Aktivní záloha – střelci nebo spíše řidiči?

Aktivní záloha – střelci nebo spíše řidiči?
Realita dnešních dní. Tatrovky Armády ČR se připravují k nakládce a rozvozu zdravotnického materiálu. / Armáda ČR (Zvětšit)

Tradičně si záložní armádu, tedy u nás Aktivní zálohu, představujeme jako pěšáky ‒ střelce z ručních zbraní. Někteří si ale střelce-záložky představují jako snadné oběti lépe vyzbrojených a dobře vycvičených profesionálů. Tento pohled ale může vést k falešných závěrům a horší připravenosti na mimořádné situace.

eklama}

Armádní plánovači si lámou hlavu, jak motivovat dostatek dobrovolníků pro vstup do Aktivní zálohy.

Dobrovolnící musí splňovat řadu podmínek – mít poměrně přísné fyzické i psychické předpoklady, ochotu cvičit pro boj, střílet, běhat po lesích, zakopávat se, rozvíjet svou fyzickou kondici, ovládat a udržovat nepříliš dostupnou bojovou techniku a v případě nutnosti ihned po profesionálech nasadit svůjživot. 

Na tom není nic špatného. Musíme si ale položit jiné otázky:„Je to vše? Jsou vojáci ‒ metaforicky řečeno ‒ jen ‚střelci‘?“


Vozidla mechanizovaného praporu s KBVP Pandur. Obrázek vychází z otevřených zdrojů a neodpovídá tedy přesně realitě. Přesná struktura praporu je tajná; větší foto / autor

Podívejme se na výše uvedený obrázek vozidel v mechanizovaném praporu s kolovými bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur a přibližně si rozdělme si vozidla i vojáky do tří kategorií:

Rozdělení vojáků v praporu

 

Prapor

celkově

Mech. Roty

Min. baterie

Velení a štáb

Velitelská rota

Rota logistiky

Obvaziště

Celkem

644

294

75

65

105

96

12

Bojovníci v 1. linii

283

243

-

-

40

-

-

Ostatní vojáci

110

-

44

20

22

12

12

Rozdělení vozidel v praporu

 

Prapor

celkově

Mech. Roty

Min. baterie

Velení a štáb

Velitelská rota

Rota logistiky

Obvaziště

Celkem

164

45

20

11

38

45

5

Vozidla bojová

35

30

   

5

   

Vozidla blízké bojové podpory

46

3

15

4

19

1

4

Vozidla logistická a nebojová

83

12

5

7

14

44

1

Můžeme vést nekonečné polemiky o metodice, zda daný voják nebo vozidlo patří přesně do dané kategorie, zda je vůbec uvedené rozdělení správné atd. Nicméně budeme-li počítat jakýmkoliv způsobem, dojdeme k přibližně podobným závěrům.

Ten závěr je, že prapor uvedeného typu potřebuje možná více „pomocníků“ než „střelců“. A také 164 řidičů, z nichž 129 (46 + 83) nebude řídit bojová vozidla. Je samozřejmě užitečné, aby i tito řidiči uměli pro případ sebeobrany střílet ze samopalu, házet granáty, krýt se a utíkat, ale v poněkud jiné míře.

Zapomeňme ale na filmy. Objeví-li se jedoucí podpůrné nebo zásobovací vozidlo v zaměřovači protivníkových zbraní je obvykle zle a řidiči za volantem příliš nepomůže ani výcvik speciálních jednotek.

To jsme jen u holého praporu. Jakmile budeme chtít vyslat reálně praporní uskupení, musíme bojové jednotky daleko více obalit dalšími podpůrnými a logistickými složkami. U větších svazků (brigádní uskupení, divizní uskupení, sbor … ) uvedený poměr výrazně poroste.

Rychlá multiplikace sil pomocí Aktivní zálohy

Uvedený poměr bojových a (víceméně) nebojových složek paradoxně přináší jednu výhodu. Tu využijeme, změníme-li přístup ke složení a výcviku profesionálních vojáků ‒ zdá se dosti neefektivní živit a cvičit drahého profesionálního vojáka na plný úvazek výhradně na funkci řidiče, strojníka, technika atd.

Mnohem výhodnější je cvičit profesionálního vojáka na některou z bojových specializací a současně na podpůrnou odbornost (např. řidiče nákladního vozidla). Máme-li vojáka v „práci“ osm hodin denně, 40 hodin týdně, netvrďme, že to je nemožné.

