Letadlo 6. generace – stíhačka nebo bombardér?

YF-23
Stíhací letoun Northrop Grumman YF-23, který (možná) předběhl dobu; ilustrační foto; větší foto / Northrop Grumman

Ve Spojených státech běží koncepční práce na novém bojovém letadle, které v budoucnu nahradí bojová letadla F-22A Raptor nebo F/A-18E/F Super Hornet. Podle Centra pro rozpočtové a strategické hodnocení CBSA (Center for Budgetary and Strategic Assessments) bude nový bojový letoun připomínat spíše bombardér, než klasickou obratnou stíhačku.

Konec klasických stíhacích letounů?

Autor studie Trends In Air-To-Air Combat Johna Stillion analyzoval více něž 1450 vzdušných soubojů od roku 1965 až do současnosti. Všechny souboje vykazovaly společný znak – ústup od klasických manévrových soubojů k bojům na dlouhou vzdálenost.

Například během války v Perském zálivu v roce 1991 američtí piloti sestřelili 33 letadel, z toho pouze 4 v blízkém manévrovém boji (tzv. dog-fight).

Od války v Perském zálivu navíc výrazně rostl výkon senzorů a řízených střel. Podle Stillona jsou klasické vlastnosti stíhacího letadla, jako rychlost, poměr tahu k hmotnosti (thrust-to-weight) nebo poloměr zatáčky dnes ještě méně důležité. Pravděpodobně se jejich význam ještě více sníží v budoucnosti.

K jakému závěru Stillion tedy došel? „Celkový závěr studie je ten, že pokrok v elektronice, komunikaci a přesných zbraní za poslední desetiletí, zcela změnil charakter vzdušného boje," uvádí v analýze Stillion.

Podle studie schopnost vybudovat letadlo, které dokáže pomocí rychlosti najít, překvapit a zničit letadlo nebo protivzdušnou obranu protivníka, rychle naráží na fyzikální limity. Jednoduše řečeno, je krajně obtížné vyrobit čím dál rychlejší a obratnější letadlo, které si zachovává dolet, nosnost a potlačuje své demaskující stopy.

„Rostoucí význam elektronických senzorů, redukce signatury letadla, radiofrekvenční a infračervené protiopatření, robustní LOS (mimo vizuální dohlednost – pozn. redakce) sítě budující dominantní situační povědomí, a potenciálně snížený taktický význam vysoké rychlosti a manévrovatelnosti může znamenat, že vzdušná bojová ničivost velkých letounů je konkurenceschopná nebo dokonce lepší, než tradičních bojových letadel kladoucí důraz na rychlost a obratnost," stojí ve studii.

Foto: Northtop Grumman pracuje na novém lehkém bombardéru LRS-B  (Long Range Strike-Bomber ). Může se „slít“ projekt LRS-B s programy stíhacích letadel 6. generace? /  Northtop GrummanNorthtop Grumman pracuje na novém lehkém bombardéru LRS-B (Long Range Strike-Bomber). Může se „slít“ projekt LRS-B s programy stíhacích letadel 6. generace?; ilustrační foto / Northtop Grumman

Všudypřítomné teplo

Stillion uvádí diskutabilní přínos rychlosti. Při větší rychlosti produkují více tepla trysky motorů, ale i náběžné hrany křídel a další plochy letadla, které se zahřívají při střetu s molekulami vzduchu.

Čím dál více letadel přitom využívá pokročilé infračervené senzory IRST (InfraRed Search and Track) schopné odhalit teplo z aerodynamicky zahřívaného trupu. Na druhou stranu klasické radary jsou potlačovány rušičkami využívající technologie DRFM (Digital Radio Frequency Memory). Budoucí protivník se proto pravděpodobně zaměří na hledání tepelné stopy letadla.

V současné době Pentagon, resp. vývojová agentura DARPA, studuje v rámci programů Defense Dominance Initiative a Air Innovation Initiative koncepty budoucích nástupců stíhaček pro americké letectvo a námořnictvo.

Dle doporučení analýzy Trends In Air-To-Air Combat by měl Pentagon zvážit „radikální" změnu přístupu k tradičním konceptům stíhacích letadel, které sázejí na rychlost, obratnost a další hrubé letecké výkony.

Magazín Breaking Defense ocitoval nejmenovaný zdroj z leteckého průmyslu, který říká: "Stillion předkládá velmi dobré důvody, abychom přehodnotili naší strategii. Proč investovat do 6. generace stíhaček a vytvořit ´super F-22´? Takové letadlo nabídne jen dílčí zlepšení za ohromnou cenu. Bude mít navíc krátký dosah (s ohledem na vzdálenosti v Pacifiku a jiných míst nasazení). Není lepší se zaměřit na větší letadla?"

Větší letadla nabízejí luxus většího prostoru. Na palubu lze nainstalovat velmi výkonné radary i infračervené senzory schopné odhalit letouny protivníka na mnohem větší vzdálenosti. Uvnitř velkého letadla je také dost místa pro střely vzduch-vzduch dalekého dosahu.

Dostatečný prostor umožní instalaci laserových zbraní schopných ničit nejen nepřátelská letadla, ale také blížící se protiletadlové střely protivníka.

Foto: YF-23 doslova dÄ›sil armádní tradicionalisty. Letoun obÄ›toval obratnost pro vÄ›tší dolet, rychlost i vlastností stealth. Svůj boj pÅ™ed 25 lety prohrál. Vyhraje podobná koncepce příštÄ›? YF-23 doslova děsil armádní tradicionalisty. Letoun obětoval obratnost pro větší dolet, rychlost i vlastnosti stealth. Svůj boj před 25 lety prohrál. Vyhraje podobná koncepce příště?; ilustrační foto /  Northtop Grumman

Revoluce vs. kulturní tradice

„To, co zní nejvíce přesvědčivě...," cituje dále magazín Breaking Defense svůj zdroj, je "myšlenka jediného, velkého, dalekonosného, stealth letadla s velkou nosností, který by tvořil bojové jádro amerického letectva. Můžete mít společný drak, a ten vybavit užitečným nákladem dle konkrétní mise."

Budoucí jednotné bojové letadlo 6. generace může plnit bombardovací mise, zasazovat jaderné údery nebo sloužit k vybojování absolutní vzdušné nadvlády – buď pomocí řízených střel nebo energetických zbraní.

