1500 výsadkářů: Hranice možností ruských výsadkových vojsk

Výsadek ruských výsadkářů z dopravního letadla Il-76; větší foto / newstes.ru

13. července skončilo čtyřdenní cvičení ruského letectva (VVS) nedaleko města Rjazaň (196 km jihovýchodně od Moskvy). V rámci cvičení byl proveden hromadný seskok 1500 výsadkářů ruských výsadkových vojsk (VDV). Podle Dmitry Terkova z ruského deníku Izvestija cvičení ukázalo maximální schopnosti ruských VDV provést hromadný vzdušný výsadek.

O dopravu jmenovaného počtu výsadkářů se postaralo 45 těžkých dopravních letadel Il-76, která společně s výsadkáři na dvou místech vysadila 69 kusů obrněné techniky. Výsadky byly prováděny z výšky 600 m.

 

 

Vzdušné krytí zajišťovaly stíhačky Su-27 a blízkou leteckou podporu bombardéry Su-34 a vrtulníky Mi-24. Cvičení se zúčastnilo 2500 vojáků, 200 kusů obrněné techniky a 70 letadel (mimo jiné dopravní Il-76, An-124, An-22 a An-26) a vrtulníků.
 

Celkově má ruské letectvo ve výzbroji 120 těžkých dopravních letadel Il-76, ale při průměrné nasaditelnosti 75 % (obecná nasaditelnost bojových letadel; může být i výrazně nižší) dokáže ruské letectvo nasadit v jeden okamžik maximálně 90 letadel Il-76.
 

Podle Vladimíra Šamanova, bývalého velitele VDV, měla ruská výsadková vojska v roce 2014 45 tisíc výsadkářů, plány ale počítají s navýšením na 60 000 výsadkářů. VDV má dvě dvě vzdušné výsadkové divize, dvě výsadkové útočné divize, čtyři výsadkové útočné brigády, samostatnou brigádu speciálních sil a řadu podpůrných a výcvikových útvarů.
 

Vzdušné výsadkové divize (98. a 106. gardová divize) jsou výsadkáři, resp. výsadkové mechanizované jednotky, protože ruské výsadkové jednotky jsou vysazovány společně s obrněnými transportéry (BTR), bojovými vozidly pěchoty (BMD) a vozidly přímé palebné podpory (2S25 Sprut-SD).
 

Naopak výsadkové útočné síly (7. a 76 divize) jsou v podstatě aeromobilní síly, tedy výsadková lehká pěchota využívající k transportu spíše vrtulníky. Nicméně i tyto jednotky jsou schopny padákových výsadků. Stojí za zmínku, že právě jednotky 76. aeromobilní divize se měly účastnit anexe Krymu.
 

Zmíněných 45 letadel Il-76 dostačuje k vysazení jednoho pluku výsadkářu a dvou praporu obrněných vozidel. Cela flotila ruských Il-76 tak umožní vysadit maximálně dva pluky výsadkářů se standardní sadou obrněné techniky, zbraní, pohonných hmot a munice.

 

Připomeňme, že úkolem ruských výsadkářů je rychle dostat se do kontaktu s nepřítelem a držet pozice do příchodu hlavních pozemních sil. Typickým úkolem je dobýt a zajistit nepřátelské letiště.

 

Výsadek z letadel Il-76 při jmenovaném čtyřdenním cvičení.

 

Jednou z nejslavnějších operací VDV bylo obsazení Československa v roce 1968 a výsadek v Afghánistánu v roce 1979. V následujících bojích v Afghánistánu i v obou čečenských válkách ale vojáci VDV prováděli pouze aeromobilní operace nebo působili jako klasická pěchota.

 

Terkov připomíná, že VDV trápilo nedostatek dopravních letadel již v dobách Sovětského svazu, protože k vysazení jedné divize VDV je nutné do vzduchu poslat pět leteckých divizí dopravních letadel. Právě vysazení jedné divize bylo v možnostech sovětského dopravního letectva, aniž by se však bral ohled na protiopatření protivníka.

 

V současné době má Rusko jasně největší výsadkové síly, ale nedostatečný počet dopravních letounů. Toto se nezlepší ani v budoucnu, protož nový dopravní letoun Il-76MD-90A je rozpočtově a časově zhroucený projekt a brzy skončí technická životnost dopravním An-124. Bez možností nakoupit dopravní letadla v zahraničí tak počet letadel (resp. celkové přepravní kapacity) v ruském dopravním letectvu bude klesat. Tedy pokud firma Iljušin konečně nedotáhne vývoj letadel Il-76MD-90A do konce a nerozjede výrobní linku pro sériovou výrobu.
 

Terkov proto pokládá otázku, jak efektivní je vynakládat peníze na udržování tak velkého počtu výsadkářů, vzhledem k nákladné výsadkářské přípravě a nutnosti speciálního výsadkového vybavení (například nové padákové systémy PBS-950U pro obrněná vozidla).

 

Fandovské propagační video ruských VDV

 

Pokud se výsadkáři nemohu do místa bojů dostat ze vzduchu, tak musí se svými obrněnými vozidly fungovat jako pozemní mechanizované jednotky. Obrněná vozidla ruských výsadkářů mají však slabší pancíř a výzbroj než mechanizované jednotky ruské armády, takže pokud výsadkáři budou fungovat jako klasická mechanizovaná pěchota, bude jejich bojová hodnota menší.

 

Terkov soudí, že vzhledem k nedostatku dopravních letadel, ale i vrtulníků schopných v podvěsu přenášet těžší techniku, se situace u VDV nezmění. Avšak podle Terkova obrovský politický vliv VDV nejen, že v minulosti zabránil reformě této složky Ozbrojených sil Ruské federace, ale změny se nedají čekat ani v budoucnu.

