny dříve vyrobené a dodané F-35 požadují zpětné hardwarové/softwarové úpravy a opravy, které odhalil až letos ukončený vývoj (po 17 letech). To je nezbytná daň za zvolenou strategii, kdy probíhal vývoj F-35 ale přitom byly letouny již zaváděný do výzbroje.

Foto: Počty dodaných F-35, počty člověkohodin nutných k výrobě draku F-35 a počet hodin nutných na opravy/úpravy dodaných F-35. / GAO

 

Výroba všech F-35 tak podle současných plánů skončí až v roce 2044, místo plánovaného ukončení v roce 2038. Do roku 2044 bude přitom Pentagon ročně na vývoj a výrobu F-35 vydávat průměrně 10 miliard dolarů ročně, tedy 219 miliardy Kč (v současných cenách).

 

Nicméně časová náročnost výroby F-35 klesá v přímé úměře tomu, jak se vylepšují výrobní technologie a postupy. Ještě v roce 2012 výroba jedné F-35A trvala 108 355 člověkohodin, v roce 2016 již 47 269 člověkohodin a o rok později zmíněných 41 541 člověkohodin. Stejně masivní urychlení výroby se týká i dalších dvou verzí. Samozřejmě zásadní roli hraje masovost výroby ‒ v roce 2012 byl dodáno 29 F-35, v roce 2016 46 letadel a minulý rok 66 letadel.

 

Kapitolou samou o sobě jsou člověkohodiny nutné k úpravám a opravám již dodaných F-35. Podle zprávy GAO (k lednu 2018) testování odhalilo na letadle 966 nesrovnalostí ‒ 111 nesrovnalostí „kategorie 1“ a 855 „kategorie 2“. Nesrovnalosti kategorie 1 jsou takové, které ohrožují bezpečí, zabezpečení a další kritické vlastnosti letadla. Přitom 25 nesrovnalostí kategorie 1 a 111 kategorie 2 nebudou vyřešeny před začátkem FRP.

 

Video: Výrobní linka / YouTube

 

V roce 2017 si tak průměrně úpravy, opravy jedné F-35 (průměr všech tři verzí) vyžádaly 6237 člověkohodin. Tento údaj má sestupnou tendenci, ale tato hodnota opět stoupne ‒ nedávno letectvo odhalilo korozi mezi drakem letounu a pláty tvořící opláštění letounu, protože Lockheed Martin nenanášel základní nátěr na drak, když připevňoval povrchové panely. Z toho důvodu byla zastavena výroba F-35 mezi zářím a říjnem 2017. Oprava každého z dodaných F-35 tak potrvá 30 až 40 dní.

 

Nesmíme však zapomenout, že výše uvedené údaje platí pouze pro výrobu draku. Vývoj a výroba motorů běží v samostatném režimu. V roce 2012 firma Pratt & Whitney dodala 35 motorů, v roce 2016 již 60 motorů a minulý rok 73 motorů. Výroba jednoho motoru Pratt & Whitney F135 si v roce 2017 vyžádala 1272 člověkohodin.

 

Foto: Dodávky a výroba motorů Pratt & Whitney F135. / GAO

  

Pro získání potřebné perspektivy, jak uvádí web The Drive, je nutné se podívat na výrobní časy dalších bojových letounů. Podle zprávy nevládní organizace POGO (Project On Government Oversight) z roku 1999 výroba jedné F-16A trvala 29 000 člověkohodin a složitější F-16C 45 000 člověkohodin.

 

Pokud se podíváme až do druhé světové války, tak výroba jedné britské stíhačky Spitfire Mk V trvala neuvěřitelných 13 000 člověkohodin, ale Němci dokázali Messerschmitt Bf 109 vyrobit za 4000 člověkohodin.

 

Současné výrobní možnosti se však nedají srovnávat s výrobními možnostmi z 80. lety minulého století, natož s obdobím druhé světové války. Složitost letounů řádově roste, ale díky moderním výrobním technologiím se daří relativně krotit časovou náročnost výroby.

 

Samozřejmě zabezpečení výroby ve válečném stavu, kdy jeden dalekonosný úder dokáže vyřadit klíčovou továrnu/sklad v jakémkoliv bodě výrobního řetězce (a tím na týdny nebo měsíce zastavit výrobu), je věc jiná.

