MLCPS: 16 000 útočných pušek pro estonskou armádu

MLCPS: 16 000 útočných pušek pro estonskou armádu
Estonský voják s MLCPS / Maavägi

Americká firma Lewis Machine & Tool Company (LMT) dodá estonské armádě 16 000 nových útočných pušek. Americká firma ve výběrovém řízení porazila 13 konkurentů, včetně České zbrojovky. Vítězství LMT v úterý oznámilo estonské centrum pro obranné akvizice RKR (Riigi Kaitseinvesteeringute Keskus).

LMT dodá estonské armádě 16 000 útočných pušek v ráži 5,56 mm a pušek pro přesnou střelbu v ráži 7,62 mm. Podpis finální dohody v hodnotě 22 milionů euro je očekáván v několika příštích měsících. Dodávky proběhnou v letech 2019 až 2022. Smlouva rovněž zahrnuje opci na dodávku další várky pušek do roku 2026. 

Vítězné typy zbraní v ráži 5,56 mm a 7,62 mm nebyly zveřejněny. Podle fotek z testování ale LMT soutěžila s útočnou puškou MLCPS v ráži 5,56×45 mm a CQBMWS v ráži 7,62×51 mm. Dodejme, že zbraně společnosti LMT (založená v roce 1980) používá mimo jiné armáda Nového Zélandu a britská SAS.

„Výbor nejprve zhodnotil spolehlivost a důvěryhodnost zbraní, stejně jako ekonomickou proveditelnost, tedy celkové náklady na projekt,“ komentoval vítězství LMT Rauno Sirk, šéf RKR. „Naším cílem je koupit automatickou střelnou zbraň, která je přesná, praktická a spolehlivá v různých klimatických podmínkách a prostředích. Finanční náklady programu neměly menší význam. V tomto případě jsme vyhodnotili náklady na životní cyklus, a to nejen nákupní cenu zbraní a dodatečného vybavení, ale vzali jsme v úvahu náklady, které vzniknou v příštích 20 letech.“

Na rozhodování měla vliv ze 40 % cena celého kontraktu (nákupní i provozní), z 30 % hodnota zbraně po celou dobu její životnosti, z 20 % odolnost a životnost zbraně z hlediska počtu výstřelů a z 10 % výsledky střeleckých testů.

V estonské armádě nové útočné pušky nahradí hned dvě konsukce, a to izraelskou útočnou pušku Galil zavedenou u 1. pěší brigády a AK4 (licencovaná G3) u 2. pěší brigády. Nové zbraně nejdříve zamíří ke zmíněným dvěma brigádám a následně ke všem jednotkám estonské armády.

K výběrovému řízení se v prosinci 2017 přihlásilo 14 zájemců, mimo jiné Heckler & Koch, SIG Sauer, izraelská IWI, Beretta, Česká zbrojovka nebo polská Fabryka Broni. Do nejúžšího výběrového řízení se nakonec dostaly tři společnosti ‒ LMT, SIG Sauer a Heckler & Koch. Firma Heckler & Koch estonské armádě nabízela útočné pušky HK416/HK417 a firma SIG Sauer pušky MCX a SIG716G2 DMR.

Testování zbraní trojice finalistů probíhalo na začátku letošního roku. „Cílem testování bylo zjistit, jak stabilní a spolehlivé jsou zbraně v rukou různých střelců,“ uvedl major Risto Pärtel, šéf RKR pro palné zbraně. Zbraně testovali jak příslušníci estonské armády (muži, ženy, pravo- a levorucí), tak členové policie a pohraniční stráže nebo členové paramilitarní Estonské obranné ligy EDL (Estonian Defence League).


MLCPS; větší foto / LMT

EDL jsou v podstatě aktivní zálohy estonské armády. V EDL se nachází téměř 30 000 osob z toho 15 000 je aktivních členů. V případě vyhlášení válečného stavu členové EDL vytvoří jádro mobilizačních jednotek.

MLCPS vychází z osvědčené konstrukce AR-15. Typickým rysem zbraní LMT je monolitické horní pouzdro závěru, které zahrnuje také předpažbí - jde vlastně o monolitickou horní část zbraně sahající od pažby až po hlaveň. Pouzdro je vyrobeno z jednoho kusu hliníkového bloku. Hlaveň je k pouzdru zajištěná pomocí dvou šroubů, které jsou přístupné z pravé strany bloku. Výměna hlavně je tak otázkou sekund. MLCPS po výměně hlavně a dalších částí palebného mechanismus může střílet municí ráže 5,56×45 mm i 6,8 SPC.

