2S4 Tulpan: Největší ruský minomet opět v akci

2S4 Tulpan
2S4 Tulpan (2S4 Tilpán); větší foto /  Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0

Před několika dny ruská armáda provedla cvičení v Přímořském kraji na ruském Dálném východě u hranic s Čínou. V akci byly po dlouhé době viděny těžké samohybné minomety 2S4 Tulpan ráže 240 mm.

Podle oficiálních údajů se ve skladech ruské armády nachází 410 samohybných minometů 2S4 Tulpan. V aktivní službě, především pro výcvikové účely, je osm až deset houfnic Tulpan. Není prakticky žádná šance zjistit, kolik z uskladněných minometů je operačně nasaditelných, případně jak rozsáhlou údržbu před nasazením vyžadují.

Během posledního cvičení ruské vojenské jednotky Přímořského kraje vyvedly minomety 2S4 Tulpan do výcvikového prostoru. Na cvičení ruští vojáci simulovali odražení záškodníckých jednotek nepřítele. Jednalo se o první vyvedení minometů Tulpan po několika letech.

“Prapor byl uveden do pohotovosti a rychle vyveden do vymezeného území. Během přesunu dělostřelci simulovali přechod přes zamořené území a odrazili útok simulovaného nepřítele. Po dokončení přesunu na jejich organických vozidlech, vojáci cvičili rozmístění samohybných minometů Tulpan na palebné pozice a střet s nepřítelem na různé vzdálenosti. Mezi tím se opakovaně přesunovali do nových pozic, aby se vyhnuli simulované odvetné palbě nepřítele,” komentoval námět a provedení cvičení námořní kapitán Vladimír Matvejev, mluvčí vojenských jednotek Přímořského kraje.

2S4 Tulpan je největším samohybným minometem v ruské armádě i na celém světě. První kusy do služby ruské armády vstoupily v roce 1974. Minomety jsou přiřazeny do všech ruských vojenských okruhu. Podle agentury TASS například jižní vojenský okruh (u Černého moře) obdržel 150 nových kusů vojenské techniky, včetně minometů Tulpan.

Záběry z posledního vyvedení samohybných minometů Tulpan v Přímořském kraji.

V typické ruské dělostřelecké divizi jsou zařazeny tři minometné baterie po čtyřech minometech Tulpan (celkem 12 minometů v divizi). Původně byly jednotky s minomety Tulpan součástí záložních jednotek vrchního velení - minomety se měly v případě totální války využit jako minometná podpora pěchoty a provádět nezávislé úkoly, které vyžadují masivní dělostřeleckou podporu.

Minomet Tulpan nemá ve světě obdobu - dokáže odpalovat vysoce explozivní minometné granáty na vzdálenost až 20 km. Proč vlastně na tuto vzdálenost použít minomet a ne klasické dělostřelectvo?

Obecně jednou z výhod minometů je strmý dopad granátů na zem, oproti mnohem plošší balistické křivce dělostřeleckých granátů. Fragmentace minometného granátu při dopadu proto působí stejnoměrně na všechny strany, zatímco většina střepin (cca 80 %) z exploze dělostřeleckých působí pouze do stran - mrak střepin má tvar pomyslných motýlích/ptačích křídel.

Exploze granátu probíhá od podélné středové osy do stran. Pro ničivost granátu je klíčová poloha granátu při dopadu na zem - zde je největší rozdíl mezi účinnosti dělostřeleckých (dva obrázky vlevo) a minometných granátů (dva obrázky vpravo) v cíli. / Public domain

Při nabití minometu Tulpan je nutno hlaveň sklopit vodorovně se zemí, a mechanicky granát a prachovou náplň vložit za zadní strany hlavně skrz závěr. Střelba je prováděna pomocí ovládacího panelu ze vzdáleného místa. Pro ochranu vozidla lze využít kulomet PKT ráže 7,62 mm.

Posádka má k dispozici 20 vysoce explozivních 134 kg těžkých granátů a deset 230 kg těžkých granátů s pomocným raketovým motorem. S klasickými granáty Tulpan dostřelí na vzdálenost 7 až 9 km a s “raketovými granáty” na vzdálenost 17 až 19 km. Minimální dostřel je 800 m.

Náměr hlavně je +50 až + 80° a odměr ± 10°. Maximální rychlost palby při náměru +60° je cca 1 výstřel za 62 sekund a u náměru +80° jeden výstřel každých 77 sekund.

Hmotnost vozidla je 27 t a je poháněno motorem o výkonu 375 kW. Maximální rychlost na silnici je 60 km/h.

Zdroj: TASS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

NATO musí být pro Rusko a Čínu méně čitelné

USA a NATO se řídí jasnými pravidly řešení krizových situací. Těchto jasných pravidel ale zneužívá ...

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního moře letadlovou loď Admirál Kuzněcov a sedm ...

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ministerstvo obrany buduje lehké a vysoce mobilní brigády ...

