AM-70 EX – ve Šternberku vzniká nové české mostní vozidlo

AM70 je mobilní prostředek určený ke zřizování mostů; větší foto / Excaliur Army

Před nedávnem česká armáda představila klíčové modernizační projekty, které mají na nejbližší roky prioritu. Mezi nimi je i pořízení nových mostních vozidel. Armáda tak chce nahradit zastaralé systémy, které používá několik desítek let.

U ženijních jednotek české armády už od 70. let minulého století slouží mostní vozidla AM-50, jež jsou postavena na letitých podvozcích Tatra řady T 813. Ty jsou již mnoho let za zenitem, jsou morálně i technicky zastaralé a svými parametry neodpovídají potřebám moderní armády. 

Proto se armáda před časem začala zajímat o možnosti náhrady AM-50 novými vozidly. Sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany oslovila deset domácích i zahraničních výrobců odpovídající techniky, z nich čtyři zareagovali a poskytli české armádě požadované informace a materiály.

V červnu pak byla fáze průzkumu trhu ukončena a v současné době armádní specialisté vyhodnocují získaná data a připravují podklady pro akviziční proces.

Mezi oslovenými výrobci byla i česká společnost Excalibur Army, která v současné době finalizuje projekt mostního automobilu AM-70 EX. Vývoj nového vozidla navazuje na systém AM-50 EX, který už Excalibur Army nějaký čas vyrábí a s nímž dosáhla exportní úspěchy. V současné době probíhají testovací zkoušky, přičemž premiéru by mělo mít nové mostní vozidlo AM-70 EX v září na Dnech NATO v Ostravě. 

Základem AM-70 EX je osvědčený podvozek Tatra Force 8×8, který je vybaven kabinou s volitelnou úrovní balistické odolnosti až do stupně 2 dle STANAG 4569. Oproti starým armádním AM-50 tedy nabízí ochranu posádky odpovídající moderním standardům, navíc typ Tatra Force (dříve znám jako T 815-7) je již zaveden ve výzbroji AČR.


Mostní automobil AM70 je rovněž vybaven buldozerovou radlicí, která umožňuje úpravy terénu pro stavbu mostu a úpravy příjezdových komunikacívětší foto / Excalibur Army


Třímístná klimatizovaná kabina řidiče a obsluhy je odolná proti účinkům střel z ručních zbraní a střepinám. Obsluhu tvoří 2 osobyvětší foto / Excalibur Army

Pořízením AM-70 EX by tak došlo k zjednodušení servisních úkonů a logistiky i unifikaci s ostatním armádním vozovým parkem. Není totiž žádným tajemstvím, že údržba vozidel Tatra T 813, které už se několik desítek let nevyrábějí, je stále obtížnější, a to nemluvě o dostupnosti náhradních dílů.

Mostní vozidlo AM-70 EX je určeno k zabezpečení pohybu jednotek za pomoci rychlého přemostění suchých i vodních překážek. Díky vysoké nosnosti mostu odpovídající zhruba 70 tunám, patří tedy do třídy MLC 70 dle STANAG 2021, umožňuje i provoz těžké obrněné techniky, kterou mají ve výzbroji země NATO a která se postupem času jistě objeví i ve výzbroji české armády. Jde tedy o nadčasové řešení pro ženijní vojsko, zároveň si však AM-70 EX zachovává i kompatibilitu se staršími mostními systémy.

Součástí AM-70 EX je skládací mostní pole o celkové délce 13,5 m, kterým je možné překlenout překážky o šířce 10 až 12,5 m. Jednotlivá mostní pole je možné za použití podpěr spojovat do velkých celků na potřebnou délku. Například osm spojených polí vytvoří most o délce 106 metrů a maximální hloubce 6 m. AM-70 EX najde využití nejen v ozbrojených silách, je konstruován tak, aby se uplatnil například i u hasičských záchranných sborů, případně ve stavebnictví.


AM70 je přepravitelný po železnici a na podvalnících; větší fotoExcalibur Army

Zdroj: Excalibur Army

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nové útočné pušky pro české speciální síly

České ministerstvo obrany podepsalo se společností Cairo CZ smlouvu na dodávky 350 nových útočných ...

Americké letectvo vybírá letoun OA-X. Český Striker chybí

Po více než jednoročním experimentálním testování turbovrtulových bitevních letadel americké ...

DANA M2 – nejnovější verze osvědčené houfnice se představuje

Dělostřelecké systémy jsou nedílnou součástí pozemních sil moderních armád a konflikty z poslední ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 3
  • Starlight
    01:00 05.09.2018

    1)
    Ohledně konkurence je to asi jedno – požadavek AČR na podvozek Tatra automaticky znamená, že pokud CSG nabídne svůj produkt, tak má všechny trumfy v ruce. A když navíc nabídne produkt už zavedený v AČR, kde stačí zadavatelům opsat parametry, tak to jde samo.

    Byl bych hodně překvapen, kdyby nějaká soutěž vůbec byla a kdyby do ní někdo jiný kromě CSG vůbec šel.

    2)
    Pozor ten výpočet MLC ve skriptech je tzv. provizorní výpočet MLCP pro polní použití, který je hodně na bezpečné straně pro most. Normální MLC se musí stanovovat analyticky v příslušném úřadu podle STANAG 2021.

    Je potřeba také jít s dobou. V současnosti už je platná Edice 8 ze září 2017. Edice 7 byla z roku 2014 atd, do minulosti. Například současný ČOS z roku 2017 jede ještě podle Edice 7, čímž se ukazuje nesmyslnost národních ČOSů při přebírání originálních norem.

  • tomas.kotnour
    00:21 05.09.2018

    Podíval jsem se na to a obě publikace se odkazují na Polního řád AČR 2002, těch 24 je tam možná proto, aby se tam nevešel Leguan, ten polský atp., zkrátka všechny mosty bez podpěry.

    Naši ženisté se učí zajímavé věci, ze skript předmětu Všeobecná ženijní podpora

    Podle Stanag 2021 se klasifikace vojenských výpočtů mostů, přívozů, prámů
    a vozidel (MLC) určí následovně:
    Je-li celková hmotnost nákladu vozidla nebo soupravy vyjádřena v tunách
    (v metrické soustavě), dočasné MLC bude vypočítáno následovně:
    Pásová vozidla celková hmotnost prostředku x 1,20
    Kolová vozidla celková hmotnost prostředku x 1,25

    Nejobvyklejší kategorie MLC
    - MLC 50 – dopravní trasy pro běžnou dopravu s maximálním zatížením pro
    pásovou techniku 42 t a pro kolovou techniku 40 t.
    - MLC 80 – dopravní trasy pro těžkou dopravu s maximálním zatížením pro
    pásovou techniku 67 t a pro kolovou techniku 64 t.
    - MLC 120 – dopravní trasy pro velmi těžkou dopravu s maximálním zatížením
    pro pásovou techniku 100 t a pro kolovou techniku 96 t.

