Americká armáda testuje mobilní protivzdušnou obranu

Na střelnici v Novém Mexiku předvedl své schopnosti i jihokorejský prostředek Hybrid Biho; větší foto / Rep. of Korea, Defense Photo Magazine

Americká armáda (US Army) na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku provedla demonstrační testování několika mobilních prostředků protivzdušné obrany (PVO) velmi krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense). Armáda chce rychle pořídit komerčně dostupné mobilní prostředky SHORAD, aby získala čas na vývoj zcela nového systému SHORAD.

Pentagon v minulosti nepočítal s tím, že v nějakém bojovém konfliktu budou pozemní jednotky působit bez krytí silného amerického letectva, které mělo v prvních fázích konfliktu vybojovat absolutní vzdušnou převahu.

Tento koncept však naráží na několik zásadních problémů. V současné době se prudce rozvíjí systémy PVO krátkého, středního a dlouhého dosahu. Mediálně nejznámější jsou ruské systémy Pancir S1, Buk M2/M3, Tunguska a samozřejmě S300/S400. Tyto prostředky dokáží efektivně omezit působení amerického letectva.

Druhým problémem je rozvoj nejrůznějších bojových dronů. V současnosti drony provádějí především sledovací, průzkumnou a zpravodajskou činnost, ale v nedaleké budoucnosti čím dál více dronů (včetně “kapesních”) bude moci provádět údery na pozemní cíle. 

Americká armáda nedávno přijala strategický dokument SPAR 20 (Strategic Portfolio Analysis and Review) pro roky 2019 až 2023, který podle důležitosti seřadil 720 zbrojních programů. Dokument seřadil jednotlivé typy letadel, pozemní techniky a dokonce i vybavení nesené vojáky. Nedávno byl přijat další dokument SPAR pro roky 2020 až 2024, který seřazuje 820 programů a položek.

Cílem dokumentu je reagovat na objevující se nové hrozby a vyzdvihnout několik desítek prioritních programů, které mají zásadní vliv na posílení bojových schopností armády.

Mezi klíčové oblastí patři schopnost provádět údery na dlouhou vzdálenost (dělostřelectvo, taktické rakety); mobilita, ničivost a ochrana brigádních bojových týmů; munice; aktivní ochranné systémy (APS); proti rušení odolné nástroje pro určování polohy, navigace a času; elektronický boj; kybernetické nástroje; proti rušení odolná komunikace; dopravní prostředky s kolmým startem a přistáním (VTOL) a protivzdušná/protiraketová obrana.

Klíčovým prvkem posílení protivzdušné/protiraketové obrany je zavedení nového mobilního prostředku SHORAD, který ochrání manévrující pozemní jednotky (brigádní bojové týmy) před útoky dronů, bitevních vrtulníků/letadel nebo před raketovou, dělostřeleckou a minometnou municí protivníka.


AN/TWQ-1 Avenger (na videu)

Armáda vyvíjí zcela nový mobilní prostředek SHORAD  do té doby ale plánuje rychle zavést komerčně dostupné a nejlépe bojovým nasazením ověřené mobilní prostředky SHORAD.

Nyní armáda SHORAD zajišťuje pouze pomocí přenosných kompletů FIM-92 Stinger a mobilních prostředků AN/TWQ-1 Avenger na vozidlech Humvee (rakety Stinger a kulomet ráže 12,7 mm). Armáda se přitom dříve opírala o výkonné systémy MIM-72 Chaparral, M6 Linebacker nebo M163 VADS. Námořní pěchota také o LAV-AD.

Ještě v roce 2004 měla armáda 26 samostatných praporů SHORAD, nyní jich má pouze devět. Navíc pouze dva prapory jsou v aktivní službě, zbytek je zařazen u Národní gardy.

Americká armáda snížila počet praporů SHORAD a příslušnou výzbroj s přesvědčením, že již v žádném velkém konfliktu bojovat nebude. Případně s přesvědčením, že si trvale udrží svou absolutní vojenskou nadřazenost nad všemi mocenskými oponenty. Jak ale víme, žádný “konec dějin” se po pádu Sovětského svazu nekonal.


Mobilní prostředky SHORAD předvádějí americké armádě své schopnosti.

Kandidáti pro SHORAD americké armády

Americká armáda před několika dny na střelnici v Novém Mexiku otestovala několik mobilních prostředků SHORAD, které mají rychle, ale dočasně (do příchodu finálního prostředku SHORAD), vyřešit problém PVO velmi blízkého dosahu americké armády.

Své schopnosti předvedly prostředky SkyHunter od americké firmy Raytheon, Stryker MSL od General Dynamics Land Systems (GDLS), Hybrid Biho z Jižní Koreje a také bojové vozidlo Stryker s kompaktním 30mm kanónem a prostředky pro vedení elektronického boje proti dronům.

SkyHunter je “amerikanizovaný” izraelský systém protivzdušné/protiraketové obrany Iron Dome, který ničí vzdušné cíle (včetně raketové a dělostřelecké munice) na vzdálenost 4 až 70 km. SkyHuner funguje ve dne v noci a za každého počasí (déšť, písečná bouře, mlha, nízká oblačnost). Kontejnery vypouštěcího zařízení pojmou nejrůznější raketovou výzbroj země-vzduch a teoreticky také země-země.


SkyHuner

Každá baterie Iron Dome (radar, místo řízení palby a několik odpalovacích zařízení) ochrání prostor o rozloze 150 km2.

Stryker MSL (Maneuver Short-range air defense Launcher) využívá platformu Stryker a modernizovaný bojový modul Avenger.

Bojový modul Avenger pojme střely Stinger, Hellfire nebo AI3. Na rozdíl od infračerveně naváděné rakety Stinger se Hellfire navádí na cíl pomocí vlastního malého radaru. AI3 je pozemní verze letecké střely AIM-9 Sidewinder a ve spojení s věží Avenger ničí i dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici. Věž lze volitelně osadit i 30mm automatickým kanónem a laserovým dělem.


Stryker MSL

Další Stryker předvedl systém elektronického boje AUSD (Anti-UAV Defence System). Ten dokáže rušit větší drony na vzdálenost 8 km, a na několik kilometrů také nejmenší mikrodrony (Group 1 micro UAV). AUSD již byl úspěšně aktivně nasazen na hranicích se Severní Koreou a také britskou a francouzskou vládou.

Stryker s AUSD byl při testech osazen dálkově ovládanou stanicí s 30mm automatickým kanónem M230L. Efektivní dostřel je 1500 m, kadence až 600 ran/min. 

Posledním testovaným prostředkem byl pásové vozidlo Hybrid Biho z Jižní Koreje. Hybrid Biho je vybaven dvojicí 30mm automatických kanónů s kadencí 600 ran/min a efektivním dostřelem 3000 m. Každý kanón má zásobník na 300 nábojů.


Hybrid Biho

Cíl vyhledává/rozpoznává/zaměřuje palubní radiolokátor a elektro-optický senzor (FLIR, TV kamera, laserový dálkoměr). Radiolokátor najde vzdušné cíle (RCS 2 m2; např. bitevní vrtulník) až na vzdálenost 17 km.

Bojový modul Hybrid Biho lze také vybavit střelami země-vzduch velmi krátkého dosahu. V případě zájmu americké armády bude bojový modul Hybrid Biho jistě umístěn na vozidle Bradley nebo Stryker a získá americkou raketovou výzbroj (Stinger, Hellfire, AI3).

Není jasné, kdy armáda vybere z nabízených kandidátů svůj nový prostředek SHORAD. Vzhledem k aktivitě americké armády ale rozhodnutí padne do několika měsíců.

Zdroj: House.govArmy Recognition

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

GBU-53/B: Americká puma pro stíhačky F-35 Lightning II

Téměř po deseti letech vývoje je americké letectvo (US Air Force) připraveno zavést do výzbroje přesnou pumu GBU-53/B SDB II (Small Diameter Bomb II). GBU-53/B se stane nosnou municí vzduch-země ...

