Americká samohybná houfnice Paladin s dostřelem 130 km

M109A6 Paladin s kanónem XM907 ERCA (Extended Range Cannon Artillery) / Print Screen YouTube

Americká armáda (US Army) vyvíjí celou novou rodinu dělostřeleckých a raketových systémů dalekého dosahu. Jednoznačně nejdále je program modernizace samohybných houfnic M109 Paladin, které mají za několik let ničit cíle na vzdálenost až 130 km.

Americká armáda, neboli pozemní vojsko, se má podle nové americké Národní strategie (NDS) opět začít soustředit na rozsáhlá bojová střetnutí s technologicky rovnocennými protivníky. Pentagon se v NDS vysloveně zmiňuje o Číně a Rusku.

Proměnu US Army z „protiteroristické“ na „studenoválečnou“ armádu, tedy na armádu schopnou vést bojové operace i na strategické úrovni, zajistí šest klíčových modernizačních priorit. Tyto priority je dobré neustále připomínat, protože předurčují podobu US Army v následujících několika dekádách.

V podstatě jde o novou verzi „Velké pětky“ (Big Five), která označuje zbraňové systémy vyvinuté v 70. letech v rámci druhé kompenzační strategie (snaha technologicky „převálcovat“ Sovětský svaz)  ‒ tanky Abrams, bojová vozidla pěchoty (BVP) Bradley, vrtulníky Black Hawk a Apache, a systémy protivzdušné obrany Patriot.

Nejnovější „Velkou šestku“ představují zbraně velmi dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires), bojová vozidla nové generace NGCV (Next Generation Combat Vehicle), stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift), počítačová síť (Network), přesná navigace  a určování času PNT (Precision Navigation & Timing), protiletadlová a protiraketová obrana AMD (Air & Missile Defense) a ničivost vojáků SL (Soldier Lethality).

Vývoj technologií pro „Velkou šestku“ řídí nově založené „velitelství budoucnosti“ AFC (Army Futures Command ). Každou ze šestí oblastí má na starost speciální víceoborový tým CFT (Cross-Functional Team).

Dnes se podíváme na zbraně velmi dlouhého dosahu LRPF. US Army plánuje vyvinout nové střely země-země PSM (Precision Strike Missile) s doletem 499 km, „strategický kanón“ s dostřelem přes 1600 km a hypersonické zbraně s doletem 2200 km. Zatím však jde většinou o koncepty, které jsou řadu let vzdálené od reálného operačního nasazení (2025 a dále).

Nejdále je jednoznačně modernizace samohybných houfnic Paladin. V současné době probíhá výroba a zavádění vylepšených houfnic M109A7 ráže 155 mm (délka hlavně 39 ráží) a muničních vozidel M992A3. US Army již objednala 48 modernizačních setů a v budoucnu plánuje modernizovat na standard M109A7 až 60 houfnic M109A6 ročně. Armáda aktivně provozuje 414 houfnic M109A6, dalších několik stovek houfnic je ve skladech.


Dostřel současných (current) a vyvíjených dělostřeleckých a raketových zbraní US Army; větší foto / US Army

M109A7 využívá podvozek, včetně pohonné soustavy a dalších mechanických celků, BVP M2 Bradley. M109A7 má výkonnější zdroj elektrické energie, nové elektrické servopohony věže i hlavně (místo hydrauliky) a zcela nové elektrické, elektronické, digitální a komunikační vybavení.

Dostřel M109A7 s klasickou tříštivo-trhavou municí je 22 km, s municí s pomocným raketovým pohonem RAP (Rocket-Assisted Projectiles) 30 km. Od roku 2022 má být k dispozici nová munice XM1113 („X“ značí, že jde prozatím o experimentální munici) typu RAP s dostřelem až 40 km.

Všechny výše uvedené munice jsou slučitelné s naváděcí sadou M1156 Precision Guidance Kit se střední kruhovou odchylkou (CEP) údajně pouze 5 m. Zatím bylo vyrobeno kolem 25 000 kusů setů M1156, s jednotkovu cenou 10 000 dolarů. Použít lze samozřejmě i přesně naváděnou munici M982 Excalibur, ale ta stojí okolo 50 000 dolarů za kus.


Hlavní technologické celky programu ERCA; větší foto / US Army

Je třeba připomenout, že při vedení palby klasickou municí na vzdálenost větší než 25 km neúměrně roste CEP a tedy roste i spotřeba drahocenné munice. K umlčení cíle o ploše jednoho hektaru je potřeba, aby na něj dopadlo nejméně 30 až 50 kusu dělostřelecké munice. Pokud toto množství stačí při střelbě na vzdálenost 20 km, tak pro střelbu na 30 km je potřeba dvojnásobku „hloupé“ munice, při střelbě na 40 km dokonce čtyřnásobek.

