Americká protiraketová obrana vs. hypersonické střely Ruska a Číny, část 1.

Obamova administrativa zastavila řadu vývojových programů v oblasti hypersoniky. Lze zmínit hypersonickou „klouzavou“ hlavici HTV-2 (Hypersonic Technology Vehicle 2) nebo „scramjet“ střelu Boeing X-51, které ve své době byly na čele technologického vývoje.

Zastavení či omezení technologického vývoje se následně projevilo ztrátou schopností protiraketové obrany Spojených států, pod vedením Agentury pro protiraketovou obranu MDA (Missile Defense Agency), pružně reagovat na nové druhy zbraní Ruska a Číny.

V prosinci 2019 bylo do ruské Jasněnské raketové divize, dislokované v Dombarovském kraji v Rusku, zařazeno šest ICBM (InterContinental Ballistic Missile) s jadernými hlavicemi HGV (Hypersonic Glide Vehicle) Avangard. O tři měsíce později generál Terrence O'Shaughnessy, velitel Severního velení Spojených států (USNORTHCOM), písemně informoval Výbor pro ozbrojené složky amerického Senátu (SASC) o čínských testech ICBM s jadernou HGV, tedy obdobě ruského Avangardu.

Vyvstává proto otázka: „Je současná protiraketová obrana Spojených států schopna čelit těmto hrozbám?“ Případně lze technologickými opatřeními vylepšit stávající protiraketový systém nebo je nutný vývoj nového?

V médiích se na toto téma často objevuje řada názorů. Například ruská Gazeta zpochybňuje účinnost amerických interceptorů ve vesmíru s ohledem na použití klamavých cílů a upřednostňuje princip zachycení hlavice v atmosféře. Údajně prakticky jediným více méně efektivním a udržitelným způsobem výběru cíle je použití přirozených, selektivních vlastností atmosféry, kdy klamavé cíle při vstupu do atmosféry shoří. Na tomto principu je ostatně postavena ruská protiraketová obrana. A navíc pro Spojené státy se problémem stávají v atmosféře manévrující ruské a čínské hlavice HGV.

V tomto článku se pokusíme nalézt odpovědi na výše zmíněné otázky. Přijmeme přitom hypotézu, že současná protiraketová obrana USA sestřelí stávající ICBM s klasickými MIRV (Multiple Independently targetable Reentry Vehicle) i hypersonickými (HGV) bojovými hlavicemi.

Vícečlánkový výklad rozčleníme do tří hlavních částí. Prvá část se zaměří na tři fáze letu ICBM. Následně uvedeme klíčové prvky americké protiraketové obrany a nejnovější modernizační programy.

Ve druhé části na konkrétním příkladu zhodnotíme teoretickou funkčnost protiraketového systému a představíme následně přijatá organizační opatření. Konečně v závěrečné části popíšeme nejnovější trendy ve vývoji proti-hypersonické obrany.

MIRV vs. HGV: Stručný popis jednotlivých fází letu ICBM

Mezikontinentální balistickou raketu ICBM lze obecně charakterizovat jejím dostřelem nad 3300 mil (5300 km), přičemž odpálena může být z podzemní šachty, mobilního odpalovacího zařízení nebo z ponorky. Její dráha letu je pak nejčastěji členěna do tří hlavních fází.

Fáze letu ICBM / archív autora

Fáze letu ICBM:

fáze letu	typ	popis dění
1. Boost	MIRV	doba hoření motorů 1. a 2. stupně raketového nosiče je přibližně 3 až 5 min s dosaženou výškou zhruba 150 km nad zemským povrchem.
1. Boost	HGV	viz MIRV.
2.Midcourse	MIRV	let s výškou až 1200 km nad zemským povrchem dle dostřelu rakety; z druhého stupně rakety je vypuštěn navigačně-letový modul, z kterého je uvolněna jedna či několik bojových hlavic MIRV, které následně sestupují na cíl po eliptické křivce; navigačně-letový modul orbitální změnou sklonu s dobou trvání 3 až 5 min. Koriguje dráhu letu a tím při postupném vypouštění hlavic umožňuje jejich navedení na rozdílné cíle; souběžně jsou vypouštěny návnady, jež po vstupu do atmosféry shoří; celková doba letu v exoatmosféře je 20 min s dosaženou rychlostí více než M24.
2.Midcourse	HGV	let s výškou až 1200 km nad zemským povrchem dle dostřelu rakety; z druhého stupně rakety je vypuštěn navigačně-letový modul pro orbitální změnu sklonu s dobou hoření korekčních motorů 3 až 5 min při rychlosti více než M 24, přičemž následně je uvolněna jedna bojová hlavice HGV, která sestupuje na cíl po eliptické křivce; použití návnad není prozatím specifikováno.
3. Terminal	MIRV	sestup MIRV od výšky zhruba 90 km nad zemským povrchem; závěrečná fáze trvá přibližně minutu při koncové rychlosti okolo M 3,2.
3. Terminal	HGV	při sestupném letu atmosférou v úseku zhruba od 90 do 40 km je hlavice HGV schopna nejen stranového, ale i dopředného manévru, tj. klouzavého letu při hypersonické rychlosti vysoko nad M 5, kdy je manévr prováděn pomocí aerodynamických sil.

Výše uvedenými technologiemi disponuje Rusko i Čína.

Klouzavý let je možný až po stabilizaci letu v horních vrstvách atmosféry. Hlavice musí být při vstupu do hustých vrstev atmosféry určitým způsobem orientována na tečnu k dráze a osa hlavice bude kmitat kolem této tečny. Je-li hlavice staticky stabilní, proběhne tato orientace automaticky.

Pro ruský HGV Avangard je klouzavý let limitován maximálním povoleným přetížením 180G vyvolaným zejména setrvačnou odstředivou silou. To pro boční vychýlení může teoreticky představovat až 100 km a prodloužení doletu o několik set kilometrů pro nejvyšší rychlost sestupu.

Tyto očekávané schopnosti a maximální hodnoty se však prudce snižují ztrátou energie již při malých úhybných manévrech. Schopnost manévru také klesá i s výškou letu, včetně úměrného snížení rychlosti letu hlavice vlivem tření. V hustých vrstvách atmosféry, tj. pod výškou 40 km, již hlavice letí po balistické křivce bez schopnosti manévru.

O schopnostech čínské HGV nejsou ve veřejně dostupných zdrojích žádné technické informace. Poplach v Pentagonu začal počátkem roku 2014, když americké kosmické senzory detekovaly čínské testy hypersonického kluzáku podporovaného balistickou raketou středního doletu DF-21. HGV s označením DF-ZF (v USA používají označení WU-14) bylo od té doby několikrát testováno na různých balistických raketách na tuhé i kapalné palivo.

V říjnu 2015 se také ukázalo, že Čína úspěšně otestovala hypersonickou střelu s náporovým pohonem typu scramjet. Vedoucím projektu byl Wang Zhenguo, profesor Národní univerzity obranných technologií.

Protiraketová obrana a její teoretické schopnosti

Systém americké protiraketové obrany GMD (Ground-based Midcourse Defense) je postaven na myšlence „hit-to-kill“ se zachycením MIRV v exoatmosféře, zpravidla na její sestupné fázi letu před vstupem do hustších vrstev atmosféry.

Základem GMD je včasná detekce startu ICBM, sledování jejího letu s výpočtem očekávané trajektorie a následná aktivace pozemního interceptoru GBI (Ground-Based Interceptor). V průběhu letu GBI je pak provedena diskriminace (odlišení) cíle, jestliže došlo k vypuštění MIRV a návnad.

Detekce, sledování a diskriminace jsou tedy kombinací výstupů elektrooptických (E/O) senzorů a radarových signálů. Ty se následně přeměňují na elektronický signál, jenž je poté analyzován a porovnáván s předem nastavenými charakteristikami cíle.

Pro potřeby článku ve stručnosti uvedeme hlavní prvky GMD:

GMD Fire Control and Communication (GFC);
Command and Control, Battle Management, and Communications (C2BMC);
Space Based Infrared System (SBIRS);
Army Navy/Transportable Radar Surveillance (AN/TPY-2);
Upgraded Early Warning Radar (UEWR);
Sea-Based X-Band Radar (SBX);
Ground-Based Interceptor (GBI).

název	účel	popis činnosti
GMD Fire Control and Communication (GFC)	velící středisko pro zpracování dat ze senzorů	přijímá data z různých senzorů z celého světa prostřednictvím obranného satelitního komunikačního systému a tyto informace fúzuje pro vytvoření obrazu bitevního prostoru; aktualizuje informace o stavu raket GBI, což usnadňuje plánování a rozhodování o odpálení raket; GFC předává data o trajektorii MIRV/HGV přímo do EKV (Exoatmospheric Kill Vehicle) za letu v reálném čase pomocí jednoho ze šesti provozních datových terminálů (In-Flight Data Terminals); GMD Fire Control je také nakonfigurován pro příjem informací přes C2BMC, což umožňuje senzorům jako Aegis SPY-1 či TPY-2 zapojit se do systému.

GMD Fire Control and Communication (GFC) / archív autora

název

účel

popis činnosti

Command and Control, Battle Management, and Communications

(C2BMC)

středisko softwaru a hardwaru pro integraci dat

integruje data z více senzorů a jednotek pro řízení palby;
umožňuje koordinaci bojovým velitelům napříč platformami, včetně vedení různých režimů provozu na dálku pomocí senzorů sítě, propojených s bojovými jednotkami;
umožňuje plánování a návrh boje;
integruje data z radarů TPY-2, SBX, UEWR a vesmírných senzorů;
používá se i pro další druhy vojsk.

Command and Control, Battle Management, and Communications (C2BMC) / archív autora

název

účel

popis činnosti

Space Based Infrared System

(SBIRS)

přenos satelitních dat v IČ spektru

poskytuje informace prostřednictvím 6 satelitů na geosynchronní orbitě (GEO) a 2 satelitů umístěných na polárních vysoce eliptických oběžných drahách (HEO);
satelity obsahují rotující filtry v infračerveném (IČ) spektru krátkých a středních vln, které mají opakovací frekvenci 10 sekund;
satelity jsou v trvalém provozu;
v současnosti používané satelity obsahují 6000 detektorů;
detekuje odpálení rakety rychleji než jakýkoliv jiný systém;
dokáže identifikovat typ rakety, rychlost vyhoření raketového motoru, stanovit trajektorii a bod dopadu;
detekuje i taktické rakety či výbuch v letadle;
do roku 2022 má být plně dobudován.

Architektura SBIRS / archív autora

název

účel

popis činnosti

Army Navy/Transportable Radar Surveillance

(AN/TPY-2)

hlavní radarový senzor

pracuje ve dvou provozních režimech, prvý je v rámci GMD a druhý je v režimu navádění raket systému THAAD (Terminal High Altitude Area Defense);
pro GMD je využíván v rámci detekce balistické rakety při jejím stoupání v boost fázi pro určení její rychlosti a trajektorie;
pracuje v X-pásmu (3,75 - 2,5 cm) a jeho snímky s vysokým rozlišením umožňují identifikovat typ odpálené rakety;
neposkytuje 360° pokrytí a jeho rozsah je omezen zakřivením Země.

Army Navy/Transportable Radar Surveillance (AN/TPY-2) / archív autora

název

účel

popis činnosti

Upgraded Early Warning Radar

(UEWR)

klasifikace cílů a sledování raket

pomáhá ostatním senzorům a interceptorům;
nedokáže provádět diskriminaci v midcourse fázi letu, ale umí klasifikovat objekty na letální a neletální, což zužuje rozsah objektů, které by radar s vyšším rozlišením, jako je X-pásmový, musel sledovat;
pracuje v UHF-pásmu (1 - 0,3 m), což umožňuje pokrýt širší oblast velikosti objektů.

Upgraded Early Warning Radar (UEWR) / archív autora

název

účel

popis činnosti

Sea-Based X-Band Radar

(SBX)

radiolokátor řízení palby

má schopnost diskriminační funkce, tj. vyhledání a rozlišení cíle, určení jeho polohy s průběžným sledováním a vyhodnocením účinku zasažení;
vysoké rozlišení SBX však přichází s určitými kompromisy. Jedním z omezení je jeho relativně úzký sektor pozorování v rozsahu 25°. Je to přirovnáváno k pohledu skrz „brčko”. Z tohoto důvodu má SBX omezenou schopnost sledovat příchozí rakety a nemůže být použit jako samostatný senzor.
pracuje v X-pásmu;

Sea-Based X-Band Radar (SBX) / archív autora

název

účel

popis činnosti

Ground-Based Interceptor

(GBI)

interceptor

třístupňová raketa složená ze tří raketových motorů Orion vycházejících z rodiny kosmických nosných raket Pegasus, Taurus a Minotaur;
akční člen tvoří interceptor EKV. Jeho hmotnost je udávána 63 kg.

Ukládání GBI do šachty na základně Vandenberg AFB v Kalifornii. / archív autora

Druhy radarových pásem:

pásmo	frekvence	vlnová délka	pásmo	frekvence	vlnová délka
Ku	12 - 18 GHz	2,5 - 1,67 cm	L	1 - 2 GHz	30 - 15 cm
X	8 - 12 GHz	3,75 - 2,5 cm	UHF	300 MHz - 1 GHz	1 - 0,3 m
C	4 - 8 GHz	7,5 - 3,75 cm	VHF	30 - 300 MHz	10 - 1 m
S	2 - 4 GHz	15 - 7,5 cm	HF	3 - 30 MHz	100 - 10 m

Činnost GMD v počáteční fázi letu ICBM

Doba trvání letu ICBM v počáteční (boost) fázi je 3 až 5 minut. Již zážeh motorů je zaznamenán E/O senzory SBIRS (sledují neustále prakticky jakékoliv místo na Zemi) a trajektorie jejího letu je průběžně zpřesňována. Rozhodnutí o adekvátní reakci přijímá středisko GFC.

Senzory E/O jsou trvale aktivní ‒ jen za prvních osm měsíců roku 2015 bylo zaznamenáno 7000 IČ událostí po celém světě.

Schopnosti GMD v mid-course fázi letu MIRV

Po detekci letu ICBM senzory E/O se v okamžiku přímé radarové viditelnosti, na povel střediska GFC, připojují radarové stanice systému. Tím se kompletuje celkový přehled o situaci v exoatmosféře.

Vlastní zásah GBI je prováděn na sestupné střední (midcourse) fázi letu. V literatuře je zmiňována hodnota okolo 16 minut po startu ICBM. To neomezuje schopnost použít GBI i v exoatmosféře před sestupnou částí trajektorie, například proti ponorkovým SLBM (Submarine-Launched Ballistic Missile).

Na základě architektury trojstupňové GBI lze odvodit další sled událostí po rozhodnutí střediska GFC provést odpálení rakety. Do inerciálního systému navedení GFC je zadána trajektorie pro dosažení prostoru předpokládaného střetu s MIRV (nebo HGV).

Po vyhoření 3. stupně GBI v exoatmosféře provede navigačně-letový modul (Booster Avionics Module) orbitální manévr s potřebnou úpravou sklonu na oběžné dráze (změnu orbitální roviny) a vypustí EKV do prostoru střetu. Následně již EKV přijímá v on-line provozu data o letu MIRV (HGV) ze střediska GFC. Tyto informace dodávají výkonné senzory SBIRS a TPY-2.

EKV používá vlastní IČ senzor. Jakmile detekuje cíl, propojí data s daty od GFC a uzamkne cíl. Nepřetržitě koriguje svoji dráhu letu až do okamžiku střetu s MIRV / HGV.

Řízení EKV je prováděno pomocí Systému řízení odklonu a polohy DACS (Divert and Attitude Control System), viz. níže.

Raytheon Missiles & Defense Exoatmospheric Kill Vehicle. / archív autora

EKV manévruje způsobem, který postupně ztotožňuje jeho trajektorii s trajektorií bojové hlavice MIRV / HGV až do okamžiku střetu. Koncová odchylka je údajně jen „zlomek metru“, a to při rychlosti EKV okolo Mach 27. Tato hodnota je výsledkem níže provedeného výpočtu parametrů GBI, kdy v literatuře jsou uváděny hodnoty od M 15 až po M 30.

Přesnost metody „hit-to-kill“ umožňuje systém DACS. Je postaven na principu vytvoření boční reakční síly a reakční síly pro změnu sklonu a vybočení EKV na jeho trajektorii letu. Požadovaného tahu je dosaženo použitím trysek.

Schéma DACS / archív autora

Systém DACS se skládá z bloku ACS (Attitude Control Systems), který určuje trajektorii (stoupání a sklon), a bloku trysek DCS (Divert Control Systems) pro nastavení orientace (polohy). Kontrolní box převádí průběžně signály přenášené z navádění, navigace a řízení GNC (Guidance, Navigation and Control).

Průběh (směr) tahu trysek je ovládán souběžnou změnou průřezu hrdla trysek ACS a DCS. Používá se ventilový systém s horkým plynem a tzv. čepů, které se posouvají dozadu a dopředu, čímž zvětšují nebo zmenšují příslušný průřez hrdla trysky. Taková konfigurace umožňuje velmi rychlé změny tahu trysek

Replika nafukovací návnady americké ICBM Minuteman. / archív autora

Na sestupné části trajektorie MIRV (HGV) systém GMD provádí diskriminaci cíle a návnad. GFC nepřetržitě přijímá a vyhodnocuje informace od radarových stanic TPY-2, UEWR, SBX a SBIRS. Zejména satelity na polárních vysoce eliptických drahách poskytují boční tepelný podpis návnad, který kontrastuje na chladném pozadí vesmíru.

Řídící impulsy pro EKV jsou výsledkem výstupu jeho vlastního IČ senzoru a dat ze střediska GFC.

Sestava EKV-Booster avionics module-Orion 38 / archív autora

Pro představu a náš pozdější rozbor minimální a maximální vzdálenosti fungování GMD jsou potřebné základní letové charakteristiky interceptoru GBI. Třebaže lze v otevřených zdrojích nalézt potřebná data, ne vždy odpovídají skutečnosti. Proto byly pro výpočet letových parametrů použity údaje NASA (Historická datová kniha, 2009). Výsledné rychlosti po vyhoření jednotlivých stupňů rakety a doba hoření motorů demonstruje následující tabulka.

Rychlost GBI po vyhoření jednotlivých stupňů motorů
1. st - Orion 50S XLG	2. st. - Orion 50 XL	3. st. - Orion 38
3474 m/s	6495 m/s	7557 m/s
Doba hoření jednotlivých stupňů motorů
68,6 s	69,4 s	68,5 s

Celková hmotnost sestavy je 23 130 kg, hmotnost nákladu je 460 kg pro orbitální výšku 185 km a platí pro “domovský polygon” Cape Canaveral.

Výsledky testu GBI v exoatmosféře a střední fázi letu

Poslední úspěšný test GBI byl proveden v březnu 2019 ze základny Vandenberg AFB v Kalifornii. Testovacím cílem, odpáleným z atolu Kwajalein ve směru na Spojené státy (celková vzdálenost 7800 km), byla raketa IRBM (Intermediate-Range Ballistic Missile) od Northrop Grumman. Je vyvinuta pro testy GBI a jejím základem je nosič založený na technologii kosmické rakety Pegasus.

Průběh a výsledek testu popsaly Boeing a Raytheon takto:

	exoatmosféra	střední (midcourse) fáze letu
Boeing	hlavní interceptor zasáhl „návratový cíl“ (reentry vehicle) ve vesmíru dle zadání.	následující interceptor (trail interceptor) vyhodnotil výsledné úlomky a zbývající cílové objekty. Nebyl nalezen žádný další návratový cíl. Interceptor vybral další nejvíce nebezpečný objekt, identifikoval jej a přesně zasáhl.
Raytheon	prvý EKV zničil „falešnou“ mezikontinentální balistickou raketu	druhý EKV shromáždil data v rámci tzv. „střetu se dvěma výstřely“ („two-shot salvo“); jakmile přijal data o sledování a cílení z X-pásmového radaru SBX a pozemního radaru AN / TPY-2, identifikoval cíl, rozlišil jej od návnad, vmanévroval do kurzu cíle a zničil jej pomocí metody „hit-to-kill“.

A právě druhý odpálený GBI za podpory námořní radarové stanice řízení palby SBX a stanice UEWR, včetně E/O senzoru (HEO) měl prokázat schopnost systému diskriminace (selekce) cíle mezi návnadami. Nebezpečným objektem byl vybraný fragment ze zasažené IRBM v midcourse fázi, který se svou charakteristikou nejvíce přibližoval MIRV.

Více podrobností k testu nebylo uvedeno. Můžeme se pouze domnívat, že systém porovnával velikost a tvar „návratových cílů“, včetně jejich tepelného podpisu na pozadí zemského povrchu a vesmíru s uloženými daty o MIRV. Nenalezl-li shodu, vybral nejblíže podobný, na který navedl EKV.

Bohužel, střih ve startu obou GBI na demonstračním videu neumožňuje stanovit přesnou reakční dobu řízení palby radaru SBX.

Test EKV

Jak naznačuje video testu GBI i vyjádření hlavních aktérů, systém je schopen rozpoznat cíl od návnady a metoda „hit-to-kill“ v mid-course fázi potvrdila svou funkčnost. Je to základ, na kterém lze postupně budovat další rozvoj protiraketové obrany Spojených států.

Současná modernizační opatření uvnitř GMD

V lednu 2020 získala společnost Raytheon smlouvu na vývoj a výstavbu nového pozemního systému zpracování dat pro varování před raketami, což v budoucnu umožní používat data nejen z vlastních infračervených senzorů, ale i z jakéhokoliv senzoru ve vesmíru, na souši nebo na moři.

V současnosti jsou tedy vedena jednání o propojení GMD s Centrem pro vesmírné a raketové systémy SMC (Space and Missile Systems Center), Agenturou pro rozvoj vesmíru SDA (Space Development Agency), Úřadem pro rychlé vesmírné schopnosti SpRCO (Space Rapid Capabilities Office) a Agenturou pro protiraketovou obranu MDA (Missile Defense Agency).

Nový rámcový aplikační rámec zpracování dat MDPAF (Mission Operations Resilient Ground Evolution, FORGE) je vyvíjen pomocí „open source“ softwaru firmy Raytheon, kde základem bude příští generace IČ senzorů Next Gen OPIR Block 0 (Next Generation Overhead Persistent Infrared).

Bude se sestávat z pěti satelitů: tří na geosynchronní orbitě (GEO) a dvou na polární orbitě. Lockheed Martin je hlavním dodavatelem satelitů GEO, z nichž první je znám jako Block 0 GEO, zatímco společnost Northrop Grumman je vybrána pro polární obíhající satelity. Vypuštění prvního satelitu GEO je naplánováno na rok 2025.

Americké satelity včasného varování proti balistické hrozbě

Vývoj nového pozemního a vesmírného interceptoru pro potřeby MDA

Původní záměr nahradit stávající EKV modulárnějším, spolehlivějším a levnějším RKV (Redesigned Kill Vehicle) vyvíjeným společnostmi Boeing, Lockheed Martin a Raytheon, byl v srpnu 2019 zrušen. Mike Griffin, nejvyšší činitel výzkumu a inženýringu Pentagonu, zastavil práci na RKV poté, co MDA utratila více než 1 miliardu dolarů na jeho vývoj a interceptor se ukázal jako nespolehlivý. Tyto RKV měly být součástí 20 nových GBI, což je projekt, který zastřešuje firma Boeing. Schválen byl Kongresem v roce 2018 po řadě severokorejských raketových zkoušek.

Z hlediska modernizace tak MDA prozatím ponechala v platnosti vývoj nové generace hlavice MOKV (Multi-Object Kill Vehicle). Ta ponese šest samostatně naváděných interceptorů na společné platformě, u které se předpokládá schopnost manévru. Každý interceptor pak ponese vlastní senzor a obousměrný data link pro komunikaci a navádění. První testy MOKV jsou očekávány okolo roku 2025.

GBI-pohled do šachty ve Fort Greely na Aljašce. / archív autora

Na území Spojených států je rozmístěno celkem 44 šachet pro GBI, čtyři jsou na základně Vandenberg AFB v Kalifornii a 40 ve Fort Greely na Aljašce. Celkový počet šachet základny ve Fort Greely bude navýšen na 60.

Původní záměr nakoupit 20 stávajících GBI byl zrušen v souvislosti se zrušením RKV. Uvolněné finanční prostředky byly převedeny na vývoj nového interceptoru NGI (Next-Generation Interceptor). Jak uvádí ředitel MDA Jon Hill: „Agentura plánuje uzavřít smlouvy do konce roku 2020 s úmyslem zahájit testování v polovině roku 2020 a uvést NGI do výzbroje do roku 2027 až 2028, nebo později.“

V další části si popíšeme teoretické možnosti GMD působit proti ruským a čínským MIRV a HGV.

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Vyhledávání platí pro hlavní příspěvky, ale zobrazeny jsou vždy celá vlákna. Hodnoty vyhledání jsou: Klíčové slovo, autor a časové období. Hodnoty lze kombinovat.

