Letecká základna v Čáslavi přivítala návštěvu z Brazílie

Foto: JAS-39 E/F Gripen v barvách brazilského letectva. / Saab
Foto: JAS-39 E/F Gripen v barvách brazilského letectva. / Saab

Dne 13. října 2014 se u 21. základny taktického letectva Čáslav uskutečnila návštěva delegace Velitelství vzdušných sil Brazílie.

Vzhledem ke skutečnosti, že brazilská vláda rozhodla o nákupu stíhacích letounů JAS-39E/F Gripen, navštívili brazilští hosté Českou republiku, aby se seznámili s českými zkušenostmi s provozem letounů Gripen a zjistili potřebné požadavky na infrastrukturu, personál a výcvik.

Z tohoto důvodu si brazilská delegace, kterou vedl zástupce Velitelství vzdušných sil Brazílie generálmajor Arnaldo Augusto do Amaral Neto a za českou stranu doprovázeli velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Libor Štefánik a zástupce velitele základny plukovník Ondřej Rejman, prohlédla zejména zařízení základny sloužící k provozu Gripenů, jako například letový simulátor či opravárenské prostory.

S velkým zájmem hostů se setkala i nabídka umožnění účasti brazilských pozorovatelů na mezinárodním cvičení Lion Effort, které se bude konat v průběhu roku 2015. Nasbírané zkušenosti a informace poslouží Brazílii k dojednání podrobností smlouvy o nákupu letounů Gripen tak, aby nejlépe odpovídala brazilským požadavkům. Brazílie, která zamýšlí pořídit celkem 36 Gripenů, se může stát jedním z nejdůležitějších uživatelů tohoto letounu.

JAS-39 E/F Gripen vychází z technologického demonstrátoru Gripen NG. V Brazílii převezme úlohu po francouzských stíhačkách Mirage 2000 C/B a amerických F-5EM (zmodernizovaných brazilskou stranou).

 

Brazilští piloti si však na nové stroje musejí ještě počkat. Dvanáct měsíců potrvá příprava smlouvy a další čtyři roky pak výroba prvních letounu. Všech 36 strojů brazilské letectvo získá do roku 2023.

 

Podle brazilského ministra obrany Celso Amorima se Brazílie zajímá také o 12 olétaných Gripenů verze C/D. Starší švédské stroje pomohou s výcvikem brazilských pilotů a s překlenutím období do příchodu nových stíhaček.

Názor Armádních novin

Spolupráce mezi Brazílii a Českou republikou se může posunout na novou úroveň. Již nyní se Česká republika podílí s Brazílii na vývoji dopravního letounu KC-390.

Brazílie se netají tím, že nákup švédských stíhaček bere především jako příležitost získat potřebné know-how v oblasti stíhacích letounů. Brazílie má zájem v budoucnu nejen vlastními silami modernizovat letouny Gripen a ale v delším časovém horizontu vyvinout i vlastní stíhací letoun. Otevírájí se tak zde zajímavé možnosti spolupráce.  

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

České stíhačky JAS-39 Gripen získají přesné zbraně

Česká republika na summitu NATO podepsala smlouvu na nákup 200 kusů „chytrých bomb“ PGM (Precision-Guided Munition) pro stíhačky JAS-39 Gripen. Munice je nakupována v rámci jednoho balíčku s Dánskem, Norskem, Španělskem, Portugalskem a Řeckem.

F-22A Raptor bombarduje pozice Islámského státu v Sýrii

Včera večer zahájilo letectvo U.S. Air Force a námořnictvo Spojených států U.S. Navy masivní koordinovaný útok na pozice Islámského státu v Sýrii. Proti cílům v Sýrii byly vyslány střely s plochou drahou letu, bezpilotní letadla, stíhačky a bombardéry.  

Vrtulníková stíhačka S-97 Raider poprvé naživo

Americká firma Sikorsky Aircraft představila veřejnosti technologický demonstrátor lehkého víceúčelového vrtulníku S-97 Raider. Vrtulník díky své unikátní koncepci vyniká především velmi vysokou cestovní rychlostí a vynikajícími manévrovacími schopnostmi.

Stíhačka KFX: Jižní Korea a Indonésie společně

Jižní Korea a Indonésie podepsaly dohodu o společném vývoji stíhačky 4,5 generace pracovně nazývané KFX (Korean Fighter Experimental). Informaci o podpisu přinesla před pár dny korejská vládní agentura pro zbrojní projekty DAPA (Defense Acquisition Program Administration).

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Matesaax
    20:34 21.10.2014

    U nás je spíše problém nízký počet stíhaček.Naši politici by každou chvíli Gripeny někam posílali do akce,přitom těch 14 letadel je tak akorát pro vlastní obranu,nehledě na výzbroj a vybavení,které k nim máme minimální..u L-159 je to ještě horší.Kde jsou časy,kdy staré Su-22 měli ve skladech řízenou i neřízenou protizemní výzbroj včetně kontejnerů REB a průzkumných kontejnerů.Kdo si dnes vzpomene,že pronájem 14 Gripenů byla v roce 2005 nouzovka a plán byl poté výběrové řízení na 24 stíhaček.Kdyby dnes někdo přišel s plánem pořízení 24 letadel,tak ho budou všichni považovat za šílence..

