Advanced Battle Management System – budoucnost velení a řízení v americkém letectvu

Advanced Battle Management System – budoucnost velení a řízení v americkém letectvu
ABMS je velitelský systém nové generace / Northrop Grumman (Zvětšit)

Americké letectvo vyvíjí a testuje nový systém velení a řízení zvaný Advanced Battle Management System (ABMS). Ten je spolu s dalšími projekty, jako je např. armádní Project Convergence, cestou, jak vytvořit sjednocenou a navzájem propojenou platformu pro velení a řízení napříč ozbrojenými silami v rámci konceptu JADC2 – Joint All Domain Command and Control.

Koncept JADC2 v rámci Multi-Domain Operations

V prvé řadě je potřeba představit koncepty JADC2 a Multi-Domain Operation(s). První zmíněný termín se týká konkrétního záměru amerických ozbrojených sil pro propojení všech složek – námořnictva, námořní pěchoty, letectva, armády a speciálních sil v jednu sdílenou platformu. Dokument Congressional Research Service přirovnává JADC2 ke službě Uber – ta dokáže cestujícímu na základě jeho polohy a dalších kritérií vybrat řidiče a zároveň řidičovi poskytnout údaje o nejlepší trase apod.

Koncept JADC2 má fungovat podobně. Tzv. Joint Force má být v rámci konceptu být schopná sdílet data ze senzorů ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaisance) napříč komunikačními systémy a sítěmi tak, aby došlo ke zrychlení procesu rozhodování. Pomůže tak velitelům k rozhodnutí na základě dat z vícero navzájem propojených senzorů. Tyto senzory mají analyzovat data pomocí algoritmů umělé inteligence, které budou schopny analyzovat a identifikovat cíle a zároveň doporučit operátorovi vhodný zbraňový systém k použití.

Koncept JDAC2 se začal rozvíjet po přijetí národní obranné strategie Spojených států, která zdůrazňovala schopnost potenciálních protivníků v oblasti A2/AD (Area Access/Area Denial) – kybernetické oblasti, integrované protivzdušné obrany (PVO), elektronického boje apod. Koncept JDAC2 má umožnit americkým velitelům informační nadvládu ve všech doménách – pozemní, vzdušné, námořní, vesmírné a kybernetické a z té vyplývající následující schopnosti:

  • Porozumět bitevnímu poli;
  • Řídit vlastní jednotky rychleji;
  • Uskutečňovat synergické operace napříč všemi doménami.


ABMS

V rámci jednotlivých složek amerických ozbrojených sil jsou vyvíjeny a testovány různé projekty. Armáda vyvíjí již zmínění Project Convergence, námořnictvo Project Overmatch a letectvo projekt ABMS, který bude níže podrobně představen.

Dle amerického velitelství pro výcvik a doktríny (Training and Doctrine Command) lze definovat Multi-Domain Operations jako operace, ve kterých je americká armáda v rámci společných sil úspěšně čelit potenciálním protivníkům ve všech doménách válčení (vzdušná, pozemní, námořní, vesmírná, kybernetická). Jedná se o koncept pro vedení vojenských operací pro roky 2035-2050. Rovněž jde o reakci na potenciální protivníky, který disponují výše popsanými A2/AD schopnostmi (Rusko, Čína).

Koncept Multi-Domain Operations má fungovat zhruba v těchto fázích:

  • Penetrace nepřátelských schopností A2/AD za účelem vytvoření podmínek pro svobodu pohybu amerických jednotek;
  • Rozvrat schopností A2/AD jejich narušením nebo fyzickým zničením;
  • Využití úspěchů dosažených v předchozích dvou fázích za účelem dosažení operačních a strategických cílů pomocí porážky protivníka ve všech doménách;
  • Konsolidace úspěchů ve všech doménách a obrácení konfliktu ve prospěch Spojených států a spojenců.