Získávání a výcvik záložníků je výhodné naopak hlavně zaměřit na podpůrné odbornosti, které v případě podobnosti se svou civilní profesí zvládne lépe než vojáci. Uvědomme si jednoduchou skutečnost – profesionální civilní řidič zpravidla najezdí podstatně více než vojenský řidič, a i to v těžkých podmínkách. V neposlední řadě je jednodušší najít a vycvičit řidiče, než „bojovníky“.

Jaké získáme výhody? V mírové době a pro menší nasazení vše zůstane stejné. Funkce profesionálních jednotek zůstane stejná.

Avšak v případě nutnosti nasadit v krátkém čase větší vojenskou sílu dojde k jednoduchému dělení. Profesionálové jednoho praporu vytvoří bojové složky dvou praporů a velení podpůrných rot. Povolané zálohy je doplní na podpůrných pozicích.

Předpokladem samozřejmě je, aby byla k dispozici nějaká technika pro dvojnásobný počet praporů.

Máme tedy zrušit bojovníky v Aktivní záloze? V žádném případě ne. Naopak, existence dalších vycvičených bojovníků, třebaže v nižším standardu, dovoluje rozdělit profesionály z jednoho praporu třeba do tří (nebo i více) praporů. Jádro budou tvořit profesionálové, které doplní střelci-záložáci. Podpůrné složky praporu zase doplní řidiči-záložáci, kuchaři-záložáci atd.

Pochopitelně, každá z takových jednotek bude méně kvalitnější než původní profesionální prapor.

Není však lepší mít ve válečné (nebo nouzové) situaci vyrovnané jednotky vyztužené vycvičenými vojáky (učící ostatní), než mít jeden profesionální prapor, druhý tvořený jen Aktivní zálohou a třetí postavený z úplných „zelenáčů“ (třebaže s profesionálním vedením)?

Jak získat záložní řidiče

Vypočítali jsme, že pro každý prapor potřebujeme 129 řidičů nebojových vozidel. Není to úplná pravda. Nákladní automobil vydrží víc než člověk a při válečné / nouzové situaci potřebujeme, pokud možno, nepřetržitě fungující podporu. Musíme také maximálně omezit havárie způsobené unavenými přetíženými řidiči. Proto ve skutečnosti budeme řidičů potřebovat více, abychom je mohli střídat. Kolik? Dvojnásobek je spíše minimum.

Jinak řečeno, chceme-li mít funkční armádu a dokázat v nouzi alespoň zdvojnásobit počty existujících jednotek, budeme potřebovat ne stovky, ale tisíce řidičů. 

Nestačí řidiče prostě povolat a spoléhat se na to, že umí řídit auto. Potřebujeme je naučit specifika jejich odbornosti, ovládání a údržbu daného vojenského vozidla, součinnost s ostatními, měli by mít nějaký výcvik v ovládání střelných zbraní, alespoň úplné minimum pěchotní taktiky, ovládat komunikační prostředky, ochranu proti zbraním hromadného ničení a další.

Ideálním stavem je zajistit pro záložního řidiče úvodní zaškolení spolu s minimálním výcvikem v trvání dejme tomu čtyři týdny a poté každý rok alespoň jeden týden udržovací výcvik.

Výhodou také je snadnější získávání záložníků, pokud jejich hlavním úkolem bude řídit tatrovku a ne plazit se v bahně s puškou. Zpřístupníme tedy armádu mnohem většímu počtu civilistů a zároveň získáme jedno z nejklíčovějších povolání v armádě ‒ řidiče. 

Povolání, které využijeme nejen v době války, ale také v době podobných krizí, jaké zažíváme dnes. Navíc záložáci mohou řídit i zvažované terénní pick-upy (vozidla do 3,5 t; či dodávky) nebo dodávky a nepotřebují tedy nutně řidičák pro nákladní vozidla. 

Existuje mnoho způsobů, jak motivovat řidiče i zaměstnavatele, aby se stali záložníky. Několik příkladů.

Pro zaměstnavatele:

  • Úlevy na odvodech za zaměstnance, daňové úlevy;
  • Odškodné za dny, kdy je zaměstnanec na výcviku;
  • Plusové body při státních zakázkách (implementace něčeho takového je samozřejmě s velkým otazníkem);
  • Finanční spoluúčast na mzdě.

