TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Kdo je kdo – výsadkáři, speciální operace, speciální jednotky

Datum přidání 02.11.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 56 komentářů    autor autor: Ondrej Rajkovič

V diskusi pod článkem portálu Armádní noviny o výběrovém řízení pro průzkumné týmy 4. brigády rychlého nasazení se objevil komentář slovenského diskutéra. Diskutující se vyjádřil ve smyslu, že slovenský 5. pluk špeciálneho určenia je ekvivalentem českého 43. výsadkového praporu. Tento příspěvek velmi dobře ilustroval pohled laické a i části odborné veřejnosti na vojenské jednotky, které jsou již tradičně výběrové, nebo také často označovány jako elitní. Článek vyšel původně na On War | On Peace

 

Definice

Jedná se zejména o tři typy jednotek – výsadkové, speciální a jednotky pro speciální operace. I když to zmíněný komentář přímo nepojmenoval, je vhodné zahrnout do tohoto výčtu také jednotky průzkumné

 

Rád bych se tímto článkem zaměřil na tyto čtyři kategorie jednotek a vyjmenoval společné i odlišné znaky. Nemám ambici vytvořit detailní a vyčerpávající charakteristiku výsadkových, průzkumných, speciálních jednotek a jednotek pro speciální operace, pouze vytvořit jakýsi návod, jak se na tyto jednotky dívat a jak je rozlišovat.


První věcí, kterou je potřebné analyzovat a diskutovat, je otázka úkolů, které zmíněné typy jednotek plní. Na následujících řádcích jsou představeny definice těchto typů operací, které se vztahují k popisovanému tématu – speciální operace, průzkum, výsadkové operace (padákový výsadek, vrtulníkový výsadek a přistávací výsadek)


Speciální operace – Operace vyžadující zvláštní způsoby nasazení, taktiky, procedur, vybavení a výcviku, často prováděné v nepřátelském, zapovězeném nebo politicky citlivém prostředí a charakterizovány jedním nebo více z následujících specifik: časové omezení, utajení, nízká viditelnost, prováděné s nebo prostřednictvím místních sil, vyžadující znalost prostředí, vysoce rizikové.


Z hlediska doktríny, jak ji popisuje dokument ozbrojených sil USA JP 3-05, je možné typy speciálních operací vyjmenovat nasledovně: přímá akce, speciální průzkum, boj proti terorizmu, protipovstalecké operace, nekonvenční operace, vojenská asistence, záchrana a vyzvednutí rukojmí, zahraniční humanitární operace, vojenské informační operace a operace civilně-vojenská spolupráce.


Výsadkové operace – v americké doktrinální terminologii zahrnuté pod operace vynucení vstupu. Operace vynucení vstupu jsou zaměřeny na obsazení a udržení předmostí proti ozbrojenému odporu.

 

Předmostí je určená oblast v nepřátelském nebo potenciálně nepřátelském prostředí, která po obsazení a udržení umožní příjem jednotek a materiálu a poskytne prostor pro manévr při následujících operacích (předmostí může být vzdušným předmostím (airhead) nebo obojživelným předmostím (beachhead) nebo jejich kombinace).

 

Operace vynucení vstupu vyžadují důsledné plánování a přípravu; synchronizované, agresivní a rychlé provedení; iniciativu velitelů na každé úrovni, která umožní odbourání tření, vyrovná se s nahodilým vývojem situace a umožní rychlé využití nabídnuté příležitosti. Výsadkové operace se dělí na letecký výsadek (padákový a přistávací) a vrtulníkový výsadek.

 

Průzkumné operace – Operace prováděné s cílem získat informace vizuálním pozorováním nebo jinými prostředky o aktivitách, prostředcích a zdrojích protivníka nebo oponenta nebo s cílem získat údaje o meteorologické, hydrografické nebo geografické charakteristice zájmové oblasti.


