AIM-260: Nová americká střela vzduch-vzduch středního dosahu

AIM-260: Nová americká střela vzduch-vzduch středního dosahu
F-35 odpaluje střelu AMRAAM / USAF (Zvětšit)

Americké letectvo (USAF) a americké námořnictvo (US Navy) již dva roky v tajnosti vyvíjí nástupce nejrozšířenější západní letecké střely vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium Range Air-to-Air Missile). Nová zbraň AIM-260 JTAM (Joint Air Tactical Missile) umožní vést boj s nejmodernějšími letouny protivníka mimo přímou viditelnost.

reklama}

AIM-120 AMRAAM je střela vzduch-vzduch středního dosahu ‒ poslední verze AIM-120D má teoretický dostřel 160 km (za ideálních podmínek). Střelu navádí v závěrečné fázi palubní radiolokátor a lze ji použít za všech klimatických podmínek, ve dne, v noci. Podle webu Aeroweb.com vzniklo více než 17 500 střel AMRAAM pro 37 zemí. Celkově bylo provedeno více než 3800 cvičných nebo ostrých odpalů a AMRAAMy zaznamenaly deset sestřelů v ostrých soubojích. Nejnovější AMRAAM stojí 1,5 milionu dolarů.

Hlavním impulsem k vývoji nové střely AIM-260 je zejména příchod čínských stealth letounů J-20 a zavádění nejnovějších čínských střel vzduch-vzduch středního dosahu PL-15 s dvoupulzním raketovým motorem a radiolokačním naváděním. Čínských stealth letoun J-20 se čtveřící střel PL-15 byl k vidění minulý rok na čínské letecké show u města Ču-chaj (Zhuhai Air Show 2018). Parametry PL-15 jsou tajné, ale nepochybně znervoznily americké letectvo a námořnictvo natolik, aby investovali do vývoje nové americké střely vzduch-vzduch středního dosahu.

Podle brigádního generála Anthony Genatempa, výkonného důstojníka pro zbraňové programy letectva (Air Force Weapons Program Executive Officer), letové testy AIM-260 JTAM začnou v roce 2021 a střela vstoupí do služby v roce 2022. Očekává se výroba tisíců těchto střel.


Čínský J-20 se střelami PL-15; větší foto / čínský internet

Kromě většího dostřelu se letectvo a námořnictvo samozřejmě zaměří také na rozšíření tzv. „no-escape“ zóny, tedy zóny, z které nemůže nepřátelské letadlo svým manévrováním nebo rychlostí střele uletět. Nesmíme totiž zapomenout, že nebojujeme ve 2D prostoru s jedním rozměrem (dostřelem), ale ve 3D prostoru, kde všichni aktéři rychle mění svou polohu.

V případě radiolokačních střel je nutné, aby mateřský letoun nejen nepřátelské letadlo objevil, ale také ho po určitou dobu sledoval a vypočítal trajketorii letu. Až poté může odpálit střelu vzduch-vzduch, která letí do míst předpokládaného výskytu nepřátelského letounu. V prostoru zachycení střela zapne vlastní malý radiolokátor a za pomocí upřesňujících dat z mateřského letounu se pokusí najít, zachytit a následně se navést na nepřátelský stroj.

Jinak řečeno, maximální dostřel střely vzduch-vzduch není stejný, jako zóna zaručeného zničení. Čím je nepřátelský letoun dále, tím více má šanci střele uletět nebo ji vymanévrovat. Ze západních zbraní vzduch-vzduch je na tom nejlépe evropská letecká střela Meteor (s náporovým motorem a se schopností upravovat tah motoru), která má 60km „no-escape“ zónu. Jde údajně o dvakrát větší „no-escape“ zónu, než má AMRAAM a podle produktových materiálů společnosti MBDA „několikrát“ větší, než mají jiné střely vzduch-vzduch středního dosahu.

