A400M Atlas - nebeský obr vzlétá
-
8. 3. 2013
-
11 komentářů
-
Jan Grohmann
Ostře sledovaný program evropského dopravního letounu A400M Atlas překročil další významný milník. Před pár dny podnikl svůj premiérový let první sériový stroj, určený pro francouzské vojenské letectvo. Bezmála po 30 letech od začátku programu tak Evropa konečně získává strategický dopravní letoun vlastní konstrukce.
První sériový A400M Atlas označený identifikačním znakem MSN7 vzlétnul 6. března z výrobního závodu Airbusu ve španělské Seville. Po necelých šesti hodinách letu stroj přistál zpět na základně. "Letadlo se chovalo přesně tak, jak jsme předpokládali. Let byl velmi klidný, což potvrzuje perfektní vlastnosti pilotáže A400M. Výsledek prvního letu nám dává jistotu, že stroj doručíme francouzskému letectvu na čas," vysvětluje Hugues Van Der Stichel, testovací pilot programu A400M Atlas.
Atlás je v řecké mytologii obr, který na své šíji drží nebeskou klenbu nebo i celou zeměkouli. Byl synem Titána Íapeta a Klymené, dcery Titána Ókeana. Wikipedia
Výrobce předpokládá, že na přelomu května a června přeletí stroj na francouzskou leteckou základnu BA 123 Orléans-Bricy, odkud budou operovat všechny Francií objednané letouny A400M Atlas. Připomeňme, že Francie objednala celkově 50 strojů jako náhradu za své letité dopravní letouny C-160 Transall.
Video: A400M Atlas / YouTube
Airbus také již aktivně školí první francouzské piloty a pozemní personál tak, aby došlo k plynulému převzetí francouzských Atlasů. Airbus také s francouzskou stranou podepsal 18-ti měsíční smlouvu na poskytování servisu, dodávce náhradních dílů a technické podpory pro francouzské stroje.
Letoun A400M však nebude ve Francii, ani i v jiných zemích, hrát roli pouze transportního letadla dopravujícího náklad a vojáky. Počítá se také s vývojem vzdušného tankeru na základě A400M, verzí pro transport zraněných MEDEVAC a úpravou pro elektronický boj a průzkum.
A400M Atlas poskytne Evropanům strategické přepravní schopnosti. Stroj dokáže například do afrického Mali přepravit 30 tun nákladu bez mezipřistání (max 4 800 km), nebo až 20 tun do Afghánistánu (max 6 950 km). Maximální hmotnost nákladu je 37 tun. Prázdný letoun pak dokáže přeletět vzdálenost 9 260 kilometrů nejvyšší cestovní rychlostí 560 km/h.
Související články
Kauza letadel CASA C-295 a role Vlasty Parkanové
Policie v minulých dnech požádala parlament České republiky, aby vydal k trestnímu stíhání ...
-
17.06.2012
-
11 komentářů
-
Ctirad Sviták
Čínský dopravní letoun Y-20 – klon C-17A Globemaster III?
Na internetu se přesně na Štědrý den objevily první nekvalitní fotky nového čínského dopravního ...
-
30.12.2012
-
5 komentářů
-
Jan Grohmann
Aeroscraft – vojenská vzducholoď pro 21. století
Zlatá éra obřích vzducholodí sice skončila již před druhou světovou válkou, ale díky moderním ...
-
10.01.2013
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Bitevní A-29 Super Tucano pro Afghánistán
Americká firma Sierra Nevada Corporation (SNC) znovu vyhrála s letadlem A-29 Super Tucano soutěž na ...
-
02.03.2013
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Už tomu rozumím: "O letoun An-70 projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní Evropy, ...Zobrazit celý příspěvek
Už tomu rozumím:
"O letoun An-70 projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní Evropy, ovšem v této oblasti hrají svoji úlohu i politické zájmy. Německo, které zvažovalo nákup 75 Antonovů An-70, se nakonec rozhodlo pro dražší Airbus A400M. O An-70 měla zájem i Armáda České republiky, která měla převzít tři kusy tohoto letounu, jenž je schopen pojmout např. dvě Tatry 815VVN s pohonem 6×6, deset Land Roverů nebo 2 vrtulníky Mi-17. Tato koupě, která měla být provedena v rámci deblokace ruského zahraničního dluhu, se však neuskutečnila."
http://cs.wikipedia.org/wiki/A... Skrýt celý příspěvekNerozumím tomu, proč politika rozhoduje nad ekonomikou a účelovostí. Antonov An-70 má přepravní parametry lepší než Atlas a pochybuji že by byl dražší. Je to oproti CASE ...Zobrazit celý příspěvek
Nerozumím tomu, proč politika rozhoduje nad ekonomikou a účelovostí.
