Ruský 125mm kanon 2A82-1M pro tank Т-14 Armata

Ruský 125mm kanon 2A82-1M pro tank Т-14 Armata
Prototyp 125mm tankového kanónu 2A82 vyvinutého společností AO "Závod No 9" na zkušebním stendu / Aleksej Chlopotov

Ruský blog Gur Khan útočí! zveřejnil zajímavé informace o novém ruském 125mm tankovém kanónu 2A82, resp. jeho nejnovější verzi 2A82-1M. Kanon 2A82-1M je nainstalován na tancích T-14 Armata. Překlad materiálu zajistil Milan Vašíček.

Díky marketingovému projektu „Armata“ byl kanon 2A82-1M použitý na tanku T-14 označován jako nejmocnější a nejmodernější ruská tanková zbraň. Je to opravdu tak?

Obecně platí, že v počátcích devadesátých let začaly první zvěsti a diskuze o novém kanónu kalibru 125 mm pro ruské tanky. A není divu. Faktem je, že dělostřelecké vývojové centrum OKB-9 z Jekatěrinburg [součást koncernu Uralvagonzavod] byl poté pověřen vytvořením tzv. „Duplexu“ ‒ dvou zbraní s různými kalibry, ale vyrobených podle stejné technologie a podobné konstrukce.


Počítačový 3D model kanonu 2A82  / UKBTM

Kanonem 2A83 ráže 152 mm se plánovalo vybavit perspektivní ruský tank T-95, který se právě začal vyvíjet v těch letech. Ale 2A82 ráže 125 mm byl určen pro zcela jiné účely, jmenovitě na modernizaci starších tanků [T-72, T-80 a T-90] .

Předpokládalo se, že v extrémních případech [2A82] snadno nahradí obvyklý 2A46 (D-81), a to jen s mírnou úpravou bojových prostorů tanků T-72, T-80 a T-90.

V roce 1995, po výsledcích bojů v Čečensku, navrhuje hlavní designér UKBTM [Uralská konstrukční kancelář dopravního strojírenství] Vladimír Potkin instalaci kanónu 2A82 do tanku T-90 s vylepšeními z projektu „Točnost-85“.

Podle jeho názoru toto vylepšení zvýší dálku efektivní střelby s běžnými i nově vyvíjenými s projektily o délce do 900 mm (projekt „Vakuum“).

Kanón 2A82-1M s autofretovanou a částečně pochromovanou hlavní používá všechno zavedené střelivo ráže 125 mm a nové perspektivní střelivo. Zejména jde o podkaliberní protipancéřové střelivo 3BM69 "Vakuum-1" (penetrátor z uranové slitiny), 3BM70 "Vakuum-2" (penetrátor z wolframové slitiny) s délkou projektilu 900 mm se zvýšenou prachovou náplní.
 
Proto je komorová část vývrtu hlavně doplněna přídavnou kuželovou částí posunutou vpřed k zaražení vodící obroučky projektilu a dělo je vybaveno novu automatikou nabíjení.  Dále pak jde o náboj s OF střelou se šrapnelovým účinkem s programovatelným zapalovačem OFŠ (3VŠ) "Telnik" a PTŘS 3UBK21 "Sprinter". 

Aby se vyhovělo požadavkům na pevnost a životnost hlavně při zvýšených tlacích a teplotách hoření prachových plynů, je nábojová komora od závěrového konce hlavně, která je v interakci s vodícím nákružkem střely, zakřivena a hladce spojena s přilehlými částmi nábojové komory.


Kolébka 1, hlaveň 2, zadek hlavně 3, vertikálně se pohybující závěrový klín 4; větší foto  / UKBTM

Obrázek 2 a obrázek 3. Kliky 5, dřík 8, zádržka dříku 9, dvě zákluzové brzdy 10, vratník 11, otvírací mechanismus závěru 12 s pouzdrem 6; větší foto, větší foto  / UKBTM

Obrázek 4. Pružinové západky pouzdra; větší foto  / UKBTM


Obrázek 5; větší foto  / UKBTM


Obrázek 6 a Obrázek 7 / UKBTM

V nábojové komoře vývrtu hlavně jsou vytvořeny dva kuželovité úseky (obrázek 5), které umožňují střelbu z kanónu jak střelivem pro 2A46-M (úsek «а» (obrázek 6) a «б», (obrázek 7) , tak nově vyvinutým střelivem s většími výkony (úsek «в»).

Tvar přechodového kužele («а», obr. 6) je zakřivený, plynule spojený se sousedními kuželovými úseky, dodatečný přechodový kužel «в», (obr. 7) je posunut k ústí hlavně o délku, které umožňuje v nábojové komoře uložit zvětšenou prachovou náplň protipancéřového náboje o zvýšeném výkonu.

Aby se snížilo zaplynění bojového prostoru tanku při střelbě, je zajištěno řízené otevření klínu a extrakce vystřelené nábojnice po ukončení předkluzu, až když většina prachových plynů vytekla z hlavně. Během této doby je hlaveň zbavena prachových plynů.

Zadržení otvírání závěrového klínu po výstřelu je umožněno díky užití pružinového otvíracího mechanismu závěrového klínu, zádržky dříku 9 (obr. 3), zadržujícího dřík  8 a pružinové západky 7 (obr. 4). Napínání otvírací a zavírací pružiny se děje za předkluzu.

Při předkluzu pouzdro 6 otvíracího mechanismu závěru narazí na doraz upevněný na kolébce a zatlačuje se do zadku hlavně 3 a stlačuje otvírací a uzavírací pružiny. Dřík 8 je současně držen zádržkou dříku 9. Tím se nepohybuje se a neposouvá (neotvírá) závěrový klín 4.

Na konci předkluzu pružinová západka 7 (obr. 4) zastaví pouzdro 6 (obr. 3) vzhledem k zadku hlavně 3 a doraz na kolébce vyjde ze záběru s otvíracím mechanismem závěru. Když se hlaveň dostane do polohy k vyhození nábojnice, vyšle se povel na otevření závěrového klínu 3, po kterém se uvolní dřík 8 a předá energii stlačené otvírací pružiny k otevření závěrového klínu 4 prostřednictvím kliky 5.  

Na konci otevírání klín narazí na vyhazovače, které vyhodí nábojnici. Dřík 8 vyjde se záběru s pouzdrem 6 (obr. 3) pružinovou západku 7 (obr. 4), čímž se uvolní zavírací pružina. Závěrový klín se pod tlakem zavírací pružiny zachytí o záchyty na vyhazovačích a zůstane otevřený.

Od okamžiku výletu střely z vývrtu do vyhození nábojnice dojde k poměrně dlouhé době, která dovoluje značnému množství prachových plynů opustit vývrt hlavně, což vede k tomu, že zaplynění v bojovém prostoru i v případě střelby s zvýšenou prachovou náplní nedosáhne nebezpečných hodnot.

K zajištění vysokých výkonnostních charakteristik nové generace tankových kanonů bylo nutné vyřešit nejnovější technologické procesy: výroba vysoce pevných ocelí se zvýšenými kvalitativními požadavky, autofretáž hlavní [speciální tlakový proces ke zvýšení pevnosti hlavní zatěžovanými vysokými tlaky], chromový povlak vývrtu hlavně odolného vůči erozi k dosažení požadované životnosti, pochromování část vývrtu, která zajišťuje lepší přípravu povrchu vývrtu pro pokovování chromem; pochromování nábojové komory umožňující dosažení požadované čistoty povrchu přechodových kuželů vývrtu hlavně; testování kvality materiálu hlavně; výroba vysoce přesných hlavní o délce až sedm m z ocelí se zvýšenou pevností.

Při navrhování, výrobě a testování moderních dělostřeleckých systémů se široce využívají nejrozšířenější nejnovější technologie CAD, CALS, digitální technologie pro sledování a zaznamenávání stavu vývrtu hlavní při výstřelu. 


Větší foto  / UKBTM

Dynamika rozvoje TTD tankových dělostřeleckých zbraní.

Graf 1: Změna úsťové energie dělostřelecké zbraně (AO)
Úsťová energie, MJ;
Změna úsťové energie;
Roky.

Graf 2: Změna maximálního tlaku ve vývrtu hlavně dělostřelecké zbraně (AO)
P, MPa.

Graf 3: Změna pevnosti materiálu hlavně dělostřelecké zbraně (AO)
Svislý sloupec v MPa;
Vodorovné hodnoty - roky.

Zkouška prototypu nového tankového kanónu 2A46 byla naplánována na rok 2003. Za tímto účelem byl ve stejném roce vyroben prototyp zbraně a náhradní hlavně. Objem předběžných testů prováděných na jediné chromované „hlavni“ byl 505 výstřelů.

Současně byly zhotoveny makety nového střeliva se zvýšenými výkonovými charakteristikami. Byly testovány v rozsahu 55 ran. Testování v terénu vyžadovalo velké množství měření k určení pevnosti, spolehlivosti a přesnosti funkce kanonu, zavedení moderních digitálních metod pro záznam a zpracování výsledků.

K vyřešení těchto problémů v rámci ROC [zkušebně-vývojové práce] „Balistika-1“ byl vytvořen softwarový měřící komplex.

Pro zavedení zbraně bylo vytvořeno sedm automatizovaných pracovišť: pět pracovišť bylo instalováno na FSUE [Společný státní federální podnik] „Závod č. 9“ a dvě na SPE [Vědecký a průmyslový podnik] „Ozon-T“. Velkou část práce na měřicích přístrojích a pozemních zařízeních vykonal zvláštní projektový úřad pro měřící zařízení FSUE „NTIM“  [FSUE Ocelářský zkušební ústav v Nižním Tagilu].

Pro ilustraci uveďme množství snímaných informací: tenzometrické snímání [pro měření mechanického napětí] bylo provedeno ve 14 řezech v axiálním a tangenciálním směru, pro které bylo na hlaveň namontováno 28 snímačů včetně senzoru upevněného přímo na ústí.

Od podzimu 2006 byly provedeny testy na funkčním vzorku kanonu v rozsahu 787 výstřelů; na dvou prototypech 613 a 554 výstřelů.

 


Větší foto  / UKBTM

Srovnatelné charakteristiky analogů

Graf 1: Úsťová energie
MJ
A46M, 2A46M SB, 2A82, L55, XM291

 

Graf 2: Hmotnost, kg
A46M, 2A82, L55


 

Tabulka
Kanony: 2AM, 2A82, L-55;
Hmotnost elevačních částí, kg;
Hmotnost hlavně, kg;
Délka hlavně, m;
Tuhost;
Úsťová energie, MJ;
Objem nábojové komory, l;
Hmotnost prachové náplně, kg;
Brzdný odpor, t;
Délka zákluzu, mm;
KIM, kJ/kg;
Měrné zatížení hlavně, kJ/kg.