Schopnosti a parametry AIM-260 nejsou samozřejmě známy, ale brigádní generál Anthony Genatempo k tomu říká: „Má rozsah větší než AMRAAM a nejrůznější schopnosti, které umožní působit proti této specifické [nejnovější letouny a letecké zbraně protivníka] hrozbě. Jakmile začneme vyrábět JTAM, postupně ukončíme výrobu AMRAAMů.” Poslední střelu AMRAAM americké letectvo nakoupí v roce 2026.

Podle Genatempa AIM-260 nezíská náporový motor, jako evropská střela Meteor, ale bude se spíše svou formou podobat současné střele AMRAAM. Je potom ale otázkou, jak se dosáhne většího doletu nové střely ‒ nesmíme zapomenout, že zejména rozměry nové střely jsou pevně dány rozměry zbraňových šachet letounů F-22 a F-35. Samozřejmě se střelou JTAM se počítá také pro námořní stroje F/A-18E/F Super Hornet nebo nejnovější F-15EX Advanced Eagle amerického letectva.


F-35 odpaluje střelu AMRAAM

Jak zdůrazňuje web The Drive, možná pokrok v raketových motorech, efektivitě bojové hlavice a elektronice umožní do stejného nebo podobného těla vložit větší palivové nádrže a tím výrazně zvětšit dolet.

Rovněž naváděcí soustava AIM-260 není prozatím známa. Nabízí se ale duální naváděcí hlavice, které kombinují radiolokační a infračervené navádění. Duální navádění zvyšuje šance na zásah i při provádění protiopatření cíle (elektronické rušení, fléry). Střela nepochybně dostane výkonný a odolný obousměrný datalink, který umožní neustále korigovat let střely podle informací z radiolokátoru mateřského letounu.

Střela dále nepochybně obdrží softwarové a hardwarové vybavení, pro propojený způsob vedení války NCW (Network Centric Warfare). Cílem doktríny NCW je využít robustní a odolnou počítačovou síť pro získání informační nadvlády nad protivníkem. JTAM tak může například informace o cíli přijímat i od dalších spřátelených platforem na zemi, hladině, ve vesmíru nebo ve vzduchu. Může také dojít k tomu, že letoun se střelou AIM-260 nebude muset přímo vidět cíl, ale pouze vypálí (bez demaskující aktivace vlastního radaru) na předpokládané pozice nepřátel a o navedení se postarají jiné systémy nebo pouze senzory samotné střely.

JTAM však není jedinou leteckou zbraní vzduch-vzduch vyvíjenou ve Spojených státech. Pentagon v tichosti pracuje na střele vzduch-vzduch velmi dlouhého dosahu LREW (Long Range Engagement Weapon), dále na velmi malé a lehké střele středního doletu SACM (Small Advanced Capability Missile) nebo antiraketě MSDM (Miniature Self-Defense Munition), schopné zničit nepřátelské střely vzduch-vzduch i země-vzduch. Zatímco AIM-260 zřejmě staví na vyzrálých technologiích, jmenované tři programy cílí na vývoj a zavedení (tedy při patřičných vývojových nákladech a rizicích) zcela nových technologií a schopností dostupných po roce 2030 (podle iniciativy Air Superiority 2030).

Zdroj: AFM, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

F-35A poprvé vypustil řízenou střelu vzduch-vzduch AIM-120

Pokrok v testování zbraňových systémů oznámil minulý týden na svých webových stránkách přímo výrobce ...

Pentagon vyvíjí nástupce střely středního dosahu AMRAAM

Střely vzduch-vzduch středního dosahu, jako je americká AIM-120 AMRAAM, jsou rozhodující zbraní při ...

Ruská modulární letecká munice vzduch-země Grom

Ruská korporace Taktické raketové zbraně (TRZ) pracuje na zajímavé letecké munici vzduch-země Grom. ...

