Letadlová loď Gerald R. Ford: Král moří vyplouvá

Gerald R. Ford je otáčen dvěma remorkéry; větší foto / US Navy

Nejdražší plavidlo v historii, letadlová loď amerického námořnictva USS Gerald R. Ford, bude do služby uvedeno možná již v dubnu tohoto roku. Letadlové lodě třídy Gerald R. Ford nahradí starší plavidla třídy Nimitz. Zavádění nových a pokročilých technologií však bylo vykoupeno vyšší cenou a průtahy ve stavbě.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford, první plavidlo stejnojmenné třídy, je z 99 % dokončena a testování je hotové z 93 %. Americké námořnictvo získá novou letadlovou loď do konce dubna tohoto roku.

USS Gerald R. Ford, pojmenovaná po bývalém americkém prezidentovi, je rozměrově podobná lodím třídy Nimitz (liší se v jednotkách metrů). Z hlediska výkonu a technologií jde ale o razantní posun.

Mezi klíčové technologie patří hybridní radar DBR (Dual Band Radar), který je díky koordinované činnosti v pásmu X a S schopen plnit více rolí současně (nahrazuje až šest různých radarů).

Dále se na lodi nachází pokročilý záchytný systém AAG (Advanced Arresting Gear). Systém AAG je schopen plynule měnit sílu zachycení, a může proto velmi účinně zachytávat, jak velká těžká letadla, tak i lehčí bezpilotní prostředky.

Poslední z trojice nejvýznamnějších technologických je elektromagnetický katapult EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System). Katapult je schopen rovněž měnit plynule svůj výkon a posílat do vzduchu lehká (např. dron MQ-9 Reaper) i těžká letadla.

Jedním z hlavních požadavků námořnictva bylo snížení nákladů a nároků na údržbu nové letadlové lodi. Výsledkem je snížení počtů členů posádky na 4660 z 5680 mužů, které ke své obsluze potřebují lodě třídy Nimitz. Za 50 let provozu americké námořnictvo jen na personálních nákladech ušetří až 4 miliardy dolarů.

Ani tato úspora však paradoxně nebyla zadarmo. Náklady na stavbu Geralda R. Forda byly z počátku odhadovány na 10,5 miliardy dolarů, ale cena nakonec vystoupala až na 12,9 miliardy dolarů. Lodě jsou přitom současně stavěny tři – USS Gerald R. Ford, USS John F. Kennedy a USS Enterprise. 

Jak se otáčí letadlová loď?

Největším zdrojem problémů při stavbě plavidla se ukázaly právě nové pokročilé systémy, jako zmiňovaný DBR radar, EMALS či záchytný systém AAG. Tato trojice systémů vykazovala největší míru poruchovosti a měla největší podíl na posunutí původního plánu dostavby a připravenosti lodi.

Na lodi se nachází přes 4 tisíce kilometrů elektrických a optických vodičů. Elektrické kabely rozvádějí energii ze dvou jaderných reaktorů, každý o výkonu 2x300 MW (trojnásobek výkonu reaktorů na lodích třídy Nimitz). Tento vysoký výkon v budoucnu umožní instalaci laserových zbraní či elektromagnetických děl.

I přes komplikace při testech a přes opakované navyšování ceny v řádech stovek milionů dolarů se projektu třídy letadlových lodí třídy Gerald R. Ford vyhnula výraznější mediální a politická kritika směřující na hospodárnost programu, jak se stalo v případě pobřežních lodí Littoral Combat Ship nebo stíhaček F-35 Lightning II.

Do F-35 se nedávno opřel i budoucí prezident Spojených států , Donald Trump. Nespokojenost s výší nákladů F-35 projevil i senátor John McCain, předseda Výboru pro ozbrojené síly.

Důvodem shovívavosti k nové letadlové lodi je kromě relativně nízké ceny (v porovnání s programem F-35) také fakt, že jde o novou třídu letadlových lodí po více než čtyřiceti letech. Loď navíc využívá několik nových a přelomových technologií.

Letadlové lodě se navíc v americké strategii těší velkému význam. Není proto  překvapivé, že zrovna v případě nové třídy letadlových lodí nebyla kritika vyšších nákladů tak výrazná. 

Zdroj: Breaking Defence

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

Střela SM-6 jako víceúčelová zbraň amerického námořnictva

Americké námořnictvo v polovině prosince otestovalo schopnost rakety SM-6 (Standard Missile 6) ničit ...

Norsko nakoupí P-8A Poseidon proti ruským ponorkám

Americká vláda schválila případný prodej pěti protiponorkových a protilodních letadel P-8A Poseidon ...

