Aero 4×4: Nové polské výsadkové vozidlo

Aero 4×4: Nové polské výsadkové vozidlo
Aero 4×4 / 6 BPD (Zvětšit)

V lednu tohoto roku polská 6. výsadková brigáda (6. Brygada Powietrznodesantowa; 6 BPD) převzala prvních 15 výsadkových taktických vozidel Aero 4×4. Vozidlo na základě platformy Toyota Land Cruiser vyvinulo konsorcium několika polských firem.

V Polsku, pokud nepočítáme speciální síly, výsadkové a aeromobilní operace zajišťuje 25. brigáda letecké kavalerie (25 Brygada Kawalerii Powietrznej; 25 BKPow) a zmíněná 6 BPD. Jako všechny výsadkové síly se jedná o nezávislé, flexibilní a dobře vycvičené jednotky, které mohou být aktivovány a rozmístěny velmi rychle.

Typickým úkolem západních výsadkových jednotek je rychlé obsazení a udržení určitého objektu nebo zájmového prostoru, až do příchodu hlavních síl. Vzorovým úkolem je obsazení nepřátelského letiště a jeho zabezpečení, což umožní přistání vlastních letadel s těžkou vojenskou technikou.

Dalším úkolem je obsazení a zajištění klíčových prvků infrastruktury, například mostů, jak se o to neúspěšně pokusili britští, američtí a polští výsadkáři během druhoválečné operace Market Garden.

Naproti tomu ruské výsadkové síly nejsou jen samostatným druhem vojska, ale jde o samostatnou složku ozbrojených sil. Jsou tedy na úrovni letectva nebo námořnictva. Ruští výsadkáři jsou z velké části mechanizováni a suplují prakticky všechny úkoly lehké pěchoty. Taktická mobilita, stupeň ochrany i palebná síla jsou srovnatelné s mechanizovaným útvarem. Jedná se tedy spíše o „mechanizované výsadkové síly“.


Polské Aero 4×4

Ruské výsadkové jednotky tak mají úplně jiné operační možnosti než západní výsadkové jednotky, které se po seskoku přesouvají výhradně pěšky. Rusové mohou provést výsadek klidně několik desítek kilometrů od cíle. Zároveň ale ruští výsadkaři mají třikrát až čtyřikrát větší nároky na dopravní letectvo. To zase klade velké nároky na ochranu letadel před moderními raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO).

Západní výsadkové jednotky jsou sice strategicky mobilnější, ale mají jen omezenou podporu středních a těžkých zbraňových systémů a po vysazení jsou málo mobilní. Zjednodušeně řečeno ‒ výsadkáři chodí pěšky a co si neunesou na zádech, to nemají.

Moderní PVO ale nutí provádět výsadek (padákový nebo aeromobilní) v čím dál větší vzdálenosti od cílového objektu. Výsadkáři poté musí překonat pěšky mnoho kilometrů (každý s nákladem klidně 40 kg na zádech) a poté ještě splnit úkol.


Aero 4×4 s lafetovaným kulometem PKM; větší foto / 6 BPD

V poslední době tak začínají být na Západě čím dál populárnější různá lehká terénní výsadková vozidla. Jedná se v podstatě o větší buginy, které jsou velmi lehká, mají nízkou spotřebu, vysokou průjezdnost terénem a dokáží přepravovat výsadkáře i jejich náklad. Například americká 82. výsadková divize se spoléhá na buginy Dagor a MRZR od firmy Polaris. Tato lehká vozidla se vejdou i do větších vrtulníků.

Ostatně také budovaný český 43. výsadkový pluk v budoucnu získá hned trojici lehkých taktických vozidel – Lehká útočná vozidla (LÚV; nad 3500 kg) s lafetovanou výzbrojí, Lehká výsadková vozidla (LVV; do 3500 kg) a Ultralehká výsadková vozidla (UVV; do 1000 kg).

Jaká vozidla (a kdy) pluk získá není známo. V případě LVV se ale zdá vhodné právě polské Aero 4×4. Na stránkách polské společnosti Kafar (viz dále) se můžeme dočíst o zájmu polských firem dodávat Aero 4×4 do české armády.


Aero 4×4; větší foto / 6 BPD

Aero 4×4 je hloubkově přepracovaný pick-up Toyota Land Cruiser vyvinutý speciálně pro transport a shoz z letadel C-295 CASA polského letectva. Polská armáda provozuje 16 letounů CASA. Naproti tomu Armáda ČR provozuje čtyři letouny CASA a minulý rok objednala dva další stroje.

Polské výsadkové vozidlo Aero 4×4 vytvořilo konsorcium polských firem Kafar, Hibneryt, Auto-Podlasie a Auto Special Modlniczka. Zmíněné konsorcium využívá klasické Land Cruisery dovezené z Japonska. Pick-upy Toyota byly mimo jiné vybrány díky celosvětové dostupnosti náhradních dílů.

V Polsku je demontována karosérie i vybavení kabiny Toyoty, včetně vytápění. Následně je upraven podvozek (např. dorazy tlumičů) a posíleno zavěšení kol.


Aero 4×4; větší foto / 6 BPD

Namísto tradiční karoserie Aero 4×4 využívá trubkovou konstrukci a hliníkové pláty. Přední a zadní štít dvoumístné kabiny lze pro potřeby letecké přepravy sklopit. V případě potřeby lze přední štít vybavit neprůstřelným čelním sklem.