 

Vzhledem k současné povaze konfliktů Rusko údajně potřebuje pouze jednu divizi VDV, s jedním až dvěma pluky výsadkářů a s jedním až dvěma pluky aeromobilních jednotek. Vše mají podporovat čtyři podpůrné brigády. Dlužno dodat, že výsadkové a aeromobilní operace provádějí také ruské speciální jednotky a jednotky námořnictva, takže i tak bude nutné zvýšit počet dopravních letadel.

 

Jediná divize VDV se pak podle názora ruského autora má zcela obejít bez specializovaných obrněných vozidel. Pokud to bude nutné, tak například na obsazené letiště mohou ruská letadla dopravit klasická bojová vozidla ruské armády, například nové Kurganěc-25. V tomto případě ale není nutné zavádět nová bojová vozidla BMD a BTR.

 

„Nicméně vzhledem k současné struktuře ozbrojených sil a politické váze výsadkových jednotek je nutné si uvědomit, že tak radikální reformy v dohledné době jsou nepravděpodobné,“ uzavírá svůj článek Terkov. 

 

Zdroj: TASSIzvestija

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. ...

Nová ruská výsadková obojživelná vozidla BMMP

Přední ruský výrobce obrněné techniky UralVagonZavod (UVZ) pracuje na konceptu nového bojového ...

Cvičení výsadkářů Strong Eagle 2018

Hlavním úkolem cvičení Strong Eagle 2018 je certifikace 43. výsadkového praporu z Chrudimi, což ...

Bojové vozidlo Kurganěc-25 se chystá na vojskové zkoušky

V letech 2019 až 2021 ruská armáda získá neurčitý počet prototypů bojových vozidel Kurganěc-25. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    00:45 25.07.2018

    Pár historických čísel na doplnění ohledně potřebných kapacit pro provedení sovětských výsadkových operací

    1) Invaze do Československa v srpnu 1968:

    7. gardová výsadková divize (padáková) provedla přistávací výsadek na letištích Praha Ruzyně a Vodochody (obsazení letiště Praha Kbely bylo zrušeno z důvodu rekonstrukce tamější dráhy) s cílem obsadit letiště a klíčové objekty v Praze. Pro tento účel měla divize přiděleno 220+ transportních letounů An-12. Krytí zajištovali 2 stíhací pluky a 2 stíhací bombardovací pluky.

    103. gardová výsadková divize (padáková) provedla přistávací výsadek na letištích Brno Tuřany a Náměšť nad Oslavou s cílem obsadit letiště a klíčové objekty v Brně. Divize měla přiděleno 210+ transportních letounů An-12 a krytí zajištovaly 2 stíhací pluky a jeden stíhací bombardovací pluk.
    V obou případech se jednalo o přistání na částečně zabezpečená letiště a výsadkáři se během několika hodin spojily s vlastními postupujícími pozemními jednotkami.

    Z hlediska utajení byl tato operace obecně pro NATO překvapení – tehdejší špionážní satelity s návratovými pouzdry umožnovaly aktualizaci dat jen v dlouhých intervalech.

    2) Invaze do Afghánistánu v prosinci 1979:

    105. gardová výsadková divize (padáková) provedla (spolu s prvky ze 103. a 104. gardové výsadkové divize) letecký přesun na letiště Bagrám a Kábul. Během 47 hodinového leteckého mostu mezi 25. až 27. prosincem 1979 bylo uskutečněno 340+ letů, které přepravily cca 5000 vojáků. Tato operace prakticky vázala všechny dostupné síly sovětského transportního letectva. 77 letů provedly letouny řady Il-76 (jeden se zřítil (CFIT) i s výsadkem na přiblížení ke Kábulskému letišti), zbytek An-12 a An-22.

    Letiště byl dopředu zabezpečena plukem (2500 mužů, 2 prapory) Spetznas, který byl v oblasti „spřáteleně“ rozmístěn už v předchozím období. Výsadkáři se opět co nejrychleji spojili s postupujícími motostřeleckými divizemi postupujícími od hranic.

    Z hlediska utajení už Američané sledovali přípravu vojsk, jejich přesuny atd. Problém byla spíše přesná interpretace sovětských záměrů.

    3)

    Tabulkové požadavky na vrtulníkovou přepravu sovětských aeromobilní jednotek (ty současné se mohou strukturou a počty lidí, vozidel a jiné výzbroje lišit):

    Pro přepravu celé samostatné výsadkové (aeromobilní) brigády bez obrněnců BMP bylo potřeba 75 letů středních vrtulníků Mi-8/17 a 35 letů vrtulníků těžkých Mi-6. Pokud by se převážela i vozidla BMP, tak bylo potřeba vyvinout letové úsilí 41 letů vrtulníků Mi-8/17 a 125 letů vrtulníků Mi-6.

    Z toho pro přepravu jednoho „střeleckého“ výsadkového praporu bez vozidel BMP bylo potřeba 13 letů vrtulníku Mi-8/17, Pokud by se přepravovala obrněná výsadková vozidla BMP, tak bylo místo toho potřeba 37 letů vrtulníku Mi-6. Pro přepravu výsadkové dělostřeleckého oddílu (prapor s 18 taženým houfnicemi D-30 a přepravními/tažnými vozidly) bylo potřeba 24 letů vrtulníku Mi-6.

  • Starlight
    00:42 25.07.2018

    Pár postřehu k transportním letounů ruského letectva.

    1. Rozpad SSSR znamenal obrovskou redukci počtu letounů sovětského letectva, kterými by mohlo nástupnické ruské letectvo disponovat. Například z 500 vyrobených Il-76 pro sovětké letectvo (započítány jen vojenské čistě transportní verze) jich cca 200 zůstalo na území Běloruska a hlavně Ukrajiny. I tuto omezenou flotilu až cca 300 letounů nebylo ve finančních možnostech Ruska udržet.

    2. U velmi těžkých transportních letouny An-124 bylo již v průběhu vývoje opuštěno od možnosti vysazovat padákově materiál nebo vojáky za letu. Letoun je tedy určen k přepravě jen mezi letišti. Byly vyrobeny od poloviny 80. let do počátku 90. let. Program modernizací běží, což se zřejmě nedá říci o Il-76M/MD.