Zde je potřebné se pozastavit při jedné zásadní rozdílné skutečnosti, který očividně mnohým diskutérům z řad laické veřejnosti uniká. A síce, že je rozdíl mezi výsadkovou operací a padákovým výsadkem jako způsobem vstupu do operační oblasti.

 

Zatím co výsadková operace vyžaduje specificky vycičené, vybavené a připravené síly (náročnost výcviku a přípravy a intenzita unikátnosti vybavení stoupá od operací přistávacího výsadku, přes aeromobilní/vrtulníkový výsadek po padákový výsadek), padákový výsadek je nejen kritickou součástí jednoho typu výsadkové operace, ale také jedním ze způsobů, kterými všechny čtyři typy popisovaných jednotek využívají pro vstup do operační oblasti.

 

Tudíž, zjednodušeno, ne každý padákový výsadek je výsadkovou operací. Toto tvrzení je také podpořeno dalším rozměrem a tím je stupeň utajení, který provází tyto tři typy operací. Míra utajení klesá od specálních operací přes průzkumné operace až po výsadkové operace.


Special Forces a Special Operations Forces

Problematika rozdělení jednotek na speciální síly SF (Special Forces) a síly pro speciální operace SOF (Special Operations Forces) je značně nezřetelná už i díky tomu, že neexistuje obecně akceptovaná definice jak SF tak SOF jednotek. To je dáno zejména historickým vývojem speciálních sil.

 

Když se v průběhu 30-tých let a následně 2. světové války formovaly první „speciální" síly, rozdělily se tyto na tři kategorie – speciální síly, výsadkáři a námořní pěchota (v britském smyslu tohoto významu).

 

Mezi speciální síly té doby patřily britské 1. a 2. pluk SAS (Special Air Service), francouzské a belgické pluky SAS, britské a americké organizace SOE (Special Operations Executive) a OSS (Office of Strategic Services) nebo týmy UDT (Underwater Demolition Teams) amerického námořnictva a mnohé další.

 

Výsadkáři, zejména ti britští, se z původně zamýšlených jednotek typu komando (jako např. armádní No. 2 Commando, které se později transformovalo do 1. výsadkového praporu) postupem času vyprofilovali v jednotky lehké pěchoty vysazované padákovým nebo kluzákovým výsadkem.

 

Jednotky Commando britské námořní pěchoty a dva prapory Raiders americké námořní pěchoty je možné považovat za jakýsi hybrid – plnily mise, které byly jak speciálními operacemi a účastnily se taktéž konvenčních operací.


Moderní jednotky speciálních sil se vyvinuly z dvou typových vzorů – britské SAS a britských a amerických organizací SOE a OSS. Z britské válečné SAS vznikl typ speciálních sil provádějících přímé akce v týlu nepřítele a speciální (resp. hloubkový) průzkum.

 

Z SOE a OSS potom vznikl typ speciálních sil provádějící operace soutřeďující se na výcvik povstaleckých jednotek na území protivníka. Máme zde tedy typový základ dvou vzorů moderních vojenských speciálních jednotek – britský 22. pluk SAS a americké US Army Special Forces.


Postupem času, vznikem nových konfliktů, vývojem nových technologií, se začal seznam speciálních jednotek rozrůstat –týmy UDT amerického námořnictva poskytly část svého personálu pro vznik jednotek SEALs, které se vymanily ze zaměření na podporu obojživelných operací a staly se americkým ekvivalentem britské SBS (Special Boat Service).

 

Válka ve Vietnamu, které se účastnily jak jednotky Special Forces americké armády, tak i SEALs námořnictva, přinesla zrod dalšího typu speciálních jednotek v podobě 1. a 56. křídla speciálních operací amerického letectva. A takto bychom mohli pokračovat dekádu po dekádě 20. století , dokud by jsme se nedostali až na přelom tisíciletí a do současnosti.


