2 % HDP na obranu: příliš jednoduché řešení složitého problému

Logo Severoatlantické aliance. / Public Domain

Spojené státy tlačí ostatní členy NATO k dodržení slibu vydávat alespoň 2 % HDP na obranu. Tento slib byl dán v roce 2014 na summitu ve Walesu jako reakce na ruskou anexi Krymu. Jakou má ale "2 % HDP" vypovídající hodnotu?

Magie procent

Konečný termín pro dosažení hranice 2 % HDP byl určen na rok 2024. Avšak trumpova administrativa evropské státy tlačí k rychlejšímu zvyšování vojenských rozpočtů. To bylo patrné i z proslovu amerického ministra obrany Jamese Mattise, na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci (Munich Security Conference). Na konferenci Mattis naznačil přehodnocení amerických závazků vůči Evropě, pokud nedojde k navýšení rozpočtů.

Hranice 2 % HDP se ale v průběhu let stala spíše symbolem než spolehlivým ukazatelem ochoty států investovat do obrany. V roce 2016 oné hranice podle NATO dosáhlo pět členských států: USA, Spojené království, Řecko, Polsko a Estonsko.

Zejména na příkladech Řecka a Spojeného království je patrné, proč je ona hranice tak zavádějící.

Řecko na obranu dlouhodobě vydává více než 2 % HDP  - například v roce 2016 vydalo 4,6 miliardy dolarů (2,38 % HDP). Přesto okolo 73 % obranného rozpočtu míří na výplaty, penze a další personální náklady.

Řecko se také nikdy příliš nezapojovalo do operací NATO a jediným důvodem tak vysokého rozpočtu jsou bezpečnostní obavy z dalšího členského státu Aliance - Turecka. Například do Afghánistánu Řecko nenasadilo prakticky žádné vojáky. Naproti tomu v Afghánistánu se za celou dobu vystřídalo více než 4000 českých vojáků.

Dalším příkladem, který poukazuje na zcestnou výpovědní hodnotu 2% hranice, je Spojené království. Podle think tanku International Institute for Strategic Studies (IISS) se v roce 2016 Spojenému království nepodařilo dosáhnout vytyčené hranice. Podle IISS ministerstvo obrany do rozpočtu účelově zahrnulo některé další položky navíc - například výplaty dávek vdovám po padlých vojácích.

Ohledně zahrnování “nevojenských” položek do výdajů na obranu, ve snaze naplnit 2% hranici, se přitom v souvislosti se Spojeným královstvím hovořilo už dříve.

Jedním z hlavních problémů je tedy neprůhlednost hodnocení toho, co všechno se do oněch 2 % HDP počítá. Různé státy mají obranné rozpočty složené z různých položek a některé nejsou veřejné. Ve výsledku je tak na vedení NATO, jak si údaje jednotlivých států interpretuje.

Peníze nejsou všechno

Hodnota 2 % HDP tak neříká nic o tom, jak státy s penězi na obranu nakládají, ale pouze o zátěži obranného rozpočtu na ekonomiku. Evropské státy NATO na rozdíl od Spojených států nejsou jednotným ekonomickým celkem, ale shlukem 25 různých entit s různě vysokými hodnotami HDP. 

I když je tlak na prosté zvyšování rozpočtů politicky jednodušší cestou, priorita musí být kladena na efektivní využití stávajících rozpočtů. Řecko není jediné, které má nezvykle vysoké personální výdaje, a i když jde o důležitou položku, neměla by omezovat akviziční kapacity státu.

Iniciativa efektivnějšího využití obranných rozpočtů musí přijít od jednotlivých států, přičemž mnohé z nich mají v tomto velmi vážné mezery a miliardy dolarů jsou utráceny zbytečně (nebo vůbec).

I když je americká frustrace z evropské zdrženlivosti pochopitelná, skokové zvyšování obranných výdajů není řešením, pokud v každém státě neexistuje jasná strategie, co s těmi penězi udělat.

V lepším případě je výsledkem jen manipulace s účetnictvím v honbě za 2% hranicí, v horším jde o nesmyslně vyhozené miliardy v nedomyšlených tendrech.  

Zdroj: War on the Rocks
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko: 3 % HDP na obranu a jaderné zbraně

Z úst polských politiků čím dál častěji zaznívají hlasy u nutnosti zvýšit vojenský rozpočet až na ...

Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion

120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...

Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a ...