LMT ke svým zbraním dodává vlastní hlavně. Při běžném režimu se střelbou s kvalitním střelivem je životnost hlavně 30 000 až 40 000 ran.

Oproti klasické konstrukci AR-15 jsou zbraně LMT doplněny o plynový píst (podobně jako HK416). Po výstřelu plyny tlačí na píst, který „nakopne“ nosič závorníku směrem dozadu. Zbraň má oboustranné ovládací prvky s přepínačem palby v civilní verzi 0-1. Vojenská má zřejmě také „full-auto“. Pažba je nastavitelná v šesti polohách.

Nákup nových zbraní je další ukázkou rostoucích vojenských výdajů Estonska. Pro rok 2019 estonské ministerstvo obrany získá 594 milionů euro (15,4 miliardy Kč), což odpovídá 2,1 % estonského HDP. Vedle Spojených států, Řecka, Velké Británie, Rumunska a Polska je Estonské jediné, které vydává na obranu slíbené 2 % HDP.

Zdroj: ERR

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ve stínu Ruska: Estonská armáda posiluje

Přítomnost obrovského východního souseda Ruska se plně projevuje na podobě a modernizačních plánech estonské armády. Estonská vláda letos schválila Národní rozvojový plán obrany na období let 2013-2022. Armádní noviny vám přináší hlavní body tohoto plánu, jehož cílem je výrazné zvýšení obranyschopnosti estonských pozemních sil.

Estonská bojová vozidla pěchoty CV9035NL

Nizozemská armáda prodala ze svých přebytků Estonsku 44 bojových vozidel pěchoty IFV (Infantry Fighting Vehicle) BAE Systems CV9035NL. Smlouvu o prodeji podepsal 1. října nizozemský ministr obrany Jeanine Hennis-Plasschaert při návštěvě Baltských států. První vozidla dorazí do Estonska během následujících pár měsíců.

Španělský Eurofighter nad Estonskem omylem odpálil střelu AMRAAM

Španělská stíhačka Eurofighter Typhoon při cvičném letu nad Estonskem nechtěně odpálila střelu vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile). Jak došlo k nechtěnému použití zbraně v hodnotě několika stovek tisíc dolarů je záhadou – nabízí se vážné selhání zbraňového systému nebo vážné selhání pilota.  

THeMIS: Evropský bojový robot z Estonska?

V rámci stálé spolupráce v obranné oblasti PESCO (Permanent Structured Cooperation) evropské státy Estonsko, Lotyšsko a Finsko vyvinou společného evropského pozemního robota UGV (Unmanned Ground Vehicle). Podrobnosti o spolupráci nejsou známy, ale do vývoje se nepochybně zapojí estonská firma Milrem Robotics se svým robotem THeMIS (Tracked Hybrid Modular Infantry System).

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • 19:54 10.12.2018

    To Zbrojir:
    Za prvé, nekladu si za cíl Vás přesvědčit, jen se vyjadřuji k Vašim tvrzením; následně popíši některé pojmy související se zaváděním výrobků do armády (konkrétně do AˇCR):
    Podnikové zkoušky = zkoušky, které si provádí výrobce sám, nebo jím pověřená zkušebna; zkouší se nově vyvinutý výrobek, který má plnit požadavky, nastavené samotným výrobcem, nebo zadavatelem/objednatelem;
    Kontrolní zkoušky (KZ) = zkoušky, které realizuje zákazníkem (zde AČR) vybraný subjekt - nejčastěji státní zkušebna, nebo národní, případně alianční autorita, cílem těchto striktně předepsaných zkoušek je zjistit, nakolik předložený výrobek technicky splňuje parametry dané zadavatelem (zde = AČR), pokud nejsou tyto parametry zadány, tak nakolik technicky splňuje výrobcem deklarované parametry a zda je bezpečný pro použití v rámci vojskových zkoušek. Výsledkem kontrolních zkoušek je doporučení/nedoporučení k provedení vojskových zkoušek. Mimochodem, první zkouškou v těchto zkouškách je vždy zkouška funkčnosti a kompletnosti.
    Vojskové zkoušky (VZ) jsou zkoušky realizované výhradně objednatelem (zde AČR), kde se má odzkoušet a posoudit vhodnost zkoušeného výrobku pro jeho použití v armádě a doporučit/nedoporučit jeho zavedení do výzbroje armády.

