Aleppo aneb všichni proti všem

Foto: Aleppo; ilustrační foto / Archív Security Outlines

Aleppo, největší syrské město a centrum stejnojmenné provincie, je jedním z nejdůležitějších strategických míst od samotného počátku syrského konfliktu v roce 2011. Od roku 2012 se město stalo baštou syrských protirežimních skupin. Článek vyšel původně na Security Outlines.

Opoziční skupiny do února letošního roku okupovaly severní území provincie Aleppo včetně velmi důležité zásobovací trasy z města Aleppo, přes Marea do měst A'zaz a Bab al-Salam u syrsko-turecké hranice (viz mapa níže), o kterou syrské opoziční skupiny vedou boje s takzvaným Islámským státem (dále Daesh).

Trasa byla také jedním z hlavních cílů únorové ofenzívy vládních jednotek. Východní polovina provincie byla od začátku roku 2014 v držení Daesh. Velmi důležitou roli hrají v severozápadní části provincie a v severní části blízko samotného města Aleppo také kurdské jednotky, především pak Lidové obranné jednotky (YPG).

Jižní část provincie a část města a jeho blízkého okolí je naopak v područí jednotek loajálních režimu Bašára Asada.

Aleppo, které se během roku 2014 stalo hlavním místem střetu syrské vládní armády a opozičních struktur, nabralo na důležitosti během loňského roku díky vojenskému angažmá Ruské federace. Ruská armáda, do uzavření příměří, především letecky podporovala syrskou armádu hned na několika frontách.

Mezi ty se však v jejich pojetí řadí celá škála skupin rebelů, včetně západem podporované opozice. Dle informací Spojených států byly syrské vládní jednotky v bojích blízko Aleppa podpořeny i ruskými speciální jednotkami Spetsnaz.

Foto: Snímek ke dni 22. prosince 2015; žlutá – Kurdové, zelená – rebelové/opozice, červená – režim, hnědá – Daesh, žlutá lajna v horní části jsou Turecko-Syrské hranice. / Archív Security Outlines

Za pomocí ruské letecké podpory, Íránských revolučních gard a několika set členů libanonského Hizballáhu započala syrská vláda svoji ofenzívu v provincii Aleppo již 15. října loňského roku. Operace byly vedeny na několika úrovních, počínaje operacemi v jižní části provincie a následnému úspěšnému dobytí města Khan Tuman, což syrským vládním jednotkám otevřelo přímou cestu do Aleppa z jihozápadu města.

Zároveň vládní jednotky započaly operaci na východě provincie primárně za účelem osvobození letecké základny Kuweires od Daesh. Simultánně k tomu syrská vláda vedla ofenzívu na severozápadě země v provincii Idlib s cílem vylákat opozici z městského ‚opevnění' a také zintenzivnila své operace v pobřežní oblasti Latakia a vitálních oblastí Homs a Damašku.

Tato víceúrovňová ofenzíva však nabrala na intenzitě zejména v posledních několika týdnech počínaje začátkem Ženevských jednání na začátku února tohoto roku (3. 2.), které po pár dnech skončily také kvůli nabírající intenzitě bojů mezi vládními a opozičními jednotkami napříč Sýrií, kdy syrská armáda započala jednu z největších operací na severu provincie Aleppo.

Ve středu 3. února se syrské armádě spolu s prorežimními milicemi podařilo zmocnit dvou převážně šíitských měst na severu Aleppa – Nubl a Zahraa – a tím přerušit velmi důležitou zásobovací trasu rebelů vedoucí do Turecka (viz výše).

Plukovník Ahmed Uthman, velitel jedné z místních opozičních frakcí Firqat al-Sultan Murad, zdůraznil, že „režim je primárně závislý na ruské letecké síle, jejichž stíhací letouny jsou konstantně ve vzduchu." Režimní vojska se snaží využít obdobnou taktiku, jak tomu bylo u provincie Homs, kterou postupně obklíčilo a odřízlo rebelující jednotky od veškerých zásob.