    3. Těžké transportní letouny Il-76M/MD ruského letectva byly vyrobeny v rozmezí konce 70. let až počátku 80. let. Většina jich je z 80. let. Tedy jejich stáří je minimálně 30 a více let. Podle všeho za celou dobu tyto letouny neoddělí jediný významnější upgrade a asi nebude neobvyklé vidět, že „upgradem“ jsou komerční přenosné letecké GPS navigace Garmin (nebo podobné) s anténami přilepenými přísavkami na oknech.

  • Starlight
    00:41 25.07.2018

    A moje troška do mlýna :-)))

    1)

    Ruské výsadkové jednotky (a platilo do i pro ty sovětské) mají mimo jiné svoje zvláštní postavení v rámci ruských sil dané prostým faktem, že ruské výsadkové vojsko VDV jsou prakticky jediné početně významné „lehké“ manévrové jednotky ruských ozbrojených sil.

    Plní tak i roli, kterou například u US ARMY/ANG plní pěší (motorizované) jednotky (pěší a horské bez přívlastků výsadkové (padákové nebo výsadkové (aeromobilní) ). Například ruská 7. gradová výsadková (aeromobilní, ) divize má oficiálně přívlastek „Horská“.

    Ruská pozemní vojska (SV) totiž pokračují v tradici Sovětské armády a asi všechny jejich manévrové jednotky (pokud pominu speciality typu pohraničních vojsk) jsou těžké mechanizované (tankové nebo motostřelecké), které mají ve výzbroji tanky, tanky, tanky a myriády pásových BVP a/nebo různé kolových/pásových OT. A lehké síly „přenechávají“ organizačně samostatnému výsadkovému vojsku VDV. A zatím to nevydá, že by se na této struktuře sil něco měnilo.

    Poznámka: nicméně i Rusové v posledních dekádě objevili „Ameriku“ a vznikla u nich potřeba budování skutečně lehkých manévrových jednotek – motorizované pěchoty vyzbrojené kolovými obrěnnými vozidly pro konflikty menší intenzity s málo vyspělým protivníkem. Používají pro to různé názvy jak „superlehká (motostřelecká) brigáda a podobně. Bude zajímavé sledovat, zda „těžké“ pozemní síly SV pustí nějaké těžké mechanizované brigády nebo tyto jednotky vzniknou v rámci „lehkého“ výsadkového vojska VDV.

    2)

    Pod pojmem ruské výsadkové jednotky si zpravidla každý představí padákové výsadky. Ale jak už článek připomíná, tak plnou polovinu ze 4 současných ruských výsadkových divizí tvoří výsadkové (padákové, v ruštině vzdušně výsadková nebo padákově výsadková) a druhou polovinu pak výsadkové specializované na vrtulníkové výsadky (aeromobilní, v ruštině výsadkově-útočné, v angličtině Air Assault), ale se schopností část jednotky stále vysadit na padácích (s vozidly i bez vozidel).

    Samostatné ruské výsadkové brigády v rámci VDV jsou také hlavně aeromobilní, nikoliv padákové. Ruské výsadková vojska mají v sestavě i 45. samostatnou výsadkovou brigádu speciálního určení. Tedy pravděpodobně obdobu amerického 75. pluku Rangers. Rusové jsou obecně velmi dobří pozorovatelé dění na Západě a jejich analýzy západních výsadkových (padákových, kluzákových, vrtulníkových) operací za a po 2. světové válce a řada různých cvičení vytvořily základ jejich vlastního konceptu nasazení výsadkových sil v konfliktech vysoké intezity proti NATO nebo Číně.

    Bude nošením dříví do lesa, že pro tento účel výsadkové síly mechanizovali. To se netýká jen padákových jednotek, ale podobný koncept rozpracovali a ve velkém zavedli do praxe i během 70. a 80. let při výstavbě a vyzbrojování právě aeromobilních jednotek ve formě samostatných výsadkových (aeromobilních) brigád.

    Sovětská armáda tyto jednotky (respektive jejich mechanizované prapory) vyzbrojila lehkými výsadkovými pásovými obrněnými vozidly řady BMD. Na rozdíl od padákových výsadků z transportních letounů jejich přepravu měli primárně na starost velmi těžké vrtulníky Mi-6 a později ještě výkonnější Mi-26. To je ostatně jedním z důvodů proč tyto vrtulníky mají objemné trupy a výsadkové vozidla nebo jinou kolovou techniku výsadkářů přepravují uvnitř objemných trupů. A ruská na to více méně navazuje, i když má jen zlomek původního počtu těžkých vrtulníků.

    3)

    Sovětská armáda vypracoval řadu útočných scénářů použití těchto sil. Včetně různých kombinací padákových a vrtulníkových výsadků v kombinaci s pozemními silami, které se navzájem doplňovali. Na taktické úrovni může proběhnout výsadek cca do 15-20 km od vlastních linií s výhodu krytí vlastním dělostřelectvem. Na operační úrovni pak výsadek může proběhnout ve vzdálenosti 20-100 km od vlastních linií (to bylo součástí sovětské koncepce OMS operačně manévrovacích skupin v týlu protivníka). Vrtulníková technika by umožňovala i výsadky na strategické až do vzdálenosti 500 km, ale to už by bylo asi mise bez zpáteční jízdenky, jejichž cílem mohly být hlavně sklady jaderné výzbroje, jejich nosiče a nejvyšší velitelská stanoviště.

    4)

    Tyto informace je podle mne vhodné vzít do úvahy při hodnocení možností současných ruských výsadkových vojsk. Jsou menší než sovětské, mají rozhodně méně transportních letounů a těžkých vrtulníků. Ale vrtulníků řady Mi-8/17 mají stále ohromné množství. Jsou tedy zřejmě schopni kombinovaných operací se zapojením padákových i vrtulníkových výsadků. Ve spojení s pozemní útokem a/nebo námořním výsadkem (v přilehlých mořích) by se asi v podstatě jednalo o učebnicový příklad, jak VDV použít.