    Tento postup byl aplikován i do výběru ÚP pro AČR.
    Pro rozhodnutí, zda je ukončen vývoj stačilo výrobcům (všem) doložit úspěšné ukončení podnikových zkoušek. Takže všechny zbraně, které prokazatelně úspěšně prošly PZ (kontrolovaly se protokoly) se mohly zúčastnit tendru na novou ÚP pro AČR.
    Pak následují KZ, kde se ověřují (a to reálně - ne papírově) technické parametry, které má daný výrobek (zde ÚP) mít. Právě tady lze odhalit třeba ten problém s noktovizorem, protože papírově se Vám k něčemu takovému výrobce zcela logicky nepřizná, ale přišlo se na to už při funkční zkoušce. Tyto zkoušky ale striktně kontrolují technické parametry výrobku (a není jich málo), ne však uživatelské funkce - tj. to, jak se s danou zbraní střílí, jak se nosí, jak se rozebírá/skládá, udržuje, atd.
    Uživatelské parametry pak následně hodnotí VZ, které jsou zcela odděleny od KZ (Vy si je spojujete dohromady a to Vás asi plete). Nikde není psáno, že v případě, že výrobek vyhoví v technických zkouškách, musí také projít i ve zkouškách uživatelských.

    Problém ve výběru ÚP pro AČR vidím ve způsobu výběru - tj. jednoduché a rychlé výběrové řízení (jak na vánoční dárky pro děti), nikoliv dlouhodobější proces výběru, který je potřeba hlavně pro ty poslední zkoušky - u vojsk - ty byly kráceny, přitom by klidně mohly trvat rok i dva a AČR by měla od začátku ÚP v úrovni BREN 2 bez předchozích verzí. Jenže AČR měla termínově alokované peníze a u nás v ČR bohužel nejde peníze na konkrétní armádní nákup přesunout třeba o rok - musí se přesně vyčerpat "tady a teď "- jinak už nebudou, což je druhé limitující omezení. A v tom vidím hlavní problém.

    Důležitým aspektem je pak státní technický dozor, který kontroluje kvalitu výroby, dodržování technologických postupů atd. Domnívám se, že zde byly v případě ÚP pro AČR "jisté rezervy".

  • Zbrojir
    13:44 10.12.2018

    k Mali

    nejde o zabetonované pozice, ale o řádně hájené pozice, názor tedy změním jen tehdy, když mě někdo přesvědčí konkrétními fakty, a tady to nebude opravdu jednoduché.

    Jednalo se o „výběrové řízení“, kdy o vítězi se rozhodovalo výhradně na základě „papírových nabídek“, které obsahovaly celou řadu obchodních, technických a jiných dokumentů. Způsob hodnocení (čtyři formální kritéria s přidělenými váhami) přikládám níže...

    Na základě podmínek „výběrového řízení“ se zbraně ke zkouškách (vojskovým a kontrolním) předkládaly až před dodáním zboží, tedy předkládal je výhradně vítězný uchazeč, vybraný komisí matematickým výpočtem dle oněch čtyřech kritérií. Příslušný článek smlouvy o vojskových a kontrolních zkouškách rovněž přikládám…

    Součástí zadání byly samozřejmě technické specifikace jednotlivých komponentů, včetně noktovizního zaměřovače…
    Vaše tvrzení, proti kterému jsem se logicky ohradil, zněla takto:

    „Abych Vám to ulehčil: FN SCAR se tenkrát nedostal před BREN, který vůči němu pravda, skutečně nebyl nic moc, protože AČR kupovala "systém", přesněji soupravu zbraně se zaměřovačem a FN SCAR měl na sobě navěšený takový zaměřovací "šrot" že z té soutěže jednoduše vypadl (když nemůžu pořádně zamířit, tak je mi i sebelepší zbraň k ničemu).
    To Zbrojir
    Kolimátor je pro denní použití, pro noční použití k němu byla připojena naprosto nevyhovující předsádka, která ani nešla pořádně zaostřit a nepokrývala ani celé zorné pole kolimátoru.
    A kde jste přišel na to, že se ty zbraně v praxi nezkoušely? „

    Vzhledem k hodně formálnímu charakteru výběru, tedy porovnání papírových nabídek s osvědčeními a deklaracemi, výběr vítěze na základě výpočtu, a zkoušky materiálu až před dodáním zboží, výhradně u vítězného uchazeče, je jasné, že Vámi avizovaný problém s noktovizorem by musel vypadat naprosto jinak a vzniknout ihned při posuzování a hodnocení papírových nabídek. Tam by se ale max. konstatovalo, že nějaký komponent kompletu neplní podmínky zadání a uchazeč by byl vyloučen. To se ale nestalo a komise stanovila pořadí nabídek, obě tedy v této fázi vyhověly. Jelikož se komplet FN SCAR oficiálních kontrolních a vojskových zkoušek vůbec neúčastnil, tak jak mohlo být naplněno vaše konstatování?