Antonov An-70 má přepravní parametry lepší než Atlas a pochybuji že by byl dražší.
Je to oproti CASE spolehlivější a nenáročný stroj.
Do Afgánistánu si muselo NATO najmout AN 124 a dokonce i větší Mriju.
Osádka: 5
Kapacita přepravovaných vojáků: 170
Rozpětí: 44,06 m
Délka: 40,73 m
Výška: 16,38 m
Nosná plocha: 204 m²
Hmotnost prázdného stroje: 73 t
Maximální hmotnost nákladu: 47 t
Maximální vzletová hmotnost: 135 t
Pohonná jednotka: 4× propfan Progress D-27
Výkon pohonné jednotky: 10 295 kW
[editovat] VýkonyCestovní rychlost: 750 km/h
Maximální rychlost: 780 km/h
Dostup: 12 000 m
Dolet: až 8000 km v závislosti na hmotnosti nákladu (s 35 t nákladu - 5000 km)Skrýt celý příspěvekNerozumím tomu, proč politika rozhoduje nad ekonomikou a účelovostí. Antonov An-70 má přepravní parametry lepší než Atlas a pochybuji že by byl dražší. Je to oproti CASE ...Zobrazit celý příspěvek
Nerozumím tomu, proč politika rozhoduje nad ekonomikou a účelovostí.
Antonov An-70 má přepravní parametry lepší než Atlas a pochybuji že by byl dražší.
Je to oproti CASE spolehlivější a nenáročný stroj.
Do Afgánistánu si muselo NATO najmout AN 124 a dokonce i větší Mriju.
Osádka: 5
Kapacita přepravovaných vojáků: 170
Rozpětí: 44,06 m
Délka: 40,73 m
Výška: 16,38 m
Nosná plocha: 204 m²
Hmotnost prázdného stroje: 73 t
Maximální hmotnost nákladu: 47 t
Maximální vzletová hmotnost: 135 t
Pohonná jednotka: 4× propfan Progress D-27
Výkon pohonné jednotky: 10 295 kW
[editovat] VýkonyCestovní rychlost: 750 km/h
Maximální rychlost: 780 km/h
Dostup: 12 000 m
Dolet: až 8000 km v závislosti na hmotnosti nákladu (s 35 t nákladu - 5000 km)Skrýt celý příspěvekto David Khol: Alenia podle všeho také nabízela odkup/výměnu za L-159, krom toho Aero Vodochody vyrábělo (nevím jak je na tom v současné situaci) část C-27J (centrální část křídla) ...Zobrazit celý příspěvek
to David Khol: Alenia podle všeho také nabízela odkup/výměnu za L-159, krom toho Aero Vodochody vyrábělo (nevím jak je na tom v současné situaci) část C-27J (centrální část křídla) - podpora české průmyslové základnySkrýt celý příspěvek
Tak přiznám se neznám přesná čísla z paměti, ale mám takový dojem, že počet uživatelů C-295 je zhruba stejný jako u C-27. Samozřejmě pokud si nějaký stroj pořídí USA, které letouny ...Zobrazit celý příspěvek
Tak přiznám se neznám přesná čísla z paměti, ale mám takový dojem, že počet uživatelů C-295 je zhruba stejný jako u C-27. Samozřejmě pokud si nějaký stroj pořídí USA, které letouny pořizují po stovkách a ne po kusech, tak je statistika trochu jiná. a Poláci si je vysloveně chválí a popisují je jako stroje ideální pro menší státy. Ale jak píšu dole - docela jinou otázkou je konkrétně český kontrakt, který byl podivný a navíc atypický i vzhledem ke snaze udat přebytečné L-159Skrýt celý příspěvek
To David Kohl: C-295 možná není špatný letoun (když je funkční, tak je schopný operovat i v misích, které se zrovna nezabývají převozem koně Převalského), ale Spartan (hlavní ...Zobrazit celý příspěvek
To David Kohl: C-295 možná není špatný letoun (když je funkční, tak je schopný operovat i v misích, které se zrovna nezabývají převozem koně Převalského), ale Spartan (hlavní protikandidát ve "výběrovém řízení" v ČR) je dle méno lepší a má všechny předpoklady pro to, aby byl perfektní volbou pro naší armádu (výkonnější, lepší přepravní schopnosti, větší dolet, ...). C-27J využívá řada států (včetně USA). Zkrátka mi přijde, že Omnipol má zřejmě dost "příznivců" na MO. Viz.: http://www.aeroweb.cz/clanek.a... Skrýt celý příspěvek
Není to špatný stroj (pokud se budeme bavit čistě o technických parametrech), ale jak jeho hodnocení vyjde, dkyž se podíváme na vývojové a tím pádem i pořizovací náklady? Obstojí ...Zobrazit celý příspěvek
Není to špatný stroj (pokud se budeme bavit čistě o technických parametrech), ale jak jeho hodnocení vyjde, dkyž se podíváme na vývojové a tím pádem i pořizovací náklady? Obstojí potom v konkurenci?