Popsané letadlo lze využít jako systém vzdušného varování a navedení AWACS (Airborne Warning and Control System) nebo pro zpravodajské, sledovací, průzkumné a mise ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).

Dokonalým zhmotněním uvedené představy je stroj  schopný podnikat mezikontinentální mise. Stejný letoun dokáže zasazovat přesné údery na pozemní cíle a zároveň vést efektivní vzdušný boj na dlouhou vzdálenost.

Díky dlouhému doletu navíc dokáže operovat ze vzdálených základen. Společně s filozofií jednoho draku se výrazně sníží nároky na logistiku, údržbu, pracovní sílu nebo zadávání veřejných zakázek.

Studie jistě neunikne čelním představitelům Pentagonu nebo agentury DARPA. Je však otázkou, zda tak revoluční změna pojetí stíhacího letounu má šanci na realizaci. Diktát „kulturní tradice" je obecně ve všech armádách velmi silný.

Příklad? Při čtení analýzy si nelze nevzpomenout na souboj mezi letouny YF-22 a YF-23 v programu ATF (Advanced Tactical Fighter). Vítězem se stal YF-22, z kterého vzešel F-22A Raptor. Přitom YF-23 dominoval nad YF-22 ve většině oblastí – rychlost, výrazně větší dolet, radarová a infračervená stopa, hmotnost a jednoduchost (chybějící směrování tahu motoru).

F-22 dominoval „pouze" v obratnosti, což mu zaručilo vítězství v programu. Dodnes však mnozí věří, že v programu ATF vyhrál horší letoun.

Zdroj: CBSA

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

F-22A Raptor bombarduje pozice Islámského státu v Sýrii

Včera večer zahájilo letectvo U.S. Air Force a námořnictvo Spojených států U.S. Navy masivní ...

Modernizce nadzvukových bombardérů Tu-160 „Blackjack“

Před několika dny se poprvé dostal do vzduchu první z modernizovaných ruských strategických ...

Priority Pentagonu: Nové ponorky a bombardéry

Pentagon zveřejnil finanční výhled amerického obranného rozpočtu pro rok 2016. Na příští rok ...

Polar Growl: Americké bombardéry nad Arktidou

Před několika dny vyslalo americké letectvo na arktické cvičení Polar Growl dva páry strategických ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Blake
    23:20 13.04.2015

    Ale predsa len to skusim, ak to vyjde, rad by som poprosil admina, aby zmazal tie predosle tri nepodarky.

    Myslim si, ze ta menej, nez 30 percentna znizena efektivita, resp. zvyseny narok na vykon, ak sa da vyriesit jednoduchym predimenzovanim, je menej podstatny problem. Skor budu potom konstrukteri pocitat s rezervou vo vykone, ktora by sa mimo strelby v zlom pocasi dala vyuzit inde.

    Mimochodom, chybu v predoslych prispevkoch zrejme sposobilo znamienko "mensie nez"/lomena zatvorka (nie som si isty nazvom), za nou nasledovalo 30%.
    Otazka na admina - funguje v tychto komentaroch nejake formatovanie zalozene na tagoch v tychto zatvorkach, alebo je to nejaka chyba?

  • Blake
    23:07 13.04.2015

    Z nejakeho dovodu mi to dvakrat odseklo pol prispevku... vzdavam to.

  • Blake
    23:06 13.04.2015

    ...
    ze ta

  • Blake
    23:04 13.04.2015

    Beld, tak nam teda ukazte nieco z vysokoskolskej, ja netvrdim, ze som jadrovy fyzik a rad sa necham poucit. Aj na to je diskusia.

    Inak si myslim, ze ta

  • Shania
    20:25 13.04.2015

    shal: reaktor lze použít i pro pohon proudového motoru



    Tady je hned na začátku jak funguje a hned za tím jsou ty nevýhody:)

    https://www.youtube.com/watch?...

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Tom90
    18:58 13.04.2015

    shal: Tak to se omlouvam, priznam se, ze tak daleko jsem diskuzi necetl, tudiz proto ten prispevek.

    Nicmene i presto si myslim, ze je to spise nerealne....poskozeni reaktoru behem bojoveho letu je podle meho nazoru prilis vysoke oproti vyhode dodane energie. I hmotove si myslim, ze vychazi a jeste nekolik desetileti bude vychazet velmi spatne. Mnohem jednodussi je instalace pomocne pohonne jednotky prave pro laser i kdyz je zde problem s palivem "navic", je to porad mensi problem nez resit reaktor. Uz jen pokud by reaktor vazil nekolik jednotek tun, tak je mnohem ekonomictejsi pridat motor navic a pridat k tomu potrebne palivo.Laser nebude "strilet" nepretrzite x hodin, ale spis se bude jednat o kratsi pulzy.Tudiz toho paliva pro motor nemusi byt zase moc a nemusi motor pracovat neustale, staci vytvorit energii, ulozit do kondenzatoru nebo neceho podobneho a motor muze byt vypnuty a zapinat se pri dosazeni kritickeho minimalniho mnozstvi energie v kondezatoru.Navic je tu porad problem zalohovani zdroje energie. Tudiz bych v nejblizsich desetiletich u bojovych letadel ocekaval klasicke pohony.

  • shal
    18:03 13.04.2015

    Tom90: Pokud nechcete aby stíhače 6. generace byly oprášené vrtuláky z druhé světové války, tak je vám jaderný pohon k ničemu. Letadlo by samozřejmě muselo mít klasické proudové motory se spalovací komorou pro pohon a o jaderném reaktoru se diskutuje jenom jako o napájení laserových a palubních systémů.

  • Beld
    15:30 13.04.2015

    Podle meho nehomoginialita atmosfery vyzaduje pouze cca 25,7x vykonejsi laser pro kompenzaci rozptylu paprsku .A za tim si stojim , cimz tuto diskuzi plnou vedeckych faktu z wiki ukoncuji ...

    Bezte se radeji hadat o politickych otazkach , tam se naprosta neznalost problematiky ztrati snaze . Vetsina z poslednich par desitek prispevku v diskuzi vyjadruje naprostou neznalost fyziky od stredni skoly .