Rusko oživuje uskladněné tanky T-80BV

Podle deníku Izvestija ruské ministerstvo obrany plánuje modernizovat a opět zavést do výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • KOLT
    10:25 20.12.2016

    Charlie, to je tak, když dlouho nedošlo k masivnímu konfliktu. Na jednu stranu díky Bohu, na druhou stranu samozřejmě dochází ke zkreslení představ, co znamená být ve válečném stavu.

  • KOLT
    10:20 20.12.2016

    Když si člověk vezme, že to vznikalo v době, kdy dělostřelecké radary byly když ne v plenkách, tak v punčocháčích, je jasné, že to v masivním konfliktu mohl být docela účinný prostředek. Navíc, pokud by byly správně nasazeny, tzn. k palbě na důležité cíle, schromaždiště ap., tak by ve své podstatě ani nevadily i značné ztráty po palbě. Pokud by to byla cena za zničení mechanizovaného praporu, několika tanků atp., furt to může být zisk. Oni také Rusové mají radary, takže mohou sami opětovat palbu na pozice protivníkovy dělostřelecké palby atd. atp. Prostě svoje opodstatnění ta technika měla a do jisté míry má i dnes. Jen IMHO nemá smysl ji zavádět, pokud ji nemáme.

  • Charlie
    22:01 19.12.2016

    Kolt: řekl bych, že vám to přijde správně, protože tyhle hračky byly dělaný na míru masivního konfliktu mezi NATO a VS, který předpokládal nasazení velkého počtu techniky i živé síly. Mezi Ruskem a Čínou by to nejspíš byl taky konflikt s masivním nasazením všeho dostupného, takže tahle mrcha by se tam cítila jak ryba ve vodě. Na hadrohlavy v pick-upech, útočící v masivním počtu deseti drbanů a dvou koz je takovejhle dárečků škoda.

    Mimochodem, Donbas hlásil těžké boje a velké ztráty - prý třicet mrtvých. Kua to jsou těžký ztráty? Z těch titulků by člověk čekal, že tam zařval alespoň prapor, a ony se nejspíš nedohodly dvě čety při průzkumu...

  • KOLT
    14:31 19.12.2016

    Na boj s ručníkáři u nich doma je to naprd, protože to má moc velké vedlejší škody. S islamisty ženoucími se v hordách na naše hranice se lze vypořádat mnohem efektivněji a levněji pomocí kvérů. Mně fakt přijde, že největší efektivitu by to mělo při střetu s těmi Číňany.

  • PavolR
    10:25 19.12.2016

    Strategist:
    No tak sorry, ale zrovna pri stráži hraníc by Tulpan, rovnako ako akákoľvek iná ťažká technika, zdržala kohokoľvek nanajvýš na ten čas, čo si pri tom urobí selfie. ;) :D

  • Strategist
    10:10 19.12.2016

    KOLT: no já bych právě viděl využití takových zbraní v konfliktech nízké intenzity, proti vyspělému protivníkovi se asi více hodí ty letadla nebo více mobilnější zbraně. Navíc vyspšlý protivník většinou neútočí v hordách jako ručníkáři, takže tam by se to dalo použít leda proti mechanizovaným jednotkám. Zato proti ručníkářům je to ideální, mají pouze lehce obrněná vozidla, skrývají se v domech a útočí v hordách, proti nim by to byla ideální zbraň(to by se samozdřejmě západ nesměl bát o každého teroristu co zabije a ještě 3x kontrolovat jestli náhodou neměl psychické problémy atd)
    PS: na ty hranice by to byl úžasný stroj, rázem by si tu invazi do Evropy rozmysleli

  • KOLT
    21:35 17.12.2016

    Já nemám problém s tím, že když už to mají na skladě, tak to používají. Účinné to je až hrůza a odvede to spoustu práce. Problém je, že ty zbraně vznikly v nějaké době, kdy měly velký smysl. Dnes je tento smysl pro evropské armády povětšinou pryč – atom do toho fakt dávat nebudeme, v konfliktech nízké intenzity to nemá moc využití, islámské hordy valící se do Evropy s tím asi také nebudeme ostřelovat. Takže zbývá použití proti obdobně technologicky schopnému nepříteli, tzn. proti Rusku či Turecku (a teď se do mě pustí z východu i západu :-) ). Jenže ani tam to podle mne nemá moc opodstatnění. Především protože jejich úlohu lépe zastanou samohybné houfnice a letectvo. Pokud bychom takovýto komplet chtěli připravit na konflikt vysoké intenzity s moderně vybaveným protivníkem, znamenalo by to zásadní modernizaci nebo vývoj nového typu. A to je ekonomický nesmysl s ohledem na poměr cena/výkon.