Španělský Eurofighter nad Estonskem omylem odpálil střelu AMRAAM

Španělská stíhačka Eurofighter Typhoon při cvičném letu nad Estonskem nechtěně odpálila střelu ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Jara
    09:58 27.06.2019

    Trochu mne straší že Čína je schopna vyvinout a vyrobit PLŘS středního dosahu, která u Američanů vyvolá takovouhle reakci. Moc se mi však líbí způsob té reakce tedy rychle vyvinout ...Zobrazit celý příspěvek

    Trochu mne straší že Čína je schopna vyvinout a vyrobit PLŘS středního dosahu, která u Američanů vyvolá takovouhle reakci. Moc se mi však líbí způsob té reakce tedy rychle vyvinout nástupce AMRAAM s využitím nejvyspělejších ale dostupných technologií a zároveň pracovat na mnohem pokročilejších nástupcíh. Pro nás je to jasný signál že raketa AMRAAM je už neprespektivní a to nejen pro Gripeny ale i pro PVO. Takže by jsme měli kouknout po mnohem výkonnějších MeteorechSkrýt celý příspěvek

  • Klos
    14:57 24.06.2019

    Podle konstrukce zbytků letadla co ukázali Íránci v TV to jako stealth je konstruovaný.

    Podle konstrukce zbytků letadla co ukázali Íránci v TV to jako stealth je konstruovaný.

    • Riiiederner
      15:45 24.06.2019

      Tak byl stealth nebo ne a jak jako konstruovanej jaký z toho stealth mněl prvky ? Nenašel jsem to nikde źe by se v souvislosti s přímo tímhle psalo o stealth a navíc nevim jak moc ...Zobrazit celý příspěvek

      Tak byl stealth nebo ne a jak jako konstruovanej jaký z toho stealth mněl prvky ? Nenašel jsem to nikde źe by se v souvislosti s přímo tímhle psalo o stealth a navíc nevim jak moc se dá věřit íránské tv...Skrýt celý příspěvek

    • logik
      20:11 24.06.2019

      Blbost. Kdyby měl být stealth, tak má např. ve předu hranu. Oblina vepředu znamená, že se tam odráží radarové paprsky přímo k pozorovateli. A takových míst je na konstrukci ...Zobrazit celý příspěvek

      Blbost. Kdyby měl být stealth, tak má např. ve předu hranu. Oblina vepředu znamená, že se tam odráží radarové paprsky přímo k pozorovateli. A takových míst je na konstrukci spousta.

      Je pravděpodobné, že má aplikované nějaké levné techniky na snížení odrazu, ale rozhodně má ke stealth stroji daleko. Ono to není vůbec jednoduché a levné navrhnout stealth stroj - koneckonců, kolik jich do dnešního dne létá, že....Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      12:19 25.06.2019

      Není jednoduší si najít fotku toho stroje před zničením, než usuzovat něco z trosek?

      Není jednoduší si najít fotku toho stroje před zničením, než usuzovat něco z trosek?

  • Klos
    13:40 24.06.2019

    Umí to sestřelit I neviditelný RQ 4, to jako kdyby si v Íránu udělali kopii.

    Umí to sestřelit I neviditelný RQ 4, to jako kdyby si v Íránu udělali kopii.

    • Riiiederner
      14:14 24.06.2019

      RQ 4 je stealth letoun ? Pokud vím tak pouze dokáže létat ve velkých výškách pokud tedy to že ho nevidíte pouhým okem berete jako neviditelnost.

      RQ 4 je stealth letoun ? Pokud vím tak pouze dokáže létat ve velkých výškách pokud tedy to že ho nevidíte pouhým okem berete jako neviditelnost.

  • Poly
    13:32 24.06.2019

    Může mi někdo vysvětlit, proč moderní letouny nemají navíc nějaký radar takový, aby pokryl vše, co je za letounem? Sloužil by pro navádění už odpálených raket a nebo rušení ...Zobrazit celý příspěvek

    Může mi někdo vysvětlit, proč moderní letouny nemají navíc nějaký radar takový, aby pokryl vše, co je za letounem? Sloužil by pro navádění už odpálených raket a nebo rušení případných nepřátelských. Představa - radar někde na ocasní části, který fungoval především, když by se letoun otočil poté, co by odpálil střelu dlouhého dosahu typu BVR.Skrýt celý příspěvek