  • Starlight
    23:34 04.09.2018

    @tomas.kotnour

    1)
    Díky za upřesnění. Nicméně, je 20 metrů aktuální číslo?

    Kouknul jsme na zveřejněný dokument Modernizační projekty AČR ( http://www.acr.army.cz/assets/technika-a-vyzbroj/modernizace/priloha-bez-nazvu_-01508.pdf ) a je tam i kapitola 11 - Doprovodný most.

    Podle ní například:

    Specifikace:
    - mobilní mostní prostředek k zabezpečení pohybu jednotek mimo dotyk s nepřítelem;
    - schopnost přemostění překážky o šířce minimálně 24 m pomocí 2 ks mostních polí;
    - celkem 12 vozidel.

    2. Podvozek
    - kolová terénní platforma min. 8x8 (nejlépe platforma již zavedená v AČR);

    3. Most
    - jednoproudý, nůžkové nebo vysouvací sekce;
    - plná nebo kolejová mostovka s možností doplnění dodatečných vozovkových panelů; nosnost min. MLC 70;
    - možnost přemostění překážky jedním mostním polem min. 12 m;

    V podstatě tak skončila jakékoliv soutěž. Vítězem je „kontumačně“ opět CSG/Excalibur Army/Tatra. Žádný posun k moderním mostním systémům NATO se vůbec nekoná. Jsme zpátky v 60-70. letech. Je to jen prakticky opsaná specifikace automobilového mostu AM-70/AM-70 EX. Stávající AM-50 budou nahrazeny v poměru 1:1, bez ohledu na nárůst počtu a hmotnosti jednotek (praporů/pluků a výhledově i brigád) AČR.

    Doufám, že požadavek na most přes překážku o celkové délce 24+ metrů (ze dvou polí) je jen výtah ze specifikací a je do i méně než má souprava AM-50 (nebo papírově AM-70). S takovým krátkým mostem se nedá překonat většina toku Vltavy (včetně kanálu v pražské Troji, kde nedávno spadla lávka pro pěší), Labe minimálně už od Hradce Králové, ale i Svratka v Brně nebo Ostravice v Ostravě, nebo velká část řeky Morava už někde od Olomouce. To je tak dobré na řeku Chrudimku v Pardubicích, kde kdysi cvičili tamní ženisté 

    Také nosnost MLC 70 (pásy i kola) už je dnes málo pro doprovodný most. Těžký tankový tahač tento most už nedá, stejně jako západní MBT se protiminovými traly, radlicemi nebo další balistickou ochranou.

    2)
    Našel jsem ještě pár nových detailů ohledně amerických mostů pro systémy AVLB a JAB.

    Stávající mosty s klasifikací MLC 70 nebyly vyrobeny v 90. letech, jak jsme uvedel dříve, ale byly v té době upgradovány z původního provedení MLC 60. Zkoušky na nosnost MLC 85 byly dokončeny v roce 2012. Mosty MLC 85 slouží, jak pro starší systémy AVLB, které jsou stále drobně modernizovány, tak i nové JAB.

    V posledních pár letech probíhalo testování mostů (úpravy?) na nosnost MLC 92 až 95 při normálním provozu a až MLC 100 + při opatrném přejezdu rychlostí do 5 km/h.

  • tomas.kotnour
    17:02 04.09.2018

    Měl jsem spíše napsat, že AČR požaduje koncepci mostu, která umožní přemostění vodního toku o šířce 20 metrů, takže pokud je mostovka kratší, musí být možné ji prodloužit dalšími díly.

  • Starlight
    16:25 04.09.2018

    10)
    Bez ohledu na to, jestli se AČR bude mít v budoucnu západní MBT s hmotností přes 60 tun, tak je budou mít naši spojenci (pásové M1A1 HA/M1A2 má MLC 70, tank M1A s těžkým odminovacím tralem může mít MLC 88 (!), Leopard 2A6M má MLC 68,..) a budou je přepravovat přes nás i pomocí těžkých kolových tahačů s MLC 100-110.

    Britská armáda pro přepravu tanků Challenger 2 používá také těžké tankové tahače Oshkosh M1070F HET, ale s britskými návěsy: https://www.youtube.com/watch?v=K0WuSpm8W8I

    Tomu by se podle mne měla přizpůsobit i naše infrastruktura silniční sítě i ženijních mostů. Hlavně těch pontonových, provizorních, ale i doprovodných, které jsou předmětem tohoto článku

    U útočných mostů AČR je možné si představit za určitých okolností menší nosnost (MLC40-50), pokud by podporovaly jen lehčí obrněnce (jako to má US ARMY u mostů REBS pro Strykery), ale útočné mosty s MLC70+ (pásová technika) budou v případě formování mezinárodních úkolových uskupení za účasti AČR více flexibilní.

    - Konec -

  • Starlight
    16:24 04.09.2018

    9)
    Pár nových informací k silničním a železniční přesunům.

    NATO a hlavně US ARMY trochu poodhalilo své záměry pro východoevropský prostor operací. V případě krize počítají, že statické cíle jako železniční síť bude vyřazena. Letecká doprava bude zase omezena protiletadlovými systémy dlouhého dosahu. Klíčem k přesunu jednotek tak bude silniční přesun. Proto v rámci této strategie US ARMY pravidelně cvičí dálkové přesuny kolových Strykerů a zásobovacích vozidel.

    U pásových obrněných vozidel jsou pro US ARMY klíčem těžké tankové transportéry řady Oshkosh M1070A HET s návěsy M100, které mají plně naložené maximální hmotnost až 108,5 metrické tuny. Sestava s tanky M1 může mít MLC 96 až 103 (podle úrovně pancéřování kabiny M1070A1 a vybavení tanku M1). Předpokládá se, že těžkých vojenských tankových transportérů nebude nikdy dost, proto se zvažují plány na vytvoření mobilizační zálohy v podobě dotací pro civilní flotilu těžkých tahačů a návěsů.

    V rámci cvičení Saber Guardian 2017 US ARMY poslala na zkoušku těžký tankový transportér HET z Polska přes Karpaty a přes celé Rumunsko až k Černému moři ke Konstanci. Výsledek byl prý obecně tristní – nosnost komunikací a mostů, výška a šířka podjezdů a tunelů. Abychom se moc nesmáli, nevím, jestli jeli přes ČR, ale obecně dopravci nadrozměrných nákladů upozorňují na „skrytou hrozbu“ v podobě nešvaru nedomyšlených českých kruhových objezdů, které nejdou s návěsem projet.

    Pro nás z toho plyne, že NATO/Američané uvažují na východní hranici NATO v celém geografickém rozsahu tohoto prostoru operací od Baltu až po Černé moře. Dopravní trasy nejsou jen ve směru východ-západ do/z Polska a Pobaltí, ale i ve směru sever-jih.