  • vladimír
    11:15 21.10.2014

    Gripen E/F bol ponúkaný Švajčiarsku a Brazílii po prerátaní približne 140 miliónov USD za kus. V tom je okrem lietadla aj servis atď. Nie lacný špás, aj keď letová hodina je údajne najlacnejšia spomedzi ponúkaných lietadiel. F 35 je plánovaných vyrobiť približne 2500 kusov. Podľa wikipédii je odhadovaná cena vzhľadom na masovú výrobu F 35 v roku 2019, podľa ponúkaného modelu 84 - 128 milionov USD. Letová hodina F 35 však bude podľa údajov z Janes najdrahšia zo všetkých lietadiel na trhu. Super Hornet tam má cenu približne 16 000 USD podobne ako aj ostatné dvojmotorové stroje. F 16 cez 8000 USD a Gripen C/D zázračných 4700 USD. Len to asi ináč páni v Saabe propočítavali ako tí druhí, lebo tá cena je podozrivo nízka. Ja osobne si myslím, že jednomiestna verzia F 35, ktorá bude začínať pri 84 miliónoch, vzhľadom na vyššiu technologickú úroveň bude zaujímavejšia ako Gripen E/F, berúc do úvahy predpokladanú životnosť F 35 , ktorá je 50 rokov. Čas ukáže či si Brazília vybrala naozaj dobre aj keď to pre potreby Brazílie možno bude stačiť.

  • Jenda
    08:35 21.10.2014

    Kdyby se u nás přemýšlelo, tak se pořizuje výzbroj s ohledem na naší finanční situaci. Myslím, že nemusíme mít moderní nové zbraně, ale zbraně funkční a použitelné. Izraelci např. nabízejí repasované Kfiry (block 60) za cca 20mil. $ kus. To letadlo zvládne všechno co Gripen, ale za cca 6 miliard bychom měli 14 vlastních stíhaček a za cenu toho pronájmu i veškerou podporu a hlavně výzbroj....a bylo by to řešení na dalších 20let.

  • D.i.p
    23:05 20.10.2014

    Hodně zemí vyvíjí méně sofistikovaný stroje pro masovější nasazení. F-35 je příliš drahá a schopnost vyrobit vlastní letoun se vždy hodí. Ale dost pochybuji, že na slušné úrovni by ho dokázali vyrobit bez absence západní technologie. Však on Gripen je plnej cizý techologie. Takže těžko říct, jestli tahle snaha je vlastně k něčemu dobrá. Ale nějak se začít musí.

  • J.D.
    20:37 20.10.2014

    no hold někdo vyvíjí, někdo nakupuje a my jak ty největší blbci pronajímáme a nikdo z nás vlastně ani pořádně neví jestli nám ty hračky v případě války neseberou....... hlavně že sme celí (ikdyž trochu víc zašlí) letectvo rozprodali :(

  • Argonaut.CZ
    19:32 20.10.2014

    Já bych si skutetečnost, kolik států se snaží vyvinout vlastní zbraňové systémy, přikládal obecně zhoršující se světové bezpečnostní situaci a snaze být maximálně samostatný a také podporovat vlastní průmyslovou a vědeckou základnu.

    U nás tato politika není, u nás je krátkozrakým cílem být maximálním vazalem...

  • GAVL
    19:16 20.10.2014

    Vývoj a výrobu vlastního letadla u zmíněných zemí Matesaaxem , bych dal za vinu ochlazování vztahů vůči USA a jeho nejlepším spojencům. Po vzoru třebas Francie. Přičemž tyto země nechtějí lézti do zadku nikomu jinému víc než je nezbytné. Viz Francie. Druhý důvod bude to , že na to tyto země již asi mají dost peněz i vzhledem k důvodu č.1.

  • Matesaax
    18:30 20.10.2014

    Vzhledem k tomu,že vývoj bojového letounu je dnes hodně drahá legrace,tak mě překvapuje kolik států dnes plánuje projekt svého letounu Turecko,Indie,Jižní Korea,Japonsko či Brazilie.Přitom šance na jejich export není vysoká a kolikrát i potřeba vlastního letectva také není výhra,ale spíše velký propadák.

  • RiMr71
    15:51 20.10.2014

    ...hezky to engéčko v tý vizošce mají nastříkaný... :)

  • liberal shark
    14:50 20.10.2014

    Spolupráce s Brazílií by byla pro nás užitečná nejen v případě zavádění KC-390, ale také při budoucím přechodu k JAS-39E/F Gripen NG. Dnes sdílíme naše zkušenosti my, za 10 let budou sdílet svoje zkušenosti oni.