Prázdná hmotnost Aero 4×4 je 1800 kg a maximální přípustná 3500 kg. Vozidlo pohání dieselový motor Toyota 1HZ o objemu 4,2 litry a výkonu 96 kW. Motory Toyota 1HZ jsou extrémně spolehlivé ‒ bez generální opravy zvládnou milion kilometrů. Motor umí jezdit na standardní vojenské palivo F-34.

Pohon je 4×4 a maximální rychlost 100 km/h. Řazení zajišťuje pětistupňová manuální převodovka. Vozidlo má dva elektrické navijáky (2000 a 3500 kg). Brodivost je minimálně 0,5 metru.

Se svými rozměry (š×v×d) 2,1×2,3×3,6 m je vozidlo přepravitelné uvnitř polských dopravních letadel C-295 CASA a C-130E Hercules. K vysazení na padácích se používá hliníková platforma Type V (délka 12 stop) od společnosti Capewell Aerial Systems. Dodejme, že z C-295M lze pomocí zadní rampy vysazovat na padácích náklad do hmotnosti maximálně 4560 kg.


Aero 4×4 táhne minomet M98 ráže 98 mm; větší foto / 6 BPD

Polské ministerstvo obrany objednalo prozatím 55 vozidel (+ 25 opce) a 105 speciálních přívěsů (+ 55 opce). Všechna vozidla a přívěsy polské firmy dodají do roku 2022. Cena smlouvy dosahuje 33,1 milionu zlotých (200 milionů Kč), plus dalších 15,7 milionu zlotých v případě využití opce. Prvních 15 vozidel a přívěsů již využívá 6 BPD. Letos se očekává dodávka dalších 18 vozidel.

Aero 4×4 kromě jiného umožní také převážet nebo tahat výkonnější zbraňové systémy. Může jít o těžké kulomety, protitankové raketové komplety, polské protiletadlové střely krátkého dosahu (Grom, Piorun) nebo tažené minomety.

„Vozidlo s vysokou pohyblivostí a speciální přívěs jsou určeny v rámci pěší patroly k přepravě vybavení a zásob v místě vysazení, jakož i pro tažení dělostřeleckých zbraňových systémů s hmotností nad 1000 kg. Vozidlo může také sloužit jako platforma pro montáž výzbroje nebo plnit úkoly CASEVAC pro transport nemocných, zraněných nebo obětí z bojiště,“ uvádí polský Inspektorát pro vyzbrojování.

Zdroj: Defence24, Autoblog

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

82. výsadková divize vyzkouší v Polsku nová terénní auta

Polské cvičení Swift Response 16 poslouží americké 82. výsadkové divizi k otestování lehkých ...

Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí

Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné ...

Výsadkový tank MPF od General Dynamics Land Systems

Před týdnem vysocí představitelé americké armády navštívili výrobní závod General Dynamics Land ...

Elitní červené barety: 43. výsadkový prapor se mění na pluk a rozrůstá se

Chrudimský 43. výsadkový prapor je předurčen k plnění taktických úkolů a jeho hlavní devizou je ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Lukas
    22:05 20.05.2020

    A wojsko mogło kupić sprawdzonego, polskiego Poloneza
    https://www.youtube.com/watch?...
    ;-)

  • tryskac
    23:14 19.05.2020

    Veľmi praktická je najmä možnosť prívesu v podobe minometu 98mm, resp ZU-23. To už čata podpory vysadkarov isto bude vedieť oceniť.
    Žeby tie modernizovane z EVPU?
    https://www.evpu.sk/produkcia/...
    Inak by ma zaujímala efektivita takého systému.

    • liberal shark
      08:00 20.05.2020

      Jistě - minomety, kulomety, pancéřovky, PTŘS, MANPADy - a hlavně vodu, munici, potraviny a lékařské zásoby. To všechno by výsadkáři určitě ocenili, protože žádný plán nepřežije první kontakt s nepřítelem a na dozásobení či včasnou extrakci se nelze spoléhat.

  • Jura99
    20:34 19.05.2020

    Docela smůla, že se SVOZ soustředil do Perunu a asi mu zakázky pro AČR zhořkly v puse. Protože sestrojit takovýto o řád jednodušší stroj by asi byla pro SVOS sranda.

    • faraonamumu
      21:32 19.05.2020

      Chování MO k SVOS bylo naprosto otřesné a myslím si, že se ta společnost už bude raději soustředit na civilní sektor. V této oblasti patří mezi špičku ve svém oboru. Podpora českých firem v praxi...

      • Scotty
        22:31 19.05.2020

        Pokud je to narážka na Perun, tak SVOS rozhodně nepatří mezi špičku v oboru výroby vojenských vozidel. Měli by se dál sousedit na dodatečné pancéřování vozidel jiných výrobců a nepouštět se do projektů které jsou zjevně nad jejich síly.

      • Marcus
        10:21 20.05.2020

        Přesně, SVOS nemá armádě co vyčítat. Ukousl si velký krajíc, nasliboval nemožné a pak se divil, že si to armáda nenechá líbit.... Měl se držet svého kopyta.

        • Jura99
          11:32 20.05.2020

          tak zrovna Perun nevypadá jako odfláknutá věc ani jako skládačka na motivy existujícího stroje, jako třeba Gepard. SVOS si s tím dal určitě velkou práci a pokud se nepletu, spor je "jen" o překročení hmotnosti o párset kg.

          • Scotty
            11:53 20.05.2020

            Asi to bude horší než jen váha.
            https://www.euro.cz/byznys/per...