Pokud vezmeme v úvahu, že M109 pojme 39 kusů munice a doprovodné muniční vozidlo M992A3 93 kusů munice, tak střelba na vzdálenost větší než 25 km je jen plýtvání „hloupou“ municí.

Zdá se však, že US Army skutečně sází na přesnou (tedy drahou) munici a na palbu na dlouhé vzdálenosti. Nicméně dalekonosná dělostřelecká munice bude spíše dostupnější a levnější alternativou k taktickým raketám země-země, než nástrojem pro plnění klasických dělostřeleckých úkolů (např. dělostřelecká příprava k útoku).


Testování M109A6 Paladin s prodlouženou hlavní XM907 na střelnici Yuma Proving Ground.

Klíčovou modernizační iniciativou amerického dělostřelectva je program ERCA (Extended Range Cannon Artillery). V rámci programu ERCA armáda vyvíjí dlouhou hlaveň XM907 (délka 58 ráží), zmíněný projektil XM1113 a také XM1155 ERAP, nové prachové náplně XM654, novou lafetu hlavně XM208 nebo nabíjecí automat umožňující vést ustálenou palbu šest až deset ran za minutu.

Tento týdnem armáda zveřejnila první záběry demonstrátoru houfnice M109A6 s hlavní XM907. Při testech na střelnici Yuma Proving Ground v Arizoně houfnice M109A6 s municí XM113 (s naváděcím kitem M1156) dokázala bodově zasahovat cíle na vzdálenost 60 km.

V první fázi chce armáda dosáhnout dostřelu až 70 km, ale cílem je ničení cílů až na vzdálenost až 130 km. Takto výkonná munice zřejmě dostane náporový motor a rozkládací vztlakové plochy. Takto vylepšená houfnice s hlavní dlouhou 58 ráží ponese označení M109A8. Zavedení do výzbroje nastane v roce 2023.

Zavádění nových dělostřeleckých systémů s dlouhým dostřelem však není samospasitelné řešení. Klíčové bude především zavést také nové systémy řízení palby, senzory, komunikační prostředky (informační real-time provázanost mezi pozemními, leteckými, námořními i vesmírnými platformami) a nové průzkumné prostředky, které umožní objevit, identifikovat a změřit nepřátelské cíle na mnohem větší vzdálenosti, než dosud. Jednoduše:„Nač je vám výkonný zbraňový systém, když nevíte, kde se pohybuje nepřítel?“

Zdroj: Army.mil, IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dostřel 100 km: Náporový motor pro dělostřelecké granáty

Norská společnost Nammo na výstavě Eurosatory 2018 představila koncept dělostřeleckého granátu ráže ...

MHTK: Miniraketa proti dělostřelectvu a minometům

Americká armáda (US Army) poskytla firmě Lockheed Martin dalších 2,6 milionu dolarů na rozvoj ...

Izrael proměnil dělostřeleckou raketu v leteckou zbraň

Izraelské společnosti IMI Systems (Israeli Military Industries Systems) a IAI (Israel Aerospace ...

Systém řízení palby dělostřelectva TOPAZ pro Armádu České republiky

Na současném trhu existuje řada systémů řízení palby (SŘP) dělostřelectva, ze kterých si AČR může ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • damik
    22:28 17.10.2018

    >> Všechny výše uvedené munice jsou slučitelné s naváděcí sadou M1156 Precision Guidance Kit se střední kruhovou odchylkou (CEP) údajně pouze 5 m. Zatím bylo vyrobeno kolem 25 000 kusů setů M1156, s jednotkovu cenou 10 000 dolarů.

    Tak jestli tohle rozchodi na 130km s ram jetem tak je to skoro zadarmo. Pridat k tomu drony co litaj 20km vysoko s radaram a sensor fussion vykuchane z F-35. Cele to digitalne propojit. A je vymalovano skoro zadarmo.

    Celkem dobre ze US zrusily A-10 a radsi vrazej penize timhle smerem.

  • Slavoslav
    10:28 17.10.2018

    GlobeElement

    na druhej strane ma celu tu vzdialenost ten navadzaci kit na to, aby tu pociatocnu odchylku pol stupna skorigoval. Nehovoriac o tom, ze tam ta pociatocna odchylka bude ovela mensia ako pol stupna. vacsi problem budu skor poveternostne vplyvy

  • GlobeElement
    10:08 17.10.2018

    gangut - ano, přesně tak. Naváděná munice není všespasitelná, samotné zaměření děla musí být velice přesné již na prvopočátku. Na takovou vzdálenost znamená i malá změna zaměření odchylku v kilometrech. Co půl stupně, to dva kilometry mimo.

    Musí to být technicky docela náročná věc.

  • Slavoslav
    08:44 17.10.2018

    Clanek

    len toto nie je zbran vyvijana specificky pre Izrael, ale zbran vyvijana pre USA na plnohodnotny frontovy stret s technologicky rovnako vyspelym protivnikom ako Rusko ci Cina.

    Ostatne aj satelitny prieskum Izraela by nestacil na mobilne ciele. Prelet satelitu cca kazdu hodinu - vyhodnotenie snimok - predanie informacii vedeniu - predanie koordinatov baterii. To vsetko zaberie cas.

    Urcite to ma zmysel a predlzena hlaven sa zide aj pri konvencnom strelive, ale myslim, ze vyuzitie dostrelu 130 km bude skor zriedkave a obmedzenim bude najma ten prieskum. A viem si predstavit, ze napr proti takej baterii PVO ako tu bolo spominane by to bolo ucinne. Predsa len raketu by dokazala ta bateria zastavit skor ako salvu delostreleckych granatov. A proti pripadnym buducim laserom je silnostenny plast delostreleckeho granatu daleko odolnejsi ako tenky plast rakety.

  • Clanek
    07:35 17.10.2018

    Izrael je jeden z mala statu na svete, ktery si umi svepomoci zabezpecit satelitni pruzkum. Pravda na obezne draze ma vzdy jen 1-2 spionazni satelity, ktere s tim jak jim konci zivotnost obmenuje, ale jeho oblast zajmu je taky pomerne mala (z jedne strany ohranicena Iranem, z druhe egyptem) a melo by to stacit. Nemam duvod pochybovat o tom, ze by si izrael nebyl schopen zabezpecit prehled o cilech, I tech mobilnich, v hodinovych intervalech. Sice nikdy nebude mit prehled o vsem, na fo nema kapacity, ale furt jsou jeho moznosti dalece nad moznostmi vsech sousedu a troufnu si tipnout I nad moznosti Ruska treba nekde uprostred pacifiku hledat svazy LL. O tom prece byla tehda cela ta debata, neco jineho je pokryt titerny region blizkeho vychodu kde muzu nasadit satelit, letadla a spionaz, a neco dalsiho mit v merku svetove oceany kde se musim spolehnout jen na ty satelity (a spionaz).

  • Slavoslav
    07:23 17.10.2018

    zaujimave, ze kazdy riesi technicku stranku dostrelu ci navadzania a malokto riesi posledny odstavec.

    Detekcia a identifikacia ciela na tieto vzdialenosti co bude minimalne rovnaky problem ako ten dostrel a CEP pricom napr pri Ruskych protilodnych strelach sa to riesilo X-krat kde vystrelit raketu na stovky km nie je umenie, ale zamerat ciel a dat data strele je problem.

    Toto bude pouzitelne tak na stacionarne ciele ktore tam budu saskovat dost dlho, aby ich protivnik identifikoval.

  • JaHoDa
    22:46 16.10.2018

    Já si naopak myslím, že oni si jen myslí, že ví co dělají. Ve skutečnosti jde o probádání další neznámé cesty, která buď povede dobrým směrem nebo bude jen slepou uličkou. Nicméně jim v tom držím palce, protože kdyby se každý držel hesla "tohle přeci nemůže fungovat", tak se nikdy nikdo nikam neposune.

    Možná se spálí a možná ne. Uvidíme. A věřím tomu, že pokud se spálí, tak zkusí zase jinou cestu.

  • gangut
    17:25 16.10.2018

    RiMr71
    Ja som tú otázku pochopil tak, že akú veľkú odchýlku je schopná navádzaná munícia vykompenzovať. Mislím, že aj pri strelbe na kratšie vzdialenosti sa najskor cieľ zarámuje neriadenou muníciou.

  • RiMr71
    16:35 16.10.2018

    Co se mi na M1156 líbí je že nemá žádnou baterie. Ty "kanardy" po odpálení slouží jako pohon "on-board" generátoru elektrické energie (roztočí s enáporem vzduchu) a později jako řídící prvky. Geniální.