Naváděná munice ráže 30 mm a 40 mm pro bojová vozidla

Americká firma Orbital OTK na výročním zasedání americké armády AUSA 2017 (Association of the United States Army 2017) ukázala novou rodinu munice ráže 30 mm a 40 mm. Nejzajímavějším typem jsou ...

MQ-25 Stingray: Bezpilotní tanker od General Atomics?

Americká firma General Atomics (GA) před dvěma týdny představila vizualizaci bezpilotního tankeru pro program amerického námořnictva MQ-25 Stingray. Šance GA na úspěch v programu se dramaticky zvýšila ...

MPF: Lehký tank pro americkou armádu

Americká armáda (US Army) v rámci programu MPF (Mobile Protected Firepower) hledá nové lehké obrněné vozidlo vyzbrojené tankovým kanónem. Příští měsíc armáda pošle zájemcům finální žádost o nabídku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • flanker.jirka
    21:39 09.11.2017

    MALI: každá diskuse je dobrá (pokud se tu nehádají dva tábory ohledně ukrajiny a jiných podobných planetárních témat :-) )
    Ten Stanag byl tuším převzat i ČOS 58... číslo si nepamatuji, týká se toho ještě další stanag, který pojednává o tom jak zjišťovat MRTD.
    Co vše zahrnujete do koeficientu 0,75? ... myslím si, že přitom co dnes umí spektrální analýza a filtrace ve spojení s lepší MRTD nových termovizí nebude koeficent skoro zapotřebí. Investice do kvalitního materiálu a chlazení se vyplácí. Na bojišti to může mít proti nepříteli výhodu, protože meteopodmínky mají všichni v daném místě stejné.

  • MALI
    07:44 09.11.2017

    To flanker.jirka
    pokud vím, tak Retia SŘP RACCOS z k prodeji nenabízí (z mnou již dříve uvedených legislativních důvodů - ty si Retia nedovolí obejít), něco jiného je: dát si RACCOS na banner ve stánku na veletrhu (jako že: tohle umíme) a něco jiného je ho reálně prodávat (no, ale pozeptám se přímo v Retii...).

    "...technika vidí podle toho kolik do ní dáte..." - to je výrok asi jako "...poručíme větru, dešti..." - fyzikální zákony se za peníze koupit nedají; za peníze (a čas) se dá "jen" potáhnout úroveň technologie" a mohu Vám zodpovědně napsat, že o tom, kde se momentálně nachází nejvyšší světová úroveň v diskutované oblasti víme i v ČR (takže vaše uvádění názvů různých PL systémů a k tomu pás slangových výrazů mne jaksi nemůže ohromit).

    PS: zkuste si udělat jasno v pojmech : detekce, rekognoskace, identifikace (toto je popsáno např ve STANAG 4347, poradím: nezapomeňte teoretické hodnoty násobit koeficientem 0,75) a dejte si to do vztahu k UAV o kterých jste psal dříve (tj. cíl s čelním průřezem typicky 0,25 x 0,25 m, letouny a vrtulníky mají IFF) + započítejte si vliv atmosféry.

    No, a tímto s Vámi diskuzi na toto téma končím (zdá se mi, že je v tomto případě zcela zbytečná) a jdu se věnovat smysluplnějším činnostem.

  • flanker.jirka
    20:05 08.11.2017

    MALI: pan Vašíček je vysoce erudovaná osoba, bohužel postupná destrukce armády a vojenského školství nás o většinu lidí připravila. Tak že možnost poučení se z minulosti je limitující, nejhorší je pouhé naslouchání lobbistům, poradcům a jiným individuím z privátní sféry.
    K systému řízení a velení jen asi tolik, že Retia jej nabízí i pro export. Ostatně, když někdo kupuje PVO systém od jiných světových výrobců, tak jej vždy nabízí i se systémy C2. Bez takového integračního členů to nikdo nekupuje. Otázkou na kolik je systém stejně vybaven jako v armádě země původu systému.

    Fyzika a optika je sice jedná, ale technika vidí podle toho kolik do ní dáte,. Jsou UAV které i jednotlivé osoby na termosce detekují i přes deset kilometrů dálky, na kolik asi zvládnou vrtulník nebo letoun?

  • MALI
    18:27 07.11.2017

    To flanker.jirka:
    No když už se ptáte...: RACCOS je systém řízení palby, který vznikl na základě konkrétní objednávky MO ČR s určením pro PLV AČR a práva na něj vlastní MO ČR, firma Retia si jej nemůže prodávat tak, jako prodává třeba svůj civilní SW pro ŘLP (tudíž váš dotaz je mimo realitu - to nejsou housky na pultu pekárny), nebo znáte někde jinde případ prodeje takového systému (pro jistotu zopakuji: vojenského systému řízení a velení, ne jejich civilních derivátů pro ŘLP)?

    K dosahu optických systémů: existuje jen jedna fyzika pro všechny a určitá aktuální technologická úroveň (která sice není pro všechny stejná, ale která má pro všechny jeden strop), pak je tu ještě takový velmi podstatný detail, jakým je atmosféra... Odkaz na ty dva PL systémy znamená, že jste je testoval, nebo alespoň reálně pozoroval ten vzdušný cíl, jak jsem se na něj ptal?

    Jinak vám doporučuji si přečíst článek Doc. Vašíčka ....

  • flanker.jirka
    22:52 06.11.2017

    MALI:
    No jo, plovoucí kódy, Donitzovo námořnictvo by vám o nich udělalo přednášky :-) UAV bude vždy problém. Zapomněl jste trochu na vámi dříve zmiňované klamné cíle.
    Nemusíte mít nutně optiku s přesným rozlišením na 20 km, když máte dosah 8 km. Ale musel byste vidět například systémy jako toplite u Spyderu. Nebo optiku s nočním a termovizním kanálem na maďarské modernizaci Kubu.
    Seznam firem jsem uvedl širší, protože všechny vyrábí elektrotechnické komponenty a antény i pro radiolokátory. Pokud chcete řešit NLC - nízkoletící cíle, tak to je snad standard u všech současných radaru, že mají filtraci pro odrušení clutteru všeho druhu.
    Vaši myšlenku o Raccosu si moc rád zaramuji. :-) zkuste to nabídnout jinde než v AČR, opět bych se vás rád zeptal na to zda tak skvěle systémy jako Raccos se podařilo exportovat jinam než do Strakonic?

  • MALI
    18:54 06.11.2017

    To flanker.jirka:
    Právě proto máme IFF a jeho "plovoucí kódy" - abychom mohli spolehlivě rozlišit vlastní vzdušné prostředky. Je to naprosto jednoduché: "náš" prostředek je IFF vybaven, takže odpoví, ostatní neodpoví, nebo odpoví špatně. Pokud to bude v bojové situaci, kde budou jen bojující strany, tak tady nelze chybovat. Lidský operátor však chybovat v určitém procentu případů bude. Zvlášť ve stresu, nebo při dlouhotrvající zátěži. Podle STANAG musí být všechny pilotované prostředky nasazené v bojové akci IFF vybaveny (nevím, že by to někdo změnil...) Určitý problém může být u malých UAV - ty IFF nemají. Ale jejich obsluha zná každou sekundu jejich aktualizovanou polohu. Takže tu stačí přes SW bránu poslat do SŘP PLV AČR RACCOS (mimochodem výrobek fy. Retia) a MBV podle toho vyhodnotí, co je a co není vlastní UAV a podle toho dá povel palebným prvkům.
    PS: už jste se někdy reálně díval na obraz vzdušného cíle v (jak píšete) termosce? A co jste podle toho poznal - dejme tomu tak na 15 km? (ReViSOR má dosah 20+ km).