  • Starlight
    16:22 04.09.2018

    7)
    Most M-18 DSB tedy využívá podobné výsuvné koncepce jako britské automobilové mosty General Support Bridge/ABLE ze systému BR90.

    Velmi podobnou koncepci výsuvných mostů zavedl koncem 90. letech do výzbroje i německý Bundeswehr (a Španělsko, Rakousko, Slovinsko, Singapur) pod názvem Faltfestbrücke FFB v počtu asi 10 souprav. Výrobcem mostů byla společnost Dornier/Eurobridge Mobile Brücken GmbH (dnes součástí skupiny Airbus Group).

    Výsuvný most může mít délku 14 až 54 metrů. Nosnost je MLC 70 pro pásová vozidla a MLC 100 pro kolová vozidla. Bundeswehr používá soupravu, kterou tvoří 7 vozidel 8x8 (2 vypouštěcí a 5 přepravních), které mohou vytvořit dva mosty (40 a 14m nebo 34 a 20 m nebo 27 a 27 metrů).

    Video ze Slovinska: https://www.youtube.com/watch?v=-9R7ufzNrSA

    8)
    Z hlediska koncepčního je tedy vidět, že bohaté západní armády zavedly do výzbroje jako automobilové doprovodné mosty výsuvné modulární mostní soupravy z hliníkových slitin, kde maximální délka jednoho mostního pole/mostu je minimálně 40 metrů.

    Pokud AČR zase nechci být za exota v NATO, tak je mým názorem, že nové doprovodné mosty AČR by měly používat stejný horizontální výsuvný koncept jako výše uvedené výsuvné západní mosty. A požadavek jen na 20 metrů je v tomto světle málo.

  • Starlight
    16:21 04.09.2018

    6)
    Nad úrovní brigády jsou vyšší ženijní jednotky divize nebo sboru, které zabezpečují podporu pohybu za prvosledovými jednotkami. Kombinované mostní roty pak řeší přemostění překážek nad 59 stop/18 metrů.

    V oblasti doprovodných mostů US ARMY zavedla v počtu přes 100 kusů moderní modulární mostní systém M-18 Dry Support Bridge (DSB) od britské společnosti Williams Fairey Engineering Limited (WFEL), kterou vlastní společný holding KMW a Nexteru. Tento most je dnes ve výbavě řady moderních západních armád – kromě US ARMY je nejznámější Austrálie, Turecko a Švýcarsko.

    Je to výsuvný most s délkou mostního nebo nejnovější pole až 40 metrů (US ARMY) a nosností MLC 80 (pásová vozidla) /MLC 100 (kolová vozidla) nebo nejnovější verze až 46 metrů s MLC 80/96. Nejnovější souprava obsahuje 4 vozidla (pokladač 10x10, 3 standardní přepravní vozidla 8x8 s paletizačním systémem PLS, 4 x třínápravový přívěs) a umožnuje postavit dva kratší mosty (30 a 30 m nebo 24 a 30 metrů) nebo jeden dlouhý 46 metrů.

    Brožura: https://www.offiziere.ch/wp-content/uploads/wfel_dsb_brochure.pdf
    Videa: https://www.youtube.com/watch?v=Le4K6GhAl5M a https://www.youtube.com/watch?v=Xk5WN-R95_Y

  • Starlight
    16:21 04.09.2018

    5)
    Nejnovější útočné mosty/mostní tanky USARMY/USMC Joint Assault Bridge (JAB) si skutečně stále ponechávají délku mostního pole cca 19+ metrů. To proto, že to vlastně vůbec nejsou nové mosty. Celé je to ekonomicky pojatý program, jehož řešení nůžkového mostu pochází z 50. let. A vlastní hardware z drtivé většiny také není úplně nový.

    JAB totiž kombinuje repasované šasi z uskladněné tanků M1A1, zavěšení podvozku z těžších M1A2 a vlastní mosty a pokládací mechanismus se přebírají z vozidel M48A5/M60A1 AVLB. Hliníkové mosty o hmotnosti 13 600 kg mají nosnost MLC 85. Vlastní mosty s nosností MLC 70 byly asi vyrobeny někdy v 90. letech po zavedení tanku M1A1. V rámci programu JAB získají novu kvalifikaci MLC 85 bez změn konstrukce.

    Důvodem pro tuto recyklaci jsou pochopitelně peníze. Mostní tanky M104 Wolverine na bázi nových tanků M1A2 SEP s delším německým výsuvným mostem Leguan byly prostě drahé a US ARMY si jich mohla do roku 2000 koupit jen 44 kusů místo požadovaných 465. Koncepci JAB původně vymyslela USMC (28 systémů). US ARMY (až 337 systémů) se přidala a program převzala. Výrobní tempo postupně narůstá a mělo by dosáhnout tempa 50-60 systémů ročně.

    Stránky amerického výrobce (integrátora) JAB: http://www.leonardodrs.com/products-and-services/joint-assault-bridge-jab/

    Útočné mosty lze použít i k vyztužení silničních mostů, které by díky nízké hmotnosti neunesly těžké tanky MBT. Například most AVLB byl v praxi použit (se ženijní přípravou) k přemostění silničního mostu o nosnosti jen 20 tun.

  • Starlight
    16:20 04.09.2018

    3)
    Uvedu pár dalších příkladů z US ARMY, protože se to dá nejlépe dohledat. US ARMY v tomto tisíciletí hodně investovala do nových mostů různého určení. Tuto potřebu zdůraznily i zkušeností s invazí do Iráku v roce 2003. Postup mechanizovaných sil na Bagdád byl v podstatě válkou o mosty a ženisté US ARMY a USMC tam postavili velký počet mostních konstrukcí různých typů a určení.

    4)
    V každé brigádě SBCT nebo ABCT je ženijní prapor. Jeho součástí je i dvě roty bojových ženistů, jejichž úkolem je podpora bojových manévrových sil BCT v prvním sledu. Z hlediska mostů tento prapor řeší pouze přemosťování překážek (zpravidla suchých příkopů, stržených mostů, …) s maximální délkou 59 stop/ 60 metrů.

    Součástí ženijní roty ABCT je i ženijní útočné "prolamovací" (breach, sapéři) družstvo, které je vyzbrojené ženijními tanky s odminovači, dozerovou radlicí a útočnými mosty. Na jeden ženijní prapor ABCT podle tabulek připadá 6 mostních tanků (M1A2/M104 Wolverine, M60A1 AVLB nebo nové M1A1/JAB) s MLC 70 nebo více.

    Střední SBCT nemá tak silné útočné ženisty. Povaha nasazení vozidel Stryker je trochu jiná než tanků M1A2 a je daná priorita na strategickou a taktickou mobilitu SBCT. Proto mají obě ženijní bojové roty jen mostní sekci, které je vybavena lehkými nůžkovými útočnými mosty REBS s nosností až MLC 50, které ani nedají 18 metrů ale jen cca 13 metrů.