    Rusko je na tom trochu jinak. Jednak takové stroje má, ne zrovna málo, a nemá problém je skladovat. Navíc pro ně spíš má použití. Jedním jsou asymetrické konflikty – oni se prostě mnohem míň zabývají okolními škodami, takže si mohou dovolit takovou zbraň použít namísto letectva či přesného dělostřelectva. (A jestli mi někdo bude tvrdit, že je to jen propaganda, tak bych mu doporučil se podívat, jakým způsobem zlikvidovali Grozné ve druhé válce v Čečensku!) Druhým je potenciální konflikt s Čínou. Číňané mají spoustu techniky a ještě větší spoustu lidí. Jsou na tom technologicky poměrně dobře, ale přeci jen ne tak, jako Rusko (spousta čínské techniky je zastaralejší než nemodernizovaný T-72). Konflikt RxČ by v mnohém mohl připomínat právě konflikty, pro které byla podobná technika zkonstruována. Kdeže to RA Tulpany vyvedla? Jo aha ;-)

  • Slavoslav
    20:31 17.12.2016

    k radarom a vypatraniu pozicie nepriatelskeho delostrelectva

    ak si dobre spominam tak americania si "chvalili" konflikt na ukrajine ako dobre skolenie o ruskych moznostiach. Rusi v case delostreleckych prepadov realizovanych separatistami dokazali zarusit delostrelecke radary ukrajincov. Teraz neviem ci tam nieco dotiahli aj USA so svojimi instruktormi, alebo nie takze o aky radar islo neviem.

  • Charlie
    19:47 17.12.2016

    Logik: řekl bych, že i v situaci, kdy mám možná levnější a pružnější, ale nedostatkový zbraňový systém a k němu sice možná dražší a specializovanější druhý, kterého mám ale spoustu, tak pro mě může dávat smysl provozovat ten dražší - prostě proto že mi to šetří kapacity toho nedostatkového.

    To je myslím i důvod, proč Varšavanka a Rusové obecně tak předimenzovávali PVO - obsluh k raketám měli moře a byly relativně snadno vycvičitelné (zhusta se jednalo o odvedence), zatímco pilotů byl nedostatek a nedalo se zaručit, že by sami ustáli úder letectev NATO.

  • Charlie
    19:47 17.12.2016

    Logik: řekl bych, že i v situaci, kdy mám možná levnější a pružnější, ale nedostatkový zbraňový systém a k němu sice možná dražší a specializovanější druhý, kterého mám ale spoustu, tak pro mě může dávat smysl provozovat ten dražší - prostě proto že mi to šetří kapacity toho nedostatkového.

    To je myslím i důvod, proč Varšavanka a Rusové obecně tak předimenzovávali PVO - obsluh k raketám měli moře a byly relativně snadno vycvičitelné (zhusta se jednalo o odvedence), zatímco pilotů byl nedostatek a nedalo se zaručit, že by sami ustáli úder letectev NATO.

  • logik
    17:08 17.12.2016

    Charlie: myslím, žes to popsal dost dobře. Přesto myslím, že má smysl se bavit o efektivitě a defakto poměru cena/výkon u jednotlivých zbraní a potažmo strategií.
    Proto myslím, že je legální se ptát, jestli takovéto těžké zbraně s relativně malým dostřelem mají v dnešní době, kdy opravdu lze likvidovat cíle na desítky kilometrů, mají opravdu takovou vojenskou hodnotu, jaká se zdá z papírových parametrů a nepochybně ničivého účinku v cíli.

    Je fakt, že pokud to mají ve skladech, tak munice na to bude levná a bigošů mají velkou zásobu "bigošů", na obsluhu Tulpanu není třeba nějaký velký výcvik - a při úspěšném nasazení ta zbraň udělá opravdu paseku. Takže do reality ruské armády se ta zbraň opravdu hodí. A to nemyslím zas tak pejorativně, jak to zní: Ruská armáda je postavena tak, že preferuje kvantitu nad kvalitou - a jak se občas ukazuje, v západních zemích by to bylo pro počet ztrát nepřijatelné, ale dokáže to být efektivní systém..

    Atom bych pak do toho netahal, protože to sice asi byla motivace pro vývoj zbraně, ale určitě to není motiv pro současnou "resuscitaci".

  • Charlie
    10:04 17.12.2016

    Klucí myslím si, že začít tu debatovat ve stylu "tohle je na houby protože toto a to je zase na houby protože tamto". Každej zbraňovej systém má svoje určení, některý se vyřadí a nahradí něčím jiným, jiný bez náhrady, protože jejich úlohu převezme úplně něco jinýho...

    USA si mohly dovolit vyřadit 175 a 203mm kanony/houfnice (a nahradit je univerzálnějšími 155mm ShKH), protože mají masivní letectvo, které nechtějí rušit a je mnohem pružnější a ti žokejové stejně něco dělat musejí.

    Rusové naproti tomu nemají takové počty letounů, takže to co mají nechávají dělat hlavně jejich primární práci - boj proti letounům protivníka - a spoustu CAS nechávají na pozemním dělostřelectvu, z toho plyne i mnohem větší pestrost jejich dělostřelecké výzbroje: minomety velkých ráží, univerzálové typu Sosna pro lehké jednotky, velké množství velkorážného dělostřelectva. Dále musíme brát v úvahu, že Rusové museli počítat s tím, že provádění letecké CAS bude kvůli aktivitě letectva NATO mimořádně stíženö (a ponese velké ztráty pro stíhací-bombardovací letky), zatímco jak mina jednou opustí tulipána, tak už jí prakticky nezastavíte (v podmínkách 70-80 let) a nebo se musíte spolehnout na C-RAM komplexy, kdy ale i v případě úspěšné obrany ztráta jedné miny bolí mnohem méně, než sestřel letounu.