JerzyŔ

16:28 15.09.2020
- 1
- 0
Skoro nikdo nekomentuje , kromě conquerera doplnivšího údaje o (ne)zákazu vícenásobných hlavic, takže si dovolím další a ještě větší chválu článku i autora. Musí to být bud ...Zobrazit celý příspěvek

Skoro nikdo nekomentuje , kromě conquerera doplnivšího údaje o (ne)zákazu vícenásobných hlavic, takže si dovolím další a ještě větší chválu článku i autora. Musí to být bud primo odbornik v oboru nebo dostatečně v oboru erudovany publicista. Měl jsem více času, tak jsem článek znovu a podrobněji přelouskal a je to fakt něco. Informace podané odborne, ale tak , aby porozumnél i laik, vhodné zvolené vysvetlujici obrazky, hezky ustavena skladba textu. Obdivuhodnĕ sestavený článek, co do množství informací nadávkovaný dostatečné, nikoliv přemrštěně, že by čtení bylo utrpením . Ano, článek je lehce a půvabné čtivý, hromada odborných informací nevede k nudnosti. Autor nezapře kromě odborné erudice literarni talent. Každý máme jiný vkus, za mě jeden z nejkvalitnéjších článků obdobného ražení nejen na tomto webu. Mňam ňam počteníčko.Skrýt celý příspěvek
JerzyŔ

16:03 14.09.2020
- 0
- 0
vynikající článek, rovněž se těším na pokračování, a rovněž darkstylovi za doplnění a též Miroslavovi za doplňující informace o zákaze vícenásobných hlavic. komentujte, prosím, ...Zobrazit celý příspěvek

vynikající článek, rovněž se těším na pokračování, a rovněž darkstylovi za doplnění a též Miroslavovi za doplňující informace o zákaze vícenásobných hlavic.
komentujte, prosím, no dobrá, tak i bláboly, ať to má sledovanost, teda ted blábolím já - počet komentářů není totéž co, počet kliknutí na článek, ale souvislost tu jeSkrýt celý příspěvek
zdeno

14:33 14.09.2020
- 2
- 1
Dík za výborný článek, američané v tomhle opravdu nekecají a když prohlásí že to funguje tak to bývá pravda, k bezpečnosti světa to může opravdu přispět (nechtěný odpal, omezený ...Zobrazit celý příspěvek

Dík za výborný článek, američané v tomhle opravdu nekecají a když prohlásí že to funguje tak to bývá pravda, k bezpečnosti světa to může opravdu přispět (nechtěný odpal, omezený útok), avšak hromadný úder by zpravidla začal na oběžné dráze zničením satelitů a pak inerciálně naváděné nepříliš přesné hlavice - to je situace kterou nikdo nechce - vítěz neexistuje.Skrýt celý příspěvek
- darkstyle
  
  17:47 14.09.2020
  3
  
  0
  Reálne ešte nikto nevyskúšal zostrelenie satelitu na GEO. USA nemá cca 2 X SBIRS satelitov, ako potrebuje len tak pre nič za nič.. ďalej tá technológia je na báze infračerveného ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Reálne ešte nikto nevyskúšal zostrelenie satelitu na GEO.
  
  USA nemá cca 2 X SBIRS satelitov, ako potrebuje len tak pre nič za nič..
  ďalej tá technológia je na báze infračerveného žiarenia = aj meteo satelity tak fungujú, keď vedia zachytiť zmeny v atmosfére o 0,01-+ stupňa - čo asi spraví štart rakety a jej prelet cez atmosféru..
  A čo súkromníci, ktorý stavajú takéto satelity? Partnerské krajiny NATO???
  F-35 dokáže zachytiť štart a sledovať let rakety na 1800km :) - a to sa jej senzory majú v blízkej budúcnosti zlepšiť..
  
  Potreboval by si zničiť desiatky satelitov, aby si USA spravil slepím, a ver, že zničenie čo i len 1 satelitu by vyvolalo Kubánsku krízu 2..
  
  Netušíme aké sú možnosti SBIRS a tobôž OPIR-u v rámci uhýbania - ale určite zistia prvý, že na nich niečo letí - pričom OPIR sa začal vyvíjať v dobe, keď sa niektoré ruské satelity začali "pohybovať"..
  Ono je jedno či vypáliš po americkom meste alebo satelite SBIRS-u..
  Útok to je.. a určite nie nenápadný..Skrýt celý příspěvek
  - zdeno
    
    10:34 16.09.2020
    
    0
    
    2
    pokus zničit jednotlivý satelit už některé země vyzkoušely - širšímu povědomí brání smlouva o nešíření zbraní ve vesmíru - takže to sami popírají - je to zakázané, tady se jedná o ...Zobrazit celý příspěvek
    
    pokus zničit jednotlivý satelit už některé země vyzkoušely - širšímu povědomí brání smlouva o nešíření zbraní ve vesmíru - takže to sami popírají - je to zakázané, tady se jedná o vyřazení všech satelitů na oběžné dráze (tedy i vlastních) sérií silných jaderných explozí s zesíleným elmag. impulzem (hodně sluníček na obloze znamená konec civilizace jak ji známe)Skrýt celý příspěvek
krllo

21:30 13.09.2020
- 1
- 2
Klamná hlavice nemůže mít stejné tvarové a hmotnostní parametry jako bojová hlavice ?