 

Zdroj: The DriveGAO

Udělte článku metály:

Počet metálů: 0 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 03.07.2018 Čas: 09:55

Tady najdete 17 technických esejí o F-35

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=341&t=520&start=1620

avatar
jj284b Datum: 18.06.2018 Čas: 09:15

Czertik: a co sa presnosti tyka, tak znova nemas pravdu.. ustova rychlost nema s rozptylom nic... v tomto pripade boli prave projektily z 7.5cm kwk37 presnejsie ako 50mm projektily z 5cm kwk 38... 76mm ani netreba spominat... ide skor o celkovu konstrukciu strely... ustova rychlost je uzitocna pri postrelovani pohyblivych cielov,lebo skracuje dobu letu na ciel... no rozptyl ostava..

avatar
jj284b Datum: 18.06.2018 Čas: 08:45

Czertik: o Shermane nikto netvrdi ze to bol revolucny tank.. len ze to bol najlepsi stredny tank druhej svetovej vojny.. co sa o T34/76 neda ani zdaleka povedat.

avatar
Shania Datum: 16.06.2018 Čas: 10:10

Czertik: ani 85 po 44 neměla všechny problémy vyřešené a spolehlivost byla pořád špatná, dost těch problémů je uvedeno např. zde:

http://chris-intel-corner.blogspot.com/2012/07/wwii-myths-t-34-best-tank-of-war.html

Samozřejmě v porovnání s těžkými tanky jako Panter (panter je defakto už těžký tank) a nebo Tiger 2 v té době byla schopnost jejich přesunu vyšší. Ale ja to porovnaval se shermany, tak byla spolehlivost někde jinde.

Testy v US zde

http://tankarchives.blogspot.com/2013/04/aberdeen-t-34-and-kv-1-test.html


Taky jsou ruské zkušenosti se Shermanem

https://iremember.ru/en/memoirs/tankers/dmitriy-loza/

madrabbit: myslím, že šlo o ty motory, v kopcích s tím byl prostě problém.

avatar
Czertik Datum: 15.06.2018 Čas: 20:49

shania
co se tyka t34 a prevodovky, tak to mas pravdu jen co se tyka pocatku vyroby, v pozdejsich letech uz tecka meli velmi spolehlivou prevodovku.
u t34/85 nenajdes toho moc co by mu slo vytknout, at uz spolehlivosti, palebne sily ci cehokoliv jineho.
a co se tyka tech tezkych tanku, tak to nesouhlasim, kdyz se mrknes na is2/3, tak to byly relativne spolehlive a mobilni tanky, to ze nabijeni dela u nich trvalo vecnost neresme.

dany
kde se docit o tom t34 v usa ? o tom sem doted neslysel.

avatar
Czertik Datum: 15.06.2018 Čas: 20:31

jj284
¨hmm, myslim ze stale nechapes o co mi jde.

a co jake ze zadne konstukcni prvky t34 neprervzal zadny jehi nasledovnik ?
jake konstukcni prvky sermanu prevzaly jeho nasledovnici ? skutecne moc jich nenajdes, a proto budes tvrdit ze sherman byl shit ?

tady jde proste o to, co nejsi schopen pochopit, ze revolucnost t34 byla v tom, ze idealne kombinoval palebnou silu, pancerovou ochranu a mobilitu. spolu s prevodovkou vzadu a dislovym motorem.

to byla koncepce, kterou prevzaly vsechny VSECHNY nasledujici tanky, dokonce tak ze v 50 tych letech koncepce tezkych tanku prsakticky vymyzela a vznikla nova kategorie MBT.

ano, prubojnost dela na t-34/76 nebyla extra super, ale prubojnost dela neni to co dela delo delem, dulezita je ustova rychlost strely, ktera krome presnosti tez ovlivnuje jak snadno se bude delo zamerovat, hmnotnost trhave naplne pro protipechotni ucely apod.

ano, skutecne z kratsiho dela jde ziskat stejna prubojnost jako z delsiho dela - ale podivej se za jakou cenu - za cenu vyssich tlaku plynu pri vystelu a tim odpovidajicim vyssimu opetrebeni hlavne a kratsi zivotnosti, nemluve o nunosti mit kvalitnejsi zelezo a hlavne prisady aby ty tlaky zvladaly - zjednodusene - drazsi a narocnejsi vyroba.
a tady uz ti mozna svitne proc nemci nikdy nemohly vyrabet vice tanku,a ni kdyby se rozkrajely.

to ze u t34/76 byla naprosto mizerne situacni povedomi, to tu nikdo nikdo nepopiral, nebo o tom ze rusove meli optiku mizerne kvality.
stejne jako to, ze 2 msitan vez nebyla to prave orechove, coz zmenili 3 mistnou u t34/85.

a to ze pz3/4 mely byt testovaci modely s 50mm delem...nijak neodpovida na moji otazku S CIM TEDA nemci chteli vest valku ?

a co se tyka sturmoviku - jiste ze sou situace kdy nadhodnotili pocty znicene techniky, ale opet co jako ?
jak si krasne naspal - nadhodnocovaly vsichni.