    K těm Vámi uvedeným firmám (je to sice trochu OT, ale diskuze na téma se tady už asi vyčerpala):
    ERA - nemám nic proti firmě ERA, ale ti jsou dobří především v pasívních systémech

    RAMET - ten dělá hlavně do civilní sféry, maximálně do policejní a tam jsou požadavky úplně jiné, něž v armádě, pro armádu dělá stejně, jako ERA "pasivku", ale jinak cílenou (jejich zákazníkem v AČR je hlavně 53.pluk), aktivní vojenský radar t. č. nemají vůbec...

    ELDIS - ti dělají systémy řízení letového provozu a velké letištní radary...

    T-CZ - na rozdíl od ostatních Vámi uvedených firem tuto firmu neznám, ale když jsem se podíval na jejich webovky, tak na vývoj vojenského radaru proti NLC by zcela určitě nebyli ti praví...

    MESIT - žádné radary nikdy nedělal, nedělá a v budoucnu ani dělat nemíní...

    URC Systems - ti dělají pasivní senzory, prostředky EB (hlavně rušičky) a SW (více,než polovinu z toho SW pro policii a složky IZS), nevím o tom, že by se chystali do oblasti radiolokace....

  • PavolR
    13:51 06.11.2017

    Dual: Ďakujem.
    MALI: Veľká vďaka za skutočne vyčerpávajúce info.

  • MALI
    13:39 06.11.2017

    To PavolR:
    něco již Vám odpověděl Dual, takže už jen zpřesnění/doplnění:
    TriAD má lafetovaný AK 40/L70 s kadencí 300 ran/min
    pohotovostní zásoba munice (zásobník č.1 u zbraně ): 3x8 ran
    pohot. zásoba munice ve věži: 40 ran (v karuselu s manuálním dobíjením do zás.1)
    efektivní dostřel: 4000 m na vzdušné cíle
    2000 m na lehce pancéřované pozemní cíle OT/BVP a tanky z boku

    munice: HEI, 3P, APFSDT-T

    3P: hmotnost střely: 975g; hmotost trhaviny 120g, počet W pelet průměru 3mm: 1100
    bezkontaktní zapalovač - dálka iniciace: letadla a vrtulníky = 8 až 9 m
    malé cíle: 3 až 5 m
    Radar:
    pásmo: S
    detekce letadel - až 14 km
    detekce vrtulníků (ve visu) - až 7,5 km
    autotracking - max. 6 cílů
    obnova informace: 1,5 s

    SŘP
    typ: SAAB UTAAS
    střelec - optická větev, termovizní větev, laserový dálkoměr, autotracking
    velitel - denní TV kamera, termokamera

    Odměr: nx 360°
    elevace: -8°až +50°
    hmotnost věže: 4,5 t
    průměr ložiska věže: 1970 mm

  • Dual
    11:56 06.11.2017

    To PavolR:
    Specifikace protiletadlového systému CV-9040 jsou uvedeny třeba zde:
    http://www.enemyforces.net/artillery/chameleon.htm
    Kanón ráže 40 mm má účinný dostřel 2 - 3 km, maximální rychlost střelby 300 ran/min, zásoba nábojů 240 ks, dosah radaru 14 000 m.

  • flanker.jirka
    11:16 06.11.2017

    MALI: identifikace IFF stojí a padá s tím na kolik tím budou cíle vybaveny, u nepřátel je to jasné, ti neodpoví a nebo se budou snažit odpovídat klamně. IFF pak bude na nic, když nebudete vědět zda koukáte na vlastní nebo cizí UAV, UAS, které odpovídač IFF nemají. Pořádná optika s termoskou je k nezaplacení.

    Existují v tomto státě firmy, které přežívají, vyvíjejí, inovují a přitom jejich obchod s armádou české republiky činí mnohem menší procento, než se zákazníky v privátní sféře a v zahraničí. Tak že raději bych viděl podporu firmám, které se lépe etablují venku. (ERA, RAMET, ELDIS, T-CZ, MESIT, URC Systems)
    Kolik vlastních radarů (ne modernizované stavebnice) vlastně Retia prodala jinam než mimo AČR?

    Dostupnost technologie nemyslím tak, že si rusové od švédu koupí Orku, oni sami umí i 80 mm rakety s koncovým laserovým navedením, tak že bych v tom tolik nehledal problém, ... je klidně možné, že k tomu dospějí i s jejich novými kamarády z Turecka, ti na malotrhu Idet prezentovali obdobné věci.

  • PavolR
    07:57 06.11.2017

    ... a napríklad u srbského hybridného PASARS-16, ktorý má taktiež kanón Bofors 40mm, som našiel údaj o jeho efektívnom dostrele iba 3 km, čo je úroveň 30mm Bushmastera ...

  • PavolR
    07:35 06.11.2017

    MALI:
    Vďaka za ochotu. Zaujímali by ma iba také základné údaje pre možnosť približného porovnania s podobnými systémami:
    efektívny dostrel, dosah a výkon radaru, počet munície, ...
    Čo som sa zbežne snažil niečo vyhľadať, bol rozpor ešte aj medzi tým, či je osádka 6 alebo 7-členná ...

  • MALI
    22:58 05.11.2017

    To PavolR:
    PL systémy TriAD/Tridon nám (AČR) Švédové nabízeli před přibližně 20-ti lety, nevím však, že by TriAD někdy někomu prodali;
    něco málo informací je na stránkách: https://www.bofors.se/air-defence-systems/, ale tam jsou jen základní údaje. Systémy se asi aktuálně nenabízí...Možná bych k tomu ještě něco našel, dali nám k tomu relativně velmi hodně podkladů, včetně srovnání efektivity jejich 40 mm munice s ostatními náboji jiných ráží, ale všechno to bylo ještě "v papírové podobě", takže by asi byl problém to rychle najít - a o co by Vám šlo?

  • MALI
    22:42 05.11.2017

    To flanker.jirka:
    Myslím si, že jak radar Revisor, tak i jeho výrobce znám natolik dobře, abych Vám zde mohl s klidným svědomím napsat, že jste se v tomto případě minimálně hodně spletl (poznámka: nejsem zaměstnancem fy. Retia) a pokud chcete nějakou identifikaci tak v PL systémech jde o identifikaci náš/cizí a od toho je na odpalovacím zařízení RBS-70 blok IFF (Revisor jej může mít také).

    A které konkrétní firmy máte prosím na mysli (s tou podporou)?

    K naváděné munici u věže Bajkal: existence této technologie ve světě ještě automaticky neznamená její rozšíření do všech armád světa. Zkuste si např. z USA do ČR (= státu NATO) přivést pro AČR nějakou úplně novou vojenskou technologii a pak uvidíte co se Vám reálně povede přivést... Informace, které jsou pro věž A 220 k dispozici uvádějí pouze klasickou výbušnou (53-ERM-281U) a úplně obyčejnou protipancéřovou munici (53-UBR-281U), řízené střely se plánují až někdy v budoucnu. Víte, ona to jenom otázka peněz není, i když ty jsou nezbytnou, primární podmínkou.

  • flanker.jirka
    18:03 05.11.2017

    MALI: Revisor má s bidou český akorát podvozek, zbytek je stavebnice zahraničních firem sestavena v perníkové chaloupce. Ale pro RBS je postačující, nic více. Upřímně kdyz chci RL čidlo pro PVO závislé na optickém sledování cíle, čekal bych optiku i u radaru pro identifikaci. Rozšiřovat schopnosti je pěkná věc, nebude ve výsledku lepší koupit něco nového? Podpora průmyslu je pěkná věc, ale raději podpořit firmy, které umí i něco jiného než si z armády udělat pokusného králíka.
    Připojit Arthur do systému, ať už jakéhokoliv by znamenalo funkčnost, to už by jste chtěl po MO ČR možná moc :-)
    S munici pro ruský Bajkal to vidím jen jako otázku peněz a chtění, technologie k dispozici mají, aby to mohli po laseru vést, Hovory takovouto munici ukázal pod názvem Orka. Žijeme v době, kdy se taková munice zkouší i na puškách 12,7 mm.
    http://www.navyrecognition.com/index.php/news/naval-exhibitions/sea-air-space-2015/2612-bae-systems-unveils-the-orka-one-shot-one-kill-round-for-57mm-gun-at-sea-air-space-2015.html

  • PavolR
    17:03 05.11.2017

    Poznáte niekto len tak pre zaujímavosť parametre CV9040 AAV?

