TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Význam armád národních států ve 21. století – Část 2. Pozice a úkoly armády v státě

Datum přidání 24.06.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 26 komentářů    autor autor: Mgr. Ondrej Rajkovič

První díl našeho seriálu skončil konstatováním, že armáda – ať již vnímaná jako ozbrojené síly nebo jako primární kámen branné moci – je schopností státu bránit a chránit svoji existenci. Tento díl přímo nadváže na svého předchůdce a ukáže na to, jak armáda zastává své místo ve státě.

Foto: Český voják v Afghánistánu, ilustrační foto / army.cz

Foto: Český voják v Afghánistánu, ilustrační foto / army.cz

 

Armáda, stejně jako ostatní ozbrojené složky státu (policie, vězeňská služba, celní správa apod.), podléhá civilní kontrole a řízení, aby bylo zajištěno, že politická scéna nebude militarizována. Je to také proto, aby byla kontrola armády obměňována po každé změně vlády.

 

Odborné velení armády zajišťuje generální štáb (nebo v případě více komponentů sbor náčelníků štábů jak je tomu v případě USA), ale za přísun financí a politické řizení je odpovědný ministr obrany. Tedy civilní člen volené vlády.

 

Zde popsané je pouze velmi povrchní, stručné a obecné popsání celého stavu, který je často závislý od politického systému, tradice a kultury daného státu. Obecně je ale možné napsat, že armáda je institucí uvnitř státu, která disponuje v porovnání s ostatními podobnými složkami největší koncentraci prostředků s ničivou silou. A tyto prostředky jsou využívány pro několik typů úkolů.

 

Hlavní úkol již byl představen – obrana státu. Ta tradičně byla a stále je zaměřena na obranu fyzického území státu. Jeho pevninských, vzdušných i námořních hranic. V posledních několika letech se postupně přidal i čtvrtý prostor, který je potřebné bránit -kyberprostor. Mnoho skupin zjistilo, že tam, kde nepomohou výbušná zařízení nebo střelné zbraně, tam pomůže vhodně umístěný počítačový virus.

 

Druhým úkolem je prosazování zájmů státu mimo jeho fyzických hranic. Projekce síly byla od dávných dob součástí zahraniční politiky a diplomacie. Velký vojenský teoretik 19. století Carl von Clausewitz napsal ve svém díle „O válce“ také tuto pasáž: „Válka není jen politickým aktem, ale také skutečným politickým nástrojem, prodloužením politiky, pokračováním v tom samém jinými prostředky.“

 

V minulosti byly vojenské jednotky používány jako doprovod pro vyslance a nyní jsou nasazovány jako politické nástroje. Zejména tehdy kdy se situace vyvíjí nejen na bojišti ale také na politické scéně. Nedávné vyslání české vojenské jednotky do Mali postavené na základě 2. výsadkové roty 43. výsadkového praporu z Chrudimi nese v sobě více poselství.

 

Je to prohlášení dovnitř státu i směrem k ostatním státům, které mluví o tom, že se vysílající stát nebojí plnit své závazky. Stejně tak je to i zpráva, která jasně ukazuje na to, že si vysílající stát uvědomuje význam situace v místě nasazení a že má zájem se podílet na jejím zlepšení.

 

Dále je to vyjádření ochoty být platným a odpovědným členem mezinárodního společenství. A takto by se dalo pokračovat ještě dále. Podstatné je to, že zahraniční mise nejsou ani okupacemi, ani výlety vojáků do exotických krajin a není to kratochvíle generálů.

 

Třetím úkolem je nebojové nasazení armády uvnitř státu. Plnění tohoto úkolu je často dobře vidět v časech povodní, kdy vojáci pomáhají stavět hráze nebo odklízet naplaveniny. Proč tomu tak je, není potřebné detailně popisovat. Mluví to za sebe.

 

Na co bych ale rád poukázal, je příklad ze Slovenska kde 5. pluk speciálního určení z Žiliny pomáhal PZ SR zajišťovat ochranu summitu Bush-Putin v Bratislave v roce 2005. Příslušníci 5.pšu také pomáhali policii při zásahu proti pachatelům vícenásobné vraždy u města Žarnovica v roce 2005.

 

Úkolů, které může armáda plnit je mnohem více, ale pořád se v některém aspektu týkají toho čím armáda je – první linií obrany každého státu se souvísejícími vlastnostmi a schopnostmi.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
matr Datum: 28.06.2013 Čas: 18:03

http://www.thankasoldier.net/highway.html
Chtěl jsi snad napsat jak se MO stará o své muže jenš žene do knfliktů(agresí pouze v zájmu usa).Jak by asi v dnešní době byl souzen atentát na Reinharda Heydricha.Asi tak

avatar
matr Datum: 28.06.2013 Čas: 17:50

mart :
Okupant je okupant.To můžež nazvat hrdinou i členy vojska která v 68 okupovala ČSSR.Taky se našel politickej argument.