    Z hlediska standardizace autoparku stojí za pozornost, že mostní automobily řady HEMTT 8x8 v provedení M1977 Common Bridge Transporter (CBT) jsou jednotným ženijním nákladním automobilem a kromě mostů REBS mohou převážet i pontonové mosty, mostní čluny a díly mostů DSB. Základem je paletizace nákladu, kde vozidla jsou vybavena paletizačním systémem PLS a mohou sloužit i jako přepravní vozidla jakéhokoliv PLS kontejneru/palety.

  • Starlight
    16:19 04.09.2018

    2)
    Pokud bude pravda, že AČR po nových doprovodných mostech chtít délku jednoho mostního pole minimálně 20 metrů, tak AM-70 EX se svými 13,5 metry je mimo hru.

    Z koncepce (které říkám „východní“) mostního automobilu 8x8 a nůžkového mostu se podle mne už nedá delší mostní pole vymáčknout. Krásným příkladem je současná těžká ruská mostní souprava TMM-6 s nosností 60 tun a délkou mostu 17 metrů. Soupravu tvoří 6 mostů dva pokládací automobily 8x8 a 4 převozníky mostů 8x8. Celková dílka spojeného mostu je tedy až 102 metrů, ale opěry jsou dlouhé opět něco mezi 5-6 metry. To tento systém omezuje právě v případě, že dno překážky je hlubší.

    Krásná prezentace činnosti TMM-6 je na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=0Zl0_4qEeUI

    Západní doprovodné mosty se ale vydaly úplně jiným koncepčním směrem, založeným na dlouhých vysouvacích mostech pokládaných pomocí vysouvací nosníku. Více viz další příspěvky.

    Polský automobilový most MS-20 s délkou 23+m metrů je sice také nůžková konstrukce, ale díky své délce už se na nákladní automobil 8x8 nevejde a potřebuje dlouhý návěs.

    Video s MS-20: https://www.youtube.com/watch?v=xg6rXp6jaSo

  • Starlight
    16:18 04.09.2018

    Navážu sérií dlouhých příspěvků na to, co napsal tomas.kotnour 30.8 ve 02:34 a 31.8. ve 9:36.

    1)
    To že AČR má problémy s vybavením není žádným tajemstvím. V případě ženijních prostředků dokonce existuje veřejně dostupné analýzy:
    hlavně tato z roku 2016: https://www.unob.cz/eam/Documents/Archiv/EaM_M_2016/Rolenec.pdf

    nebo i tato z roku 2017: http://vojenskerozhledy.cz/kategorie/vysledky-vyzkumu

    Laicky pohledem bych řekl, že situace je horší než jsme si mysleli. AČR obecně prakticky nemá u 4. brn, 7 mb a 15. žp ženijní prostředky pro podporu v prvním sledu. To se týká i útočných mostů s výjimkou jediného 73. tpr jenž má mostní tanky MT-55A, které jsou ale považovány za dávno zastaralé.

    Poznámka: ČSLA odebral v letech 1968-1983 cca 210+ mostních tank MT-55A. Pokud nám jich zůstalo jen 6 kusů a jsou to ty nejmladší, tak jsou staré 35 let a čas běží.

    Pokud jsem se díval, tak řešení útočných mostů pro 4. brn a 7.mb není předmětem koncepce rozvoje AČR do roku 2005. To nám ty nové BVP za 50+ miliard Kč moc daleko na bojišti nedojedenou. Jeden hluboký příkop nebo stržený most a postup se zastaví.

    S prostředky pro podporu pohybu za prvosledovými jednotkami je to lepší, ale konkrétně doprovodné mosty AM-50 jsou považovány také zastaralé a jsou tedy předmětem současných plánů na jejich náhradu.

  • Tecka
    15:47 03.09.2018

    Tak,dodana jedna oś

  • tomas.kotnour
    23:22 02.09.2018

    Tohle bude otázka pro zdejší polské diskutující.

    Jak to vypadá s MG-20 Daglezja-G, bude se nakupovat na prodloužených T-72, nebo je nějaký projekt pro modifikaci na Leopard 2?

  • skelet
    19:10 31.08.2018

    Jara a v čem Tatru využívá? Krom Titusu? Ostatní nástavby jsou buď obyč, nebo jdou přes VTÚ. A že si hodí marži na své výrobky? A kdo by to neudělal :))
    Já vím jen o Titovi. Takže do té doby CSG bubu

  • Jara
    19:04 31.08.2018

    Ne, csg Tatru využívá a je to chyba MO má soutěžit zvlášť nástavby a podvozky ať už je to most, houfnice nebo cokoliv jiného. Tatra konkurenci překonává a pro různé nástavby má unikátní vlastnost. Přesto bych nebyl proti, aby si MO nechalo udělat komparačni nabídku třeba od MANU.

    Napsat tady, že CSG bububu, to přeci nedělají fuj a ještě v tom samém odstavci napsat Jo Vega no tam to udělali, ale to je něco jiného Vega byla stejně na prd tak co.... co si o tom asi myslet že?

  • skelet
    18:49 31.08.2018

    stirling: už řešením podvozku je Titus jinde, než Vega. Nexter má víc zkušeností atd.
    prostě CSG bububu ..

  • stirling
    17:59 31.08.2018

    skelet: v tu dobu kdy to takovou kabinu udělali tatra neměla ještě nic a hlavně je to do jiné země, kde jasně prodávají podvozky kamkoliv je to kšeft i bez kabiny. A jak by asi dopadli teď když by řekli tak pozor pánové musíte brát i kabinu už jí mám...
    To, jestli je titus lepší cenou/výkonem jsme se díky tomuhle přístupu vlastně ani nedozvěděli a kdekoliv v zahraničí by s tímto krokem hodně rychle vypadli pryč a možná by i dostali pokutu od antimonopolního úřadu, když podmínkou v tendru byl právě tento podvozek
    A když vidíš cenu posledních tater tak mě to moc výhodné nepřijde viz teď ty kontejnerové... ale možná se pletu a je to cena kterou platí každý i třeba za ten man.
    Gibon: ono to není asi jen o šířce, ale i váze, každopádně jak jsem psal tak tatra dělá i třeba těžební nebo stavební stroje, které díky váze také nemůžou do běžného provozu.

  • skelet
    16:30 31.08.2018

    to chce fakt edit:
    Tatra dodává podobné kabiny jako si dělá Avibras.

  • skelet
    16:29 31.08.2018

    Koho a čím Tatra někoho vydírá? Vím jen o tom, že zařízli SVOS, ale že by Titus nebyl po všech stránkách lepší?
    Tatra dodá komukoliv cokoliv, stačí se podívat na jejich katalog. Avibras od nich odebírá podvozky, na které si dodává vlastní kabiny, přičemž Tatra nabízí obdobné katalogy. I s tím monopolem musíte opatrně a Strnad není magor. Ví moc dobře, že když bude armádu moc krkat, tak se mu to vrátí v podobě dodávek cizích náklaďáků.

