TacticalPro

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Letecká technika

Vyznáte se v "Suchojích" Su-27 a jejích následovnících? – část 1.

Datum přidání 27.05.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Michal Polák

V prosinci 1984 byl do sovětského letectva zařazen stíhací letoun Su-27, jenž dostal v kódu NATO přezdívku Flanker. Na rozdíl od menšího MiGu-29 se po rozpadu Sovětského svazu nevyvážel a zůstával tak nejen nejlepším letounem pro vybojování vzdušné nadvlády a doprovody bombardérů, ale pro celý svět také velkou neznámou.

Su-27

Foto: Su-27 ve verzi označované NATO jako Flanker-B / US Military, Wikipedia

První prototypy

První prototyp T-10-1 stíhacího Su-27 vzlétl už v květnu roku 1977. Jeho konstrukce však nebyla příliš kvalitní. O pohon se navíc staraly postarší motory AL-21F-3 montované do stíhacích bombardérů, respektive útočných letounů Su-17M nebo Su-24.

 

Vznikl proto značně přepracovaný prototyp T-10S-1 a řada dalších prototypů, které měly upravenou aerodynamiku, šípovitá křídla a vestavěné nové motory. Právě na jejich základě začaly být vyráběny vůbec první letouny označované jako Flanker-A které sloužily k ověření základních schopností.

Ochrana vzdušného prostoru: Su-27S

Vůbec prvním provedením, které bylo zařazeno do služby, byl Suchoj Su-27S označen v kódu NATO jako Flanker-B. Ten sloužil výhradně jako stíhač k ochraně vzdušného prostoru, kdy na této pozici postupně nahrazoval stárnoucí Su-15/19/21.

 

Su-27Experimentální Su-27 s označením P-42, který dosáhl mnoha rekordů /  Sergey Ryabtsev, Wikipedia

 

Právě oproti tomuto letounu byl Su-27 velkou posilou do sovětského letectva. „Patnáctka“ byla sice výkonným stíhačem, ale ve výzbroji byla již od roku 1963 a tomu odpovídala i její úroveň. Su-27 disponoval modernějším elektronickým vybavením, byl výkonnější, obratnější a nakonec mohl nést i větší množství podvěsné výzbroje.

 

Na základě prvního Su-27S byl vyvíjen také Su-27M, jenž byl určen také pro útoky na pozemní cíle a přinášel několik blíže nespecifikovaných vylepšení. Podle dostupných informací se do výzbroje nikdy nedostal, ale jeho vývoj vyústil do experimentálního letounu Su-37 a nakonec do dnes vyráběného víceúčelového bojového letounu Su-35 (Flanker-E).

Plnokrevný narušitel: Su-27P/Su-30

Vedle tohoto provedení byl postaven Su-27P (někdy označován tak trochu nesprávně jako Su-30, ten totiž vznikl až o trochu později jako dvou-místný letoun známý taktéž pod označením Su-27PU). Poprvé byl zalétán v prosinci roku 1989 a do služby vstoupil až v roce 1992. Navíc byl vybaven novým radarem, který byl schopný sledovat až deset cílů najednou. Oproti předchozím verzím ovšem nebyl vybaven systémy k provádění útoků na pozemní cíle.

 

Su-27P

Foto: Su-27P postavený jako čistokrevný stíhač / USAF, Wikipedia

 

Su-27P byl prostě špičkový stíhač vyvinutý speciálně jako narušitel s možností použití jako doprovodného letounu. Zajímavostí také je, že na základě této varianty pokračovali Rusové ve vývoji nadále a Su-27P se tak stal předlohou pro dnes vyráběné letouny společnosti Suchoj.

K výcviku a exportu: Su-UB(K), Su-27SK

Vedle bojových úkolů bylo zapotřebí zajistit také letouny pro výcvik pilotů. K tomuto účelu vzniklo provedení Su-27UB označované v kódu NATO jako Flanker-C. Hlavní konstrukční změnou bylo umístění místa pro instruktora a zvětšení přední části.

 

V té době vznikly také první exportní verze, i když piloti zemí východního bloku si na Su-27 moli nechat zajít chuť – jim byl dodáván méně výkonný MiG-29. Exportní varianty byly označené jako Su-27SK, respektive v případě dvoumístného letounu Su-27UBK a technicky vycházely z vůbec prvního ve službě zařazeného Suchoje označovaného jako Su-27S.