  • RiMr71
    16:30 16.10.2018

    "KOLTe, já to četl. Vím, že je tam možnost chytré munice, ale i jen kitu, který nemá takové plochy aby korigoval skutečně velkou odchylku a tedy už to prapůvodní namíření musí být přesné.
    A o to mi jde. Z hlediska matematiky to musí být lahůdka. Nevím, jestli jsi někdy přišel do styku s geodézií a výpočty ve 3D, je to mňamka. Na vzdálenost přes 100 km se už musí projevovat i zakřivení zeměkoule. Fakt by mne zajímalo, jak to dělají."


    ...existuje takový systém, říká se tomu GPS, který podobné mňamky právě řeší...
    Kit M1156 obsahuje přece průběžnou úpravu trajektorie podle GPS, tak "co to s prominutím melete"? Není to tak přesné ale ani drahé jako M982 Excalibur (CEP 6m vs. 50m) ale jde o 50m na jakoukoliv vzdálenost. A ještě je tam pojistka která zabrání iniciaci nálože při dopadu, pokud odchylka od cíle je větší než 150m.

  • danny
    16:15 16.10.2018

    Clanek: jenže to letadlo má zároveň schopnost detekce a identifikace cíle, zaměření, korekci dráhy, výběr alternativy. S Paladinem znamená buď do blízkosti cíle dopravit návodčího se značkovačem nebo jakýkoli průzkum, který dodává přesné souřadnice a aktuální pozici. Samozřejmě při 130 km použitelné pouze proti statickým cílům.
    Navíc projektily budou schopny korigovat dráhu tak, aby přibližně trefily požadované místo. Nějaké úhybné manévry nepadají v úvahu. Odhad trajektorie tak bude podobně úspěšný, jako u hloupé munice.

  • Clanek
    14:32 16.10.2018

    Pouziti JASSM je spojeno se vzletem a ohrozenim letadla, ktereho cena je o nekolik radu vyssi nez cena teto planovane chytre munice, resp. o rad vyssi nez cena paladinu. Navic letiste jsou prvni na rane, rozhodne snaze rozptylim paladiny nez F-35 (nepocitam F-35B). Na co by museli strilet? Tak treba na postaveni PVO, ktere si vylozene rikaji o to byt napadnuto takhle, vicemene bez moznosti se branit (pokusit se sestrelit vsechny projektily jiste muzou, uspesnost ale 100% jiste nebude). Ostatne, co by dnes za podobnou hracku nekde na Golanech dali Izraelci.

  • GlobeElement
    14:02 16.10.2018

    danny - ano, je to otázka. Cena jednoho kusu chytré munice ráže 150 mm je údajně 160 000 USD. Kdyby museli použít třeba 50 kusů, aby měli vysokou pravděpodobnost zasažení cíle, na co by museli střílet, aby se to vyplatilo? To i použití JASSM by bylo levnější.
    Ale zase - asi vědí, co dělají.

  • Gibon
    14:01 16.10.2018

    Danny, David:
    A teraz si predstav, ze požiadavka je napriklad 130km s CEP 5m v ciely.
    Aky bude CEP pri dostrele 70km?
    Mozno varim z vody, ale mne pride tato poziadavka, ako nas vytah v baraku. Oficialna zatazitelnost 250kg. Dimenzovany vyrobcom na 2500kg.

  • danny
    13:47 16.10.2018

    David: ta "value for money" mě tam poněkud zneklidňuje. Aby to nakonec nedopadlo tak, že hodnota celého dělostřeleckého systému bude nižší, než hodnota vezené munice. A ta brutální cena nakonec bude ovlivňovat ochotu tím vzácným materiálem plýtvat (plus by se mohlo přidat nějaké pěkné schvalovací kolečko).

  • David
    13:25 16.10.2018

    Pro Crusader, patrně i Shelmik - fakt rekordního dostřelu 130 km byl míněn pro běžná, 155 mm děla. Samozřejmě, některá dalekonosná velkorážní děla tohoto dostřelu dosahovala i v minulosti. Ale to už je jiná kapitola
    Já si ale kladu otázku, jestli ta námaha a ty výsledky za to stojí. Do granátu 155 se vejde jen relativně malé množství výbušného materiálu s odpovídajícím účinkem v cíli. takže vzniká otázka, jestli má cenu střílet granát s omezeným účinkem (který dál snižuje v článku zmíněný mnohem větší CEP) - za nákladů, které budou mnohem vyšší než v případě běžné munice. Nevím, podle mě nová dalekonosná munice bude pěkně drahá.
    Lepší řešení by podle mě bylo nějaké dělo 203 mm - s obdobnou municí, ale které by mělo více výbušného materiálu a jistě i ještě vyšší dostřel. Něco jako moderní obdoba M 110 či ruského 2S7 Pion