Tato historická exkurze přináší první náznak rozdělení jednotek na SF a SOF. Podle historického náhledu jsou jako SF označovány ty jednotky, které se primárně soustředí na výcvik domorodých jednotek a následně tyto jednotky vedou v boji ať již v roli povstaleckých proti pravidelné armádě státu a nebo v roli domorodých jednotek podporujících pravidelnou armádu.

 

Za SOF potom označujeme všechny ostatní jednotky, které provádějí speciální operace.


Druhou možností rozdělení je rozdělení podle plněných úkolů – pokud je jednotka schopna provádět plné spektrum speciálních operací, potom je možné ji označit za SF jednotku. Pokud plní pouze některé specifické typy speciálních operací a nebo se přímo podílí na poskytování specifické podpory při provádění speciálních operací, potom je označována jako SOF jednotka.


Pokrývka hlavy

Mám za to, že celá situace, která nakonec vyústila v tento článek má své kořeny právě v tom jaké barvy je baret, který nosí příslušníci té či oné jednotky.


Opět je to zde dáno, jako ostatně častokrát, historií a tradicí. České a slovenské výsadkové a SF/SOF jednotky nosí červený baret jelikož se hlásí k hrdému odkazu příslušníků československých výsadkářů, kteří seskočili na území Protektorátu Čechy a Morava za 2. světové války.

 

Tato tradice ovšem neexistuje v jiných státech, které mají zase své tradice. Barva baretů, které výsadkové, průzkumné a SOF jednotky nosí je podle těchto tradic odvozena od jednotky nebo jednotek na které mají dané formace nejsilnější historické vazby.

 

Nikoho tedy nepřekvapí, že belgické, nizozemské, francouzské námořní speciální jednotky a stejně tak i australské pluky Commando nosí zelený baret podobný nebo stejný jako britští Commandos Královské Námořní pěchoty.

 

Stejně tak není překvapivé, že australská a novozélandská SAS nosí béžové barety po vzoru svých britských spolubojovníků. U vlivu SAS na ostatní speciální jednotky bych se rád zastavil.

 

Jelikož britská druhoválečná SAS je de facto „matkou moderních speciálních sil" mnohé ze současných speciálních sil. I proto francouzské, belgické, tuniské, izraelské, řecké, cyperské a další speciální síly převzaly buď motto „Who Dares, Wins!" a/nebo odznak okřídlené dýky, bez ohledu na barvu baretu.


V tomto ohledu není možné vynést žádné obecné vyjádření, které by shrnulo identifikaci speciálních, výsadkových a průzkumných jednotek na základě barvy pokrývky hlavy. Pokud by bylo možno něco takového učinit, mám za to, že by to bylo velmi povrchní a odrazovalo by to potenciálního zájemce o hlubší studium této tématiky.


Závěr

Na konci tohoto krátkého pojednání nutno konstatovat, že problematika rozdělení jednotek mezi výsadkové, průzkumné, speciální jednotky a jednotky pro speciální operace s sebou přináší několik komplikací, které se vyskytují v různých rovinách.

 

Pokud si tyto čtyři typy jednotek rozdělíme tak, že na jednu stranu dáme jednotky průzkumné a výsadkové a na druhou stranu jednotky speciální a jednotky pro speciální operace je možné vynést jednoznačný verdikt, který je jasně a zřetelně rozdělí.

 

Výsadkové jednotky se jasně odlišují od jednotek průzkumných a tyto dva typy jednotek se odišují od jednotek pro speciální operace a speciálních jednotek. Rozdělit jasnou a zřetelně čitelnou hranicí jednotky pro speciální operace a speciální jednotky je dle mého názoru nemožné protože každý stát a často i každý druh vojska, který má své speciální jednotky je pověřuje jinými úkoly a určuje jim jiné zaměření.