Podle výsledků provedených prací 2A82 zbraň na technické úrovni překonala 1,2-1,25× domácí a zahraniční protějšky. Takže její úsťová energie je 15,3 MJ, což je výrazně vyšší než u nejbližšího západního rivala Rheinmetall Rh-120 / L55, při čemž ruské kanony jsou více než o tunu lehčí a mají kratší hlaveň [otázkou je životnost a přesnost {i vlivem střelby} ruských a západních kanonů].

Přesný počet kanónů 2A82 produkovaných závodem č. 9 není znám. Po dlouhou dobu byla tato zbraň pouze ve třech vyhotoveních: prototyp a dva zkušební vzorky, jak bylo zmíněno výše. A jedna z kopií (pravděpodobně funkční vzorek) byla v prvních letech po roce 2000, na zakázku dělostřeleckého závodu UKBTM, ve zkušebním provedení instalována na tank T-72B.

O několik let později, v roce 2013, Závod č. 9 okamžitě oznámil tři tendry na nákup polotovarů hlavní typu 2A82.01-101 v závodě Volgogradské Barrikády, celkem 25 kusů. Není známo, kdy šly kanony vyrobené z těchto polotovarů.

Rovněž není známo, zda byly nové zbraně vyrobeny v období 2006 až 2012 (nejspíše ne). Je třeba připomenout, že kanon 2A82 kalibru 125 mm byl projektován především k přezbrojení tanků T-72, T-90 a T-80.

V roce 2010, po změně priorit v ruském ministerstvu obrany, byla práce na Tanku „Objekt 195“ s nejsilnějším 152mm kanonem byla přerušena. V rámci konstrukčních a vývojových prací projektu „Armata“ začala UKBTM projektovat jeho „lehkou“ verzi – tank „Produkt 148“, jehož hlavní zbraní se měla stát právě 2A82. Nicméně nový tank získal nabíjecí automat zcela odlišného provedení, který spolu s bezosádkovou věží předurčoval potřebu dalšího vývoje samotné zbraně 2A82.

Tyto úpravy však byly malé – jsou spojeny výlučně s úpravou zbraně pro nové pracovní prostředí [tanku T-14]. V tomto směru jako zbytečné bylo odstraněno proplachování hlavně [stlačeným vzduchem; kvůli odstranění horkých zbytků hoření z nábojové komory], což se projevilo ve zvýšení rychlosti střelby.

Modernizovaný kanon získal index 2A82-1M. Jeho výroba začala počátkem roku 2014. V polovině prosince 2013 Závod č. 9 zakoupil sedm výkovků – polotovarů v závodě Volgogradské Barrikády, polotovary 2A82-1M.01-101 se specifickým označením „A“ v zadávací dokumentaci.

Dalších šest polotovarů bylo zakoupeno v červnu roku 2017. Celkem 13. Toto číslo se překvapivě shoduje s počtem vyrobených tanků T-14 do roku 2015 včetně.

První tank T-14 byl zhotoven ve vývojovém závodě UKBTM – cechu č. 540, zbytek v cechu č. 130 „Uralvagonzavod“ (9. května 2015, pouze sedm T-14 tanků prošlo Rudým náměstím). Zdá se, že vybavení těchto tanků bylo později dokompletováno.

Ale proč bylo v roce 2017 zakoupeno šest polotovarů hlavní? Možná byl tento nákup antedatován [opatřen jiným datem nákupu] (což je nepravděpodobné) nebo pro montáž kanonů v roce 2014 byly použity hlavně z dříve vyrobených 2A82 a v roce 2017 bylo zapotřebí vyplnit tuto mezeru a tanky „přehlavňovat“. Možná to souvisí s finanční úsporou, o čemž budu mluvit v následujících článcích.

A konečně, koncem prosince 2017 N-9 zakoupila dalších 24 hlavňových polotovarů. Tyto hlavně se zřejmě dostanou do nových tanků T-14 – těch samých, na základě smlouvy o „asi 100 jednotkách“, která byla oznámena v roce 2016.

24 + 12 = 36 je přibližně kompletní prapor [tanků T-14]. Současně na veletrhu Armija 2018 náměstek ministra obrany Ruské federace Alexej Krivoručko sdělil: „Dnes byla podepsána smlouva pro 132 tanků T-14 a T-15. Prvních devět tanků, které obdržíme v tomto roce, budou sériové tanky. Do konce roku 2021 bude smlouva splněna.“

Nicméně ani jedna „Armata“ v roce 2018 nebyla předána ruské armádě. Posouvá se to na 2019 a následující roky.

Komentář AN: Podle ruských médií v letošním roce začnou státní zkoušky tanků T-14 Armata. Pokud dopadnou úspěšně, Armata bude přijata do výzbroje ruské armády.

O autorovi: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Zdroj: Gur Khan útočí!

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruský tank T-14 Armata: Drahá budoucnost ruské armády

Ruská armáda se připravuje na zavedení nového hlavního bojového tanku T-14 Armata. Tank svými výkony ...

Dělo ráže 152 mm pro ruské tanky Armata?

Ruská média oživují myšlenku instalace tankového kanónu ráže 152 mm na vyvíjený ruský tank T-14 ...

Německý 130mm kanón proti ruskému tanku T-14 Armata

Nový ruský tank T-14 Armata probudil západní země z “tankové” letargie. Například Německo a Francie ...

Ruské tanky T-14 Armata ve výzbroji po roce 2020

Podle ruského deníku Izvestija vyvíjený ruský hlavní bojový tank T-14 Armata vstoupí do výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • Slavoslav
    19:09 09.01.2019

    par slov k vykonu kanona kedze som si po dispute s jj284b uvedomil par veci ktore by tu bolo dobre ozrejmit

    jednym z parametrov ako hodnotit vykon tankoveho kanona je ustova energia. Vzorec je zjednodusene:

    E=1/2*m*v^2

    kde "m" a "v" mozeme zase zjednodusit a vztiahnut k samotnej strele letiacej na ciel.

    Z pohladu na vzorec je jasne ze najlepsie je mat tazku a rychlu strelu kde rychlost ma vacsi vplyv kedze ten rastie kvadraticky (na druhej strane tatto rychlost so vzdialenostou klesa kym hmotnost zostava).

    Problemom rychlosti je, ze pri sucasnych konstrukciach nabojov pomaly narazame na fyzikalne limity. Strelu ako taku totiz urychluje sila vyvolana tlakom prachovych plynov na jej dno. Predpokladam, ze kazdy pozna priebeh tlaku plynov v hlavni. Ak chceme strele udelit vacsiu rychlost mame tieto moznosti:

    1- zvysit tlak, tu narazame na materialove obmedzenia hlavne kde su potrebne vysokopevnostne materialy. Zvysit hrubku stien nam totiz nepomoze, vplyvom vysokych tlakov by aj tak doslo k trvalej deformacii vyvrtu a hlaven by sa znehodnotila i ked by samotna nepraskla. Ciastocne sa sice tato trvala deformacia (v ramci tolerancii) pouziva tzv autofretacia, ale i tato metoda ma svoje limity. Je mozne pouzit i fretovane hlavne kde sa hlaven sklada z duse a plasta ktore su na seba nalisovane s presahom. Plast potom na dusu vyvodzuje predpetie v opacnom smere ako je namahanie od vystrelu a hlaven dokaze vydrzat vacsie tlaky no je to drahe a narocne na vyrobu.

    2- podrzat vysoky tlak na dlhsom casovom useku, myslienka dobra, ale narocna na prevedenie. Prachove zrna maju svoju rychlost horenia a od isteho okamihu sa strela zacne pohybovat prilis rychlo na to, aby dokazali generovat dostatok plynu a tlak zacne klesat. Da sa to ciastocne regulovat a mame rozne degresivne ci progresivne horiace prachy no kedze nevieme regulovat aktualne mnozstvo horiacej zmesi skutocnycm riesenim by boli az rozne chemicke kanony kde by hnacia zmes mohla byt davkovana v presne urcenych miestach a davkch pocas samotneho vystrelu.

    3- znizit vahu strely, moze a nemusi zafungovat s tym ze to zhorsi schopnost strely si tu energiu zachovat takze vzhladom na konstrukcne obmedzenia z bodu 1 a 2 je snaha urobit co najtazsiu a najkompaktnejsiu moznu strelu. Laboracia s vahou je cela veda kedze ovplyvnuje priebeh tlaku ktory ma svoj limit a teda je uzko prepojena s volbou prachu

    4- najjednoduchsie a stale aplikovane riesenia ktore mozeme vidiet ako trend vyvoja tankoveho kanona su:
    - predlzit hlaven cim dosiahneme dlhsi casovy interval pocas ktoreho budu plyny urychlovat strelu az kym nenarazime na limit kde je ta sila mensia ako pohyb voci odporu proti pohybu strely v hlavni (ak si dobre spominam ked sa robil vypocet pre 8x57 tak strela by zastala cca po 8 mich metroch ak by bola dost dlha hlaven)
    - zvysit priemer hlavne cim sa kvadraticky zmeni plocha na ktoru bude ten tlak posobit a strelu urychlovat

    velmi zjednodusene a dufam ze som tam nepsravil ziaden hruby kiks :)

    • Jirosi
      22:52 09.01.2019

      Jen bych ti doplnil, že to vše má ještě jeden limit. A to ten, že to musíš namontovat do tanku z omezenou hmotností(velikostí).
      Což ti značně limituje velikost nabíjených střel, aby si jich vezl rozumný počet.
      Toto lze řešit pomocí dělených střel, jenže to zase omezuje výkony náboje. Tedy dostáváš se do smyčky. Má smysl osazovat na vozidlo větší ráži, když nebude mít dost munice, nebo dostatečně výkonou munici?
      Stejně tak limitem pro použitou střelu nebude jen rychlost(energie) jakou ji dokážeš vymést z hlavně, ale taky to jakou maximální energii(tlakem) dokáže působit na ochranu nepřítele. Případně, můžeš použít i jiný druh munice než APDSFS.

    • jj284b
      06:54 10.01.2019

      a este si zabudol na to ze take delo musis dobre stabilizovat, aby vystrel nemal negativne ucinky na ostatne systemy tanku...

      Predlzovat hlaven dela tiez nie je najlepsi napad, lebo to potom obmedzi schopnost tanku manevrovat v "uzavretych priestoroch" ako napr v mestach ci v lese..

      • Slavoslav
        07:03 10.01.2019

        nespomenul som toho kopu a este aj temu ktoru som nacal som zjednodusoval ako to slo. Nemam ambiciu v jednom prispevku popisat celu konstrukciu tanku a dokonca ani dela samotneho.