  • Tom90
    12:44 13.04.2015

    Ja bych reaktor v letadle teda moc optimistocky nevidel. Do stihacky typu Gripen nebo neco podobnyho nerealne uz jen kvuli velikosti a vaze.A bombardery tady navrhovany letoun 6.generace? Vetsina tezsich letadel jsou vicemotorove typy, schopne doletet i s jednim nebo vice motory mimo provoz. Pokud budu mit jen jeden reaktor, ten selze z nejakeho duvodu, tak jsem prisel o kompletni pohonnou soustavu a kompletni zdroj napajeni pro avioniku a dalsi ridici systemy vcetne ovladani kormidel. Systemy by musely byt zalohovany jen bateriemi nebo APU na dnesnim principu. Nehlede na problem chlazeni, jak zabranit poniceni potrubi s chladivem, aby nedoslo k naslednemu selhani reaktoru apod.Tech problemu je tam moc.

    Nehlede na to, ze NASA to jiz zkousela v minulych desetiletich a vyvoj ukoncila. Pokud by to bylo perspektivni, tak myslim, ze by se v tom pokracovalo nebo se obnovilo mnohem drive.

    Pokud neco takoveho tu uz je, omlouvam se.

  • Muž, co zírá na kozy
    12:13 13.04.2015

    Pořád se tu řeší detaily jako je zaměřování, nebo napájení, ale je tu přece mnohem zásadnější problém. I přes překotný technický pokrok, stěží kdy překonatelná bariéra pro laserové zbraně - meteorologické podmínky. K čemu bude letadlu nakrásně výkonný laser, když se bude jeho cíl pohybovat například pod úrovní mraků, v mlze, ve vysoké vlhkosti atp.? Ostatně tento problém, kdy na papíře mělo všechno fungovat dokonale, ale testy se zjistilo, že nehomogenita atmosféry vyžaduje 30 krát silnější laser pro kompenzaci rozptylu paprsku na jeho následný účinek v cíli, mimo jiné ukončil projekt protiraketového laseru YAL-1A...

    Pokud bude letoun vybavený laserovými zbraněmi, nebo laserovými obrannými systémy, nebude nikdy moci spoléhat pouze na ně, což se dá u lodí a pozemních systémů celkem dobře řešit, jak prostorově, tak energeticky, ale u bojového letadla kategorie stíhače pro vybojování vzdušné nadvlády kde se šetří každým kilogramem a centimetrem krychlovým je to problém.

    Samozřejmě, že z našeho pohledu, kdy se díváme na koncepci vzdušného boje podobně jako se lidé na konci devatenáctého na vzducholodě jako na nejdokonalejší létající prostředek budoucnosti, může být během pár desítek let všechno úplně naruby a stíhačka tak jak ji známe, anachronismem.

  • Blake
    00:19 13.04.2015

    Ono problem technologickeho pokroku je skoro vzdy spolocnost. Vreckovy tokamak ako nabijacka na telefon - preco nie, ale mozno sa dovtedy ludstvu podari sa poslat technologicky v case spat, ci uz nasilne, alebo dobrovolne. Vzdy si rad zanadavam na ludstvo, ze keby nebolo take, ake je, bolo by nam lepsie, ale to uz sem nepatri..

  • karloscz
    00:10 13.04.2015

    S tou bezpečností při havárii to je samozřejmě problém prakticky neřešitelný, to je jasné od začátku. Škálovatelnost a ovládání není ve stavu současných technologií žádný problém. Možná za padesát let budeme mít kapesní tokamak:-) nebo taky gravitační supresor. Apple watch s fontánou budou do pěti let:-)

  • Blake
    00:06 13.04.2015

    No a m164 pekne vystihol, co som sa snazil povedat skor uz pri laseroch a plati to aj tu - kym ten vyvoj dobehne do stadia, kedy to bude prakticky mozne, nemusi to byt potrebne.

  • Blake
    00:03 13.04.2015

    Uprimne, neviem si celkom utvorit obraz toho, aky by mal tak maly reaktor vykon, kolko energie by spotrebovalo take lasermi ovesane lietadlo, ake velke by to lietadlo malo byt (a teda aj velkost reaktora a pocet a spotreba dalsich systemov). Dalsia vec je ta moznost regulacie. V tych 50tych sa testovalo hlavne to tienenie, ak by to vtedy boli vyriesili, mozno by narazili na problem, ze nevedia dostatocne rychlo zbrzdit rozpad a vari sa im trup, alebo naopak, ze na to, co potrebuju, nemaju dostatocny okamzity vykon. Znova, netvrdim, ze je to nemozne, len, ze je to nedotiahnute a ze 20 rokov je naozaj prikratko, aby sa nieco zmenilo. A ak sa nemylim, fuzia ma tiez velmi daleko od pouzitia v akomkolvek dopravnom prostriedku.

    Bezpecnost... to je jeden z dovodov, pre ktory aj keby sa vsetky problemy s reaktorom vyriesili napriklad nevidim ako realnu moznost auta na jadrovy pohon. Riskovat zamorenie co i len jednej ulice v meste nebude nikto.

  • m164
    00:01 13.04.2015

    Síce som advokoval laserovú technológiu, no jadrový reaktor vo vojenskom lietadle mi príde i v ďalekej budúcnosti ako nereálny. I pri B2 sa počítalo, že budú počas studenej vojny zostrelené a že je šanca, že sa po odhodení nákladu už domov nevrátia. Ak potom máme hovoriť o lietadle, ktoré by malo potenciálne chrániť domácu pôdu v priamom boji, posledné, čo chceme je aby nám odpálili jadrový reaktor vo vzduchu a rozprášili po celej našej krajine milióny miniatúrnych rádioaktívnych častíc zo samotného reaktoru i z ožiarených úlomkov z lietadla. Nie je nič horšie než keď sa dostane do vzduchu rádioaktívny prach, pretože proti nemu neexistuje prakticky žiadna ochrana a vietor ho roznesie po celom kontinente. Pri testovaní lietadla s reaktorom eskorta zahŕňala i lietadlo s výsadkármi, ktorí mali v prípade nešťastia zaistiť oblasť. Pri bojovom nasadení by sme mohli byť radi, ak by po zásahu lietadla nebol aspoň poškodený reaktor a lietadlo sa zrútilo ďaleko v mori.

