TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Vzducholoď JLENS: Radarový ochranný štít

Datum přidání 27.07.2013    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

U.S. Army se intenzivně připravuje na zavedení průzkumných a zaměřovacích vzducholodí JLENS (Joint Land Attack Cruise Missile Defense Elevated Netted Sensor) do výzbroje. Systém JLENS vyvinutý firmou Raytheon poskytne vojenským základnám či lodím bezkonkurenční výhodu v podobě radarového pokrytí až stovek kilometrů za horizont.

vzducholoď JLENS

Foto: Vzducholoď  JLENS / Raytheon

 

Uvedený systém je primárně určen k zachycení nízko letících cílů, např. rozrůstající se rodiny střel s plochou dráhou letu. Ostatně, tento problém jsme již načrtli v nedávném článku "Vozidla ACV a MPC ve světle nového pohledu na obojživelné operace".

 

Lodě nebo základny mohou vzhledem ke své výškové pozici monitorovat blížící se objekty pouze k hranici horizontu. Dále ovšem radarový paprsek vlivem zakřivení Země nedosáhne. A to je právě ta potíž: pokud je totiž lodní radar umístěn deset metrů vysoko, horizont se nachází ve vzdálenosti 11 kilometrů.

 

Moderní protilodní střely (3M55 Oniks) však na cíl útočí rychlostí Mach 2,5 – na hladině moře mají tedy rychlost 3060 km/h. Střela tuto vzdálenost překoná za pouhých 13 sekund. Roli hraje i výška letu útočících střel, ale střely 3M55 se pohybují jenom pět metrů nad mořskou hladinou. Z toho vyplývá, že obranné systémy lodí mají doslova sekundy na aktivaci nějakých protiopatření.

 

JLENSFoto: Infografika fungování systému JLENS. KLIKNI PRO VĚTŠÍ OBRÁZEK. / Raytheon

 

Jak z toho ven? Nejjednodušším řešením je umístění průzkumných senzorů bráněného objektu dostatečně vysoko. Podobnou ideou se řídí právě systém JLENS, jenž používá dvojici vzducholodí nacházejících se ve výšce tři kilometry nad tímto objektem – a z této pozice pak monitorují horizont ležící 200 kilometrů daleko.

 

Systém JLENS sestává z dvojice héliem naplněných vzducholodí o délce 74 metrů. Pod každou z nich je aerodynamické pouzdro s ukrytým radarem – jedna má přehledový radar, druhá zaměřovací.

 

Vzducholoď s přehledovým radarem dokáže odhalit celou škálu rozmanitých cílů: taktické balistické rakety, velkorážní rakety, střely s plochou dráhou letu, letadla, bezpilotní letadla, lodě, tanky, vozidla, mobilní raketomety atd. Druhá vzducholoď je pak schopna navést na nepřátelské cíle palbu vlastních zbraní.

 

Video: Promo JLENS / YouTube

 

JLENS má pracovat 24 hodin denně 30 dní v měsíci. Přehledový radar navíc pokrývá okolí v plném rozsahu – maximální dosah (např. co se týče letadel pohybujících se ve výšce) činí 550 kilometrů.

 

JLENS lze tímto de facto přirovnat k nízkonákladovému létajícímu přehledovému radaru AWACS. Podle informací zveřejněných na webových stránkách firmy Raytheon je ale provozování letadla AWACS až o 700 % nákladnější než systém JLENS.

 

V současné době uzavřela U.S. Army tzv. předběžné uživatelské testování EUT (Early User Testing). "Dokončené EUT ukázalo jak vyspělost JLENS, tak i to, že naši vojáci mohou tento systém použít kdykoliv a kdekoliv, jakmile to bude naše země potřebovat," prohlásil Dean Barten, produktový manažer JLENS při U.S. Army.  

 

Zdroj: Defence Update, Raytheon

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr