Albánie je spolehlivý partner České republiky

Albánie je spolehlivý partner České republiky
Albánští vojáci v Afghánistánu / Public Domain (Zvětšit)

V první polovině dubna 2009 se stala ani ne třímilionová Albánie společně se čtyřmilionovým Chorvatskem plnoprávným členským státem Severoatlantické aliance. Do NATO byla tato malá balkánská země, Albánská republika, přijata po sedmdesáti letech od chvíle, kdy byla obsazena fašistickou Itálií. Od té doby si Albánie prošla složitým vývojem.

Naše země má s Albánií velmi přátelské vztahy zejména od počátku devadesátých let. Vysokou kvalitu dlouhodobých vzájemných vztahů mezi ČR a Albánií zdůrazňuje i nynější albánský velvyslanec v Praze pan Ilirian Kuka. Ve svém vyjádření pro Armádní noviny připomněl, že Albánie se nejen nezúčastnila srpnové invaze do Československa v roce 1968, ale dokonce na protest z Varšavské smlouvy tehdy vystoupila.

Není třeba příliš zdůrazňovat, že k velmi populárním osobnostem patřil v Albánii prezident Václav Havel. Ve druhé polovině ledna 2017 byla v Centre for Openness and Dialogue při Úřadu albánského premiéra prezentována výstava s názvem Václav Havel: Politika a svědomí. Vernisáž zahájila velvyslankyně naší země v Albánii Bronislava Tomášová. V krátké diskusi vystoupil Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, a rovněž Ilva Tare, známá moderátorka a ředitelka zpravodajství televize Ora News. Čtyřdenní výstava byla součástí několika akcí, které připravilo velvyslanectví ČR v Tiraně v rámci cyklu „Vzpomínky na Václava Havla“. 

Poválečný vývoj Albánie byl složitý  

V Albánii, na rozdíl od Československa mezi lety 1945-1948, zcela absentovala ona pseudodemokratická éra ,,nadechnutí se vzduchu s vůní svobody“, uvádí Tereza Holá ve své bakalářské práci z roku 2007 Albánský organizovaný zločin v ČR. Autorka dále popisuje období po skončení 2. světové války, kdy v Albánii po odchodu německých jednotek okamžitě následovala výstavba nového, totalitního režimu, jenž byl po celých 41 let spjat se jménem a tváří vůdce Envera Hodži.

Jeho Komunistická strana Albánie (od roku 1948 s názvem Albánská strana práce) již v roce 1946 nastolila, tzv. revoluční demokratickou diktaturu dělníků a rolníků v čele s komunistickou stranou. Diktátorský režim se pak v průběhu několika let díky zpřetrhání vztahů s Jugoslávií (1948), Sovětským svazem (1956) a Čínou (1978) dostal do naprosté izolace, kdy byl obyvatelstvu zbavenému pasů a možnosti vycestovat do zahraničí omezen pohyb dokonce i v rámci hranic státu. Strategie vládnoucí Albánské strany práce se podobala ještě více než v dalších komunistických státech popsaným reáliím Orwellova románu 1984

Na dodržování zákonů a především poslušnosti Albánců dohlížela do společnosti zcela infiltrovaná všemocná tajná policie Sigurimi. Její brutální metody používané vůči skutečným či domnělým odpůrcům Hodžova režimu byly možná ještě krutější než postupy nacistického gestapa či Stalinovy NKVD. Některé zdroje uvádějí, že v určitých obdobích byla až třetina obyvatelstva Albánie buď vězněna, nebo přinejmenším vyslýchána tajnou policií Sigurimi.

Stát disponoval monopolem kontroly nad ozbrojenými složkami sdělovacími prostředky, zlikvidován byl institut soukromého vlastnictví. Již v prvních letech došlo k vlně znárodnění a teroru, který zcela prostoupil zemi jinak známou svou nepoddajností a nezkrotností. Hodžova vláda nekompromisně prosazovala ateismus. Bylo například zakázáno nosit plnovous, aby se snížil vliv islámu i pravoslavného náboženství. V roce 1967 strana ještě přitvrdila a brzy bylo zavřeno přes 2000 kostelů a mešit. Církevní budovy byly zachovány jako památky, nebo se z nich staly kulturní kluby, kina, sportovní sály, zemědělské objekty. Některé byly srovnány se zemí. Státní ateismus se stal oficiální politikou a Albánie byla prohlášena první ateistickou zemí na světě. Všichni duchovní byli postaveni mimo zákon a za svou činnost stíháni. Byla zakázána rovněž jména související s náboženstvím, dokonce vyšel slovník 3000 povolených sekulárních jmen.

