TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Vzdušné operace (1): Rychle na zemi, pomalu ve vzduchu

Datum přidání 23.02.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 1 komentářů    autor autor: Petr Woletz

Odhlédneme-li od občasného oboustranného špičkování příslušníků vzdušných a pozemních sil, dá se říct, že v současné době jde z hlediska významu o prakticky srovnatelné komponenty, z nichž ovšem každá zvládne určité spektrum činností, které se navzájem doplňují. Přitom cesta k jejich současné podobě byla diametrálně odlišná a není od věci si tento rozdíl pro začátek připomenout.

V soudobé vojenské terminologii bychom hovořili o bojovém vozu pěchoty. Tento je ovšem více jak 4,5 tisíce let starý a zůstal nám dochován díky pradávné sumerské kresbě . / Archív autora

  

Zabrousíme-li proti proudu času, abychom našli historicky nejstarší jednotky, tvořící předobraz dnešních pozemních sil, zřejmě nám na mysli nejprve vyvstane antika reprezentovaná třeba římskými legiemi nebo řeckými hoplíty. Dávno před nimi však působily vojenské jednotky v rámci raných civilizací na území dnešního Egypta, Indie či Číny. 

 

Dokonce už Sumer existující přibližně v letech 5300 až 2000 před naším letopočtem v oblasti označované jako Mezopotámie a považovaný za úplně první státní útvar, disponoval takovými výdobytky, jako byly kopiníci bojující v sevřené obdélníkové formaci zvané falanga (v překladu bitevní řada) nebo dokonce bojovými vozy.

 

Jenže ani v tomto případě nešlo o první válečníky, přičemž každé další hledání by nás vedlo dál a dál do historie, aniž bychom se nakonec dobrali konce. Bez uzardění tak můžeme prohlásit, že pozemní síly provázely člověka od počátků jeho existence.

 

Navíc lze s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit, že si už první bojovníci osvojili širokou škálu operačních činností, které se z principiálního hlediska příliš neliší od těch novodobých. Ačkoliv nelze tuto skutečnost verifikovat archeologickými nálezy, dá se spolehnout na racionální úsudek.

 

V lidské historii, kterou se jako pověstná červená nit táhnou neustálé konflikty, stály zprvu ad-hoc vytvářené, později i permanentní pozemní jednotky prakticky neustále tváří v tvář reálnému nebezpečí. Aby dokázaly adekvátně reagovat na vzniklý ozbrojený střet, nezbytně musely ovládat širší spektrum bojových činností, neboť jejich případný nezdar měl fatální následky jak pro samotné válečníky, tak i ostatní obyvatelstvo.


Foto: Výjimku z čistě novověkého použití vzdušných prostředků pro armádní účely tvoří čínské „nebeské lucerny", u nás známé spíše coby balónky štěstí. Tyto malé nepilotované horkovzdušné aerostaty používal tehdejší významný stratég Ču-ke Liang (181 – 234) pro předávání signálů na bitevním poli. / Archív autora

 

Nás však zajímají vzdušné síly a jejich operační schopnosti. Začneme-li důležitými událostmi, bezprostředně předcházející jejich zrodu, musíme nejprve konstatovat ono okřídlené "Cherchez la femme" neboli "za vším hledej ženu". Navíc s mírně pikantním nádechem, když prozradíme, že nešlo ani tak o dotyčnou, ale její spodní prádlo. Ve Francii, ze které ostatně onen okřídlený výrok pochází, totiž sušila nad ohněm kousky ze svého šatníku manželka Josepha-Michela Montgolfiéra (1740 – 1810).

 

Toho ovšem více než samotné textilie zaujal fakt, že se při tomto procesu některé z nich nafukují, vytváří jakési „kapsy" a posléze se dokonce začínají mírně vznášet. Veškerá dráždivost celé příhody tím sice končí, ale začíná cesta ke splnění odvěkého lidského snu o létání.

 

Joseph ihned po tomto pozorování někdy na podzim 1782 započal první úspěšné experimenty s asi metrovou krychlí potaženou hedvábím. Mylně věřil, že ji nadnáší kouř z ohniště, respektive v něm obsažený dosud neznámý speciální plyn, jenž nazýval „levity", což lze volně přeložit českým slovem lehkost. Hned na počátku ovšem správně vytušil vojenský potenciál skrytý v zařízení, jehož vývoj právě odstartoval.