    • Aja1984
      15:22 24.06.2019

      Při odpálení střely vzad by střela spotřebovala enormní množství energie pro otočení a proto se běžně (krom Python střel, ale to jsou střely krátšího dosahu) tato taktika ...Zobrazit celý příspěvek

      Při odpálení střely vzad by střela spotřebovala enormní množství energie pro otočení a proto se běžně (krom Python střel, ale to jsou střely krátšího dosahu) tato taktika nepoužívá. Vždy je lepší otočit celý letoun směrem k nepříteli a přidat vlastní zrychlení k zrychlení střely, než mít vzadu nějakou ubohou napodobeninu hlavního radaru. Navíc pokud jste proletěli nějakým územím, nepředpokládáte, že se v daném prostoru zničehonic objeví nepřátelský letoun, tudíž z finančních a hmotnostních důvodů je zadní radar většinou zbytečný.Skrýt celý příspěvek

      • The88
        16:18 24.06.2019

        On nepise o odpalovani strel vzad, pise o navadeni strel odpalenych vpred potom, co se odpalivsi letoun uz otocil o 180°. Jinak ty Pythony pouzivaj myslim opticke (IR) navedeni, ...Zobrazit celý příspěvek

        On nepise o odpalovani strel vzad, pise o navadeni strel odpalenych vpred potom, co se odpalivsi letoun uz otocil o 180°.

        Jinak ty Pythony pouzivaj myslim opticke (IR) navedeni, takze by radar stejne nevyuzily.Skrýt celý příspěvek

        • balm
          17:43 24.06.2019

          Python 5 využívá kombinované naváděcí hlavice v infračerveném a ultrafialovém spektru jako základní navigační pomůcku společně s optickým porovnáním uložené databáze 3D cílů s ...Zobrazit celý příspěvek

          Python 5 využívá kombinované naváděcí hlavice v infračerveném a ultrafialovém spektru jako základní navigační pomůcku společně s optickým porovnáním uložené databáze 3D cílů s vysokým rozlišením 340 x 300 pixelů (pro srovnání IRIS-T 128 x 128 pixelů). Střela se k cíli pohybuje "v trychtýři" a neustále analyzuje vlastními zdroji trajektorii a obrys cíle proti pozadí. Díky tomu se nemusí zabývat nejteplejšími místy a může útočit na nejcitlivější místa letounu (např.: překryt kabiny). Světlice a infračervené rušení proti Python 5 nepomáhá, protože střela prostě vidí cíl v celé své kráse a snese přetížení při obratech až 100g, což je dáno jejím maximálně aerodynamicky nestabilním řešením, protože při obratech ztrácí minimum energie v porovnání např.: se střelami s aktivním vektorováním tahu. Ono je to potřeba, protože Python 5 působí proti vlastním střelám protivníka a využívá tak 360° pokrytí IR senzorů na letounu (např.: F-35I s jejich vlastní elektronickým vybavením a systémy ochrany letounu), podobně jako evropská střela IRIS-T, nebo MICA IR na letounech Rafale a obranným systémem SPECTRA. Zcela autonomně se střela navede proti cíli (letoun/střela) a po celou dobu letu může být pomocí datalinku upřesněna trajektorie cíle, což má za následek, že střele umožní opakovaně zaútočit, selže-li první pokus. O plné integraci s přilbovými zaměřovači snad nemá smysl psát.

          Americký AIM-9X pravděpodobně srovnatelné vlastnosti nenabízí.Skrýt celý příspěvek

          • Shania
            18:47 24.06.2019

            AIM-9X blk2 a ted nove blk2+ mají LOAL, obousmerny datalink, FPA seeker a tedy schopnost postřelovat cíle za nimi a rozpoznat tvar stroje, loft, gps. Typhoon 5 ma asi lepsi ...Zobrazit celý příspěvek

            AIM-9X blk2 a ted nove blk2+ mají LOAL, obousmerny datalink, FPA seeker a tedy schopnost postřelovat cíle za nimi a rozpoznat tvar stroje, loft, gps. Typhoon 5 ma asi lepsi rozlišeni seekeru a je o dost tezsi.