Foto: . / Archív Security Outlines



Se silně rostoucím tlakem na opoziční skupiny ze strany režimu a jeho spojenců však také nabírají na síle saláfisticko-džihádistické skupiny jako je Fronta an-Nusrá (větev Al-Káidy), či Ahrar aš-Šám (Ahrar al-Sham), který se díky úspěchu režimu zároveň s neúspěšnou až téměř nulovou reakcí Spojených států staví do vůdčí role mezi syrskými opozičními milicemi v Aleppu.

Osm prominentních opozičních skupin se 15. února sjednotilo pod vedením bývalého lídra Ahrar aš-Šámu (Ahrar al-Sham) – Hashim al Sheikh, přičemž některé z nich jsou stále podporované Spojenými státy.

Důležitou roli sehrály také Íránské revoluční gardy, včetně elitní jednotky Quds pod velitelem Qassem Soleimanim, který „dohlíží" nad ostatními aktivními šíitskými milicemi v Sýrii. Vedle libanonského Hizballáhu a íránských revolučních gard režim efektivně podpořila afghánská šíitská brigáda Fatemiyoun a irácká šíitská milice Badr.



Severní část provincie je také proxy bojištěm mezi Ruskem a Tureckem, jejichž vztahy eskalovaly po sestřelení ruského stíhacího letounu nad oblastí syrsko-tureckých hranic na konci listopadu loňského roku. Tento nepřímý konflikt se projevuje především v ruské vzdušné podpoře kurdským jednotkám YPG, které jsou militantním křídlem syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD).

Foto: Kdo ovládá co? Stav k únoru 2016. / Archív Security Outlines 

Turecko považuje tyto kurdské milice za blízké spojence Strany kurdských pracujících (PKK), se kterou na vlastním území vedou spory, ať už čistě politické či militantní, již po několik dekád. Zároveň Turecko silně podporuje ostatní protirežimní skupiny v provincii, které začaly ztrácet pozice právě na úkor expanze kurdských jednotek (včetně YPG) a vládní armády.

Kurdské jednotky se spolu s některými syrskými arabskými skupinami nedávno sloučily do Demokratických sil Sýrie (Syrian Democratic Forces). Turecko začalo v sobotu 13. února odstřelovat kurské pozice v severní části města Aleppo.

Pokračující expanze s cílem obklíčit město byla však zastavena v pátek 26. února, kdy začalo platit sjednané příměří mezi Spojenými státy a Ruskem, se kterým souhlasilo 97 opozičních skupin i režim Bašára Asada. Toto zastavení bojů se však netýká útoků proti Daesh či Frontě an-Nusrá.

V této několika úrovňové ofenzívě syrského režimu můžeme také vypozorovat určitou intenci „zahnat opozici do kouta" (tím do jisté míry i USA), především kvůli pozastaveným ženevským jednání, a tím oslabit celkovou politickou výstupní pozici Vysokého jednacího výboru (HNC), který zastupuje syrské opoziční skupiny při jednáních s cílem ukončit tento dlouholetý krvavý konflikt a najít post-konfliktní politické řešení pro Sýrii.

Ovládnutí provincie tak zůstává jedním z primárních strategických cílů jak syrského režimu, tak opozičních skupin.

Redakčně upraveno

Zdroj: Security Outlines

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Saudská Arábie: Protiletecké střely pro povstalce v Sýrii

Saudský ministr zahraničí Adel al-Jubeir v rozhovoru pro německý deník Spiegel naznačil ochotu Saudské Arábie poskytnout spřáteleným povstaleckým skupinám v Sýrii přenosné protiletecké střely. Nejedná se o první snahu Saudů dodat syrským povstalcům střely země-vzduch.

Speciální jednotka Delta Force proti Islámskému státu

Před několika dny zpravodajská stanice CNN informovala o nasazení americké speciální jednotky Delta Force v Iráku v boji proti Islámskému státu (IS). Cílem jednotky je především likvidovat nebo zajímat členy IS. Delta Force na místě působí skrytě již několik týdnů.