  • MALI
    16:20 05.11.2017

    To flanker,jirka:
    Revisor je určen jako radarové čidlo pro baterii RBS-70, tam (nejen) podle mého názoru plní taktické požadavky, jak jistě víte, má ještě jednu nezanedbatelnou výhodu: je vyráběn domácím průmyslem a pokud vím, tak jeho výrobce již pracuje na vývoji novějšího typu s rozšířenými schopnostmi z hlediska detekce cílů (blíže bych se k tomu ale nechtěl vyjadřovat);
    RL na KBV-Pz je klasický bojišťový radiolokátor - schopnosti C-RAM ani náhodou (mimochodem, je starý už 10 let), jeho novější verze na PzPK Sněžka-M však už má schopnosti detekce UAV, ale nedělejte si iluze - primárně PL radar to není;
    Ohledně prostředků PVO pro obranu PozS AČR - opravil bych Vás: skoro žádné nemáme - to, co je u 25.plrp stačí tak na ochranu kritické infrastruktury státu a to ještě ani ne za válečného stavu.
    V ČR byly po existenci zmíněného 30mm PLDvK ještě snahy o jeho zásadní modernizaci (na podvozku Tatra 4x4, vybaveném SŘP), pak se uvažovalo o zásadní modernizaci ShPLRK S-10M, v komerční rovině pak modernizace PLK ZU-23-2, dále byla snaha o nové PL komplety, a to: 30 mm ShPLHK STROP a jako poslední pak 35 mm ShPLK STYX. Bohužel vše bylo pohřbeno, někdy v důsledku škrtů v rozpočtu, někdy v důsledku nízké aktivity vedoucích funkcionářů PVO v AČR, jindy v důsledku jejich nereálných požadavků. Proto je nyní naše "PVOV" v takovém "srabu" v jakém je.
    ARTUR by mohl být jako systémové čidlo C-RAM systému výborný, ale chybí jeho automatizované zapojení do vyššího systému a hlavně palebné prvky se schopností C-RAM.
    K "Bajkalu": díky za odkaz, je vidět, že jim to už střílí i za pomalé jízdy, ale k PL systému to ještě má hodně daleko, Já bych to osobně viděl spíš jako podpůrné vozidlo pro ruské motostřelecké jednotky se schopností zvednout kanón do většího náměru a fungovat i proti něčemu pomalejšímu ve výšce (nebo v horském terénu). Nicméně jsem mírně skeptický vůči jeho schopnostem rychlé lokalizace letícího cíle, zamíření na tento cíl a jeho dynamice palebného systému + zásobě munice. Dále jsem skeptický k řečem té "děvočky" o řízeném granátu, ale kdoví, možná časem...
    K těm radiolokátorům a jejich schopnostem: praxe mne naučila spoléhat až na to, co vidím, protože na webu jsou všichni dobří a všem všechno bez problémů funguje; bohužel, praxe pak bývá mnohdy odlišná.

  • flanker.jirka
    12:06 05.11.2017

    MALI: C-RAM pouze s třemi radiolokátory, které pracují jen v sektoru 90°je málo. Myslím si, že se šance promarňuje každým dnem. AČR pořizuje radary Revisor pro VSHORAD systémy, ačkoliv byli v době vývoje tohoto radaru k dispozici jinde v Evropě prostředky se schopností detekce a výpočtu cílů typu RAM.
    Zajímaly by mně schopnosti radaru, který má být na průzkumných Pandurech, zda-li toto není integrováno již tam.

  • flanker.jirka
    12:00 05.11.2017

    MALI: PVO systémy u nás jsou hodně za zenitem, existoval i pokus vyvinout vlastní ČS prostředek STROP, ten je k viděni ve VHÚ Lešany. Ruské systémy nezmiňuji jen tak pro nic za nic, dopracovali je k dokonalosti, tak že mají vícekanálové systémy kombinující RL, laserové vedení střel a kanony, jako etalon pro porovnání schopností více než slušné.
    PVO nezbývá než postavit od začátku nové, poslední AAA byly snad jen ještěrky, od té doby nic.
    Na základech Blazeru by se dalo stavět, měl i svůj RL, možná se někdo ozve s tím, že v muzeu nebo ve skladu již něco mají :-D ...kolikrát je to takové, že o tom rozhoduje někdo mladší, tak o takové možnosti ani neví.
    ARTHUR je jednoúčelový prostředek se značnými omezeními, ve své kategorii je špičkou, asi nejvíce se osvědčil v jižní korei, ale vývoj nezastavíte. Austrálie, USA, Kanada a Britanie v misích používaly Giraffe AMB, která dává info na Centurion.
    Podle všeho to vypadá, že stejnou schopnost by měly mít RL z Izraele, které AČR kupuje.
    http://www.armadninoviny.cz/armada-cr-ziska-izraelske-radiolokatory-elm-2084.html

    Sám bych nerad poskytoval dostatečně nepodložené informace. K tomu "výstavnímu" exponátu BMP 3 s 57 mm kanonem jen asi další odkaz, kde jim modul Bajkal střílí, za jízdy je patrná i stabilizace zbraně. Jestli to skončí v šuplíku jako výše dříve zmiňovaný Blazer je věc jiná.
    https://www.youtube.com/watch?v=UI7u25SgiQE
    https://www.youtube.com/watch?v=GPMtskXa4P0

    Ohledně detekce malorozmérných cílů se nebavím o nějakých metodách, ale přímo o klasických radiolokátorech.
    http://saabgroup.com/Media/news-press/news/2015-09/giraffe-radar-shows-enhanced-anti-uas-skills/

  • MALI
    22:31 04.11.2017

    To flanker.jirka:
    No, asi si nerozumíme, protože Já jsem se ve svém příspěvku orientoval především na to, co pravděpodobně hledá US Army a co by případně potřebovala také AČR (ta to zatím ještě nehledá, ale časem k tomu možná také dojde). Na akademické diskuze o Tungusce a Panciru jaksi nemám čas.
    K té modernizaci PVO systémů, vidím, že nakonec máte obdobný názor (jak jsem psal v mém minulém příspěvku) modernizace PL se samonaváděcími raketami je jednodušší a rychlejší, než u kanónových, nebo hybridních, jinak u těch ruských (například i u relativně jednoduché S-10M) to zase tak jednoduché není - Rusové mají totiž takový specifický způsob konstrukce systémů, že někdy je nejlepší nechat jen mechanickou konstrukci a zbytek vyměnit od základu. Ale konkrétně u té S-10M už její čas u nás dávno vypršel (bohužel - protože nic lepšího nemáme).
    To osazení PL raket (4x STINGER) na M163 Vulcan už dávno udělali Izraelci, v 90-tých letech, jmenovalo se to Machbet a před cca deseti lety ten systém ještě jednou modernizovali (na Hovet), takže v Izraeli asi ještě bude sloužit dodnes. Ale ty americké jsou už asi dávno sešrotované, nebo tak opotřebované, že už asi modernizovat jednoduše nepůjdou, to by spí šli do Blazeru (LAV-AD), ale nad tím už asi dávno "zlomili hůl".
    Ke schopnosti C-RAM: určitě netvrdím, že by se u nás neměla zabezpečit, ale nedělám z toho "modlu", zatím totiž AČR nemá pomalu ani tu schopnost AA. Pro informaci - na zjištění, lokalizaci a výpočet dopadu, jakož i místa odpálení munice kategorie RAM má AČR ve výzbroji systémy ARTUR.
    S tím PL systémem vybaveným kanónem ráže 57 mm pro zónovou obranu jednotek pozemních sil AČR myslím své hodnocení z minulého příspěvku vážně, jeden pokus ruské fabriky staticky představený na výstavě mne v tom nezviklá (dělám v této branži už nějaký ten pátek a různých pokusů, které se nakonec v praxi nechytly už jsem viděl dost, dovedu si takový systém teoreticky propočítat a také vím něco o tom, co ve skutečnosti ty první výstavní exponáty reálně dokáží).
    K té detekci dronů ve velikosti holuba: víte, ony takové systémy možná fungují, ale za ideálních podmínek - většinou se pak také předvádí někde u letiště - na rovince, bez překážek s vyčištěným pozadím, ale v praxi pak jejich účinnost mnohdy velmi rapidně klesá (a nevěřte všemu, co se napíše na webových stránkách).

  • flanker.jirka
    14:20 04.11.2017

    MALI: k modernizaci ruských PVO systémů bych se nerad vyjadřoval, jsou firmy, které to umí a nečiní jim to problém a jsou firmy, které o tom umí na internetu a přednáškách sáhodlouze pouze vykládat a vytvářet prezentace. Největší potíže jsou u systémů, kde je provázanost raket a systémů navedení RL prostředků, u systémů se samonavedením je to brnkačka.
    Polsko, Ukrajina, Bělorusko to umí.

  • flanker.jirka
    14:14 04.11.2017

    MALI: to už by mohli amíci zkusit reinkarnovat Vulcan na M 113 a dovybavit jej novou radiolokační technikou a pár prskavkami z manpadu.
    Opět si asi nerozumíme, Tunguska má svou genezí a tou je ve výsledku nový Pantsir S1E, Pantsir S2. To že je to robustní odpovídá jednak rozměrům tehdejší elektroniky a požadavkům zákazníků, palebný průměr raket a kanonové munice na baterii je jinde než u Biho. Rusové cpou Pantsiry jak na nákladní vozidla, tak pro pozemní jednotky klasicky na podvozky GM, obdobné verze jako pro systém BUK.
    https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pantsir-S1_(tracked)_-_Engineering_Technologies_2012_-1.jpg

    C-RAM schopnosti bych nezatracoval, nikdy nevíme do jakého konfliktu AČR bude muset jít a minimálně schopnosti v detekci a predikci místa dopadu je to nezastupitelné. V případě použití Iron dome je pak výhodou, že je systém vícekanálový a v daném sektoru dokáže postřelovat jeden systém i tolik cílů, kolik má v zásobníku raket, což u kanonů a laseru nepřichází v úvahu.

    Když tu zmińujete jinde: "Samohybný 57 mm PL kanón už není z hlediska taktické a strategické mobility, pohyblivosti po bojišti a možnosti maskování pro podporu prvosledových jednotek pozemních sil vhodný"
    tak se zkuste podívat na toto:
    http://www.janes.com/article/69809/russia-working-on-new-medium-calibre-ammo

    S detekcí UAS, UAV to vidím optimisticky, dnes jsou k dispozici i RL prostředky schopné detekce ptactva velikosti holuba. Problém pak vyvstává jiný. Někteří to už úspěšně řeší:
    https://www.uasvision.com/2016/07/08/saab-enhances-counter-uav-abilities-of-giraffe-radar/

    Velitelům pozemních nezbývá, než si vzít to co je aktuálně dostupné, nebo s čím se někdy setkali. Tím, že se zrušilo PVO PV, ztrácí v AČR velitelé pozemních jednotek představu o tom co by mohlo být k dispozici a jak se to dá využít, jinak bychom se tu bavili o tom, že máme modernizované OSY, tak jako Polsko a nestály by v muzeu. Jediným prostředkem, který je schopen kopírovat manévr PV je Strela S 10, ale to je zoufalství, bez kvalitního RL prostředku nebo termovize.

  • petres
    13:56 04.11.2017

    Já jsem právě psal o náhradě 2x 30 mm jedním 35 mm kanonem Oerlikon KDG (kadence 1 000 r/min) ze systému Skyranger/Mantis. Je zajímavé, že řešení založené na 35 mm kanonu se mezi kandidáty neobjevilo. Asi opravdu to chtějí řešit co nejrychleji a pokud vím americké ozbrojené složky 35 mm ráži nepoužívají a asi nechtějí zavádět další ráži.

    Myslíte tedy, že 57 mm je příliš těžká váha ("kanonem na vrabce")? Myslím, že by na plné využití jeho schopnosti a dostatečnou zásobu munice stačil podvozek BVP.
    Byť proti 35 mm kanonu by byl systém výrazně dražší, zase by byl levnější než řízené střely, které by se jinak použily na cíle o velikosti schopné ničit 57 mm kanonem (ale ne již 30/35 mm). I když nejde říct, že 1 výstřel ze 57 mm kanonu vždy nahradí 1 řízenou střelu SHORAD.

  • MALI
    12:19 04.11.2017

    To petres, PavolR:
    jak jsem již odpověděl níže, Biho má dva 30 mm kanóny a nahradit je 2x35 mm AK technicky nepůjde (to už zde správně napsal PavolR), musel by být jeden 35 mm kanón a to by už mohli US ARMY chtít ten Skyranger. Osobně si myslím, že i v US ARMY počítají s kompatibilitou munice, i když 35x228 AHEAD je podstatně účinnější, než 30x173 ABM (ale Biho stejně má AK 30 mm od fy. Oerlikon, které nemají munici kompatibilní s 30x173 NATO).
    Já osobně bych pro pozemní jednotky preferoval hlavňové PL prostředky s jedním kanónem ráže 35 mm a k tomu další, raketový PL prostředek (nebo typově dva prostředky) na samostatném podvozku, nebo alternativně hybridní PL systém - tam by pak stačil i kanón menší ráže tj. 30 mm (menší ráže už ne, protože tam už není AB munice efektivní). Bonusem by bylo, aby byla ráže (přesněji i náboj) toho hlavňového PL prostředku kompatibilní s ráží (nábojem) používanou /ným např. u BVP dané armády.
    Samohybný 57 mm PL kanón už není z hlediska taktické a strategické mobility, pohyblivosti po bojišti a možnosti maskování pro podporu prvosledových jednotek pozemních sil vhodný - na větší dálky střelby je v tomto případě již vhodnější používat raketový PL prostředek.