    A predstavte si tú pohromu, ak by sa podarilo nepriateľovi zbombardovať letisko s dvoma lietadlami na tento pohon. Rozvíreným prachom zamorené celé letisko i priľahlá oblasť a niektoré častice odnesené i do 100km vzdialených miest. Pri vážnejšej havárii na lietadlovej lodi, aké sa stali už v minulosti, nutnosť ju celú opustiť a potopiť. Ak by sme chceli mať na oblohe jadrový reaktor, potom jedine na orbite. Vo vesmíre sa už dlho používajú rôzne rádioaktívne zdroje energie. Akurát by bol potrebný ešte výkonnejší laser a zameriavače do zlého počasia a na objekty s nízkou tepelnou stopou. Balistické rakety vedia satelity zamerať už pekných pár rokov, ale s malým dronom by si poradili len ťažko. Lenže jednak je zakázané militarizovať orbit a jednak by pravdepodobne nasledovala Tretia svetová vojna v momente, kedy by sa prvý takýto satelit pripevnil na nosnú raketu. A i pri reaktore na orbite nemáme zaručené, že sa pri prípadnom nešťastí nedostanú rádioaktívne častice späť do atmosféry.

    Ak sa niekedy v živote dostane jadrový reaktor do bojového lietadla, bude to i pri veľmi optimistickom pohľade najskôr 7. - 8. gen. Dovtedy ale môže prísť toľko objavov, ktoré môžu urobiť celý koncept bojového letectva nadbytočný. Jadrový pohon lietadla mi príde ako slepá ulička ľudstva. Na tom sa zhodli Sovieti i Američania.

  • pet.rok
    23:40 12.04.2015

    nerad by som krotil nadsenie pre lietadla na "jadro" ale je predsa len rozdiel ak sa stane havaria u ponorky potazmo lietadlovej lodi a ked by doslo desintegracii reaktoru napr. v dosledku vybuchu stroja 10 km nad zemou.
    vymysliet tienenie je proti tomu brnkacka.
    myslim ze je pravdepodobnejsie ze budu lietat lietadla na fuzny pohon nez na stiepny :).

  • karloscz
    23:28 12.04.2015

    blake: vyzkoušené to už je, v roce 1955, kdy byla jaderná energetika v porovnání s dnešní víceméně pěstním klínek proti stíhačce 5. generace.
    http://cs.wikipedia.org/wiki/T...

  • karloscz
    23:25 12.04.2015

    k té hmotnosi - berte v potaz, kolik běžný proudový motor sežere paliva, tuny na každý let. Když nepotřebuješ několik tun paliva, můžeš si dovolit min. poloviční množství materiálu pro stínění, a tolik ho ani zdaleka není potřeba. Na 5 MeV, což je víc než v tom reaktoru bude, stačí plášť 150 mm olova, což je u metru krychlového obestavěného prostoru zhruba 7 tun. Brnkačka:-)

  • Blake
    23:23 12.04.2015

    Ma tak maly reaktor dostatocny vykon, aby pohanal pohon lietadla, vsetky jeho subsystemy? Ak ano, je pri takom vykone nie len dostatocne stabilny, ale aj spolahlivo a pohotovo regulovatelny? Ak ano... bude to vsetko mozne napchat do lietadla? Alebo teda nech nezniem skeptickejsie, nez sa na to pozeram - kedy to bude mozne napchat do lietadla?

    Ak toto vsetko ten reaktor splna, alebo v dohladnej dobe bude splnat, urcite by stalo za to to skusit, koncept turbovrtuloveho stroja ma tiez napadol. Akurat si nie som isty tym, co pisem vyssie. Myslim si, ze laserova technologia sa bude zo zeme dostavat do vzduchu velmi postupne..

  • karloscz
    23:13 12.04.2015

    jak psal izar - malý thoriový reaktor se vejde do motorového prostoru auta. Stínění lze u množivého reaktoru z velké části vyřešit vnitřním pláštěm z předpaliva (zjednodušeně, viz http://www.osel.cz/index.php?c... část o množivých reaktorech). Když rezignuješ na proudový motor a využiješ teplo z chlazení reaktoru krom šťávy pro zbraně i pro turbovrtulový pohon, získáš éro, co může zůstat ve vzduchu celé dny a výkonnými lasery (mn.č. je schválně) o stovkách kw hlídat obrovský kus země proti všem možným hrozbám. Stíhači? Hypersonické střely? haha. Dělostřelectvo? Balistické rakety? Problém vyřešen. S trochou nadsázky stovka takových letadel v různých letových hladinách (podobnost optického prostředí) udělá ze vzdušného prostoru celé Evropy nedobytnou pevnost. Létající koncept reaktorem poháněného letadla je ověřená funkční věc už desítky let. Chyběla pouze "killer app" aby se to ujalo. A tím spouštěčem by mohla být právě laserová technologie.

  • Blake
    23:01 12.04.2015

    Pochybujem, ze do 20 rokov najdeme material, ktory je lahky a dokaze spolahlivo odtienit gama ziarenie, ktore vznika pri rozpade thoria (presnejsie rozpad produktov rozpadu thoria). Auto sa pohanat thoriom mozno da, ale take auto bude kvoli svojej velkosti a hmotnosti neprakticke. Nazvat to, co spominate reaktormi, ktore "sluzia na pohon aut" je zavadzajuce, pretoze ak na nieco sluzia, tak je to technologicka demonstracia, ktora demonstruje, ze to zatial nema zmysel stavat.

    A do lietadla to naozaj scifi je. Tu nejde ani tak o technologiu, ako o material. Ak chceme material, ktory je dostatocne kompaktny na to, aby nezaberal privela miesta a zaroven odtienil dostatocne silny reaktor, musi mat vysoku hustotu a material s vysokou hustotou je pre lietadlo jednoducho neprimerane tazky.

    Snad ma napada este druhy materialovy pokrok, ktory by tomu mohol maximalne napomoct a to taky, ktory by nam umoznil stavat lahsie a pevnejsie lietadla, plus nejaky revolucny dizajn, ktory by taky reaktor uniesol. Nezabudajte, ze lietadlo potrebuje omnoho viac vykonu, nez auto, potrebuje sa totiz odlepit od zeme. Ak ma k tomu tahat este reaktor...

    Netvrdim, ze je to absolutne nemozne, skor, ze je to prinajmensom neprakticke.

