TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Znovuvzkříšení ABL: Drony s lasery proti raketám

Datum přidání 23.08.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Protiraketová agentura MDA (Missile Defense Agency) Spojených států plánuje restartovat projekt vzdušného laseru ABL (Airborne Laser). Výkonné laserové zbraně nově neponesou obří Boeingy 747 ale ve vysokých výškách operující bezpilotní letadla.

YAL-1A

Foto: Boeing YAL-1 byl program vzdušného laseru umístěného v dopravním letadle Boeing 747-400F; větší foto / Public Domain

 

Nereálný ABL

Program ABL běžel mezi roky 2001 až 2011. Program si kladl za cíl vyvinout zbraňový systém schopný pomoci laserového paprsku ničit balistické rakety, především krátkého a středního doletu. Jako nosič megawattového chemického laseru COIL (Chemical Oxygen Iodine Laser) posloužil přestavěný dopravní letoun Boeing 747-400F.

 

ABL skončil neúspěchem z důvodů několika zásadních problémů. Pořízení a provoz "laserových boeingů" se ukázal jako příliš finančně náročný. Pro operační provoz se počítalo minimálně s 10 až 20 letadly, při jednotkové nákupní ceně 1,5 miliardy dolarů a při jednotkových ročních nákladech na provoz 100 milionů dolarů.

 

Výkon laseru ABL dokázal navíc efektivně a spolehlivě ničit cíle, tedy balistické rakety, na vzdálenost pouze několika desítek kilometrů. Počítalo se přitom s ničením balistických raket hned po startu, kdy jsou rakety nejzranitelnější a lehce zaměřitelné (velká infračervená stopa z motorů). Boeing s laserem proto v případě operačního nasazení musel operovat velmi blízko protivníka.

 

"Problém byl se startovací fázi... musíš se dostat dost blízko," vysvětluje hlavní problém zrušeného programu ABL Frank Kendall, šéf pro zadávání veřejných zakázek v Pentagonu. "Dostanete měkčí cíl. Pomocné motory, raketa sama o sobě, to vše dělá mnohem zranitelnější cíl, než při návratu do atmosféry. Ale pokud jste dost blízko, aby jste sestřelil raketu, jste také dost blízko, aby po vás začal protivník střílet."

 

Video: Airborne Laser se ukázal jako nepoužitelný v boji. / YouTube

 

Boeing nahradí výšková bezpilotní letadla

Protiraketová agentura chce nyní jít jinou cestou a zaměřit se především na schopnost zbraňového systému přežít na moderním bojišti. Mezi roky 2018 a 2019 proběhnou koncepční práce a inženýři vytipují nejnadějnější přístupy a technologie. V roce 2021 vzlétne technologický demonstrátor s laserem o nízkém výkonu. Kdy (a zda vůbec) zavede Pentagon nový vzdušný laser do výzbroje, není rozhodnuto.

 

Podle tiskové zprávy MDA se agentura při koncepčních pracích zaměří na vysoko letící bezpilotní letadla s dlouhou výdrží ve vzduchu - tedy kategorie HALE (High Altitude, Long Endurance). Podobnou práci může zastat například experimentální bezpilotní letadlo Boeing Phantom Eye schopné létat ve výšce téměř 20 000 metrů po dobu několika dní.

 

Podle viceadmirála Jamese Syringa, ředitele agentury MDA, je právě výška 20 000 metrů (65 000 stop) ideální pro letecký laser. "S novou platformou musíme být stovky kilometrů od cíle, v mnohem větší nadmořské výšce po delší dobu. 65 000 stop je podle nás výška, kde musíme být," uvedl viceadmirál Syring.

 

Díky řídkému vzduchu má laser mnohem větší dosah, než v nižších hustších vrstvách atmosféry. I přesto, pro účinný dostřel stovky kilometrů je požadován laser o výkonu několika MW.