Protože když si vezmu holá čísla a porovnám je kupříkladu s An-70 (otřepané téma, já vím), tak až na cestzovní rychlost má Antonov všechny parametry lepší, s Il-76 (který není o moc větší a těžší) pak prohrává na celé čáře. První typ málem zavedli Němci (asi už se na tu komedii v režii politiků nemohli dívat), nakonec ale zvítězila jakási evropská hrdost (zavedení Sovětského typu by byla pro Airbus opravdu tvrdá rána). Navíc An-70 nedávno dostal nové motory, avioniku a prošel celkovou rekonstrukcí, protože Rusko plánuje jeho zavedení do služby (uvidíme jak to nakonec dopadne).
Jistě, v neprospěch Airbusu hovořila nezkušenost (jde, pokud je mi známo, o první takovýto stroj jimi vyvíjený) a nutnost "mezinárodní spolupráce - ono když vám každý šroub na letadle vyvíjejí jinde a některé konstrukční celky při výrobě dvakrát objedou Evropu, tak to na efektivitě procesu nepřidá. Ono u společných evropských zbrojních projektů jsou blamáže a neustálé průtahy již tradicí, že nakonec za stejné peníze získají evropské armády celkově horší stroj je také smutným faktem (třeba parodie na bitevní vrtulník Eurocopter Tiger), a smutnou výjimkou potvrzující pravidlo se stalo pouze Tornado (nebrat doslova, občas se i přes snahu politiků zadaří).
Přejme tedy A-400 dlouhý život a jejich osádkám minimum mimořádných událostí.Skrýt celý příspěvekTak ony C-295 jsou přece jenom stroje trochu jiné kategorie. Navíc jsou celosvětově úspěšné, získávají stále nové zákazníky - evidentně se tedy nejedná o technicky špatné stroje a ...Zobrazit celý příspěvek
Tak ony C-295 jsou přece jenom stroje trochu jiné kategorie. Navíc jsou celosvětově úspěšné, získávají stále nové zákazníky - evidentně se tedy nejedná o technicky špatné stroje a jako jedna z výhod bývá uváděna právě nižší cena. To, že ten český kontrakt nebyl zcela v pořádku, to už je věc trochu jináSkrýt celý příspěvek
Skvělý výsledek multinárodní spolupráce v rámci OCCAR. Je jen škoda, že do podobných akcí se nezapojují/nevytváří iniciativu společně státy Visegrádu, když prakticky všechny mají ...Zobrazit celý příspěvek
Skvělý výsledek multinárodní spolupráce v rámci OCCAR. Je jen škoda, že do podobných akcí se nezapojují/nevytváří iniciativu společně státy Visegrádu, když prakticky všechny mají podobné aktivity a požadavky na bezpečnost. Průmyslový potenciálem disponují a společné prostředky/zájem by mohly být základem pro vstup do podobných programů, nebo vytvořením např. společné transportní jednotky . Jako např. NATO Strategic Airlift Capability (jedním z iniciátorů byla i ČR), ze které jsme vycouvali pro "nevýhodnost". Stojí za zmínku, že tato iniciativa byla dostatečně výhodná pro státy jako je Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko. Místo toho si pronajímáme techniku jako An-124, nebo pořizujeme transportní kapacity v podobě tolik "výhodných" C-295 CASA, aniž by se kdokoliv pozastavil a nadhodil společnou akvizici s dalšími státy (např. Polskem apod.).Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...