Abrams M1A2 SEPv3: Nejmodernější tank U.S. Army

Americká armáda spoléhá na Abramsy i v 21. století

Ozbrojené síly Spojených států obdržely od roku 1980 přes 8100 tanků M1 Abrams. V současné době je v aktivní službě americké armády 5567 tanků M1 Abrams, u americké námořní pěchoty (U.S. Marine Corps) 403 tanků M1 Abrams. Zbytek tanků se nalézá ve skladech.

Páteř americké armády tvoří 4393 tanků M1A1, které doplňuje 586 novějších M1A2 a 588 modernizovaných M1A2 SEP (SEPv1 a SEPv2). U americké námořní pěchoty slouží verze M1A1.

Pentagon v nejbližší době nepočítá s vývojem nového hlavního bojového tanku MBT (Main Battle Tank). Tanky Abrams nejrůznějších variant tak zůstanou rozhodující silou americké armády, resp. těžkých Obrněných brigádních bojových týmů ABCT (Armored Brigade Combat Team), minimálně dalších dvacet let.

Podle americké armády jednoduše současný stav vědy a techniky neumožňuje vyvinout průlomovou technologii (výzbroj, pohonná jednotka, pancíř), která ospravedlní velmi drahý vývoj nového hlavního bojového tanku.

M1A2 SEPv2

M1A2 Abrams SEPv3

Americká armáda se soustředí na postupnou modernizaci tanků Abrams. Američané nyní testují nejnovější variantu M1A2 Abrams SEPv3. Testování skončí na jaře příštího roku. První modernizované tanky SEPv3 americká armáda obdrží v roce 2017.

M1A2 Abrams SEPv3 získal především nové elektronické systémy, například výkonnější počítače, nové obrazovky, vylepšené rozhraní člověk-stroj, upravený komunikační balíček nebo vylepšený systém elektronického boje (např. v boji s IED). Podle mluvčího GDLS jde v podstatě o skok v elektronice z roku 2005 (SEPv2) do roku 2015 (SEPv3).

Modernizace SEPv3 se však točí především kolem nového termovizního pozorovacího/zaměřovacího přístroje, nové munice a dálkově ovládané zbraňové stanice.

SEPv3 získal vylepšenou termovizní pozorovací/zaměřovací jednotku 3. generace IFLIR (Improved Forward-Looking Infrared) pro střelce i velitele - tedy hlavní senzor moderních bojových tanků. Vylepšený IFLIR (obraz je složen z dlouhých a středních infračervných vln) s vysokým rozlišením dokáže odhalit, identifikovat a zaměřit cíle na delší vzdálenost za stížených podmínek (maskování, kouř, mlha, atd.).

Výhodou není jen dřívější spolehlivé určení typu vozidla protivníka, ale také snížení možnosti palby do vlastních řad. Čtyři zorná pole IFLIR umožňují různé pohledy na bojiště - od širokého po úzký (pro maximální rozlišení).

Čtyři zorná pole umožňují různý pohled na bojiště; ilustrační foto / Lockheed Martin

Palebnou sílu SEPv3 výrazně zvyšuje nová tanková programovatelná munice ráže 120 mm AMP (Advanced Multi-Purpose). AMP dokáže nahradit až čtyři různé tankové munice.

První je kumulativní protitanková střela M830, druhá víceúčelová M830A1 MPAT (Multi-Purpose Anti Tank). MPAT vybuchuje (50 až 2000 m) ve vzduchu a je určená k ničení pohyblivé živé síly (např. pěchotní družstva pro boj s tanky) nebo vrtulníků.

Třetí nahrazovanou je “brokovnicová” munice M1028 Canister, která na 600 m má zdrcující účinek proti živé síle nebo málo chráněným cílům. Čtvrtá M908 Obstacle Reduction je určená k ničení překážek nebo staveb.

Bojovou hlavici munice AMP nastavuje velitel bezdrátově po vložení náboje do nábojové komory tankového kanónu. AMP výrazně snižuje stresovou zátěž posádky a také logistické nároky na zásobování.

