70 let po konci Hirošimy: Potřebujeme stále jaderné zbraně?

Hirosima
Hirošima po výbuchu jaderné bomby. / Public domain

Svět si připomíná 70. let od svržení první jaderné bomby na japonské město Hirošima. Při explozi a v následujících týdnech a měsících zemřelo více než 100 000 lidí. Potřebuje lidstvo stále nukleární zbraně schopné ničit celé civilizace?

O roli jaderných zbraní v současném světě se zamysleli američtí autoři Blake McMahon a Adam Lowther v článku The Lessons of Hiroshima: We Still Need Nuclear Weapons. McMahon je profesorem ve Výzkumném institutu amerického letectva (Air Force Research Institute) a Lowther ředitelem nové Školy pro pokročilá studia jaderného odstrašení amerického letectva (School for Advanced Nuclear Deterrence Studies).

6. srpna 1945 svrhl bombardér B-29 Superfortress z 393. Bombardovací námořní flotily na japonské město Hirošima jadernou bombu přezdívanou Little Boy. Bomba explodovala ve výšce 580 metrů nad městem se sílou 15 kT. Okamžitě zemřelo 70 000 lidí, tj. 30 % populace Hirošimy. Vlivem nemoci z ozáření se odhaduje, že v následujících měsících zemřelo celkově 140 000 lidí.

Není pochyb, že lidstvo musí udělat vše proto, aby jaderné zbraně nebyly nikdy znovu použity. Nemluvě o tom, že moderní jaderné zbraně jsou přibližně 30x silnější než Little Boy. Je však strašlivý účinek důvodem k tomu, aby jaderné zbraně byly zničeny? Nebo naopak důvodem, aby byly zachovány ve výzbroji?

Odpůrci jaderných zbraní argumentují na první pohled logicky – pokud budou zničeny jaderné zbraně, nemůže je nikdo použít.

Pokud se však jedna strana rozhodne svévolně zničit jaderné zbraně, zbavuje se schopnosti odpovědět na jaderný útok druhé strany. Příkladem je studená válka. Podle Blake McMahona a Adama Lowthera měly obě velmoci – Sovětský svaz a Spojené státy – více než dostatek důvodů k ozbrojenému střetu.

Ať už to byla Korejská válka, Kubánská krize, válka ve Vietnamu nebo obsazení Československa sovětskými vojsky, vždy se obě strany chovaly zdrženlivě. Jednoduše riziko zničující jaderné války bylo příliš veliké, než aby obě supervelmoci nechaly situaci nekontrolovatelně vyhrotit.

Ani konec studené války nepřinesl konec jaderných zbraní. V současné době řada států svou relativní nízkou (konvenční) vojenskou a politickou sílu nahrazuje jadernými zbraněmi. Konvenční válka se přitom může velmi rychle zvrhnout v jadernou, pokud jeden z protivníků může jaderné zbraně beztrestně použít – viz. Hirošima a Nagasaki.

I hypotetický svět bez jaderných zbraní se nedá označit jako klidné místo. Bez rizika strašlivé odplaty nebo vzájemného zaručeného zničení MAD (Mutually Assured Destruction) se mohou protivníci uchýlit beztrestně k velkým konvenčním válkám, takovým, jaké lidstvo zažilo v první polovině 20. století.

Podle Blake McMahona a Adama Lowthera jsou jaderné zbraně strašlivou zbraní, ale proto si je musí lidstvo udržet. Díky jaderným zbraním je svět bezpečnější místo. 

Zdroj: Breaking Defense

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Jaderné zbraně a Krym

Podle některých zpráv z médií Rusko během minulého roku rozmístilo na Krymu jaderné zbraně. Jak to ...

Americké taktické jaderné zbraně v Evropě

V západní Evropě a Turecku jsou od poloviny minulého století rozmístěné taktické jaderné bomby. Od ...

Plán „B“ pro íránský jaderný program

Spojené státy s Íránem vedou vyjednávání o „demilitarizováni“ íránského jaderného programu. ...

Spojené státy vyvíjejí nástupce jaderné střely Minuteman III

Životnost současných amerických mezikontinentálních balistických střel ICBM (InterContinental ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    14:46 14.08.2015

    ...výborné!!!

  • Shania
    11:27 14.08.2015

    Výborné video shrnující atomové bomby/ukončení války a facka na tvář revizionismustům.

    http://www.pjtv.com/?cmd=mpg&m...