    Verejnost, to je dalsia vec, ale tu by som do toho netahal, ak ide o vojensky stroj. Ak by slo o civilny, co by prirodzene po vojenskom nasledovalo, tam by som sa obaval maximalne tak protestujucich hipikov. Ak ma technologicky pokrok viditelne kladny dopad a je bezpecny, verejnost si zvykne. Pomaly, ale zvykne. Ak by to malo byt nebezpecne, do fazy civilneho stroja sa to nedostane.

  • shal
    22:49 12.04.2015

    skelet: Proč by nezkousla, když to zkousne v lodích a ponorkách.

  • izar
    22:46 12.04.2015

    A myslíš, že se veřejnosti někdo bude ptát na názor, pokud bude armáda chtít něco utajit, tak se to veřejnost nedozví, nejde o to, které projekty zveřejní, ale ty tajné, které vaří pod pokličkou.

  • skelet
    22:33 12.04.2015

    reaktor v letadle veřejnost nezkousne.. na něj zapomeňte.

  • izar
    22:05 12.04.2015

    To Blake

    Nedívejte se na to v mezích dnešní technologie, ale možnostmi za 20 let. Nicmíně již dnes existují malé jaderné reaktory, sloužící k pohonu aut, to není scifi, to je realita.

  • Blake
    21:47 12.04.2015

    Thoriovy reaktor (akykolvek jadrovy reaktor) je do lietadla nevhodny kvoli nutnemu tieneniu voci radiacii, ktore je od svojej podstaty velmi tazke. Nemyslim, ze by bol taky reaktor schopny dodat dost energie, aby vyrovnal tu nadmernu hmotnost.

  • karloscz
    20:56 12.04.2015

    2 echo: Nevím, kde bereš těch 250 ms. Za tu dobu dokáže (čistě ideální stav) laser samplovat polohu objektu ve vzdálenosti 10 km celkem 3750 krát - bráno jako vyslání signálu - zachycení odezvy. To mi přijde jako celkem podrobná souprava dat pro predikci:-)
    I kdybychom to vlivem prodlevy při zpracování signálu ponížili na pouhých deset procent samplů z maximální možné hodnoty 3750, pořád to znamená jeden vzorek každou milisekundu.
    Uvědomme si jedno. Fyzikální limity pro reaktivní pohon v atmosféře - zrychlení, přetížení, energetická kapacita pro setrvání v plném výkonu, reakční doba(i ta hraje vůči rychlosti světla roli) atd. jsou několik řádů pod schopnostmi laseru. Ten limituje jediný faktor - zdroj energie. Co malý thoriový reaktor, např? Druhá věc - vývoj technologií zrychluje exponenciálně. I dnes, kdy máme někteří možná pocit, že se neděje až tak moc převratného, lidstvo produkuje nové technologie a materiály exponenciální řadou. Odhadovat dnes, kam a jak se posune vývoj za padesát let (!) je nesmysl. Před padesáti lety jme na orbitu vypustili první telekomunikační družici. Dnes je z toho fenomén (mobily, satelitní TV, internet), který by překvapil i otrlé autory scifi tehdejší doby. A to je jeden obor, který navíc tlačily vojenské peníze. Podívejte se třeba na medicínu nebo průřez nanotechnologiemi. Pointa je, že za uplynulých padesát let lidstvo poskočilo technologicky tak daleko, jako předtím za celé milénium. A exponenciála roste. Dnešní hitech bude za padesát let víc k smíchu, než první barevná tv v Československu, na jejíž 50ti leté výročí si budeme muset ještě 5 let (!) počkat...

  • Beld
    16:44 12.04.2015

    Naopak lasery budou k obrannym ucelum stihacu zavedeny v brzke dobe .Ale ciste k "likvidaci" raket . Kombinace radaroveho ruseni a likvidace infra\ optickeho navadeni laserem bude k nezaplaceni . Laser pouzivajici k likvidaci ciste predani energie nebude na tak male stroje pouzitelny jeste desitky let ( pokud nedojde k nejakemu zlomovemu objevu ve vyrobe\skladovani energie) .

    Jeho pouziti na senzory nepratelskeho letounu v dogfightu je ale otazka hlavne kvuli problemum s umistenim a nasmerovanim.

  • Blake
    15:12 12.04.2015

    M164, ano, ale realna implementacia je daleka buducnost, hlavne kvoli zdroju, mozno som sa nevyjadril tak, ako som chcel, ale v podstate som chcel povedat to iste - v buducnosti si viem predstavit vsetko popisane, ale dovtedy by som ocakaval zmenu doktrin a modelov boja iniciovanych ako zmenami politickymi a spolocenskymi, tak aj technologickym pokrokom. Preto sa mi zda zbytocne polemizovat o nasadeni laseru v dnesnom sposobe vzdusneho boja (ako niekolki prispievatelia poukazovali - armady vyzeraju, akoby sa pripravovali na vcerajsiu bitku), kedze kym bude realne nasaditelny v malych stihacoch, nemusia byt male stihace uz vobec pouzivane. Nevravim, ze nebudu, len, ze sa toho moze zmenit dost na to, aby tieto uvahy boli prinajmensom krcmove (nie ich obsahom, alebo sposobom, ale neistotou)

    Osobne sa na vyvoj energetickych zbrani tesim, len si myslim, ze si na ich realne rozsirenie pockame par dekad.

  • pet.rok
    14:22 12.04.2015

    co sa tyka presneho zamerania laserovej zbrane momentalne prichadza do uvahy asi len optika so zameriavacim laserom.
    zostrelovanie delostreleckych, minometnych nabojov je vcelku zvladnute i ked tam ide o presne predpovedatelnu drahu (je to nemanevrujuci ciel zo znamou drahou)
    zostrelovat vysoko manevrujucu raketu kratkeho, stredneho doletu bude vacsi problem ale riesitelne to asi bude rovnako ako protivnikovo lietadlo. Stale ale hovorime o kilometrovych vzdialenostiach a nie desiatkach kilometrov.
    Nad 100 kilometrov zasahoval YAL-1 proti balistickym raketam vo velkej vyske ale s vykonom v rade MW.

    existuju vsak aj protiopatrenia: material/nater ktory sa po zahriati rychlo odparuje, odrazive materialy, aktivne zadymenie a podobne.

    m164: detektory oziarenia laserom (nizkonenergetickym) existuju dnes bezne na tankoch takze je to zavedena technologia

  • m164
    14:15 12.04.2015

    Echo: na uvedenú vzdialenosť by technicky vzato malo byť možné detekovať objekt s rozmermi 1-10 metrov všetkými troma uvedenými spôsobmi, dokonca vrátane elektrooptického zameriavania. V prípade optiky sa už ale pohybujeme na absolútnej hrane schopností zameriavačov použiteľných v letectve, no stále je to možné. I so súčasnými technológiami by malo byť teoreticky možné týmto spôsobom cieľ zasiahnuť a preto nevidím dôvod, prečo by o 30 rokov nedošlo k ich ďalšiemu zdokonaleniu. Na takúto vzdialenosť by ale pri súčasných technológiách bol potrebný veľmi výkonný žiarič, aby stačil na dostatočné poškodenie stroja i zlomok sekundy a presnosť by sa pohybovala možno na úrovni 1m, prípadne by sa použila séria impulzov.