avatar
matr Datum: 28.06.2013 Čas: 17:37

Už jsem sem jednou psal že AČR je pouze špatně placená bezpečnostní agentura krom CO a hle někdo TO smázl :-( Už věříš p0tkane
151.Bechyně
Martin

avatar
liberal shark Datum: 28.06.2013 Čas: 11:22

Dovolím si následující příspěvek do diskuse. Jedním z úkolů armády v míru je podporovat diplomatické (zahraničně-politické) a hospodářské postavení státu, respektive našich subjektů. Stručně řečeno, dobré postavení státu v jedné oblasti se velmi často odráží v ostatních oblastech. Proto není armáda vůbec zbytečná, ani když si léta nevystřelí. Konec konců, armádu si pořizujeme proto, aby se u nás nestřílelo, a aby si nám nikdo nedovolil vyhrožovat nebo nedodržovat smlouvy. Z tohoto hlediska je jedna z nejúspěšnějších armád třeba ta švýcarská nebo švédská.

avatar
hovorka11 Datum: 26.06.2013 Čas: 15:46

mart :

Pan Prakus to popsal výstižně a přesně.
Nevím, proč urážíte ostatní lidi. Není to třeba i naopak, že řada vojáků a požárníků nechce dělat jinou práci ? Je pravda, že za mise jsou větší peníze a proč ?
Ono je to tak, že jsou práce, které jsou placeny z daní obyvatelstva a práce, které si musí najít svoji prodejnost. Na ty práce z daní máme právo požadovat, aby sloužili našemu obyvatelstvu.
Já to vidím tak, že naše armáda nemá co dělat v Afgánistánu, protože to nemá to nic společného s ochranou ani ČR, ani EU, ale se zájmy USA.
A s tím švejkovstvím by jste měl být opatrný, moc to nesedí...

avatar
mart Datum: 25.06.2013 Čas: 20:26

Prakus:

Voják nemůže být hrdinou ve válce?
Takže když například nějaký voják zachrání v boji život svému kolegovi a riskuje při tom i svůj život, tak podle vás není hrdina?

A voják, který se vykašle na válku hrdinou je?

To máte hodně zvláštní pohled na věc, pro mě osobně dost těžko pochopitelný.

Pokud tedy parafrázuji vaše myšlení, tak by hrdinou ani neměl být například hasič, který v hořícím domě zachrání život malému dítěti a riskuje při tom život svůj. Je to přeci také jeho práce a i on za ní dostává plat...

Pro mě je každý, kdo riskuje a nasazuje život při výkonu své služby (služby pro svou republiku) svým způsobem hrdina. A je jedno, jestli je to hasič, zdravotník, policista nebo voják... Všichni ti dělají něco, co většinové obyvatelstvo dělat nechce, ale tak nějak očekává, že jim to stát zajistí.

Myslím, že právě o tohle v této sérii článku jde. O to pochopit, proč většina obyvatel ČR nebere své vojáky, hasiče, policisty a další bezejmenné za "hrdiny" (berme to slovo v širším kontextu). Proč je považuje za žoldáky a okupanty... Čím to je? V tomhle je Česká republika hodně zvláštní. Je to naší švejkovskou povahou? Jsme ještě stále zdegenerovaní po čtyřicetiletém komunistickém vymývání mozků? Nebo jsme jen tak hloupí a krátkozrací, že nevidíme dál, než na naše hranice?
Proč to tak je? Zkuste mi to prosím někdo z civilistů vysvětlit.

Mrkněte se na tento článek http://www.thankasoldier.net/highway.html
Jak se chováme my ke svým padlým vojákům?

Píšete, že jste vojenský veterán. Můžu se zeptat, v jaké zemi a kdy jste sloužil? Nemyslím to nějak špatně, jen se snažím pochopit, proč má (předpokládám že) bývalý voják takovéto názory.

Na závěr jeden citát, který také o něčem vypovídá:

„Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude skutečně potřebovat.“

avatar
Left Datum: 25.06.2013 Čas: 17:10

To autor: Ta interpunkce...
"Obecně je, ale možné napsat, že armáda (...)" V tomto případě před "ale" čárka není.
"Proč tomu tak je není potřebné detailně popisovat." Před "není" naopak čárka být má.
"Na co bych, ale rád poukázal je příklad ze Slovenska (...)" Stejný případ jako ten první.