  • JardaBrum
    13:20 12.08.2015

    jancz: technická poznámka
    1) my rozhodně žádný čudlík mačkat nebudeme (teda my v ČR)
    2) umět se proti atomovkám bránit to je snad možno pouze diplomacií - prozatím je ten Trumanův klacek pořád argument který funguje.
    Přesto přese všechno bych byl raději ve světě kde ti bude ozáření hrozit pouze od slunce a kde nehrozí že si velcí kluci mohou demonstrovat své jaderné "klacky" na cizí půdě (třeba u nás na dvoře). Snad jsme v té správné partě... snad.
    Pokud jsou jaderné zbraně objektivně reálné, je dobře že byly použity, byly použity pouze dvakrát a dalekou od české kotliny. Stejně by to někdo udělal. A jestli se u nás již 70 let neválčilo bude to asi i díky jaderným zbraním.

  • jancz
    11:59 12.08.2015

    Kozlus: to mi připomíná začátek první světové, dva obrovské vojenské bloky zabrání vojenskému konfliktu, ehm a jak to dopadlo? hmmm ajo první světové, good job a ted atomovky jupí, logičtější se je se umět proti atomovkám bránit, není lepší zajistit aby na nás atomovka nespadla a nebo se připravit a čekat až na nás spadne abychom si potom taky mohli zmáčknout náš čudlík? hmm takže nekončící studená válka je nejlepší řešení ok ......

  • Kozlus
    23:37 11.08.2015

    jancz: "podle mě není ani argument"

    Tohle je sice nadherne slunickovej nazor, ale je ponekud mimo. Naopak, ono potenconalni vzajemne zniceni nas dosud udrzelo zive a nesvetelkujici. Pokud vim, tak uz behem valky v Korei, chtel MacArtur pouzit atomovku a pak Nixon behem valky ve Vietnamu. Ikdyz by neslo primo o utok na SSSR a ten zatim provadel jen testovaci odpaly, tak zcela urcite by jaderna odveta prisla. V dobe Vietnamu, uz by se pripadna jaderna vymena rozhodne neudrzela jen na tomto zastupnem bojisti.

  • jancz
    10:05 10.08.2015

    přijde mi, že dnes atomovkama hrozí už jenom ty zaostalé státy a diktatury co si chtějí dupnout, opravdový moderní progresivní stát by už atomovky vůbec neměl používat, z atomové bomby nevzejde nic dobrého

    podle mě není ani argument, oni mají atomovky a když je na nás použijí tak my musíme ty naše použít na ně, spadnout tak na úroveň agresora? ne děkuji, hlavně většina obětí po výbuchu budou civilisté jako vždycky, a to nemluvím o nepoužitelnosti postižené oblasti na další několik stovek nebo i tisícovek let

  • flash666
    08:44 09.08.2015

    Obsazení Československa sovětskými vojsky NATO ani samotna Amerika vubec neresila a byla o tom predem informovana, tak nevim proc to autor clanku radi treba ke Kubanske krizi, Korejske valce atd. Coz se neda stim za nic ani srovnavat.

    BTW: pokud vim tak nas obsadila vojska Varsavske smlouvy ne pouze Sovetska vojska. Ale to by nebylo tak cool ze ;)

  • DJW_
    21:08 08.08.2015

    PS: ani ja velmi neverim na zelenych muzickov z aktov X, ale zas co neviem vyvratit, to nesmiem zamietnut. A co nevieme dnes, mozeme vediet zajtra - vyvoj ide neskutocne dopredu

  • Kozlus
    21:06 08.08.2015

    Ano tady vstupuje do rovnice i to, jak tu civilizaci vlastne zjistit. Podle radiovych vln? Siri se jen rychlosti svetla a i nase civilizace je nejspis nebude pouzivat nejak extra dlouho. Znecisteni atmosfery? To nam snad taky nevydrzi nejak dlouho:) Nejake dalsi emise? Jake? A dojde nam vubec, ze je to projev inteligentniho zivota?

  • DJW_
    21:03 08.08.2015

    m164 - klobuk dole, vyborne prispevky.
    Ja by som len dodal ze vzhladom pomerne vysoky vyskyt exoplanet vo vesmire je pravdepodobne nemozne aby niekde nejaka forma neexistovala. Otazka je ale presne v tom ako su daleko - v tomto pripade ma slovo "daleko" podstatne extremnejsi vyklad..

  • Kozlus
    20:33 08.08.2015

    Ano, to vse je bohuzel pravda ale ja jsem tak trochu snilek, tak doufam, ze se vedcum nejakej prulom povede a nejaka rychlejsi forma cestovani se najde.