    • fenri
      07:49 10.01.2019

      Mimochodem se mi pánové zdá, že v té urputné disputaci s jj284 jste si všichni navzájem tak trochu nerozuměli a tak trochu tam motali dokupy kinetickou energii a hybnost. Teď s ní trochu mimochodem přišel až Slavo v příspěvku 19:09.
      Mimochodem myslím si, že jedna z cest jak relativně snadno částečně zvýšit efektivitu tankové munice je zapracovat na vnějším balistice těch střel. Přecijenom pohled na celou řadu tankové munice vede k jistým pochybám o jejich balistickém koeficientu a řekl bych, že trocha mazlení se s tvarem by mohla přinést lepší trajektorii letu (plošší křivku), vyšší přesnost na větších vzdálenostech a pomalejší snižování kinetické energie na větších vzdálenostech.

      Narážím na rozdíl (třeba) mezi Grendelem a 7.62x39 (ve smyslu tvarování střely a z toho plynoucích benefitů Grendelu)..

      • Slavoslav
        08:42 10.01.2019

        hovoril som stale o energii kedze aj v clanku sa meria vykon kanonu v Jouloch a myslim, ze jej vzorec sa tam mihol viac krat a nie len v tom prispevku z 19:09

        ono cela ta disputa bola de facto blbost kde si zrejme jj284 neuvedomil, ze sa hovori o vykone a nie rychlosti pripadne chcel nahradzat kineticky posobiace projektily municiou s inym sposobom posobenia ako hlavnou tankovou vyzbrojou.

        btw, sipka zas s odporom vzduchu na tom az tak zle nebude. Najma ak by ju opatrili bleeding base na redukciu odporu sania. Nevie niekto ci sa to robi?

        • fenri
          09:43 10.01.2019

          Mě jde hlavně o to dno. na čumáku tolik nezáleží. Dokonce si myslím, že BB na zadek je pro tohle zbytečnost (tanky střílí max. na 5 km a to spíš papírově. Ale nějaký boat tail by nic nestál a mírné zlepšení za hubičku by mohl přinést.

        • jj284b
          12:38 10.01.2019

          tak hlavne by si si mal uvedomit ze ta "sipka" je tu len od cca 60tych rokov, a predtym sa pouzivali ine KE projektily.. nikde nie je zarucene ze APFSDS budu primarne projektily na nicenie tazkej obrnenej techniky aj v buducnosti..

          a inteligentna municia je presne to co ma potencial ich nahradit.. nahanat sa donekonecna za co najvacsim pancierom a najvyssou priebojnostou je nezmysel.. hlavne ked rovnaky ciel je mozne velmi jednoducho znicit utokom na strop...

          US Army ma vo vyvoji niekolko typov inteligentnych projektilov pre tanky, XM1111 napr zahrnuje CE a KE penetrator (MRM-KE a MRM-CE) pre zaujimavost, pocas testov v 2006 MRM-CE znicil tank T-72 na vzdialenost 8600m..

          https://www.strategypage.com/htmw/htarm/articles/20060929.aspx

          MRM-KE napr vyuziva raketovy motor na urychlenie kinetickeho penetratora, co mu umozni nadobudnut a hlavne udrziavat vysoku rychlost aj na vacsie vzdialenosti ako pri APFSDS municii.. navyse, testovany MRM-KE projektil vykazal 2.5x vyssiu dopadovu energiu ako M829A3

          • Slavoslav
            13:01 10.01.2019

            vies bola tu ista doba ked vela ludi zastavalo nazor, ze tankom odzvonilo a ze tento bojovy system je prekonany. Ved pri dnesnom bojisku prehustenom pechotou prenasanymi protitankovymi prostriedkami, top attack raketami atd nemaju sancu a armady sa ich zbavovali. Ved naco mat tazko pancierovany stroj ked ho vyradi pesiak s raketou za par desiatok tisic ?

            a potom prisiel Irak, Afganistan a nakoniec Ukrajina, aby tie iste staty ktore sa svojich tankov zbavovali tieto kupovali a zavadzali do vyzbroje nazad. Znovu sa zacalo hovorit o vyvoji dalsich generacii tychto tazkych strojov vybavenych vykonnym kanonom spoliehajucich na kineticke projektily ktory ako s aukazalo je najspolahlivejsi prostriedok ako znicit nepriatelsky tank aj celne.

            Nepochybujem, ze sa ich vyzbroj bude vyvijat, budu zavadzane nove zbrane a tak ako dlhe roky rakety pri ruskychs trojoch budu vyhodnym doplnkom k stavajucim kinetickym projektilom bez ohladu na to, ci tieto budu navadzane, urychlovane raketovym motorom, alebo cokolvek kedze tento jednoduchy princip urychlit kus materialu na co najvyssiu rychlost a prerazit ten hruby pancier je stale najspolahlivejsi sposob ako zastavit nepriatelske tanky.

          • jj284b
            15:44 10.01.2019

            ved prave ze to uz neplati a APFSDS projektily ani nahodou nie su najspolahlivejsia vec ako prekonat tazky pancier... vyhodnejsie je ten pancier obist a znicit tank zhora. prave preto uz dnes US Army napr nema ziadnu protitankovu riadenu strelu ktora by ciel nicila priamym zasahom do predneho panciera, ale namiesto toho pouzivaju PTRS s top attack.. Tow-2B, Javelin, Hellfire - vsetky utocia na ciel zhora..

            KE penetratory su zatial pouzivane, lebo su efektivne v porovnani s nakladmi na zaobstaranie.. akonahle nastupi velkovyroba navadzanych projektilov, velmi rychlo sa to zmeni.. uz dnes tanky radsej vozia viac multifunkcnej municie ako KE... pocas invazie do Iraku napr tanky Abrams viezli len 5ks APFSDS z palebneho priemeru 42 projektilov.. vsetko ostatne boli multifunkcne M830A1 HEAT strely..

          • Slavoslav
            17:26 10.01.2019

            Jj, presne to je dôvodom prečo väčšina relevantných armád rezignovala na vývoj nových ťažko pancierovaných tankov vybavených výkonným delom a sústredila vývoj na nové ľahké raketové prípadne nízkotlakým kanónom vybavených vozidiel. V odolnosti už pri dnešných top attack raketách rozdiel nie je a súčasne tanky budú ničiť na 8 km takže si ani neškrtnú. Ostatne už dnes ak sa odvážia ich nasadiť tak ich okamžite likvidujú pešiaci za pomoci týchto kompletov bez toho aby boli nejak užitočné.

            A je naozaj s podivom, že si do akcie kde strety s nepriateľskými tankami nepredpokladáš berieš minimum protipamcierových nábojov. Človek by rátal, že budú mať len tie.

          • Jirosi
            07:01 11.01.2019

            jj284b: A jakou spojitost má vývoj protitankových raket, a tankových kanonu?

            Ty na vývoji raket, dokazuješ změnu konstrukce tankových nábojů...

            Naváděné rakety, jsou tu někdy od 60. let. A přesto vozidla co by jich vezli jako hlavní zbraň(40ks) se spíše vyřazují. Nebo on dneska plánuje tenhle systémy opět zavádět?

          • Jirosi
            07:04 11.01.2019

            A pokud půjde vývoj APS podobným tempem.. Bude riziko útoku z vrchu v oblasti jeho působnosti.
            Pak to už bude jen o tom kdo veze více munice/anti-munice.

          • Cpt. Morgan
            13:35 11.01.2019

            jj284b je od zaciatku svojho tazenia hlavne podrazdeny z tychto viet:
            "Podle výsledků provedených prací 2A82 zbraň na technické úrovni překonala 1,2-1,25× domácí a zahraniční protějšky. Takže její úsťová energie je 15,3 MJ, což je výrazně vyšší než u nejbližšího západního rivala Rheinmetall Rh-120 / L55, při čemž ruské kanony jsou více než o tunu lehčí a mají kratší hlaveň [otázkou je životnost a přesnost {i vlivem střelby} ruských a západních kanonů]."

            Pri predstave, ze on si zvolil za tutora Zapad a tento by mal mat v nejakych aspektoch menej pokrocilu/sofistikovanu techniku sa v nom vsetko buri a jednoducho to nie je schopny akceptovat. Preto ak aj maju rusi vykonnejsi kanon, on sa pusti do dokazovania, ze je to hlupost mat vykonnejsi kanon a ze je to defacto zastarale riesenie, nesofistikovane, zufale a neperspektivne... Nasledne sa pusti do zurvaleho dokazovania, ze topattack municia je riesenie na vsetko a ze na nu vykon kanonu netreba, aj ked je jasne hard a softkill APS systemy budu zavadzane proti top attack rovnako ako ked bola potreba proti horizontalnemu utoku. Takze skutocny progres je specializovana municia, ktoru podla neho rusi nemaju a mat nebudu, lebo su babraci, aj ked riadene rakety aj s top attack submuniciou strielaju ruske tanky docela dlhu dobu, zatial co zapadne len teraz zacinaju. Lenze rusi su hlupi, lebo rakety su cool a sofistikovane teraz, v minulosti to bola slepa cesta vyvoja, chudaci hlupaci. Stale je tu vsak hruba urazka, ze rusi maju vykonnejsi kanon, preto sa musi na vyskumnych prototypoch XM... dokazovat, ze aj ked ruske vykonne kanony su hlupe a zastarale, zapadne kanony su proste aj tak vykonnejsie.

            Tu nejde o nejake posudenie realnych moznosti subjektov, tu ide jedine o sebahypnozu a presviedcanie inych, ze si dobre vybral silnejsieho tutora za vzor. Akekolvek narusenie tych predstav znamena urputny boj za zachovanie pocitov bezpecia a spokojnosti s vlastnym vyberom.
            Sme male krajinky na periferii viacerych velmoci, preto ista cast populacie bude za kazdeho rezimu reagovat na prejavy sily/moci toho ktoreho subjektu presne takto. Je to skoda, ze take nezmyselne a psychologicky jednoduche pohnutky tu intoxikuju diskusny priestor..

          • strikehawk
            20:52 11.01.2019

            Skvěle napsano kapitane. Zcela s tebou souhlasim

          • strikehawk
            22:14 11.01.2019

            A jeste jsem se u cteni tveho prispevku zasmal

          • jj284b
            07:46 14.01.2019

            Cpt. Morgan: pises nezmysly. Uz 2A46 bol vykonnejsi co sa tyka maximalnej ustovej energie ako napr L44/M256.. no mal zanedbatelnu zivotnost (pod 500ran), a hlavne bol obmedzneny konstrukciou automatickeho nabijaca.. takze cela tvoja teoria je na vode... daval som tam porovnanie s XM360 hlavne preto ze je to ukazka toho co sa da dosiahnut ak sa pouziju vyspele materialy.. XM360 ma projektovanu zivotnost 12000 ran.. 2A82 sa v podstate len dotiahol na technologicku uroven ktoru zapadne dela mali uz v 80tych rokoch.