 

Zdroj: On War | On Peace

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Zvedavec Datum: 08.11.2016 Čas: 08:23

Ad Kolt)
Kompletní struktura je pouze u výsadkového družstva (6 výsadkářů) i s obrázkem, u vyšších celků tomu tak není (byť se to tak na první pohled tváří). Mikrostruktura (mimo jiné) implikuje, že je to "do chlapa včetně".

avatar
KOLT Datum: 07.11.2016 Čas: 22:34

Zvedavec, děkuji. Jen koukám, že mikrostruktura (myšleno struktura čet a družstev) tam je. Nebo jste tím myslel ještě něco jiného?

avatar
Zvedavec Datum: 06.11.2016 Čas: 21:45

Ad KOLT)
Co se kompletní struktury 43. vpr, mrkněte na Wiki Praporu. Je tam kompletní makrostruktura (ta utajovaná není), mikrostruktura pochopitelně nikoliv.

https://cs.wikipedia.org/wiki/43._v%C3%BDsadkov%C3%BD_prapor

O čtyřech výsadkových družstvech na četu se uvažovalo, ale kvůli blížící se certifikaci CREVAL se myšlenka neuskutečnila (způsobila by pokles pod 80% naplněnost).

Odstřelovači a střední minomety jsou až na praporní úrovni (rota zbraní), Vše ostatní je organicky na výsadkový rotách.

avatar
KOLT Datum: 06.11.2016 Čas: 17:15

pro Zvědavec: Díky za opravení co se týče 4. čety výsadkových rot. Četu zbraní jsem omylem zapomněl připočítat. Mám dokonce dojem, že se přemýšlelo mít čtyři standardní bojové čety a k nim četu zbraní. Každopádně již 4 družstva na četu (nepletu-li se) zvyšují možnosti taktického manévru, což je pro výsadkáře poměrně zásadní. Což byl právě důvod onoho uvažování o čtyřech četách na rotu, alespoň co jsem zaslechl. Mmchd, sice o četě zbraní vím, ale nevím, čím je vlastně vyzbrojená. Předpokládám, že CG M3 a 60mm minomety. Má k dispozici i AGS-17 či odstřelovače, nebo ty/ti jsou jen na rotě zbraní? Nebo je to utajovaná informace? :-)

S těmi Spiky souhlasím, oni koneckonců Izraelci v tomto ohledu moc dobře vědí, co dělají.

avatar
niko Datum: 06.11.2016 Čas: 16:35

Jura99: Preco ?

avatar
Jura99 Datum: 06.11.2016 Čas: 15:49

niko: nic ve zlém, ale v případě slovenských SOF zatím nevidím světlo na konci tunelu, ba dokonce zatím ani vchod do toho tunelu. Proto mi připodobnění k americkým SOF či SF přijde komická.

avatar
niko Datum: 06.11.2016 Čas: 14:02

Ondrej: No ono ide v podstate o to, ako prebehne reorganizacia SOF v OS SR. Pokial sa bude podobat na organizaciu americch zelenych baretov, ktore su v principe "vzorom" nasich SOF, moze kludne dojst k tomu, ze NC EOD a RCHBO prejde pod SOF.

avatar
Ondrej Rajkovic Datum: 06.11.2016 Čas: 13:55

niko: Tu bohuzial suhlasit nemozem. NC EOD a RCHBO je sice Center of Excellence, ale v ziadnom pripade (a to aj napriek tomu, ze disponuje potapacmi atd.) nie je usposobene na vedenie specialnych operacii tak ako su v sucasnosti doktrinalne definovane. Center of Excellence je nieco vynimocne a pre nasu armadu je to dobry sposob ako prispievat k zlepsovaniu tychto schopnosti u jednotiek ostatnych statov NATO, ale myslim, ze v zaujme zachovania realneho pohladu na situaciu by sme sa mali vyhnut tomu vidiet za kazdou specializovanou jednotkou hned specialnu jednotku.

avatar
niko Datum: 06.11.2016 Čas: 12:43

leviathan: NC EOD a RCHBO je v podstate spolok specialistov a expertov, specializujucich sa na vysoko sofistikovane nastrazne vybusne systemy, pripadbe ABC bojove latky. Prave kvoli napriklad schopnosti nasadit vlastnych potapacov na odstranovanie podvodnych vybusnin a roznych nastraznych systemov, ako aj likvidovat tieto zlozite vybusne systemy ich povazujem za SF. V podstate na Slovensku nemame jednotku na takej urovni, krizom cez vsetky bezpecnostne zlozky. Rozumej vycvyk a skusenosti z realneho zahranicneho nasadenia.