    Mé otázky tedy zní:

    V jaké fázi výběrového řízení byl údajný problém noktovizoru na kompletu FN SCAR zjištěn?

    Jaký konkrétní rozpor se zadávací dokumentací byl tehdy identifikován?

    Pokud ve fázi posuzování a hodnocení nabídek, tak jak to, že nebyl uchazeč vyloučen? Komisí bylo naopak stanoveno pořadí obou uchazečů, oba tedy podmínkám zadání vyhověli.

    Jak se mohly zjistit negativní vlastnosti noktovizoru (uživatelsko-technické), které zde popisujete, když pro dané řízení oficiální kontrolní a vojskové zkoušky s kompletem FN SCAR vůbec neproběhly?

    Jak by se mohly negativní vlastnosti noktovizoru, které zde popisujete, vůbec projevit na stanoveném způsobu hodnocení nabídek, který byl zjevně nastaven jen pro formální posouzení a hodnocení nabídek podle čtyřech formálních kritérií a nikoli pro fyzické ověřování na materiálu, od toho zde byly kontrolní a vojskové zkoušky, těch se ale komplet na bázi FN SCAR vůbec neúčastnil?

    Nechcete svá, mj. dosti špatně hájitelná tvrzení, raději vzít zpět a nebo zásadně korigovat!

    kopie textu ZD MO ČR:

    A. Způsob hodnocení nabídek
    Hodnotící komise pro hodnocení nabídek jmenovaná zadavatelem provede odborné posouzení předložených nabídek. Hodnocení nabídek bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek s pomocí 4 kritérií seřazených v sestupném pořadí podle stupně významu (váhy kritéria). Nabídkám budou přiřazeny body za každé jednotlivé kritérium, které se vynásobí přidělenou váhou kritéria. Celkové hodnocení nabídky bude tvořit součet bodů z jednotlivých kritérií již po vynásobení přidělenými váhami. Nejvýhodnější nabídkou bude ta, která získá nejvyšší počet bodů.

    B. Kritéria hodnocení a jejich stupeň významu (váha)

    Kritérium č. 1: celková cena zboží bez DPH [Kč]
    váha 60%

    Kritérium č. 2: hmotnost celého kompletu zbraně – útočné pušky
    (tj. zbraň, plný zásobník s náboji Nb 5,56 x 45 mm, SS 109, popruh, granátomet s nábojem Nb 40 x 46 HE a kolimátor) [kg]
    váha 20 %

    Kritérium č. 3: účinný dostřel – útočné pušky [m] váha 15%

    Kritérium č. 4: životnost hlavně – útočné pušky [počet výstřelů] váha 5%

    Jen doplňuji, že vzorce tento program bohužel přenést neumí.....

    podmínky kontrolních a vojskových zkoušek, kopie části textu MO ČR:

    ČLÁNEK IX
    KONTROLNÍ ZKOUŠKY A VOJSKOVÉ ZKOUŠKY
    1. Smluvní strany se dohodly, že před dodáním zboží budou na 7 ks útočných pušek ráže 5,56 x 45 mm, 3 ks útočných pušek ráže 5,56 x 45 mm ve zkrácené verzi - karabina, 3 ks podvěsných granátometů 40 x 46 mm, 10 ks průhledových zaměřovačů kolimátorového typu, 3 ks souprav zaměřovacích systémů – noktovizních zaměřovačů, 3 ks infračervených značkovačů – duálních laserových značkovačů/osvětlovačů, 1 ks rektifikačního dalekohledu včetně potřebného množství munice (Nb 5,56 x 45 mm SS 109 v množství, které odpovídá v nabídce uvedené životnosti hlavně tj. počtu výstřelů + 26 000 ks, Nb 5,56 x 45 mm Sv, M856 v počtu 300 ks a cvičných granátů do podvěsných granátometů Nb 40 x 46 CV v počtu 105 ks) a prostředků k údržbě (dále jen „zboží určené ke KZ“) provedeny KZ s tím, že kupující jejich provedení požaduje a prodávající s jejich provedením souhlasí. Prodávající zabezpečí účast svého zástupce po celou dobu přípravy, provádění a vyhodnocení zkoušek v místě konání KZ, kam je prodávající povinen dopravit zboží určené ke KZ na své náklady.