          • Jura99
            13:51 20.05.2020

            Scotty: je to možné, ale takto si už málokdo troufne něco od základu vyvinout na vlastní náklady. Jinde to dělají tak, že prototyp zaplatí nebo dají firmě vydělat na výrobě části objednávky, kterou vyhrála konkurence. Jinak ty firmy nepřežijou nebo vůbec nevzniknou. I za první republiky bylo běžné, že třeba tanky Škoda vyráběla pro armádní zakázku ČKD a obráceně.

          • Marcus
            15:52 20.05.2020

            Neříkám že odfláknutá, ale ukousli si moc.
            Už když nabídly 4 kusy Preruna (které existovaly jen na papíře a měl být naprostý originál) levněji než 3 kusy Supacat Jackal (který se vyrábí hromadně a používá osvědčené konstrukce), tak to hodně smrdělo.
            Problém nebyla jen hmotnost, ale i pancéřování, rozměry, přepravitelnost, ...
            To že nedal zkoušky chápu, ale spíš nechápu jak mohl vůbec projít a vyhrát výběrové řízení!!!

  • Tecka
    18:48 19.05.2020

    I ciekawostka : MON rozpoczął badania kwalifikacyjne Rosomak z wieżą ZSSW-30- Spike LR (Nareszcie!) i pojazd BVP Borsuk z analogiczną wieżą ZSSW-30 Spike LR.

  • danny
    15:22 19.05.2020

    Moc s mi tahle polská konstrukce líbí. Žádné přehnané ambice jako vývoj od píky. Léty ověřený podvozek, motor a převodovka, po celém světě komerčně dostupné náhradní díly a servisní know-how. Odstrojit a doma si dodělat odlehčenou kapotáž dle požadavků výsadkářů. Ideální cesta jak udržet vysokou bojeschopnost a přitom náklady na uzdě.

  • Janicekmac
    20:55 18.05.2020

    jako možná konkurence je snad jen americký Polaris. Ten má ve stejné/podobné kategorii 3 čtyřkolky (https://military.polaris.com/e... Nevíte někdo o podobných militarizovaných verzích?

    • Sgt Murphy
      12:30 19.05.2020

      Flyer 60/72 ... ktorý slúži u USSOCOM a 173. výsadkovej brigády US Army

      http://marvingroup.com/flyer-d...

      • Sgt Murphy
        12:39 19.05.2020

        Vozidlá je možne interne transportovať v CH-47/53, externe v podvese aj UH-60. Menší Flyer 60 sa dá interne transportovať aj vo V-22. Predpokladám že sa teda zmestia bez problémov aj do C-295 CASA, pokiaľ by o tomto riešení uvažoval 43. výsadkový pluk ako LVV.

      • Marcus
        12:57 19.05.2020

        Naprostý souhlas, kombinace obou Flyerů by byla pro 43.vpl. ideální.
        Na pozici lehkého výsadkového vozidla do 3,5 tuny Flyer 60 + vhodná čtyrkolka
        Na pozici lehkého útočného vozidla nad 3,5 Flyer 72
        A máme vyvážený unifikovaný koncept... jen žádné experimenty!

        • Sgt Murphy
          14:33 19.05.2020

          LÚV; nad 3500 kg - predpokladám, že sa bude jednať o kategóriu typu HMT 400 (túto kategóriu vozidiel požaduje aj 601. SKSS)

          LVV; do 3500 kg - Flyer 72, ktorý slúži aj u 173. výsadkovej divízie, zmestí sa do nákladného priestoru C-295 CASA (aj keď výsadok vozidla na padáku je kvôli nízkemu stropu nákladného priestoru C-295 nemožný, z fotiek tiež predpokladám že na padáku nevysadia z C-295 ani Poliaci svoje Aero 4x4)

          Ultralehká výsadková vozidla (UVV; do 1000 kg) - Polaris MRZR 4, ktoré sa dá transportovať aj z podvese vrtuľníku UH-1Y

          • Marcus
            16:24 19.05.2020

            Sgt Murphy
            Tady se ti trošku pomíchala vozidla a kategorie:
            Flyer 72 rozhodně není v kategorii LVV do 3500kg ale rozhodně už v kategorii LÚV nad 3500 kg.
            Flyer 60 se tak tak vejde do kategorie LVV do 3500kg.
            Polaris MRZR 4 zase rozhodně není kategorie UUV do 1000kg, ale už do vyšší kategorie LVV do 3500kg.
            Do kategorie UVV do 1000kg patří čtyřkolky Polaris SPORTSMAN 4X4 nebo Bombardier Outlander (kterou v současnosti užívá 43.vpl.) nebo maximálně šestikola polaris SPORTSMAN 6X6 (kterou už také užívá 43.vpl.).

            To jen pro pořádek ;)

          • Sgt Murphy
            17:16 19.05.2020

            ... tak pre poriadok... Flyer 72 - 2495 kg, Polaris MRZR 4 - 952 kg

          • Sgt Murphy
            17:54 19.05.2020

            Ale spravil som tam omyl, napísať som mal 173. výsadkovej brigády (nie divízie).

            Nerobme ale urýchlené závery, program Infantry Squad Vehicle, ktorými budú nahradené predošlé GMV 1.1 a doplnené ostatné jednotky nieje ešte u konca, také isté šance má aj Polaris Dagor a General Motors/Ricardo s ISV.

            Aj keď našliapnuté vyhrať má práve Oshkosh/Flyer s vozidlom Flyer 72 (predošlé Flyery v rámci GMV 1.1 dodával General Dynamics).