  • m164
    18:21 08.08.2015

    V princípe žiadne motory nie sú použiteľné pre "expedičné zbory" do vesmíru bez ohľadu na ich výkon a efektivitu. Neexistuje fyzický limit, ako dlho môžete zrýchľovať. Je možné behom jedného roku svojho života prekonať vzdialenosť 40 svetelných rokov, ak máte dodatočné zrýchlenie, dosť paliva a loď i posádka znesie potrebné preťaženie, spôsobené zrýchlením. Problém nastáva v zakrivení času, ktoré sa zvyšuje s mierou, s akou sa loď, relatívne k pozorovateľovi, blíži k rýchlosti svetla.

    Výsledkom by bolo to, že Vy by ste sa síce dostali na bod, vzdialený 40 svetelných rokov, iba o rok starší, ale všetci na Zemi by boli starší o 40 rokov. Ak by sa teda obyvatelia akejkoľvek planéty rozhodli pre vyslanie expedičného zboru do vzdialenej galaxie, tak kým by tam tento zbor dorazil a vrátil sa na materskú planétu, by materská planéta už ani nemusela existovať. Platí to ale aj opačne. Ak by sme my teraz v tomto momente vo vzdialenej galaxii spozorovali civilizáciu na približne našej úrovni, v skutočnosti by bola o mnoho pokročilejšia, pretože už samotné hviezdy, ktoré vidíte na oblohe, sú obraz minulosti a nie sú "aktuálne", pretože svetlo od nich k nám cestuje i celé desaťročia. Ak by sme teda mali dostatočne efektívne motory a k tejto civilizácii by sme vyslali expedíciu, kým by dorazila, by táto civilizácia mohla stihnúť i vymrieť. Pritom samotní členovia našej expedície by možno boli starší iba o 2 roky, kým na cieľovej planéte by ubehlo hoci i 5 tisíc rokov.

    Jediný spôsob, ako sa môžeme dostať s rozumnými výsledkami ďalej ako do vzdialenosti niekoľkých svetelných rokov a zároveň udržiavať medzi sebou kontakt, je ak sa naučíme efektívne ohýbať priestor i čas podľa vlastných potrieb. V teórii sa spomínajú napríklad červie diery. Nie sú nereálne, ale vôbec netušíme, ako by sme ich vytvorili a čo všetko by s tým súviselo. Ak by sme ale predpokladali, že niekto vo vesmíre túto alebo podobnú znalosť má, stále je otázka, ako by spozoroval zrovna nás, či by sme im vyhovovali a či by si nás, z množstva alternatív, vybral. Určite je vo vesmíre množstvo planét s podobnou formou života ako na Zemi, veď i v našej sústave sa nachádza ďalšie teleso, na ktorom je možný výskyt primitívneho života (Jupiterov mesiac Európa) a Mars tiež nemá od toho ďaleko, a to hovoríme o jednej jedinej sústave. Zaujímavosť o ohľaduplnosti NASA - aby sa predišlo možnej kontaminácii Jupiterových mesiacov našimi baktériami, bol Galileo na konci svojho života odklonený priamo na Jupiter, kde sa zrútil.

    Druhou otázkou kontaktu je ale jeho pravdepodobnosť. Muselo by ísť o:
    1. civilizáciu, ktorá by bola aspoň približne na našej úrovni, aby sme im stáli za povštimnutie
    2. na podobnej báze ako my, aby to malo význam
    3. museli by si nás všimnúť
    4. museli by mať schopnosti sa k nám dostať
    5. museli by byť ochotní sa k nám dostať. A tak ďalej...

    Nehovorím, že je to nemožné, ale vysoko nepravdepodobné.

  • Kozlus
    16:48 08.08.2015

    Ano, to vsechno je pravda. Jen proste nepredpokladam, ze lod z jine planetarni soustavy bude pouzivat podobne technologie. Jiste, jsou tu Iontove motory a treba vicegeneracni lode, ale myslim ,ze pripadna navsteva bude trochu jinde.

  • m164
    16:38 08.08.2015

    Kozlus:

    Zasiahnutie objektu na obežnej dráhe funguje na obdobnom princípe ako dokovanie lodí s vesmírnou stanicou. Vo vesmíre všetko letí "zotrvačnosťou", okrem objektov na nízkych obežných dráhach, teda dostatočne nízko na to, aby na nich pôsobila atmosféra a spomaľovala ich, napríklad ISS. Takéto objekty potrebujú dodatočné zážehy, inak by padali stále nižšie a nakoniec zhoreli v atmosfére. Akonáhle má ale raketa dosť paliva na dosiahnutie obežnej dráhy svojho cieľa a na uskutočnenie cirkularizácie, potom "vyhrá" ten, kto má viac paliva na manévrovanie.