Napětí roste: Saudská Arábie nepomůže Libanonu

Saudská Arábie (SA) oznámila zastavení projektu na podporu libanonské armády a libanonských bezpečnostních složek v celkové výši tří miliard amerických dolarů. Změna postoje SA je nečekanou ránou jak pro Bejrút, tak pro francouzské zbrojařské společnosti, které měly dodávky výzbroje zajišťovat.

Mír v Sýrii: Hrubá politická a vojenská chyba Ruska?

Před pár týdny se Washington a Moskva dohodli na zastavení bojů v Sýrii. Dohoda o příměří je prezentována jako velký diplomatický úspěch. Podle Alexandra Chramčichina, zástupce ředitele moskevského Institutu pro politické a vojenské analýzy, se ale Moskva tímto krokem dopustila hrubé politické a vojenské chyby.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 6
  • svang
    03:48 04.04.2016

    Dalsi konspiracni teorie se stala realitou ... aneb konec pohadky o nastoleni demokracie v Syrii.

    Byvaly operativec CIA Doug Laux vcera v rozhovoru pro televizi NBC prozradil ze, CIA prosazovala komplexni a mnohovrstevny plan, jehoz ucelem bylo svrzeni prezidenta Bashara Assada v roce 2012. Plan zahrnoval mimo jine vyzbrojovani a vycvik takzvanych syrskych rebelu ale take natlak a uplaceni vysokych statnich cinitelu syrske vlady, aby se zbavili Assada. Prezident Obama nakonec odsouhlasil pouze nektere aspekty planu CIA.

    http://www.nbcnews.com/news/us-news/obama-nixed-cia-plan-could-have-stopped-isis-officials-n549111

  • semtam
    13:04 21.03.2016

    BrothersAndSisters

    To je tak tezke se podivat na popisek videa? Az se na nej podivate, pochopite, ze placate nesmysly.

  • BrothersAndSisters
    12:36 21.03.2016

    crusader, spíš to musí být džihádisté v přestrojení, podle vás a Ruska tam přece nikdo jiný nebyl a proto se mohlo směle bombardovat. Nikdo umírněný, natož civilista tam přece nepobýval. Všichni do jednoho to byli špinaví ručníkáři. Vyprávěli jste o tom vtipy, ohledně radikálních a umírněných ruských bomb. A kde se vzalo oněch 94 opozičních skupin se kterými Assad (potažmo Rusko) dohodli klid zbraní? Vždyť v Sýrii jsou přece jen dvě strany konfliktu Assad a Islámský stát. Vše ostatní byla americká propaganda.

  • crusader
    12:29 21.03.2016

    BaS
    No podle vás asi duchové, vždyť přece všechny civilisty v Homsu (Aleppu, atd.) zabily neřízené pumy ruského letectva.

  • BrothersAndSisters
    19:18 20.03.2016

    to semtam: A kdo je to vítá?

  • semtam
    15:55 20.03.2016

    Pro zajímavost, osvobození Homsu syrskou armádou

    https://www.youtube.com/watch?v=gAwsO8qUMVg

  • logik
    17:01 19.03.2016

    fenri: Další Tvůj nepravdivý argument je o 140 abramsech Irácké armády. Ty měli v roce 2012, kdy neměli podporu západní koalice. V době, kdy se do války vložila západní koalice, tak jich měli max dvě třetiny z toho počtu.

    Navíc, asad měl před válkou 1600 T72 a cca tři tisíce starších tanků. Ne asi všechny (obzvláště starší typy) byly v provozu, nějaké mu dezertovali a o dost asi přišel, ale k tomu, abys věrohodně tvrdil, že Irácká armáda má převahu v tankové technice oproti Asadové, bys musel doložit zničení drtivé většiny z této předválečné výzbroje.

    PS: Syrská t72 samozřejmě zdaleka nedosahuje kvality relativně nových Abramsů, ovšem jejich počty v Asadově výzbroji pravděpodobně budou furt daleko větší.