    Tulipán je navíc typický příklad zbraně určené jako specifická posila pro velitele vyšších vojskových těles, která mu má umožnit větší pružnost v případě, že potřebuje plnit dělostřeleckou úlohu, kterou by jinak dělalo letectvo - může si jí naplánovat "ve vlastní režii" místo dohadování se s VVS. Nemá ani suplovat, ani nahrazovat samohybné houfnice. Navíc si musíme uvědomit, že tahle veká ráže měla ještě jeden důvod - stejný jako u amerických 175 a 203mm typů - a tou je atom.

  • Marthy
    09:10 17.12.2016

    Jakub-možná bude opravdu protivník tak "chytrý"že umístí svůj dělostřelecký radar 50 km od fronty.
    1-stále bude snadno zjistitelný a bude možné jej poměrně snadno zničit,třeba protiradiolokační střelou-nezapomínat že na rozdíl od radaru PVO se dělostřelecký radar proti nim nemá jak bránit.Nebo raketou s nějakého dalekonosného raketometu-Tulpan je přece součást dělostřelecké divize,a v ní jsou i jiné prostředky.
    2-Ani radar s dalekým dosahem neobejde určité zákonitosti,jako že země je členitá a je kulatá.Když umístíš ten radar daleko od fronty nepřítel toho okamžitě využije,začne ostřelovat tvé jednotky z větší blízkosti,tak že ten radar nebude schopen nízkoletící granáty zachytit.Ten Tulpan nikdy nebude na bojišti sám,v blízkosti budou i jiné dělostřelecké jednotky,Tulpan je spíš doplňková zbraň.
    Jistě ani protivník nebude závislý jen na jediném dělostřeleckém radaru,bude provádět vzdušná a kosmický průzkum,nejspíš bude mít týlu nepřítele průzkumné jednotky atd.Jen jsem chtěl napsat že představa že dělostřelec nebo minomet vypálí a za pár vteřin zůstane na místě odkud vypálil jen díra v zemi je velice naivní.Dělostřelecké radary jsou velmi zranitelné a pokud je budeš mít dlouhodobě zapnuté velmi brzy nebudeš mít žádný.
    Proto mají v moderních armádách stále smysl i méně mobilní dělostřelecké systémy.I když menší mobilita je jejich nesporná nevýhoda.

  • Jakub2
    07:08 17.12.2016

    Marthy: Jasně, protivník bude tak blbej, že dělostřelecký radar s efektivním dosahem 50 km umístí pod dostřel minometu, tj. do 20 km.

  • Marthy
    00:39 17.12.2016

    Trochu mě udivuje že se tady považuje za prakticky hotovou věc okamžitý přesný protiúder dělostřelectva na útočící dělostřelecký systém nebo tenhle minomet.Prostě že budou po prvních několika výstřelech zaměřeni a zničeny pomocí dělostřeleckého radaru a vlastních třeba Shd.Ale tohle funguje pouze v ideálních podmínkách,které jsou v boji většinou nerealizovatelné.Třeba jako příklad baterie Tulpanů má zaútočit na cíl který je jištěn dělostřeleckým radarem a baterií vlastního dělostřelectva.Jistě je mnohem snažší vypátrat pozici radaru než zamaskovaných dělostřeleckých prostředků,takže je jasné že první miny poletí na ten radar-a po jeho zničení bude nalezení přesné polohy minometů mnohem zdlouhavější a složitější,tím dostanou dost času na zničení svého cíle.To samé platí i o taženém, dělostřelectvu,které taky nepůjde odhalit tak snadno jak si leckdo myslí,pokud jejich obsluha a podpůrné jednotky budou mít rozum v hlavě.Digitální bojiště je krásná vize,ale v reálném boji nepůjde vše tak jak se jeví v pc hrách.
    Chci tím říct že tenhle minomet je zajímavá zbraň,která se i na novodobém válčišti určitě vyplatí,stejně jako například tažené dělostřelectvo.Jen se musí použít s ohledem na své výhody a nedostatky.

  • KOLT
    22:52 16.12.2016

    pro jacky3115: Nedělejte ze sebe většího blba, než už jste ze sebe udělal ;-) Prostě jste se chtěl vysmát logikovi (asi vám leží v žaludku či co), místo toho se ostatní smějí vám, protože ani netušíte, že něco jako MRSI existuje. Což je při diskusi o moderním dělostřelectvu poměrně zásadní neznalost.

  • jacky3115
    19:53 16.12.2016

    Pánové petres & fenri : jasně, pro blbce je blbec každej ...
    Charlie už napsal něco o době mezi výstřely a době letu střely. Možná u této zbraně existuje trajektorie kdy se podaří umístit dopad v době velmi blízké, ale u této ráže ... no nic.
    Jinak panu petresovi dodatečně děkuji, jeho okamžitá reakce mi vysvětluje obdržený ban před pár měsíci.