Drony Perdix: Testování zabijáků ruských systémů protivzdušné obrany S-400

Americké námořnictvo ze stíhaček F/A-18E Super Hornet poprvé zkušebně vypustilo inteligentní roj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Amos
    06:35 05.02.2017

    Považuji letadlové lodě stále za potřebné, avšak jejich ochrana musí být neustále podle vývoje zdokonalována. Nebezpečím budou elektronicky řízená malá plavidla a drony, rovněž podvodní nástrahy. Vývoj na úseku protilodních střel rovněž zesílil, zejména co do kumulace a citlivosti senzorů, hybridních pohonů a nápní.

  • RiMr71
    17:26 24.01.2017

    ...pane Tesil, vygooglete si něco jako "how hide task force" nebo tak něco a pak se vraťte :)

  • Tesil
    18:33 22.01.2017

    Je to jen velmi laický názor, ale možná není takový problém objevit svaz lodí okolo LL.Jsou tu satelity,ponorky nebo systémy, o kterých ani netušíme.Spojenci věděli o každé ponorce jenž opustila přístavy ve Francii během několika hodin.Třeba existují primitivní způsoby sběru informací s určitými výsledky.A pokud budou cíle útoku na pevnině musí svaz doplout do určité vzdálenosti a tam přece jen vznikne větší možnost odhalení.Určitě je těžké LL potopit,ale při poškození takového rozsahu kdy nebude možno použít hlavní zbraň stane se pro svaz přítěží.

  • ujo Marek
    12:41 20.01.2017

    mňa by zaujímalo ako je riešená pasívna balistická ochrana lode a ako je lod tienená a odolná voči výbuchu generujúcemu EMP

  • Shania
    10:36 20.01.2017

    stirling: žádná CVN neponese pouze F-35C.

    Hornety + Superhornety, pak místo Hornetu začnou nastupovat F-35C (prvni okolo 2018+) a nakonec místo Superhornetu (okolo 2030) se začne objevovat jejich nástupce.

  • stirling
    09:45 20.01.2017

    Jaké vůbec ponese letadla, u této první se asi ještě počítá primárně s f18, protože nedávno psali, že f35c se moc nenakupuje a proto cena roste. Ví někdo kdy se počítá s první lodí, která ponese pouze f35?

  • stirling
    09:41 20.01.2017

    Neblbněte zase s poměřováním, tahle debata tu byla už mnohokrát, nejde vůbec o nebezpečnost protilodních střel nebo bezzubost obrany, ale primárně je musím na cíl zaměřit a dopravit na místo odpalu k pobřeží se takový svaz nepřiblíží, takže jedině to musím odpálit z letadla, lodě či ponorky a kde máte zase záruku, že svaz tohoto banditu nenalezne dříve než vůbec něco stihne odpálit? Pak je tu množství, pokud mám např. uváděných 1000 střel ve výzbroji, rozhodně je nemám vždy všechny na tom místě kde potřebuju a v neposlední řadě kvalitně vycvičená posádka a další x faktorů.
    Takže to procento úspěchu o kterém se hádáte má spoustu proměnných, které nemáte šanci znát ani odhadnout a někdy to neumí ani ty plánovači kterých je tisíce na obou stranách.
    Udělat závěr z parametrů či videa nějaké super rakety či protirakety sem asi moc nepatří.

  • skelet
    17:21 19.01.2017

    riziko letadlových lodí v čase se nemění. Prostě je to stále věčný boj meč vs štít.
    Mudry.udrzbar: nikdo protilodní střely nepodceňuje, ale není je třeba ani přeceňovat. Od Falkland je to 35let, navíc je zde patřičný problém. Britská flotila měla následující nedostatky
    1) "krátkonohé" letectvo = malá šance zachytit pronikající útočné letouny
    2) neexistenci Awacs. Gannety z letadlovek vyřadilo a Sea King ve verzi Awacs byl zalétán až byly Falklandy v plném proudu (přesněji první vrtulník byl narychlo zplychtěn měsíc po začátku války a dostal se k Falklandům až v srpnu 82)
    3) absenci CIWS
    Sumasumárum to tvůrci britské Bílé knihy zadrbali, kde se dalo. Nicméně toto u těžkých letadlovek US Navy nebylo tenkrát a není ani dnes. Přičemž v blízké budoucnosti se ta obranná síť ještě zahustí.

  • mudry.udrzbar
    16:16 19.01.2017

    No ja by som zase moderne protilodne strely nepodcenoval... nebolo vela konfliktov, kde by sme mohli posudit ich realnu nebezpecnost ale spomenme si na Falklandy. Tam par Exocetov riadne Britom podkurilo.
    Dovolim si tvrdit, ze keby mala Argentina viac rakiet a nosicov mohla cela kolosalna britska expedicia skoncit fiaskom.