České L-159 ALCA proti stíhačkám F-35B Lightning II

Americká firma Draken International poprvé nasadila česká letadla L-159 ALCA (Advanced Light Combat ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • llib
    22:27 09.05.2017

    >To jste mě pobavil :-)
    >Amatér možná dokáže vyjmenovat zanedbané oblasti, ale už jaksi nedokáže provést >takovou akvizici, která by splnila všechny zadané podmínky, byla transparentní a >zapadala do nějakého plánu...střednědobého, dlouhodobého atd.
    ad Podmínky, transparentní... V nejhorším je nákupní agentura NATO, případně jsou věci které může rozhodnout vláda přímo, ne?
    ad plán střednědobý/dlouhodobý - problém střednědobých a dlouhodobých plánů byl ten že se pořád osekávali peníze.
    >Jak probíhá akvizice ihned? Jako jde ministr do MAKRO a nakoupí tam? Víte jak se >nakládá se zbývajícími prostředky státního rozpočtu? S přebytkem? Tušíte jak to >funguje, nebo to střílíte jen tak od pasu?
    V zásadě je potřeba se vypořádat s tím kolik stojí pořízení, kolik stojí údržba(a kdo ji bude dělat), kolik munice, a kolik lidí je potřeba na obsluhu. Většinu z toho lze vyřešit optáním se některé/některých spojeneckých zemí NATO.
    Taktika/nasazení totéž, čili kvalitní překladatel a kvalitní odborník by to měli sfouknout za půl roku.
    Zbývá tedy samotná výzbroj, která se v některých případech musí někdy vyrobit a někdy může být k dispozici u spojencem, a zbývá vycvičit obsluhu (vycházím z předpokladu že pro opravdu důležité systémy převedete obsluhu odjinud) - opět patrně se zemí která daným druhem výzbroje(nebo i přímo typem) již disponuje.
    Tedy patrně všechna technika nebude hned, ale on vám ji zadarmo ani nikdo nevyrobí, minimálně zálohu zaplatit musíte.

    Jinými slovy: vycházím z předpokladu, že problém obranných akvizicí je primárně fiskální. Pokud je problém legislativní nebo organizační, tak by na tom mělo ministerstvo obrany sakra dělat.

  • TF_HU
    16:18 08.05.2017

    IIib

    I naprostý amatér dokáže najít celou řadu oblastí které jsou akutně zanedbané...

    Přinejmenším v některých z těchto oblastí by mohli probíhat akvizice hned, jinde by bylo na místě investovat společně s dalšími zeměmi do R&D). A když by to bylo málo, zbývající prostředky použít na umoření státního dluhu, aby bylo možno v budoucnu investovat více...

    To jste mě pobavil :-)

    Amatér možná dokáže vyjmenovat zanedbané oblasti, ale už jaksi nedokáže provést takovou akvizici, která by splnila všechny zadané podmínky, byla transparentní a zapadala do nějakého plánu...střednědobého, dlouhodobého atd.

    Jak probíhá akvizice ihned? Jako jde ministr do MAKRO a nakoupí tam? Víte jak se nakládá se zbývajícími prostředky státního rozpočtu? S přebytkem? Tušíte jak to funguje, nebo to střílíte jen tak od pasu?

  • llib
    15:18 08.05.2017

    Jinak dotaz pro redakci - proč se obtěžujete se jménem a heslem, když ani nemáte https?

  • llib
    15:17 08.05.2017

    2% jsou podle mě jakýmsi minimem. Je tam stále obrovská volnost v tom jak se poskládají, takže jakékoliv zpochybňování tohoto závazku nelze vnímat jinak než jako alibismus.
    Také čekat do roku 2024 není moc důvod, pokud ministerstvo obrany není schopno tyto prostředky smysluplné vynaložit, je to pouze důvod pro výměnu ministra a dalších částí rezortu. Ovšem je to spíše problém vlády. I naprostý amatér dokáže najít celou řadu oblastí které jsou akutně zanedbané:
    -PVO systémy dalekého dosahu (tedy více než 10km výšky u KUBu) - baterie pro Prahu, baterie pro Brno/Dukovany, baterie pro expediční jednotky)
    -Dělostřelectvo(dosah, přesnost, munice)
    -Obrana před dělostřelectvem (hlavňové systémy, radary atd. schopné zasáhnout přilétávající projektily)
    -Point defence systémy pro strategické lokace (jaderné elektrárny, letiště, expediční jednotky)
    Přinejmenším v některých z těchto oblastí by mohli probíhat akvizice hned, jinde by bylo na místě investovat společně s dalšími zeměmi do R&D).
    A když by to bylo málo, zbývající prostředky použít na umoření státního dluhu, aby bylo možno v budoucnu investovat více.

  • TF_HU
    14:32 26.03.2017

    pjek

    Máte pravdu národní obrana vypadá jinak...to co děláme my, čeho jsme součástí, je totiž kolektivní obrana. Vzhledem k tomu, že nevedeme žádnou bojovou operaci, ale jen mírové, výcvikové...je jejich cílem zajistit vybudování fungujícího řídícího prvku se schopností si svou suverenitu chránit. Což je takovou formou prevence. Stabilita tam = stabilita zde.