  • MALI
    11:56 04.11.2017

    To flanker.jirka:
    Souhlasím s Vámi, že Biho už také není nejmladší a bylo by asi vhodné jej (hlavně z hlediska jeho radaru) modernizovat, pak by modernizace byla dost zásadní, ale rozhodně je generačně někde jinde, než Tunguska a jeho modernizace je podstatně snáze proveditelná, než u Tungusky (kdo někdy modernizoval složitější ruský zbraňový systém mi dá za pravdu). Dále: Já jsem se na to díval z hlediska toho, jaký systém chce US ARMY (nebo jaký by potřebovala AČR) a pro tento účel je Tunguska moc velké monstrum. I Pancir je na tyto účely (obrana PozS v první linii) z hlediska rozměrů nevhodný. S tím Vaším názorem, že hlavice PLŘS dnes kde kdo oslepí laserem si dovoluji nesouhlasit - ukažte mi na světě jeden takový skutečně spolehlivě takticky fungující systém (hlavně jde o to zjistit, že je taková PL raketa o ráži 80 mm vůbec vystřelena a odkud). Jde mi o to, že teoreticky jde udělat spousta věcí, ale prakticky jsou nepoužitelné. Možná někdy v budoucnosti, ale US ARMY (potažmo i AČR) ten problém potřebují řešit teď hned (v případě AČR už předevčírem bylo pozdě).
    Fotokontrastní (nebo přesněji kombinovaný) režim má tuším jedna z novějších verzí Sidewinteru (jde tady "jen" o materiál detektoru TSH, který je aktuálně prokazatelně technologicky dostupný). Samozřejmě, že by to už byla jiná verze rakety, ale v případě takové modernizace u samonaváděcích raket Vám stačí vyměnit tu raketu, odpalovací zařízení Vám zůstane beze změn.
    Malé elektrické drony skutečně nemají tepelnou stopu, a jejich rozměry jsou pro zachycení nepatrné (také je na velkou vzdálenost neobjevíte) ale ty jsou tak na pozorování a moc škody nenadělají (tím ale neříkám, že nejsou nebezpečné například pro navádění dělostřelecké palby), pokud chcete mít u každého systému nějakou ničivost, potřebujete určité rozměry a k tomu určitý výkon. Výkon musíte nějak vyrobit a u toho jsou průvodním jevem tepelné ztráty. Na malé UAV proto není vhodné používat RBS, který možná bude třeba 10x dražší, než to UAV a stejně nebudete střílet na větší vzdálenost, než 2 km (protože to UAV dříve neobjevíte) - proto je na ničení malých UAV výhodnější kanón s AB municí (on by na to stačil i kulomet) a větší UAV, které už ovšem nebudou bez IČ stopy můžete ničit třeba tou raketou, třeba i RBS, když myslíte (ale těch větších UAV, na které nebude stačit 30 mm kanón bude podle mého názoru bude minimum).
    K těm laserům jako prostředkům C-RAM: sám jste si odpověděl - ukažte mi velitele pozemních jednotek, který pro manévrový boj dá přednost laserovému systému s jeho energetickým zázemím před "klasickým" PL prostředkem - garantuji Vám, že nenajdete žádného- takže když nebude požadavek zákazníka, tj. nebude poptávka, je vám nabídka k ničemu.
    Ohledně účinnosti C-RAM systémů - tyto jsou dobŕe účinné typicky proti teroristickým útokům typu palestinského ostřelování území Izraele, nebo útokům v asymetrických a částečně i hybridních konfliktech. V případě, že budete proti sobě mít středně dobře vyzbrojeného protivníka, může s vysokou pravděpodobností nastat následující případ: vystřelí na Vás dělostřelecká baterie 152/155 mm děl, tj. osm děl se schopností salvové střelby, dejme tomu, že z větší vzdálenosti, takže každé dělo dá do jedné salvy jen tři rány, to znamená, že na Vás v jednom okamžiku poletí 3x8 = 24 dělostřeleckých granátů, kolik si myslíte, že jich reálně zničíte C-RAM systémem? Tím chci říct jen to, že C-RAM je nyní takové zaklínadlo, aby se více sypaly penízky do nových systémů.

  • flanker.jirka
    10:44 04.11.2017

    KOLT: kanony na C-RAM by nám postačovaly, pokud jich bude dostatek, Izrael šel cesou Tamiru, protože tak dokáže přikrýt větší oblast, ekonomicky je to možná diskutabilní, ale účinnost to má. Je poněkud zvláštní, že při dobrých parametrech Tamiru mají paralelně i Spyder SR, Tamir je mnohem levnější než Python nebo Derby.
    Zajímalo by mně na kolik budou v USA klást důraz i na možnost přikrytí pozemních jednotek za přesunu, v tom případě by Skyhunter byl ze hry venku.
    Kanony 57 mm asi ještě neřekly poslední slovo, i na východě se o cosi snaží, soudě podle tvaru a směrování optických prvků počítají s postřelováním nahoru.

    http://www.janes.com/article/69809/russia-working-on-new-medium-calibre-ammo

  • petres
    10:13 04.11.2017

    KOLT na obě kategorie (C-RAM, vozidlo palebné podpory bez výsadku na podvozku BVP dolněné těžší PTŘS (např. Spike-ER) mám stejný názor. Je otázka, jak by pro C-RAM dopadla ekonomické zhodnocení na pořízení + celou dobu životnosti, pro vozidlo palebné podpory posouzení jeho taktické využitelnosti udělané skutečně kvalifikovanými lidmi.

  • KOLT
    09:32 04.11.2017

    petres, furt říkám, že sedmapadesátku od Boforsu bychom měli zavést ;-) Ona je použitelná skoro na všechno, šlo by ji mít na podvozku BVP, kde by mohla plnit jednak roli C-RAM, jednak prostředku palebné podpory. V té první roli by mohla být doplněna kupříkladu dalším vozidlem s radiolokátorem (jedno na více palebných). Palebné vozidlo by pak mělo buď jen elektrooptické sledovací zařízení, nebo i vlastní menší a levnější radar (stějně už se dneska montují i na tanky kvůli APS).

  • KOLT
    09:25 04.11.2017

    Opravte mne, pokud se mýlím, ale v roli C-AM dnes připadá v úvahu pouze kanónová výzbroj, ne? Střílet po granátech rakety jednak není zrovinka cost-effective. A lasery mají ten problém, že zatím nejsou natolik silné, aby granát odrovnaly dostatečně rychle (+potřebují výkoný zdroj atp.). Čili buď skutečně *rychlopalný* kanón, nebo rychlopalný s AB municí.

  • PavolR
    08:47 04.11.2017

    petres:
    Výmenou za 35mm kanónu k úspore miesta rozhodne nedôjde (tie 30mm sú umiestnené na boku veže a nie vo veži), naopak, bude možné niesť menej munície.
    Modul Biho je projektovaný pre vozidlo o váhe 25t. Ak sa budú pridávať ťažšie kanóny, viac munície, atď ... dostaneme sa na úroveň Gepardu na tankovom podvozku, teda na úplne inú váhovú kategóriu. Pochybujem, že by Američania chceli montovať svoj prechodný SHORAD na Abrams.

  • petres
    08:15 04.11.2017

    V případě kanonu si myslím, že vhodnější než zástavba dvou 30 mm kanonů např. MK-302/ABM (kadence 2x 700 r/min) by byla zástavba jednoho 35 mm Oerlikonu KDG (kadence 1 000 r/min) ze systému Skyranger/Mantis a to z důvodu jednodušší konstrukce věže, úspory místa i váhy, delšího dostřelu. Nevýhodou by bylo (jak již zmiňoval MALI) zavádění další ráže. Je pak otázkou, jestli volit 35 mm nebo rovnou 57 mm Bofors, který umí používat nejenom "běžnou" programovatelnou munici (dejme tomu proti menším UAV), ale i s koncovým naváděním ORKA (proti středním případně i větším UAV asi stále levnější než řízená střela, účinný dostřel cca 7,2 km). Ten 57 mm Bofors (který je v námořní verzi již velmi odladěná platfoma) by ustála podvozková platforma lépe než 76 mm italský DRACO s obdobnými typy munice jako má Bofors, kde to s mobilitou v terénu nevypadá moc slavně a zásoba vezené munice je také malá.

    Co se týká vhodných řízených střel (či spíše jejich kombinace), nejsem si jistý jestli střely Tamir ze systému Iron Dome (zde bych opravil stále dokola uváděný jejich dosah 4 -70 km, podle všeho skutečný dosah současné verze je někde kolem 17 km, oněch 4 -70 km se týká dosahu střel, proti kterým je Tamir určen) plně dostačují svou manévrovatelností na rychlé a manévrující cíle. Je otázka jaká střela by byla nejvhodnější jako doplněk k u nás již zavedenému systému RBS-70 na praporní úrovni (i s ohledem na vyšší vrstvu PVO - brigádní a vyšší).

