Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B
Americký raketoplán X-37B na orbitě / Twitter, Ralf Vandebergh (Zvětšit)

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo se mu zachytit záhadný americký robotický raketoplán X-37B. Co na orbitě dělá, je přísně tajné.

Pozorovatelé satelitů se podobají jako šotoušům, kteří fotí vlaky a tramvaje. Jen potřebují o něco výkonnější optiku. Jedním z nich je i Ralf Vandebergh. Tento nizozemský novinář na volné noze provozuje web Spaceflight from the Backyard („Kosmické lety ze zadního dvorku“). Kromě toho má samozřejmě i Twitter. 

Letos třetího července na něm zveřejnil fotku amerického kosmoplánu X-37B. Zpráva získala 125 retweetů a skoro tři stovky lajků. Vandebergh přiznal, že se pokoušel najít americký kosmický dron na obloze několik měsíců. Nebylo to nic lehkého. Raketoplán má na délku jen necelých deset metrů.

Vandebergh poprvé našel X-37B letos v květnu. Nepodařilo se mu ho však vyfotografovat. Kosmoplán neobíhal po běžné předvídatelné orbitě, podle které byste si mohli seřizovat hodinky. Amatérský astronom proto X-37B brzo zase ztratil. „Zkusil jsem ho znovu pozorovat v červnu,“ řekl webu Life Science.

„Neobjevil se v předpovězeném čase na předpovězeném místě. Ukázalo se, že se přesunul na jinou oběžnou dráhu,“ vysvětlil Vandebergh. „Díky síti amatérských pozorovatelů satelitů se ho podařilo rychle znovu najít. Třicátého června a druhého července se mi podařilo udělat pár fotek.“


EmDrive

Na zveřejněném obrázku je jen málo podrobností. Není divu. „I ve výšce jen 300 kilometrů je to opravdu malý objekt,“ prohlásil Vandebergh. „Nečekejte stejné množství detailů jako na snímcích skutečného raketoplánu pořízených na zemi. Můžeme rozpoznat kousek nosu, nákladový prostor a ocas.“ Zajímavé je, že nákladový prostor X-37B byl otevřený.

Pokud je známo, tajemných kosmoplánů existují dva kusy. Oba provozuje americké letectvo (USAF). Na světě je jen málo lidí, kteří vědí, k čemu je používá.

Data jejich startů a přistání jsou však známá. První start X-37B se konal v roce 2010. Současný let je v pořadí pátý. Stroj X-37B k němu odstartoval už 7. září 2017. Bylo to poprvé, kdy kosmoplán vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 od soukromé společnosti SpaceX. Každý let X-37B byl dosud delší než předchozí.

Rychlá vsuvka ‒ Falcon 9 je revoluční raketa od společnosti SpaceX, která díky své znovupoužitelnosti  výrazně snížila náklady na lety do vesmíru. Nedávno prodala firma SpaceX jeden let NASA již jen za 50 milionů dolarů, což je o 15 milionů méně, než kolik si účtuje Roskosmos za start rakety Proton M a více než dvakrát méně, než kolik stojí start rakety Atlas V od konkurenční americké společnosti ULA (United Launch Alliance). Cena startu Falconu 9 by navíc měla dál klesat. 

O účelu kosmoplánu se v minulosti vynořilo množství více či méně divokých teorií. Asi nejkurióznější z nich je názor, že složí k testování revolučního typu pohonu, označovaného jako EmDrive. Tento typ motoru údajně nepotřebuje palivo ani pracovní látku. 

Na první pohled však porušuje hned několik přírodních zákonů současně, a z pohledu dnešní fyziky nemůže existovat.


Start rakety Falcon 9 s raketoplánem X-37B, včetně záběrů samotného raketoplánu.

Hallův motor

Lépe uvěřitelné jsou spekulace, že X-37B slouží k výzkumu nových typů Hallova motoru. Je to druh iontového motoru, tedy pohonné jednotky, která uděluje kosmické lodi zrychlení pomocí urychleného proudu elektricky nabitých částic (např. xenonu).