    Pro ruské interní diskuse, zda je účelné efektivní utrácet za padákovou výsadkou přípravu všech jednotek VDV (tedy i těch aeromobilních) je asi dobré se vrátit do historie. V sovětské armádě totiž aeromobilní výsadkové jednotky (samostatné brigády) nepatřily pod VDV. Zatímco sovětské „padákové“ VDV (tehdy součástí sovětských pozemních vojsk) podléhaly přímo ústředního velení MO v Moskvě, tak aeromobilní výsadkové jednotky podléhaly veliteli frontu (skupiny armád).

    Tvořily tak jeho vlastní výsadkový manévrový prvek, pro který měl i vlastní vrtulníkové a letecké jednotky frontu. Pak se samozřejmě aeromobilních i výsadková příprava dala flexibilně využít podle „potřeby“ frontu. Dnes jsou naopak všechny ruské výsadkové jednotky soustředěny pod jednotné velení VDV a jednotlivé jednotky se mohou více specializovat.

  • KOLT
    13:32 24.07.2018

    Uboot, mají, to ale nijak nevylučuje VDV jakožto jejich "pozemní" obdobu. USA nic takového nepotřebují, neb jednak je útok přímo na jejich jádrové území vysoce nepravděpodobný, jednak mají rozvinutou infrastrukturu, takže pro ně nejsou obtížné přesuny po zemi (nemluvě o ohromném množství civilních dopravních letadel, která by mohla být v případě potřeby k přesunům použita, přičemž přistávat mohou v kdejakém okresním městě...).

  • Uboot
    13:16 24.07.2018

    #Zvedavec: takže rusáci nemajú námornú pechotu?

  • Zvedavec
    10:21 23.07.2018

    Troškou do mlýna:

    1. Jak autor článku, tak většina diskutujících, pomíjí jeden základní parametr, proč jsou ruské VDV tak velké a tak strukturované. Reálně totiž supluje úlohu námořní pěchoty, tedy složky jako USMC v USA. Sovětský svaz / Rusko má historicky slabé námořnictvo a geograficky nevhodné podmínky jeho použití. A do toho rozsáhlé území a velmocenský status. Proto má VDV velikost (byť je menší) i funkční nezávislost (tu dokonce vyšší) srovnatelnou právě s USMC.

    2. Většina vzdušných výsadků je dnes prováděna proti "junior adversary", tedy technologicky zaostalému nepříteli. Lhostejno, zda se jedná o brigádní výsadky v Iráku (Operace NORTHERN DELAY) nebo rotní výsadky v Mali (Operace SERVAL). Proti technologicky vyspělému protivníkovi by se jednalo buď o výsadky na VLASTNÍ ÚZEMÍ (americký koncept pro 173. vb v Evropě) nebo by výsadky byly menší (řekněme do praporního úkolového uskupení).

    3. VDV, stejně jako třeba americké výsadkové síly, nejsou monolitem. Už to tady nakousl KOLT. Od té doby, co byl znovuobnoven pluk Rangers (70. léta) dělaly VŠECHNY "Forced Entry" operace vzdušným výsadkem Rangers, nikoliv výsadkáři ze 82. vd, 173. vd atp. Reálně je nahradili v úloze hrotu vojenských operací. Nepředstírejme, že u VDV neexistuje stejný fenomén.

  • Miroslav
    06:50 23.07.2018

    madrabbit: Myslím, že v dnešnom svete by aj tá prvá vlna bol problém. Dnes už nič neutajíš... Na wikipedii dnes nájdeš info kde tie stroje parkujú a celkovo utajiť štart desiatok takých veľkých strojov je prakticky nemožné.Tej prvej vlne by musela predchádzať masívna letecká kampaň na zničenie nepriateľskej PVO a úplné ovládnutie vzdušného priestoru. U silného protivníka prakticky vylúčené.

  • madrabbit
    21:58 22.07.2018

    rasto123: "Prvá vlna ? A čo druhá a tretia... Lietadlá sa vrátia a naložia náklad a idú naspäť. "

    Ano, pokud tam nebude PVO a nepřátelská letadla.

  • KOLT
    21:48 22.07.2018

    Zase politika, že vás to baví...


    Čili se vrátím aspoň k něčemu trochu s tématem souvisejícím. Byli tu porovnáváni výsadkáři s "obyčejnými" bigoši, přičemž výsadkáři z toho vycházeli skoro jako nadlidi. Předně si je dobré uvědomit si, že pod pojem výsadkář se vejde tolik typů pěchoty, kolik chcete :-) Mechanizované prapory 4. brn také mají svoje výsadkové roty ;-) Byť ty zaniknou s výstavbou výsadkového pluku (což je rozhodně systémové řešení).

    VDV je v podstatě normální motosřelecká/mechanizovaná pěchota, akorát má v "popisu práce" býti vysazená letecky. S ohledem na to, že si pak musí nějakou dobu "poradit sama", je samozřejmě cvičená drobet ostřeji a jinak než její nevýsadková obdoba. Nicméně úplně stejně jsou na tom obecně mariňáci, včetně těch ruských. VDV má koneckonců k dispozici poměrně slušné množství obrněné techniky s nemalou palebnou silou. To je zásadní rozdíl oproti americké výsadkové pěchotě, která je mnohem "lehčí" se všemi výhodami a nevýhodami, které z toho plynou. Také je nasazována zcela jiným stylem. Její nasazení proti mechanizovaným jednotkám obdobně silného nepřítele by vedlo k masakru. Lehká pěchota proti mechanizované v klasickém střetu tahá za kratší konec, musí používat zcela jinou taktiku a je zpravidla nasazována ke zcela jiným úkolům.