    Ideálne sa počká, kým sa objekt nachádza na priaznivom mieste na obežnej dráhe, aby došlo k stretnutiu čo najskôr a bez potreby dodatočného manévrovania. Raketa sa vystrelí na rovnakú obežnú dráhu pod uhlom, ktorý zaručí skorý bod stretnutia, v ktorom raketa vykoná cirkularizáciu a vyrovná sklon dráhy, čím sa dostane na totožnú obežnú dráhu so svojim cieľom a relatívna rýchlosť rakety k cieľu je následne blízka nule.

    Pri zostreľovaní objektu z obežnej dráhy nastáva predovšetkým problém v tom, že nie je čas čakať na ideálne okno štartu rakety (môže sa jednať i o niekoľko hodín v závislosti od polohy satelitu), čo znamená, že raketa musí byť vystrelená na nižšiu, resp vyššiu obežnú dráhu, než akú má cieľ a následne musí jeden, resp oba objekty niekoľkokrát obehnúť planétu, v závislosti od rozdielu obežnej rýchlosti, od ich obežných dráh a od ich polohy, čo ale taktiež môže trvať niekoľko hodín. Čím väčší rozdiel v dráhach, tým skôr sa ich dráhy pretnú, ale zároveň je potreba viac paliva na dorovnanie obežnej rýchlosti na prijateľnú hodnotu, aby bol dostatok času na detonáciu.

    Teoreticky je jednoduchšie pretnúť dráhy a vykonať stretnutie vo väčších výškach, pretože obežné rýchlosti sú nižšie (3.9km/s u GPS vs 7.66km/s u ISS), no podarilo sa to Američanom i Sovietom pred pol storočím v relatívne nízkej výške na nepravidelnej obežnej dráhe. V decembri bude výročie 50 rokov od prvého stretnutia dvoch lodí vo vesmíre vo vzdialenosti 30 cm od seba, takže sa zas nejedná o takú novinku, obzvlášť, keď to zvládli v daných podmienkach v tom čase.

    Zostreliť satelit nie je až tak komplikované, ale je to časovo veľmi náročné, nedá sa utajiť, nepriateľ by mal veľa času na protikrok/odvetu a hlavne treba počítať s následkami. Pri zničení satelitu by vzniklo množstvo úlomkov, ktoré by sa rozleteli na rôzne obežné dráhy, pričom každý jeden úlomok hoci o veľkosti pár mm by stačil na zničenie iného satelitu, ktorý by vyslal ďalšie úlomky a v relatívne krátkom čase by sa stal vesmír okolo Zeme úplne nepoužiteľný. Preto sa zostrel satelitov až na pár výnimiek ani netrénuje.

    Ohľadne uhnutia sa alebo zmeny výšky - vo vesmíre, ak vykonáte zážeh v smere svojho pohybu (prograde), zvýšite výšku svojej obežnej dráhy na opačnej strane telesa, ktoré obiehate, zmena sa najviac prejaví o 180° ďaleko. Ak vykonáte zážeh smerom "hore" od planéty (radial?), zmena sa najviac prejaví o 90° ďalej na obežnej dráhe. Obdobne to platí v prípade zážehu smerom "dole" a "dozadu". Aby ste dosiahli viditeľnú zmenu okamžite v mieste, kde sa nachádzate, museli by ste spáliť množstvo paliva len pre pohyb "kúsok hore", čo by ale následne zmenilo vašu obežnú dráhu smerom kolmo na zem a museli by ste vo veľmi krátkom čase vykonať korekciu, pretože by ste nabrali i dvojnásobnú rýchlosť a rútili sa priamo k povrchu, no táto korekcia by bola následne veľmi nákladná na palivo a mali by ste málo času, pretože motory potrebujú na zážeh svoj čas, čím by ste sa ale v ďalšom obehu paradoxne dostali na nižšiu obežnú dráhu. Pritom ale raketa, ktorá by sa Vás pokúšala zasiahnuť, by nemusela spáliť ani len rovnaké množstvo paliva ako Vy, ale by jej stačilo vykonať zopár ďalších obehov a len minimálnu korekciu svojej dráhy, aby vznikol nový bod stretnutia, čím by ste získal akurát čas, alebo by raketa mohla prípadne vykonať rovnako agresívny zážeh ako Vy a nedošlo by ani k oddialeniu samotného stretnutia.

    Ak chcete zvýšiť svoju obežnú dráhu, potrebuje vždy minimálne dva zážehy z uvedených dôvodov. Najskôr v jednom bode vykonáte zážeh, čím zvýšite svoj najvyšší bod obežnej dráhy (apogee) na požadovanú výšku, nachádzajúci sa na opačnej strane obežnej dráhy a druhý zážeh vykonáte následne v tomto bode, čím zvýšite zas najnižší bod obežnej dráhy (perigee) na požadovanú výšku, nachádzajúci sa opäť na opačnej strane obežnej dráhy než v ktorej sa teraz Vy nachádzate.