  • Zbrojir
    13:27 10.12.2018

    Fenri

    emoce fakta nenahradí a nejsou ani dobrým rádcem.

    Tady vůbec nejde o jedno, či dvě selhání nějakého výrobce, ale o celou sérii a desetiletí trvající selhávání a soubor pochybení konkrétní zbrojovky, kdy vady výrobního a konstrukčního charakteru u hromadně dodaných zbraní způsobovaly ozbrojeným složkám značné problémy a dokonce vedly i k mimořádným událostem, a to s vážnými až fatálními následky (zranění, smrt). Obvykle bylo pod tíhou problémů nakonec rozhodnuto o předčasném vyřazení, či přeřazení na druhořadé pozice. K nejznámějším můžeme řadit případy dodávek pistolí vz. 70, pistolí vz. 82, pistolí CZ mod. 75/85, policejních CZ mod. 75 D Compact (patrně nejméně problémový - výrobce se ještě před podpisem kupní smlouvy podařilo za cca 2 roky dokopat k zásadnímu zlepšení původního produktu), pušek CZ 805 Bren a pistolí CZ mod. 75 SP 01 Phantom. Celková souhrnná škoda, přepočítaná na dnešní ceny, jistě bude v řádu miliard.

    Vlastní škoda je ale jen jednou, a to méně nebezpečnou částí problému. Tou skutečně rizikovou jsou nemorální a nezákonné postupy s cílem zakázky buď získat, nebo zabránit státu, aby se domohl svých práv v případě dodávek vadných, nebo nedokonalých produktů. Jde jak o typické klientelisticko-korupční praktiky, ale i zapírání, lhaní, podvádění, manipulace, nátlak a vyhrožování.

    Soubor těchto kroků podstatně narušuje schopnost státního aparátu hájit zájmy státu dle platných pravidel, a to je pro fungující společnost našeho typu opravdu velmi nebezpečné….

    Pokud se někdo, do značné míry konfrontován s neblahými následky takového způsobu „podnikání“, rozhodně strhnout z onoho farizejského subjektu masku „džentlmena a budovatele“ a ukázat ostatním pravou tvář molochu, je to rozhodnutí nepochybně pozitivní…, neboť nebýt informovaných komentářů, podařilo by se jistě výkonnému PR CZUB opět přesunout odpovědnost za vady a nedostatky svých produktů na jiné, např. na resort obrany v případě CZ 805 Bren (což zpočátku evidentně zkoušeli). Zde doporučuji zohlednit vývoj argumentace k útočné pušce CZ 805 – dnes jsou i díky AN a mým komentářům, v obraze již mnozí a i samotná CZUB tomu musela přizpůsobit své PR, v současné době by byla chvála produktu CZ 805 již zcela kontraproduktivní, a tak je nahrazena buď tichým mlčením, nebo argumentem, nebýt Brenu 1, nebyl by Bren 2.

    Nesouhlasíte-li se mnou, máte dvě možnosti, předložit své protiargumenty, nebo mlčet, je na Vás, jakou cestu si vyberete.

    Pokud jste řádně sledoval tuto diskusi, dal jsem jeden komentář k výběru a vyvodil z něj několik závěrů. Dále už reaguji na jiné, zejména na pro mě neakceptovatelné tvrzení přispěvatele Mali.

    S první polovinou Vašeho dalšího komentáře k CZ Bren 2 bych s výhradami i souhlasil (i tady jsou ale určité potíže a reklamace, viz např. cvičné nástavce), s dovětkem však již nikoli. To, že se zde „krade“ a jiní poškozují stát více, než CZUB (ano, máte pravdu), nemůže být důvodem ke schvalování jakéhokoli takového jednání. To by pak mohlo pro podnikatelskou sféru platit nepsané pravidlo: „Když to neukradneme my, tak to ukradne někdo jiný“. Navíc, zde diskutujeme o ručních palných zbraních a nikoli cyklostezkách….