Klamná hlavice nemůže mít stejné tvarové a hmotnostní parametry jako bojová hlavice ?
- Tom384
  
  23:41 13.09.2020
  2
  
  0
  Muze, jen to nema logiku. Pokud bys mel rezervu na dalsi stejne tezkou hlavici, pak bys asi do rakety nenalozil kus zeleza, ale rovnou tam narval dalsi atomovku.
  
  Muze, jen to nema logiku. Pokud bys mel rezervu na dalsi stejne tezkou hlavici, pak bys asi do rakety nenalozil kus zeleza, ale rovnou tam narval dalsi atomovku.
darkstyle

12:45 12.09.2020
- 1
- 0
Ešte si dovolím doplniť výborný článok.. OPIR náhrada SBIRS má prísť po roku 2025.. Takz. BLOCK 0 - 2025 prvý GEO satelit, 2027 prvý polar.. Ešte predtým budúci rok idú ...Zobrazit celý příspěvek

Ešte si dovolím doplniť výborný článok..

OPIR náhrada SBIRS má prísť po roku 2025..
Takz. BLOCK 0 - 2025 prvý GEO satelit, 2027 prvý polar..

Ešte predtým budúci rok idú vypustiť testovací demonštrátor technológií od L3Harris-u, má byť približne štvrtinový ako veľkosť - z neho chcú odvodiť BLOCK 1 - ten príde v 30-tich rokoch - len aby sme mali predstavu, ako vážne to myslia s týmto systémom včasnej výstrahy USA..
https://spacenews.com/l3harris...

A na záver menšia oprava - SBIRS ako taký je dobudovaný už dávno..
On totižto má minimálny počet satelitov, ktorý dosiahol skoro pred dekádou (4 satelity 2 GEO+2 LEO v roku 2013) a teraz sa len vylepšujú jeho možnosti pridávaním ďalších, časť slúžia ako náhradné a druhá časť na poislovanie možností - predsa len v roku 1994 keď sa rozhodli ísť do SBIRS-u nebolo treba sledovať toľko ako dnes.

Krásne to vidno na počte satelitov ktoré majú nahradiť SBIRS - program OPIR -
OPIR block 0 - 5 satelitov (3 GEO, 2 Polar)
SBIRS dnes - "As of January 2018, a total of ten satellites carrying SBIRS or STSS payloads had been launched: GEO-1 (USA-230, 2011), GEO-2 (USA-241, 2013), GEO-3 (USA-273, 2017), GEO-4 (USA-282, 2018), HEO-1 (USA-184, 2006), HEO-2 (USA-200, 2008), HEO-3 (USA-259, 2014), STSS-ATRR (USA-205, 2009), STSS Demo 1 (USA-208, 2009) and STSS Demo 2 (USA-209, 2009). The manufacturing contract for GEO-5 and GEO-6 was awarded in 2014, with the two satellites scheduled for delivery to the Air Force in 2022."

Ako vidno SBIRS spolu s demonštrátormi má 10 kusov (nemyslime si, že keď ich tam majú tak ich nechajú len tak pre nič za nič obiehať našu planétu.) Náhrada OPIR 5+1 demonštrátor pred samotným OPIR-om je viac ako pri začiatkoch SBIRS-u..

Samozrejme keďže satelity sú stavené na 15-20 rokov existencie, pričom NG už vie v prípade potreby dopĺňať palivo tak budú oba szstémy veľmi dlho koexistovať vedľa seba..Skrýt celý příspěvek
3180

13:37 11.09.2020
- 0
- 1
Ještě že nejde takto vypustit psa :)... Díky za výborný článek, těším se na pokračování...

Ještě že nejde takto vypustit psa :)... Díky za výborný článek, těším se na pokračování...
- Danieeel
  
  22:42 13.09.2020
  1
  
  0
  Nerozumiem, co tym myslite - co Lajka? Alebo Belka a Strelka? :)
  
  Nerozumiem, co tym myslite - co Lajka? Alebo Belka a Strelka? :)
Michaall

13:32 11.09.2020
- 0
- 0
To Conquer, na to můžete vzít jed, že si dají vědět, to by byl jinak megaprůser.

To Conquer, na to můžete vzít jed, že si dají vědět, to by byl jinak megaprůser.
Conquer

13:25 11.09.2020
- 0
- 0
To by ma zaujimalo, ci si USA, Rusko a Cina vymienaju informacie, ze planuju vypustit ICBM za ucelom skusky. Alebo si brnkaju na nervy?