Ozbrojené síly včera a dnes

V roce 1939 byla Albánie okupována italskou armádou. Po osvobození se pak ocitla v komunistickém bloku a v roce 1955 vstoupila do Varšavské smlouvy. V první polovině září 1968 sice z paktu na protest proti okupaci Československa vystoupila, fakticky však své aktivní členství ukončila již v roce 1962, kdy komunistický vůdce Enver Hodža odmítl Chruščovovu koncepci mírového soupeření se Západem. Později se Albánie orientovala na Čínskou lidovou republiku a odebírala z této země zbraně. Albánské pozemní síly byly v důsledku izolacionismu a obav ze sovětské invaze předimenzovány a vynakládaly se velké výdaje na jejich udržování. Významnou oporou byla rozsáhlá síť statisíců malých bunkrů po celé zemi. Tento koncept gerilového boje byl inspirován Čínskou lidovou armádou. 

Po pádu totalitního režimu prošla albánská armáda od počátku devadesátých let výraznou reformou. Během války v Kosovu poskytla Albánie přístřeší tisícům kosovských uprchlíků a intenzivně spolupracovala se Severoatlantickou aliancí na  řešení tohoto konfliktu. Albánští vojáci se zúčastnili stabilizační mise SFOR v Bosně a Hercegovině a rovněž operací ISAF v Afghánistánu. Po rozsáhlé modernizaci armády se země stala v roce 2009 členem NATO, a tak Česká republika i Albánie jsou nyní ve stejné obranné alianci. Od tohoto faktu se odvíjí i spolupráce obou států.

V listopadu 2005 vykonal pracovní návštěvu Albánie tehdejší ministr obrany Karel Kühnl. O čtyři roky později, v březnu 2009, přiletěl do Tirany náčelník generálního štábu Armády ČR generálporučík Vlastimil Picek. Přibližně o pět let později dorazil na oficiální pracovní návštěvu České republiky náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil Albánie generálmajor Jeronim Bazo, kterého ke společnému jednání pozval tehdejší náčelník českého Generálního štábu Petr Pavel.

V úvodu jednání se generálmajor Bazo vyjádřil ke ztrátám, které postihly AČR v Afghánistánu: „Přijměte prosím moji hlubokou soustrast s tragickou ztrátou, která v nedávných dnech postihla Armádu České republiky v Afghánistánu. Z plného srdce s vámi a rodinami padlých vojáků soucítíme.“ Albánští vojáci rovněž působí v operaci ISAF, a proto není divu, že jsou si velmi dobře vědomi veškerých rizik a náročnosti úkolů, před nimiž vojáci v Afghánistánu stojí. Společná schůzka v roce 2014 měla charakter pracovního jednání a zaměřila se na předem naplánované oblasti. Jak k obsahu posléze uvedl armádní generál Petr Pavel, „albánská strana se zajímala zejména o problematiku vojenské geografie v podmínkách AČR a o logistiku a vzdělávání“. Připravené prezentace se také zabývaly činností a úkoly Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky (MLCC) a Mnohonárodního střediska leteckého výcviku (MATC).

Velvyslanec pozitivně hodnotí vzájemné vztahy

Politické vztahy mezi Albánií a Českou republikou jsou na vysoké úrovni. ČR přispívala a stále výrazně přispívá k integračnímu procesu Albánie do Evropské unie. „Hlas ČR, který je součástí Visegrádské skupiny je, pokud jde o přístup Albánie na cestu Evropské unie, jasně slyšitelný,“ uvedl pro Armádní noviny velvyslanec Ilirian Kuka. Dále konstatoval: „Naše dvě země sdílejí stejné zásady a spolupracují úzce v rámci organizací jako je NATO a sdílejí společnou zahraniční  a obrannou vojenskou politiku, týkající se různých témat  a oblastí společného zájmu. Albánie stojí o prohlubování a další konkretizaci spolupráce v oblasti vojenství.“

Mne osobně tato malá balkánská země již od školního věku přitahuje a cítím k ní sympatie, ač jsem ji dosud bohužel nenavštívil. V šedesátých letech a samozřejmě i později jsem poslouchal poměrně často také vysílání stanice Radio Tirana. Jazyk česky hovořících hlasatelů, kteří pravděpodobně u nás někdy dříve studovali, byl ale chvílemi poněkud nesrozumitelný. Nikoliv snad kvůli češtině, ale proto, že používali specifickou terminologii Hodžova režimu té doby. Jako mladého a hodně naštvaného člověka mne ale během sovětské okupace těšilo slyšet z albánského rozhlasu tvrdou kritiku kremelských imperialistů, revizionistů a sociálfašistů. 