          • Marcus
            18:49 19.05.2020

            Tak už ale opravdu pro pořádek:
            To co tady píšeš, je hmotnost stroje, prázdná mašina. Nikdy se to nevypisuje na prázdný stroj! Ty specifikace jsou logicky dány na maximální plnou hmotnost, co ten stroj unese, aby se s ní počítalo při transportu v podvěsu nebo například uvnitř vrtáku (aby to nedopadlo jako Perun). Nebo myslíš že do místa vysazení se přepraví jen prázdný stroj a na místě se, dotankuje, ověsí kulomety, proviantem, zásobama,...? To není jako strategická přeprava např BVP, kde ho můžeš maximálně odlehčit pro transport.

          • Sgt Murphy
            19:49 19.05.2020

            Poprosím, doštuduj si, čo je curb weight vs. maximum gross weight atď. Alebo si myslíš, že v podvese pod vrtuľníkom budú prepravovať vozidlo aj s deviatimi členmi osádky?

          • Marcus
            19:54 19.05.2020

            O posádce jsem tam nepsal ani slovo!
            Takže v podvěsu ho vezou bez munice, bez paliva, bez proviantu, atd???

          • Sgt Murphy
            19:58 19.05.2020

            Znovu sa opakujem.

            "Curb weight or kerb weight (British English) is the total mass of a vehicle with standard equipment and all necessary operating consumables".

            "Ty specifikace jsou logicky dány na maximální plnou hmotnost, co ten stroj unese" ... to je definícia maximálnej prípustnej hmotnosti vozidla, ktorá zahŕňa aj jeho osádku!

          • Sgt Murphy
            20:14 19.05.2020

            Aby som ti to povedal tebe zrozumiteľnom jazyku ako malému dieťaťu, dúfam že to pochopíš. Flyer 72 má pohotovostná hmotnosť vozidla 2495 kg. Plus môžme dopočítať výzbroj, muníciu, zásoby na vedenie bojovej činnosti. Takto pripravené vozidlo je pripravené k výsadku na padáku. Flyer 72 je certifikovaný na výsadok o celkovej hmotnosti 3400 kg, čo je do limitu 3500 kg na vozidlo LVV. U malej prieskumnej štvorkolky nemusíš počítať s muníciou a zásobami na niekoľko dní vedenia intenzívnej bojovej činnosti, takže aj Polaris MRZR 4 sa so svojou pohotovostnou hmotnosťou 952 kg zmestí do 1000 kg, poprípade menšia verzia MRZR 2 má pohotovostnú hmotnosť 856 kg.

          • Marcus
            07:49 20.05.2020

            Klidně se opakuj, ale mícháš jablka a hrušky. Spojuješ si dohromady moje dvě tvrzení, která se týkají různých věcí. ;)
            1. Jsem ti psal, že o osádce jsem při transportu v podvěsu jsem nikde nepsal ani slovo, tak nevím co to sem pleteš.
            2. Ty specifikace jsou prostě míněny na maximální zátěž co ten stroj unese, tak to prostě je:
            a) po zkušenostech s SVOSem, kde byly neskutečné hádky co do které hmotnosti patří a co nepatří, bych se divil, kdyby to už bylo v armádě jinak.
            b) pokud máš vysadit výsadek s čtyřkolkou/buginou, tak to vozidlo není jen naloženo jen provozními kapalinami a benzínem což je ta tvoje Curb weight, ale je na něm navěšeno naprosto všechno, munice, voda, rezervy, další PHM, zbraně, batoky s dašlí výstrojí... Takže ta čtyřkolka je naložena až skoro po maximální přípustnou hmotnost - Gross Vehicle Weight. Samozřejmě při transportu ta osádka na vozidle nesedí, ale světe div se, je v tom vrtáku taky aby mohla hned do vozidla nasednout a s jejich váhou se taky počítá. Samozřejmě může ta osádka letět i v jiném stroji, ale počítá se s tou větší možností pro případ chyby.

          • Marcus
            07:51 20.05.2020

            A pokud by ti to bylo furt málo, tak cituji z článku "UH-60M Black Hawk vs UH-1Y Venom / AH-1Z Viper: Jakou cestou se vydá Armáda ČR?" tady na Armádních novinách:
            Výsadkový pluk má zájem o následující vozidla:

            Lehká útočná vozidla (LÚV) s lafetovanou výzbrojí a hmotností větší než 3500 kg. LÚV nepůjde přepravit lehkými dopravními letadly (C-295) nebo středními vrtulníky (Black Hawk, Mi-171). Doprava je možná pouze středními transportními letadly (C-130, KC-390);

            Lehká výsadková vozidla (LVV), neboli buginy, určené pro výsadkové operace s hmotností do 3500 kg. Schopnost přepravy středními vrtulníky i možnost výsadku na padácích;

            Ultralehká výsadková vozidla (UVV), v podstatě čtyřkolky do 1000 kg, pro přepravu jednotlivých osob nebo dvojic (průzkumníci a odstřelovači).

  • flanker.jirka
    19:31 18.05.2020

    Zajímavé přibližovadlo. To bude užitečný pomocník, na odkaze zdroje je vidět, jak si tahají náklad pomocí navijáku sami na ložnou plochu. Opticky mi přijde hodně malý rozvor.
    Utáhne to za sebou minomet, ale jak je to s obsluhou? Když jsem viděl 98 mm jinde, tak obsluhu tvořili tři osoby, ale auto vypadá, že je pouze pro dvě osoby. (snad ten třetí neběží s praporkem před autem?)

    • Lukas
      20:37 18.05.2020

      Nie znam faktycznej organizacji - ale myślę ze na 1 moździerz M98 będą 2 Aero
      Pierwszy - holuje moździerz + kilka pocisków (zapas podręczny)
      Drugi - ma zapas amunicji

      W efekcie wraz z moździerzem i obsługą na stanowisku masz komplet amunicji różnego typu.