  • Kozlus
    15:33 19.01.2017

    Ten svaz s LL je prvne taky potreba najit a potom na nej tu strelu taky dost presne navadet. Protilodni strely rozhodne nejsou neucinne, jen bych z nich nebyl az tak nadsenej.

  • fenri
    15:23 19.01.2017

    To skelet: čistě ekonomicky je jednodušší vyrobit 1000 střel než 100 lodí. Tj. ochranný kordon LL může být pobit střelami a LL přijde na řadu v druhé (třetí, n-té) řadě.
    samozřejmě máme tu protiraketové systémy atd., ale jsme zpět u klasického, tisíciletého kolotoče zbraň/protizbraň. Nicméně samotná existence doprovodu jako takového neznamená z tohoto pohledu nic.

  • skelet
    14:59 19.01.2017

    mudry.udrzbar: nikterak nezpochybňuji sílu novodových protilodních střel, ale tyto střely, respektive nosiče se musejí probít skrz obranný koridor letadlového svazu. (dá se předpokládat, že žádný plánovač nebude letadlovku posílat blíže jak 400km od nepřátelského pobřeží). A to nebude žádná sranda, stejně jako nebude sranda se před těmi střelami, respektive nosiči ubránit. Navíc tato obrana naroste po zařazení letounů 5 a 6.generace, a dalších aktivních protiopatření.

  • mudry.udrzbar
    14:46 19.01.2017

    skelet

    Palebnu silu ma takyto zvaz naozaj impozantnu, hlavne s ohladom na pocet lietadiel a striel s plochou drahou letu, ktorymi disponuje. To urcite nespochybnujem.

    Co spochybnujem je moznost obrany proti modernym protilodnym raketam, aj ked USA na tom hlavne prostrednictvom rakiet rodiny SAM uporne pracuju.

    Jednoducho neverim, ze v tomto pripade bude niekedy protizbran ucinejsia ako samotna zbran, ktora moze byt odpalena niekolko stoviek km od zvazu a je technologicky zasadne jednoduchsia. (Ako vieme Cina dokonca tvrdi, ze disponuje ucinnymi protilodnymi balistickymi strelami)

  • skelet
    13:53 19.01.2017

    mudry.udrzbar: vzhledem k tomu, že velká letadlová loď a její doprovod má stejně velkou palebnou sílu jak průměrný stát, tak bych ji moc neodsouval do "koloniálních" válek. Jako u každého typu zbraně jde o to, kde a jak se nasadí.

  • mudry.udrzbar
    13:29 19.01.2017

    dusan

    neda mi nereagovat:

    "Toto nie je len loď... je to symbol superveľmoci."

    aj si to celkom vystihol ak by si to skutocne dve velmoci medzi sebou rozdali tak s ohladom na sucasnu uroven protilodnych zbrani, by vyznam lietadlovych lodi by bol skor symbolicky.
    Pravdepodobne by zdielali osud symbolov supervelmoci 2.sv. vojny Bismark, Tirpitz ci Jamato, teda bud bezpecny pristav alebo rychla smrt.


    Ale na udrzoiavanie vojenskej pritomnosti a lokalne konflikty proti zaostalemu protivnikovi typu Irak, Syria, Lybia je to zbran idealna. Ako sme mohli vidiet u Rusov, tiez by radi na taketo ucely,tj. podporu expedicnych zborov disponovali plnohonotnou lietadlovou lodou.

  • palo satko
    09:04 19.01.2017

    Lod je to pekna, velka a moderna. Teraz len pre nu vypracovat politiku aby priatelia a hlavne nepriatelia vedeli na čo ta lod je určena. Mam taky pocit, že pripad "Baššár Háfiz al-Asad" všeličo v tradičnom využiti tychto velkolepych plavidiel zmenil.

  • alea206
    08:10 19.01.2017

    Konecne diskuse kde lide k sobe chovaji slusne.
    Dekuji

  • Arassuil
    23:47 18.01.2017

    JirkaM: V pohodě. A sorry za ten ostřejší tón v tom prvním příspěvku - jak to teď čtu, nevím, co mě zrovna tak nasralo, když jsem to psal.

  • JirkaM
    23:21 18.01.2017

    Arassuil: Hmm, tak to jsem byl hodně mimo. Byl jsem z nějakého záhadného důvodu přesvědčený, že stavbu letadlovek zastavili v 80tých letech, což jak teď vidím nebyla pravda.

  • dusan
    23:17 18.01.2017

    Toto nie je len loď... je to symbol superveľmoci.