Pro záložníky:

  • Financování získání řidičského průkazu příslušné skupiny;
  • Slevy na odvodech a (nebo) dani;
  • Bonusová lékařská péče, příspěvek na rehabilitace, lázně, rekreace;
  • Kurzy a vzdělávání, použitelné ve vojenské nebo i v civilní sféře;
  • Dřívější odchod do důchodu (například o rok za každých pět let v záloze) a (nebo) bonus k důchodu podle délky služby.

Na zálohy je potřeba myslet předem

Náš článek byl sice o řidičích, ale je evidentní, že pro krizové situace potřebujeme mnoho různých odborností ve vysokých počtech. Bohužel dnes nemusíme hovořit o nějakých hypotetických katastrofických případech.

O kolik lépe by se v těchto pohnutých dnech a týdnech dýchalo zdravotníkům, kdybychom měli na různých úrovních a v různých zdravotních odbornostech vycvičenou jako zálohu třeba jen 0,5 % populace? 

50 000 lidí připravených pomáhat na méně odborných pozicích ve zdravotnictví, ať už s převážením pacientů, vzorků, zdravotnického materiálu, praní prádla, sterilizace a úklid. Navíc s rychle přibývajícími zkušenostmi ti učenlivější by mohli postupně dělat více odbornější práce.  

Podobně bychom mohli pokračovat o dalších odbornostech. Problém naší zoufalé nepřipravenosti na krizové události je, že celá ta obrovská tíha nakonec zůstane na poměrně malé skupině profesionálů, kteří jsou na to sice cvičeni, ale také mají jen určité limity lidské výdrže. O materiální nepřipravenosti zase někdy jindy.

Na konci ještě zdůrazníme, že neřešíme organizační náročnost celého procesu výcviku / nasazení záložáků-řidičů a nastavení celého systému. Pochopitelně smyslem je, aby záložníci-řidiči byli přínosem, nikoliv přítěží. To ale snad probereme v diskuzi pod článkem.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?

Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...

NÁZOR: Armáda ČR musí budovat funkční jednotky

Před mnoha lety se bouřlivě diskutovalo o typu kolového bojového vozidla pěchoty (KBVP) Pandur vs. ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 1 – Kola vs. pásy

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ zaznělo množství velmi užitečných a ...

ÚVAHA: Budování funkčních jednotek č. 2 – Pásové platformy pro podpůrná vozidla

V diskusi k článku „Armáda ČR musí budovat funkční jednotky“ vyvstala otázka vhodnosti podvozku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • cejkis
    21:20 25.03.2020

    Až se to nebude jmenovat záloha a nebude cílena na bývalé vojáky. Až si nebudete muset kupovat ze svého od bot, výstroje až po toaletní papír.

    Až to bude 250tisícová národní garda, kde dostanete hadry, zbraně a výcvik. Až bude mít váš zaměstnavatel slevu na dani, aby měl důvod zaměstnávat členy národní gardy.

    Pak to bude k obraně země. Dosud je to jen nicotný prvek v expedičním sboru.

  • Rase
    20:13 25.03.2020

    Na ježdění ve starých křápech AČR fakt nikoho nenaláká...

    ps. ono to není jen případ náklaďáků, ale i 4x4, tanků, BVP atd. Celkově je na tom naše armáda velmi bídně, pokud jde o vozový park. Krásně se to ukazuje při každém jejich výjezdu - viz třeba teď s blokádou Litovle atd.

    • faraonamumu
      21:02 25.03.2020

      Kdyby se místo zbytečných vrtulníků raději nakoupily náhrady uazů, nebo se nakoupily nové Tatry, aby armáda konečně zbavila starých Prag. Nebo se koupily nové houfnice 155mm, ale my musíme kupovat něco, co by ještě klidně počkalo. Nebo by se AČR klidně mohla vzdát bitevních vrtulníku, je to zbytečná drahá sranda.

      • Rase
        21:36 25.03.2020

        Nemyslím, že by armáda měla nedostatek financí, aby si nemohla pořídit zmíněná vozidla. Přeci jen jde jen o jednotky miliard. Pokud si dobře vzpomínám tak u 4x4 cca 2, houfnice cca 5+ a několik stovek náklaďáků 4x4 a 6x6 by asi taky nebylo za zdrcující cenu. V posledních letech se dost miliard vracelo každý rok zpátky na MF. Tedy klidně mohlo být u dávno tohle i ty vrtulníky...

      • Scotty
        21:53 25.03.2020
        Oblíbený příspěvek

        Až se začnou dodávat vozidla podle podepsaných smluv tak by mělo V3Sek mělo přeci jen ubýt.
        Zajímavé že nové houfnice nepočkají zatím co nákup vrtulníků ano. Přitom DANA a Mi-24 na tom v použitelnosti v boji bude zhruba stejně špatně.