Výstup ABMS lze zaslat přímo vojákům do jejich tabletů; větší foto / USAF

ABMS

Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, ABMS je projektem amerického letectva. Rozpočet projektu je zhruba 3,3 miliardy dolarů. Jedná se o páteřní projekt nového přístupu (konceptu) JADC2, který, jak již bylo zmíněno, má za úkol propojit všechny složky amerických ozbrojených sil a sil spojenců tak, aby tyto síly byly schopny přijímat, odesílat, sdílet a zpracovávat velké množství dat a informací ze všech domén a ve všech doménách v reálném čase. Součástí systému jsou algoritmy umělé inteligence a strojového učení, které umožní zpracovávat velké množství dat v relativně krátkém čase do takové podoby, se kterou bude člověk schopen dále pracovat. Na vývoji systémů se podílí jak tradiční průmysloví partneři amerického ministerstva obrany, tak komerční společnosti jako je např. Microsoft.  

První reálný test systému ABMS proběhl již na konci roku 2019. Armáda, námořnictvo a letectvo použilo během třídenního cvičení systém ABMS k získání, analyzování a sdílení dat v reálném čase. Tato data měla pomoci k zamezení útoku střelami s plochou dráhou letu na území Spojených států. Poprvé tak došlo ke spolupráci plavidel amerického námořnictva, letounů F-35 a F-22 amerického letectva, letounů F-35 amerického námořnictva, armádních jednotek se systémem HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) a jednotek speciálních sil.

Druhý, a dle vyjádření amerického letectva komplexnější test, proběhl na přelomu srpna a září roku 2020. Společně s americkým letectvem se na testu podílel Severní velitelství a velitelství vesmírných sil. Během tohoto testu americké jednotky odrážely útoky na americká vesmírná zařízení a útoky na americkou půdu střelami s plochou dráhou letu.

Podle Dr. Willa Ropera bylo hlavním cílem druhého testu ukázat velitelům a jednotlivým operátorům množství dat a informací, se kterými se mohou setkat v reálných operacích. Roper dodal, že velitelé byli nuceni „uvěřit“ datové analytice, aby mohli porozumět situaci na bojišti a data dále využít. Druhého testu se účastnilo 70 průmyslových týmů, 65 vládních týmů včetně všech vojenských složek a 35 vojenských platforem. Test proběhl ve třiceti místech včetně čtyř národních testovacích oblastí. Dle vyjádření amerického letectva šlo o největší společný experiment v dějinách.


Jeden ze současných obrazových výstupů ABMS; větší foto / USAF

Třetí a zatím poslední test systému ABMS proběhl na konci září 2020 pod názvem Valiant Shield za spolupráce americké letectva, námořnictva, námořní pěchoty, armády a Multi-Domain Operations Center v rámci velitelství pro oblast Indo-Pacifiku. Scénářem třetího testu byla spolupráce virtuálních a reálných letounů C-17, KC-46 a F-22. Tento scénář prověřil schopnosti velitelství vzdušných sil čelit protivníkovi a zároveň si udržet vzdušnou nadvládu. Podle podplukovníka M. Boyera ukázal třetí test schopnost systému ABMS přispět do konceptu JADC2 a přenést zodpovědnost za rychlejší a přesnější rozhodnutí na ty nejnižší velitele.

Co se týče samotného systému ABMS, americké letectvo první prvky tohoto systému očekává již během roku 2021. Jako každému novému projektu nebo zavádění zbraňového systému se ani systému ABMS nevyhýbají problémy. V případě ABMS jsou to podle Government Accountability Office (GAO) zejména problémy s plánem na zavedení jednotlivých technologií, odhady cen a analýza dostupnosti. Proti této analýze stojí samotní příslušníci letectva, kteří zdůrazňují, že analytici GAO nenavštívili žádný z testů a nemají přístup k utajovaným částem programu. ABMS čelí také kritice ze stranu Kongresu, který upozorňuje na rozpočtové otázky – navrhuje snížit rozpočet projektu o 50 milionů dolarů ve fiskálním roce 2021.

Co se týče rozpočtu, vyvstává také otázka modernizace amerického letectva. Bude americké letectvo schopno financovat projekty jako F-35, KC-46 nebo B-21 a obhájit financování systému ABMS? Členové kongresového podvýboru také upozorňují na nejasný plán propojení ABMS a ostatních výše zmíněných projektů v ostatních složkách amerických ozbrojených sil.