duvod proc sturmoviky byly lepsi nez stuky je prosty, unesli jak vic vyzbroje, jak bombove, kulometne tak i rakety (coz stuky nenesly), ale hlavne byly rychlejsi a obratnejsi, coz pomohlo omezit jejich ztraty.

avatar
Czertik Datum: 15.06.2018 Čas: 20:31

jj284
¨hmm, myslim ze stale nechapes o co mi jde.

a co jake ze zadne konstukcni prvky t34 neprervzal zadny jehi nasledovnik ?
jake konstukcni prvky sermanu prevzaly jeho nasledovnici ? skutecne moc jich nenajdes, a proto budes tvrdit ze sherman byl shit ?

tady jde proste o to, co nejsi schopen pochopit, ze revolucnost t34 byla v tom, ze idealne kombinoval palebnou silu, pancerovou ochranu a mobilitu. spolu s prevodovkou vzadu a dislovym motorem.

to byla koncepce, kterou prevzaly vsechny VSECHNY nasledujici tanky, dokonce tak ze v 50 tych letech koncepce tezkych tanku prsakticky vymyzela a vznikla nova kategorie MBT.

ano, prubojnost dela na t-34/76 nebyla extra super, ale prubojnost dela neni to co dela delo delem, dulezita je ustova rychlost strely, ktera krome presnosti tez ovlivnuje jak snadno se bude delo zamerovat, hmnotnost trhave naplne pro protipechotni ucely apod.

ano, skutecne z kratsiho dela jde ziskat stejna prubojnost jako z delsiho dela - ale podivej se za jakou cenu - za cenu vyssich tlaku plynu pri vystelu a tim odpovidajicim vyssimu opetrebeni hlavne a kratsi zivotnosti, nemluve o nunosti mit kvalitnejsi zelezo a hlavne prisady aby ty tlaky zvladaly - zjednodusene - drazsi a narocnejsi vyroba.
a tady uz ti mozna svitne proc nemci nikdy nemohly vyrabet vice tanku,a ni kdyby se rozkrajely.

to ze u t34/76 byla naprosto mizerne situacni povedomi, to tu nikdo nikdo nepopiral, nebo o tom ze rusove meli optiku mizerne kvality.
stejne jako to, ze 2 msitan vez nebyla to prave orechove, coz zmenili 3 mistnou u t34/85.

a to ze pz3/4 mely byt testovaci modely s 50mm delem...nijak neodpovida na moji otazku S CIM TEDA nemci chteli vest valku ?

a co se tyka sturmoviku - jiste ze sou situace kdy nadhodnotili pocty znicene techniky, ale opet co jako ?
jak si krasne naspal - nadhodnocovaly vsichni.

duvod proc sturmoviky byly lepsi nez stuky je prosty, unesli jak vic vyzbroje, jak bombove, kulometne tak i rakety (coz stuky nenesly), ale hlavne byly rychlejsi a obratnejsi, coz pomohlo omezit jejich ztraty.

avatar
madrabbit Datum: 13.06.2018 Čas: 19:12

Shania - co přesně byl špatného s Pershingem v Koreji? Jediné, co posádkám vadilo byl slabý motor. Jinak nebyly problémy. Nehledě na to, že z M-26 pochází řada M47, M48 a M60 - což nepovažuji za špatné. Zatímco revoluční tank v Rusku byl T-44 - byť se nevyráběl, byl základem pro T-54, T-55, T-62.

T-34 byl poslední evolucí předchozích designů a dotáhl je na maximum. Pak už cesta dál nebyla.

Jasně, je to OT, ale zajímavá diskuze podložená "většinou" daty a zkušenostmi. Lepší než diskuze na téma "F-35 bazmek neboz zázrak", kde je všechno cucané z prstu :-D

avatar
jj284b Datum: 13.06.2018 Čas: 17:58

vidis.. a zacalo to konstatovanim ze vyrobit F35 trva menej ako vyrobit T34/76 M1940 v 1941 :)

avatar
Falko Datum: 13.06.2018 Čas: 16:48

Super páni .Pod článkom o F 35 začať a udržiavať offdebatu topic debatu o tankoch WW2,je jednoducho top......načo je na armádnych novinách kolónka pozemní technika ?
 