    Takže méně emocí a mnohem více faktů, prosím…

  • Gnomio
    12:02 10.12.2018

    Přijde mi trošku úsměvné, že US Marine Corps přezbrojuje na HK 416 a estonsko na americké LMT/Ar 15 :-)

  • SofF
    17:29 09.12.2018

    nejlepší volbou pro tak malý stát v blízkosti vojenské supervelmoci je sázka na dobré sousedské vztahy. Jen malokterý malý stát si udrží vyvzdorovat si svoji pozici vůči obří mocnosti u svých hranic, jedním z mála je Kuba která ale sotva dýchá díky všem možným embargům a navíc je oddělena mořem a dříve Finsko které bylo vzorový model a odtud pojem "finlandizace", nicméně to je úplně jiný kalibr ve všech směrech. Jistě je třeba mít nějaké vojsko aby země nebyla úplně otevřená a udržela si jistý stupeň obranyschopnosti. Nicméně zatahování cizích mocností na jejich půdu jim bezpečnost nezvýší, ale naopak snižuje díky většímu zájmu velkého souseda který to bere jako reálnou hrozbu. Dokud funguje dobré sousedství a není otráveno cizinci tak věci běží dobře, viz stav před různými oranžovými revolucemi na UKr kdy jejich východní hranice byla fakticky spíš na papíře než v reálu, ale jen do té doby než si nechali do věcí kecat cizince. Rusové chápou že ty národy si chtí žít po svém, ale úplně jiná věc je zvát si k sobě a k ruským hranicím zahraniční vojska. Pro Rusy nemá L,L,E žádný velký význam - dokud se nemá stát základnou pro angloamerická vojska.
    A přímo k článku, že vyhraje americká firma, na to se dalo spolehlivě vsadit.

  • MALI
    16:16 09.12.2018

    To Zbrojir,
    vidím, že diskutovat zde s někým, kdo je
    "zabetonován" v jistých pozicích je ztrátou času..., k Vašemu požadavku - chtěl jsem Vám uvést evid. č. toho protokolu ze státní zkušebny (text. uvádět nelze), avšak v souladu s podpisovou doložkou jsem jej stejně jako ostatní dokumenty k této problematice skartoval. Takže si žijte dál ve svém přesvědčení. Asi jste nějakým způsobem navázán na některou z těch "malých a menších pružných a výkonných tuzemských firem", jak Vy píšete, které ovšem zatím nic nedokázaly - jak zase píši Já.

  • fenri
    16:00 09.12.2018

    Podle mého skromného názoru není na BREN2 špatně skoro nic. Možná cena a krátký horní rail (což v 90% případů nevadí). Ale špatně je to, že CZUB na jeho vývoj různými obskurními cenami čerpala státní peníze. Kdyby se to, co se nacpalo na BREN2 ze státního ušetřilo, mohlo se za to postavut nejméně 318,5 m cyklostezky, nebo založit a sponozorovat časopis pro jednohé barevné lesby, nebo něco podobně užitečného. Takhle holt máme bohužel BREN2.

  • fenri
    11:26 09.12.2018

    Ne, že by Zbrojiř aka DPMS na strelectvi.cz neměl v řadě věcí pravdu a přehled, ale to tapetování všech vláken, kde se jen okrajově mihne, či teoreticky může mihnout cokoliv souvisejícího s CZUB je prostě únavné a vzbuzuje dojem, že je za tím nějaký osobní mindrák či finanční zájem.
    Vždyť i na střelectví je to v podstatě v řadě vláken dlouhý a permanmentní kvil a nářek, kde se donekonečna točí totéž. DPMS zvládá vytáček a hecovat svými příspěvky i sám sebe do vyšších otáček a v řadě případů rozumné podněty a postřehy sklouzávají k parodii. Policejní kompakty, CZ 805.... Ano, ve většině věcí máte pravdu, ale proboha...
    Jednak je to furt to samé dokola a dokola a dokola, zadruhé je to stašně dlouhé a všudypřítomné a hledat tam jiné informace než vaše je těžké, za třetí i v řadě dalších zemí se z veřejných peněz podporuje vývoj soukromých firem a za čtvrté pak někdy přijde střet s realitou a osobní zkušenost s údajně skvělou a údajně strašnou zbraní se ukáže v jiném světle, než ve Zbrojířových monolozích. Už se bojím, že pod nějakým článkem o úpravě vysokého roštěnce bude Zbrojířům traktát na téma, jak kvůli výběru policejních kompaktů a zlé CZUB máme drahé hovězí.
    Mělo to být o estonských puškách. Zbrojířovy traktáty o strašné CZUB svojí délkou už převýšily délku původního článku a to bych řekl, že teprve zaklekává do bloku.
    Jsem rád že máme BREN2 a za sebe říkám, že peníze z mých daní, co na něj šly mě mrzí 100x méně, než daleko větší sumy, co jdou na daleko větší nesmysly.