To by ma zaujimalo, ci si USA, Rusko a Cina vymienaju informacie, ze planuju vypustit ICBM za ucelom skusky. Alebo si brnkaju na nervy?
- Miroslav
  
  13:31 11.09.2020
  0
  
  0
  Podľa mňa to oficiálne oznámia. Nie sme v 50-60. rokoch. A keby to aj neoznámili, tak sa nič nedeje. To sa proste dnes nedá utajiť, že niekto pripravuje na test-štart strategickú ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Podľa mňa to oficiálne oznámia. Nie sme v 50-60. rokoch. A keby to aj neoznámili, tak sa nič nedeje. To sa proste dnes nedá utajiť, že niekto pripravuje na test-štart strategickú raketu. Oni zase nie sú blbí. Vedia kde sa tie rakety montujú, vidia že niečo z tej továrne vychádza a ide niekde, vidia ten frmol okolo toho sila atď.Skrýt celý příspěvek
Miroslav

13:15 11.09.2020
- 0
- 0
Otázka do publika...

Nie je náhodou technológia MIRV zakázaná alebo obmedzená? Alebo to už zase neplatí?

Otázka do publika...

Nie je náhodou technológia MIRV zakázaná alebo obmedzená? Alebo to už zase neplatí?
- dusan
  
  14:42 11.09.2020
  0
  
  0
  Boli zakázané, resp. bola dohoda na ich zrušení, ale to je v podstate jedno ... Žiadna krajina nedokáže odvrátiť väčší útok pomocou ICBM hoci by mali len jednu hlavicu. ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Boli zakázané, resp. bola dohoda na ich zrušení, ale to je v podstate jedno ...
  
  Žiadna krajina nedokáže odvrátiť väčší útok pomocou ICBM hoci by mali len jednu hlavicu. Momentálne a i vo výhľade nedokáže nik odvrátiť takýto útok ... takže z pohľadu jadrového zastrašovania sa nemení nič ...Skrýt celý příspěvek
  - Conquer
    
    14:55 11.09.2020
    
    0
    
    0
    A ktora platna dohoda ich zakazovala? Mala ich obmedzovat START II ale ta nikdy nenadobudla ucinnost. A aj ta bola bilateralna. A kedze snad vsetci majitelia ICBM maju MIRV ...Zobrazit celý příspěvek
    
    A ktora platna dohoda ich zakazovala? Mala ich obmedzovat START II ale ta nikdy nenadobudla ucinnost. A aj ta bola bilateralna. A kedze snad vsetci majitelia ICBM maju MIRV zavedene, tak asi ziadna medzinarodna dohoda nikdy nebola.Skrýt celý příspěvek
    - Miroslav
      
      15:50 11.09.2020
      
      0
      
      0
      
      Skúšal som ti dohľadať. Je to zmluva ABM z roku 1972 ktorá už asi neplatí. Citujem z článku: ,,V roku 1968 USA vyskúšali nový druh svojich útočných strategických rakiet Poseydon a ...Zobrazit celý příspěvek
      
      Skúšal som ti dohľadať. Je to zmluva ABM z roku 1972 ktorá už asi neplatí. Citujem z článku:
      
      ,,V roku 1968 USA vyskúšali nový druh svojich útočných strategických rakiet Poseydon a Minuteman, ktoré mohli niesť už niekoľko samostatne navádzaných a odpaľovaných jadrových hlavíc na rôzne ciele naraz (tzv. systém MIRV). Zanedlho aj ZSSR vyskúšal a zaviedol do výzbroje vlastnú útočnú strategickú raketu SS-9 s troma hlavicami druhu MIRV. Trvalo potom ešte štvrť storočia, kým sa USA a Rusko v roku 1993 dohodli v zmluve START - II o absurdnosti jadrových nosičov s viacerými jadrovými hlavicami, ktoré mohli výrazne destabilizovať strategickú situáciu. Nakoniec sa vrátili k jednohlavicovým medzikontinentálnym raketovým systémom"Skrýt celý příspěvek
      - Conquer
        
        19:47 14.09.2020
        
        0
        
        0
        
        Dakujem za ochotu, ale ABM to nebola. Ten clanok je znacne zjednodusujuci. ABM Treaty sice bola odpoved na MIRV, ale neriesia pocet hlavic na ICBM. A to z pragmatickeho dovodu - ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Dakujem za ochotu, ale ABM to nebola. Ten clanok je znacne zjednodusujuci. ABM Treaty sice bola odpoved na MIRV, ale neriesia pocet hlavic na ICBM. A to z pragmatickeho dovodu - dovnutra do sila nikto nevidi a prestavat raketu zo singlewarhead na multiwarhead je pre sikovnych technikov otazka mozno par hodin. Dohoda ABM (Anti Balistic Missile) riesila obmedzenie protibalistickych rakiet, pretoze ak soviecka R-36 niesla 10 ostrych hlavic a 40 klamlivych cielov, je treba minimalne 50 ABM na jednu nepriatelsku ICBM. Ak ak by Rusi naraz pustili 100 ICBM, tak treba minimalne 5000 ABM a na opacnej strane to iste. A to je znacne neekonomicke - stavat desattisice sil s raketami. A tak vznikla ABM Treaty - ze ked sa nemozeme efektivne branit my, tak sa nebudete ani vy. A to sa uz da odsledovat, ze protivnik stavia tisice siacht na rakety. Dohoda ABM skoncila v roku 2002 po vypovedani zo strany USA.Skrýt celý příspěvek