Air Force 2030: Budoucnost války podle amerického letectva

V roce 2030 bude stíhačka F-35 schopna řídit skupinu bojových dronů. / YouTube

Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) zveřejnily koncepční video letecké války budoucnosti. Video je součástí iniciativy Air Force 2030.

V posledních deseti letech Rusko a Čína začaly vojensky posilovat v oblastech, kterým tradičně dominovaly USA a jejich spojenci, jako jsou bezpilotní prostředky, stealth letadla, přesná munice, kybernetický prostor, vesmírné prostředky, antisatelitní zbraně, schopnost projektovat svou sílu na velké vzdálenosti a hlavně bránit v přístupu do nějaké oblasti jiným silám (A2/AD).

 

 

Ozbrojené sily Spojených států proto v roce 2014 v reakci přijaly Třetí kompenzační strategii TOS (Third Offset Strategy) , která má opět zajistit USA a spojencům po následujících několik desítek let technologicky náskok před jakýmkoli potenciálním vyzyvatelem.

 

TOS se bude věnovat minimálně šesti základním oblastem. Jednou z oblastí je boj proti prostředkům zabraňujícím letectvu a námořnictu působit v oblasti, nebo nedaleko oblasti konfliktu A2/AD (Anti-Access and Area Denial). V případě letectva jde v podstatě o boj proti protivzdušné obraně (PVO). Boj proti PVO dostane za úkol zejména americké letectvo, což ostatně potvrzuje i zveřejněné video.
 

Zveřejněné video je součástí iniciativy Air Force 2030, která v rámci TOS vytyčuje vědecké a technologické směry rozvoje amerického letectva do roku 2030. Zároveň se iniciativa snaží za tímto účelem efektivně propojit průmyslovou, akademickou a vojenskou sféru.

 

Mezi hlavní oblasti technologického rozvoje patří vzdušný a kosmický prostor (vývoj nových pohonných jednotek, dronů, hypersonických prostředků, atd.), senzory, informace (C4ISR), munice, materiály a výroba, energetické zbraně, kosmické dopravní prostředky (levný a rychlý přístup do kosmického prostoru) a rozšířené schopnosti člověka.
 

„Budeme široce poslouchat a zapojovat ty, kteří jsou na špici vědy tak, abychom mohli zaměřit naše výzkumné úsilí na cesty, které jsou pro naši budoucnost důležité,“ uvedla při představení iniciativy Air Force 2030 v záři 2017 Heather Wilson, šéfka odboru vojenského letectva Pentagonu. „V době, kdy financování federálního výzkumu může být nejisté, chceme, aby letecké síly byly možným sponzorem pro vědce.“
 

Představené video potvrzuje raketově rostoucí význam bezpilotních letadel. V roce 2030 může mateřský letoun F-35 Lightning II doprovázat do akce několik bezpilotních stealth bojových dronů se schopností vést boj vzduch-vzduch i vzduch-země.

 

Pilot F-35 pouze zadá dronům jednoduché povely (průzkum, zničení cíle, atd.) a uměla inteligence dronů se postará o naplánování a provedení akce. Vývoj robotických „wingmanů“ probíhá v rámci programu Loyal Wingman a ostrý letový test se očekává v roce 2022.

 

Americké letectvo v roce 2030.

 

V první fázi letectvo plánuje část flotily stíhaček F-16 přestavět na bezpilotní stroje a přiřadit je k F-35 Lightning II. Později vzniknou pro tento účel speciálně vyvinuté stealth drony.  

 

Další klíčovou technologií je rojení (swarming) dronů. Americké letectvo uvažuje o leteckém vysazování stovek malých dronů, které dokáží podle měnící se situace koordinovat svůj postup a provádět nejrůznější úkoly – od průzkumu, přes zahlcení senzorů protivníka až po koordinovaný ozbrojený útok.

 

Díky svým malý rozměrům, velkému počtu, schopnosti předávat si v reálném čase úkoly i schopnosti útočit z několika stran, mají být roje dronů odpovědí na nejmodernější systémy pozemní PVO. Ve Spojených státech vývoj robotických rojů probíhá v rámci programu Gremlin a CODE.

 

Swarming se však netýká jen malých dronů. Americký program Gray Wolf počítá s vývojem střel s plochou dráhou letu schopných uplatňovat taktiku rojení.

 

Na videu lze tako poznat střelu s plochou dráhou letu CHAMP, která pomocí mikrovlnného děla dokáže vyřadit elektrické sítě a systémy protivníka. Laboratoře AFRL střelu CHAMP úspěšně otestovaly již v roce 2012 – jako nosná platforma byla v roce 2012 využita střela AGM-86 CALCM.