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Srbsko získá ruské tanky T-72B3 a transportéry BRDM-2MS. Rumunsko dodávky blokuje

29. července 2019 na základně srbské armády „Mija Stanimirović“ se konala prezentace deseti ...

Srbské vrtulníky H145M získají srbské zbraně

V roce 2016 Srbsko objednalo u Airbus Helicopters devět vrtulníků H145M s tím, že šest kusů získá ...

Čínské průzkumné a útočné drony CH-92A pro Srbsko

Začátkem července se přední představitelé srbské vlády a armády zúčastnili prezentace šesti nových ...

Švýcarská armáda je schopna rychlé reakce

Obyvatelé více než osmimilionového Švýcarska považují obranu své země za jednu z povinností ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Kamil
    19:11 21.10.2020

    Znám již delší dobu články pana Chalupy nejen z AN, ale i z dalších serverů, mj. z Hlídacího psa. Přes výhrady k některým jeho názorům musím přiznat, že se vždy snaží být ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Znám již delší dobu články pana Chalupy nejen z AN, ale i z dalších serverů, mj. z Hlídacího psa. Přes výhrady k některým jeho názorům musím přiznat, že se vždy snaží být objektivní. V případě článku o Albánii bych přivítal, kdyby se autor ještě vrátil k problematice tvrdých represí za Hodžova režimu, kterou jen trochu naznačil.
    Skrýt celý příspěvek

    • Luky
      17:20 26.10.2020

      Když někdo pracuje pro někoho, kdo si dá do názvů "nezávislý", vůbec nic to neznamená.
      To je takový US koncept stále o sobě nějak hovořit a na základě toho předpokládat, že vás tak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Když někdo pracuje pro někoho, kdo si dá do názvů "nezávislý", vůbec nic to neznamená.
      To je takový US koncept stále o sobě nějak hovořit a na základě toho předpokládat, že vás tak ostatní budou vnímat. V často negramotných USA to asi funguje....v satelitních státech anglosaského impéria se "nezávislí" platí za účelem vytváření nátlaku na ty, kteří mají moc (občas) něco rozhodovat. Za všemi těmi "hlídacími", Janečky, "neovlivními" a dalšími Fendrychy a "Fridrichy" stojí ta samá chapadlácká svoloč. Nic proti rozkrývání korupce a šití do politické nekultury, ale společným jmenovatelem těchto "nezávislých žurnalistů" je těžce selektivní vnímání reality....
      -------------
      Albánci jsou naši spojenci ve válkách za deepstate USA. Fajn. Nedojímá.
      Skrýt celý příspěvek

  • Christian
    09:02 21.10.2020

    Dobrý den!
    Nikdo si u mne článek neobjednal a nikdy bych takový materiál ani nepsal. O státy, kde dříve vládly totalitní režimy, se dlouhodobě zajímám, a proto o Albánii - ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Dobrý den!
    Nikdo si u mne článek neobjednal a nikdy bych takový materiál ani nepsal. O státy, kde dříve vládly totalitní režimy, se dlouhodobě zajímám, a proto o Albánii - nejen za Hodžova režimu - hodlám napsat ještě další texty.
    Kristián Chalupa
    Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    08:11 21.10.2020

    Pokud vyhraje Biden, bude mít autor možnost vyjádřit své sympatie k Albánii účastí v nové misi NATO ve válce mezi Velkou Albánií a Srbskem.

    Pokud vyhraje Biden, bude mít autor možnost vyjádřit své sympatie k Albánii účastí v nové misi NATO ve válce mezi Velkou Albánií a Srbskem.

    • satai
      08:44 21.10.2020

      Neblabol.

      Neblabol.