Jak bylo naznačeno, ABMS se může stát v rámci amerického letectva budoucností velení a řízení. V rámci systémů C2 můžeme vidět zavádění algoritmů umělé inteligence a strojového učení jakožto i datové analytiky tak, aby jednotky disponovaly přesnými a podrobnými daty, které budou poté moci využívat v rámci bojových operací. Je však otázkou, jak dlouho umělá inteligence bude hrát pouze podpůrnou roli v rámci armád celého světa.

Zdroje: Air Force Times, CRS,CRS, defenseworld.net, National Defense Magazine, 5th Air Force, US Air Force, US Air Force

Nahlásit chybu v článku


Související články

Armáda ČR získá 20 speciálních Pandurů a 6 polních velitelství

Včera, 30. 1. 2017, byla podepsána mezi Ministerstvem obrany ČR a výrobním podnikem TATRA DEFENCE ...

Starlink: Revoluční satelitní datová síť pro armádu

Americký vizionář Elon Musk a jeho společnost SpaceX začíná pomalu budovat revoluční gigantickou síť ...

Pilot vs. umělá inteligence: Blíží se souboj robotické a lidské F-16

Americká výzkumná agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) připravuje virtuální ...

Pentagon chce vlastní infračervený Starlink

Americká vojenská Agentura pro rozvoj vesmíru SDA (Space Development Agency) udělila firmám L3Harris ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Knaak
    16:44 08.01.2021

    Podle podplukovníka M. Boyera ukázal třetí test schopnost systému ABMS přispět do konceptu JADC2 a přenést zodpovědnost za rychlejší a přesnější rozhodnutí na ty nejnižší ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Podle podplukovníka M. Boyera ukázal třetí test schopnost systému ABMS přispět do konceptu JADC2 a přenést zodpovědnost za rychlejší a přesnější rozhodnutí na ty nejnižší velitele.

    Na jednu stranu vysoký přínos pro velitele, pro jednotky v tísni atd. Na druhou stranu to klade velké nároky na nižsí důstojníky. Se zvýšenými pravomocemi jde i odpovědnost. Generální štáb posuzuje věci z nahledu a není zřízen jen tak pro nic! Někde v Iráku je to celkem jedno. Ale v konfliktu s vyspělým protivníkem může ambiciozní velitel, nebo velitel pod útokem vydar rozkaz k zničení cíle, který eskaluje konflikt či donutí nepřítele nasadit sílu kterou původně nezamýšlel. Je prima když technika usnadní práci, nakonci je vždy člověk co rozhoduje. A ten chybuje.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jecchus
      23:32 08.01.2021

      Vlastností toho systému určitě nebude kompletní přesun rozhodování při nějaké operaci někam úplně dolů. Furt zůstávají zachovány různé úrovně řízení. Podle mého půjde spíš o ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Vlastností toho systému určitě nebude kompletní přesun rozhodování při nějaké operaci někam úplně dolů. Furt zůstávají zachovány různé úrovně řízení. Podle mého půjde spíš o zrychlení provádění úderů, rozhodovacích procesů atd., a to v praxi na dané úrovni s danou sadou pravidel. Určitě ne v podobě, že by se to nahoře škrtlo a dole zavedlo...
      Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      08:44 09.01.2021

      ABMS řeší situaci ve vzdušném prostoru, než se generální štáb na něčem shodne, tak cíl zmizí nebo prolétne a splní úkol. A v případě obrany proti takovým cílům jako jsou ŘSPDL je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      ABMS řeší situaci ve vzdušném prostoru, než se generální štáb na něčem shodne, tak cíl zmizí nebo prolétne a splní úkol. A v případě obrany proti takovým cílům jako jsou ŘSPDL je i 30 sekund stará informace k ničemu. Nastavení ROE musí přijít daleko dříve.
      Skrýt celý příspěvek

    • Lukash
      10:22 09.01.2021

      A preto su aj na nizsich dostojnikov kladene podmienky ake su, aby sa tieto pripady minimalizovali. Pri urovni vycviku aky maju su schopni prijimat rozhodnutia ake im dany system ...
      Zobrazit celý příspěvek