 

Foto: Zřejmě první dochovaná kresba padáku neznámého italského myslitele z roku 1470. Jen o něco později ve svých poznámkách zobrazil stejné zařízení také proslulý renesanční vědec Leonardo da Vinci. / Archív autora

 

V té době se totiž Španělé s pomocí Francouzů během takzvaného Velké oblehání (1779 – 1783) opět neúspěšně pokoušeli dobýt již dříve ztracenou „Skálu" neboli Gibraltar. Vizionářsky uvažující Montgolfiér věřil, že by létající stroje mohly přepravit pěchotu přímo na území pevnosti a tím konečně překonat obranu v té době pozemními i námořními silami fakticky nedobytného objektu.

 

Nakonec ovšem zůstal v tomto směru Joseph pouze u teorie. Podstatné ovšem je, že jen o necelý rok později s bratrem Jacques-Etiennem (1745 – 1799) představili světu výsledek svého bádání v podobě aerostatu (stroje lehčího než vzduch) ve tvaru zeměkoule o objemu téměř 800 metrů krychlových a váze 225 kilogramů. A to rovnou při veřejném letu 4. června 1783 před zraky královského dvora v čele s Ludvíkem XVI a jeho chotí Marií Antoinettou. Jak je všeobecně známo, napoprvé na jeho palubě pro jistotu cestovala pouze trojice hospodářských zvířat.


Méně se ovšem ví, že shodou okolností ve stejném roce, po řadě nerealizovaných teoretických návrhů středověkých myslitelů, poprvé úspěšně použil padáku vědec a vynálezce Louis Sebastien Lenormand (1757 – 1837). Pravda, historicky první parašutista neseskočil z létajícího objektu, ale z věže pařížské observatoře. I přesto šlo o velmi důležitý počin, neboť tento vynález svým dílem přispěl k rozvoji letectví. Především by však bez něj pochopitelně nešlo provádět soudobé vzdušně-výsadkové i některé speciální operace.


Málo kdo ví, že historicky první vojenský pilotovaný stroj l'Entreprenant najdeme nedaleko našich hranic. Rakušané ho totiž ukořistili revoluční armádě ze země galského kohouta v bitvě Würzburgu v roce 1796 Rakušané a díky tomu se nám dochoval jako cenný relikt prvopočátků vzdušných operací ve sbírkách Vojenského historického muzea ve Vídni. / Archív autora

 

Zajímavé je, že i přes teoretické úvahy Josepha bratři Montgolfiérové nakonec svůj balón nikdy vojensky nevyužili. Ale absolvování letu na palubě jejich vynálezu inspirovalo v tomto směru jiné obyvatele Francie, jako byl například vědec a posléze politik Louis-Bernard Guyton (1737 – 1816).

 

Revoluce, která v zemi galského doslova zuřila mezi lety 1789 až 1799, vedla k prvnímu vojenskému využití tehdy již vodíkem plněných aerostatů. Stroj nesoucí název l'Entreprenant (česky podnikavý) se coby prostředek vzdušného průzkumu zúčastnil bitvy u belgického města Fleurus v roce 1794 i o rok později obléhání německé Mohuče.


Na popud revolučního Výboru pro veřejnou bezpečnost reprezentovaného v tomto směru především právě Guytonem začala vznikat dokonce celá balonová letka. Ačkoliv měla pouhých 26 mužů a tři balony, lze ji považovat za historicky nejstarší jednotku vzdušných sil na světě.

 

Neměla však dlouhého trvání, neboť paradoxně už v roce 1799 utlumil a o tři roky později dokonce úplně zastavil její činnost jinak geniální stratég Napoleon Bonapart, jenž se v té době blížil vrcholu své moci. Tím došlo na několik desítek let k přerušení veškerého vojenské dění v oblacích nejen ve Francii, ale fakticky i na celém světě.

 

Pokračování příště

 

Zdroj: Monash university
Gillispie, Ch. The Montgolfier Brothers, and the Invention of Aviation. Princeton University Press. 1983.
Richardson, J. War, science, and terrorism: From laboratory to open conflict. Portland. 2002.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 26.02.2016 Čas: 21:49

Špičkování mezi modrými a zelenými končí při prvním přivolání si CAS nebo evakuaci raněných. Naopak to platí při osvobozování pilotů.
Doufám, že se tohoto článku nechopí někdo z resortu MO, abychom se náhodou v další vlně nedostali zpět do roku 5300 před naším letopočtem :-D

arr