  • TheMarty
    16:38 09.01.2019

    Takže rusové se vrací zpět ke KV-2?

  • Jirosi
    14:51 09.01.2019

    Určitě by bylo zajímavé uvádět i maximální délky nabíjených projektilů pro daná děla, vozidla.

  • jj284b
    13:25 09.01.2019

    parametre XM360E1 pre porovnanie:

    Ustova energia 17MJ, hmotnost hlavne: 780kg, zaklz 400mm, zivotnost: 12000 vystrelov...

    • jj284b
      13:56 09.01.2019

      btw, stale ide o delo s dlzkou hlavne L44... rovnakou ako M256

  • Rase
    13:08 09.01.2019

    Když sme u těch nových kanónů, tak jsem hodně zvědavý na plánovaný Abrams M1A3. Dle plánu dojde ke snížení hmotnosti o 20 %, vozidlo získá mimo jiné nový pancíř, kompaktní nabíjecí automat od firmy Meggitt (již otestovaný), menší věž, lehčí kanon XM360E1 ráže 120 mm, novou munici a na věži lehký automatický kanón proti dronům. Předpokládám že na vozidle bude plně zabudován systém aktivní ochrany hard-kill i soft-kill. Již se pomalu pracuje i na náhradě tanků Abrams.
    Zdá se, že cestou nové věže se vydají i Němci, jak vyplývá ze staršího prospektu od Rheinmetallu. V tomto případě bude Leopard osazen novou bezosádkovou věží s kanónem L/51 ráže 130 mm. Tak si říkám, že z těch původních vozidel toho asi moc nezůstane - snad jen svařenec korby :D

    • jj284b
      13:17 09.01.2019

      tak ja ti neviem, no mne sa tie bezosadkove veze velmi nepozdavaju.. napr Armata, ma vezu len minimalne chranenu, a v podstate akykolvek zasah do veze narobi sarapatu.. "tank kill" to nie je len zabitie osadky tanku, ale aj mobility kill ci firepower kill... akykolvek zasah veze bude znamenat poskodenie systemu nabijania a vyradenie tanku z boja...

      • Rase
        13:28 09.01.2019

        Taky je moc nemusím a přijde mi vhodné, aby měla osádka, v případě nouze možnost se do věže nějak dostat (pokud by byla usazena pod ní) a vyřešit třeba zaseknutí náboje, nebo použít nouzová optická mířidla. Uvidíme jak budou ty nové tanky a úpravy reálně vypadat. Co jsem koukal, tak ten Abrams M1A3 bude nejspíš vypadat takhle - pořád vypadá klasicky, ale tvary jsou docela jiné (zajimalo by mě, zda je to převařená původní věž, nebo zcela nová). http://www.palba.cz/album/albums/userpics/13503/m1a3.PNG

        • Jirosi
          14:49 09.01.2019

          Zajímavý odkaz, takže už i USA uvažují zavedení klínu na věž!

          Střelec, velitel, nabíječ(operátor) věž, řidič podvozek stále využívá tu nezanedbatelnou věc. A to je přirozená orientace v prostoru. To v podstatě nelze nahradit.
          Ano, existují simulátory co to dokáží, ale ty nikdo nerve do rozumného vozidla.

      • strikehawk
        21:45 09.01.2019

        Bezosadkove veze jsou jednim z mala dostupnych reseni jak zvysit ochranu osadky a dostat zpet hmotnost tanku pod kontrolu tzn do.rozmezi cca 50-55 t.
        Nechapu jak jsi prisel na to ze Armata ma slabe pancerovanou vez kdyz se vsude pise o tom ze vnejsi slabe pancerovany plast veze ma funkci jinou a vnitrni skelet je silne pancerovany ovsem.jen na na zlomku plochy nez vyzaduje klasicka vez

        • Dzin
          09:45 10.01.2019

          Jediný údaj co jsme našel je, že celá věž T-14 by měla mít hmotnost 9 tun. Když odečteš zbraň včetně lafetace, vnitřní a vnější vybavení věže a samotnou konstrukci na pancíř ti moc nezbude, reálně pouze na nějaký ERA. Tvrzení o "silném pancíři" se tak může vztahovat právě k tomu ERA s tím, že je lepší, než jiné typy.

          Pokud je ona hmotnost pravdivá, potom pasivní ochrana věže T-14 bude na velmi nízké úrovni a to i přes aplikaci ERA.

          • Slavoslav
            10:01 10.01.2019

            ERA pod tou vrchnou skrupinou nedava zmysel

            Ostatne stoji za uvahu ci tam nejaky extra odolny pancier vobec potrebny je.

            - Zasah na ulozenie kanonu inym tankom neustoji ani klasicka vez bez straty kyticky.
            - Aj terajsie ruske tanky maju zadnu polovicu veze (vratane bokov) vyrazne menej pancierovane a nejaky problem s tym zda sa nemaju.
            - Senzory uz z principu neurobis extra odolne

            Takze kludne to mozu byt dva bloky panciera po stranach ulozenia kanona, aby bola koliska lepsie chranena + vrchna skrupina. A samozrejme modularna zostava, aby sa dali jednotlive bloky senzorov vymenit v polnych podmienkach.

          • Dzin
            15:42 10.01.2019

            Slavoslav
            Obecně otázka je, jaká opravdu T-14 bude. Přes všechny vyhlašování podpisu smluv stále ještě neprodělal vojskové zkoušky a reálně se toho o něm také moc neví.

            Odolný pancíř tam samozřejmě zapotřebí je, jinak i relativně méně výkonné střely či projektily dokáží věž vyřadit z provozu. Obzvláště v dnešní době, kdy máme poměrně přesné zbraně schopné zasahovat i na velké vzdálenosti relativně malé cíle se slušnou pravděpodobností.

            9 tun věže je strašně málo na jakýkoliv standardní pancíř a to i když budeme chtít výrazně omezit jeho rozložení.

          • Slavoslav
            17:30 10.01.2019

            A čo si predstavuješ pod relatívne menej výkonným projektilom? Zásah cudzím tankom bude pre vežu tak či tak pravdepodobne osudný a na rozdiel od všeobecnej predstavy na fóre AN neverím na BVP beztrestne soliace tanky svojimi 30 tkami či 40 tkami na blízku vzdialenosťa bezproblémovo ničiace ich senzory.

          • Slavoslav
            07:27 11.01.2019

            aby bolo jasne o com hovorim

            tu je prierez vezami sucasnych ruskych tankov

            http://btvt.info/3attackdefensemobility/armor.files/turret_64_80.jpg

            zadna polovica veze nie je nijak extra chranena ani teraz a to je tam miesto kde by mali mat ulozene nejake tie naboje.

            A ked sa pozrieme tak co potrebujeme chranit na bezosadkovej vezi?

            - Ulozenie kanona teda kolisku a zaver. Spredu prakticky neprecnieva do bokov (vid protoypovy kanon na obrazku v clanku) takze tam ochrana potrebna nie je (zasah do tej oblasti by kanon tak ci tak zablokoval bez ohladu na pancier)
            Zbokov aby sme chranili prednu polosferu stacia relativne male bloky panciera.

            - nabijaci automat je pod urovnou strechy korby takze chranit pred zasahom nepotrebuje a to co precnieva nie je extra chranene ani na sucasnych konstrukciach (palba z boku a zozadu na zadnu polovicu veze)

            - senzory a vybavenie uz z principu neochranis pred silnym strelivom. Mozu byt scasti zapustene pod uroven strechy korby a dolezita je skor moznost ich vymeny v pripade poskodenia - modularna konstrukcia

            v podstate sa dostavame k tomu, ze ziaden rusky tank nema nejak extra lepsie chranenu vezu a zjavne im to funguje

            a ako vravim ak ta skrupina ma nejakych 30 mm dokaze zastavit vacsinu beznych hrozieb ako crepiny a projektily z mlaych zbrani. Ano AP z 30 ci 40 mm nie. Lenze na tie teorie z AN ako BVP budu vyradovat tymito zbranami tanky neverim

          • Dzin
            12:32 11.01.2019

            Slavoslav
            Problém je, že se zvětší počet zbraní, které jsou schopny tank ohrozit. Třeba zmíněné BVP jsou schopny čelo takové "nepancéřové" věže ohrozit na stejnou vzdálenost, jako T-14 je. Pokud dojde k probití pancíře, okamžitě roste pravděpodobnost vyřazení věže. Je zde dost mechanismů, ať už ovládaní věže nebo kanonu atd., které mohou poškodit a tím z tanku udělat BVP pro tři lidi.

            I ve vzájemném ostřelování T-14 a MBT má druhý jmenovaný výhodu, že může ohrozit protivníka na větší vzdálenosti resp. na stejnou vzdálenost má větší šanci probít věž a tím způsobit její vyřazeni a tím opět víceméně znebojeschopnit tank. To je právě problém této koncepce. Věž musí být co nejmenší, aby klesala pravděpodobnost zásahu. Ale to, co stačilo v době, kdy tyto koncepty začaly vznikat, cca. 70tá léta minulého století, dnes už nestačí. Schopnost tanků zasahovat takto velké cíle se zlepšila a výrazně narostla vzdálenost, na kterou jsou toho schopny. Věž T-14 je tak pro tuto koncepci stále příliš velká, než aby mohla spoléhat na zmenšení pravděpodobnosti zásahu.

            Je otázka, jak moc ruským tankům fungovala jejich koncepce. Proti západním tankům se dokázaly prosadit jen v Indii vs. Pakistán v rámci 1. generace MBT (T-54/55 proti M48) a nikdy ne v následných generacích. Podle mě právě ruské tanky proti MBT v pancéřové ochraně zaostávají a je to jejich nevýhoda.

          • Slavoslav
            12:57 11.01.2019

            nezvetsi ak budu vpredu po bokoch hlavne tie pancierove bloky ktore tu 40 tku zastavia a o ktorych som hovoril. Ano ak budu na tu vez strielat zboku ci zozadu pravdepodobne prerazia. Ale to aj pri sucasnych tankoch a rovnako ako ani pri sucasnych tankoch by to neustali ich senzory.

            No nepovedal, by som, ze ruske tanky zaostavali v pancierovej ochrane. Ak je pravda co tu daval minule v diskusii Gibon tak Poliaci zistili, ze Leo a4 ma porovnatelnu, miestami horsiu odolnost ako ich monkey verzia T72 ky. Tiez u boli v jednom clanku odtajnene podklady CIA o skutocnej ucinnosti zapadnych PT prostriedkov proti nevykuchanym T ckam a ziadna slava to nebola. A M829A2 sa mi zda isla do vyvoja ked po rozpade ZSSR ziskali neorezane verzie T ciek.