    • flanker.jirka
      21:18 25.03.2020

      Aby jste se nedivil, kolik je v ČR nadšenců pro veteránské kousky. Nebojte, o tom co se děje u Litovle se veřejnost negativa nedozví, je to politicky nepřijatelné.

      • Scotty
        21:41 25.03.2020

        Co se tak strašného děje u Litovle že se to veřejnost nesmí nikdy dozvědět?

  • fotr
    19:28 25.03.2020

    Naprosto souhlasím s hlavní myšlenkou článku. Sám bych se klidně jako velký patriot v AZ angažoval ale bohužel už nemám ani věk ani kondičku na,, běhání po lese,, a proto nemohu za současných pravidel nabídnout své služby ani někde v logistice a pod. kde bych svoje znalosti a zkušenosti mohl zúročit. Existuje přeci spousta činností kde by se mohl zkušený člověk uplatnit i když už nemůže být platný v přímé bojové činnosti.
    Něco jako izraelský Sar-El jak tu apache zmínil by mohl být tou správnou cestou i pro naší armádu, jsem o tom přesvědčen.
    Naše stará parta ,,dědků,, ze ZVS by dodnes bez problémů zvládla třeba ostrahu, střelecký výcvik, výcvik protichemické ochrany, dopravu a nebo třeba uvařit klidně pro celou armádu (D) a to není zdaleka vše co umíme.
    PS: naše pivní potrubí z hospody u kasáren až na šatnu roty dodnes nikdo pokud vím nepřekonal. DD

    • Migi
      21:07 25.03.2020

      U AZ je samozřejmě i plno míst který neobnáší běhání po lese.... Dále třeba čtyřicátníků i padesátníků je i na "bojových" místech docela dost a nejsou to zrovna maratonští běžci - ani nemusí...

      • fotr
        21:59 25.03.2020

        Migi
        Jasně že tam jsou, jen nesmí mít třeba sešroubované koleno. To běhání po lese byla samozřejmě jen nadsázka a myslel jsem to tak že pro přijetí k AZ musíte splňovat určité zdravotní standardy a je fuk kam budete pak zařazen. Domnívám se ale že by se mohly ty podmínky pro nebojové zařazení zmírnit. Pro spoustu ,,týlových,, podpůrných činností jistě není vynikající zdravotní stav tolik potřebný.
        Asi tak nějak jsem to myslel.

        • Migi
          07:53 26.03.2020

          Tak to ano. Diskuse na kolik povolit lidem se sníženou zdravotní způsobilostí povolit vstup jak do AZ, tak k profi se vedou už dlouho debaty. Ony se ty pravidla postupně dost změkčila, otázka je jestli dostatečně. Obecně je to spíš nabídka poptávka/nabídka. Pokud armádě a AZ budou chybět třeba 20 k lidí, tak někdo nahoře bouchne do stolu a budou se brát i lidi třeba se sešroubovanými koleny....

  • flanker.jirka
    18:54 25.03.2020

    AZ v jaké koliv podobě je dobrým příspěvkem, ale stále si myslím, že co do počtů to nebude dostačovat.
    Znásobit tím zabezpečení a logistiku je dobrá cesta, naprosto souhlasím s tím, že držet si někde profesionála na funkcích řidiče, časovače munice, nabíječe je hodně drahé. Může to jít dále do logistiky, míst pro manipulační dělníky s materiálem, údržba techniky, administrativa, to samé může být u ženistů, lidé pracující v civilu na bagrech, jeřábech a jiných pracovních strojích se také hodí, i stavební inženýři.

    Když se něco semele, tak to bude rychle a bude třeba najednou mnohem více osob v celé armádě.

  • apache
    17:56 25.03.2020

    V této souvislosti bych zmínil izraelský program Sar-El. Ve své podstatě jde o dobrovolníky ze zahraničí, kteří na několik týdnů jdou sloužit na základny IDF coby týlové zabezpečení. Nejsou součástí IDF, nejsou to vojáci. Samozřejmě, že prostředí a specifika jsou dosti rozdílná oproti situaci v ČR, nicméně ten koncept dobrovolníků, kteří jsou schopni převzít část logistického zabezpečení vojska, má něco do sebe. Ostatně třeba na Ukrajině v prvních letech války, zásobování některých vojenských jednotek doslova záviselo na dobrovolnických skupinách, které na rozdíl od dobrovolnických bojových jednotek nevzbuzovaly žádné kontroverze. Zatímco ukrajinské dobrovolnické skupiny vznikaly živelně a prakticky nebyly řízeny centrálně, izraelský Sar-El je naopak vysoce organizovanou záležitostí. Umím si představit, že zájem o podobnou službu by byl i v naší zemi relativně velký, obzvláště při krizových situacích jako povodně či právě probíhající epidemie.