    AM-70EX je jednoduchý. Zaregistrovali požadavek na ministerstvu obrany a oprášili starý projekt. Stojí je to prd a buď to projde nebo ne. Když to neprojde, tak přispěchají s něčím jiným. Ať už to vyvinou sami nebo s "někým jiným". Příklad Dana vs Eva.

  • Gibon
    15:51 31.08.2018

    Stirling: vsetko nad 2550mm musi mat v beznej premavke doprovodne vozidlo nadrozmerneho nakladu.

    Tomas.kotnour: je celkom dobre vyberat riesenie najlepsie, nie co by vyzeralo dobre :-) nerozporujem ze z hladiska technickeho je to dobra volba. Australia vsak vybrala prave MAN HX.

  • stirling
    14:16 31.08.2018

    tomas.kotnour: je mě to jasné, že pokud to má mít hlavu a patu, tak to trvá. Moje řešení na rozšíření je jasné, stačí otočit disky kol.:D
    Jinak ten rozdíl je tedy opravdu velký to mě překvapilo, já porovnal prostou šířku vozidla.
    Širší podvozek by podle mě uplatnila tatra samotná i v civilní produkci, protože hodně její práce je na speciálech, které jsou jen pracovní stroje.

  • tomas.kotnour
    10:32 31.08.2018

    @Gibon

    Než nějaké evropské řešení, bych spíše zvolil zámořské, Oshkosh by vypadal v AČR dobře, ale Navistar má lepší auta ;-).

  • tomas.kotnour
    10:25 31.08.2018

    @stirling

    Na palbu je ještě čas, zatím chystám zamyšlení nad vyprošťovacími a evakuačními vozidly, až přijde čas na obrněnce, dám echo. Pandur má vnější šířku trupu mezi koly téměř 1800 mm, takže ten rozdíl je tam značný, než by se porovnáním vnějších rozměrů vozidla mohlo zdát. Ty zadní sedačky, co jsou v Patriotu proti sobě, nejsou zcela mezi koly, ty už jsou spíše nad koly, proto má také výšku 2 700 mm, jak jsem před tím uvedl. Po technické stránce není roztáhnutí Tatry na 3 000 mm šířky problém. Avšak vzhledem ke konstrukci Tatry by bylo nutné udělat spoustu nových forem a přípravků, takže by bylo vhodné najít pro tyto široké podvozky i další uplatnění, což jsem našel. otázka je, jestli ho najdou i odpovědní pracovníci MO, nebo zase zvolí nákup "ověřeného a zavedeného" řešení.

  • Gibon
    10:15 31.08.2018

    Ak je taketo "vydieranie" AČR spolocnostou CSG pravda, tak armadny nakupci by mali zlozit zbrane a ist na skolenie do nejakeho Lidlu.
    Ak ma byt podvozok Tatra zakladnou platformou AČR, tak davno mali mat podpisanu klauzulu, ze budu povinny dodat podvozky a sucinnost komukolvek si AČR vyberie. Ak by nesuhlasili, zacat tender na noveho dodavatela s touto podmienkou. Oni by sa urcite zlakli. A ak nie, MAN HX su tiez velmi dobre vozidla.

  • stirling
    09:50 31.08.2018

    tomas.kotnour: díky za info kouknu na tu palbu.
    A proč tedy patriot toto řešení má? Prostě to riskli s tím, že to bude stačit, ale nestačí? Nebo je to tím, že je tam jsou tuším takto jen dvě sedačky? Když porovnám šířku panduru a tatry tak ten rozdíl je pár cm, ale asi je to zásadní.... Rozšíření podvozku tatra asi není možné, jinak by to už dávno někdo udělal...

    Jara: Souhlas mají pocit, že vše na tatře musí dodávat oni komplet (viz odmítnutí dodání podvozků pro vegu). MO by mělo vyjednat rámcovou dohodu na dodávku x podvozků za určitou cenu každý rok a s tatrou můžou řešit jen podvozek a nástavbu vysoutěžit vedle, vždyť nic nebrání csg nabídnout nej řešení za nej cenu i tam. I když jsem fanda tatry tak bych si nechal vypracovat nabídku i na nějaký západní vojenský náklaďák, ve finále t810 má spoustu dílu od renaultu...

  • tomas.kotnour
    09:36 31.08.2018

    Jaký zase rukojmí? Když bude potřeba, může MO vysoutěžit zvlášť nástavbu a zvlášť podvozek. Tak jako to běžně dělají hasiči nebo správa a údržba silnic.

    Ještě jedna poznámka k výčtu mostů, který zde dal Starlight, jestli se to nezměnilo, tak armáda požaduje jak od útočných tak i doprovodných mostům přemostění minimálně 20 metrového vodního toku. To ten výčet dost redukuje, i nový Joint Assault Bridge má mostovku dlouhou 19,19 metrů.

  • Jara
    08:52 31.08.2018

    Trochu mě sere, že CSG používá Tatru jako rukojmí .... MO by se mělo zamyslet a soutěžit v takových případech jen nástavbu integraci na podvozek muže dělat např VOP

  • KOLT
    08:44 31.08.2018

    Dnešní střelný prach – kordit – rozhodně nebyl vynalezen před tisíci lety. S tehdejším prachem nemá lautr nic společného, vynalezl ho A. Nobel a chemicky má mnohem blíž k dynamitu než k černému střelnému prachu. A takhle je to s tím používáním "osvědčených starých technologií" skoro vždy. V biologii se tomu říká evoluce. Občas má i více či méně revoluční charakter. Prostě zůstat u zastaralého systému ve chvíli, kdy je k dispozici novější a lepší, je kravina.

    PS: Jestli si myslíte, že v případě použití ZHN se nebude vést bojová činnost a bude se jen utíkat, tak to se mýlíte. O tom, že by ty mosty mohly být použity i v případě havárie chemičky/jaderné elektrárny, ani nemluvě.

  • noname
    07:24 31.08.2018

    No nad některými diskutujícími opravdu žasnu. Já osobně jsem v údivu nad genialitou konstruktérů, kteří od nuly dokázaly vytvořit věci, které mají revoluční základ.

    Co se týče použití lanového systému, je to vymyšlená a ověřená vychytávka, která opravdu funguje. Použití ověřených principů šetří lidské úsilí, životy, čas a peníze. Proč stále jezdíme na principech motoru vyvinutých před 120lety, nebo používáme střelný prach vynalezený před rokem 1000n.l.. Právě z výše popsaných důvodů.

    Pro Czertik 21:33
    Co se týče ochrany proti ZHN. Jenom velitel idiot by nechal rozvinout most přes zamořené území a ohrozil životy a navedl další jednotky do zamořeného území. Když tady píšeš teorii, prosím o zamyšlení nad jejím významem.
    Pod ochranou si já představuji, když se do těchto problému dostanu, tak abych co nejrychleji vypadl a přežil to. Ne že tam budu vyvíjet nějakou činnost.