 

V letecké válce budoucnosti se nepochybně uplatní laserové zbraně, zejména (z počátku) při oslepování nebo ničení nepřátelských střel země-vzduch a vzduch-vzduch. V současné době americké letectvo plánuje prototypová laserová děla umístit na bitevní letadla AC-130J a stíhačky F-15 Eagle.

 

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izrael uvažuje o dalších stíhačkách F-15I “Ra'am”

Izraelské letectvo IAF (Israel Air Force) již závazně objednalo 50 víceúčelových stealth stíhaček páté generace F-35I Lightning II. Podle izraelských médií ale IAF místo dalších F-35I zvažuje nákup ...

Su-57 v Sýrii: Marketing nebo další fáze testování?

Minulý týden se k ruským leteckým silám v Sýrii přidalo několik stíhacích letounů páté generace Su-57. Na sociálních sítích se jako první objevily snímky jejich přistávacích manévrů na letecké ...

Válka dronů: MQ-9 Reaper získá zbraně vzduch-vzduch

Americké letectvo (USAF) letos vyřadí z výzbroje ikonická bezpilotní letadla MQ-1 Predator. Standardním bojovým dronem letectva zůstane MQ-9 Reaper, který navíc získá zbraně vzduch-vzduch.

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné představil projekty nejnovějších ruských zbraňových systémů. V představené směsi sci-fi a více ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • dejf
    23:05 29.03.2018

    no já úplně nevim, jestli B1B má nějaký výhody na moderním bojišti. asi se nenajde nikdo, kdo by to poslal do míst prosycenejch PVO a jako náklaďák, co tahá bomby na přímou podporu je to trochu provozně náročnější, než je nezbytně nutný.

    jestli stavěj B21 i s ohledem na provozní náklady, tak by to nakonec nemuselo bejt zlý. takovej volitelně pilotovanej kousek, co si ve vzduchu sám natankuje a spokojeně oxiduje nad bojištěm, zatímco piloti doma na základně dohlížej a normálně si můžou dojít na záchod/svačinu/kafe, to mi dává smysl. a že někde nebude rychle? stačí ze zásobníku vylosovat něco s motorem, když se to něco hodí z 20km a s kurzem k cíli, tak to tam bude fakt rychle. a na protipovstaleckej boj bych si dokázal představit i "sociální" verzi bez stealth schopností a s ne tak vymakanou avionikou. když to náhodou vlastní vahou spadne, tak z toho nikdo moc novejch technologií nevytěží.

    otázkou je, jak se na to budou tvářit piloti, místo lítání si pudou odkroutit svejch 8 hodin do kanclu.

    sem zvědavej, kdy se zvládne machine2machine komunikace tak, aby bez cizí pomoci zvládlo bezpilotní letadlo natankovat z jinýho bezpilotu. noční můra pilotů je asi snem vojáků v poli, představa, že na tabletu označí na obrázku cíl a pak jenom sleduje odpočet a má to celý v přímym přenosu...
    i když i piloti sou lidi a ne každýho láká představa, že se při nějakym průseru houpe na padáku nad horama/lesem/vodu a všude okolo něj to lítá jak na silvestra. proti tomu verze sestřelili mi to, nic sem nezanedbal, napíšu zprávu, vyšetří se to a zejtra zase do háku zní jako lepší volba.

  • KOLT
    20:46 29.03.2018

    Ohledně B-1 mi šlo právě o to, že má výbornou kombinaci v nosnosti, rychlosti a výdrži. Jinými slovy je schopen dostat se na místo poměrně rychle (jen o málo pomaleji než stíhačky, protože ty jsou v případě delší mise limitované odporem všech serepetiček, co mají na podvěsech), přinese tam spoustu prskavek a vydrží tam hodně dlouho. Amíci toho využívali jak v Astánu, tak hlavně v posledním konfliktu v Iráku a Sýrii – jedna B-1 byla schopna zastat práci i několika stíhaček.

  • Starlight
    19:06 29.03.2018

    Ohledně strategických bombardérů USA vs. Rusko. Jsou ohromné rozdíly v počtech:

    USA – 76 B-52H, 60 B-1B a 20 B-2A. Na základě odzbrojovací smlouvy New START je limit na 700 rozmístěných nosičů / 800 rozmístěných a nerozmístěných nosičů jaderných zbraní. USA si zvolily kombinaci rozmístěného jaderného arsenálu sestávajícího se z 400 ICBM, 240 SLBM a pouze 60 bombardérů. Proto jen 19 B-2A a 41 B-52 je v současnosti uzpůsobeno pro použití jaderných zbraní. Ostatní bombardéry mají příslušní zařízení odmontovány, mohou používat jen konvenční výzbroj, a je to Rusko stranou kontrolovatelné.

