Americké bomby GBU-57 proti íránským podzemním tunelům

Americké bomby GBU-57 proti íránským podzemním tunelům
B-52 odhazuje pumu GBU-57 / Public Domain (Zvětšit)

Po krachu jaderné dohody se světovými mocnostmi Írán obohacuje uran na úroveň téměř potřebnou pro výrobu strategických zbraní. Íránci navíc hloubí v pohoří Zagros nové podzemní prostory, jež se mohou nacházet mimo dosah západních zbraní. Proti podobným cílům Spojené státy vyrábí bomby s účinností desítek metrů pod zemským povrchem.

Bývalý americký prezident Donald Trump jednostranně odstoupil od jaderné dohody s Íránem. Za její hlavní nedostatky označil chybějící pasáže o omezení íránského raketového programu a zastavení podpory ozbrojeným skupinám na Blízkém východě. Dohoda na druhé straně stanovovala maximální obohacování uranu na 3,67 % (dostatečné pro palivo v jaderných elektrárnách) a zastropovala zásoby Teheránu na 300 kilogramů.

Íránci dnes oficiálně obohacují uran na úroveň 60 %. Podle amerického týdeníku Defense News se jim ovšem dokonce podařilo dosáhnout hodnoty 83,7 %. To už je jen krůček od dosažení 90% hranice vhodné k výrobě jaderných zbraní. Množství drženého uranu údajně více než desetinásobně přesahuje limit z doby před americkým odstoupením od dohody. Mezinárodní agentura pro atomovou energii odhaduje, že zásoby Teheránu dostačují k výrobě několika jaderných bomb.

Současný americký prezident Joe Biden chce výrobě íránské jaderné zbraně zabránit. K dosažení tohoto cíle upřednostňuje využití diplomatických prostředků, nicméně otevřeně nevyloučil žádnou možnost. Islámská republika snahu o zisk jaderných zbraní popírá, ačkoli vrcholní představitelé země hovoří o možnosti tyto zbraně vyvinout. Írán již několik let omezuje přístup mezinárodních inspektorů do zařízení spojených s jadernými aktivitami.

Jak informoval Defense News, nová stavba v pohoří Zagros (hora Kūh-e Kolang Gaz Lā) má nahradit nadzemní výrobní centrum odstředivek v sousedním komplexu Natanz. Ten se stal předmětem mezinárodního zájmu od chvíle, kdy se o jeho existenci začalo před dvaceti lety vědět. V červenci 2020 zachvátil Natanz, vzdálený 225 kilometrů jižně od Teheránu, rozsáhlý požár. Teherán z incidentu obvinil Izrael, který téměř jistě stojí za vedením sabotážních akcí proti íránskému jadernému programu. Izraelci v minulosti velmi pravděpodobně stáli za útokem počítačového viru Stuxnet, který ničil íránské centrifugy. Pravděpodobně mají také na svědomí několik úmrtí vědců zapojených do íránského jaderného programu a údery prostřednictvím bezpilotních letounů.

Dokončení zagroského projektu bude dle Kelsey Davenportové, americké odbornice na kontrolu zbrojení, nejhorším možným scénářem.  Hrozí totiž nastartování závodů ve zbrojení. „Írán má blízko k bombě,“ myslí si Davenportová. „Má jen velmi malý prostor k tomu, aby svůj program rozšířil, aniž by narazil na červenou linii USA a Izraele. Jakákoli další eskalace v tuto chvíli zvyšuje riziko konfliktu.“

Do svahu hory Kūh-e Kolang Gaz Lā byly prokopány čtyři vchody, dva na východě a další dva na západě. Každý z nich je šest metrů široký a osm metrů vysoký. Rozsah prací lze odhadnovat na základě vyvezené hlušiny a satelitních snímků. Defense News uvedl jako pravděpodobou hloubku tunelu 80–100 metrů. Internetové stránky Stránky The Drive k tomu zveřejnily odhady washingtonského Institute for Science and International Security, podle nějž se mohou íránské prostory nacházet až 328 metrů pod povrchem. Takto velké a chráněné podzemní tunely Írán často využíval pro zařízení souvisejí s jeho jaderným a raketovým programem.


Íránské podzemní komplexy údajně odolají současné americké nejsilnější konvenční munici.

„Hloubka zařízení je problém, protože jeho zničení pro nás bude eventuálně mnohem těžší,“ řekl Steven De La Fuente, který analyzoval íránské výkopové práce. „Bude složitější zasáhnout ho konvenčními zbraněmi, jako je například bomba typu MOP.“ S tím souhlasí Kelsey Davenportová: „Pokud se íránský jaderný program dostane hlouběji pod zem, zvyšuje se riziko šíření jaderných zbraní.“

Podobné podpovrchové prostory vedly USA k vývoji bomb MOP (Massive Ordnance Penetrator), jež před výbuchem prorazí desítky metrů povrchu. Američtí představitelé údajně diskutovali o použití několika takových bomb za sebou. Ozbrojené síly Spojených států v minulosti zveřejnily maximální možné proniknutí 13,5tunových MOP třídy GBU-57/B do hloubky 60 metrů pod zemí. To samozřejmě vyvolává otázku, jakou zbraň by americké letectvo v případě útoku na Írán nasadilo proti hlubším cílům.  