  • KOLT
    18:48 16.12.2016

    pro Jakub2: S cenou letové hodiny bych byl opatrný, něco jiného stojí létat z mateřské základny, něco jiného na cvičení na druhé straně kontinentu. A něco úplně jiného v konfliktu v Astánu, kde jen cena paliva byla astronomická. Což tedy, pravda, tak úplně neplatí pro US Navy :-)

    Přesto obecně souhlasím – důvodem používání letectva není nějaká zhůvěřilost, ale často prostě schopnost si spočítat všechny náklady. Jako s tím házením naváděných pum na technikaly, jasně, že nenaváděná stojí méně, ale jaksi má menší šanci, že se trefí, takže se musí použít víc pum nebo větší, což zase klade vyšší zátěž na letadlo, případně je třeba letět vícekrát či s víc letouny. Takže ve výsledku může být jedna SDB levnější než dvě železa. O nežádoucích okolních škodách nemluvě. Což je, mmchd, i případ jinak impozantní munice z Tulpanu. Jako voják budu ve většině případů radši, když mi blízkou podporu bude poskytovat 155mm houfnice než takovéhle monstrum. Protože KH dokáže střílet přesněji a má menší poloměr zasažené oblasti, může střílet mnohem blíž k mým pozicím. A rychleji.

  • KOLT
    18:39 16.12.2016

    Já vám nevím, ale také bych vojáky nepovažoval za až takové dementy.

    Pokud se bavíme o konfliktu vysoké intenzity, tak prostě je jednodušší poslat tam raketu, protože má větší dolet, dokáže donést větší hlavici, klade menší nároky na odpalovací zařízení, které je díky tomu mnohem mobilnější. Čímž se dostáváme k druhému zásadnímu – než tahle veskrze impozantní zbraň vystřelí třetí výstřel, už na ni letí protibateriová palba. ShKH za stejnou dobu vystřelí víc jak šestkrát a dávno už zdrhá z pozice. Nehledě na to, že má větší dostřel a střílí mnohem přesněji. Raketomet dokáže vystřelit během chvíle celou salvu a už je také v trapu.

    V konfliktech nízké intenzity je to zase kanón na vrabce. Pokud jej tedy nechcete používat na srovnávání kalátů se zemí.... :-/ Jinak je opět výhodnější KH, nejlépe tažná, protože je menší, lehčí, střílí dál, přesněji a za méně peněz. Pokud je patrola do 40 km od základny, dokáži ji pokrýt 155mm KH, pokud je dál, buď si s sebou musí vozit vlastní artilerii nebo musí volat leteckou podporu. Jak často taková běžná patrola tu podporu potřebuje? Kolik by stálo mít na každé takové patrole AMOS? A o kolik byste jich přišli vinou IED, RPG, lavin ap? Jedna F-16 v pohotovosti pokryje spoustu takových patrolovacích skupin a nehrozí jí prakticky žádné nebezpečí. Co je tedy ve výsledku levnější?

    Charlie, nevím, ale M777 bylo afaik v Astánu jak nasráno. Než tahat tam samohybky, které trpí relativně nízkou odolností, přijde mi skoro lepší vzít s sebou tanky. K přímé podpoře dostřelem postačují a jsou téměř nezranitelné, tedy ne prostředky, kterými Taliban běžně disponoval.

  • Jakub2
    17:14 16.12.2016

    Gloton: Ne, nepomíjím. Ceny letových hodin zahrnují všechny náklady (servis, palivo, amortizaci, mzdové náklady), tj. pokud dnes stojí letová hodina F-16C nějakých 30 000 USD, tak k tomu přičtěte cenu shozených bomb a podělte počtem zasažených cílů. Rozhodně to bude méně než 80 maníků, co běhají kolem baterie houfnic, kterým musíte zabezpečit full servis v nějakém zapadákově.

    http://forum.valka.cz/topic/vi...

    Fakt nevím, proč si myslíte, že vojáci jsou dementi, kteří ignorují cenu materiálu a logistické náklady.

  • Vrata
    15:38 16.12.2016

    Asad ma 24ks Tulipanu uz nejakou dobu, alespon podle WIKI.

    Otazka je, nakolik je mozne nahradit takovyhle minomet nebo tezky 203mm kanon standardnim delem raze tridy 150mm. Dostrel bude podobny (Rusky 203mm Pion z roku 1975 ma dostrel 37km, s RAP 55km, rychlost palby 2.5rany/min). Vzhledem k vyssi rychlosti palby dokaze 150mm kanon dorucit tu samou vahu munice jiz pri dvojnasobne rychlosti palby - coz je snadno splnitelne. No pravda, je tu vyssi strepinovy ucinek u Tulipanu - viz clanek. Tulipany s laser navadenou strelou (??) se pry ukazali byt ucinne v Afganistanu, je otazka, jak by si vedli ve stretu s moderni armadou. Piony mely byt uzivany pro protibaterijni palbu tak, ze vystreli 1-2 rany a utecou.

    Jako nahrada techto veci muze slouzit nejen jina raze, je mozne pouzit rakety a nakonec i letadlo. Vyhoda letadla je v tom, ze ma cca 10x vetsi akcni radius nez pozemni prostredky.

