Afghánskou armádu trápí obří dezerce vojáků

Většina z nás se dívá na Afghánistán jako na jeden monolitický celek. Avšak nic nemůže být vzdálenějšího od reality. V Afghánistánu existuje mnoho etnik, jako jsou Paštunové, Tádžikové, Uzbeci, Hazárové a další, kteří se navzájem nemají příliš v lásce. Takto je to v Afghánistánu již stovky let a nezdá se, že přítomnost Spojenců může na tomto stavu něco změnit.

Příklad. Dva paštunští vojáci ANA, říkejme jim například Mushtaq a Sefadullah, sloužili v poměrně poklidné západní provincii Herát. Bohužel pro ně byl jejich velitel Tádžik, který s nimi zacházel, aspoň podle jejich slov, jako s Talibánci.  Možná proto, že Tálibán vznikl právě na paštunském území a členy Tálibánu jsou především Paštunové.

"Náš velitel byl Tádžik. Všichni Paštunové byli vždycky za vše trestání. Tak jsem odešel," řekl 23-letý Mushtaq francouzské zpravodajské agentuře AFP. "V té tobě jsem měl dobrý plat - 11 000 afghání (4 300 Kč). Nyní mam jen 4 000 (1 600 Kč), ale jsem šťastný. Jsem svobodný a učím se anglický," dodává Mushtaq.

Druhý voják Sefadullah (24) sloužil daleko od své ženy a tří dětí. Jedno dítě dokonce během jeho služby zemřelo. "Tak jsem utekl. Vzal jsem služné, a vrátil se zpět do Jalalabadu. V naší skupině, kde mělo být ve skutečnosti 75 lidí, jen 13 bylo přítomno… ostatní chtěli získat jen služné a pak se hned vrátit domů," popisuje Sefadullah realitu afghánské armády.

Velení afghánské armády však tak rozsáhlé dezerce odmítá, podle ní se pohybují kolem 10 - 15 %. Mluvčí afghánského ministerstva obrany, generál Zahir Azimi, řekl agentuře AFP: "Tohle je normální procento pro nebezpečnou situaci v Afghánistánu. Jiné země nejsou ve válce, takže nemají tak velké počty dezerce." Připomeňme, že například dezerce v americké armádě, jež nemůžeme rozhodně označit v mírovém stavu, se pohybuje ročně kolem 0,3 % z celkového počtu.

K dezercím afghánské armády se vyjádřil i třetí nejvíce postavený velitel ISAF, francouzský generál Olivier de Bavinchove. "V současné době opravdu nevidíme, že tihle hoši (dezertéři - pozn. redakce) by se připojili k řadám povstalců… tohle se prostě neděje, i když se to stále může stát, ale jsou to opravdu jen okrajové počty," říká Bavinchove. 

"Na druhou stranu, tohle krvácení je smrtelným rizikem pro zemi a instituce, které se budou potýkat se značnými finančními obtížemi," dodává Bavinchove a také zdůrazňuje, že dezerce stojí každý rok 850 miliónů dolarů ze 4,1 miliard, který každý rok pumpuje mezinárodní společenství do Afghánské národní armády.

Afghánské ozbrojené složky před invazí v roce 2001 vůbec neexistovaly. S jejich budováním se začalo prakticky nanovo a dosud trpí obrovským nedostatkem profesionality. Generál Bavinchove říká, že v Afghánistánu je široce zakořeněná "kultura sezónního válčení", což odpovídá i údajům afghánského ministerstva obrany, které říká, že nevíce vojáků dezertuje právě v období sklizně.

"Je zde obrovské riziko. Jestliže země vstoupí do nového období nestability, tento velký počet zahálejících bojovníků, stálé mladých a lehce ovlivnitelných, budou brát jakékoliv příležitosti, jak přežít v chaosu," dodává generál Bavinchove. Není pak těžké domyslet si, kdo na vojáky bude mít větší vliv, zda slabá afghánská vláda nebo Talibán.