    Hauk

  • Czertik
    21:48 30.08.2018

    A zapomel sem, lidi, je sice spravne ze tady spravne pripominate ekonomickou realitu a to, ze delat drahy novy vyvoj misto levneho upgradu bez toho, aby byla znacna jistota toho ze vyhrajes a tudiz zapaltis naklady je jen jedna strana mince. Ano, prilis mnoho neprodanych projektu a zkrachujes, ale vyvoj dela i neco co nejde zaplatit penezi, kulantne reseno. A to je vychova schopnych konstukteru, spravneho mysleni apod. Nemluve o tom, ze neuspesny projekt jde vzdy oprasit a pripadne na nem postavit jiny vyrobek.
    Amicky M1 abrams je idealni priklad. Jiste vite ze vznikl na zaklade selhaneho projektu. A samy se zamyslete, o kolik vic penez by stal vyvoj, jak casu tak i penez, bez toho aby bylo na cem stavet. Jetsli by mel o neco lepsi nebo horsi parametry je zbytecne resit.
    Nebo to, jak nedavno japonci resili to, ze by ve svojem narodni nove stihacke spojili f-35 a yf-23 (misto f-22). Nebo je to skutecne f-22 ? ted si nejsu jist.

    No a pokud cesko ztrati schopnost vyvyijet nove veci, byt jen do supliku, pak bude NESKUTECNE drahe tuhle schopnost znovu vybudovat, mnohem drazsi nez ony vyvoje do supliku.

    A podivejte se na L-39NG apod...jo sou to pekne letadla, jdou modernizovat, ale az nebudou stacit, co pak ? Vyvoj nove konstukce trava cca 10 let..a do te doby podnik zkrachuje pokud nebude mit v supliku uz pripraveny projekt, byt co by mohl oprasit, mozneho nastupce.

    To same L-410NG..jo parametry se o neco zlepsily modernizaci...ale co dal ? Vyjma ruska jeho prodeje sou relativne male, navic tam ztraci vuci novejsim konstukcim. Jedini zakaznici pro L-410 - v jakekoliv verzi - uz sou, bohuzel, jen tradicni zakaznici co ho provozuji, zcela noveho zakaznika uz neziskaly pres 15 let.
    Coz nejde rict o jeho zapadnich - a mladsich - konkurentech. jak myslite ze bude situace za 20 let, pokud se nevyvine zcela nove a lepsi letadlo ?

  • Czertik
    21:33 30.08.2018

    no nevim, ale kdyz si tady ctu o tom novem projektu...nevim co si mam myslet.

    a) kdyz tam prezentuji to jakou to balistickou, protichemickou apod obranu a pritom musi clovek vylezt ven aby smontoval most... .Jak maji zabezpecene ulozeni, cisteni apod protichemickych obleku v kabine, kdyz musi lezt ven ?

    b) tim, ze clovek musi lezt ven a neudelali to, jak ted je bezne, ze most dokaze slozit clovek zcela z kabiny (jo bylo by to o neco drazsi), tak mam dojem ze bud nekdo nezdrave tlaci na co nejmensi cenu vehiklu, nebo proste CSG neumi nic noveho vyvinout . Navic se tim pripravuji o pripadne zakazky v zahranici kdy by zakaznik pozadoval ovladani z kabiny, pokud by chtel levnejsi lanove reseni...holt by rekly, neni problem mate to hotova hnded, jen oprasime stary project z 2009 co sme koupili spolu s firmou.

    c)nikdo realne nepocita s tim, ze by vehikl se dostal pod palbu ci chemicky zamorene prostredi (viz a) , proto je na miste se ptat na co sou tam vsechny ty filtrace, pancerovani apod. Teda krome zvyseni ceny vehiklu a jeho provoznich nakladu.

    At se na to divam jak divam, nemuzi mit z toho vozidla radost.
    A kdyz tak vesele pisi o moralni a technicke zastarolosti soucasnych vozidel a ze nevyhovuji modernim pozadavkum..Mozna by nebylo od veci uvest zakladni technicke parametry one stare verze co ma ACR ve vyzbroji a parametru tohohle "zazraku".
    Protoze tak nejak pochybuju ze vyjma vetsi nosnosti mostu bude v jakemkoliv parametru lepsi, nez o vic nez 5%.

  • tomas.kotnour
    21:09 30.08.2018

    @Nesher
    Těch vozidel, co na Panduru chybí, je spousta, ale ty bych si nechal na palbu.

    @stirling
    Nad KBVP na tatrováckém podvozku jsem přemýšlel, protože je to podle mě cíl, ke kterému by měl náš obranný průmysl směřovat. Když se podíváme na obrněná vozidla, která na podvozku Tatry vznikla, všechny spojuje jedna věc (kromě Patriota), kvůli šířce vozidla 2 550 mm musí převážený výsadek nad koly. Pokud je Tatra obuta na pneumatikách 16 R20, tak při maximálním propružení zadních náprav je mezi koly pouze 1 400 mm prostoru, což je strašně málo pro dva proti sobě sedící vojáky v pancéřované krabici.

  • Nesher
    14:12 30.08.2018

    Mali za info, člověk se rád dozví něco nového
    tomas.kotnour
    Též moc díky, vypadá to náramně, na takový podvozek by možná šlo posadit i něco jiného, např. s RBS 70NG by to mohlo být zajímavý samohybný PL systém..

  • stirling
    13:18 30.08.2018

    tohle jsem myslel: https://defence-blog.com/army/kaddb-jordan-release-video-with-new-8x8-armored-personal-platform.html
    Ale možná s tím podvozkem už více udělat nejde... je vidět, že objednali klasický podvozek pro náklaďák a nenechali si nic upravit jako to má titus.

  • stirling
    13:16 30.08.2018

    tomas.kotnour: to koukám, vypadá to takto super. Na to by šlo dát asi jakýkoliv minomet či jinou nástavbu.
    Nedělal jsi náhodou už na OT, které by mohlo využívat podvozek tatra a mít motor normálně vepředu/na straně?
    To co na tom postavili jordanci? nebo kdo to není mo pěkné, ale možná by z toho šlo vycházet, snížit se to asi moc už nedá, ale udělat tomu pěknej předek, větší kola atd. tak by to vypadlo celkem slušně a mohlo by to být níže než titus.

  • Jura99
    08:09 30.08.2018

    A co Mjölner na podvozku CV90? Asi teda CV90 nepatří mezi favority nákupu BVP, pokud se vůbec nepočítá s minometem na pásech. Puma minomet nemá, že by favoritem byla ona?

  • tomas.kotnour
    02:36 30.08.2018

    Edit:
    Jinak MALI tady trochu nakousl historii vývoje mostů

    ... už jsem byl zase o pár kroků napřed.

  • tomas.kotnour
    02:34 30.08.2018

    MT-55A bylo deklarováno před 2 lety 6 kusů, ale kdo ví v jakém jsou stavu.