Jak poznamenal The Drive, GPS navádění umožňuje bombardérům B-2 svrhnout na jedno místo několik MOP. Tyto bombardéry jsou v navíc současnosti jedinými letouny schopnými operačně využívat MOP. Budoucí stealth bombardér B-21 má být schopen nést jednu MOP, zatímco B-2 unese dvě. Informace o zásobách MOP amerického letectva jsou omezené. Veřejně přístupné zdroje hovoří o dodávkách dvacítky MOP mezi lety 2000 – 2015. Výrobcem bomb je společnost Boeing.

The Drive nevylučuje schopnost MOP dostat se pod zem hlouběji, než americké ozbrojené síly dosud připouštěly. Americké letectvo původně hovořilo o hloubce 18 metrů, které bomby umí před výbuchem překonat. Tento údaj v roce 2007 změnilo na něco málo přes 60 metrů. Jak upozornil stejný zdroj, novější varianty MOP (GBU-57E/B a GBU-57F/B) mohou díky vylepšeným konstrukcím bojových hlavic pravděpodobně proniknout ještě hlouběji. Přinejmenším část z nich prošla modernizačním programem Enhanced Threat Response-IV (ETR-IV).

Další typy bomb lze využít proti známým vstupním cestám do tunelů ve snaze je alespoň dočasně uzavřít. Vzhledem k velikosti GBU-57/B, mohou americké síly k tomuto účelu nasadit menší tunové BLU-109/B nebo BLU-137/B, GBU-28/B a GBU-72/B o hmotnosti přibližně 2,3 tuny. Existují samozřejmě i jiné způsoby útoku na tato zařízení, ale s různými potenciálními účinky a rizikovými faktory. Ve snaze vážně poškodit kritická zařízení pro vývoj jaderných zbraní se nepřátelé Íránu mohou uchýlit k hloubkovým sabotážním průnikům, kybernetickým útokům bez fyzického zničení či k o ozáření okolí pozemních prostor. Zastánci jaderných zbraní, například americký generál ve výslužbě Norton Schwartz, v krajním případě zmiňují možnost nasazení jaderné bomby B61-12 proti cílům velmi hluboko pod zemí.

Nejnovější zprávy o íránských podzemních tunelech v pohoří Zagros podporují požadavek amerických ozbrojených sil na další vývoj a dodávky MOP. Zároveň dokazují snahu protivníků západních států dostat se hlouběji mimo dosah jejich zbraní. Pokud v tomto souboji získají navrch Íránci, zvýší se tím riziko úspěšného vývoje a úspěšné výroby íránské jaderné bomby. V opačném případě se americký prezident Joe Biden pokusí diplomatickými prostředky zastavit pokračování íránského jaderného programu. Neúspěch této snahy povede ke zvážení dalších kroků, včetně možnosti leteckého útoku a nasazení bomb GBU-57.

Zdroje: Defense News, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Stealth bombardér B-2 Spirit a matka všech bomb

Americké letectvo (USAF) na nedávno zveřejněném videu, na pozadí zhoršujících se americko-íránských ...

Obnova rusko-íránských vztahů v oblasti vojenství nese své „ovoce“ 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podepsal koncem ledna 2015 v Teheránu se svým íránským ...

Petr Pelikán: Vztahy Íránu a Ruska nejsou vynikající, jedná se o pragmatičnost bez vzájemných sympatií

„Na Blízkém východě nepřevládají jednoznačně protiruské názory. Jsou zde rozšířené antipatie vůči ...

Írán na nákupech v Rusku: Stíhačky Su-35 a systémy S-400

Íránská zastupitelská mise při OSN oznámila dokončení dohody o nákupu ruských stíhacích letounů ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Tesil
    17:37 31.05.2023

    Jakýpak krach jaderné dohody,JCPOA vypověděly Spojené státy.Mimo to ICJ označil některé sankce za porušení mezinárodního práva s tím,že Teherán má nárok na odškodnění. A teď USA ...Zobrazit celý příspěvek

    Jakýpak krach jaderné dohody,JCPOA vypověděly Spojené státy.Mimo to ICJ označil některé sankce za porušení mezinárodního práva s tím,že Teherán má nárok na odškodnění.
    A teď USA plánují útoky na území suverénního státu.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    10:38 31.05.2023