      A preto su aj na nizsich dostojnikov kladene podmienky ake su, aby sa tieto pripady minimalizovali. Pri urovni vycviku aky maju su schopni prijimat rozhodnutia ake im dany system umoznuje prijimat. Tak ako pise Flanker v buducnosti budu o uspechu akcie rozhodovat sekundy a tie neziskas ked bude rozhodovat len jeden clanok retazca. Ten nizsi dostojnik bude mat maximalne povedomie o situacii na bojisku a system mu ponukne najvhodnejsie moznosti zasahu. A mimochodom to je aj dovod toho ze vseobecna branna povinnost straca absolutne na vyzname. Vojak po par rokoch bez treningu v danych cinnostiach bude pre armadu uz absolutne nepouzitelny a to uz nehovorim o dostojnikoch.
      Skrýt celý příspěvek

    • Sholva
      17:08 09.01.2021

      Řekl bych, že to bude odškálované - tj. poručík od pěchoty si může zavolat pro dělostřeleckou/leteckou podporu, kterážto bude efektivně k dispozici, nicméně ho asi nikdo nenechá ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Řekl bych, že to bude odškálované - tj. poručík od pěchoty si může zavolat pro dělostřeleckou/leteckou podporu, kterážto bude efektivně k dispozici, nicméně ho asi nikdo nenechá jen tak povelovat strategickým zbraním...
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        17:38 09.01.2021

        Sholva
        to už může nyní, ABMS bude o tom, že pomůže s optimálním řešením toho co z dostupných prostředků použít.
        Pokud nějaký poručík od pěchoty zjistí informace o strategických ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Sholva
        to už může nyní, ABMS bude o tom, že pomůže s optimálním řešením toho co z dostupných prostředků použít.
        Pokud nějaký poručík od pěchoty zjistí informace o strategických zbraních, tak se tyto informace od něj dostanou právě do nějakého střediska řízení, které pomůže s reakcí na to co ten bígo objevil a bude čekat co se bude dít. Zda na to má působit on sám, nebo to přidělí někomu jinému a on si bude plnit dál svou misi.
        Skrýt celý příspěvek

        • Knaak
          18:01 09.01.2021

          To celkem dává smysl, začínal jsem mýt pocit, že se na nižší velení přesouvá v poslední době až moc úkolů a pravomocí. Kažpopádně, než se to zavede a bude plně využívat ješte ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To celkem dává smysl, začínal jsem mýt pocit, že se na nižší velení přesouvá v poslední době až moc úkolů a pravomocí. Kažpopádně, než se to zavede a bude plně využívat ješte nějaký čas potrvá. Než se stím vojáci plně stotožní a budou to brát jako samozžejmost. Z článku - Roper dodal, že velitelé byli nuceni „uvěřit“ datové analytice, aby mohli porozumět situaci na bojišti a data dále využít.
          Dokážu si živě představit jak se k tomu hlavně ze začátku armádní kádři skepticky stavěli.
          Skrýt celý příspěvek

  • JaHoDa
    11:53 08.01.2021

    Držím jim palce.

    Docela by mě zajímalo, jak po pak bude probíhat při operacích NATO ? Poskytnou amíci tyto drahé technologie také spojencům, nebo je naopak spojenci budou ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Držím jim palce.

    Docela by mě zajímalo, jak po pak bude probíhat při operacích NATO ? Poskytnou amíci tyto drahé technologie také spojencům, nebo je naopak spojenci budou "brzdit" při rozhodovacích procesech ?

    P.S. Ten obrazový výstup ABMS na Windows mě docela děsí, snad jim to nebudou moc často aktualizovat :D
    Skrýt celý příspěvek

    • Sholva
      17:09 09.01.2021

      Jj, taky by mě to zajímalo. Já bych na jejich místě pro přístup k pokročilejším technologiím vyžadoval pokročilé plnění svých závazků. Nicméně, kšeft je kšeft...

      Jj, taky by mě to zajímalo. Já bych na jejich místě pro přístup k pokročilejším technologiím vyžadoval pokročilé plnění svých závazků. Nicméně, kšeft je kšeft...