    Rangers nebo 43. vpr pak do toho vůbec nemá smysl tahat, protože to jsou zcela jiné jednotky než předchozí výsadkáři. Zejména mě pobavilo: "I Rangers mají své výsadkáře..." :-) Všichni Rangers jsou výsadkáři, oni jsou ta elita mezi výsadkáři US Army ;-) Jenže Rangers, 43. vpr nebo třeba 26. výsadkový pluk BW nejsou "jen" výsadková pěchota, jsou to jednotky typu komando, s jinými úkoly a zcela jinou taktikou nasazení. Jsou schopni působit i jako lehká pěchota v případě potřeby, ale není to jejich primární zaměření. Většina podobných jednotek je schopná i působit jako podpora jednotek speciálních operací (u nás to tak naneštěstí není).

  • Tesil
    18:29 21.07.2018

    Astor
    Na odpor sice pouze symbolický se postavili shodou okolností příslušníci 7.výs.praporu
    zvláštního určení.Za odměnu byl zrušen.
    Ale máš pravdu,že v r.1968 to bylo trochu jinak,to do této diskuse nepatří.

  • Takeda
    17:51 21.07.2018

    Astor: Tak takhle to chcete udělat. I vy jeden. To nemůžete tak veřejně prozrazovat plány ruského velení. To vás nepochválí...

  • astor
    16:14 21.07.2018

    Miroslav
    Nerazím žádné právo, jen konstatuji ten fakt, že něco takového mocnosti dělali, dělají a s vysokou pravděpodobností dělat budou. Mě jen vadí, že na jednu stranu odsuzujeme jednu okupaci a ty další nejen že schvalujeme, ale ještě tam posíláme naše občany s úkolem perzekuovat občany cizí země. V našem případě nemají Američani důvod se k nám nakyblovat z níže uvedených důvodů. Viz pokusy o občanské nepokoje při sestavování vlády a snaha omezit diskusi o referendu.Nepochybuji, že v případě úspěšného referenda o vystoupení z NATO by došlo nepokojům, možná krvavým, pádu vlády a pokud by ta nová pokračovala v nastoupeném trendu, tak ke vzniku nejaké platformy podporované Západem a možná i k nějaké té internacionální pomoci.

  • Miroslav
    15:44 21.07.2018

    Astor: Prečo? To by si mal práve ty vedieť. To ty raziš teóriu, že cudzie mocnosti majú právo napadnúť inú krajinu ak v nej treba zabrániť mocenským či ekonomickým problémom. Veď práve tento argument si použil na obhajobu 1968.

  • astor
    14:53 21.07.2018

    Miroslav
    Proč by se tu měla angažovat americká armáda? Máme tady mohutnou pátou kolonu, vždy ochotnou zvednout upuštěnou rukavici moci ze země a potvrdit stávající závazky. Ostatně já přece neříkám, že na to Rusáci měli právo, já se jen snažím bez emocí pochopit důvody a říkám bez obalu, že stejných prostředků používají i jiné země, často na základě i méně vykonstruovaných důvodů. A jejich akce bývají mnohem krvavější než celý 68...

  • Miroslav
    14:32 21.07.2018

    Astor: Akokoľvek by to skončilo, rusi resp. ak chceš sovieti nemali žiaden právny nárok zaútočiť na suverénne Československo. Darmo si budeš nahovárať niečo iné. Ak sa Babišovi nepodarí zostaviť vládu, súhlasíš teda aby americká armáda obsadila ČR aby nevzniklo nejaké vládne vákuum?

  • astor
    14:28 21.07.2018

    Jak někdo řekne troll a nebo volkrusák, hned vím, která bije a z které strany.

  • Jara
    14:26 21.07.2018

    Nesher omlouvám se, ale ještě jeden příspěvek pro astora...
    Já na tom propagační videu nevidím žádné “uřezávače hlav”, vidim jen 18ti létá ucha ve špatné výstrojí s předpotopními kalachy na historické technice, konfrontace z ostřílenými profíky NATO se špičkovou výstrojí a výzbrojí, kdy tito chlapi mají za sebou kolikrát 3-4 bojové mise, možná více by pro ty ruské “baby uřezávače” dopadla strašlivě.

  • astor
    14:22 21.07.2018

    Miroslav
    Dnes se všichni komentátoři shodují na tom, že pokus o socialismus s lidskou tváří a Šikova ekonomická reforma by skončila krachem. V důsledku toho by dříve či později došlo k odchodu ČSSR z východního bloku. 21.srpen byl pokusem tento pohyb zvrátit.

  • Nesher
    14:12 21.07.2018

    Flader, Miroslav
    Prosím nereagujte na Astora, každá reakce ho v tom nestydatém trollení jen podporuje. Bohužel takových astorů najdete v každé diskuzi několik, dokonce na to existuje v "češtině" krásné slovo volkrusák.

  • Miroslav
    13:55 21.07.2018

    Astor: Ako Československo ohrozovalo ZSSR v 1968?

  • astor
    13:50 21.07.2018

    Flader
    Když jsme u toho, nemám pocit, že by Rusové v tebou uvedených případech dělali něco jiného než reagovali na pocit ohrožení. Na rozdíl od jejich protivníků z NATO, kde je jejich primárním úkolem destabilice celých států a pacifikace, často hodně drsná, okupovaného národa. Nepamatuji se na ozbrojený odpor proti ruské okupaci kromě pokusu o teroristický čin vyšinutého Hlučína a pohádek ovčí babičky o Chartě 77, ovšem odpor proti okupaci Íráku a Afghánistánu místními odbojáři je dobře znám. Znáš nějaké ruské Guantánamo, kde by bez soudu drželi cizí občany po léta? Já ne.

  • Flader
    13:24 21.07.2018

    inak v Československu, na Kryme, v Gruzínsku bolo naozaj neúrekom nezvaných hostí ...