Jakákoliv diskuze končí u druhé světové války. A já vůl tomu ještě pomohl zmínkou o T-34. :) Admin

avatar
jj284b Datum: 13.06.2018 Čas: 16:02

tak oni Rusi od Americanov ani nedostavali rovnake tanky ako pouzivala US Army.. v 1944 napr, US Army pouzivala prakticky len M4A3, kym Sovietom sli dieselove M4A2

a uz len taka malickost, verzie Shermanov neznamenaju novsiu generaciu, ale fabriku kde sa vyrabali... takze jedna fabrika vyrabala M4A1, ina M4A2 a dalsia M4A3.. prakticky slo o to aby doslo k zachovaniu vyrobneho procesu, takze fabrika ktora vyrabala odlievane korby sa neprestavovala na zvarovanu vyrobu ale pokracovala vo vyrobe tak ako bola.. takze US Army dostavala ako M4A1 76W tak M4A3 76W

avatar
Slavoslav Datum: 13.06.2018 Čas: 15:19

Danny

Tak čo som čítal tak napr gardové jednotky dostávali shermany aj práve preto, že boli proti t34 spoľahlivejšie. Napr 6 gardová armáda v Brne.

avatar
danny Datum: 13.06.2018 Čas: 15:04

Shania: co jsem četl, tak už cca od poloviny r. 42 spolehlivost T-34 převyšovala všechny německé tanky a je právě uváděna jako jedna z hlavních výhod. Samozřejmě, značná část nespolehlivosti německé techniky padala na vrub katastrofálnímu nepochopení, jak s technikou nakládat v extrémním počasí.
Ty filtry byly vzduchové a když byla ještě před začátkem války jedna T-34 poslaná do Států, označili je američtí technici za dílo sabotéra:-D Ale ty se měnili už v létě 41.
Víš co, já to beru jen z pohledu na manévry a přesuny RA a rychlost postupu např. při operaci Bagration, tak mi nepřipadá, že by zrovna tanky znamenaly nějakou brzdu. Naopak si nedovedu představit, že by si Rokossovskij dovolil útok přes pripjaťské bažiny, kdyby tankové síly neměly dostatečnou míru spolehlivosti. Šance na odtah techniky blokující haťové cestičky byla asi dost mizivá. Ale uznávám, že to už je až r. 44...

avatar
jj284b Datum: 13.06.2018 Čas: 14:11

na zapadnej fronte to obmedzovalo mobilitu hlavne preto, ze tanky Panther neboli schopne presunov po vlastnej ose, a ak ich potrebovali poslat na vzdialenost vacsiu ako 50km, sli nalozene na vlak... no a vlaky spojenecke lietadla bombardovali uplne bezne... Preto si aj myslim ze Nemci by si viedli ovela lepsie ak by sa na Panthery uplne vykaslali, a pouzivali by Panzer IV... tie nemali problem so strategickymi presunmi, dali sa lahko odtiahnut ak bolo treba. navyse, ich mohli vyrobit ovela viac ako Pantherov.. minimalne 2-3x viac... Nemecke Panzer divizie boli od 1941 permanentne pod papierovymi stavmi, zvycajne mali len 50% tankov.. velmi casto navyse bol jeden z tankovych battalionov odveleny niekam inam, takze cela divizia si musela vystacit s jedinym...

balm: ja som ale nikde nespochybnoval takticke bombardovanie ako neucinne.. samozrejme ze malo ucinok na zasobovanie.. no proti tankom ako takym bolo nanic.. jedine pozitivum bolo mozno zvysovanie moralky vlastnym vojakom ktori videli ako ich lietadla busia do nepriatela... no ci to naozaj aj stalo za tie straty lietadiel... tazko povedat. len taky Il-2 Sturmovik mal priblizne 10 zostrelov na kazde znicene obrnene vozidlo...

avatar
balm Datum: 13.06.2018 Čas: 11:44

@Shania
"jo ničení tanků letectvem je jen legenda, to ale neznamená, že nemělo zásadní vliv... omezilo hlavně na západní frontě mobilitu (na vychodě se koncetrovali jen v blizkosti fronty, na zapade air interdiction šlo do hloubky), zničilo logistiku, takže i když samotných zničených tanků bylo malo, dopad na jejich bojeschopnost byl obrovský. "

Legenda snad proto, že existuje neochota pochopit myšlenku a raději se omezovat na úzké spektrum leteckých sil, které nalétávají svými kanóny a neřízenými střelami. Což je samo sebou hloupost, ale očividně další přemýšlení bolí. Spočítejte nálety těžkých bombardérů, které shazovali své těžké bomby do prostoru (nikoliv na konkrétní tanky či techniku) a s jakými následky. To samé ničení vlaků s nákladem tanků ... a to všechno se dělo za pomocí leteckých sil.

Ve větší míře ničili logistické tepny a poškozovali techniku ještě dříve, než vůbec dojela na bojiště. S tím nelze nesouhlasit. Dokázali zastavit a těžce poškodit celé obrněné divize, které se přesouvali na západní frontu aniž by museli mířit jednu nebo dvě neřízené střely na konkrétní cíl.

arr