  • Zbrojir
    17:18 08.12.2018

    Když už to zde CerVus nakousl, tak ještě dodám:

    Mali říká:

    „V případu BREN byla základní chyba v tom, že jim jej komise VZ neomlátila o hlavu, aby jej šli předělat do podoby BREN-2.“

    Pokud CZUB, a to za ideálních podmínek, tj. „vítězství“
    polofunkčního prototypu CZ 805 Bren bez jakékoli komparace s konkurencí, a praktického odzkoušení, jeho nákup MO ČR za neuvěřitelně vysokou cenu (cca 77 tis. Kč s DPH za pušku bez zaměřovačů při hromadném nákupu, přitom civilní verze S1 se v maloobchodě kusově prodávala tuším za nějakých 45 tis. Kč s DPH, nedávno se doprodávala asi za 39 tis. Kč s DPH…to vojáky jistě potěší...), neuplatňování sankcí, např. za velké z prodlení dodávek (viz první dodávka až v polovině roku 2011, a stejně to ihned skončilo reklamací těchto zbraní, tzn. již na začátku by CZUB v normálním prostředí platila mnohamilionovou pokutu….% ze z prodlení a ceny nedodaného zboží) a v podstatě přímá pomoc státu při dovývoji (viz zřízení odborné komise), resp. nejprve několikaletá pomoc při zdokonalování CZ 805 do akceptovatelné podoby a v podstatě i pomoc s Brenem 2, se dopracovala k Brenu 2 až za cca 5 let, logicky poté, co získala potřebné zdroje a zejména know-how, tak za jak dlouho by stejná soukromá společnost CZUB při tehdejších jejích velmi omezených znalostech, schopnostech, zkušenostech a personálním obsazení (2009/2010) dokázala bez pomoci státu přepracovat příšernou CZ 805 do podoby alespoň Bren 2. Min. 10 a více let, ale spíše nikdy, a to už by bylo dávno přezbrojeno konkurenčními útočnými puškami.

    Ano, komise to jistě udělat měla, jelikož stát zde není od podpory vybraných a nepříliš výkonných soukromých společností (mj. ještě před onou nabídkou polofunkčního prototypu CZ 805 spotřebovala stejná CZUB mnohamilionové, na vývoj cílené granty a evidentně to nestačilo…). Pokud by je komise s CZ 805 Bren vyrazila, patrně by na dlouho zcela vypadli ze segmentu vojenských ručních zbraní, a to si uherskobrodská lobby u politiků jistě neobjednala…. objednala si pravý opak!

    Podstata tohoto a podobných „výběrových řízení“ je dodat privilegovaným společnostem finance (samozřejmě státní) a potřebné know-how a posounout jejich schopnosti tak, aby měly větší šanci uspět na světovém trhu (generovat zisky). Tyto kroky si lobby obvykle u státního aparátu (u politiků za protislužbu) objednávají, výběrová řízení jsou jen zdánlivě legální forma….

    Nemusím ale snad zdůrazňovat, že je to proces pro státní pokladnu, armádu a daňového poplatníka zcela neefektivní a samozřejmě i nezákonný…., navíc existují mnohem méně nákladné způsoby podpory domácího průmyslu, potíž je však v tom, že na trhu EU jsou většinou už nedovolené. Logicky, pokud chce ČR přístup na trhy ostatních členských zemí, musí to samé umožnit i sama. ČR by např. musela u příslušných orgánů EU obhájit, že nákup ručních zbraní od tohoto konkrétního domácího výrobce je zásadní strategickou záležitostí pro bezpečnost ČR, a to by se v situaci, kdy bezpečnost ČR je zajišťována kolektivní smlouvou v rámci NATO a takové zbraně a ještě mnohem účinnější lze pořídit hned od více spojenců, asi (určitě) nepovedlo….

    Dalším problémem je, že jde o podporu jen několika privilegovaných na úkor všech ostatních, tedy i malých a menších pružných a výkonných tuzemských firem, a tím si velmi omezujeme zdejší disponibilní vývojový a výrobní potenciál a do budoucna připravujeme mnoho problémů. Kdo zná genezi Glocku při výběru pistole pro OS v Rakousku, tak chápe, o čem zde hovořím…

    Ještě k tomu výběru, resp. „vítězství“ CZUB. Vycházím z více písemných dokumentů a důvěrných rozhovorů s řadou zainteresovaných lidí. Nemohu prostě přijmout argument, že záležitost (údajně problematický noktovizor), která vůbec neodpovídá stanovenému způsobu posuzování a hodnocení nabídek a není ani exaktně zmíněna, by mohla být skutečným oficiálním důvodem ke stanovení konečného pořadí nabídek.
    Patrně by se to podařilo vyvrátit i komplexní analýzou zadávacího řízení a příslušné dokumentace, samozřejmě včetně technického zadání, ale na to si čas opravdu už neudělám…

