America First nebo America Alone: Trumpova dohoda s Putinem a osud Ukrajiny

Ačkoli v Kremlu tuší, že Trumpa nemohou nechat čekat věčně, Moskva zatím není ochotna k žádným reálným ústupkům.  Částečně to vychází z přesvědčení Vladimira Putina o vítězství ve válce – už samotné rozhovory o míru by podle něj představovaly ústupek. Zároveň však patrně doufá v možnost velkolepé dohody mnohem rozsáhlejšího charakteru, která by přesáhla rámec samotné Ukrajiny.

Steve Witkoff, Trumpův vyslanec v Rusku, opakovaně naznačil, že něco takového může být na stole: jeho jednání s Putinem zahrnují nejen ukrajinská území, ale i poměry v NATO a jeho článek 5 o vzájemné bezpečnostní záruce. Pro ruského prezidenta se jedná o jedinečnou příležitost přetvořit evropskou bezpečnostní architekturu a obnovit Rusko jako velmoc – což si zjevně sliboval od samého začátku. To se pravděpodobně ukáže jako fata morgána, ale její magnetismus je pro ruského cara zjevně natolik silný, že bude ochoten otestovat i zdánlivý deadline na konci dubna v naději dosažení dohody.

Ne všichni v Moskvě souhlasí. Podle mnohých Putin riskuje proměrnění šance ukončit válku za příznivých podmínek dříve, než se situace v příštím roce výrazně ztíží – dojdou zásoby starých tanků a BVP ze sovětské éry, ekonomika začne strádat a vláda bude čelit vážným dilematům typu zbraně vs. máslo. Nyní probíhá zákulisní boj, v němž spolu soupeří jestřábi a „mírotvorci“, zejména z řad technokratů, na jejichž bedrech skončí řešení budoucích krizí, o to, kdo získá Putinovu pozornost.

Kellogg vs. Witkoff, izolacionisté vs. prioritáři

Podobný rozkol panuje i v americké administrativě. Pdole Witkoffa „jsme možná na pokraji něčeho, co by bylo velmi, velmi důležité pro celý svět“, ale ministr zahraničí Marco Rubio v pátek varoval, že „pokud není možné ukončit válku na Ukrajině, musíme se posunout dál“ – a že je třeba rozhodnout „během několika dní“. Sám Trump později prohlásil připravenost mírový proces „odložit na neurčito“, pokud nebude velmi brzy dosaženo dohody.