TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Vyznáte se v "Suchojích" Su-27 a jejích následovnících? – část 1.

Datum přidání 27.05.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Michal Polák

V prosinci 1984 byl do sovětského letectva zařazen stíhací letoun Su-27, jenž dostal v kódu NATO přezdívku Flanker. Na rozdíl od menšího MiGu-29 se po rozpadu Sovětského svazu nevyvážel a zůstával tak nejen nejlepším letounem pro vybojování vzdušné nadvlády a doprovody bombardérů, ale pro celý svět také velkou neznámou.

Su-27

Foto: Su-27 ve verzi označované NATO jako Flanker-B / US Military, Wikipedia

První prototypy

První prototyp T-10-1 stíhacího Su-27 vzlétl už v květnu roku 1977. Jeho konstrukce však nebyla příliš kvalitní. O pohon se navíc staraly postarší motory AL-21F-3 montované do stíhacích bombardérů, respektive útočných letounů Su-17M nebo Su-24.

 

Vznikl proto značně přepracovaný prototyp T-10S-1 a řada dalších prototypů, které měly upravenou aerodynamiku, šípovitá křídla a vestavěné nové motory. Právě na jejich základě začaly být vyráběny vůbec první letouny označované jako Flanker-A které sloužily k ověření základních schopností.

Ochrana vzdušného prostoru: Su-27S

Vůbec prvním provedením, které bylo zařazeno do služby, byl Suchoj Su-27S označen v kódu NATO jako Flanker-B. Ten sloužil výhradně jako stíhač k ochraně vzdušného prostoru, kdy na této pozici postupně nahrazoval stárnoucí Su-15/19/21.

 

Su-27Experimentální Su-27 s označením P-42, který dosáhl mnoha rekordů /  Sergey Ryabtsev, Wikipedia

 

Právě oproti tomuto letounu byl Su-27 velkou posilou do sovětského letectva. „Patnáctka“ byla sice výkonným stíhačem, ale ve výzbroji byla již od roku 1963 a tomu odpovídala i její úroveň. Su-27 disponoval modernějším elektronickým vybavením, byl výkonnější, obratnější a nakonec mohl nést i větší množství podvěsné výzbroje.

 

Na základě prvního Su-27S byl vyvíjen také Su-27M, jenž byl určen také pro útoky na pozemní cíle a přinášel několik blíže nespecifikovaných vylepšení. Podle dostupných informací se do výzbroje nikdy nedostal, ale jeho vývoj vyústil do experimentálního letounu Su-37 a nakonec do dnes vyráběného víceúčelového bojového letounu Su-35 (Flanker-E).

Plnokrevný narušitel: Su-27P/Su-30

Vedle tohoto provedení byl postaven Su-27P (někdy označován tak trochu nesprávně jako Su-30, ten totiž vznikl až o trochu později jako dvou-místný letoun známý taktéž pod označením Su-27PU). Poprvé byl zalétán v prosinci roku 1989 a do služby vstoupil až v roce 1992. Navíc byl vybaven novým radarem, který byl schopný sledovat až deset cílů najednou. Oproti předchozím verzím ovšem nebyl vybaven systémy k provádění útoků na pozemní cíle.

 

Su-27P

Foto: Su-27P postavený jako čistokrevný stíhač / USAF, Wikipedia

 

Su-27P byl prostě špičkový stíhač vyvinutý speciálně jako narušitel s možností použití jako doprovodného letounu. Zajímavostí také je, že na základě této varianty pokračovali Rusové ve vývoji nadále a Su-27P se tak stal předlohou pro dnes vyráběné letouny společnosti Suchoj.

K výcviku a exportu: Su-UB(K), Su-27SK

Vedle bojových úkolů bylo zapotřebí zajistit také letouny pro výcvik pilotů. K tomuto účelu vzniklo provedení Su-27UB označované v kódu NATO jako Flanker-C. Hlavní konstrukční změnou bylo umístění místa pro instruktora a zvětšení přední části.

 

V té době vznikly také první exportní verze, i když piloti zemí východního bloku si na Su-27 moli nechat zajít chuť – jim byl dodáván méně výkonný MiG-29. Exportní varianty byly označené jako Su-27SK, respektive v případě dvoumístného letounu Su-27UBK a technicky vycházely z vůbec prvního ve službě zařazeného Suchoje označovaného jako Su-27S.