    • Tesil
      23:22 25.03.2020

      V tomto případu jde o exotickou dovolenou a ještě ti zaplatí.Tak to bere většina dobrovolníků.
      To můžeš rovnou sklízet olivy.

      • apache
        10:04 26.03.2020

        Podle mých informací je hrazeno ubytování a strava. Mzda/plat se nevyplácí, je to dobrovolnická činnost, stejně tak letenky si dobrovolník musí hradit sám. Přesto to pro určitý typ lidí je i z ekonomického hlediska atraktivní a berou to jako takový, neřekl bych přímo dovolenou, spíš tábor.

        • VlaLang
          12:04 26.03.2020

          Základní info zde: https://www.sar-el.org/pre-dep...
          Mnoho kolegů tento program absolvovalo a velmi si to chválí. Zejm. pro mladé lidi po VŠ (a před zaměstnáním) je to naprosto ideální.
          Pro zajímavost: program je nyní s ohledem na COVID-19 zcela uzavřen.

  • Pavel88
    17:12 25.03.2020

    jo a ještě mám já i hromada spokojených dalších otců od rodin omezení, že nechtějí strávit 6 týdnů výcvikem a pak každý rok 4-6 týdnů na cvičeních. Půlka by byla OK.

    • Scotty
      17:35 25.03.2020

      Základní výcvik se dá rozdělit na 3+3 týdny.

      • Pavel88
        17:38 25.03.2020

        vím, ale pořád je to 6 týdnů od rodiny:-( + v mém případě ani ambice/zájem ani zdravotní stav není na pochody, přepady,střílení,...
        naopak řídit nakla´dák nebo opravovat (radar, motor, ...) bych se rád naučil a zároveń pomohl AČR a ČR

        • Scotty
          19:16 25.03.2020

          Armáda má na většinu AZ stejné zdravotní nároky jako na profi vojáka. Což je logické, mají to být lidé schopní teoreticky stejných výkonů jako aktivní vojáci.

          • Migi
            21:03 25.03.2020

            To není úplně pravda - na AZtka jsou u většiny útvarů (i bojových) o něco menší zdravotní nároky. Ne o moc, ale je to tak...

    • Rosik
      10:44 26.03.2020

      Není to 6 týdnů nonstop. Je to od pondělí do čtvrtka. Takže nic tak hrozného aspoň pro mě. Jen si na tu dobu bude třeba našetřit, protože finanční odměna je symbolická pro kurz základní přípravy 1000kc a pro ty kdo postoupí do AZ 12000kc, ale stěna částkami mě když tak opravte.

  • Pavel88
    16:34 25.03.2020

    Já plně souhlasím.
    O AZ jsem vážně uvažoval, ale když jsem zjistil požadavky a to, že jde primárně o bojovníky. Tak jsem to vzdal. Nejsem takový army nadšenec a nemám ani takovou fyzičku.
    Pokud by byla "Technicko administrativní záloha" TAZ s 3 týdenní výcvikem (jen základ boje) a 1-2 týdny ročně cvičení jako řidič, logistik, kuchař, opravář, údržbář, tak bych do toho šel.
    Věřím, že by se našlo i dost dalších.
    Je jasné, že bojovníci se bez pořádné podpory- logistika, jídlo, údržba neobejdou a že na každého vojá ka se zbraní je 2-3 podpůrných.
    Pavel

    • Scotty
      17:41 25.03.2020

      Třeba pro zdravotníky a další speciality je jen dvoutýdenní výcvik. Ovšem pochybuji že se řidič nebo kuchař počítá mezi specialisty.
      http://www.aktivnizaloha.army....