23.mopr. - Ten prapor este nie je kompletne postaveny, takze tazko povedat, ci Defendery isli k rotam. V kazdom pripade ich bude mat tento prapor pravdepodobne viac ako standardne mechanizovane prapory. Dodavka 30 obrnenych vozidiel 4x4, ako aj 5 obrneneych prieskumnych 4x4 pre ISTAR je ale vlastne dohodnutou vecou. Schvalila to vlada, je to v novej bielej knihe. MO o tom stale rozprava. Takze neje dovod to spochybnovat. Mozno nam napovie skutocnost, ze prezidentovu truhlu na lafete pred mesiacom uz tahalo nove IVECO LMV.

avatar
JiriR Datum: 05.11.2016 Čas: 12:46

S tim prvnim odstavcem bohuzel nesouhlasim protoze jsem ovlivnen nazorem polskych kolegu kteri takto spike testovali. O to vice souhlasim s tim druhym odstavcem o jednoduche obsluze jav. atd...K tomu druhemu odstavci bych dodal jedine...doslova.

avatar
Zvedavec Datum: 05.11.2016 Čas: 12:32

Ad JiriR)
V tom bych nesouhlasil. Javel je typická zbraň "fire and forget" na střední vzdálenost. Spike je oproti tomu schopen jak "fire and forget" módu, tak koncového navádění do posledního momentu, pokud operátor chce. Tudíž jakékoliv protiopatření s výjimkou optického (dýmová clona, zajetí ta překážku...) nemá šanci na úspěch. V tom je právě ta krása Spiku, proti kterému osádka tanku, pokud je obsluha skryta za terénní nerovností, neudělá vůbec nic a tak může střílet raketu za raketou bez jakéhokoliv ohrožení. I proto izraelští výsadkáři jsou vybaveni nejen Spike-LR, ale dokonce i Spiky-ER. Na 8 km jsou schopni v klidu likvidovat nepřátelské tanky, které nejspíš ani nezjistí odkud to jde a i kdyby, tak kanónem nemají na co střílet, řeší letité dilema mezi pomalu letící PTŘS a kinetickou převahou tanku.

Hlavně je třeba vzít v potaz rozdíl mezi SF a výsadkáři. Výsadkáři budou obsluhovat PTŘS dedikovanými obsluhami, pro které je to jejich hlavní náplň výcviku. To pochopitelně nemůže platit pro operátory SF, pro které je to jedna z mnoha dovedností. Proto paradoxně méně možností a jednodušší obsluha je pro SF vhodnější. Doktrinální použití v boji je samozřejmě rovněž velmi odlišné.

avatar
JiriR Datum: 05.11.2016 Čas: 11:01

Javelin ale neni tolik citlivy na tepelne clony coby protiopatreni jako spike. Ten odpal z ukrytu je vyhoda jen na kratsi vzdalenost. U javelinu se predpoklada odpal na vice jak 1 Km, jinak se vystavujes odvetne palbe tank. kulometu, proto zamerit, odpalit a ukryt se.