Palubní letoun: Su-27K alias Su-33

V roce 1985 byl spuštěn na vodu těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov a Sověti nutně potřebovali palubní víceúčelový stíhací letoun. Z dvojice MiG-29K a Su-27K byl nakonec, jak již dnes víme, vybrán ten druhý, i když nakonec se svého nasazení dočká i MiG.

 

Su-27KFoto: Su-27K alias Su-33 na palubě letadlové lodi / US Navy, Wikipedia

 

Palubní verze Su-27K je známá spíše pod označením Su-33 nebo v kódu NATO jako Flanker-D. Ostatně konstrukčních změn nebylo málo. Pro působení z letadlové lodi bylo zapotřebí přidat přistávací hák a zpevnit podvozek. Křídla je možno složit a zkrácena byla také délka letounu.

 

Muselo být vyřešena také ochrana před doslova spartánskými podmínkami na letadlové lodi a přidána byla také další výzbroj. Zřejmě nejviditelnější změnou jsou však kachní křidélka pro lepší stabilitu letounu v nižších rychlostech, která na původních Su-27 nejsou (připomeňme si, že z Admirála Kuzněcova se startuje za pomocí můstku).

 

Letounům Su-27 v po-sovětské éře se budeme věnovat v druhém díle článku…

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
VVS Datum: 03.10.2012 Čas: 13:40

Su-27S byl letoun pro vojenské letectvo neboli VVS SSSR. Letoun Su-27P byl letoun speciálně vyvinut pro PVOS SSSR (protivzdušná obrana státu) , a určitě nebyl narušitelem, ale naopak měl narušitele zachycovat, popřípadě likvidovat. Su-27P byl čistokrevný stíhač, a svého času jemu rovný byl na západě pouze F-15, ostatní stroje se s Su-27 v rovném souboji nemohli vůbec měřit! Su-30 vznikl z varianty stroje Su-27UB neboli dvoumístného bojově-školícího stroje (U-učebnoj, B-bojovoj), a první Su-30 byli nasazeny u PVOS SSSR jako velitelské mašiny ke strojům Su-27P ("mini AWACS"). A Letouny Su-27SK (to kačko znamená - komereční) byla verze na export pro Čínu, a Su-27UBK je totéž pouze dvojmístná verze)

avatar
HU Datum: 30.05.2012 Čas: 17:03

..a všechno t bylo k hov..nu, bo ani jeden si nečichne k letounům F16 a výše...(o jiných typech ani nemluvě :-)

avatar
asdf Datum: 28.05.2012 Čas: 17:09

SU-27 i mig-29 byli vyvyjeni jako pozadavek na novy stroj pro vybudovani vzdusne prevahy nasledne byli prijaty oba typy a byli rozdeleny na lehky a tezky :)

avatar
Michal Polák Datum: 28.05.2012 Čas: 10:52

Su-27 byl vyvíjen jako perspektivní frontový stíhač. Měl nahradit zastarávající Su-15 a doplnit MiG-29. Velikostně, respektive výkonostně patřil mezi MiG-29 a MiG-25/31. Na straně NATO se měl stát a nakonec také stal Su-27 protiváhou proti F-15. Hrozba většího množství Su-27 nakonec také vyústila ve vývoj nového moderního amerického stíhače F-22 Raptor, ale to je už jiná kapitola...

avatar
Manix Datum: 27.05.2012 Čas: 20:44

Nebyl Suchoj SU-27S náhradou spíše za Migy? V článku se píše, že byl náhradou za Suchoje 15/19/21... Su-19 myslím nebyl nikdy zařazen do výzbroje.

avatar
Left Datum: 27.05.2012 Čas: 15:31

Ano, ale dostali jsem nějaký Mi-35ky

avatar
asdf Datum: 27.05.2012 Čas: 14:27

jenom by bylo dobre zminit ze nam rusaci nabizeli za smazani dluhu naky pocet SU-27 a my jsme to odmitli stim ze jsme v NATO :)

avatar
Michal Polák Datum: 27.05.2012 Čas: 11:14

O Su-34 bude v dalším z článků...

avatar
Hubna Datum: 27.05.2012 Čas: 10:46

Joo, v těch sedmadvacítkách jsem měl vždycky celkem zmatek :) Nejradši mám Su 34, jestli se dá teda ještě počítat za verzi původního stroje.

arr