Myslím, že Vás ani nezachrání, že Vaší mateřštinou je slovenčtina - interpunkcia by v takýchto prípadoch mala byť rovnaká. :) (Tohle je myšleno s nadsázkou, není to výtka)
P.S. Nevím, jestli si to "překládáte" (mluvit o překladu ve vztahu k češtině a slovenčtině je opravdu komické - uznávám) sám, nebo na to někoho máte - případně mu to tedy vyřiďte :)

avatar
Jan Grohmann Datum: 25.06.2013 Čas: 13:06

Pro Prakus. Slovem Hrdina se dostáváme na tenký led. Už samotné označení Hrdina je problematické a není cílem naších článků někoho přesvědčovat, že vojáci jsou hrdinové. Tím bychom se dostali na pole pocitů, víry a přesvědčení.
Prosím, držte se tématu „Význam armád národních států ve 21. století – Část 2. Pozice a úkoly armády v státě“

avatar
Prakus Datum: 25.06.2013 Čas: 12:58

Ad Ondrej Rajkovic- dovolte aby jsem se zasmál, já jsem vojenský veterán a řeším pojem hrdina. Ty ubohé civilní plky, kdy se dělají z vojáků hrdinové. To jste asi nepochopil, já řeším ubohost systému a dějiny. Voják nemůže být nikdy hrdinou ve válce, je to jeho práce a dostává za ní žold. Hrdina může být voják, který se vykašle na válku a půjde pomáhat lidem při povodních bez nároku na odměnu. Pro veterány je ponižující, že si kde jaký pitomec navlékne uniformu a píše hromadu nesmyslů o životě v kontingentech, dělá se z války a neštěstí dobrodružství. Ukažte tu fotky těch mrtvých, zmrzačených po náletech dronů. Myslím si, že by se pisálek poblil a podělal vidět to na vlastní oči, místo toho se tu řeší, co bylo kde na v táboře za jídlo a jací jsou vojáci úžasní lidé. Je to jejich práce a jejich riziko, za vše co se stane, nesou vlastní díl viny, když se zedník zmrzačí na stavbě tak je na tom stejně jako ten voják.

avatar
Petr Dvorak Datum: 25.06.2013 Čas: 09:57

To jsou dětinsky naivní názory. Intervenci armády na cizím území si každá vláda oddůvodní, jak potřebuje. Proto se takovéto intervence po historických zkušenostech stávají čím dál více kontroverzní mezi veřejností a málokdo jejich účastníky považuje za hrdiny. Stačí si připomenout oficiální zdůvodnění intervence v Iráku USA a spojenci. Těm oficiálním důvodům už po těch letech nemůže věřit ani snad největši snílek.
Trochu jiná je z mého pohledu situace třeba Izraele a preventivního úderu v Šestidenní válce. Tam šlo skutečně o obranu vlastního území a existenci státu při hrozbě napadení srovnatelně silným nepřítelem, ne-li silnějším.

avatar
Ondrej Rajkovic Datum: 25.06.2013 Čas: 08:55

ad Prakus - Pokud bych tedy prijal Vas argumentacni postup potom cesky vojak, ktery by zbehl k Talibanu by byl hrdina? Trochu nemocny pohled na vec, nemyslite?
Rozdil mezi soucasnymi zahranicnimi misemi a prvni svetovou valkou je v tom, ze v soucasnosti jsou vojaci dobrovolnici, ne povolani branci. Soucasny vojak se dobrovolne rozhodl vstoupit do armady a s tim na sebe i prijal povinnost plnit ty rozkazy, ktere ho treba poslou do Afghanistanu nebo do Mali. Pokud by mel problem s timto, muze armadu opustit. Povolany vojak CaK armady takove moznost nemel. Zkuste trochu porovnavat veci, ktere s sebou souvisi, ano? Tady porovnavate jablka a brambory - jedine co to ma spolecne je zakulaceny tvar.
Pokud pro Vas soucasni vojaci nejsou hrdinove pak mohu pouze rici, ze mi Vas je opravdu lito. Je to Vas nazor, brat Vam jej nebudu, ale je to opravdu smutne.

ad Jarda - Mart zde poukazoval na argumenty pana hovorku, ktere neni mozne jasne podlozit a jsou minimalne trochu pochybne. Proto ta narazka o konspiracnich teoriich.

avatar
Jarda P. Datum: 25.06.2013 Čas: 07:40

mart:
Problém je ten, že lidem nevládnou roboti, ale lidi, takže možné je vše. Možné je i to, co říká pan Hovorka. A pan Hovorka rozhodně nemluvil o tajném spiknutí, tak netuším, proč to sem taháte. Mluvil o běžné politice.

avatar
hovorka11 Datum: 25.06.2013 Čas: 07:24

Admin:
Beru na vědomí, ale reaguji na urážku doložitelnými fakty.

avatar
palo Datum: 24.06.2013 Čas: 21:30

za akych podmienok moze v sr/cr ukoncit vojak pracovny pomer? moze len tak podat klasicku vypoved s 2mes vypovednou lehotou? dik

avatar
mart Datum: 24.06.2013 Čas: 20:58

Příspěvek nad Hovorky11 se nijak nevymyká jeho předchozím důležitým sdělením. Nemá cenu to komentovat.
Pro všechny doporučuji k přečtení článek, který s nemocí pana Hovorky11 tak trochu souvisí.

http://www.lidovky.cz/proc-verime-na-tajna-spiknuti-muze-za-to-bezmocnost-a-nejistota-psx-/veda.aspx?c=A130529_153513_ln_veda_ape

arr