    I Leguán se nechá "napojovat", ale s pár otazníky...
    https://www.copybook.com/media/military/profiles/military-mobile-bridges-gmbh/Articles/25Feb15/LEGUAN-Bridge-Obstacles.jpg

    Jinak MALI tady trochu nakousl historii nosníků. Já bych k tomu měl také pár postřehů. Existoval projekt, který měl za cíl zvýšení únosnosti konstrukce mostu AM-50 B na zatížitelnost podle STANAG 2021 na zatěžovací třídu MLC 70, na kterém pracoval UNOB a VTÚ PV Vyškov. Nelze si nevšimnout, že AM-50 i AM-70 používá mostovku s dvojicí podélných nosníků. Zatímco AM-70 EX už má dvě dvojice podélných nosníků. Že by za tím mohla být ta zničená mostovka AM-70?

    Ale před tím, než se AČR pustí do zběsilého nákupu mostních automobilů bych byl rád, kdyby AČR věděla, jak bude vypadat vozový park 7. mb. Po článku Tomáše Foldyny Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR jsem si položil otázku, jak by to vypadalo v případě přezbrojeného praporu na nová BVP. Protože v příštích 10 letech bude železnice nepoužitelná (rozkopaný TŽK z Prahy do Ostravy, železniční uzel Ostrava, železniční uzel Brno a trať Brno - Přerov). Protože se bude muset logistika kvůli stáří vozového parku obměnit, možná by nebylo od věci použitelnou techniku dát jiným útvarům (4. brn, 14. plogp) a nakreslit kompletně novou logistiku tak, aby zvládla přesun bez železnice. Což jsem si jen tak mimo soutěž začal kreslit, jestli je to vůbec realizovatelné a kolik by to stálo, kolik by to bylo vozidel, řidičů atd, atd.

    A když jsem došel k ženijnímu zajištění a mostům, zatímco těžká tatrovácká tanková terénní souprava s naloženým Abramsem byla na 120 tunách (ano, Abrams před A3 ještě ztěžkne), tak 8x8 s podvalem a BVP je na 90 tunách. A to už by dle mého stálo za zamyšlení. Bylo by možné přidat na AM-70 EX ještě další pár nosníků a udělat AM-90 EX a moci tak převážet na opravu nepojízdnou techniku?

  • Starlight
    01:09 30.08.2018

    4)
    Ve světě ovšem frčí lehčí konstrukce z hliníkových s větší délkou mostního pole. A řeší se hlavně primárně „útočné mosty“.

    a)
    Trhu tankových mostů dominuje německá KMW s řadou mostů Leguan, který je primárně určen pro mostní tanky (Leopard 1/2, M1A2,…), ale jsou uživatelé, kteří ho používají jako součást mostního automobilu (8x8, 10x10). Vysouvací most může vytvořit dva mosty s délkou 14 metrů nebo jeden spojený s délkou mostního pole 26 m. Nosnost je MLC80 (až ML110 ve výjimečných případech).

    https://www.kmweg.com/home/military-bridges/leguan/26-m-bridge/product-information.html

    https://www.youtube.com/watch?v=ZjB1RCV9Fu0

    b)
    Hitem v oblasti mostů střední únosnosti MLC50 je REBS - Rapidly Emplaced Bridge Systém od evropské GDELS, který zavedla US ARMY (pro střední brigády Strykerů) a také britská armáda. Délka mostního pole výsuvného mostu je 13,8 m, hmotnost hliníkové mostu je 4 800 kg.

    https://www.youtube.com/watch?v=1STGOR_mf_E&t=49s

    Oblíbeným trikem ženistů US ARMY je usazování mostů vrtulníkem CH-47: https://www.youtube.com/watch?v=p1NCevEOLE8

    V roce 2015 by ltento most představen i na tatře T815-7: https://www.armyrecognition.com/idet_2015_news_official_online_show_daily_coverage/tatra_unveils_its_force_8x8_hmhd_truck_fitted_with_gdls_europe_rapidly_emplaced_bridge_system_19051535.html

    c)
    A modulární řešení z Francie: Modular Assault Bridge (PTA) /SPRAT (Système de Pose Rapide de Travure - rapid bridge layer system).:

    https://www.youtube.com/watch?v=JVnYrdquVs0 a https://cnim.com/en/businesses/defense-security-and-digital-intelligence/modular-assault-bridge-pta

    Nosnost MLC80, modularita - jedno mostové pole 26 metrů nebo dvě mostové pole 14,3 metrů.

    d)
    A asi nejdražší, ale nejkomplexnější systém - Modular Bridging System od britského BAE Systems. Původně byl za Studené války koncipován jako společný mostní systém pro všechny v NATO, ale nakonec ho v 90. letech v modifikované podobě pod názvem BR90 zavedla jen britská armáda.

    Je to systém systémů, který zahrnuje moduly pro mostní tanky a nosiče náhradních mostů (tzv. Close Support Bridges, nejdelší mostní modul 26 m, lze spojovat až na 65 metrů), tak i mostní moduly pro mostní automobily (General Support Bridges, nejdelší mostní pole 44 metrů bez podpěry, 60 metrů s jednou pevnou podpěrou, ještě delší mosty lze vytvářet s pomocí plovoucích pontonových podpěr). Nosnost u nových verzí bude MLC100.

    https://www.baesystems.com/en/product/modular-bridging-system

    General Support Bridge - https://www.youtube.com/watch?v=1Lp3IU9gGdI

  • Starlight
    01:08 30.08.2018

    Já se vrátím k tématu tohoto PR článku od Excalibur Army – mostním vozidlům.

    1)
    Jak už správně napsal MALI, mostní automobil AM-70 (bez EX) už dávno existuje. Jediný prototyp vyvinul a vyrobil v letech 2006-2009 tehdejší VOP 026 ve Šternberku. Jediné vozidlo (a 2 mosty, jeden most byl zničen při zkouškách) by mělo snad sloužit u 151. ženijního praporu.

    Prospekt je zde: http://www.vop.cz/images/file/AM70%20en.pdf.

    Mostní konstrukce má nosnost v NATO klasifikaci jako MLC 70 (Military Load Classification). To je číslo v amerických krátkých tunách a ještě se musí přepočítat podle různých způsobu zatížení. To je to co po nás nyní chce NATO, aby takto bylo klasifikovány a ověřeny naše pevné i provizorní mosty a silniční komunikace. Civilní stavební normy je nezajímají, už jenom proto, že nepočítají s těžkými pásovými vozidly.

    Most je nůžkového typu a je z těžké oceli (hmotnost 5880 kg). Mostové pole má délku 13,5 metrů a podpěry umožnují přemostit hloubku 5,65 m. Podklady na severu Valka.cz zmiňují možnost spojit čtyři mostní pole a vytvořit most o celkové délce 54 m.