  • GlobeElement
    12:14 16.10.2018

    KOLTe, já to četl. Vím, že je tam možnost chytré munice, ale i jen kitu, který nemá takové plochy aby korigoval skutečně velkou odchylku a tedy už to prapůvodní namíření musí být přesné.
    A o to mi jde. Z hlediska matematiky to musí být lahůdka. Nevím, jestli jsi někdy přišel do styku s geodézií a výpočty ve 3D, je to mňamka. Na vzdálenost přes 100 km se už musí projevovat i zakřivení zeměkoule. Fakt by mne zajímalo, jak to dělají.

  • danny
    11:48 16.10.2018

    Jen aby to nedopadlo podobně jako u munice pro Zumwalta. Díky extrémní zátěži, kterou při výstřelu prochází motor a elektronika, dosáhla jednotková cena astronomické částky. To vedlo ke snížení počtu objednaných kusů, což zase zvýšilo cenu. A na závěr se zjistilo, že i když je munice extrémně přesná vzhledem ke vzdálenosti, kterou urazí, není CEP cca 10 - 20 m postačující pro původně zamýšlené účely při zvážení ceny.
    Pokud si dobře pamatuju, byly tam i výtky k možnosti použití v zástavbě, což vzhledem k trajektorii střely taky bylo dost komplikované.
    70km mi příjde jako až až pro působení dělostřelectva. Na větší vzdálenost a na působení na bodové, hodnotné cíle, které musí odhalit průzkum nějak považuji za efektivnější použít adekvátní prostředky.

  • Shelmik
    10:56 16.10.2018

    To jako fakt tu nekdo maze komentare me uz smazaly 3 .... smutne :((

  • Shelmik
    10:45 16.10.2018
  • KOLT
    10:32 16.10.2018
    Oblíbený příspěvek

    Někdy mám pocit, že lidi ty články fakt nečtou. Nebo je pochopení psaného textu mimo jejich schopnosti.... Ano, bude to mít pomocný motor (raketový nebo náporový), ano, bude to přesně naváděné. Místo hromady nesmyslných faktů by nás ve škole měli učit právě tohle...

  • GlobeElement
    09:56 16.10.2018

    Mně by spíš zajímalo, jak se takovou věcí míří. Náměr hlavně se musí ladit snad na desetinky milimetru, rozptyl musí být děsivý.

    Ledaže by byly projektily řiditelné. Ale i tak musí být docela věda naštelovat to k výstřelu.

  • crusader
    21:40 15.10.2018

    Dostřel 130km uměly už děla před 100 lety!

    Říká vám něco Kaiser Wilhelm Geschütz? Jinak známé jako Pařížské dělo, ráže 210mm, dostřel 120-130km, hmotnost náboje 94kg. První zásah Paříže 21. března 1918.

    Hlaveň snesla jen 65 výstřelů a poté musela být odeslána zpět do Kruppových závodů, kde byla převrtána na ráži 224mm a po další sérii výstřelů ještě jednou na 238mm.

  • marfolodej
    19:51 15.10.2018

    70km dostřel umí G6-52 už nějakejch pár let...tady teda pokrok nevidím
    130km granátem určitě ne, buď se zvedne ráže nebo to bude něco v norským stylu, jak píše flanker.
    A tím prodlužováním hlavně bych to neviděl jako výhru, takové hlavně se daleko rychleji opotřebovávají.
    Sem zvědavej, co z toho nakonec bude.

  • Cenzor
    19:35 15.10.2018

    No pokud by se jo chtělo, tak by Italové určitě dokázali udělat sabot i v ráži 152mm k těm svým podkaliberním potvůrkám:

    http://www.leonardocompany.com...

  • flanker.jirka
    19:03 15.10.2018

    long range systémy táhnou, dokáže to nahradit i část letectva, i námořnictvo něco plánovalo na zumwalt a norové také představili zajímavou munici letos na EUROSATORY
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    https://www.janes.com/article/...

  • Pepin Nešpor
    18:15 15.10.2018

    Noooo tak toje moc zajimave a jestli seto podvede tak toje mega skok dopredu. 70-130km to uz je fakt sila.
    Mimo :škoda ze nase pekna modernizovna Dana má skok 19-21km dostrelu jen na 25km toje proste malo kez by aspon na 40-50km tak byto bylo super.

  • RiMr71
    16:58 15.10.2018

    ...budou za chvilku střílet Cubesaty na LEO :)