    Je to jako nekonečný seriál. Co chvíli zaručené zprávy o tom, kolik dnů, týdnů, měsíců je Teherán od výroby atomové bomby nebo minimálně několika, jak je možné jedině nasazení ...Zobrazit celý příspěvek

    Je to jako nekonečný seriál. Co chvíli zaručené zprávy o tom, kolik dnů, týdnů, měsíců je Teherán od výroby atomové bomby nebo minimálně několika, jak je možné jedině nasazení síly. Pak se rozebírá kudy, čím, kdo a plánují termíny. Co si pamatuju, tak snad od r. 2006.
    V průběhu těch let se často objevuje korelace mezi rostoucí Íránskou hrozbou a politickou nestabilitou v Izraeli, případně kolem amerických voleb. Málo kdo si už dnes vzpomene, že se radar v Brdech měl stavět kvůli Íránské hrozbě a jak byla tehdy společnost vyplašená, malovaly se kružnice, kam až která raketa doletí a co všechno může způsobit. Pak téma vždy překryje něco aktuálnějšího, aby se po čase zase vyklubalo s novou silou.
    Nechci to nijak zlehčovat, ale pokud se svět zatím dokázal vypořádat se rozhádanou jadernou Indií a Pakistánem, ne zcela přátelsky naladěným Ruskem a Čínou, úplně mimózní Severní Koreou, tak si říkám, jestli by se nedokázal taky nějak popasovat s jaderným Íránem. Ale to je asi na jinou diskusi, než pod článek jestli se MOPy provrtají dostatečně hluboko.

    2.3.2023
    https://www.novinky.cz/clanek/...
    7.6.2022
    https://www.seznamzpravy.cz/cl...
    2020
    https://www.tydenikhrot.cz/cla...
    2012
    https://www.armadninoviny.cz/j...
    https://www.denik.cz/ze_sveta/...
    2011
    https://tn.nova.cz/zpravodajst...
    2009
    https://www.novinky.cz/clanek/... Skrýt celý příspěvek

    • Dusanh
      16:55 31.05.2023

      Otázka je, jak by se na jadernou mocnost Írán koukali ostatní hráči v regionu. Zejména Saúdská Arábie. Pro ni by nebyl problém nakoupit za x mld USD pár hlavic v Pákistánu. A rázem ...Zobrazit celý příspěvek

      Otázka je, jak by se na jadernou mocnost Írán koukali ostatní hráči v regionu. Zejména Saúdská Arábie. Pro ni by nebyl problém nakoupit za x mld USD pár hlavic v Pákistánu. A rázem je tu takový sud prachu, jaký nikdo nechce.Skrýt celý příspěvek

      • Tesil
        17:01 31.05.2023

        Momentálně jsou díky Číně kamarádi.

        Momentálně jsou díky Číně kamarádi.

  • yellec
    09:14 31.05.2023

    Na tohle téma jsem nedávno viděl výborné video. https://www.youtube.com/watch?...

    Na tohle téma jsem nedávno viděl výborné video. https://www.youtube.com/watch?...

    • RiMr71
      13:46 31.05.2023

      Skvělé

      Skvělé

  • Oliver
    23:19 30.05.2023

    to má několik ale. Hlavně že Peršani budou zbaveni nejen veškerého letectva ale i PVO. A tyto objekty budou obzvlášť střežené, takže takový úder by vyžadoval masové nasazení ...Zobrazit celý příspěvek

    to má několik ale. Hlavně že Peršani budou zbaveni nejen veškerého letectva ale i PVO. A tyto objekty budou obzvlášť střežené, takže takový úder by vyžadoval masové nasazení letectva, na to byl pár bombardérů a letka F-35 rozhodně nestačila.
    A za druhé, je možné že jim spojenci dodávají informace jak jsou účinné hypersonické hlavice proti ex-sovětským bunkrům v UA, takže protiopatření už určitě dělají. Takže taková operace by vyžadovala plnohodnotnou válku s velkým nasazením. No a v situaci kdy se většina zbrojního materiálu pumpuje na UA je to víceméně nereálné, zvlášť když získali tolik SU-35S, to už je scénář typu nájezdu na syrský nebo irácký reaktor předem pasé. Navíc Peršani nejsou jako Arabové kterým se i nová technika rozpadá pod rukama. Pokud k něčemu dojde tak to bude mela a ne nějaký lokální vítězný nájezd. Proto se do toho USA nechce.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    15:41 30.05.2023

    "Každý z nich je šest metrů široký a osm metrů vysoký."

    Pri tech rozmerech by snad nemel byt problem vletet rizneou strelou/dronem primo do vnitr?

    "Každý z nich je šest metrů široký a osm metrů vysoký."

    Pri tech rozmerech by snad nemel byt problem vletet rizneou strelou/dronem primo do vnitr?

Načítám diskuzi...