            Min AIM-120D má mít také dostatečné LOAL schopnosti pro utoky na cile za strojem.


            F-35I je dnes čistá F-35A, Izraelci si časem připojí nástavby na stávající systémy, hlavně pro komunikaci. Mají dostat specialni stroj pro testovani, ale ten myslim ještě nemaji.Skrýt celý příspěvek

        • Poly
          17:47 24.06.2019

          Přesně tak jsem to myslel. Odpálí střelu, otočí to a zmizí. Mezitím by ten "zadní" radar dodával data raketě a nebo rušil přilétající střelu. S příchodem steahl letounů by mohly ...Zobrazit celý příspěvek

          Přesně tak jsem to myslel. Odpálí střelu, otočí to a zmizí. Mezitím by ten "zadní" radar dodával data raketě a nebo rušil přilétající střelu. S příchodem steahl letounů by mohly mít BVR střely problém s naváděním. I když některé mají AESA radar, tak bych si, v případě že cílem je stroj adekvátní kvality jako třeba F-22, na samozřejmost zásahu moc nesázel.Skrýt celý příspěvek

          • balm
            18:10 24.06.2019

            V okamžiku pokusu o rušení střely se automaticky mění vyzařovací sekvence prostorového pokrytí a opakovací frekvence hlavice. Střela přechází na mód home-on-jam. Zadní radar v ...Zobrazit celý příspěvek

            V okamžiku pokusu o rušení střely se automaticky mění vyzařovací sekvence prostorového pokrytí a opakovací frekvence hlavice. Střela přechází na mód home-on-jam.

            Zadní radar v takovém rozsahu by znamenal dvojnásobné energetické nároky a další elektronické vybavení pro zpracování signálů. Ono se to nezdá, ale celkem to žere a zabírá hodně místa, přičemž by se snížila nosnost/dolet a zvýšila hmotnost letounu.Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      15:43 24.06.2019

      Řekl bych, že moderní taktika nepočítá se soubojem jeden na jednoho, ale se střetnutími celých systémů. Po odpálení střely ji tedy nemusí navádět letoun, který ji vystřelil, ale ...Zobrazit celý příspěvek

      Řekl bych, že moderní taktika nepočítá se soubojem jeden na jednoho, ale se střetnutími celých systémů. Po odpálení střely ji tedy nemusí navádět letoun, který ji vystřelil, ale nějaký jiný prvek.

      Totéž platí pro sledování situace za letounem - to má na starosti další letoun nebo pozemní radar.Skrýt celý příspěvek

    • The88
      16:17 24.06.2019

      Ad navedeni pri otoceni letadla: Pri aktivni samonavadeci hlavici by to prece bylo zbytecne. Ad ruseni: Na to se pouzivaji rusicky. Obvykle na/pod kridlem, kde lepe zabezpeci ...Zobrazit celý příspěvek

      Ad navedeni pri otoceni letadla: Pri aktivni samonavadeci hlavici by to prece bylo zbytecne.

      Ad ruseni: Na to se pouzivaji rusicky. Obvykle na/pod kridlem, kde lepe zabezpeci vsemerove vysilani.

      Cili, bylo by to hodne drahe a malo uzitecne.Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      17:26 24.06.2019

      Řešit něco takového je zbytečné. Letouny dost často operují v doprovodu buď letounů AWACS a nebo pozemních radarů. Valná většina letounů se nespoléhá čistě jen na informace ...Zobrazit celý příspěvek

      Řešit něco takového je zbytečné. Letouny dost často operují v doprovodu buď letounů AWACS a nebo pozemních radarů. Valná většina letounů se nespoléhá čistě jen na informace pocházející ze svého radaru, ale i na informace z jiných radarů, či průzkumných prostředků.Skrýt celý příspěvek

    • madrabbit
      17:38 24.06.2019

      Váha, velikost - a tudíž dosah. RUsové něco takového zkoušli na Su-34. Případně mají Suchoje v "žihadle" RWR. F-35 má senzory na 360 stupnové pokrytí, ale ne radarové.