    Je pravda, že ak by sme chceli už behom najbližších rokov zneškodniť stroj veľkosti stíhacieho lietadla na 25km iba s použitím lasera, potrebovali by sme nosič aspoň o veľkosti C130, aby poňal všetko potrebné vybavenie. Je to v praktických podmienkach absurdné, no nie nemožné a i také plány existovali. Lenže nesmieme zabúdať, že hovoríme o koncepte polovice 21. storočia a vývoj sa nezastaví hneď zajtra. Obrovský prínos by nastal i v prípade, ak by technický pokrok o uvedených 30 rokov umožnil efektívne použitie na lietadlách s dosahom hoci "len" do 10km. Už pri efektívnom dosahu do 3km môžeme uvažovať o úplnom nahradení palubného kanónu a silného ovplyvnenia manévrového boja, na ktorý som chcel poukázať. S trochou optimizmu si ale i naďalej myslím, že i vzdialenosti do 25km prípadne i ďalej nemusia byť v budúcnosti nedosiahnuteľné. Samozrejme až čas ukáže, ako pokročia technológie a určite ešte veľmi dlho budú rakety na stredné a veľké vzdialenosti preferovaná prípadne jediná voľba. Alebo už o rok môže prísť nový objav úplne iného rázu a celá doterajšia diskusia bude zbytočná.

    Koniec koncov, ako dlho boli protiletecké rakety na smiech? Veľké, nemotorné, nepresné, nespoľahlivé? Prvé boli už za Druhej svetovej vojny a ani o 30 rokov neskôr ešte stále nestačili. Laser by som neodsudzoval, najmä pri súčasnom rapídnom pokroku v tejto oblasti vývoja a vidím v ňom obrovský potenciál.

  • Shania
    13:31 12.04.2015

    nevim jakou latenci ma irst, das, eots nebo podobne systemy. vim ze laserovy dalkomer irst na su35 ma dosah 20 km. tak na tuto vzdalenost by melo jit vizualne sledovat cil v realnem case.


    eots by mel mit daleko delsi dosah.

  • shal
    13:31 12.04.2015

    Echo: Už dneska jsou laserové systémy schopné likvidovat dělostřelecké granáty na vzdálenost několika kilometrů pomocí optického zaměřování.

  • Echo
    12:37 12.04.2015

    ups, sry ... otazka je pre m164 :)

  • Echo
    12:35 12.04.2015

    Blake: Akou technologiu chces urcit polohu lietadla na dajme tomu 25km vzdialenost s presnostou na centimetre v realnom case? Radar, optika, infra, ... ?

  • m164
    11:58 12.04.2015

    Blake: samotný žiarič je relatívne malý. Northrop Grumman v roku 2013 oznámil vývoj otočného žiariča malých rozmerov s nízkym LO pre F35, ktorý má plniť úlohu aktívnej obrany proti raketám.

    Ak hovoríme o lietadle, ktoré by bolo celé navrhnuté okolo podobnej zbrane, nevidel by som žiadny problém v jej implementácii bez akéhokoľvek ohrozenia manévrovateľnosti alebo viditeľnosti.

    Echo: Čo sa týka schopnosti navádzania lasera - už niekoľko rokov máme 6D lasery s reakčným časom pár ms a presnosťou na stotiny mm. Pritom lietadlo sa ani len nepohybuje v 6D priestore, je to pre laser obrovský predmet a nemá šancu "utiecť" navádzaniu lasera. Aj keby sa lietadlu nejakým zázrakom podarilo na zlomok sekundy prerušiť dopad lúča na cieľové miesto, už spôsobené poškodenie neodčiní a nezabráni, aby sa laser zameral buď znovu na rovnaké miesto, alebo na iné. Otázka nie je navádzať, ale zamerať. Akonáhle je cieľ zameraný, laseru už neunikne.

    Stredne výkonný laser potrebuje pôsobiť pár sekúnd a kým palubný systém na lietadle zaregistruje, že na jeho povrch pôsobí laser, vyšle informáciu pilotovi, pilot informáciu zaregistruje a zareaguje, môže ubehnúť i 1s (za predpokladu, že je ním lietadlo vybavené a že pokrýva zasiahnuté miesto). Behom tohto času môže mať pilot už prepálený kokpit i s prilbou/vyradený radar/poškodený motor atď. Samozrejme sa jedná o scenár útoku na diaľku. Ak by obranca aj vedel o lietadle s laserom v oblasti, ako by sa efektívne bránil? Nekonečné piruety by ho večne neuchránili.

    V prípade útoku na blízko by obranca už vôbec nemal nádej. I pohyblivý žiarič malého výkonu, primárne určený ako aktívna obrana proti raketám, môže byť opakovane zameraný po niekoľko sekúnd na konkrétne miesta na lietadle. A utiecť lietadlom na krátku vzdialenosť pred voľne pohyblivým žiaričom je ťažšie než utiecť vrtuľníkom na dostrel CIWS. Už po 20 sekundovom súboji by bol oponent celý ohlodaný s fatálnymi následkami, ak by dovtedy ešte nedostal kritický zásah.

    Proti novým zbraniam bude nutné vyvinúť úplne novú obranu. Súčasná by jednoducho nemala šancu, nech by bola akokoľvek pokročilá a modernizovaná.