      • flanker.jirka
        21:31 18.05.2020

        To už by dávalo smysl, celé mi to trochu připomělo dříve populární maluch.

  • Nesher
    17:05 18.05.2020

    Pokud se polské firmy chystají s Aero 4x4 na účast v našem eventuálním tendru, tak si ještě dost počkají.
    Jako první přijde na řadu LÚV (náhrada Kajmanů) a ten zbytek až jak budou peníze.
    Průzkum trhu na LÚV byl ostatně nedávno zahájen.
    http://www.vyzbrojovani.army.c...

    • Ivo80
      20:50 18.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Nikoliv nezbytně. Je třeba si uvědomit řádově jinou cenovku vozidel lehkých útočných vozidel vs. lehkých výsadkových vozidel (kam spadá kromě Aera i zmíněny DAGOR anebo ještě lehčí MRZR D4). Zároveň úplně jiný poptávaný objem.

      Zatímco LÚV jsou strategickou nákupní položkou (a k jako takové je k ní přistupováno i v KVAČR), tak LVV jsou ufinancovatelná z nějaké drobné úspory z jiné položky (což je u LÚV naprosto vyloučeno).

      Uvidíme.

      • Scotty
        21:36 18.05.2020

        Tady se celkem nabízí možnost pořízení LUV i LLV na stejném základu Land Cruiseru. Tedy jako LUV LRPV Gepard a jako LLV tohle polské vozítko. Výhodou by bylo sjednocení podvozkové platformy u výsadkového pluku, případně v celé armádě. Pokud by uspěla Toyota jako náhrada UAZů a LRD.
        Stejně mám silný pocit že Toyota je armádou preferovaná varianta.

        • Nesher
          22:21 18.05.2020

          Já bych si tipnul, že armáda míří o trochu výš než je Gepard, což je v podstatě Kajman, jen na jiném podvozku. V rámci tohoto průzkumu trhu se mají prověřovat vozidla až do váhy 9 tun.

          • Scotty
            22:45 18.05.2020

            No v podstatě je Gepard jen modernější Kajman, ale požadavky které byly zveřejněny k LUV by splňoval. Navíc by jeho cena mohla být celkem příznivá, což vzhledem k současné situaci bude také důležité.

          • Nesher
            22:58 18.05.2020

            To samozřejmě nepopírám, jen říkám, že pokud to bude možné, tak zamíří o něco výše, něco jako toto:
            https://ejercito.defensa.gob.e...
            https://www.kmweg.com/news-sto...
            https://www.defencetalk.com/mi...

          • Scotty
            23:21 18.05.2020

            Uvidíme jak to nakonec dopadne. Ovšem ještě nejsou vyřešeny ani ty zadáním podobné vozy pro 601.skss. To po odmítnutí Perunu nějak usnulo.

        • Nesher
          23:03 18.05.2020

          Jinak, zrovna u té náhrady UAZ a LR chce jít AČR polskou cestou, tedy v podstatě civilním pick-upem 4x4. Tady se rozhodně půjde jen po ceně, což opět nahrává polskému řešení v podobě NISSANu, dokonce i dodavatel by mohl stejný.

        • Marcus
          16:37 19.05.2020

          Gepard může oslovit jediným a to je cena. Podíl "jakési" domácí výroby Geparda z Toyoty, je naprosto zanedbatelná položka. Kajman byl projekt z nouze, prosazený "kýmsi", vojáky neoblíbený a snad dostatečně odstrašující do budoucna! Takže doufám, že se tato reinkarnace Kajmanu, nebude opakovat.
          Pokud si výběrové řízení vojáci pohlídají, Gepard to rozhodně nebude. Jsme opravdu tak bohatí, aby jsme si mohli kupovat levné věci a opakovat stejné chyby?
          V nabídce jsou osvědčená řešení od GD - Flyer 60/72, Polaris (kde je ovšem problém s kapacitou...), nebo jiná!

          • Scotty
            18:03 19.05.2020

            Z čeho soudíte že je Kajman u vojáků neoblíbený nebo že je to přojekt z nouze?

          • Marcus
            10:17 20.05.2020

            Vozidlo je přetížené a málo výkonné. Nebudu spekulovat jestli to byla něčí malá domů, nebo jestli to byl spěch či nekompetentnost, ale když na běžný LR navěsíte všechno to vybavení, ochranu a zbraně, tak to že tam dáte závodní tlumiče a brzdy to nevytrhne. Místo aby se koupil armádní zesílený LR, tak se kupovali civilní a tady se pak "zesilovaly". Prostě kocourkov. To vozidlo je prostě přetížené a podmotorované.

          • Scotty
            10:49 20.05.2020

            Marcus
            Žádný armádní nebo civilní LRD neexistuje. Vozy se můžou lišit řešením různých celků, ale základ je pořád stejný.
            U Kajmanu se LRD kupoval přímo ze záměrem přestavby. Po zkušenostech s LRD 110 SOV byl použit jako základ LRD 130. Navíc byl osazen silnější motor než který používají standardní LRD.
            AČR rozhodně není jediná armáda která postavila na LRD vozidlo pro speciální jednotky nebo výsadkáře.