    Rusko – 60 Tu-95/Tu-95MSM a 16 Tu-160/Tu-160M. Vzhledem k menšímu počtu rozmístěných ICBM a SLBM než mají USA (ale s větším počtem hlavic než mají USA), může mít Rusko více bombardérů s jadernými zbraněmi. Podle aktuálních čísel je dokonce 21 nosičů pod limitem 800 rozmístěných a nerozmístěných nosičů, takže mohou ještě navyšovat počty i kdyby nic jiného nevyřadili/nepředělali na konvenční roli.

  • skelet
    17:47 29.03.2018

    No provoz B-52 je tuším z té trojice nejlevnější. Dokonce se nedávno oživil i dlouhodobě uložený B-52, takže s náhradními díly problém taky nebude. Jediný problém B-52 jsou motory TF33, které jsou už dosti poruchové.
    Navíc mají velký dolet, velkou nosnost, hodí se na rozvoz bomb v rámci palebné podpory i co by nosiče střel s plochou drahou letu.
    Jsem zvědav, které motory nakonec vyberou.

    I když dost se divím, že nástupcem B-52 není třeba vojenská verze 777

  • Clanek
    17:21 29.03.2018

    No Tu-160 na to ma asi jako B1. Hazet bomby na povstalce v Syrii ano, ale zaletet si s tim nad vyspeleho protivnika (v pripade Ruska je to nad staty NATO) by byla sebevrazda. Leda snad jako platforma pro odpalovani raket s dlouhym doletem (1000km+). Kazdopadne to ze Rusko obnovuje vyrobu Tu-160 neni v rozporu s tim co jsem napsal. Rusove taky planovali "vlastni B-21" ve forme PAK DA, ale ted maji hloubs do kapsy a vyrobit neco na co linku uz mam a vyrabet umim bude vzdy levnejsi nez dotahnout do konce zcela novy projekt. Vyrabet Tu-160 tak muze byt jen o tom udrzet linku / lidi u tupoleva az zase jednou bude lip a PAK DA se povede dotahnout az do produkce.

  • alexa123
    16:46 29.03.2018

    Clanek
    ... parametrove na to dnes uz B1 proti vyspelým protivníkum nemá, to je potreba si priznat ...

    A Tu-160 má? Nielen že ho modernizujú ale aj obnovujú jeho výrobu.

  • Clanek
    11:51 29.03.2018

    Parametrove na to dnes uz B1 proti vyspelim protivnikum nema, to je potreba si priznat. B-21 podle toho co o nem vime ted bude nahrada spis za B-2 nez B-1, na druhou stranu bych nezapominal ani na SR-72. Pokud ten zustane po vzoru predchudce jako ciste pruzkumny stroj pak je to samozrejme OT, ale kdo vi jestli se nechysta i nejaka ozbrojena verze. Nakonec, poslat dolu neco co leti rychlosti treba Mach5 (navic majici plasma-stealth :D ), to bude objektivne problem i pro S-400 / S-500.

  • Klimesov
    11:15 29.03.2018

    KOLT: No kdo ví. Je otázka jestli v dnešní době kdy je pokročilá PVO a daleko častěji se objevují v jiných armádách letouny včasné výstrahy AWACS, je potřeba držet ve výzbroji stroj, který PVO protivníka měl překonávat spíše přízemním letem ve vysoké rychlosti, a není proto lepší ho nahradit strojem, který operuje ve vyšších výškách s horší radarovou signaturou.
    Ovšem tyto rozhodnutí se vždy můžou ještě 100000x změnit.

  • KOLT
    23:11 28.03.2018

    Přiznám se, že mě ochota nahradit B1-B strojem typu B-21 ve světle posledních konfliktů poněkud překvapuje.

  • dusan
    22:21 28.03.2018

    skelet, Shania, Miroslav

    Kopol som sa, B-52 by mal ostať.

    http://www.airforcemag.com/Features/Pages/2018/February%202018/USAF-to-Retire-B-1-B-2-in-Early-2030s-as-B-21-Comes-On-Line.aspx

    Asi preto, že tomu veľmi neverím, lebo udržiavať pri živote tak stroje je samozrejme vždy možné, ale dosť nákladné a neverím, že po takom dlhom čase nebudú mať stroje problémy napr. s únavou materiálu, či plánovanou veľkou modernizáciou. I Angláni si to predstavavoli jednoducho s Nimrodom a nakoniec to bolo x-násobne komplikovanejšie ako bol plán a nakoniec ich i tak pre náklady vyradili.

    B-1 patrí už taktickému letectvu, takže nie je to vlastne priamy konkurent pre B-21.

Stránka 1 z 2