  • Lyšák
    13:06 16.12.2016

    Minomet je mimo jiné ideální zbraň pro boj ve městě, kam se válčení v poslední době přesouvá.
    Jednotka Tulpanů byla po letech prověřena. Tak si říkám, kdy dorazí první baterie do Sýrie....

  • Gloton
    12:59 16.12.2016

    Jakub2
    Nehjci spekulovat, co je výhodnější, ale ty ve své úvaze zcela opomíjíš jednu zásadní položku, všechny náklady a logistiku, spojené s tou dopravou letecké bomby na cíl.
    Do tvé rovnice si tedy doplň: drahý pilot, drahý bojový letoun, pilota musíš ubytovat, letoun musíš někde "ubytovat", letiště také není za babku, musíš ubytovat, nakrmit a vycvičit hordu schopným mechaniků, toho paliva pro letadlo, a ta letová hodina co stojí....
    To vše a mnohé další musíš zahrnout do úvahy, protože kdyby ketectvo nemuselo plnit některé tyto úlohy, nemusel bys třeba mít tolik letadel se vším všudy co k tomu patří.

  • Jakub2
    11:44 16.12.2016

    Strategist: Nejdříve zjistíte, proč se dříve používaly velké ráže (203mm a větší). Obvykle kvůli dostřelu (kanony) nebo bořícímu plošnému účinku (moždíře, houfnice). Potom zjistíte, co se změnilo - kanony a houfnice se sjednotily, došlo k velkému nárůstu přesnosti střelby i dostřelu, používání výkonnějších výbušnin, alternativní prostředky se též zpřesnily (naváděné pumy a rakety z letadel a helikoptér). Ve výsledku zjistíte, že dnes nepotřebujete ultra velké, ultradrahé, ultranáročné (logisticky) kanony. Tedy unifikujete výzbroj, dosáhnete logistické výhody, razantně ušetříte na vývojových, výcvikových a provozních nákladech.

    Válčení ve velkém měřítku je především logistika (co, kolik, kam, kdy). A nepotřebujete k tomu "zavýst debatu s kamarádama." Logisticky (nákladově) je totiž lepší dovézt na místo čtvrttunovou Paweway taktickým bombardérem než tam přesouvat baterii kanonových houfnic + munici + obsluhu + její vybavení + její ubytování + potraviny a vodu + palivo +....

  • Strategist
    11:19 16.12.2016

    Charlie: jo já myslel převážně ty státy NATO, to že rusíci mají podobný věci to vím a taky si myslím, že jsou poměrně učinný a o mnoho levnější než na cíle házet předraženou přesnou munici. Protože přiznejme si ničit toyoty talibánu SBD nebo Paweway je dosti šílené a nelze se potom divit že válka v Afganistánu stála přes 3 biliony dolarů. Kdyby se místo tak intensivního používání letectva v protiteroristických operacích používaly děla ráže 200 mm, které US ještě donedávna měla, mohlo to být mnohem účinnější. Samozdřejmě, že proti tankům se silným pancířem jsou ty přesné bomby dobré, ale ty v afgánistánu fakt nejsou.

  • Charlie
    10:48 16.12.2016

    Strategist: ono se ale používá - Pivoňky i Tulipáni sou ve výzbroji Ruska a dalších států, Severní korea má strašný množství velkých ráží taky a jsou i další, mnohdy neznámí uživatelé.

    Já osobně vnímám vyřazení obou těchto těžkých kompletů jako obrovskou chybu, protože doslova za pár peněz neuvěřitelným způsobem navyšovaly palebnou sílu našeho dělostřelectva - a munice je za "babku" a zvládneme jí v pohodě vyrábět sami.

    Pokud jde o to, proč nevyužívají větší ráže státy NATo - těžko říct, asi jde o příliš efektivní prostředek, než aby někomu stál za utrácení. ono je totiž mnohem dražší a víc "cool" poslat tam za milion stíhačku s bombou, než tam hodit zapár tisíc granát - NATO má obrovský nadbytek letectva, na které je zároveň kladen enormní důraz, a ti piloti musej něco dělat, aby se obhájili. Takže to co chybí USA a dalším armádám na zemi, dohání vzduchem.

    Někdy musím na tohle téma (nejčastější prostředky poskytování CAS v Astánu) zavýst debatu s jedním kamarádem, co tam odkroutil dva turnusy, ale z těch zpráv to vypadá, jak kdyby ti vejři do hadrohlavova nedovezli ani blbý minomety a místo toho na každýho velblouda házeli minimálně SDBčko... Jedinej, o kom spolehlivě vím, že tam měl houfnice, sou Poláci a Marína. A přitom takovej AMOS by byl jako doplněk k patrolám úplně ideální...

  • KOLT
    10:34 16.12.2016

    V zásadě je asi jednodušší poslat tam raketu. Větší ráže mají mizernou mobilitu, což je při dnešních možnostech protibateriové palby a způsobech vedení manévrového boje docela problém.

  • Strategist
    10:09 16.12.2016

    Měl bych takový dotaz, proč se už v dnešní době nepoužívá dělostřelectvo větší ráže než 155 mm?