            Boky mali menej chranene o tom po tom a tam setria hmotnost, ale nemyslim, ze by tie bitky kde dostali na frak boli o T ckach znicenych zboku. Proste protivnik mal takticku pripadne aj technicku prevahu o kvalite posadok nehovoriac. Aj v tej Cecne ked sa poucili tak im straty klesli

          • Czertik
            20:27 11.01.2019

            Slavoslav
            Krasny obrazek, ale tim si dokazal jen to, ze jakykoliv zasah z tanku to ruske tankove veze z boku/zezadu bude VZDY smrtici, resp dojde vzdy k probiti pancire a napachani skody uvnitr.
            A uz je jedno co ti tam vyrabi - jestli kominikaci, ulozene naboje, nabijeni dela..
            A kdyz se mrknes na zapadni tabky - tak ty maji pancerovou ochranu boku/zadku na vyssi urovni.
            A izaelske tanky se silnym pancirem uplne ze vsech stran je kapitola sama pro sebe.

          • Slavoslav
            20:58 11.01.2019

            Czertik

            ved v tom prispevku na ktory reagujes sam pisem v poslednom dostavci, ze zapadne tanky maju boky a zadnu cast chranenu lepsie :)

            lenze ono to v praxi vypada, ze tych bocnych ci zadnych zasahov pri spravnom nasadeni vela nebude. V Cecne ci Syrii tie T-cka nasadene dobre vycvicenou posadkou drzali dobre a Turecke Lea dostavali pekne na frak. Ono nejaky Kornet ci podobne by mali z boku problem ustat aj tie zapadne tanky i ked samozrejme by na tom boli nezrovnatelne lepsie a 40 tky by ich neohrozili. A T72B3M uz dostali aj v tychto oblastiach ERA

  • jj284b
    08:06 09.01.2019

    vykon dela je sekundarny, podstatnejsia je municia.. vyssim vykonom dela sice klasicka municia ziska vyssi vykon, no stale je to len o klasickych pretekoch municia vs pancier.. a potom su tu inteligentne projektily, ktore hlavny pancier prekonavaju inym sposobom - ci uz utokom na strop tanku, alebo roznymi prekurzormi.. a nejde len o HEAT municiu.. len nedavno bola zverejnena informacia ze M829E4 je programovatelna municia... co pri AFPSDS strele je celkom zaujimava informacia.. spekuluje sa ze by mala obsahovat specialny prekurzor ktory sa oddeli od hlavneho penetratora a zneskodni tazku ERA predtym ako nan dopadne... co znamena ze tazka ERA bude proti takemuto projektilu uplne bezbranna...

    • Slavoslav
      08:17 09.01.2019

      naopak, vykon dela je primarny. Mozes mat neviem ako spickovu municiu z hladiska konstrukcie projektilu ak nema zaklad v ustovej energii nebude fungovat (ak sa bavime o kineticky posobiacej municii o ktorej sa samozrejme bavime pri tankovom kanone) a tahat do debaty o tankovom kanone top attack a pod je nezmysel a nepochopenie situacie.

      • jj284b
        08:37 09.01.2019

        top attack tankova municia tu je uz peknych par rokov... obmedzovat sa len na klasicku municiu je praveze nezmysel.. uz nie je WW2... a prekonavat tazku ERA klasickou municiou a zvysovanim balistickeho vykonu dela je totalny nezmysel..

        • Slavoslav
          08:46 09.01.2019

          este raz. Hlavna uloha tankoveho kanonu a hlavny princpip posobenia tankoveho projektilu je kineticky posobit na pancier protivnika. Vsetky tie featury ako top attack, HEAT a pod boli vymyslene preto, aby aj zbrane s mensim balistickym vykonom ci rakety mohli ohrozit tank no nikdy sa klasickemu rieseniu nevyrovnali.

          A ohladom dlhe roky pozuivanej top attack tankovej municie. Mohol by som ta poprosit o tie dlhe roky pouzivany priklad klasickou vymetnou naplnou vystreleneho tankoveho projektilu ktory posobi top attack?

          • jj284b
            09:23 09.01.2019

            vygoogli si XM943 napr, ktora bola vyvynuta este v 90tych rokoch.. bola vyvyjana prave na nicenie estremne odolnych pancierovych cielov a do vyzbroje nesla len preto ze proti existujucim tankom postacovala klasicka APFSDS vystrelovana z M256.. (v 90tych rokoch sa ocakavalo ze Rusi zavedu "T-95" )

            Keby bolo zvysovanie balistickeho vykonu jedina mozna cesta, tak mas uz dnes na Abramse minimalne L55 pripadne delo vacsej raze.. namiesto toho idu americania cestou chemickych diel a kvalitativneho zlepsovania municie.. M829E4 je toho prikladom..

          • Slavoslav
            09:42 09.01.2019

            takychto prototypov a konceptov tu bolo. Bavime sa o dlhe roky POUZIVANEJ municii nie niecom co sa nedostalo do realnej prevadzky.

            btw, nikde som nepovedal, ze zvysovanie balistickeho vykonu je jedina cesta, ale, ze u tanku je balisticky vykon dela primarny a od toho sa odvija zlozitost a narocnost konstrukcie strely. Preto sa vsetci vyrobcovia tankovych kanonov na svete sustreduju na co? Prekvapivo na co najvyssi ustovy vykon.

            A to ze USA momentalne necitia potrebu zvysovat balisticky vykon je sposobeny, ze napr na rozdiel od nemcov pouzivaju municiu z DU a ich aktualna vzybroj staci na vsetky predpokladane hrozby a preto nemaju potrebu nakladne prezbrojovat existujuce tanky. Btw chemicke delo je o com? O zvysovani balistickeho vykonu.

          • jj284b
            10:02 09.01.2019

            Tych navadzanych top attack projektilov je viac.. Juzna Korea vyvinula vlastny top attack projektil pre K2 Black Panther (KSTAM), Izraelci rovnako pouzivaju navadzanu municiu s dualnou funkciou..

          • Slavoslav
            10:27 09.01.2019

            az na to, ze dalsie tebou vymenovane priklady su odvodene od nabojov pre hufnice a tak nejak sa nehodia na priamy boj tank voci tanko na priamu viditelnost. To uz mozes rovno zahrnut ja rakety odpalovane z hlavne kanona. Zmier sa s tym. Tankove kanony sa konstruuju len s jednym cielom. Dorucit kineticky projektil co najvacsou rychlostou na ciel. Ano existuju aj ine sposoby ktore si tu vymenoval, ale tie su urcene vacsinou pre ine druhy zbrani, aby im dali schopnost posobit aj proti tankom a v tankovych kanonoch sa pouzivaju ako rozsirenie schopnosti, nie primarny sposob pouzitia.

          • jj284b
            10:48 09.01.2019

            co si o tom nieco nenajdes?

            The Korean Smart Top-Attack Munition (KSTAM) is a fire-and-forget, top-attack anti-tank munition with an effective operating range of 2–8 km (1.2–5.0 mi), developed specifically for use with the K2. It is launched as a kinetic energy projectile, fired from the main gun in a high trajectory profile comparable to that of a mortar. Upon reaching its designated target area, a parachute deploys, giving on-board millimeter band radar, Infrared and radiometer sensors time to seek and acquire stationary or moving targets. When a target is acquired, an explosively formed penetrator is fired from a top-down position, to exploit the weaker top armor of tanks. Target acquisition can also be directed manually by the tank crew via a remote link. These characteristics allow the launch vehicle to remain concealed behind cover while firing successive rounds towards the known location of an enemy, or provide effective indirect fire support against targets hidden behind obstacles and structures.

            od druhej svetovej vojny navyse Kineticke projektily hrali vzdy skor druhe husle a primarny projektil na nicenie tankov bol HEAT... az po zavedeni modernych vrstevnych pancierov sa to otocilo a KE penetratory dostali prioritu... no to neznamena ze to tak ostane navzdy... moderne intenligentne projektily dokazu spravit rovnaku robotu a nevyzaduju zvysovanie balistickeho vykonu diel... KE projektily su dobre na hrubu silu, prebitie panciera, no moderne tanky uz maju frontalnu ochranu za hranicou toho co sa da KE penetratormi dosiahnut.... takze cesta smerom k inteligentnej municii, ktora navyse umoznuje nicit odolne ciele za hranicou priamej viditelnosti je ta spravna.. a tam Rusi celkom vyrazne zaostavaju... a nejake vysokotlakove delo na tom nic nezmeni.

          • jj284b
            10:56 09.01.2019

            alebo inac - na to aby si KE penetratorom mohol efektivne nicit moderne tanky, potrebujes municiu schopnu prekonavat 900mm RHAe na vzdialenosti cez 2km... napr M1A2 SEPv2 ma odhadovanu silu celneho panciera veze 960mm RHAe.. takze uz dnes dokaze odolat takejto municii... M1A3 dostane prepracovanu balisticku ochranu, s vyssou odolnostou, takze 1000mm RHAe je dost pravdepodobna... vela stastia postrelovat celne taky ciel..

            obist celny pancier ako taky a utocit na tank zhora je ovela efektivnejsie.. strop dnesnych tankov je cca 5cm hruby.. a aj ked moze mat na strope ERA ochranu, kolmy dopad TOP attack municie vyrazne znizuje efekticitu ERA.. staci aj ovela mensia bojova hlavica na kompletne znicenie tanku... a na odpalovanie inteligentnej municie nepotrebujes super delo... skor sa budu zavadzat dela so zvysenou efektivitou, znizenou hmotnostou...

          • Slavoslav
            11:15 09.01.2019

            dnes excelujes. Co myslis co som myslel tym " su odvodene od nabojov pre hufnice a tak nejak sa nehodia na priamy boj tank voci tanku"

            Zeby presne to co si sem tak pracne nakopiroval v anglictine? Alebo budes na cudzi tank strielat stylom je 500m odo mna dam tam maximalny namer a potom este budem cakat kym sa ten padak stabilizuje a zasiahne cudzi tank? Je vobec otazka, ci by system pri rychlosti projektilu na tak kratku vzdialenost zareagoval a kapsla so senzormi ustala vypustenie kedze je to stavane na vypustanie za buckami ked uz je za vrcholom trajektorie. Toto je doplnok ak chces strielat z tanku na tank co je za buckami mimo priamu viditelnost na sposob hufnice.

            A HEAT bol britsky vymysel pre ich tanky vybavene drazkovanym vyvrtom kde nedosahovali taku ucinnost ako hladkohlavnove kanony. Ostatne je to z toho dovodu, ze briti ostali pri taktike z druhej svetovej a ich tanky mali skor podporovat pechotu a nie primarne nicit nepriatelske tanky k comu sa viac hodil drazkovany kanon kvoli univerzalnosti. A vies co? Momentalne aj oni spekuluje prezbrojit na hladkohlavnovy

          • jj284b
            11:21 09.01.2019

            OMG... HEAT nebol ziaden Britsky vymysel.. a drazkovanie bolo pre HEAT fungovanie prave vzdy problem... pleties si to s HESH... v podstate ukazujes ze o problematike mas len minimalne vedomosti...