          • Marcus
            13:32 20.05.2020

            Scotty
            No nevím, ale vojáci měli zájem o britský LR Defender eXtra Duty, který tehdy používala i britská armáda a měl už z výroby oproti klasickému LR Defenderu zesílené skoro vše od podvozku, přes nápravy až po motor. K tomu nedošlo a místo toho se nakoupily klasické LR Defendery a na nich se následně u nás dělal "tuning". Celou zakázku pak dělala jakási firma, kterou nikdo neznal a nic podobného snad nikdy nedělala.
            Samozřejmě tento eXtra Duty měl i svoji ozbrojenou verzi. Ta byla vyprojektovaná také na základě LR Defenderů, které postavili pro jednotky US Rangers. Ale projekt jim udělali přímo u Land Roveru a vyroba byla v USA.
            Další kdo třeba v Afgánu používal takto upravené LR Defender byla Austrálie, ale to byla Australská výroba a konstrukce podvozku byla jiná....

          • Scotty
            15:42 20.05.2020

            Marcus
            Zaměňujete dvě věci. Nákup LRD pro armádu a výrobu Kajmanu. O tom jak prběhlo to první se dá diskutovat, ale za vznikem Kajmanu stojí SVOS který se podobnými úpravami dlouhodobě zabývá. Na tom autě byl zesílený podvozek, přidáno nějaké pancéřování, samozřejmě upravená nástavba a dosazen silnější motor.

          • Marcus
            16:10 20.05.2020

            Ano to všechno bylo tady u nás provedeno a ty auta jsou přetížená.
            SVOS možná umí opancéřovat Toyotu nebo nějaký osobák, ale Kajman se bohužel nedá srovnávat s originálním LR s Weapons Mount Installation Kit.

            https://www.picuki.com/tag/30c...

            A nevím jestli SVOS stojí za vznikem Kajmanu, ale pochybuji že by ho pro armádu vyráběla.

          • Scotty
            16:19 20.05.2020

            Úpravu z LRD 130 prováděl SVOS.
            https://www.valka.cz/CZE-GBR-L...

          • Marcus
            18:02 20.05.2020

            Scotty

            Tak nevím, ale na ministerstvu si myslí něco jiného:

            http://www.army.cz/scripts/det...

            https://www.army.cz/images/id_...

          • Scotty
            19:51 20.05.2020

            Nevím s kým uzavřeli smlouvu, ale reálně se dělala přestavba ve SVOS.
            http://www.armsvos.cz/p-edstav...

          • Marcus
            23:19 20.05.2020

            To že si ho daly do nabídky něco znamená? CSG má v nabídce KBVP Pandur a taky ho armádě nedodávala. Mohly dělat návrh. Nic to nemění na tom, že je to přetížená slepenina. Víte, že první co bylo, tak bylo odstraněno pancéřování podvozku a od té doby ho nikdo neviděl. Proč? Protože to s tím i v běžném provozu vůbec nejelo.

          • Scotty
            09:11 21.05.2020

            Marcus
            Tak určitě. Všechny zdroje uvádějí jako výrobce SVOS, ti to dokonce mají na svých stránkách. Opravdu nevím co chcete víc.

          • Marcus
            22:26 22.05.2020

            Tak znova. Veškeré informace o které se opíráš pocházejí ze serveru valka.cz, nebo se na tento server odkazují. Zřejmě jde o milnou informaci, kterou další převzali. Zřejmě měl být SVOS dodavatelem té první, zrušené zakázky a ve druhém výběrovém řízení vyhrála a vozidla dodala firma AmTec Defense s.r.o. Tato neznámá a dnes již neexistující firma dodala i druhou sérii vozidel Kajman M1 v roce 2010.
            Klidně ti pošlu další odkazy, kde je potvrzení toho co píšu.
            Ale když ministerstvo píše že to byla společnost AmTec Defense s.r.o., tak je to víc než server válka.cz!

          • Marcus
            00:10 23.05.2020
          • Scotty
            09:11 23.05.2020

            Marcus
            Takže česká válka to á špatně a zahraniční stránka je důvěryhodnější? Nenechte se vysmát. Na těch dalších odkazech jsem o výrobci nic nenašel.
            Na druhou stránku na přímo ne stánkách SVOS se píše:
            /Ve vojenské oblasti společnost od svého založení zajišťuje dodávky
            speciální obrněné techniky pro vojenské uživatele a mezi její produkty patří například lehká průzkumná vozidla Kajman, obrněné verze vozidel Land Rover, pancéřované vozy Toyota Land Cruiser či pancéřové kabiny pro světové výrobce vojenských vozidel./
            Takže asi lžou nebo už zapomněli že ta vozidla nikdy nedělali. Vy jste fakt ztracenej případ.

          • Scotty
            09:27 23.05.2020

            Případně tady v článku o Perunu.
            /Výhody a potřebu polopancéřových terénních vozidel pochopilo již několik světových výrobců a společnost SVOS se úspěšně zařadila mezi ně. Při vývoji mohl SVOS vycházet ze svého úspěšného lehkého průzkumného vozidla Kajman používaného českou armádou v zahraničních misích./
            https://msline.seethebrand.com...