    Dogfight vo vesmíre medzi dvoma raketoplánmi v štýle, ako ho poznáme z populárnych sci fi, je v realite nezrealizovateľný. Behom pár minút by ste už i pri zrýchlení len 2g spotrebovali viac paliva, než potrebujete na cestu na Mars a späť a i napriek tomu by súboj pripomínal viac tanec než dogfight. Samozrejme vychádzam z našich "pozemských" technológií a z fyziky, neviem, na akých princípoch funguje Star Trek :)

    Z populárnych filmov sa k realite dostal najbližšie asi iba Interstellar, ktorý ale taktiež zapojil trochu fantázie v niektorých otázkach, ktoré zatiaľ ešte nie sú úplne vedecky preskúmané, ale ani nie sú teoreticky nemožné.

  • skelet
    15:40 08.08.2015

    Kozlus: mi to prostě nedá :)
    https://youtu.be/VjcpRHuPjOI...

  • Kozlus
    12:41 08.08.2015

    RiMr71: Vzhledem k tomu, ze uz ted mame moznost aspon nejake obrany proti atomovkam, tak lod na obezne draze si s nema nejpis poradi celkem bez problemu. Ostatne staci trosku zvetsit vzdalenost. Rakete dojde palivo a k lodi poleti jen setrvacnosti, takze lod jen trosku uhne.

    Atomove zbrane maji jeste jeden aspekt. Po nejake dobe opet valka predstavuje riziko i pro mocipany. Uz nejde jen o padle vojaky, ale primo o jejich rodiny a o ne samotne. Bud zemrou pri uderu, nebo prezijou v nejakem hlubinnem dole a na povrch planety se dostanou az cert vi kdy. A co tam vubec bude?

  • RiMr71
    16:17 07.08.2015

    :)
    apropo teď mě tak napadlo, jakým nebezpečím by asi byla salva Topolů a/neboMinutemanů pro návštěvníky používající technologie umožňují cestování ala startrek, tedy nějaký ten warp, dva k přenosu a "Resistance is futile. We wish to improve ourselves. We will add your biological and technological distinctiveness to our own. Your culture will adapt to service ours." ?

  • KOLT
    15:32 07.08.2015

    RiMr71: Ještě štěstí, že tablet se čistí snadněji než klávesnice, mám míň práce :-D

  • RiMr71
    15:16 07.08.2015

    ....jeden si myslí že už ho tu nic nepřekvapí.... :)
    Abychom podobnou diskuzi aspoň trochu dostali do zdejších kolejí, je nutno si ujasnit - budou ti ufoni proruští, nebo proameričtí?
    Bez toho se tady nehneme dál!

  • tarfin
    15:01 07.08.2015

    Magister_Peditum - Podívej, před 100 lety, kdybys začal vyřvávat že na zmáčknutí tlačítka se v místností objeví světlo, tak by tě zavřeli do blázince a nikdo by se s tebou nebavil. Tak si představ, co se může dít od ted za sto let? Věci na které pomyslíš jako na sci-fi a blbost (třeba cestování vesmírem v nějaké rozumné rychlosti) můžou být možné, stačí se podívat co bylo před 20 lety a co je ted, jestli si myslíš že je blbost uvažovat o kontaktu s UFO, tak si pro mě jen omezený blbec

  • m164
    14:00 07.08.2015

    leviathan:

    Japonsko ešte i tesne pred podpísaným kapitulácie okupovalo rozsiahle územie. Ako by sa napríklad Vám páčilo, ak by spojenci / Sovieti prijali Nemeckú kapituláciu a nechali im hoci "len" Čechy a celé južné Slovensko Maďarsku, koncentračné tábory i naďalej otvorené a nacistov u moci? Veď tiež môžete argumentovať, že by sa vojna skončila skôr a zomrelo by v menej ľudí.

    Netreba si mýliť kapituláciu a bezpodmienečnú kapituláciu. Japonsko jednoducho muselo byť zlomené. Ako už i iní uviedli, ich fanatizmus značne prevyšoval fanatizmus najzapálenejších príslušníkov SS, čo bol pochopiteľný dôsledok po stáročiach úplnej izolácie.