 

Video: Phantom Eye je experimentální letadlo na vodíkový pohon. Ve své konečné podobě unese náklad až 1000 kg a vydrží ve vzduchu deset dní. / YouTube

 

Technologie laserových zbraní jde kupředu

Výkonová hustota laseru ABL v letadle B747 dosahovala 55 kg/kW - tedy na vygenerováni laserového paprsku o výkonu 1kW bylo zapotřebí 55 kg vlastní hmotnosti laseru. Samotný laser, nádrže s chemickými látkami i potřebné vybavení proto mělo hmotnost 77 tun.

 

Nejmodernější lasery s pevným pracovním prostředím SSL (Solid-State Laser) dosahují v laboratořích výkonovou hustotu 35-40 kg/kW. MDA plánuje dosáhnout zvýšení výkonové hustoty o jeden řád a konečným cílem je hodnota pouhých 2 kg/kW. Laser o výkonu 1MW bude mít hmotnost pouze 2000 kg, dostatečně nízká hmotnost pro umístění na bezpilotní letadla. Například General Atomics MQ-9 Reaper unese náklad až o hmotnosti 1700 kg.

 

Podle viceadmirála Syringa je před inženýry ještě spousta práce. Ke konstrukci podobě výkonných laserů však nejsou potřebné žádné "exotické" technologie. Otázkou je tedy doba vývoje podobných zbraňových systémů.

 

"Je podobný systém v realitě možný? Ano!," myslí si Mark Gunzinger, odborník na laserové technologie a člen think-thanku Centrum pro strategické a rozpočtové posudky CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments). "Technologie umožňuje vyvinout a snad i nasadit polovodičový laser o výkonu 300 kW do pěti let. Vývoj a umístění polovodičových laserů do výškových bezpilotních letadel, které budou pravděpodobně vyvinuty zcela nové, potrvá samozřejmě déle."

 

Potenciál "laserových dronů" je z vojenského hlediska obrovský. Již dnes existuje výzkum bezpilotních letadel schopných operovat ve velkých výškách po dny nebo dokonce týdny.

 

Drony s lasery mohou vytvořit nad zájmovou oblastí hustou síť, která bude účinná nejen proti raketám (včetně raket protivzdušné obrany nebo raketám vzduch-vzduch), ale i proti jiným vrtulníkům, letadlům či dokonce pozemním cílům.

Zdroj: Breaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
shal Datum: 25.08.2015 Čas: 16:58

Arccos: Však to nikdo ani netvrdí. reaper není na to určený a Phantom Eye je další prototyp. Letoun určený pro nošení těchhle laserů ještě neexistuje.

avatar
Arccos Datum: 25.08.2015 Čas: 14:35

Možná se jim podaří vyvinout laser s výkonem 1MW a hmotností 2t, jak je naznačeno v článku. Jenomže megawatový výkon nikam na dron velikosti Phantom Eye nebo Reapera nenainstalujete...

avatar
shal Datum: 24.08.2015 Čas: 23:33

Adanedhel: Chemické lasery se obecně používají v průmyslu.

avatar
Adanedhel Datum: 24.08.2015 Čas: 21:09

V pořádku, tomu jsem porozuměl. Takže z proramu ABL se prostě nedaly vyvodit nějaké závěry a řešení, krom toho, že to je prostě na létání k ničemu ? A teoreticky, mají tyto chemiské lasery na nějaké stacionární pozici nějaké výhody, či je to slepá větev jako taková ?

avatar
Jan Grohmann Datum: 24.08.2015 Čas: 19:34

S chemickými lasery MDA pro drony nepočítá. Budoucnost je v laserech s pevným pracovním prostředím (Solid-State Laser). Jde o jinou technologii. SSL nepotřebují ke svému provozu chemickou látku, pouze elektrickou energii. Počet výstřelu tak je prakticky neomezen, tedy omezen jen množstvím paliva, které využívá generátor elektrické energie na palubě.

avatar
Adanedhel Datum: 24.08.2015 Čas: 19:02

Hmm, mně to nutí zamyslet se, jak asi technologie pokročila, když po vyhodnocení programu ABL dělají to, že tuto technologii nacpou do menších letadel ? Není to zajímavé ? Může mi někdo říci svoje vlastní postřehy, doměnky ?

arr