avatar
Zvedavec Datum: 05.11.2016 Čas: 08:45

Od konce

Ad Kolt) Spike by byly pro 43. vpr vhodnější než FGM-148 Javelin. Javelin v US Army reálně nahradil PTŘS Dragon a z toho vyplývají jeho omezení. Ačkoliv je Javelin lehčí (o trochu) Spike, Spike se dá rozložit na více dílů, přičemž nejtěžší část váží 14 kg. Rovněž Spike je celá rodina PTŘS, s dosahy od 1,5 km do 25 km. Kromě těch s nejkratším dosahem je operátor schopen střílet na cíl, který nevidí (je třeba za překážkou. Což dramaticky zvyšuje jeho schopnost ukrytí i přežití. To Javelin prostě neumí. Za druhé, Javelin stojí a padá na svém termo zaměřovači, který je chlazený. Dokud jej nevychladíte, tak nevystřelíte. Pokud budete mít stále zapnuto, jak dlouho vám vydrží baterie? Javeliny se do AČR dostaly jak dar od americké vlády (FMF). U SF má kontinuita v nákupech smysl, u zbytku AČR ne.

Výsadkové roty jsou o 4 četách, nikoliv o 3, což je dost dramaticky odlišuje ve schopnostech od mechanizovaných jednotek. Čtvrtá četa je četa zbraní, která dodává výsadkovým rotám onen potřebný "punch" při výsadkových operacích a dělá je, na rozdíl od výsadkových operacích prováděnými jednotkami mechanizovanými, proveditelné.

Ad Petres)
to, že nemá slovenská armáda žádné horské jednotky není ani omylem výsledkem nějaké analýzy, ale naopak její absencí. Slovensko má 1/3 území volně definovaného jako hory a nemá žádné horské jednotky. Proč je nemá? Protože Československá LIDOVÁ armáda je rovněž neměla. Proč je neměla? Protože je pro útočnou operaci přes Rýn fakt nepotřebovala. Ze stejného důvodu se čeští důstojníci tolik upínají ke schopnosti plavby snad všech bojových prostředků atp. Je to relikt myšlení Varšavské smlouvy.

Ad Josef)
Problém kompatibility vybavení/výzbroje 43. vpr a 601. SkSS je virtuální. V rámci zbraní je důležité používat stejnou munici, stejné zásobníky jsou bonusem. V rámci spojení je minimální společný jmenovatel NATO standard (Type 1 crypto, se schopností frequency hopping). Nejde přece o to, aby měli výsadkáři stejné schopnosti jako operátoři. Jde o jejich podporu, nikoliv nahrazení. Zpět k úkolům, které má dělat UPSO/CPSS. Byť to píšu s vědomím, že tento vlak ujel.

Ujel právě na nekompatibilitě VIZÍ, co že má ten 43. vpr dělat v rámci AČR na plukovnické úrovni. To byl a i nadále je problém. Naše armáda je malá a tak odchod nebo pokles vlivu několika málo jednotlivců má dramatické efekty na celek. Tápání kolem KRAČR, "pokrok v rámci možného", který jede dál, jako by se kolem nás nic nedělo a nic nestalo, je toho symptomem.

avatar
KOLT Datum: 04.11.2016 Čas: 21:06

Samozřejmě nikoliv Stinger nýbrž Spike, omlouvám se.

avatar
KOLT Datum: 04.11.2016 Čas: 21:04

pro OR: A nemluvě o tom, že už se nevyrábí... (kdo nezamáčkl začátkem roku slzu, nemá srdce).

pro Left: Díky za info. Jestli půjdou Javeliny jen k SF, bude to pro mne zklamání. Kupujeme je za víc jak 10 milionů dolarů, tzn. by to mohlo být odhadem přes padesát střel a kolem patnácti odpalovacích zařízení. To mi přijde dost na dovybavení Šestky i na alespoň čtyři družstva pro rotu zbraní v Chrudimi. Ale možná se počítá s CPSS, pak už by to asi bylo vážně málo. Vím také, že se uvažovalo o pořízení Stingerů, s ohledem na to, že 43. je součástí 4. brn, která je používá (byť v těžší variantě) na Pandurech. Ale tenhle důvod dle mého názoru nemá dnes moc opodstatnění, jelikož není vůbec jisté, že vysadkáři zůstanou u 4. brigády. Každopádně něco modernějšího než Konkursy by se jim určitě hodilo...

arr