      Váha, velikost - a tudíž dosah. RUsové něco takového zkoušli na Su-34. Případně mají Suchoje v "žihadle" RWR. F-35 má senzory na 360 stupnové pokrytí, ale ne radarové.

      • logik
        20:14 24.06.2019

        RWR i vzadu mají snad všechny stíhače, ne jen suchoj.

        RWR i vzadu mají snad všechny stíhače, ne jen suchoj.

  • UnionPacific
    12:06 24.06.2019

    Ceny amerických zbraní ma nikdy neprestanú ohromovať.AIM 120 stojí 1,5 mil. USD ...nevie niekto,ktorá súčiastka v nákladoch dominuje ? Plášt z ľahkých zliatin,radar alebo Irst ...Zobrazit celý příspěvek

    Ceny amerických zbraní ma nikdy neprestanú ohromovať.AIM 120 stojí 1,5 mil. USD ...nevie niekto,ktorá súčiastka v nákladoch dominuje ? Plášt z ľahkých zliatin,radar alebo Irst senzor ? Alebo
    snáď datalink16 ?Skrýt celý příspěvek

    • Nesher
      12:23 24.06.2019

      Ono to jinde není lepší, např. Luftwafe zaplatí za 150 Meteorů 323 mil. USD + dalších 175 mil. USD za jejich integraci. Prostě moderní technologie a cena práce ve vyspělých zemích ...Zobrazit celý příspěvek

      Ono to jinde není lepší, např. Luftwafe zaplatí za 150 Meteorů 323 mil. USD + dalších 175 mil. USD za jejich integraci.
      Prostě moderní technologie a cena práce ve vyspělých zemích nejsou úplně levné.Skrýt celý příspěvek

      • Luky
        13:29 24.06.2019

        Svýho času jsem si počítal podobný kontrakt v USA a pokud si dobře pamatuju, oba mi vyšly nad 2 mil USD za nakupovanou střelu...v USA myslím 2,3+ (AmraamD) Jasně, nejvíc stojí ty ...Zobrazit celý příspěvek

        Svýho času jsem si počítal podobný kontrakt v USA a pokud si dobře pamatuju, oba mi vyšly nad 2 mil USD za nakupovanou střelu...v USA myslím 2,3+ (AmraamD)

        Jasně, nejvíc stojí ty vojenský marže....ale tipnul bych si, že aktivní hlavice je nejdražší položkouSkrýt celý příspěvek

      • PetrTechnik
        15:15 24.06.2019

        Pokud můžu ceny posuzovat podle mého oboru, tak největší část ceny tvoří náklady na vývoj. Klidně to může být 50% ceny plus zhruba dalších 10-20% tvoří zisk, který vytváří základní ...Zobrazit celý příspěvek

        Pokud můžu ceny posuzovat podle mého oboru, tak největší část ceny tvoří náklady na vývoj. Klidně to může být 50% ceny plus zhruba dalších 10-20% tvoří zisk, který vytváří základní budget pro další vývoj. Je to hodně složité, jsou v tom klasické kalkulace a spousta obchodní politiky. Například, pokud raketa stojí 1mil , tak 380tis stojí raketa jako výrobek (materiál mzdy) , 20tis je servis a podpora, 400tis stál vývoj a 200tis je ten budoucí budget, ze kterého se ubírá podle zakázkového množství. Ceny mohou klesnout, protože se ukáže, nízká poruchovost, velká sériovost, a zaplacení nákladů na vývoj. Pochybuji že u zbraní to bude jinak.Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          08:35 25.06.2019

          I u tyčinky v obchodě je dělení ceny cca 50% výrobce / 50% obchod.

          I u tyčinky v obchodě je dělení ceny cca 50% výrobce / 50% obchod.