          • jj284b
            11:23 09.01.2019

            The Korean Smart Top-Attack Munition (KSTAM) is a fire-and-forget, top-attack anti-tank munition with an effective operating range of 2–8 km

            2-8km... ziadnych 500m.... je to projektil na nicenie cielov za hranicou priamej viditelnosti...

          • jj284b
            11:29 09.01.2019

            odporucam ti nieco si o problematike precitat predtym nez tu zacnes robit taketo zavery... HEAT projektily sa pouzivali uz pocas WW2... nemecke kratke 75mm dela ho s uspechom pouzivali proti T34 - no pre spravne fungovanie bolo potrebne znizit ustovu rychlost projektilu, inac sa hlavica pri dopade neinicializovala tak ako bolo treba - problemom bola prave rotacia sposobena vyvrtom hlavne... povojnove HEAT projektily boli ulozene do loziskoveho "sabotu" ktory zapadol do drazkovania, a sposobil to ze HEAT strela nedostala rotaciu... a to bol aj hlavny dovod preco Rusi presli na hladke tankove kanony - uzmoznilo im to pouzivat HEAT strely ovela efektivnejsie... v 70rokoch boli prave HEAT strely primarnym projektilom pre protitankovy boj... boli navyse aj presnejsie ako APFSDS, kedze mali ovela mensi rozptyl ako APFSDS projektily prvych generacii...

          • jj284b
            11:35 09.01.2019

            napriklad - v 1963 zavedena 3BK12, dokazala prerazit 430mm RHAe... v rovnakom case zavedena BM-9 dokazala prebit cca 290mm RHAe...

            v podstate az BM-29 sa dostala na vykon 3BK12 v 1980.. 430mm na 2km, no v tom case sa uz pouzivala 3BK18M s vykonom 550mm RHAe...

          • jj284b
            11:36 09.01.2019

            pre istotu - 3BK - oznacenie pre Ruske HEAT strely... BM oznacenie pre APFSDS strely..

          • Slavoslav
            12:21 09.01.2019

            jop beriem spat, pomylil som si skratku s HESH :)

            zatial tu v problematike pekne tapes ty. Ale tak ked niekto berie ako prelomovu municiu ktora nahradi kineticke projektily Korejsky KSTAM kde ako sam neskor zisti je minimalna vzdialensot na pouzitie 2 km ...

            Len mi dovol otazku co budu robit tankisti ak sa stretnu na mensiu vzdialenost? Zamavaju si otocia sa chrbtom k sebe a rozidu sa na 2km?

            A ten argument s kratkou nemeckou 75 tkou je presne to co ti pisem. Municia pouzivana aby aj slabe prostriedky mali sancu proti tankom, Cuduj sa svete pri nej nemci neozstali a dalsie verzie vybavili dlhym delom z ktoreho strielali hlavne co? :)

            hej hej, sovieti zaviedli vysokotlaky vykonny hladkohlavnovy kanon lebo chceli primarne strielat HEAT ktoremu by stacil kludne nizkotlaky kedze dopadova rychlost nehra rolu. Daj este nieco

          • Slavoslav
            12:34 09.01.2019

            btw preco si si vybral na porovnanie priebojnosti zrovna vzdialenost 2km? Ako to vychadza povedzme na 500-1000 m co by boli typickejsie podmienky europskeho bojiska?

            ci to by uz nehralo do kariet?

            inak je zuajimave, ze vsetky relevantne strany idu jednoznacne smerom zvysovania ustovej energie pricom ich to stoji nemale usilie a na tvoje odporucanie tak nejak kaslu. Vies ake prostriedky by si im mohol usetrit?

            Este aj rusi ked zavadzali hladky vyvrt to robili s tym, ze primarna bola ustova energia ergo rychlost projektilu pri com pre HEAT strely je to uplne nepodstatne

          • jj284b
            12:53 09.01.2019

            preto 2km, lebo je to standardne udavana vzdialenost... 500m bola standardna vzdialenost pocas WW2.. dnes uz tanky dokazu zasahovat ciele prvym vystrelom na vzdialenosti cez 2km.. takze preto..

            a co sa tyka KSTAM, to je projektil prave na buduce konflikty kedy sa od tankov pozaduje schopnost potrelovania cielov mimo vizualnu vzdialenost.. ani nahodou by nebol problem pouzit ich na kratsiu vzdialenost, no to nie je ich urcenie..

            ustova energia je pekna vec, no nie je vobec vsetko definujuca. a znova opakujem, Rusi nezavadzali hladky vyvrt koli KE projektilom.. tie boli v dobe zavedenia druhorade.. zavadzali ich koli HEAT-FS strelam.

            Keby to bolo tak ako to ty popisujes, preco potom Americania ostavaju 20 rokov pri M256? preco potom XM360 nema dlhsiu hlaven? Namiesto toho 20 rokov vyvyjaju tazke APFSDS strely s nizsou ustovou rychlostou???? M829A3 ma 1550m/s.. Ruske BM-9 z 1962 ju mali 1800m/s.. takze podla teba potom muselo byt 125mm 2A26 z 1962 vykonnejsie delo ako M256? znova - ide o konstrukciu strely, kde BM-9 ma ocelovy penetrator 4kg tazky a M829A3 ma 10kg penetrator z ochudobneneho uranu..

            jednoducha fyzika - zvysovanim hmotnosti projektilu zvysis dopadovu energiu 2x viac, ako zvysovanim rychlosti projektilu... navyse vykon tazsieho projektilu je menej ovplyvneny poklesom rychlosti a tym padom ma lepsi vykon na vacsie vzdialenosti..

          • jj284b
            13:01 09.01.2019

            apropo - co sa tyka ustovej energie - Ruske 130mm drazkovane delo S-70 z 50tych rokov (IS-7) malo ustovu energiu vyssiu ako Nemecke 120mm L55 delo.. znamena to ze bolo vykonnejsie?

          • Slavoslav
            13:23 09.01.2019

            to je pekna teoria len nie vsetky bojiska sveta su puste blizkeho vychodu. Proste si si vybral 2 km pretoze su k nim udaje na wiki, ale nedoslo ti, ze na ine vzdialenosti uz ziskava kineticky projektil navrch kedze HEAT nie je postihnuty penalizaciou za strau rychlosti.

            KSTAM, LAHAT a pdobne strely su projektily/rakety ktore rozsiruju schopnosti tanku viest boj aj za hranicu priamej viditelnosti. Lenze v tom pripade by si nepotreboval tazke pancierovane stroje ak by buduce boje prebiehali len takto ked na ne aj tak utocis z vrchu a pancier by nosili de facto zbytocne. Armady vsak maju zjavne ine predstavy a rataju aj s priamym stretom tankov kde budu hrat primar ktore strely? A Ukrajina ukazala, ze stretom tankov este neodzvonilo.

            Lebo Abrams sa uz pekny par rokov nevyraba a je lacnejsie vyvinut novu municiu ako prezbrojit na novy kanon. Najma ked USA este vdaka uranu nenarazili na limity v konstrukcii striel ako sa to stalo Nemcom. Ked chces, ale vediet kam ide trend tak si vsimni novo zavadzane konstrukcie a tam je ten trend jasny. Btw tie nove XM kanony maju byt pre novo koncipovane lachke vozidla ktore maju svoje obmedzenia vo vykone ktory zvladnu.

            btw vzorec pre energiu je 1/2*m*v^2. Rastie kvadaraticky s rychlostou takze rychlost sa prejavi viac. Druha a podstatna vec, ze tazsi projektil zvysuje tlaky v hlavni a jej namahanie z dovodu vacisch potrebnych sil na adekvatne zrychlenie. Sry fyzika nepusti. Ako vravis fyzika nepusti.

          • jj284b
            13:27 09.01.2019

            vykon KE projektilov na 2km je bezne udavany udaj... ktory pouzvaju uplne vsetci... good luck najst akykolvek udaj o vykone na 500m ktory nie je z WW2....

            Xm360E1 bude monovany na M1A3...

          • Slavoslav
            13:40 09.01.2019

            takze ako vravim udaj na 2 km si dal preto, ze je lachko dostupny a neuvedomil si co to znamena na mensie vzdialenosti

            a Xm360E1 nam oproti aktualnej verzii prinasa co? Ups vyssiu ustovu energiu ergo rychlost. Teda vec ktora je pri tvojej predstave buducej tankovej municie nepodstatna, ale je dolezita pre co? Kineticke projektily

          • jj284b
            13:55 09.01.2019

            Zasa... ukazujes ze toho vela nevies.. aky je podla teba pokles rychlosti na 1km u APFSDS municie?? uM829A3 to je cca 40m/s na 1km... to znamena ze pri m/v 1550, ma 1510m/s na 1km a 1470m/s na 2km... na 2km ta municia prerazi 800mm RHAe... co znamena ze na 1km to bude cca 850mm RHAe a pri 0m to bude 900mm RHAe...

          • Slavoslav
            14:09 09.01.2019

            ehm, iste nebude problem dat zdroj tohoto tvrdenia o poklese rychlosti?

          • jj284b
            14:28 09.01.2019

            pogoogli... alebo joini tanknet.org.. pripadne kontaktuj Paula Lakowskeho ci Vasilia Fofanova (http://fofanov.armor.kiev.ua )

          • jj284b
            14:30 09.01.2019

            citujem:

            Most Soviet 125mm APFSDS rounds have the following layout (the round assembly depicted is 3BM-16/3BM-18): in the front of the projectile is a ballistic cap (1) which covers the nose of a penetrator body (2); there is a ring-shaped three-part discarding sabot (3) with a driving band (4); stability in flight is provided by means of 5 bore-riding fins (6), that are equipped with ballbearings (7) for centering in the barrel. The round is assembled with the incremental charge (5).

            In addition to the incremental charge integral to the round, the standard propelling charge (4Zh40 or 4Zh52, with newer high-energy rounds - 4Zh63) is used; APFSDS rounds have an initial velocity between 1700 and 1800 m/s, and velocity loss of 60-140 m/s/km depending on the model and current velocity (older models being faster at muzzle, but losing velocity at greater rate).

            M829A3 je modernejsi projektil ako stare Sovietske APFSDS...40m/s/km je este dost konzervativny udaj...

          • Slavoslav
            14:41 09.01.2019

            ok takze vieme zdroj. Ty si to konzervativne odhadol. Este daj tabulky o zavyslosti priebojnost vs rychlost pricom samotna priebojnost je casto odhadovana kedze to byva utajovany udaj rovnako ako odolnost tankov :)

            to aky si odborni si ukazal v druhom vlakne kde si energiu hmotnostou nahradzal

      • Dzin
        09:16 09.01.2019

        Nemáš pravdu. Podívej se na to takhle. Budeš mít klasickou střelu typu AP a podkaliberní typu APDSFS. Při zachování stejné dopadové energie, která z těch střel bude mít lepší průbojnost?