  • flanker.jirka
    02:44 04.11.2017

    MALI: o dvě generace novější systémy používají již PESA nebo AESA radary, ne staré 2D jako Biho. Pokud výrobce uvádí sledování 2 metrů čtverečních odrazné plochy na 17 km, tak dělostřeleckou munici uvidí sotva na 2 km, to už moc času na reakci nezbude. Sám píšete, že by bylo lepší nahradit na něm kanony za jiný typ, pak můžete pokračovat i koncepčně zastaralým radarem a skončíte u toho že střely s IR navedením, původem manpad, nahradíte také, protože jejich hlavice vám dnes kde kdo oslepí laserem.
    Rozměry Tungusky odpovídají jejímu použití, nikdo to evidentně v Rusku nepotřebuje C 130 ready. (jiné kompaktnější rozměry pak má nadstavba s Pantsirem, kterou nabízí i pro uchycení na standardní auta pro ISO1C kontejnery)
    RBS je sice vedená manuálně, vše už švédům jede i v automatu, pak záleží dost na operátorovi, je to zrovna tak malé prskátko jako Mistral. Pokud se zdokonalí střely o signálové processory, bude to lepší, ale už měníme v tom případě i střelu z tohoto systému, ale i tak to není řešení pro oslepenou IR hlavici, pomůže to zvýšit odolnost proti flare, u cílů jako je vrtulník to také nemusí platit.
    Osobně se tak domnívám, že na Biho by bylo nutné udělat tolik změn, že by z toho zbyl pouze název :-D
    U 9M-37M je sice použit i fotokonstrastní režim, nebylo to špatné řešení, ale viděl jste ho někde jinde? Funguje v noci? A není náhodou stejně náchylný na oslepení lasery, tak jako IR snímače? (na svou dobu to bylo pěkné)
    S IR stopou cílů si dovolím nesouhlasit, na Ukrajině a v Syrii se ve velkém používají malé UAV, které IR stopu nemají, vše co má IR stopu dnes z hlediska SHORAD systémů mám munici Stand off, tak aby do PÚP nemuseli vstupovat.

    ...argument s klamnými UAV lze uplatnit obecně pro všechny systémy, nejen pouze pro RBS, tam bude vždy záležet na tom, zda dokáže pomocí optiky operátor cíl vyhodnotit sám, výsledek takového použití UAV znásobí použití v noci.


    Kapacitu C-RAM vidím jako více než dobrou schopnost, když už existuje, tak proč vlastní vojska nebo objekty proti této hrozbě nebránit? S použitím kanonu to vidím přesně jako vy, chce to dostat dostatek munice včas na jedno místo, proto například ruské námořnictvo dostává upraveno verzi systému Kaschtan s novým radiolokátorem a systémem řízení palby s Pantsiru S1E, ale proti raketovou výzbroj maí stále 2x6 hlavňové rotační kanony. Účinnost C-RAM nebude nikdy 100% stejně jako u PVO, ale stále přinese efekt v minimalizaci ztrát a poskytnutí času pro schování se do krytu (pokud někdo spustí přehradnou palbu, tak to stejně vyřeší pouze prvních deset, možná patnáct projektilů a končí)
    Lasery se dnes daří výkonově skládat dohromady, hold bude v poli potřeba pořádný dieselelektrický agregát, CAT vyrábí i několika megawattové, agregát s výkonem 1,6 MW se jim vejde do kontejneru ISO 1C. Vzhledem k rychlému náběhu výkonu pak postačí mít palivo na dobu "výstřelu" Obdobně to umí i Perkins. Stačí se někdy podívat do zákulisí akcí jako jso koncerty nebo rockfesty, jaké generátory tam mají v kontejnerech, také tam potřebují pořádný výkon.
    Tady odkaz na to, že raketu už to umí sundat, ale A, M, munice bude asi robustnější konstrukce na propálení.
    https://www.youtube.com/watch?v=dL9_Tldmrhs
    https://www.youtube.com/watch?v=DdunGQYmzro

  • flanker.jirka
    01:52 04.11.2017

    Dual: to je T 38 Stilet, modernizace systému OSA ukrajinskými a běloruskými firmami s PÚP 20 km je z toho málem KUB :-D pro nás je toto nedosažitelné řešení, osy se vyřadily.

  • MALI
    21:48 03.11.2017

    To flanker.jirka:
    Srovnávat lze samozřejmě cokoliv, otázkou ale je, do jaké míry bude srovnání relevantní - Tunguska je těžký PL systém (a jeho dva AK 2A-38M také dobře papají), Biho je proti němu musí váha (strategická mobilita je pak úplně někde jinde), technologicky je Biho tak o dvě generace novější (nic proti Tunguzce - ale je zkrátka o hodně starší);
    Dále to máte hezky popsané - jako z příručky od Boforse, avšak realita je někde jinde - Chiron jako samonaváděcí PLŘS umí na rozdíl od Vámi uváděného Bolide i rychlé a manévrující cíle na okraji PÚP (je to dáno tím, že je samonaváděcí, kdežto rakety RBS jsou naváděné, u nich je v praxi palba na rychlé, nebo manévrující cíle obtížná a na velkých dálkách rapidně klesá pravděpodobnost zásahu. To je prostě fakt daný fyzikálními zákony. Navíc, u RBS je problém v taktické rychlosti střelby (celou dobu letu střely na cíl ji musíte navádět a nemůžete se tak zaměřit na další cíl). Ale jak jsem zde již psal, pro AČR (a nejen pro ni) by byla nanejvýš výhodná kombinace PL prostředku se samonaváděcí raketou typicky Mistral, Stinger, Grom, Chiron .... (na rychlé cíle) a PL prostředku s povelově řízenou raketou (typicky RBS - na pomalé cíle v nízkých letových hladinách typu vrtulník). Ve věži Stryker MSL je právě kombinace těchto dvou raket, dokonce na jednom PL prostředku. Proti rušení se dají do palubních řídících systémů PLŘS implementovat signálové procesory, které si "drží" vektor rychlosti cíle, dovoluji si poopravit Vaše tvrzení o IR stopě budoucích cílů: bude to spíš ve vzdálené budoucnosti, a řešení tohoto problému je u samonaváděcích raket už dávno známé viz "stará dobrá" 9M-37M.

    Kapacita C-RAM: zde je to o tom, do jaké míry kapacitu C-RAM požadujete - protoýže pokud to budete brát doslova na 100%, tak tu máme z existujících systémů skutečně efektivní pouze Vulcan Phalanx a Goalkeeper - ostatní systémy už úplně 100% nejsou (reálně však 100% efektivnosti však nedosáhnou ani výše uvedené systémy), nebo je jejich použití ekonomiky hodně náročné (například Iron Dome, RapidFire, Skyshield a jeho deriváty a další) - protože RAM = raketová + dělostřelecká + minometná munice. Proto si myslím, že v případě osazení věže Biho dvěma kanóny MK-30-2/ABM by vznikl hlavňový PL prostředek se souhrnnou kadencí 1400 ran AB munice ráže 30 mm, což sice není úplně 100% proti všem cílům kategorie RAM, ale je to alespoň částečně účinný systém kategorie C-RAM. Rozhodně bude vysoce účinný na cíle typu menší a střední UAV (na ty větší se zase budou hodit ty samonaváděcí rakety). Proč používat na UAV kanóny a ne RBS? jednoduše proto, že průměrně inteligentní protivník nejprve na naše jednotky pošle jednoduché a levné, klamné UAV, aby na ně střelci z RBS vyplýtvali svoji PL munici (těch PLŘS jsou jednotky kusů na odpalovací zařízení) a pak v pohodě pošlou buď "ostrá" UAV, nebo zrovna pilotovaná letadla.

    Hm... Izrael vyvíjí Iron Beam... to ano, a ještě dlouho jej bude vyvíjet, než to bude účinný C-RAM systém (jestli vůbec někdy); zatím se učí fungovat proti dronům kategorie LSS - to už jim funguje, ale to není C-RAM (ještě bych chtěl vidět, jak ho budou v poli jako C-RAM systém zásobovat energií...(ale držím jim palce)...

  • Dual
    21:13 03.11.2017

    PavolR:
    Ukrajina vyrábí jiný protiletadlový systém než je Tunguska, čistě raketový na kolovém podvozku. Rakety jsou dvoustupňové kalibr 130/260 mm. Účinný dostřel mají na dálku 20 km a do výšky 10 km.
    http://www.luch.kiev.ua/ru/produktsiya/zenitnaya-upravlyaemaya-raketa

  • flanker.jirka
    19:40 03.11.2017

    MALI: zajímavou alternativu C-RAM zkouší Němci v podobě dělostřelecké munice s koncovým navedením, defacto tak nahradí raketový motor vystřelením z houfnice.