    A argumenty pre pokračovanie vojny konvenčným spôsobom tiež nie sú najlepšie. Ako už bolo spomenuté, stačí sa pozrieť na Okinawu. Na Japonskej pôde v boji neexistoval civilista. Buď bojovali dobrovoľne, alebo nasilu, alebo spolu s celou rodinou spáchali samovraždu, alebo boli zavraždení. Jediný rozdiel medzi Nagasaki a Hirošimou oproti iným udalostiam vojny je v tom, že boli "viditeľné" a ako sa dnes hovorí, "mediálne zaujímavé", pretože svet dovtedy nič obdobné nevidel. Viete, koľko ľudí zomrelo napríklad pri bombardovaní Anglicka alebo Nemecka, aspoň zaokrúhlene na státisíce, prípadne koľko zomrelo pri jednotlivých náletoch? Väčšina nemá vôbec predstavu a to práve preto, pretože sa vtedy jednalo "iba o jedno ďalšie bombardovanie".

    Ešte sa Vás chcem opýtať: viete, koľko civilistov (vojakov teraz nepočítajme) zomrelo pri relatívne krátko trvajúcej Sovietskej invázii do Mandžuska? Počet civilných strát a nezvestných v Mandžusku sa blíži k Nagasaki - 60 tisíc podľa evidencie Japonského ministerstva a o neevidovaných môžeme len polemizovať. Môžeme len hádať, koľko civilistov by zomrelo, ak by Sovieti stihli pokračovať do Číny a Kórei, nehovoriac o Indonézii a zvyškoch Indočíny, ktoré boli ešte stále pod Japonskou nadvládou a o Japonských ostrovoch vôbec.

    A to sa stále bavíme "iba" o civilných stratách, no i životy vojakov sú životy a nezabúdajme, ako bol široký pojem "vojak" počas druhej svetovej vojny.

    A potom mi napíšte, že alternatívne riešenia k atómovým zbraniam boli humánnejšie.

  • zuxron
    10:16 07.08.2015

    Jadrové zbrane vytvárajú rovnováhu napätia medzi veľmocami. Jedná sa o zdravú rovnováhu, pretože nielen predstavujú pre jednu či druhú veľmoc veľké riziko a zlý krok do budúcnosti uskotočniť vypustenie jadrových bômb, ale taktiež ide o pokrok vo vede. Psychicky náročné je uskutočniť taký radikálny krok, ktorý bude viesť do záhuby... kto z koho, preto nikto z nich nechce byť ten ,,prvý".
    V dávnej minulosti vo vojne išlo o počet vojakov, mechaniky a vyzbrojenie. Nejednalo sa o nejakú svet zničujúcu jadrovú bombu do bodu Hirošimi. Už nejde len o zníženie počtu ľudí v tej a tej krajine, ale o zásah do enviromentálneho prostredia a vyhubenie civilizácie.

  • leviathan
    08:46 07.08.2015

    logik:

    1.) Ja mam daleko od lizania ruskych zadkov. To, ze cisar v prejave spomenul a-bombu je politicka taktika postavit sa do pozicie obete. To, ze motivom kapitulacie bola hrozba ruskej invazie tvrdi japonsky historik T.Husegawa a suhlasi s nim aj momentalne popularny P.Kuznick.
    2.) Podmienka bezpodmienecnej kapitulacia predlzovala vojnu. Japonci sondovali moznost mieru uz pred Postupimskou konf., takze USA mohli uzatvorit mier s podmienkami ohladne cisara.
    3.) No to je presne ono!! :) Pre Japoncov to boli len dalsie dve znicene mesta - ergo. nemali dovod menit svoj postoj. Moralny problem je v tom, ze a-bomby maju odstrasujuci efekt, ktory ale treba demonstrovat - zatial to nastastie stacilo.

  • Muhaha
    07:29 07.08.2015

    Ano, potřebujeme.
    Protože lidé (ne jen politici, ale obecně lidé), se chovají stále víc jako omezení kreténi.
    S jejich šířením mezi darebácké/nestabilní režimy ale přestává fungovat jejich odstrašující hodnota a naopak se zvyšují rizika "preventivních" útoků.

  • TheCornell
    23:24 06.08.2015

    Jaderné zbraně by měli sloužit pouze k odstrašení, nikoliv k použití.

  • apache
    20:31 06.08.2015

    Poslední země, která se v dobré víře zbavila jaderných zbraní, je Ukrajina. A jak dopadla...

  • logik
    19:21 06.08.2015

    kozlus: souhlas. Plus dodám - a byly použity v době, kdy v podstatě svoji silou ještě příliš nepřevyšovaly sílu konvenčního bombardování.

    dexonom: A on tehdy vedl válku někdo nějak jinak? Např. nálety na drážďany si objednal Stalin. A Stalin má také na svědomí poslední nálet II. světové v Evropě. Bombardoval naprosto zbytečně Mladou Boleslav 9.5 po uzavření míru. USA bombardování bylo oproti tomu smyslupné.