    Spousta prorusky orientovaných vlastenců-chujů tomu nerozumí...

  • TF_HU
    14:15 26.03.2017

    K tomu bych řekl, že existuje Ročenka NATO, kde se dají informace ohledně 2% HDP na obranu dohledat. je tam stanovení i jednotná metodika, kterou NATO k takovému výpočtu používá.

    Ta dvě procenta je jakýmsi ukazatelem výdájů na zabezpečení obrany. Klíčové jsou schopnosti, ke kterým se jednotlivé členské země zavázaly a jak je plní. K tomu právě slouží ta procenta. Z toho se dá dosti usoudit. Jen příklad...slíbíme bojovou brigádu...a v reálu jezdí ven doktoři. Já jen pro srovnání, neberte mě vážně :-)

  • pjek
    12:04 23.03.2017

    Dvě procenta HDP je hausnumero, to za prvé. Za druhé, národní obrana vypadá jinak než to, co předvádí AČR a MOČR. Za třetí, ta dve procenta za současné situace nejsou na obranu (kde AČR aktivně obranně působí?), ale na velmi problematické aktivity NATO, jež jsou v rozporu se samotnou zakladatelskou smlouvou.

    ->rasto12: Je to tak, skutečná obranyschopnost předváděná AČR je těm, kteří vědí, o čem to je, k smíchu. Takže dvě procenta povinné podpory globálních vojenských tanečků?

  • rasto12
    00:56 14.03.2017

    " Navíc, když nám dnes ve východním světě chrastí zbraněmi pár paranoidních exbolševiků, tak asi není čas na nějaké přehnané iluze."

    Pán Kruan, problém nie sú a ani nebudú tí čo sú za hranicami, ale tí čo ju už prekročili a nie sú historicky kompatibilní a je ich tu tisíce. Je smiešne báť sa Ruska a tristné zabúdať na moslimov v EU.

    "I keď nášho Fica zas armáda nezaujíma a zas vyhlásil, že prednejšie sú "sociálne istoty" a že naša armáda Rusom tak na rehot ho netrápi ....."

    Nie len naša armáda je Rusom na rehot. Z armád sa stali "dojné kravy" a to je problém celej Európy a vlastne aj USA. Také sumy aké "zožerú" armády NATO často za "nič" sú zlodejina. Je fajn dávať peniaze do vývoja, ale smutné nevidieť zavádzanie a ešte smutnejšie úplne ignorovať cvičenie s tým čo mám. Rusko , Čína ,cvičia s tým čo majú . A My ?

  • Márten
    22:21 13.03.2017

    Myslím že my britům rozhodně namáme ve výdajích co vyčítat.

    Platby vdovám po padlích vojácích mají s obranou státu více společného, než naše financování snowboarďáků, kajakářů a dalších sportovců.

    Podpora sportu je důležitá, ale není to prioritní úkol armády a taky si tím jen papírově zvyšujeme výdaje na obranu, přestože muničáky zejí prázdnotou.

  • Wenet01
    22:16 13.03.2017

    Tak hlavně HDP je samo o sobě těžko uchopitelný konstrukt...vzhledem k tomu, že jsou do něj započítávány vládní útraty...ale není nutné hned složitě, pro jednodušší představu. Kupříkladu české HDP by prudce vzrostlo po prasknutí Orlické přehrady. Vláda by utratila peníze za novou, lidé by si postavili nové domy, banky by rozpůjčovaly spousty peněz...HDP by poskočilo a procento na armádu by bylo hned v jiných číslech, ačkoliv bohatství států nebo občanů by nevzrostlo ani o píď. Když se přidržím armády tak srovnání světových armád dle % HDP jakž takž vyjádří ochotu státu zbrojit, ale jinak je to údaj k ničemu a oblíbené srovnání dle rozpočtu v dolarech...kolik si za dolar koupít v Japonsku a kolik v Rusku. Soused dá na obranu své rodiny 100 000 korun, nakoupí jednoho Glocka 17 a jednoho Glocka 20 a zbylých 65 000 dá manželce na byt a stravu k udržení bojové pohotovosti. Já vydeám na zbrojení 40 000 a za to koupím tři SA 58 a tři starší čezety a pár skýv chleba...teoreticky však zbrojí soused víc jak dvakrát tolik.

  • Tesil
    17:35 13.03.2017

    Můj pohled asi nebude objektivní.Byl jsem jako záložák na cvičení naposledy v r.1995.Naprostá anarchie.Rozkradené sklady,armáda opouští nákladně opravené budovy,místo výcviku toulky po okolí.Kamarádi co sloužili houfně armádu opouštěli.Od té doby se možná něco změnilo,jde o to zda k lepšímu.Co zakázka to průser atd.Pokud někdo bere AZ jako hobby proč ne,ale jiný význam nemají.V článku je přesně naznačeno co vše se dá zahrnut pod pojem výdaje na obranu.