  • David
    10:04 16.12.2016

    Jen připomínám, že tyto krasavce měla i naše armáda, resp. někdejší ČSLA (jednotka v Žamberku, spolu s těžkámi samohabnými kanony 2S7 Pion).
    A k otázce počtu těchto minometů v ruské záloze. Je zde správně upozorněno na fakt, že ruská armáda má jich ještě více než 400. Beru v potaz, že velká část jich bude již neschopna služby. Ale i kdyby jich byla jen polovina, stále je to obrovské číslo.
    To jen ukazuje na fakt, na který se občas při posuzování ruské armády zapomíná. na to obrovské množství zbraní, které jsou v záloze, ve skladech. Často jde o zbraně starší, ale dostatečně výkonné, spolehlivé. To všechno může být při mobilizaci nasazeno

  • Charlie
    09:56 16.12.2016

    Jakub2: s protibaterijní palbou se musí počítat vždycky, to je koneckonců důvod, proč se přešlo na samohybné prostředky., ať jde o minomet, nebo o houfnice.

    Logik: pokud jde o násobení - v jedné baterii byly čtyři minomety, takže můžete vydat povel k palbě salvou, kdy všechny hlavně pálí naráz. Navíc - i když jde v celkovým součtu min u AMOSu o stejnou hmotnost trhaviny (16x3 = 48kg), bořící schopnost bude u Tulipána násobně vyšší.

    Navíc je nutno si uvědomit, že tyhle projektily mají celkem velkou kruhovou úchylku, tudíž spíš než k bodové střelbě se používají k ničení plošných cílů - shromaždišť, základen, nástupišť (bavíme se o minometu, i když značně oteklým). Po jedné salvě klidně může následovat přesun do jiného palebného stanoviště (když jde do tuhýho, řidič na to může dupnout hned jak se zvedne ložiště ze země, předpisy nepředpisy).

    Ono prací dobrého velitele je správně využívat svěřených prostředků, a větší pestrost mu dává větší volnost v rozhodování (na něco se hodí houfnice, na něco minomety, a na něco zase letectvo).

  • Jakub2
    08:22 16.12.2016

    Nemyslím si, že Tulpan se hodí pro všechny typy bojišť. Na bojišti, kde operují protivníkovy radary schopné detekovat dělostřeleckou munici (např. MADR) a spočítat i místo odkud vyletěla, není problém mít vyčleněnou baterii 155 mm kanonových houfnic pro protibaterijní palbu. V takové situaci by jednotka s Tulpany musela po každé salvě měnit pozici, jinak by za minutu přiletěla smečka 155 mm granátů.

    Ale může se hodit v jiných typech akcí (podpora při dobývání opevněných komplexů).

  • mastodont
    06:01 16.12.2016

    Uz len to ze to striela miny so silou pomaly leteckej bomby z toho robí riadne nicivú zbran. Vobec tomu neuberá na sile ani nabíjanie raz za minútu. Neuveritelné ak jednym vystrelom sa dokaze efektivne pokryt plocha kolko cca ? 1-2 futbalovych ihrisk ? + dostrel 19km. Ako sory ale pouzitie tohto proti nepriatelovi si neviem ani predstavit a hlavne keby to pouzili na nejake mesto. A ratajme ze utoci 5-10 tulipanov, neviem si to ani predstavit tu utocnu silu.

  • Kruan
    23:28 15.12.2016

    Logik: dík, jsem si i myslel, že ráže není všechno :-)

  • tom75
    23:26 15.12.2016

    Skoda jen ze to nemaj rusaci v syrii ,videt zasazenou skupinku rucnikaru

  • logik
    23:18 15.12.2016

    peters, charlie: a to já zas jsem názoru, že každý násobění má smysl. Nemusí to jít všechno na úplně jedno místo, může se tím "pokropit fronta", než vojáci zalezou a tím i eliminovat případnou nepřesnost střelby nebo dělostřeleckého navedení.
    První výstřel má vždy největší účinnek.

    Ale je fakt, že nepřesnost střelby u tohoto asi zas tak nevadí - 120mm mortar s méně než desetinou trhaviny má psaný "killing range" 24m
    http://www.krusik.rs/en/wp-con...
    takže toto bude mít smrtící účinek odhadem na vzdálenost necelých 100m od dopadu. Nevíte někdo pro zajímavost přesnější čísla?

    semtam a spol: Aha, já jsem se na video nedokoukal a vycházel jsem z popisu, kterej jsem navíc pochopil blbě. Tak prostě škoda toho sklápění - i když zas asi udělat automat, kde by ty miny stály by bylo dost konstrukčně složitější a dražší, takhle je to furt asi vcelku jednoduchej, levnej a účinnej stroj.

    Kruan, jasně. Takovej AMOS dokáže poslat na jedno místo 2x7 nebo 2x8 (dle zdroje) 120mm min. Při 3kg trhaviny v jednom projektilu tak doručí vlastně podobnej náklad, jako jedna střela z Tulipána.