    Bombardování civilních měst se ve velké míře podkopával průmysl (bez ubytování pro dělníky to nejde). A ty strašlivé ztráty, o kterých píšete... tak ty jsou zhruba srovnatelné se ztrátami, které Japonsko utrpělo při obraně jednoho blbého ostrova - Okinawy.

  • Kozlus
    19:06 06.08.2015

    dexnom:
    ad zverstva: Ano, muzeme se tak na to divat a zabijeni civilistu by urcite nemelo byt v poradku - at uz to dela jakakoliv strana. Je ovsem otazka, jak by valka vypadala bez toho bombardovani. Z mnoha hodnoceni te doby se dozvime, ze beznej esesman byl vzorem rozumneho mysleni ve srovnani s beznym japonskym civilistou - o vojacich nemluve. Snazit se proti takovemu obyvatelstvu bojovat je nocni mura vsech vojaku. Jiste, idealni by bylo totalne znicit surovinovou a prumyslovou zakladnu a zeme se sesype. To ale na Japonce moc nefungovalo. Jejich vojenske moznosti se sice zmensovaly, ale ke kapitulaci by to nevedlo. I bez nafty by nam zustala armada s kulomety a puskami. Sice bez dopravy a zasobovani, ale stejne rozhodnuta pokracovat v boji. Bez vsech tech civilnich obeti, by se nedalo vyhnout invazi na domovske ostrovy. V tom pripade planovaci USA pocitali se ztratama az milionu vlastnich vojaku. Nemyslitelne. Totalni blokada Japonskych ostrovu? Na jak dlouho? A jake by to prineslo obeti v dusledku hladomoru, nemoci,... A jaka by byla vysledna podoba japonske spolecnosti? Dalsi Severni Korea?
    Zda se, ze je celkem stesti, ze se okolnosti sesly tak, jak se sesly a Japonsko se vzdalo.
    Atomovka: Mame "stesti", ze byla pouzita uz proti Japoncum, protoze v letech 1949 a 1951 soveti odpalili sve dve pokusne pumy. Behem valky v Korei by se takovato ostre nevyzkousena zbran urcite hodila k otestovani. O Vitnamu a planovanem nasazeni atomovek ze strany spojencu nemluve.
    Takze ano, mame stesti, ze to odnesli Japonci v dobe, kdy nikdo nemohl odpovedet a ze jsme si to nevyzkouseli ve vetsim meritku.

  • dusan
    18:11 06.08.2015

    leviathan

    Japonci okamžite vedeli o čo ide ...sami mali program výroby jadrových zbraní ...samozrejme v rámci svojich možností ... čiže skončili v podtate pri teórii ....

    A to, že už vtedy bolo každému pri zmysloch jasné, že vojnu Japonsko prehralo, ešte vôbec neznamenalo, že japonskí fanatici prestanú bojovať ..... v Japonsku nešlo o výhru .. ale o česť padnúť za cisára ....

  • dexnom
    17:38 06.08.2015

    @logik:
    americani se na Japoncich dopustili tech nejstrasnejsich masakru...A bomba nasledovala az po tom co US vybombilo vetsinu velkych Japonskych mest napalmem...ztraty na civilnich zivotech mnohonasobne prekrocili A bomby...
    tady nejsou ztraty, ale jsou tam % vycisleny zniceni mest
    http://www.ditext.com/japan/na...

  • dexnom
    17:34 06.08.2015

    @Arccos:
    tyto modely byly vypocitany hlavne na zaklade zkousek (kolik se vyvrhne prachu do atmosfery, jak vysoko atd...) a samozrejme jde o odpaleni kritickeho mnozstvi v kratkodobem horizontu kdy dojde k presyceni vrchni atmosfery prachem...

  • logik
    17:20 06.08.2015

    leviatan.
    1) To je provařená ruská lež. V řeči, která oznamovala kapitulaci pak Japonský císař, bylo explicitně zmíněno, že motivem je atomová bomba, zatímco ruská invaze zmíněna nebyla. Tedy evidentně byla atomová bomba daleko

    2) Bezpodmínečná kapitulace byla dohodnuta na konferencích, takže Vaše snaha hodit pokračování války na USA, že něco požadovali, je blbina. Úplně stejně se požadovala bezpodmínečná kapitulace Německa. Navíc v té deklaraci žádný požadavek o císaři nebyl.

    3) Následky náletu na Nagasaki či Hirošimu byly srovnatelné s velkými konvenčními náley (např. na Tokio či Hamburk), takže to byste musel kritizovat i tyto nálety.