    • Mattauch
      19:56 25.03.2020

      To máte tak... z těch 6 týdnů základního výcviku je "boji" věnován tak týden až dva. Zbytek je legislativa, topografie, nauka o systému, pořadová příprava, spojovací příprava, atd... Už nyní se tam nový kolegové naučí tragicky málo.
      Dále je docela nereálná představa, že za jeden až dva týdny ročně zvládnete nějakou složitější podpůrnou činnost - logistika nad úroveň manipulanta je nereálná, údržba nad úroveň manipulanta taktéž, jídlo obdoba... A cvičit někoho v AZ na nošení něčeho z bodu A do bodu B je celkem plýtvání. Ono to totiž zase není tak, že se od pondělí do párku cvičí hlavní odbornost. Nějaký čas sežerou mandatorní zaměstnání bez nichž to prostě nejde (pravidelná školení, administrace všeho možného, zdravotní prohlídky), další čas sežere fasování všeho možného... ve výsledku z pěti dní na cvičení odcvičíte tak 3,5 dne. Něco se musí věnovat vševojsku a střelbám, takže na specializace z takového týdne zbývají tak 2 dny. Tolik k bojové podpoře a službám bojové podpory u pozemních vojsk. Opravdoví specialisté to mají trochu jinak, ale to se nebavíme o řidičích.

      Jinak na mechanizované rotě AZ je cca 70 míst na mechanizovaných četách, průzkumné skupině, ženistech... zbylých cca 80 míst je velení, minometná četa a právě zabezpečení, takže zas není pravda že je Az postaveno jen na bojařích - ani u bojového útvaru není.

      Samostatnou kapitolou jsou pak třeba zálohy pluku logistiky, to už taky existuje, ale o jejich reálném fungování vím velice málo...

      • Co59
        07:16 26.03.2020

        Na fungování zálohy pluku logistiky jsem se například ptal, ale ani na KVV mi nebyli schopni nic říct. Tak doufám že příště narazím na někoho informovanějšího...

        • Migi
          07:54 26.03.2020

          Obecně je nejlepší kontaktovat přímo prapor u kterého ty zálohy jsou. KVV pak hrajou roli spíš procesní - jak se do AZ dostat, papírování, objednání na lékařskou prohlídku, případně do Vyškova....

  • liberal shark
    16:02 25.03.2020

    K těm výhodám pro záložníky bych ještě přidal zbrojní průkaz.

    • Mattauch
      18:26 25.03.2020

      1) proč? Ti kdo chtějí střílet i soukromě si ho udělají a těm co zájem nemají by byl k ničemu.
      2) legislativní podmínyk užití zbraně (ale i manipulace s ní, jejího ukládání, atd...) jsou naprosto rozdílné - Samotný výstřel je jen vrcholem pyramidy a celá stavba pod ním je v civilu a armádě naprosto jiná.

      • liberal shark
        10:25 27.03.2020

        Jako motivační faktor přeci ...

  • Migi
    15:31 25.03.2020

    Celkově myšlenka není úplně špatná. Je fajn že někdo taky připouští, že nebojový personál je taky důležitý a že síla armády se nepozná jenom podle počtu bojovníků.
    V čem osobně trochu vidím problém - v mírovém stavu je využití řidičů profíků minimálně u útvarů takřka na 100%. Nejde jenom o neustále ježdění někam, ale i třeba údržba techniky. Ty řidiče z mírového stavu prostě nemůžeme škrtnou a jejich "dvojí" výcvik jako řidiče/bojovníky si nedokážu dost dobře představit, protože se to prostě v současném systému nestíhá. V době války pak budou pravděpodobně rychleji "ubývat" spíš ty bojovníci, než řidiči z logistiky.
    Co se týče AZ v podpůrných rolích, kde by ideálně využili svoje "civilní" znalosti a jenom by se docvičili, jak je využít ve vojenském prostředí - to byla z velké části původní myšlenka AZ. Jenže se ukázalo že to moc nefunguje. Prostě "Výhodou také je snadnější získávání záložníků, pokud jejich hlavním úkolem bude řídit tatrovku a ne plazit se v bahně s puškou." v praxi neplatí. Právě naopak většina profi řidičů i jiných odborníků na oblasti, která by armáda využila jde do AZ právě kvůli tomu aby "se plazila v bahně" a pokud jim armáda toto plazení nedá, tak do AZ radši nepůjdou. Lidé do AZ chodí, mimo jiné, hlavně aby se naučili a vyzkoušeli něco nového, něco, co v civilu nemají možnost zažít a naučit se.... To tak nějak rozbouralo původní myšlenku AZ.
    Nakonec s potřebou větší podpory AZ, ať už prostředky, nebo legislativně, samozřejmě souhlasím. Tam pokud se do budoucna s AZ bude opravdu vážně počítat se bude muset dost věcí změnit...