  • Miroslav
    13:16 21.07.2018

    Astor: Načo trochariť? Aspoň za 20-30 by to mohlo byť nie? Ale dajme tomu za 50 aby sme mali aj rezervu

  • astor
    12:38 21.07.2018

    "Jenom" 1500 výsadkářů? Myslím, že jeden ruský výsadkář je ekvivalentem 10 naťáckých, kteří si mastí svaly na buzeraci domorodců někde v Afghánistánu či Africe. Ale ruští jsou primárně cvičeni jako uřezávači hlav nezvaných hostů v Rusku.

  • Miroslav
    08:17 21.07.2018

    Rasťo: No neviem, či by si chcel skákať z civilného jetu. Tie nie sú na podobné srandy uspôsobené. Buď by si skončil v motore alebo by ťa rozpolil náraz do chvosta. Harrison Ford síce skákal z B-747 ale nie každý je americký prezident :-)

  • rasto123
    01:36 21.07.2018

    "Také nasadenie strojov IL-76 je síce impozantné ... ale vyžaduje 100 % prevahu vo vzduchu a absolútnu neexistenciu výkonných systémov PVO ...
    "

    JEDEN výkonný system PVO v rámci EU NATO proti Iskanderu, lodným Klubom , leteckým Ch.xx,x,.....A letecká prevaha ? Aká? Rusko sem nepotrebuje lietať. EU zdolá bez vojakov.

  • rasto123
    01:19 21.07.2018

    Páni, tento celý článok,ako aj odvolávky na zdroje vrámci článku sú dosť pochybné. Troška som sa tým preklikával a hľadal aktérov / osoby poskytujúce info a nič vierohodné som nenašiel. Z najväčšou pravdepodobnosťou článok nie je založený na relevantnom zdroji. Už samotný článok postráda prvky hodnovernosti.

    Práca s počtami - majú 120 Il-76 , ale štatisticky len 75% a možno menej a čo ak to nie je pravda ? A čo ak pri mobilizácii použiujú civilné lietadlá ?

    Prvá vlna ? A čo druhá a tretia... Lietadlá sa vrátia a naložia náklad a idú naspäť.

    VDV je tabu. Vieme o iných zložkách , ale táto je mimo všeobecného záujmu a ani mediálne sa extra nepretriasa. To ,čo sa dostane von, je skôr spravodajská záležitosť.


    "Takže reálně nejsou schopni tuhle sílu nasadit ani na vlastním území. Představa masivních rychlých přesunů na dálný východ je v podstatě tabu.7
    "

    Sú. VDV a Specnaz a Rosgvardia a v podstate aj Ruská armáda.

  • Miroslav
    21:47 20.07.2018

    Môj osobný názor je, že vzhľadom na rozľahlosť krajiny, povahu krajiny a slabého výsadkového námorníctva by mali byť výsadkári hlavnou prioritou konvenčných síl ruských ozbrojených síl.

  • HEKTOR
    21:28 20.07.2018

    Tesil - nóó neviem čo Vám mám na Váš posledný príspevok povedať...

  • petris
    21:24 20.07.2018

    Hektor
    Cudzinecká légia má aj výsadkárov v podobe 2e Régiment étranger de parachutistes so sídlom na Korzike.

    Inak máš v podstate pravdu, ak by sa jednotka výsadkárov dostala do kontaktu s mechanizovanou jednotkou pechoty a nemala by prístup k posilám alebo výraznej leteckej podpore, tak by nemala príliš šancu, ale pokiaľ viem, tak taktika výsadkových jednotiek je založená na manévrovaní a mobilite. Výsadkové jednotky by mali byť schopné sa v tyle protivníka pohybovať rýchlejšie než jeho vlastné jednotky (dobrý príklad je pôsobenie VDV v Gruzínsku v 2008, kde spôsobili chaos a paniku v gruzínskej obrane a keby ich ruský štáb narýchlo nezastavil, zrejme by sa prepracovali až do Tbilisi) a zrejme by sa snažili vyhnúť viazaniu sa v dlhšom boji s mechanizovanými jednotkami, ak by to bolo možné.

  • Tesil
    21:18 20.07.2018

    HEKTOR
    Nejde jen o mnohem lepší výcvik,ale i o pocit sounáležitosti a kamarádství.Což nelze pominout.Tím se liší od ostatních jednotek.
    U Cizinecké legie mají 2.výs.pluk CRAP.Nasazený třeba v Juguslávii.
    Odhodlaný a motivovaný bojovník zničí BVP PTŘS,kterou mají výsadkové jednotky ve výzbroji.

  • HEKTOR
    20:44 20.07.2018

    no najprv je asi potrebné rozdelovať pojmy - špecialné jednotky a elitné jednotky ,prípadne výsadkári...elitné jednotky môžu mať napr. chemici,či tankisti...

    nemyslím si,že by rangers,specnaz a légia majú výsadkárov ako takých...tieto úlohy v jednotlivých armádach zastupujú samotné výsadkové brigády/divízie...rangers,specnaz a aj légia majú roty,ktoré absolvovali výsadkový výcvik,ale jedná sa skôr o špecialne jednotky...

    výsadkár je vlastne skákajúci pešiak-a to nechcem nikoho dehonestovať.!!mal by mať lepší výcvik,ale myslím si,že dnes sa to už dorovnáva-samozrejme ako a kde...

    Tesil - ja osobne si myslim že ak sa bude jednať o klasický konvenčný boj,tak výsadkár bude v nevýhode oproti mechanizovanej pechote...o nejakej nesmrtelnosti v bojoch,tak to sú len bájky...tá podpora bvp proste spravý svoje...

  • Tesil
    20:40 20.07.2018

    dusan
    Proti Tigrům opravdu moc šancí neměli,přesto jich několik zneškodnili.
    Necelá tisícovka Rangers odvedla svou práci.Mimo jiné narazili i na německé výsadkáře.Opravdovou elitu.