  • memo
    14:24 20.10.2020

    Překvapivě ani zmínka o kdysi dávno navrhovaném dálničním a železničním koridoru z Albánie přes Makedonii do Bulharska. Tedy z přístavu Durrës přes Kumanovo do přístavu Burgas. Od ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Překvapivě ani zmínka o kdysi dávno navrhovaném dálničním a železničním koridoru z Albánie přes Makedonii do Bulharska. Tedy z přístavu Durrës přes Kumanovo do přístavu Burgas. Od 3mil. Albánie a Makedonie toho nelze mnoho čekat ale ten koridor by se mohl v budoucnu zatraceně dobře hodit. Turecko může chtít asi dál vydírat Evropu v budoucnu a to i omezením plavby do Černého moře se všemi negativními důsledky pro Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu, Bulharsko a Gruzii.
    Tak snad pan velvyslanec příště neopomene zmínit ten snad ještě nezapomenutý dopravní koridoru Jaderské moře-Černé moře.
    Škoda Transportation a další skvělé uvítají především slova o tom koridoru.
    Skrýt celý příspěvek

  • memo
    14:24 20.10.2020

    Překvapivě ani zmínka o kdysi dávno navrhovaném dálničním a železničním koridoru z Albánie přes Makedonii do Bulharska. Tedy z přístavu Durrës přes Kumanovo do přístavu Burgas. Od ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Překvapivě ani zmínka o kdysi dávno navrhovaném dálničním a železničním koridoru z Albánie přes Makedonii do Bulharska. Tedy z přístavu Durrës přes Kumanovo do přístavu Burgas. Od 3mil. Albánie a Makedonie toho nelze mnoho čekat ale ten koridor by se mohl v budoucnu zatraceně dobře hodit. Turecko může chtít asi dál vydírat Evropu v budoucnu a to i omezením plavby do Černého moře se všemi negativními důsledky pro Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu, Bulharsko a Gruzii.
    Tak snad pan velvyslanec příště neopomene zmínit ten snad ještě nezapomenutý dopravní koridoru Jaderské moře-Černé moře.
    Škoda Transportation a další skvělé uvítají především slova o tom koridoru.
    Skrýt celý příspěvek

  • Apex
    12:09 20.10.2020

    Hmm... titulek článku mě nabudil, abych byl posléze zklamán. Těšil jsem se na zajímavé čtení, ale vůbec nic jsem se podstatě nedozvěděl.
    K čemu prosím takový článek? A nemyslím ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Hmm... titulek článku mě nabudil, abych byl posléze zklamán. Těšil jsem se na zajímavé čtení, ale vůbec nic jsem se podstatě nedozvěděl.
    K čemu prosím takový článek? A nemyslím to nijak ve zlém.
    Skrýt celý příspěvek

    • moryk
      12:33 20.10.2020

      Souhlas :-/

      Souhlas :-/

    • Mortles
      14:08 20.10.2020

      Je to očividně diplomaticky zaměřený článek o spolupráci mezi ČR a Albánií, o který někdo poprosil (velvyslanec možná?). Mě by taky zajímaly spíš věci jako politické směřování ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Je to očividně diplomaticky zaměřený článek o spolupráci mezi ČR a Albánií, o který někdo poprosil (velvyslanec možná?). Mě by taky zajímaly spíš věci jako politické směřování Albánie, postoj vůči Srbsku, či vojenská technika, ale asi někdo poprosil o takový čistě úvodní text, který tady vlastně nikdo nechce, podle mě je to jasně součástí diplomacie.
      Skrýt celý příspěvek

      • Apex
        15:01 20.10.2020

        Jenže ono v něm není ani mnoho o té spolupráci. Kusé informace o pár návštěvách a jednáních pomalu v průběhu 15 let kdy rozestupy mezi nimi jsou několikaleté. Věřím však, že v ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jenže ono v něm není ani mnoho o té spolupráci. Kusé informace o pár návštěvách a jednáních pomalu v průběhu 15 let kdy rozestupy mezi nimi jsou několikaleté. Věřím však, že v průběhu těch let jich probíhalo daleko více zde nezmíněných.
        Bohužel informace ani alespoň trochu rozvinuté. Něco na způsob stránek MO sekce zpravodajství.
        Na druhou stranu pochmurná a nezáviděníhodná historie Albánie byla alespoň něco zajímavého.
        Skrýt celý příspěvek