          • logik
            20:07 25.06.2019

            Ale náklady na obchod jsou také náklady. Tady jde o čistě marži výrobce, která je nutná na zaplacení starého a udržení dalšího vývoje.

            Ale náklady na obchod jsou také náklady. Tady jde o čistě marži výrobce, která je nutná na zaplacení starého a udržení dalšího vývoje.

    • Miroslav
      12:23 24.06.2019

      Keď im to vieš dodať za 19,90 + poštovné a balné tak neviem prečo im to neponúkneš ?! Iste to od teba kúpia. Už si mohol byť za vodou.

      Keď im to vieš dodať za 19,90 + poštovné a balné tak neviem prečo im to neponúkneš ?! Iste to od teba kúpia. Už si mohol byť za vodou.

      • Jirosi
        16:43 25.06.2019

        Proč jim? Ať to dodá letectvu CR, možná SR...

        Proč jim? Ať to dodá letectvu CR, možná SR...

    • Civil
      13:09 24.06.2019

      Ona i Maljutka sveho casu stala tolik, co novy zigulik.

      Ona i Maljutka sveho casu stala tolik, co novy zigulik.

      • Jirosi
        16:44 25.06.2019

        To bylo jen tím, že socialistická společnost dokázala vyrábět automobily skoro zadarmo a pro každého! (Sarkasmus)

        To bylo jen tím, že socialistická společnost dokázala vyrábět automobily skoro zadarmo a pro každého! (Sarkasmus)

    • danny
      13:48 24.06.2019

      UP: pokud má sundat letadlo s nákladem za 50 mio USD, tak to není až tak špatný kšeft. Víc mě ty ceny fascinují u chytrých bomb, dělostřeleckých projektilů nebo programovatelné ...Zobrazit celý příspěvek

      UP: pokud má sundat letadlo s nákladem za 50 mio USD, tak to není až tak špatný kšeft. Víc mě ty ceny fascinují u chytrých bomb, dělostřeleckých projektilů nebo programovatelné krmení pro nějakou třicítku.Skrýt celý příspěvek

    • palo satko
      16:38 24.06.2019

      Samozrejme, že by vyšla lacnejšie keby ju zmontovali v Číne, ale ....... ozbrojene zložky maju špecifika. Robili sme raz malu dodavku vyrazne univerzalnych zariadeni pre armadu a ...Zobrazit celý příspěvek

      Samozrejme, že by vyšla lacnejšie keby ju zmontovali v Číne, ale ....... ozbrojene zložky maju špecifika.
      Robili sme raz malu dodavku vyrazne univerzalnych zariadeni pre armadu a požiadavky na certifikaciu, vykresy pre montaž s navodom, preklad manualu, zaškolenie, skladovu zasobu u nas, zaškolenie pracovnikov čo to zariadenie montovali a manual pre opravarov u bojovych jednotiek, plus pomoc nemeckeho experta, ktora nebola zadarmo, urobili cenu dvojnasobnu oproti cene predaja podobneho zariadenia pre civil tzv. "cez pult". A pritom to nebolo nič zložite, obyčajne (no trochu vykonnejšie) nezavisle kurenie, take ake sa montovalo aj do tankov Tiger.
      No a v USA si pridaj služby lobingu, pravna pomoc a ochrana, rezerva pre pripad nejakej žaloby, PR, zamestnanie prislušneho generala ked bude vo vyslužbe, vyrazne vyššie naklady na top manežment, tryskače, frajerky, kokain...Skrýt celý příspěvek

      • Luky
        16:46 24.06.2019

        další věc je, že prodáváš vojenskou schopnost....a ta levná být nemůže - například i kdyby jsi vyvinul superlevnou balistickou střelu se slušnou CEP, stejně bude mít srovnatelnou ...Zobrazit celý příspěvek

        další věc je, že prodáváš vojenskou schopnost....a ta levná být nemůže - například i kdyby jsi vyvinul superlevnou balistickou střelu se slušnou CEP, stejně bude mít srovnatelnou cenu s konkurencí (jednak se neokradeš, jednak politikum)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...