          • Marcus
            09:52 23.05.2020

            Scotty
            Já nevím co vás na tom SVOSu tak fascinuje. No jasně že si to napíšou, že to je jejich produkt. Musí tam něco mít :D Mají tam i Peřina kterého nikdy nedodali :D Já neberu že je to věc, kterou vyvinuli, ale armádě je nedodali. To je prostě holý fakt. Máte nějakou oficiální zprávu o smlouvě nebo o jejich předání? Nemáte. Jen se s ním předvádějí, to je PR.
            Já vám předložil:
            OFICIÁLNÍ zprávu o uzavření smlouvy
            OFICIALNI vyjádření k úspěšnému ukončení první dodávky
            OFICIÁLNÍ zpravu, kde je uveden dodavatel i druhé dodávky Kajmanů, kde je uveden i dodavatel.
            A nakonec OFICIALNÍ zprávu, kde se vysvětluje že byl dodavatel první a druhé zakázky Kajmanů stejný a proč tomu tak bylo.
            Když budete hledat, tak to v těch posledních dokumentech najdete ;)
            Tak jestli podle vás je NEOVĚŘENÝ zdroj z valka.cz víc než zdroje OVĚŘENÉ A OFICIÁLNÍ, tak už nevím co s vámi :D

      • Nesher
        22:15 18.05.2020

        Může být, ale co vím, tak se opravdu jako první počítá s LUV.
        Jinak u v případě lehkých výsadkových vozidel bych by si spíše než na polskou malosériovou produkci tipl právě na ty MRZR D4 od Polarisu, dalo by se to spojit s těmi ultralehkými vozidly, což mají být upravené čtyřkolky. A i tady má rozhodně Polaris co nabídnout.

        • Tecka
          06:42 19.05.2020

          Zdecydowano się na projekt od podstaw pomimo, że fabryka Polaris znajduje się pod Opolem.. owszem są zakupy ale typu quad , reszta z polskich firm podobnie jak LSV . Zastanawiające .. https://youtu.be/hIEAW4gTjQE...

          • Nesher
            08:44 19.05.2020

            Asi si nerozumíme, mluvím o MRZR D4, ty se vyrábí v Severní Americe. Pokud by se AČR rozhodla pro tyto stroje (jako řešení pro lehké výsadkové vozidlo), bylo by myslím logické koupit, ideálně formou FMS i upravené čtyřkolky též od Polarisu, tedy vyřešit i ultralehké výsadkové vozidlo. To kde se montují by nebylo důležité.

          • Marcus
            13:01 19.05.2020

            Spíše bych šel cestou Flyerů než Polarisu.... viz debata nahoře.

          • Nesher
            13:17 19.05.2020

            Marcus
            I to je řešení, ale myslím, že pokud to půjde, budou vojáci jako LUV chtít něco většího, limit je 9 tun. Polaris by jako řešení LVV a UVV vyšel zřejmě levněji. Ale uvidíme.

          • Marcus
            13:36 19.05.2020

            Jasný, je ovšem otázka co většího by to mohlo být... Hlavně žádný "domamont" jako byl Kajman.
            S narůstající hmotností už jen klesá taktická i strategická mobilita a Flyer72 je možný i solidně opancéřovat a použitelný v mnoha verzích.
            Po nákupu univerzální kombinace vrtulníků UH/AH by kombinace Flyer60/72 pro celý 43.vpl. byla dalším krokem dobrým směrem.

          • Tecka
            14:13 19.05.2020

            Było w ofercie Polaris z montażem -produkcją w Polsce, kwestia ilości i napewno ceny (Bez formuły FMS). Tutaj ważniejsza dla wojska była możliwość projektowania pojazdu id podstaw pod dokładne zapotrzebowanie. Czechy mogą kupić gdzie chcą według wybranej procedury , ilości raczej nie bedą duże ...

          • Nesher
            15:59 19.05.2020

            Markus
            Koukni na ty základní parametry na LUV, dal jsem sem link.
            A taky jsem postnul pár linků jak to řeší jinde, zrovna to auto od KMW nevypadá zlé.

          • Marcus
            16:46 19.05.2020

            Nesher
            KMW jako jiní výrobci dělají zajímavé věci, ale pokud se nepůjde cestou nejnižší ceny (např Gepard) tak je zájem o osvědčenou US techniku.
            Třeba takový Supacat Jackal by chtěla ta 601.skss, pro 43.vpl. se moc nehodí.

            Polaris by zřejmě vyšel levněji, ale pro nás má nevhodné rozvržení/kapacitu!

          • Scotty
            18:07 19.05.2020

            Marcus
            Je nějaký konkrétní důvod proč se Supacat Jackal nehodí pro 43.vp?

          • Marcus
            19:01 19.05.2020

            Protože je to vozidlo jiné kategorie, než jaké je požadováno.
            Požadována jsou lehká útočná a výsadková vozidla. Supacat Jackal je vozidlo určené pro dálkový ozbrojený průzkum....i pro několikadenní nezávislou činnost. Něco jako měl být Perun.
            Myslím že standardně, není určené pro 6-ti členné výsadkové družstvo, ale pouze pro 5 mužů.

          • Scotty
            19:44 19.05.2020

            Marcus
            Tak výsadkové vozidlo by mělo fungovat jako dopravní prostředek výsadkového družstva v případě "pozemního" nasazení. Tedy v podstatě ve stejné roli jako vozidlo pro dálkový průzkum. Jediné co je limitující je počet vezených vojáků. Je otázka jesli se do Jackalu dá přidat další sedačka při zachování rozumného úložného prostoru.

          • Nesher
            19:50 19.05.2020

            Marcus
            V čem je Polaris pro LVV a UVV nevhodný? Podle mě tam nic nevhodného není, lehké, výkonná vozidla. Jak MRZR D4, tak Dagor by pro výše zmíněné účely rozhodně měly být zváženy.

          • Nesher
            19:55 19.05.2020

            Tecka
            Však ano, u LVV a UVV ani neznáme požadované parametry, ty známe (velmi obecně) jen u LUV. Takže musíme počkat.