  • pajo
    17:02 06.08.2015

    dexnom: Doteraz najvacsiy vybuch "car bomby" mal silu ekvivalentnu viac ako 50 MTNT, pricom atomovka zhodena na Hirosimu "len" 15kTNT. Hoci su jadrove zbrane to najnicivejsie co mame, tak s dlhdobym vplyvom zvysenej radiace v prirode to nie je az take zle ako predpokladali scenare pred pol storocim.
    Jediny dalekosiahly vplyv testovania jadrovych zbrani je zhorsenie presnosti uhlikoveho datovania v buducosnoti kvoli nerovnomernemu zvyseniu koncentracie uhlika 14C v atmosfere.

  • leviathan
    16:59 06.08.2015

    Hirosima ma obrovsky moralny problem. Atomovky vojnu neukoncili, z tohto pohladu boli zbytocne. Japonci nemali hned po vybuchu informacie o bombe a Hirosima bolo len jedno z kompletne vyhladenych miest v r. 1945. Impulz ku kapitulacii bol postup Sovietov v Mandzusku. Japonci by sa boli byvali vzdali uz skor, keby USA nevyzadovalo bezpodmienecnu kapitulaciu, ktoru nakoniec paradoxne neuplatnili a cisar ostal vo funkcii.
    Na druhej strane, keby k Hirosime nedoslo, hrozilo by obrovske riziko, ze bombu pouzije niekto iny v 50. , 60., 70. rokoch?? Hirosima bola odstrasujuca, a tie tisice mrtvych posluzili, ako obete tohto odstrasenia.

  • leviathan
    16:45 06.08.2015

    Vyborna animacia kompletne vsetkych jadrovych vybuchov v dejinach ludstva:

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Arccos
    16:03 06.08.2015

    dexnom: Ty zmiňované klimatické modely evidentně nemají pravdu. V období zkoušek jaderných zbraní v atmosféře byl odpálen ekvivalent mnohonásobně převyšující tu stovku. A nic globálního se nestalo.

  • dexnom
    15:58 06.08.2015

    ufoni...lol
    @tarfin: tak doufej ze se tu nestavi driv nez za tich sto let, jinak si pri obrane vyrobime nuklearni zimu a jist budem svitici svaby..klimaticke modely udavaji pouhych 100 vybuchu ekvivalentu Hiroshimy zpusobi malou nuklearni zimu..a ted mame megatunky :/

  • Magister_Peditum
    15:55 06.08.2015

    tarfin: Na to jsi přišel jak, že v následujících 100 letech je pravděpodobný kontakt s mimozemšťany? Chápu, podle Star Treku tomu tak má být, ale pochybuju, že tu někde bude nějaký Zefram Cochrane. :-D

    Jinak k tématu: Zbavovat se atomovek bych nedoporučoval ani z důvodu možné hrozby kolize asteroidu se Zemí. Pokud nechceme jednou dopadnout jako dinosauři, tak bychom jich pár pro každý případ mít měli (vědci sice úder atomovkou nedoporučují, ale prozatím je to jediná reálná alternativa).

  • yaanu
    14:57 06.08.2015

    Vy tu vážně do toho taháte mimozemšťany? /facepalm To je mentalita tvl.

  • brin
    14:23 06.08.2015

    Nechápu, k čemu by byla destrukce jaderných zbraní dobrá. Vždyť se jednou mohou k něčemu hodit. A nemusí to být zrovna likvidace Země.

  • tarfin
    14:02 06.08.2015

    Snížování počtu jaderných zbraní? Co to je za blbost? Dnes máme dobu, kdy se dozvídáme největší tajemství, nevyjímaje i to že v následujících 100 letech je pravděpodobný kontakt s někým z mimozemské civlizace a když na to dojde a oni budou "ti špatní", tak se budeme bránít čím? Možná do té doby vyvineme lepší zbraně, ale jako jedna z našich nejúčínějších zbraní musí zůstat jaderné pumy neustále v pohotovosti

  • Arccos
    13:56 06.08.2015

    Je to přesně tak. Během studené války a ještě stále i nyní funguje "rovnováha hrůzy", která nikomu příčetnému nedovolí jaderné zbraně použít.
    Se snižováním počtu jaderných zbraní nemám problém a vítám jej, ale asi existuje nějaká hranice, za kterou by se nemělo jít. Jak MÁLO jaderných hlavic je potřeba, aby se vyplatilo je použít? Tisíc, sto? Opravdu, raději budu žít v té rovnováze hrůzy.

  • jenikdavid
    13:14 06.08.2015

    Poslední věta vystihuje vše, souhlasím s tím. Radši žít v riziku totálního zničení než v permanentní válce zasahující každou generaci.