        Na typu munice záleží, protože každý se chová při probíjení pancíře trochu jinak a jsou tak mezi nimi rozdíly. Např. Američané díky používání munice řady M829 zůstávají stále u kanonu s délkou hlavně L/44 a přitom dosahují minimálně stejných výkonů probíjení, jako při používání výkonnějších kanonů s délkou hlavně L/55. Podobně jako konstrukce střely se bude projevovat i její zpracování, jakost dodržená při výrobě atd.

        Bavíme se samozřejmě při zachování nějakých základních hodnot. Pokud bude kanon třikrát výkonnější, není co řešit, ale v oblasti, jaké se pohybujeme nyní je vliv munice podstatný.

        • Slavoslav
          09:28 09.01.2019

          ehm toto citanie s porozumenim ..

          si si isty, ze si pochopil prispevok? Pripadne mi najdi kde tvrdim, ze konstrukcia strely nehra rolu? Samozrejme ze hra a samozrejme, ze bude rozdiel medzi medzi jendotlivym konstrukciami strely, ale primarne je pri kineticky posobiacich projektiloch dat im zaklad v zodpovedajucej ustovej rychlosti ergo energii. Ak tu podkalibernu, spickovu strelu vystrelis z nizkotlakeho kanona rychlostou 300m/s tak ako bude fungovat? Aka bude balisticka krivka a ucinny dostrel? Vykon dela je zaklad, municia moze nieco kompenzovat, aby vyrovnala rozdiel proti silnejsiemu kanonu, ale skor narazis na limity.

          • Dzin
            10:49 09.01.2019

            My se zde ale nebavíme o rozdílech v řádu, který naznačuješ. Probíráme současné tankové kanony a jejich munici. A zde se ukazuje, že podíl použité munice resp. střely je podstatnější, než samotný výkon kanonu.

            Je to nejlépe vidět při porovnání výkonů resp. průbojnosti podkaliberní munice viz. příklad L/44 proti L/55 a M829 proti DMXX, případně západní vs. ruská munice.

            K takovému nárůstu výkonnosti, se kterým pracuješ zatím nedošlo a vypadá to, že v dohledné době nedojde.

          • Czertik
            11:55 09.01.2019

            Dzin.
            Pravdu mate oba dva - munice dokaze udelat hodne, ale vykon kanonu tomu dela "vykonovou obalku".

            A dzine, kdybys mel pravdu, tak proc by rusove vubec vyvyjeli novy kanon s vetsim vykonem a nevrhli se jen na lepsi munici ?

            I v tom clanku mas pekne vysvetleno, ze tu lepsi prubojnejsi munici muzou rusove pouzivat jen v novem kanonu, protoze umozni tam nabit delsi -a vykonejsi - naboj.

          • Slavoslav
            12:08 09.01.2019

            Dzin

            ale bavime sa o takom rozdiele ak hovoris, ze primarna je strela. Ak mas slaby kanon nepozmoze ti sebelepsia strela. Ak mas kanon silny strela dokaze tiez spravit setsakra rozdiel. Ale ako napisal Czertik. Vykonovu obalku urcuje kanon

          • jj284b
            12:26 09.01.2019

            slavoslav: zasa nezmysel.. strela je urcena pre urcity typ dela.. napr Nemecka L55 nie je schopna pouzivat Americke APFSDS strely M829A3 a E4... nejake pokusy s M829A2 prebehli no skoncili zle, kedze vyssia ustova rychlost zaroven sposobila vyssi rozptyl projektilu.. navyse su ovela tazsie ako Nemecke takze zvysuju opotrebovanie hlavne u L55 ktora na tento typ municie skratka nebola stavana..

          • Slavoslav
            13:26 09.01.2019

            jj284

            co keby si zostal so svojimi teoriami v jednom vlakne ak nedokazes pochopit na co reagujes?

            Alebo vazne tvrdis, ze limitom pre priebojnost je konstrukcia strely a aj pri ustovke 300m/s dokazes jej konstrukciou vyrovnat rozdiel oproti ustovke 1000m/s kde bude tiez adekvatne stavana strela z ohladom na priebojnost?

          • jj284b
            14:20 09.01.2019

            ustova energia je len jedna velicina a ano, da sa nahradit hmotnostou.. priklad - WW2 - nemecke delo 7.5cm KWK 37 strialalo 4.4kg tazky projektil rychlostou 385m/s a prebijalo 50mm na 500m (kolmy dopad)

            3.7cm Kwk36 strielalo 600g projektil s rychlostou 760m/s a prebijalo na rovnaku vzdialenost 33mm...

            Oba kanony pouzivali APC municiu...

            ucinny dostrel? 7.5cm delo ho malo vyssi.. lebo napriek nizsej ustovej rychlosti malo nizsi rozptyl na ciel ako lahke 0.6kg projektily z 3.7cm dela... pretoze ustova rychlost nerovna sa presnost...


            priklad z dneska - M256 delo - striela projektily s nizsou ustovou rychlostou, no dosahuje vyssiu kineticku energiu ako delo s dlhsou hlavnou L55.. preco? lebo M256 za prve zvlada vyssi tlak ktore sposobuju tazsie APFSDS-DU, ktore su efektivnejsie ako lahsie APFSDS z Wolframu.. L55 udeli rychlost 1700m/s DM-63, ktora na 2km prebije cca 720mm RHAe... M256 paliaca M829A3 udeli rychlost 1550m/s a prebije 800mm RHAe na rovnaku vzdialenost...

            pre porovnanie, DM-63 vystrelena z L44 dela (Leopard 2 A4) prerazi 680mm na 2km...

          • Dzin
            14:37 09.01.2019

            Czertik
            To je docela zajímavá otázka. Osobně si myslím, že je to z toho důvodu, že technologicky zaostávají za západem při sériové výrobě nových střel, kdy nejsou schopni dosáhnout požadované jakosti. Známí je např. případ používání středících šroubů pro správné ustavení vodících prvků na zmiňovaných "dlouhých" podkaliberních střel.

            Nabíjení delší munice potom souvisí prakticky jen s rozměry nabíjecího automatu a ne primárně s jejich výkonem. 2A82 byl vyvíjen někdy na konci 70tých let minulého století a právě už v rámci tohoto vývoje byl navrhován automat schopný takto dlouhé střely pojmout.

          • Slavoslav
            14:37 09.01.2019

            E=1/2*m*v^2

            ako nahradis energiu kde do vzorca pre jej vypocet hmotnost vstupuje hmotnostou? Ty postradas zaklady fyziky a pleties jedno cez druhe bez toho aby si co i len ciastocne pochopil co ti pisem.

            A ano je skutocne zarazajuce, ze delo s ustovou energiou 326kJ prebije viac ako delo s ustovou energiou 173kJ

            teda ako pre koho

          • Slavoslav
            14:45 09.01.2019

            Dzin, podla clanku doslo aj k zmene rozmerov nabojovej komory kvoli vacsej prachovej naplni.

          • jj284b
            14:48 09.01.2019

            pozorujem u teba problem s pochopenim pisaneho textu.. pleties si ustovu rychlost s ustovou energiou...

          • jj284b
            14:53 09.01.2019

            aha, uz vidim na co reagujes.. fajn, chyba na mojej strane, malo byt ustova rychlost, nie ustova energia.. co ale vyplyva z toho na co som reagoval kedze si cely cas narabal s ustovou rychlostou..

            takze este raz - hmotnost projektilu nahradi ustovu rychlost...

          • Slavoslav
            15:02 09.01.2019

            cely cas som narabal s ustovou energiou ako hlavnym parametrom a menovite ju spominam aj v prvych reakciach od coho si dovodil nasu polemiku. A presne z toho dovodu ti tu tvrdim, ze si ani nepochopil prispevok na ktory reagujes.

            Uz kde premietne konstrukter strely narast ustovej energie je dalisa vec. Ovplyvnit moze rychlost a hmotnost projektilu a tam zalezi od konstrukcie a zvolenych materialoch.

          • jj284b
            15:11 09.01.2019

            az na to ze ty si polozil rovnatko medzi energiu a rychlost ("dat im zaklad v zodpovedajucej ustovej rychlosti ergo energii") lenze takto to nefunguje a hmotnost tam hraje svoju rolu.. pri KE penetratoroch je prave hmotnost projektilu ovela dolezitejsia ako rychlost, lebo projektil neleti vo vakuu a tazsi projektil si "drzi" energiu na vacsie vzdialenosti ako lahsi...

          • Slavoslav
            18:36 09.01.2019

            ale nedal, spojenie "ergo rychlost" som pouzil raz niekde ku koncu debatu a v spojeni s XM kde sa ta rychlost pravdepodobne bude zvysovat

            medzitym som vsade pouzival ustova energia a teraz sa v plnej nahote ukazalo co som tvrdil uz na zaciatku. Reagujes bez toho, aby si vobec pochopil text na ktory reagujes. O principoch ani nehovoriac . Kto chce ten si to precita a bude to vdiiet aj sam ja koncim so spamovanim fora na tuto temu.

  • dexnom
    07:19 09.01.2019

    docela hodne by me zajimalo jak je vyreseno to chromovani, aby se neloupalo. zapad to take zkousel, ale ty teploty a tlaky jsou prilis destruktivni. zkousel se i teflon a kde co (snizuje to treni = vyssi efektivita vyuziti odpalovaci energie = vyssi ustova rychlost pri pouziti stejne prachove naloze). pokud je to pravda a pujde to do serie, tak je to velmi zajimava technicka zalezitost....nema nekdo detaily?
    jinak za me, rusove meli kanony vzdycky "vykonnejsi" a lehci za cenu presnosti. Nikdo nemuze srovnavat napr Rheinmetall s cimkoliv ruskym. U malych razi mozna tak Bushmaster to je taky krap.

    • Slavoslav
      07:32 09.01.2019

      rusi mali tradiciu chromovania vyvrtov uz dlho (ono aj rucne zbrane dosahuju vysoke tlaky a AP strelivo vyvodzuje na vyvrt vysoke radialne namahanie) a maju tie technologie dobre zvladnute.

      Problem by som videl pri autofretovanej hlavni kde k autofretazi vacsinou dochadza pri prvych tormentacnych vystreloch co sprevadzaju trvale deformacie vyvrtu a mohol by ten tvrdochrom popraskat. Toto mozno vysvetluje tie problemy s vyriesenim autofretaze kde to pravdepodobne robia hydraulikou co sa bude spajat s problemami ako technicky fretovat len tie casti hlavne (komora + oblast najvyssieho tlaku) a neovplyvnit ustovu cast.