    Ťažkú lietadlovú loď si môže dovoliť len ekonomická veľmoc. Vzhľadom na geografiu Zeme je to jedinečný nástroj na zasahovanie (v dobrom či zlom) vojensky na značnej časti plochy našej planéty pomerne rýchlo a bez závislosti na súhlase ostatných krajín.
    Nie náhodou Čína usilovne pracuje na svojej vlastnej flotile. A Amíci po dlhých rokoch znižovania stavov svojich operačných zväzov prešli na ich zvyšovanie.
    Reči o "konci lietadlových lodí" pre to či ono sú úsmevné .... kto na to má tak ich udržuje , alebo sa ich snaží získať.
    Možno čakať, že po dlhých rokoch sa nám medzi Čínou a USA schyľuje k tomu, že dvaja súperi budú schopný si to teoreticky "rozdať" v bitke lietadlových lodí v rozľahlých oblastiach Pacifiku, ale i inde.

  • Arassuil
    23:08 18.01.2017
    Oblíbený příspěvek

    JirkaM: Proboha, proč by toho Američané neměli být schopni? Poslední loď třídy Nimitz vstoupila do služby roku 2009. Ve stejném roce začali stavět třídu Ford. Vy tam vidíte nějakou časovou prodlevu? Nehledě na fakt, že první Nimitz je sice z roku 1975, ale stavěli je kontinuálně a v průběhu 40 let je modifikovali a vylepšovali.

    Jednoduše řečeno, USA na svém Know-how ohledně letadlovek s jaderným pohonem makají neustále už od roku 1961 a nikdy nepřestali. Za mnohem větší úspěch bych to považoval třeba u Britů, Rusů nebo Francouzů, kde postaví letadlovku jednou za 20-30 let.

  • JirkaM
    22:56 18.01.2017

    Po tolika letech už nebylo úplně jasné, jestli USA ještě dokážou vyrobit velkou letadlovou loď s jaderným pohonem. To že se jim to povedlo a to dokonce včetně spousty zásadně nových technologií je docela zásadní úspěch a navýšení ceny si tak jako tak mohou USáci dovolit.

    Naproti tomu, F-35 se snáz kritizuje. Že v USA dovedou vyvinout novou generaci stíhaček je jasné a jakékoliv překvapení mohlo být jen negativní.

  • pavel rampir
    19:43 18.01.2017

    Tahle třída lodí myslím je a bude to nejlepší co na dlouhé roky bude sloužit na moři. Byť jsem pouze poučený amatér ( ale zajímám se o věc 40let) jsem rád že zachovali klasiku CATOBAR. Jsem trochu na rozpacích z britského pojetí nových lodí HMS Queen Elizabeth a Prince of Wales. Dali se na cestu STOVL , částečně z důvodů finančních - ale nějak mě to pocitově nesedí .....S názorem že není zásadní rozdíl až tak nesouhlasím. Hlavně EMALS je obrovský krok kupředu který výrazně zjednodušuje starty.
    Přeji lodi dlouhou a úspěšnou službu-třeba do příštího století :-)

  • fenri
    19:40 18.01.2017
    Oblíbený příspěvek

    To loď je krásná.
    Pamatuji, jak jsem kdysi jel malým trajektem v Neapoli, kde venku na rejdě kotvil (tuším) Eisenhower. Byl to impozantní zážitek...

  • KOLT
    19:28 18.01.2017

    Nová třída je pochopitelně lepší než její předchůdce. Přesto mám dojem, že to není nějak zásadní "game changer". Nicméně prodražení a opoždění jejího vývoje je v pořádku. Její budoucí hlavní zbraň – F-35 – naproti tomu ve srovnání s F/A-18 rozhodně "game changer" je, přesto prodražení a protažení jejího vývoje je úděsně kritizované.

    Zajímavé, mám dojem, že kritizovat vývoj letadel je v USA takový národní sport ;-) Každý, kdo má do zadele díru, je odborník na letecké souboje a ví, co všechno udělali u Lockheedu/McDonella/Boeingu/Northropa špatně. F-35 byl skutečně v začátcích průšvih, nicméně už víc jak pět let jede program téměř přesně podle kalendáře. A přes všechny výtky (někdy i zasloužené) letadlo zatím prokazuje, že bude silnou zbraní. Naproti tomu některé projekty námořnictva jsou skutečný průse*, přesto aby jejich kritiku nechal jeden hledat Scotland Yard. Tady šlo jen o čas a peníze, ale takové LCS jsou skutečně průšvih! Asi jako kdyby u letadla docházelo k degradaci draku v řádu jednotek let. Kdyby podobné problémy měla F-35 (nebo svého času F-22, F-16...), viseli by šéfové výrobce a zodpovědní generálové a politici na kandelábrech...