    2)
    Staré mostní automobily AM-50 by podle stejného zdroje měli být u AČR v celkovém počtu 12 kusů (u 151 a 153. ženijního praporu a jeden ve Vyškově). Nosnost pro jednotlivé vozidlo je 50 tun. Pro tahač s podvalníkem 70 tun.

    Most je nůžkového typu a je z těžké oceli (hmotnost 7100 kg?). Mostové pole má délku 13,5 metrů a podpěry umožnují přemostit hloubku 5,?5 m. Podklady zmiňují možnost spojit osmi mostních polí a vytvořit most o celkové délce 108 m.

    AM-50 ČSLA https://www.youtube.com/watch?v=JJe8j-zem3Q

    Modernizovaný/repasovaný AM-50EX na podvozku Tatra 815-7 z díly CSG: https://www.youtube.com/watch?v=p9wDvcUqJYc

    3)
    AČR by měla dále disponovat mostními tanky MT-55A a k nim přidruženými přepravníky mostního pole PM-55 (na bázi Tatry 813, kromě primární funkce převoz náhradního mostu pro tank může automobil most složit sám). Počty v AČR nevím. Ví někdo?

    Most je nůžkového typu a je z těžké oceli a (hmotnost 6 500 kg). Mostové pole má délku 18 metrů a je bez podpěr Formálně není most navrženo na spojování několika mostních polí.

    MT-55A: https://www.youtube.com/watch?v=aMBg2AmIei4&t=1152s

    PM-55: https://www.youtube.com/watch?v=2DiB9WNrG0U

  • tomas.kotnour
    00:37 30.08.2018

    Ach jo, to bylo jak dělat makeup pro Hellraisera

    http://www.palba.cz/album/albums/userpics/13125/vz20-PRAM-SK.gif

    Řidič ve předu, automobilový posed, takže nová kabina, nazvaná pracovně KAPANIMO, na druhé straně velitel, v nástavbě jenom střelec a nabíječ. Nádrže před předním kolem 2x300l, plnící hrdlo za pantem, V přední části rámu je volný prostor 1 200 x 800 x 1 000 mm (vxšxd) pro sebevražedné drony. Vzadu V12 s Allisonkou 4700, 450 kW.

  • tomas.kotnour
    23:11 29.08.2018

    Koukám, že jsem dospěl ke stejnému závěru jako MALI, jenom jsem byl "příliš ambiciózní" jak zní správný terminus technicus. Jinak já jsem to posadil na 8x8 pro zvolený hlaveň tavící minomet o rozvoru 2 150 - 2 560 - 1 450, Po strop řidíce 2 400 mm, po hlaveň v přepravní poloze 3 200, po kulomet 3 700mm (M153 CROWS II).

    @Nesher
    Ještě musím dodělat pancéřování podběhů a šrouby přídavného pancéřování. Tak vydržte do půlnoci.

  • MALI
    23:03 29.08.2018

    To Rase:
    jak jsem již napsal: bude to o penězích - když jich bude přidělených dostatek, tak bude favoritem NEMO (AČR bych to přál), pokud budou finance omezené, tak bude nějaký "skříňový" - tam bych byl za RUAG COBRA.
    Kontejnerový NEMO je pro praporní minomet pozemních sil AČR z taktického hlediska nevhodný (když už je tu možnost aplikovat nástavbu z AMV). Podvozek Tatra 6x6 ji uveze, tak proč ji dávat na podvozek 8x8, který by byl dražší, těžší a méně obratný.

  • MALI
    22:55 29.08.2018

    To Nesher"
    tak vhodná krabice už je vyvinutá - je posazená na podvozku Patria AMV, tam totiž sedí velitel s řidičem vepředu vozidla, za nimi je minometná nástavba a nabíječi sedí samostatně vzadu za věží - není tudíž potřeba jednoprostorová korba.
    Nosnost podvozku T-815 6x6 je pro ShM na bázi NEMO dostatečná.
    Systémovou integraci předpokládám u VTÚ, s.p., VOP CZ, s.p. by to pak byl schopný vyrobit, SVOS při vší úctě k jejich schopnostem při pancéřování podvozků - není k vývoji ShM kompetentní.

  • Rase
    22:47 29.08.2018

    fotr:
    doporučuji jim napsat na FB profil (CSG). Lidi jsou tam hodně vstřícní a kolikrát se i poptají kolegů u EA, když nevědí nějakou technikálii. Už sem je takhle párkrát otravoval a vždycky reagovali rychle.

    MALI:
    díky za zprávy. O NEMO se mluvilo už v době, kdy se kupovaly Pandury, snad měly být na podvozku Patrie AMV (co v tendru zrovna prohrála), nevím ale zda to není jen fáma a zdůvodnění, proč plán smetli ze stolu. Když kouknu na skříňové minomety, tak se mí dost líbí minometný Titus (byl i v katalogu Nexteru), tak alespoň něco jako Cobra by bylo fajn - byť je to jen poloautomat, jak zmiňujete. Pořád si ale říkám, že ten NEMO má potenciál. JAk už zmínil Flader, ten kontejnerový NEMO je už asi moc ? když muniční vozidlo pro minomet bude 8x8 tak minomet by mohl být klidně taky :-D

  • Nesher
    22:15 29.08.2018

    Zřejmě VOP CZ anebo to zadat někomu z venku. A také třeba SVOS, těch možností je podle mě více.
    Nicméně mi ten nápad nejde z hlavy, podle mě je pro takový systém ideální jednoprostorová pancéřovaná nástavba, viz třeba Nemo nebo Rak na Patrii, která má dostatečnou hmotnost, aby unesla minomet, věž, munici a další věci, které jste tu popsal. Nicméně si neumím představit, že by Tatra dodala podvozek s nízkou kabinou a pak by někdo vyvinul další krabici, která by byla oddělená od kabiny a v níž by byl minomet, munice atd. Nepřijde mi to jako příliš funkční řešení. A další otázka, není na takový systém 6x6 podvozek příliš málo?

  • Jara
    21:43 29.08.2018

    Fotr
    To je jednoduché nečekejte nic zásadního v případě použití mostu v civilu musí být ta nastavba označena řekneme jako “nadrozměr” například osvětlením, odrazkami.... to jsou úpravy, které zvládne i CSG;)

  • Flader
    21:30 29.08.2018

    A čo tak tá kontajnerová varianta Nema? Je to síce pomerne velikánska stodola, ale je už vyvinutá, je ju možné posadiť na podvozok Tatra.

  • MALI
    21:28 29.08.2018

    To Nesher:
    podvozek může v pohodě dodat Tatra Trucks, mají jej i s balisticky a protiminově kabinou, s dostatečnou nosností a s různými motory. Jak už jsem napsal v úvodu diskuze: CSG nic nevyvíjí, jen překupuje, nebo repasuje. Navíc teď mají problém s prověrkou. Tudíž CSG podle mého názoru zcela určitě nebude ten správný "kůň" na vývoj ShM. Takže zbývá kdo?

Stránka 1 z 3