  • Echo
    11:53 12.04.2015

    shal: Ja chcem len poukazat na to, ze jj284b si mysli, ze laserove zbrane budu znamenat koniec vzdusnych subojov a lasery budu zostrelovat lietadla na desiatky km. A ja si skutocne neviem predstavit ako na taku vzdialenost zamerat pohybujuci sa objekt s dostatocnou presnostou. Jednoducho je to cele este riadne sci-fi, pre skutocne nicivy efekt je potrebne dodat co najviac energie v co najkratsom case a idealne do jedneho miesta. Toto bez nejakekych skutocne revolucnych objavov v oblasti zdrojov energie a materialov potrva este riadne dlho.

  • shal
    11:07 12.04.2015

    Echo: 250 ms je opravdu dlouhá doba. Zkusme se na to dívat v řádech jednotek ms, což by za 20 let opravdu neměl být problém. Navíc predikce funguje účinně. Jakmile pilot letí rovně a je zaměřen laserem, tak může strhnout řízení libovolným směrem, ale pak se vůči protivníkovi natočí stranou a vzhledem k setrvačnosti už toho moc neudělá, co by laserový systém mohlo překvapit a ikdyby se mu to povedlo, tak znovuzaměření není problém. A stíhačka není zajíci, co by kličkoval mezi stromy.

  • Echo
    10:51 12.04.2015

    karloscz: Predikovat pohyb objektu v case t+250ms, ktory manevruje a pohybuje sa rychlostou 400m/s? Ak leti priamociaro zmeni svoju polohu o 100 metrov v smere pohybu. Staci ale mala zmena pohybu a netrafis. Objekt moze za 250 ms trosku spomalit, zrychlit, zmenit smer alebo vysku. Vo vysledku moze byt pri takej rychlosti o desiatky metrov inde ako zameriavaci system predikuje. Pre predstavu skus si zahrat napriklad Counter Strike s pingom 250 ms a trafit nejakeho saska, ktory kluckuje, skace, atd. Snad uz chapes co tym chcem povedat. A cim zlozitejsi algoritmus na zameriavanie tym viac potrebneho casu na jeho vykonanie.

  • m164
    10:49 12.04.2015

    Rozhodne máte pravdu v tom, že v súčasnosti by laserová technológia pre použitie na stíhacích lietadlách nestačila, no ak chceme hovoriť o koncepte 50tych rokov 21. storočia, musíme to posudzovať s ohľadom na budúci vývoj.

    Už v súčasnosti máme napríklad funkčné prototypy 30kW od Lockheedu, ktoré dokážu zamerať raketu na 1 míľu, udržať lúč s presnosťou niekoľko cm na jednom mieste a následne raketu behom pár sekúnd zneškodniť. Samozrejme nesmieme opomenúť, že sa jedná o demonštráciu v ideálnych testovacích podmienkach, ale tiež hovoríme iba o prototype, ktorý bol defacto zavedený iba pred rokom. Lockheed Athena testovacích podmienkach prepálil i blok motora.

    A USA nie sú jediní, ktorí majú funkčné prototypy. Rheinmetall zachádza ešte ďalej. Má napríklad prototypy 5, 10, 20, 30, 50kW, testuje 60kW a pri prezentácii predstavil koncept 100kW. 30kW Rheinmetall úspešne zneškodnil lietací dron na 2km, statický 15mm oceľový plát na 3km a demonštroval schopnosť v C-RAMM zneškodniť do 5 mínometov naraz, pričom Rheinmetall zdôraznil, že počasie v tomto prípade nehrá rolu. Rheinmetall dokonca už v roku 2012 predviedol reálnosť škálovateľnosti a navádzania viacerých nezávislých žiaričov naraz na rovnaký bod a koncom roku 2013 na medzinárodnej demonštrácii zneškodnil 3 útočiace prúdové drony na vzdialenosti 1-1,2km. Čo sa týka mobilnosti, Rheinmetall napratal do Boxera plne nezávislý 5kW. Predstavil i verziu v 20kW v kontajneri na Tatre. Nie je problém montovať výkonnejšie žiariče, pretože sa rozmermi príliš nelíšia, ale výkonnejšie už vyžadujú dodatočné chladenie a napájanie, ktoré sa do jedného Boxera a pod v súčasnosti nezmestia.

    I Britské MoD zverejnilo pred necelými dvoma týždňami plány na vlastný prototyp.

    Ak už dnes máme niekoľko funkčných prototypov, ktoré si dokážu poradiť s malým cieľom, pohybujúcim sa rýchlosťou 300m/s na vzdialenosti 1-2km, nemyslím si, že tvrdenie o reálnosti leteckých laserov v rozmedzí 30-50 rokov je príliš pritiahnuté za vlasy. Navyše chladenie na lietadle by nemal byť problém. Rovnako otázka chvíľkového demaskovania pri jeho použití mi príde irelevantná, nakoľko radary zachytávajú i odpálenie rakety a napriek tomu sa používajú.

    Ak by už dnes predstavený lúč pôsobil hoci len zlomok sekundy, predstavte si tú škodu na zasiahnutom stroji. Spálený radar/prepálený kokpit aj s pilotom/vážne poškodený motor/vznietenie paliva/detonácia podvesenej munície atď.

  • Blake
    10:26 12.04.2015

    karloscz, ostatni, otazka ale je, ako by takyto laser bol na (ake) lietadlo montovany.

    Ono totiz ak by sme chceli laser v otocnej vezi schopnej vypalit na lietadlo v (takmer) akomkolvek smere, mozme sa rozlucit s nadhernymi, aerodnynamickymi, supermanevrovatelnymi a stealth strojmi. Teda stealth profil by mozno zachovat slo. Za predpokladu, ze by bol komplet zdroj-forward firing laser priblizne rovnakej hmotnosti a objemu ako dnesne komplety kanon-municia (co je stale dost sci-fi, ale predpokladajme), tak ak by sme chceli umoznit strelbu v nejakom rozumnom rozmedzi uhlov, nasa stihacka by bud musela nepomerne nabrat na velkosti (ak by mal byt system smerovania laseroveho luca vovnutri), alebo stratit na aerodynamike (ak by mal byt vonku).

    Ak by nabrala na velkosti, alebo stratila na aerodynamike, mozme sa rozlucit s dogfightom proti povedzme konvencnej stihacke. Ta by ho vdaka lepsim letovym vlastnostiam vymanevrovala tak, ze by nalietala zo slepeho miesta laseru a pokojne rozsekala kanonom, alebo ak by teoreticky bolo stopercentne pokrytie celeho okolia naseho lietadla laserom, nebol by dovod na dogfight.