  • logik
    16:11 19.03.2016

    peter: Samozřejmě, že Asadovy síly (byť z toho videa není jasný původce střelby) vraždil i na ulicích. Tam ale vždy mohou Asadovy příznivci tvrdit, že si začali lidi, že to byli teroristé atd.... U zabíjení vězňů je to neokecatelné.

    Pierrefan: Kupodivu o tom něco vím. Přečti si Asadovu ústavu ze 73
    http://aceproject.org/ero-en/regions/mideast/SY/syria-constitution-1973/at_download/file
    např. "The comprehensive Arab revolution is an existing and continuing necessity to achieve the Arab nation's aspirations for unity, freedom, and socialism."
    Ústava přesně jako naše předrevoluční: permanentní revoluce, vedoucí úloha jedné strany, socialismus... Tedy přesná charakteristika režimu, který se zjednodušeně nazývá komunistický (ač ve skutečnosti je socialistický s většímy či menšími prvky kapitalismu).

    fenri: Jaká území západ osvobodil?
    Situace v lednu 2015:
    http://aceproject.org/ero-en/regions/mideast/SY/syria-constitution-1973/at_download/file
    situace teď:
    http://aceproject.org/ero-en/regions/mideast/SY/syria-constitution-1973/at_download/file
    je to kreslené trochu jinak, nicméně je z toho jasně patrné, že Irácká armáda podporovaná spojenci získala +- kontrolu nad celým pásmem od Tikrýtu až na sever ke kurdskému území, a osvobodili spoustu velkých měst - Falludžu, Tikrýt, Ramadi, Baiji

    "když tu kdosi tvrdil, že všichni Asadovi vojáci dezertovali k demokratické opozici?" -
    já to netvrdil a je to evidentně blbost, z Asadovy armády dezertovalo dost lidí, ale nemalá část evidentně ne - kdo by za Asada bojoval?? Fenri prosím diskutuj korektně a nevkládej mi do úst Tebou vymyšlené blbosti nebo evidentně hloupé názory někoho jiného.

    "Jistě se přes Syrii dostanou zbraně do Iráku, ale přecijenom budou cestou větší ztráty."
    A kde budou po cestě ztráty, když to tam všude po cestě IS kontroluje?? Leda ze vzduchu, ale to platí pro jakékoli přesuny IS.

    "an-Nusra není regionální problém."
    Z pohledu Sýrie to je regionální problém. Ovládá pouze velmi malou část Sýrie a nemá zdaleka takovou vojenskou sílu, jako IS.

    Ohledně Edrogana: Edrogan dva roky po svém nástupu do úřadu zrušil trest smrti.O jakém generálovi mluvíš nevím, prosím specifikuj. A pokud tvrdíš, že ve vězení zabíjel politické vězně, tak prosím o jakýkoli důkaz - podle mne to není pravda, přinejmenším rozhodně ne v měřítku, ve kterém to dělal Asad.
    To, jak se chová teď ke kurdům rozhodně není schvalitelné - ovšem porovnávat byť nehumáně (u Ruska ovšem zásadu když se kácí les, padají třísky, schvaluješ....) vedený boj proti teroristické organizaci s tím, když Asadův režim zabíjel a mučil politické vězně, to chce velkou dávku neobjektivity.

  • peter123x
    12:37 19.03.2016

    Logik Naco by Erdogan zabijal ludi vo vazeni, ked ich moze zabijat rovno na ulici https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=E2-1Llirn5s

  • Pierrefan
    20:57 18.03.2016

    To logik: proč píšeš o něčem o čem prt víš a jen papouškuješ a ještě špatně nějaký korporátky? Prej " komunistickej diktátor Asad" - kdes to vzal? jsi se pomát nebo co? Tohle si přečti, ať ví co je "německá židle" a koho na ní Asadi mučili!! - Ty "komunistickej":))) Ach jo, co je tohle a blby (nemyslím tím jen tebe, ale všechny takový zmmasírovaný mozky) - http://www.novinky.cz/kultura/397719-migracni-krizi-vyresi-jen-pad-asada-rika-protagonistka-vitezneho-filmu-festivalu-jeden-svet.html

Stránka 1 z 6