Nová muncie AMP sníží zátěž posádky

Abrams SEPv3 využije také novou vysoce průraznou podkaliberní munici M829A4 s penetrátorem z ochuzeného uranu. M829A4 je údajně účinná i proti moderním reaktivním pancířům a také aktivním obranným systémům.

Tank rovněž obdrží novou dálkově ovládanou zbraňovou stanici CROW (Common Remotely Operated Weapon System) s nízkým profilem vyzbrojenou kulometem ráže 12,7 mm. Stanice CROW je vybavená vylepšenou denní kamerou s funkcí obraz v obraze - na monitoru si velitel může prohlížet širokou scénu bojiště, ve vloženém obrázku pak detail cíle. 

Pohonná jednotka v podobě turbíny Honeywell AGT150 zůstala beze změn. Novinkou je umístění nové pomocné motorové jednotky APU (Auxiliary Power Unit) pod pancíř věže. APU pohání systémy tanku při vypnutém hlavním motoru, čímž šetří palivo.

GDLS také volitelně pro SEPv3 americké armádě nabízí instalaci dieselového motoru MTU 12V 883  o výkonu 1120 kW s automatickou převodovkou Allison . Nový motor má snížit provozní náklady tanku Abrams až o 14 %.

Hlavní pancíř zůstal nezměněn. Abrams SEPv3 chrání  3. generace pancíře s ochuzeným uranem a grafitovou vrstvou. Změnou prošlo vnitřní pancéřování korby a věže, které lépe chrání posádku před výbuchy IED.

Start turbíny je efektivní. Turbína však trpí velkou spotřebou paliva.

Budoucí modernizace tanků Abrams

Podle rozpočtové zprávy Army Equipment Program kolem roku 2020 začne vývoj hloubkově vylepšeného tanku M1A3 Abrams. Kromě nejmodernější elektroniky, senzorů, komunikačních a počítačových systémů se počítá s novou pohonnou jednotkou a tankovou municí.

Hlavním cílem M1A3 bude odstranit největší nevýhody současných tanků Abrams - velkou spotřebu paliva a dostřel omezený na vzdálenost 5 km.

Velká spotřeba plynové turbíny AGT1500C (1120 kW) vyžaduje enormní úsilí v zajištění dodávek paliva. Například během Operace Irácká svoboda v roce 2003 jedna obrněná brigáda s tanky Abrams vyčerpala své palivo již během jediné hodiny náročného manévrování. Americké tanky se navíc několikrát dostaly do vážných problémů, když irácká armáda zničila zásobovací nákladní vozidla s palivem.

Jakou pohonnou jednotku (diesel/turbína) dostane tank M1A3 je otázkou. Například německý Leopard II s dieselovým motorem nese o 37 % méně paliva, ale jeho dojezd je o 5 % větší než u tanků Abrams.

Na druhou stranu plynová turbína poskytuje vynikající akceleraci a vyznačuje se velmi tichým chodem. Výhodou turbíny je její snadná vyměnitelnost v polních podmínkách a možnost výběru paliva (turbína může spalovat benzín, naftu, ale klidně i petrolej apod.).

Pro M1A3 se uvažuje o vývoji munice schopné zasahovat cíle mimo přímou viditelnost NLOS (NonLine-Of-Sight). Před rokem 2009 firma Raytheon testovala experimentální přesně naváděnou tankovou munici XM1111 MRM (Mid-Range Munition).

Munice dokázala precizně zasahovat cíle na vzdálenost větší než 12 km. Velký dostřel zajišťoval pomocný raketový motor. Tank s municí XM1111 tak mohl ničit cíle na 6x větší ploše, než s konvenční municí. Střela XM1111 se na cíl naváděla pomocí laserového paprsku nebo pomocí infračerveného čidla umístěného v nose střely.

XM1111 byl určen pro ambiciozní program americké armády FCS (Future Combat Systems). I přes úspěšné testy byl vývoj munice, společně s programem FCS, ukončen.

Zdroj: The M1 Abrams Today and Tomorrow, Shephard