  • Pepos
    14:35 13.03.2017

    Dobrý a pragmaticky pohľad.Stručný ,ale vystihol podstatu.

  • Larry
    12:55 13.03.2017

    To Petr M.
    "Případně hodně posílit aktivní zálohy, ta trocha aktivních záložáků situaci neřeší, navíc za tu almužnu, co jim platí, skrz komplikace v práci, se tam také moc lidí zrovna nehrne."

    To jste vystihl přesně. Po 26ti letech služby, absolvování VSOŠ, zahraničních operací, odborných kurzů + STANAG 6001, bezp. prověrtka "T" jsem si našel civilní odbornou a solidně honorovanou práci (energetika) a rozhodně netoužím běhat po cvičeních AZ. Ve smlouvě jsem to neměl, své jsem si splnil na 100%.
    Za ty drobné co dávají jako bakšiš..... je mě milejší práce a příjem v civilní sféře.
    Na druhou stranu, proč bych dělal problémy zaměstnavateli a vice versa?
    Když se podíváte, tak bývalých profíků v AZ příliš nenajdete.

  • niko
    09:11 13.03.2017

    Clanok hovori len polovicu pravdy. Ano suhlasim, ze 2 % HDP nemusia automaticky znamenat, ze navysene prostriedky skutocne aj pojdu na modernizaciu a zvysovanie bojovej pripravenosti europskych krajin NATO. No o com clanok nepise je, ze NATO predsa presne vie, kde su slabiny europskych spojencov a ktore sposobilosti maju byt budovane. Minimalne od invazie do Mali je kazdemu jasne, kde su rezervy europskych spojencov. No a presne toto su programy, ktore zhltnu najväcsi balik navysenych penazi. Ved napr. tankovacie a dopravne lietadla, co je jedna z najväcsich slabin su predsa uz objednane a caka sa na nich. Takze myslienka, ze len preuctujeme polozky a vec je vybavena proste fungovat nebude.

  • Kruan
    21:27 12.03.2017

    2 procenta nejsou moc, naopak...i v době největšího rozvoje Českého království bylo na obranu vydáváno o pár procent víc. Navíc, když nám dnes ve východním světě chrastí zbraněmi pár paranoidních exbolševiků, tak asi není čas na nějaké přehnané iluze.

  • dusan
    17:57 12.03.2017

    To je snáď samozrejmé, že treba peniaze vynaložiť efektívne ...

    Ale v situácii, keď naša armáda má stále väčšinu techniky na úrovni roku 1989 ... v nižších počtoch ..... je snáď nárast rozpočtu nevyhnutnosť.

    I keď nášho Fica zas armáda nezaujíma a zas vyhlásil, že prednejšie sú "sociálne istoty" a že naša armáda Rusom tak na rehot ho netrápi .....

  • Helioss
    17:19 12.03.2017

    S tou kritikou výběrů vrtulníku bych zase tak moc nespěchal.Dle jednoho článku by jsme mohli být i překvapeni...
    http://www.euro.cz/politika/em...

  • Petr M
    17:10 12.03.2017

    To, co profesionálním armádám Nato v Evropě chybí jsou dobře vycvičené zálohy, i proto by bylo dobré znovu zavést dobrovolnou vojenskou službu aspoň 6 měsíců, aby bylo koho povolat v případě vojenského konfliktu, samozřejmě by bylo nutné nakoupit nové za několik miliard nové ruční zbraně a munici, výstroj, atd pro aspoň 100 tisíc povolaných chlapů, kteří by bojovali v poli.
    Případně hodně posílit aktivní zálohy, ta trocha aktivních záložáků situaci neřeší, navíc za tu almužnu, co jim platí, skrz komplikace v práci, se tam také moc lidí zrovna nehrne.

  • apache
    16:45 12.03.2017

    Na jednu stranu MO tvrdí, že peníze by stejně nešly smysluplně utratit, na druhou stranu se rozjíždí výběrko na pořízení vrtulníků, přičemž rozhodujícím faktorem bude nejnižší cena, čímž se favoritem stává de facto civilní stroj, naprosto nevhodný pro bojové použití, přičemž pokud opravdu dojde k jeho pořízení, dáváme tím patrně navždy sbohem schopnostem bitevního vrtulníkového letectva.

  • Muhaha
    15:22 12.03.2017

    Co za ta 2% dostanete a zda to reálně zvýší obranyschopnost.
    To je oč tu běží.
    Pokud ten samý výsledek zajistí 0,5%, pak je i ducha důstojnější
    snášet střely a šípy rozkaceného Trumpa, či moře lobbistů a hlupců z ministerstva.

    Kolik se do cedníku naleje, tolik cedníkem proteče.
    I 3% HDP budou stále málo.