    Na druhu stranu, keby sa zachovala schopnost doprednej strelby spolu s manevrovacimi schopnostami, pricom nejaky stabilizacny system, ktory by udrzal laser na cieli v malom rozmedzi (predsa len mierit vo vzduchu laserom na manevrujuci ciel cisto vlastnym manevrovanim by bolo dost obtiazne), dogfightovalo by sa veselo dalej. Otazka je, aky by to malo prinos oproti kanonu. Napada ma len mozno spolahlivejsi zostrel, kedze by ho zameriavala elektronika, zatial co kanon (zatial) mieri pilot.

    Samozrejme, hovorim tu o dvoch proti sebe stojacich strojoch s podobnym pomerom zataze a vykonu. Ak by mal laserovy stroj navrch aj vykonovo, mal by prirodzene navrch, ale to uz nie je zasluha len laseru samotneho.

    V air-to-air suboji sa mi laser hodi skor na strategicky bombarder, tam by sa uplatnil prave v otocnej vezi.

    No a potom na interceptor, ktory by zas mal nechutne silny dopredny laser, ktorym by nahradil riadene strely, ktore by laserom braneny bombarder zostrelil a kanon, na pouzitie ktoreho by sa musel dostat k bombarderu dost blizko na to, aby bol zostreleny sam.

    Znie to mozno ako dobre sci-fi, ale pri vojenskych lietadlach, ako ich pozname dnes, si neviem ine vyuzitie laseru predstavit. Samozrejme, ako clanok hovori, v buducnosti budu s novymi technologiami vznikat nove kategorie lietadiel, s nimi nutne nove taktiky a strategie. Kym ale nevieme dostatocne presne a spolahlivo, aky tento koncept stroja a taktiky bude, nemozme realne uvazovat nad tym, ci a ako do nich montovat laser.

  • karloscz
    08:51 12.04.2015

    echo - bez ohledu na všechny další vlastnosti laserů - výkon, optické prostředí atd., jakmile se jednou optika zaměří, může cíl manévrovat jak chce. Pro světlo je jakýkoliv reaktivní pohon v atmosféře na tyto vzdálenosti asi tak rychlý, jako ožralý hlemýžď nahánějící formuli 1. I sebelepší manévrový únik lze jednoduše predikovat - takový algoritmus spíchne za pár dní kdejaký programátor co kdy něco slyšel o fyzice, navíc oproti raketám je možnost samplování polohy a následné reakce na výsledek o deset řádů jinde.

  • Echo
    01:23 12.04.2015

    Shania: Laserovy luc je svetlo, takze sa aj pohybuje rychlostou svetla. Mozno som sa zle vyjadril, ale mal som na mysli, ze ak chcem objekt zasiahnut tak ho najprv musim zamerat. S vacsou vzdialenostou a vyssou rychlostou objektu stupa obtiaznost dany objekt zamerat. Aka moze byt sanca zamerat objekt pohybujuci sa rychlostou dajme tomu 400m/s na vdzialenost 10km s presnostou na centimetre? Kolko milisekund potrva spracovanie udajov senzorov, vypocet, vytvorenie laserove luca? Aj keby to bola len 1/4 sekundy tak manevrujuci objekt trafim len s obrovskym kusom stastia.

  • Shania
    23:54 11.04.2015

    Echo: hlavne treba na taku vzdialenost trafit z pohybujuceho sa objektu iny pohybujuci sa objekt pri velkych rychlostiach.//

    Tohle bych potřeboval vysvětlit, měl jsme za to, že zrovna v tomto případě by snad neměl být žádný problém trefit něco s laserem, ať už se to pohybuje jakoukoliv rychlostí, nebo ne?

  • Echo
    22:42 11.04.2015

    jj284b: Nechapem preco by laserove zbrane mali znamenat koniec vzdusnych subojov. Ucinnost lasera s narastajucou vzdialenostou klesa. Atmosfera nie je vakuum, molekuly vzduchu a vody su problem, luc ich prechodom straca energiu, taktiez to sposobuje rozbiehavost luca. Zmysluplny zasah na kilometre je nonsens, odhliadnuc na to, ze si ani neviem predstavit zdroj energie potrebnej pre laser takeho vykonu. A hlavne treba na taku vzdialenost trafit z pohybujuceho sa objektu iny pohybujuci sa objekt pri velkych rychlostiach. Nastup laserovych zbrani bude zaujimavy, ale treba ratat s tym, ze na druhej strane sa zrejme zacnu pouzivat materialy, ktore maju vysoku odrazivost, malu absorbciu laseroveho luca a dobru tepelnu vodivost. Buducnost laserovych zbrani ja osobne vidim najma u pechoty, na biologicky material je laserovy luc devastacny aj pri relativne malych vykonoch.

  • KOLT
    22:31 11.04.2015

    Kolikrát že to vzdušným soubojům už zvonila hrana....? :-))

  • buschlaid
    20:51 11.04.2015

    Přesně tak echo taky si to myslím.Samozřejmě že všichni cvičí i s kanony ,ale američani je nepoužívají.Zato rusové jsou jiní.Co myslíte že je lepší sestřel?raketou nebo kanonem.Podle mne kanon.Hold je to více rytiřský sestřel =).

  • jj284b
    20:35 11.04.2015

    Echo: aha, takze sa maju spoliehat na palubny kanon? dnesne stroje nesu uz len symbolicku municiu, par stovak nabojov co im staci na par sekund strelby...

    to co vyvija Darpa ma zmysel. boje na kratku vzdialenost su prezitok. a ak sa im podari dostat na palubu laserove zbrane, tak vzdusnym subojom odzvoni kompletne...

  • Echo
    19:25 11.04.2015

    Vsadit vsetko na rakety a spoliehat sa na boj na velku vzdialenost je blbost uz z principu. Rakety sa zlepsuju, ale na druhej strane sa zlepsuju aj obranne prostriedky voci nim. Ak sa vyvinie dostatocne ucinny a spolahlivy aktivny system ( napr. obdoba PRO lodi ) tak nastane problem. Zase sa vratime k bojom na vzdialenost vizualneho kontaktu.

  • Překrásnej superkluk Džastyn Býbr
    18:58 11.04.2015

    škoda YF-23 bylo mnohem pohlednější éro :-( :-(

Stránka 1 z 2