  • flanker.jirka
    19:37 03.11.2017

    MALI: armády tyto systémy používají pro obdobné úkoly, proto je porovnávat lze, Biho má v současnosti střely Chiron od firmy kterou jste jmenoval, s IR naváděním a dosahem 7000 metrů a proti tomu RBS má CLOS systém po laseru s dosahem 8000 metrů, to že nemá kanon není natolik limitující. Oproti Biho má RBS systém navedení mnohem odolnější proti jakému koliv rušení.
    Do budoucna nebudete v bezprostředním prostoru vojsk mít cíle s dostatečnou IR stopou pro hlavici jakou má tato střela - jde o podobnou hlavici francouzského Mistralu. UAV, drony to neuvidí.
    Kanony a radar na Biho jsou nepoužitelné o nic lépe než RBS 70, kapacitu na C-RAM nemají. Kanony kompenzují nedostatky raket v jejich minimálním dosahu, u RBS je tato hodnota více než vyhovující.
    Ideální podle mne pak není ani jeden z nich, C-RAM bude zapotřebí.
    Jedinou současnou výhodou Biho je mobilita. Což Saab řeší instalaci raket na dálkové ovladanou platformu.
    Iron dome bude brzy překonán, Izrael vyvíjí Iron Beam na bázi laseru, v tomto směru se ubírá více výrobců C-RAM systémů. A jeho efektivní dosah není o tolik větší, aby to byl opravdu další stupeň deštníku.

  • MALI
    19:13 03.11.2017

    Ještě k článku:
    Ten antidronový systém AUSD je z Evropy (z UK), a v ČR jej nabízí firma Siemens. Ten 30 mm kanón (na tom Strykeru s AUDS) není XM813 (ten je lafetovaný ve věži MCT-30 od Kongsbergu), ale M230 od ATK ve zbraňové stanici LEMUR od BAE.

  • MALI
    18:47 03.11.2017

    To flanker.jirka:
    Á, vidím, že "odborník" na PVO promluvil..., kdyby měla v současnosti AČR něco na úrovni Biho, (z hlediska kompatibility ne úplně Biho - musel by být jiný podvozek a jiné kanóny - např. MK-302/ABM- z důvodu kompatibility munice), tak bude spokojená "až na půdu" ještě hodně let. Srovnávat Biho s PPLRK RBS-70 může snad jen úplný amatér - Biho je za prvé hybridní systém (ty dva kanóny tam nejsou pro nic za nic), za druhé ty rakety Shin-Gung jsou úplně jiná třída (hlavně primárně výhodné na jiné -
    tj. na rychlé a manévrující cíle), než RBS-70 (ale mohly by se vzájemně doplňovat).
    I pro US ARMY by to pro překlenovací období vůbec nebyl špatný systém. Ale opět by asi byla nejlepší kombinace BiHo s Iron Dome = vícevrstvá PVO. To už je na US ARMY. Ale myslím si, že v USA stejně vyhraje americký systém STRYKER MSL (penízky amerických daňových poplatníků totiž musí zůstat doma v USA - jedině, že by Biho vyráběli v USA). u IRON DOME je to něco jiného - tam už je to Sky Hunter, čili tam už je to zpola americký systém a ekvivalentní plně americkou náhradu za něj momentálně nemají.
    Při srovnávání s Tunguskou se podívejte nejen na ráži a kadenci kanónu a dálkový dostřel raket (ty jsou u Tungusky excelentní), ale také na dálkový dosah optických senzorů a vlastnosti RL + schopnosti zapojení do vyššího systému řízení palby PVO.

  • flanker.jirka
    18:24 03.11.2017

    PavolR: Bino je defacto obdoba Tungusky jen s podprůměrnými hodnotami. Ukrajina to vyrobit neumí, je to ruský systém. Ale prozkoumat schopnosti vychází to stálo.

  • PavolR
    17:49 03.11.2017

    flanker.jirka:
    Odhliadnuc od toho, že ktovie, v akých počtoch a za akých čas by bola povedzme Ukrajina schopná vyrobiť potrebný počet Tungusiek, na američanmi používanú muníciu by ju museli kompletne prekopať, čo nie je cieľ. :-)
    Ďalšie sa už buď nevyrábajú, alebo nemajú rakety, čo mi príde pre Američanov dosť dôležité.

    Mne sa osobne tiež najviac páči Biho - rakety sa naň dajú namontovať aké chcete, hoci aj RBS 70. ;-)

  • flanker.jirka
    16:42 03.11.2017

    Mají hodně uzký výběr, divím se, že si nevyzkouší něco z Evropy. Přijde mi to, že vařej z vody, když v jedné soutěži kombinují plně mobilní systém se stracionárním (případ Skyhunter)

    RaSe: jak píšete, Mantis by byl hodně zajímavý, Biho je o ničem, to má parametry horší než naše RBS 70, jen to má navíc kanon.
    Stryker MSL je hodně nedodělaný.
    Co se týká C-RAM, tak existuje i evropská obdoba izraelského iron dome využívající ŘS a nebo pak už kanony, do budoucna lasery.
    Pokud se budou pohybovat s PÚP do 10-15 km, tak musí počítat už jen s drony, klouzavými pumamy a ŘS, tam už po letadlech střílet nebudou, ty se budou držet zpět a vrtulníky nahradí malé UAV nebo drony.
    ...měli by se jet podívat za jejimi přáteli na ukrajinu, ta má Tungusky (předchůdce ruského Pantsiru).

  • Rase
    15:02 03.11.2017

    Americká armáda plánuje zavést nové prostředky SHORAD již v roce 2019, tak vybírají rychle, aby mohli co nejdřív nakoupit a dostat k jednotkám. Osobně si myslím, že to bude stejné jako s bojovými věžemi Kongsberg na Strykerech. Nakoupí se potřebný počet systémů a rychle osadní na volné podvozky. Pro překlenovací období před novým systémem SHORAD rozhodně dobré řešení. Jsem zvědavý spíš na ten nový systém co vyvíjejí. Věžová část z Hybrid Biho se mi hodně líbí - bylo by fajn ji vidět třeba u AČR. Byť C-RAM a SHORAD zatím tak nějak neřešíme .))

  • Jakub2
    14:44 03.11.2017

    Demonstrace, aby US Army zjistilo, co je vůbec na trhu předtím, než vydají svoje požadavky? Přeci jen dávat vedle sebe Sky Hunter a Hybrid Biho... Každý ten systém je na trochu něco jiného.

  • lorgarius
    14:22 03.11.2017

    echo - nie je to ani nemozne, C-Ram predsa uz nejaky ten rok funguje a v podstate je to "len" phalanx namontovany na tazky podvozok/kontajner. je to sice ina kategoria ale pri dostatku vole/penazi/ by sa to urobit dalo. pravda na shorad by to bolo az zbytocne velke a tazke.

  • Rase
    14:05 03.11.2017

    škoda že tam není i německo-švýcarský MANTIS.

  • Echo
    12:48 03.11.2017

    Ultramarinus -> Riadne naivny nazor. Skus sa zamysliet nad hmotnostou, spotrebou energie, zasobou municie, zameriavacimi a navadzacimi systemami, ... ktore su na lodiach. A teraz to vsetko skus aplikovat na nieco typu Tatra 815. Z technickeho hladiska je to malickost :)

  • alexa123
    12:45 03.11.2017

    Trochu se divím, že US nevezmou kombinaci "phalanx" systémů z lodí ...

    Pozemná verzia je jedna veľká obluda vhodná tak akorát na ochranu stacionárnych cieľov.


    https://www.google.sk/search?q=phalanx+ciws+ground&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjBx_SvqaLXAhWSFewKHSisBYsQsAQINQ&biw=1920&bih=965

  • Ultramarinus
    12:15 03.11.2017

    Trochu se divím, že US nevezmou kombinaci "phalanx" systémů z lodí. Rotační kanón, rakety, laser. Už to funguje, je to v rámci možností přepravitelné a slouží to přesně k tomu, co s tím chtějí dosáhnout.