Hallův motor se od jiných koncepcí iontových motorů liší způsobem, jakým tyto nabité částice vznikají. Nemá smysl zabíhat do podrobností. Stačí říct, že je to takzvaný Hallův jev, který objevil americký fyzik Edwin Hall v roce 1879. Svůj druh Hallova motoru vynalezli během minulého století nezávisle na sobě američtí i sovětští inženýři.

Sověti ale dokázali koncept lépe dotáhnout do konce. V současnosti se tento druh pohonu používá hlavně k udržování satelitů na oběžné dráze ve správné poloze, případně jako hlavní motor různých kosmických sond.

Tah Hallova motorů je sice velmi malý, ale motor může pracovat po velmi dlouhou dobu a je tak efektivnější než chemický raketový motor. V laboratořích se podařilo za použití 100 kW zdroje dosáhnout tah 5,4 N. 

Jako vcelku pravděpodobná se nabízí i možnost, že X-37B slouží k testování nových typů špionážních elektro-optických senzorů, radiolokačních nebo komunikačních systémů. Nabízí se i dlouhodobé testování materiálů a elektroniky ve vesmírném prostředí. 

Většinu lidí asi napadne, že kromě testů slouží X-37B i k opravdové špionáži. Tuto myšlenku podporuje i prodlužující se doba, kterou X-37B tráví na oběžné dráze. X-37B může například sledovat a zkoumat cizí satelity, a zjišťovat o nich jejich schopnosti. 


X-37B

Jako U-2

V časech prvních letů výzvědných letadel U-2 Dragon Lady tvrdily Spojené státy, že slouží k meteorologickému výzkumu. CIA dokonce udělala z letounů několik fotografií mraků, které předhodila tisku. Těžko říct, jestli tomu tehdy někdo věřil. Sovětský svaz patrně nikoliv. USAF obvykle tvrdí, že X-37B slouží jako testovací platforma k vývoji kosmických technologií. Spojené státy ovšem už mají s provozem velmi podobných strojů bohaté zkušenosti.

Dron X-37B je všeobecně považován za zmenšenou kopii raketoplánu Space Shuttle, jehož lety Američané ukončili v roce 2011. Celkem jich bylo 135. Družicový stupeň raketoplánu (tj. to, čemu většina lidí říká „raketoplán“) měřil 37,24 metru a měl rozpětí 23,79 metru. X-37B má na délku 8,92 metru a rozpětí 4,55 metru.

Je tedy asi čtyřikrát menší. Jinak se ale raketoplánu velmi podobá. Během návratu do atmosféry využívá tepelný štít z keramických destiček na spodní části trupu. Stejný měly i raketoplány. Pokud zanedbáme velikost, je nejvýraznější odlišnost mezi oběma stroji v řešení ocasních ploch.

Netradiční kormidla

X-37B má místo jednoho vertikálního stabilizátoru dvě šikmé směrovky tvaru písmene V. Vodorovné ocasní plochy postrádá. Toto uspořádání vynalezl ve třicátých letech minulého století polský letecký inženýr a pilot Jerzy Rudlicki. Oproti tradičnímu řešení má o něco menší aerodynamický odpor. Uplatňuje se také u letadel, která mají motory na hřbetě, takže by u nich klasický vertikální stabilizátor nebyl vhodný.  Příklady takových strojů jsou třeba malé dopravní letadlo Eclipse 400, nebo dron RQ-4 Global Hawk.

Kosmické Drony X-37B nejsou jen zmenšeninou amerických raketoplánů. Podle původních plánů měly létat na oběžnou dráhu v jejich nákladním prostoru. Nikdy k tomu však nedošlo. Stroje X-37B aspoň po raketoplánech aspoň zdědily hangár v Kennedyho vesmírném středisku na Mysu Canaveral. Mnoho čtenářů si určitě vzpomene, že raketoplány čas od času létaly s utajeným nákladem. Ať už to bylo cokoliv, je dost možné, že to teď vozí jejich bezpilotní zmenšenina.