Palubní letoun: Su-27K alias Su-33

V roce 1985 byl spuštěn na vodu těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov a Sověti nutně potřebovali palubní víceúčelový stíhací letoun. Z dvojice MiG-29K a Su-27K byl nakonec, jak již dnes víme, vybrán ten druhý, i když nakonec se svého nasazení dočká i MiG.

 

Su-27KFoto: Su-27K alias Su-33 na palubě letadlové lodi / US Navy, Wikipedia

 

Palubní verze Su-27K je známá spíše pod označením Su-33 nebo v kódu NATO jako Flanker-D. Ostatně konstrukčních změn nebylo málo. Pro působení z letadlové lodi bylo zapotřebí přidat přistávací hák a zpevnit podvozek. Křídla je možno složit a zkrácena byla také délka letounu.

 

Muselo být vyřešena také ochrana před doslova spartánskými podmínkami na letadlové lodi a přidána byla také další výzbroj. Zřejmě nejviditelnější změnou jsou však kachní křidélka pro lepší stabilitu letounu v nižších rychlostech, která na původních Su-27 nejsou (připomeňme si, že z Admirála Kuzněcova se startuje za pomocí můstku).

 

Letounům Su-27 v po-sovětské éře se budeme věnovat v druhém díle článku…

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
VVS Datum: 03.10.2012 Čas: 13:40

Su-27S byl letoun pro vojenské letectvo neboli VVS SSSR. Letoun Su-27P byl letoun speciálně vyvinut pro PVOS SSSR (protivzdušná obrana státu) , a určitě nebyl narušitelem, ale naopak měl narušitele zachycovat, popřípadě likvidovat. Su-27P byl čistokrevný stíhač, a svého času jemu rovný byl na západě pouze F-15, ostatní stroje se s Su-27 v rovném souboji nemohli vůbec měřit! Su-30 vznikl z varianty stroje Su-27UB neboli dvoumístného bojově-školícího stroje (U-učebnoj, B-bojovoj), a první Su-30 byli nasazeny u PVOS SSSR jako velitelské mašiny ke strojům Su-27P ("mini AWACS"). A Letouny Su-27SK (to kačko znamená - komereční) byla verze na export pro Čínu, a Su-27UBK je totéž pouze dvojmístná verze)

avatar
HU Datum: 30.05.2012 Čas: 17:03

..a všechno t bylo k hov..nu, bo ani jeden si nečichne k letounům F16 a výše...(o jiných typech ani nemluvě :-)

avatar
asdf Datum: 28.05.2012 Čas: 17:09

SU-27 i mig-29 byli vyvyjeni jako pozadavek na novy stroj pro vybudovani vzdusne prevahy nasledne byli prijaty oba typy a byli rozdeleny na lehky a tezky :)

avatar
Michal Polák Datum: 28.05.2012 Čas: 10:52

Su-27 byl vyvíjen jako perspektivní frontový stíhač. Měl nahradit zastarávající Su-15 a doplnit MiG-29. Velikostně, respektive výkonostně patřil mezi MiG-29 a MiG-25/31. Na straně NATO se měl stát a nakonec také stal Su-27 protiváhou proti F-15. Hrozba většího množství Su-27 nakonec také vyústila ve vývoj nového moderního amerického stíhače F-22 Raptor, ale to je už jiná kapitola...

avatar
Manix Datum: 27.05.2012 Čas: 20:44

Nebyl Suchoj SU-27S náhradou spíše za Migy? V článku se píše, že byl náhradou za Suchoje 15/19/21... Su-19 myslím nebyl nikdy zařazen do výzbroje.

avatar
Left Datum: 27.05.2012 Čas: 15:31

Ano, ale dostali jsem nějaký Mi-35ky

avatar
asdf Datum: 27.05.2012 Čas: 14:27

jenom by bylo dobre zminit ze nam rusaci nabizeli za smazani dluhu naky pocet SU-27 a my jsme to odmitli stim ze jsme v NATO :)

avatar
Michal Polák Datum: 27.05.2012 Čas: 11:14

O Su-34 bude v dalším z článků...

avatar
Hubna Datum: 27.05.2012 Čas: 10:46

Joo, v těch sedmadvacítkách jsem měl vždycky celkem zmatek :) Nejradši mám Su 34, jestli se dá teda ještě počítat za verzi původního stroje.

arr