  • dusan
    20:07 20.07.2018
  • dusan
    20:02 20.07.2018

    Tesil

    Americký rangers si zabojovali pri vylodení pri vylodení pri Anziu s obrnenou jednotku - myslím, že to bola časť divízie Herman Goring. A skončilo to vyhladením americkej strany s minimálnimi stratami obrnencov. Zo začiatku síce pár obrnencov zničili, ale potom si ich posádky dávali pozor aby neboli v priamom kontakte a ľahko vyzbrojených výsadkárov jednoducho rozstrieľali z bezpečnej vzdialenosti.

  • Tesil
    19:52 20.07.2018

    PavolR
    I Rangers mají své výsadkáře určitě i Specnaz a Cizinecká legie.
    Svým výcvikem,fyzickou a psychickou zdatností patří i tam mezi to nejlepší.

  • Jirosi
    19:34 20.07.2018

    PavolR: U každého vojska můžeš mít "elitniho" vojáka. Stačí mu dát dostatečný výcvik.

    Ale popravdě, pokud si představíme situaci podobnou Krymu. Tedy že Čína vyslala uskupení k obsazení území na dálném východě. Došlo k masivnímu přečíslení zde alokovaných jednotek... Tak představa, že se v krátké době podaří schromáždit, většinu letuschopných strojů a odvést do oblasti "3500" nových mužů je poněkud .... Tedy to, že by danou situaci byli schopni zvrátit.

    Pokud se bavíme o výsadku za polárním kruhem, tam by to asi smyls mělo. Ale kdo by se tam vysazoval?? Poslední výsadek v dané oblasti proběhl v době kdy Rusové dané oblasti obsazovali z moře.

  • Larry
    19:31 20.07.2018

    Měli bychom se podívat na naše vlastní přepravní kapacity. Tedy spíše nedostatečné přepravní kapacity NATO.
    NATO, potažmo AČR donedávna využívalo pro přepravu kapacitních letadel AN-124 Ruslan Ruské společnosti Volga-Dnepr. (Rusko smlouvu nedávno jednostranně vypovědělo)
    Takže speciálové z Prostějova (601 skss) pod rouškou noci odlétali z bývalého armádnho letiště Přerov LKPO na palubách letadel společnosti Volga-Dnepr.
    Pikantní je, že fotografie "noční akce" nezveřejnili Rusové. Ti byli vázáni mlčenlivostí ohledně kontraktu, ale všímaví čeští airspotteři.

    Ad RF. Jedna věc jsou informace pro laickou veřejnost (zde možná 95% čtenářů) druhá věc jsou skutečné schopnosti. Samozřejmě pisálkovi nkdo zainteresovaný vyprávět nebude co a jak....proč by riskovali, že??

  • PavolR
    19:26 20.07.2018

    Tesil:
    To je nesporne pravda, ale na druhej strane elitnými jednotkami nie sú iba výsadkári. Je možné mať elitného vojaka (napr. tzv. horské jednotky, rangers a pod. - v Rusku v širokom slova zmysle Specnaz) bez toho, aby sa účelovo nazýval výsadkárom a disponoval iba pre to výstrojom a výcvikom, ktoré na 90% nevyužije.

  • Tesil
    18:43 20.07.2018

    , takže pokud výsadkáři budou fungovat jako klasická mechanizovaná pěchota, bude jejich bojová hodnota menší.

    Ve všech armádách patří výsadkáři k elitě.V minulosti byli často nasazováni jako klasická pěchota a dokázali i bez těžkých zbraní plnit úkoly proti silnějšímu nepříteli.
    Jsou schopni bojovat proti početní převaze atd.
    Proto pevně věřím,že početně srovnatelná jednotka výsadkářů bude mít nad mechanizovanou pěchotou vždy navrch.

  • PavolR
    18:20 20.07.2018

    HEKTOR:
    Iste, práve s ohľadom na straty lietadiel pri rovnocennom protivníkovi mi vyšli zhruba tie dva ďalšie pluky pri asi dvoch otočkách (namiesto štyroch, ktoré by mohli vysadiť pri absencii protivníkovej PVO). Čo reálne znamená asi 4-5k bojaschopných výsadkárov (po odrátaní strát počas výsadku) s technikou. Čo je vcelku dosť, pokiaľ nebude "most príliš ďaleko". Lebo paradoxne, hoci sú v tomto obore priekopníkmi a celkovo stoja na špici, ešte sa im žiadna akcia, čo by stála za reč, nevydarila...

  • Jirosi
    17:03 20.07.2018

    Takže reálně nejsou schopni tuhle sílu nasadit ani na vlastním území. Představa masivních rychlých přesunů na dálný východ je v podstatě tabu.7

    Takže sice výsadkáři, reálně pojedou na frontu vlakem.

  • raziel87
    15:58 20.07.2018

    tady jedna z tématicky blízkých debat ohledně VDV

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

    + různě v jiných sekcích

  • dusan
    15:53 20.07.2018

    Také nasadenie strojov IL-76 je síce impozantné ... ale vyžaduje 100 % prevahu vo vzduchu a absolútnu neexistenciu výkonných systémov PVO ...

    Celá táto koncepcia vysadenia veľkého množstva ľahkých výsadkových síl mi pripadá už dávno prekonaná. Ak ľahké sily, tak v menšom počte na kľúčových miestach vysedené strojmi, ktoré sú schopné tak urobiť z veľmi malej výšky, prípadne vrtuľníky či konvertoplány. Ak treba väčšiu silu, tak je nutné prepraviť "normálne" jednotky na pripravené plochy či už na zemi či na pláži.

    Už len nenápadné sústredenie "flotily" strojov Il-76 je dnes v dobe internetu v podstate nemožné .... to by každý potenciálny protivník mal dávno echo, že sa niečo chystá. A bez momentu prekvapenia je každý výsadok odsúdený na katastrofu.