    • fenri
      08:19 09.01.2019

      Ještě by nebylo od věci vědět, zda se teniferace, či jiné formy "nitridace" hodí na tento typ zbraní.
      Jinak ruská tradice chromování hlavní vychází hlavně ze dvou historických (ale stále platných) - masivně to používají na pěchotních zbraních, kvůli používání rtuťových zápalek. Ty vytvářejí v hlavni a komoře velmi korozivní prostředí (zejména kombinace chladnutí rozpálené hlavně ve studeném a vlhkém prostředí je záhul na materiál). A rtuťové zápalky Rusové preferují pro jejich vyšší spolehlivost za velmi nízkých teplot a pro obecně vyšší spolehlivost u starého střeliva (NZ uloženky). Znám extrémiostu, co má carského Mosina a zásadně do něj používá předrevoluční střelivo (jak se k němu dostal netuším). Funguje mu drtivá většina nábojů. Samozřejmě je to jen muzeálně rekreační střílení a mile starosvětská snobárna, ale přes 100 let staré střelivo mu šlape slušně.

      • Slavoslav
        08:42 09.01.2019

        vseobecne co som si vsimol tak s tymto starym vojnovym strelivom ak sa vlhkost nedostala priamo do vnutra nebyva zasadny problem. Ked sme to "testovali" tak nam vzdy odpalila takmer kazda "ulozenka" spoza hrady na streche ci bedni najdenej niekde v lese :)

        Niekedy treba nechat zapalku 2x klepnut, ale rana vysla. A releativne nedavno nasiel kamarat plnu bednu zasobnikov (plnych) do ZB26 ktora bola cely cas od vojny v lese a tieto naboje strielali na svoj vek priam luxusne.

    • liberal shark
      08:34 09.01.2019

      Pokud vím, tak chromované vývrty se používají velmi dlouho u ručních zbraní i velkorážních lodních děl.

    • Jirosi
      14:37 09.01.2019

      Oni sice používají výkonější kanony, ale díky děleně munici používají horší náboje.

      • fenri
        18:06 09.01.2019

        Od kdy dělená munice znamená horší náboje? To je blbost.

  • semtam
    23:25 08.01.2019

    admin (Jan Grohmann)

    Minule jste uvažoval o tom, že se budete více zaměřovat na trolení pod články. Czertíkův komentář je myslím více než jasný...

    K článku, pan plukovník by mohl příště uvést poznámku autora, pokud vkládá svůj názor do článku. Navíc jeho poznámka je úplně zbytečná, protože životnost kanonu 2A82 je známá a to 900 výstřelů, prakticky stejně jako v případě 2A46 (pro 2A46 se uvádí i nižší hodnoty, dle typu kanonu) https://tvzvezda.ru/news/opk/content/201701190755-4f9m.htm

    Zde si dovolím zapolemizovat, že takováto životnost je v požadavcích armády a je nutná pro zvládnutí vojskových testů před zařazením. To je možná ten důvod proč 2A82 dostal přednost před 2A83. Navíc dle různých zdrojů se nyní již obnovili práce na kanonu 2A83 či jeho obdobě.
    Pro zajímavost, T-90M má obdržet kanon 2A82-1M.

    A k diskuzi, zmíněné kanony ráže 140 mm a 130 mm nejsou doposud zavedeny a ani dokončeny. Porovnání 2A82-1M s kanonem L55 je logické, protože u něho jsou známé výkony a je dokončen a zaveden. Výkony u zmíněných větších ráží nejsou doposud z logiky věci známé, protože jsou stále ve vývoji.

    • dexnom
      07:21 09.01.2019

      ta zivotnost je u 2A82 pri pouziti v te dobe urcene munice. par veci se zmenilo a pri pouziti dnesni se odhaduje na cca 600

      • dexnom
        07:26 09.01.2019

        jeste pro upresneni po vystrileni zivotnosti nehrozi akutni nebezpeci, pouze dochazi k razantnimu snizeni presnosti, dostrelu a pruraznosti, zejmena z duvodu prusaku plynu kolem telesa vystrelovaneho naboje a snizeni rotace naboje u hlavni s vyvrtem

  • Rase
    23:13 08.01.2019

    L/55 se pořád bere jako jakýsi etalon, se kterým se všechno porovnává. Oni ale i ti Němci přecházejí na L/55A1, který má o 25% vyšší výkon, jde upravit původní kanón, od roku 2020 bude mít k dispozici novou vysokotlakou munici. L/41 ráže 130 mm má vyšší výkon o 50%, ale zde je zas nevýhoda, že už nemůže použít starší munici, hmotnost ale má být pořád jako u L/55.
    Pokud jde o americký XM360 / XM360E1, tak ten vypadá taky hodně zajímavě, váha je jako u 105 mm, výkony hodně top.

    http://www.palba.cz/album/albums/userpics/12832/1418208604-xm360-and-xm360e1.png

    • dexnom
      07:28 09.01.2019

      tyhle hracky jsou hodne zajimave, ale naroky na jejich vyrobu jsou totalne extremni, takze sance ze neco takoveho bude ve vyzbroji v normalnim mnozstvi jsou celkem mizive....

      • Rase
        09:31 09.01.2019

        Nemyslím. L/41 ráže 130 mm má stejnou délku jako L/55 ráže 120 mm, aby bylo možno použít stejné obráběcí stroje. Pokud jde o L/55A1 tak na tuto verzi se už upravují tanky Bundeswehru. Pokud si myslel ty americké, tak uvidíme, zatím se o nich mluví ve spojitosti s plánovaným lehkým tankem a modernizací tanků Abrams, tak uvidíme. Zatím vypadá zavedení docela dost reálně

        • Slavoslav
          09:45 09.01.2019

          nie su tie XM kanony urcene specialne pre bezosadkove veze? ak si dobre spominam tak tie uspory na vahe su scasti aj tym, ze sa vykaslali na odplynovacie zariadenie a pod kedze sa s nimi rata len do bezosadkovych vezi kde nejake zamorenie priestoru posadky splodinami horenia nehrozi

  • tryskac
    22:33 08.01.2019

    Pokiaľ bude ten kanon vyrobený tak presne ako sú namaľované tie výkresy, tak o jeho kvalite nebude pochyby... Ako sa vraví, papier znesie všetko.

  • marfolodej
    21:48 08.01.2019

    Tak nábojová komora má větší objem, má to o něco větší ráži jak L55 a je to novější výrobek. Nedivím se, že je o trochu výkonnější jak L55. Ale třeba to přinutí západ udělat do L3 už 130 ;-)

    • Czertik
      11:36 09.01.2019

      Popravde 130 me neprijde jako zas tak velky posun, radeji bych videl 140 to uz by bylo "delo". 155 by uz dle me bylo zbytecne obrovske.

  • Czertik
    20:48 08.01.2019

    Shrnuto - rusum se s 2a82 podarilo vyrobit kanon ktery o neco prekonava 50? let stary zapadacky l-55.
    A z one tabulky vynechali modernejsi amicky xm-291 muze taky neco napovedet.
    A kdyz rusove planuji modernizovat jejich ulozenky t-72/80/90 - dostanou i tyto nove kanony, nebo zvoli rusove mene vykonou verzi, ale levnejsi pristup ?

    • strikehawk
      21:03 08.01.2019

      Rh120/L55 není 50 let stará konstrukce ale max 20 protože se objevuje až od Leo2A5 pokud se nepletu.
      A ta tvoje americká vylepšenína nevychází z Rh120/L55 ale L44 tedy z licence co mají na Abramsech

    • strikehawk
      21:08 08.01.2019

      XM rozhodně není lepší než Rh120/L55.....takze to vypovídá spíš o schopnostech Američanů vyvinout tankový kaňon.... Kulovy....uz dvě generace berou licence u M60 britský L7 a u Abramsu německý Rh120/L55

      • skelet
        21:53 08.01.2019

        M256 je Rh120/L44 a v budoucnu má dostat XM360

        • strikehawk
          10:49 09.01.2019

          Ano. Díky za opravu

    • Slavoslav
      21:29 08.01.2019

      no ten rozdiel je celkom zaujimavy a nie je to len "o nieco". Najma ked uvazis mensiu vahu a dlkzu kanona. I ked treba priznat, ze tych 5 mm priemeru naviac je nezanedbatelna vyhoda ktora (nechce sa mi robit prepocet, ale by ocko prekona vyhodu dlhsej hlavne).

      Co ma prekvapilo je autofretaz, miesto fretaze plastovanim ak su cielom co najvyssie tlaky a nizka vaha. Na druhej strane fretaz plastovanim bude ovela drahsia a narocna na obrabanie voci autofretazi

      • Czertik
        11:34 09.01.2019

        Ano, je sice kratsi a lehci oproti l55, ale je delsi a tezsi ve srovnani s predchozim ruskym 46 :).
        Takze skutecne zalezi co srovnavas.
        A myslim ze je sprave predpokladat ze ta uspora hmotnosti jde navrub hlavne diky kratsi hlavni. Sem presvedcen, ze kdyby byly stejne dlouhe hlavne u posdniho rusa a u l55, tak tezsi bude rus.

        A ano diky vetsim tlakum muzou mit rusove vetsi vykony (ustovou rychlost) z kratsi hlavne - ale, zas je to vykoupeno daleko slozitejsi vyrobou a nizsi zivotnosti hlavne (pripadne extra techologie aby zivotnost byla srovnatelna) - holt zijeme ve svete kdy je vzdy neco za neco.

        • Slavoslav
          12:27 09.01.2019

          nemusis mat nutne vyssie tlaky, sila posobiaca na strelu rastie s priemerom exponencialne (funkcia plochy) rovnako ako aj sily zruchlujuce strelu. Preto hovorim, ze im tych 5mm na priemere moze vyrovnat peknych par kalibrov na dlzke

          A ano s dlhsou hlavnou by rastla hmotnost rusa ale aj vykonovy rozdiel

          • Czertik
            20:42 11.01.2019

            Abych se dostal k presnejsim cislum tak bych musel porovnat plochy kruznic 120 a 125 a to se me pocitat nechce, ale hrubym odhadem tato vetsi plocha je vetsi o 10%, takze by ti to z 55 razi ubralo 5 a ne 11 :).

            A samozrejme vetsi rust vykonu jde pouzit vetsi hnaci naplni - tj delsi naboje. Ale to sme zas na zacatku toho co sem psal - delsi hnaci napln znamena vetsi tlaky na vetsi plochu a tomu prizpusobenou narocnejsi vyrobu/materialy.

  • Double
    19:09 08.01.2019

    Super clanok!

    • liberal shark
      08:35 09.01.2019

      Až na ten překlad. Zdá se, že pan plukovník asi není strojní inženýr :-).