  • Charlie
    22:39 15.12.2016

    Jen takové porovnání, abychom si udělali představu, o čem se vlastně bavíme:

    M795, standardní projektil užívaný US ARMY do 155mm houfnic má hmotnost 46.7kg a obsahuje 10.8kg IMX nebo TNT

    Standardní mina do Tulipána váží 130,7kg a obsahuje 34kg výbušniny.

    Prostá matematika nám tedy říká, že jeden výstřel z týhle mrchy má účinek zhruba jako tři granáty ze 155mm houfnice (přeloženo šlupka jako kráva). Mimochodem by se to dalo přirovnat k 250 liberní letecký bombě Mk81 (119kg, 44kg trhaviny), no a třebas taková Pivoňka pálila 110kg granáty se 17,8kg výbušniny.

  • Roland
    22:33 15.12.2016

    to ujo Marek: divil bych se kdyby nebyly - tohle je pro ně jak dělaný - teda - proč jak ... :)

  • semtam
    22:25 15.12.2016

    logik

    Automatické nabíjení Tulpan má. Problém proč nedokáže "vysypat" více min na jeden cíl ve stejný čas je v pomalém procesu nabití. Poměrně rozměrné a především značně těžké miny společně s pohybem hlavně dává minometu kadenci 1 výstřel za minutu.

    Jedná se o zbraň zavedenou v roce 1975 a vyráběnou do roku 1988. Nejedná se o standartní dělostřeleckou zbraň, ale o jakýsi doplněk či spíše bonus dělostřelectva.

  • Kruan
    22:07 15.12.2016

    Logik: myslíš třeba něco jako K-9 Thunder, která umí současný dopad 3 granátů?

  • fenri
    21:17 15.12.2016

    jacky3115: opravdu děláte hlupáka ze sebe. Pokud nejde o střelbu na maximální dostřel, může se střela pohybovat po různých trajektoriích (kombinací různých náměrů a laborací). Dá se to (a používá se) spočítat, že dopadnou (skoro) v jednu chvíli.

  • petres
    21:10 15.12.2016

    jacky3115
    v křečovité snaze udělat z druhého hlupáka, jste toho hlupáka na druhou udělal ze sebe. To co zmiňoval logik se nazývá MRSI - Multiple Rounds Simultaneous Impact (schopnost současného dopadu, kterou umožní různá trajektorie - bývá to kolem 5 výstřelů) z minometů to umí AMOS a NEMO a několik typů 155 mm kanónových houfnic.
    U této ráže a při váze munice, není moc pravděpodobné, že bude snaha tuto schopnost realizovat.

  • Charlie
    21:09 15.12.2016

    Logik: simultální dopad více granátů v jeden okamžik se pužívá pro znásobení účinku. Tulpan stříí 130 kg miny - co chcete násobit?

    Mimochodem Tulpan MÁ automatické nabíjení (nabít 130 nebo 230kg minu už prostě nění v lidských silách.

    PavolIR: je samohybný jako každá samohybná houfnice. Jedinej rozdíl je, že u houfnic se typicky rozkládají jen rydla nebo opěry, zatímco u Tulpanu skládáte na zem ložiště - to ovšem, spolu s hlanví, zůstává pevně spojeno s vozidlem.

  • PavolR
    20:51 15.12.2016

    Prečo ho nazývajú samohybným, keď je zjavne vezený? Pred paľbou ho musia z nosiča zložiť na zem ...

  • jacky3115
    20:32 15.12.2016

    Jasně, logiku.
    V několikasekundových sekvencích vypálí, ty první počkají a ty poslední si pohnou . Nemluvil jste o baterii.
    Teď plácáte o mobilitě .
    Tak jo - logik...

  • Padousek
    20:30 15.12.2016

    a kdy u nás v akci uvidíme minomety vz. 85 PRAM-S? Nebo jsou už vyřazené?

  • lorgarius
    19:33 15.12.2016

    ten zvuk ked minomet vypali, povedal by som ze je to pekelny zvon ktory prave niekomu zazvonil umieracik.

  • logik
    18:54 15.12.2016

    Jacky - a kde je problém? Moderní houfnice i minomety - např. AMOS - todle umí.

    Co jsem neformulova dobře byla spíš ta mobilita - pásové houfnice jsou sice o dost těžší (např. MSTA má 42tun, todle 27t), ale to bude pravděpodobně omezení jen v případě leteckého přesunu, při pozemním transportu průchodnost houfnic asi nebude o moc horší.

  • jacky3115
    18:37 15.12.2016

    Logiku,
    čtete aspoň svoje výblitky ? Aby dopadly ve stejný čas ... opět kaviárové tousty.

  • logik
    17:20 15.12.2016

    Chybí tomu nabíjecí automat a proto schopnost vysypat více min na jeden cíl tak, aby dopadly ve stejný čas.

    Na druhou stranu, předpokládám, že oproti klasickým houfnicím je to o dost levnější a přitom mobilnější.

  • Kusa
    17:05 15.12.2016

    U takhle velkých granátů by se už vyplatila nějaká verze s naváděním nebo s možností klouzavého letu pro větší dosah.

Stránka 1 z 2