O významu strojů X-37B svědčí i skutečnost, že Rusko se snaží vyvinout něco podobného. Moskva letos v únoru oznámila, že pracuje na vlastním kosmickém dronu. Kromě skutečnosti, že připomíná americký kosmoplán, je o něm známo jen málo podrobností. Má startovat ze zad výzkumného výškového letounu Mjasiščev M-55 Geofyzika.  

Zdroje: Universe Today, Live Science, Space, Popular Mechnics

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

Americký X-37B již rok ve vesmíru

Zítra tomu bude přesně rok, kdy na oběžnou dráhu Země odstartoval americký špionážní raketoplán ...

Vojenský raketoplán X-37B stále na orbitě

Třetí mise raketoplánu X-37B překonává rekordy. Raketoplán na své tajné misi a s tajným nákladem ...

Vojenský raketoplán X-37B zpět na Zemi

V neděli po 718 dnech strávených na oběžné dráze Země přistál v Kennedyho vesmírném středisku na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Riiiederner
    17:43 14.07.2019

    Musím říct že jsem čekal nějaký příspěvek od truthera ,že usa zase zvládli další technologii z talíře co maj schovanej v nevadě.

    • janusinko
      19:46 14.07.2019

      Dávnejšie som videl video na youtube, kde chlapík, ktorý pracoval na nejakom programe pre vládu v Area 51 tvrdil, že na vývoji rôznych technológií sa priamo spolupodieľajú mimozemšťania, ktorí sa tam nachádzajú ;-)

      • Riiiederner
        12:33 15.07.2019

        To si teda na tu spolupráci vybrali dost chabé pomocníky bych čekal že s takovou pomocí by f22 a 35 už stříleli laserama a na místo nějakého stealth by byly vybavené energetickými štíty :D ve stargate asi holt nemněli nějaké vesmírné neandrtálce

  • Nikdo
    14:00 13.07.2019

    Označení "X" a jméno mise OTV (orbital test vehicle ) jasně říká jaký status má tento stroj.

  • RiMr71
    23:21 12.07.2019

    ...kam se hrabe na ruské powerpointy! Americký technologický náskok (oproti Rusku) je obrovský, v některých oblastech jsou až neskutečný.

  • SofF
    12:51 12.07.2019

    tyhle roboti mají svoje výhody - nepotřebují udržovací systémy pro posádku ani prostor - a narozdíl od živé posádky nehrozí že vyzradí co viděli. Akorát mínus pro vojenské piloty protože ti už nějak na vesmírné mise na čas nebudou potřeba.

    • Miroslav
      13:18 12.07.2019

      Predpokladám, že nejde o sériový stroj ale o funkčný model pre potreby testovania systémov. Ani legendárny Buran nemal inštalovanú podporu života. Tiež to bol len funkčný model. Možno by ho časom prestavali ale prvým ozajstným raketoplánom mala byť až Ptička. Tak to zrejme bude aj v tomto prípade. Kým poletí prvý sériový kus tak sa musí vyrobiť niekoľko modelov na motorové skúšky, skúšky lámacie, testovanie vibrácií, testovanie odolnosti, spoľahlivosti, aerodynamiky atď atď atď.

    • liberal shark
      17:59 12.07.2019

      Oč méně lidí nahoře, o to více lidí dole :-).

  • Miroslav
    12:33 12.07.2019

    Testovanie nového pohonu bude zrejme primárna úloha avšak tento stroj vykonáva určite aj ďalšie sekundárne či terciálne úlohy. Čo to je, o tom sa môžeme akurát tak domnievať. Mimochodom, raketoplány mali z času na čas tiež tajné misie o ktorých nič nevieme. Teda len toľko, že tie musie súviseli s armádou. Takže len testovanie pohonu to nebude. Na to by tam neposielali štandardné raketoplány