  • Zbrojir
    13:15 08.12.2018

    k Mali
    Opravdu nemám čas ani chuť zabývat se takovými mýty. Oficiální postupy a zadáním jasně daný průběh onoho inkriminovaného „výběrového řízení“ je zadokumentovaný, o komparačních zkouškách, resp. o posuzování technické stránky nabídek konkurentů, a to fyzicky, přímo na materiálu, to opravdu nebylo. Rozhodlo výhradně posouzení papírových nabídek, a matematický výpočet dle několika formálních kritérií, jejichž váhy stanovil zadavatel (tuším to byla cena, hmotnost a účinný dostřel, a už vůbec nemám chuť si to znovu číst…).

    Pokud si někdo produkty mimo oficiální režim prohlédl, jednalo se o pro výběr zcela nepodstatnou a do značné míry neoficiální epizodu. I když v případě nabídky CZUB bych docela pochyboval, že by v té době vůbec mohly předložené vzorky alespoň formálně plnit zadávací podmínky, když neexistovala sériová výroba a jednotlivé prototypy se od sebe vzájemně lišily, navíc na nich bylo vidět i aplikování náhradních, nesériových postupů a technologií…, které nemohly v reálném provozu obstát....

    Popravdě, už zběžná prohlídka a případně střelecká zkouška v rozsahu cca 100 nábojů, provedená kvalifikovanějším objektivním specialistou, by nepochybně vedla k vyloučení nabídky CZUB….
    Pokud chcete své tvrzení, které mj. vůbec nekoresponduje s hlavní dokumentací, doložit, odcitujte prosím alespoň část zprávy z Vámi zmiňovaného testování….

    Rovněž je žádoucí vysvětlit, proč se toto vůbec nestalo předmětem námitek neúspěšného uchazeče, který mj. kritizoval účelovost formálního vyhodnocení a poukazoval na to, že CZUB vůbec nesplnila podmínky zadání...a měl naprostou pravdu....

    Výběrová komise musela postupovat dle pravidel, a vybírat jen na základě deklarací. Aby nabídku CZUB odmítla, musela by najít odvahu postavit se celému předem zvolenému modelu výběrového řízení, tedy formální výběr bez komparace nabízených produktů… Jelikož jsou však do takových komisí lidé pečlivě vybíráni, výsledek je předem odhadnutelný…

    Aniž bych se Vás chtěl nějak dotknout, malá ČR, kde se všichni v různé míře tak nějak znají, a vzájemně spolupracují, je přímo semeništěm různých mýtů, často šířených i zdánlivě kompetentními osobami, v případě výběru kontroverzních zbraní z CZUB, a CZ 805 především, jsem už slyšel a četl tolik blábolů, že bych je nespočítal…. Cílem dezinformací je samozřejmě zamlžit podstatu věci (o výběru je předem rozhodnuto, primárně jde o prachy a nikoli o kvalitu vyzbrojení A ČR), kdy většina má přenést odpovědnost za tradiční vady zbraní z produkce CZUB na objednavatele…., i zde v AN jsem kdysi některé šířené lži celkem podrobně rozebíral, ale nyní se již k tomu opravdu nemám zájem, ani chuť, vracet.

    Praxe logicky prokázala, že CZ 805 byl a v podstatě nadále je předražený polofunkční polotovar, neschopný ani po vylepšeních konkurence na světovém trhu, pravděpodobně i nepoužitelný ve skutečném, déle trvajícím válečném konfliktu (uživatelsky obtížně udržovatelný, potvrdili sami specialisté z A ČR), jen na přemrštěné ceně by šlo, s ohledem na ceny v této komoditě tehdy obvyklé, MO ČR prokázat předražení cca o 500 mega. O nemalých dalších škodách z předčasného přeřazení na druhořadé pozice, ani nemluvě. Na obraně si prostě chlapci (děvčata) zvykli skákat dle politických přání a neřešit následné vzniklé škody, resp. neobhajitelné vícenáklady pro státní rozpočet….

    Máte-li nějaké nezveřejnitelné informace, obrate se prosím na administrátora, on Vám na mě dá kontakt, na rozhovor si čas udělám, psaní mě ale opravdu už nebaví, zejména ne o věcech, kde byl stát na přání lobby okraden, a všichni odpovědní dělají, že je to tak vlastně v pořádku….

Stránka 1 z 3