          • Tecka
            06:42 20.05.2020

            Nesher
            Dziękuję za info

          • Marcus
            09:54 20.05.2020

            Nesher
            Tak hlavní je kapacita vojáků. Chrudim je postavená na 6-ti člených družsvech. Vozidla MRZR D4, tak i Dagor jsou stavěny pro US Army, či pro jeho speciální jednotky, které mají jiné členění a jiné počty. Kajmany tak byly stavěny přímo tak aby toto družstvo pojaly.
            MRZR D4 je 2 nebo 4 místný. Má možnost přepravy i 6 vojáků, ale ty dvě místa vzadu, jsou už jen nouzovka na úkor nákladu. Je to skvělé vozidlo, ale na šest s výstrojí prostě malé. A dělit to že na dvě družstva by byla 3 vozidla, nebo na družstvo mít dvě vozidla ztrácí smysl a soudržnost týmu.
            Dagor je větší a s kapacitou 9 se do něj vejde i US střelecké družstvo, ale na LVV už začíná být moc velké a na LÚV zase moc malé (a myslím bez možnosti přídavného pancéřování).
            V tomhle už raději v Chrudimi sáhnou po tom Toyota Gepardovi.

          • Marcus
            10:05 20.05.2020

            Scotty
            Ta vozidla můžou vypadat podobně, ale jsou prostě stavěná jinak. Jinak velká osádka a jiné množství jiných věcí se berou na hloubkový průzkum a jiné složení a vybavení potřebuje výsadkové družstvo. Ta vozidla můžou být podobná, můžou být na stejném podvozku, ale jsou prostě jiná. Příkladem je třeba Kovboj a Kajman.

          • Scotty
            10:57 20.05.2020

            Marcus
            Jediný relevantní rozdíl je počet členů družstva speciálů a výsadkářů.

          • Marcus
            15:41 20.05.2020

            No ale na tom to stojí. Chrudim je prostě stavěná na družstvu po 6 mužích.
            Když přivezly Kovboje tak od počátku bylo jasný že sou malý a že se do toho, Chrudim nevejde, tak se rychle dělaly Kajmany, které měly mít místo pro 6.
            Supacat Jackal je super vozidlo, ale spíš pro speciály, než pro 43.vpl.

          • Nesher
            17:50 20.05.2020

            Marcus
            OK, díky.
            Jen si chci ujasnit použití těch vozidel:
            LUV - to je jasné, hlavní bojový prostředek, tam těch 6 míst dává smysl.
            LVV - to jsem vždy chápal (možná mylně) jako transportní prostředek (munice, minomety, PTŘS....), prostě takový malý náklaďák, stejně jako to polské auto., to má také jen dvě místa. Tady je podle mě důležitější ložná plocha, než počet sedadel. Tedy dvoumístný MRZR D4 by mohl být řešením.
            UVV - průzkum, rychlé přesuny malých teamů, prostě čtyřkolka.

          • Scotty
            20:00 20.05.2020

            Marcus
            Ovšem nevíme jestli není možné přidat ještě jednu sedačku. Jackal je na to velký dost.

  • strikehawk
    16:24 18.05.2020

    Trochu to připomíná různá vozítka pro komunální služby.....ale pokud se skutečně vejde do C-295 tak proč ne. Pořád lepší než jít pěšky. Zajímalo by mě ale v jakém stavu demontáže a jak se nakládá resp vykládá. Může zajet po rampě nebo se nakládá výhradně na paletě?

    • Lukas
      16:42 18.05.2020

      https://www.milmag.pl/process/...
      ^ do "zrzutu" - na platformie PDS
      Ale zdejmując dach wjedzie do C295 na kołach

      To ma być ciągnik dla cieżkiego M98 i ZU-23-2 i tyle...

      • strikehawk
        17:44 18.05.2020

        V tom případě palec nahoru. Tohle je další konstrukce z Polska, kterou by naše armáda určitě mohla koupit. Tou první je samohybný minomet RAK, který nemá na západě konkurenci.

      • Ivo80
        20:52 18.05.2020

        I am not sure if the picture you provided represents vehicle prepared for C-130 drop or C-295M drop. It seems to me as too high for C-295M with the platform and parachute...

        • Sgt Murphy
          15:10 19.05.2020

          Maximálna výška nákladu pre C-295 Casa je 190 cm, takže Aero 4x4 na palete s padákom sa tam jednoznačne nemá šancu zmestiť.

          • Tecka
            18:18 19.05.2020

            Zrzut pojazdu na platformie PDS typV z pokładu C-130 , transport (bez zrzutu) na pokładzie C-295M

    • liberal shark
      10:05 19.05.2020

      Podle mého názoru jsou podobná vozidla pro výsadkáře životné důležitá. Jak se píše i v článku, výsadek lze bezpečně provést jen v určité vzdálenosti od cíle. Reakční doba nepřítele je dneska dost krátká a neumožňuje ztrácet čas pěším přesunem. Navíc úspěšné provedení přepadu a odražení případného prvního protiútoku protivníka vyžaduje těžké pěchotní zbraně a velkou zásobu munice. Bez nich se může celá akce pěkně zadrhnout a protivník převezme iniciativu. U výsadkových akcí je životně důležitá rychlost, moment převapení a trvalé udržení iniciativy na straně výsadkářů (momentum). Bez vozidel lze vysazovat malé průzkumné hlídky, které nebudou provádět žádné nápadné akce.

  • Hyena
    16:12 18.05.2020

    Takze si v podstate kupili Land Cruisery ale za uplne inu cenu...

  • Flader
    16:11 18.05.2020

    Nemá byť v článku náhodou budovaný 43. výsadkový pluk?

    • Ivo80
      20:54 18.05.2020

      Asi jsem nevšímavý, ale je tam něco jiného? Možná jsem to přehlédl.

      • Flader
        21:36 18.05.2020

        Už je to opravné.