  • HEKTOR
    14:52 20.07.2018

    Rase - druhé najdôložetijšie by boli,ak by rusi mali dosť prepravných kapacít...a to proste nemajú,uznávam že udržiavať v dobe mieru takú flotilu lietadieľ je samovražda...ale bez nich máte síce dobre vycvičenú,ale slabšie vyzbrojenú pechotu...

    a myslím že hneď po atóme je letectvo a konrétne veľké počty suchojov,schopné rýchlo reagovať na všetký smery...

  • Rase
    14:24 20.07.2018

    Tak snad nikdo v Rusku nepočítá s nasazením výsadkových sil proti Evropě, to by bylo plýtvání. Oproti tomu se skvěle hodí v případě problému ve Středním, nebo Východním vojenském okruhu. Tyto oblasti se špatnou sítí komunikací, navíc na rozlehlém prostoru, se konvenčními silami brání jen těžko a tak se rychlý výsadek elitních jednotek, skvěle hodí. Využití si najdou i při akcích v Sýrii případně nutnosti rychle dostat vojáky do oblasti, která přímo nesousedí s Ruskem. Osobně bych tak bral z pohledu Rusů, výsadkové jednotky jako druhou nejdůležitější složku armády (hned po atomu).

  • HEKTOR
    14:12 20.07.2018

    pekný dôkaz o tom,že je úplne jedno koľko máte výsad. divíziií,ak ich nemáte ako vysadiť...a nemôžeme sa zase ani spoliehať na spojencov,lebo tak to bolo aj plánované počas varšavskej zmluvy,keď nás,poliakov,maďarov,atď. mali vyhadzovať soviecke dopravné stroje..ale v reále by to asi také jednoznačné nebolo...

    PavolR - ako jasné,môžu sa tie dopraváky otočit aj 3x...len si myslím,že počas konfliktu s rovnocenným protivníkom (usa,čína),by to také ľahké nebolo...a tipujem že min. 25% strojov by bolo zostrelených...

    nasadenie v afghane a čssr nemôžno rátať...afghán-štát v "rozklade"...čssr-politická podpora obsadenia vlastného štátu....

  • Sokrates
    13:48 20.07.2018

    Petris: Puchov vôbec nezveličoval. Všetky tie projekty meškajú niekoľko rokov.

    "V roku 2012 podpísalo ministerstvo obrany zmluvu na nákup 39 ťažkých strategických lietadiel Il-76MD-90A. Celá dodávka mala byť zrealizovaná do roku 2018, do dnešného dňa však nebolo ruskému letectvu odovzdané ani jedno lietadlo."

    https://www.leteckymagazin.sk/...

    "Dňa 25. januára sa na podnikovom letisku spoločnosti Aviastar-SP (v Uljanovsku) uskutočnil prvý oficiálny let prototypu Il-78M-90A. Prvý let Il-78M-90A bol naplánovaný na rok 2016, avšak musel byť odložený, pretože s vývojom lietadla sa mešká. "

    https://www.leteckymagazin.sk/...

  • Pauli
    12:45 20.07.2018

    Petris: A-100LL už někde od prosince také léta a je v režimu zkoušek

  • petris
    12:19 20.07.2018

    Nezdá sa mi že by VDV boli nejako predimenzované, skôr naopak vzhľadom na veľkosť tej krajiny a ich aeromobilitu.
    Inak k tomu časovo a rozpočtovo zrútenému projektu Il-76 a iných transportných lietadiel, mám pocit že to Puchov trochu zveličoval. V Uljanovsku sa normálne pracuje, prvý testovací kus Il-76 je štvrtý mesiac v testovacej prevádzke a to že má poruchy a závady je asi normálne, veď preto sa nové typy testujú a ladia. Rovnako je v testovaní Il-76MD-M a v najbližšom čase pôjde na skúšky aj nový tanker Il-78M-90A.

  • Jan Grohmann
    12:03 20.07.2018

    strikehawk: Autora zřejmě zajímají celkové vojenské schopnosti Ruska, tedy poměr vydaných peněz k vojenským schopnostem Ruska a ne to, jaké speciální schopnosti má samotné VDV.

  • strikehawk
    11:43 20.07.2018

    liberal shark

    ale hovoří.....VDV musí vydržet až do příchodu hlavních sil....munice, proviant, palivo atd.
    Pak čerpá přirozeně z logistického zabezpečení pozemních jednotek.

  • liberal shark
    11:39 20.07.2018

    Jedna věc je vojska vysadit, a druhá logisticky zajistit. V článku se o této schopnosti vůbec nemluví.

  • strikehawk
    10:43 20.07.2018
    Oblíbený příspěvek

    Článek je pouhou spekulací na kterou si autor v zásadě odpovídá na konci, že všechny změny k horšímu (popsané v článku jako nezbytné) nejsou pravděpodobné

    VDV mají slušný vybavení a schopnosti...ty BND jsou naprosto unikátní a nepostradatelná. Ohledně Il-76MD-90A autor zbytečně maluje čerta na zeď. Letadlo musí být dokončeno protože kromě VDV na něj čeká i funkce vzdušného tankera a AWACS

  • PavolR
    10:42 20.07.2018

    Terkov tak akosi nepočíta s tým, že sa tie lietadlá môžu otočiť a v závislosti na svojich stratách dopraviť do 24 hodín od vysadenia prvej vlny ešte aspoň 2 ďalšie výsadkové pluky aj s vybavením. Za týchto okolností by bolo vhodné udržiavať asi tak 6-8 výsadkových plukov rozmiestnených na území RF tak, aby bolo teoreticky možné za 18-24 hodín dopraviť na ohrozené miesto aspoň 2-3 výsadkové vlny.

    Ale že sú výsadkové vojská absurdne predimenzované, to bez debaty. Pokiaľ je, samozrejme, skutočným účelom ich výcviku a udržiavania skutočne obrana územia a nie ich "tajné" vysielanie do záujmových oblastí ako zelených mužíkov.