Americké letectvo dočasně uzemnilo bombardéry B-1B Lancer

Americké letectvo dočasně uzemnilo bombardéry B-1B Lancer
B-1B Lancer nad Pacifikem / Public Domain (Zvětšit)

Nadzvukové bombardéry B-1 Lancer s měnitelnou geometrií křídel musí prohlédnout mechanici. Příčinou odstávky je problém s vystřelovacími sedadly. Podle představitelů letectva (USAF) jde o drobnou závadu. Přerušení nemá trvat déle než jeden měsíc.

Závada vyšla najevo během rutinní prohlídky jednoho z bombardérů. Týká se brzdícího padáku pro katapultovací sedadla. Je to menší padák, který se rozvine hned po opuštění letadla. Má za úkol sedadlo s pilotem stabilizovat před otevřením hlavního padáku. Na něm se pak sedadlo snese s pilotem na zem.

„Problém je ve způsobu skládání padáku na jeho místo,“ citoval web We Are The Mighty mluvčího velitelství pro globální údery AFGSC (Air Force Global Strike Command), kapitána Earona Browna. Mechanici musí kvůli potížím prohlédnout všech 62 letounů B-1B Lancer amerického letectva.

V každém bombardéru B-1 jsou čtyři sedadla. Jeho posádku tvoří první a druhý pilot a dva specialisté. První má na starosti útočné systémy, druhý obranné. Letectvo nemá podle Browna přesný rozvrh kontrol. Předpokládá však, že nezaberou delší dobu než třicet dnů.

Současná odstávka je už druhá během období kratšího než jeden rok. USAF musela bombardéry uzemnit už na jaře 2018. Bylo to rovněž kvůli závadě na katapultovacích sedadlech. Problém z minulého roku se současnými technickými potížemi nesouvisí. Loňská odstávka byla proti letošní dramatičtější. Byla totiž nařízena po nouzovém přistání jednoho z bombardérů.

Nepodařená katapultáž

Došlo k němu prvního května na mezinárodním letišti Midland v Texasu, okolo 13:30 místního času. Civilní tajemnice letectva Heather Wilsonová uvedla na zvláštní tiskové konferenci ve Washingtonu, že se nehoda stala během výukového letu. Krátce po startu z Dyessovy letecké základny si posádka všimla, že jeden z motorů bombardéru hoří. Prošli všechny předepsané procedury k uhašení ohně, ale bez úspěchu. „Další položka na checklistu byla vystřelit se z letadla,“ vysvětlila Wilsonová.

V letounu B-1B Lancer je to komplikovaná procedura. „Letadlo opouští jeden člen posádky po druhém,“ uvedla Wilsonová. „Jdete v určitém pořadí, abyste se nesrazili.“ První se měl vystřelit jeden ze specialistů na zadních sedadlech.


Nahrávka komunikace s řízením letového provozu během jmenované nehody s nefunkčním vystřelovacím sedadlem.

Zatáhl za katapultovací madlo. Poklop nad jeho hlavou sice odletěl, ale sedadlo zůstalo na místě. Velitel letu proto rozhodl katapultáž zrušit a s letadlem raději přistát, což se naštěstí podařilo. Od pokusu o katapultáž do dosednutí na zem uběhlo pětadvacet minut. Všichni čtyři členové posádky bombardéru později dostali letecký záslužný kříž.

Náhrada dvou typů

Bombardér B-1B Lancer poprvé letěl před pětatřiceti lety, v roce 1984.  Web Aviation Safety za tu dobu eviduje dvanáct nehod, při nichž zemřelo celkem dvanáct lidí.  Vystřelovací sedadlo už jednou selhalo. Bylo to v roce 1987 po srážce letounu B-1 s ptákem. Podobně jako v předchozím případě se jedno z křesel neodpálilo. V letadle navíc letěli i dva pasažéři na přídavných sedadlech. Ani těm se z Lanceru nepodařilo dostat. Celkem tedy zahynuli tři lidé. Bombardér, který spadl v roce 1987, startoval shodou okolností rovněž z Dyessovy letecké základny.

Historie letounů B-1 sahá až do šedesátých let minulého století. USAF tehdy hledala náhradu hned za dva typy najednou: B-58 Hustler a B-52 Stratofortress. Nový typ měl dosahovat rychlosti přes Mach 2 jako Hustler, a zároveň usnést velké množství munice jako Stratofortress.

Jak už to bývá, projekt nového bombardéru provázela četná zdržení a změny. Konkurovaly mu i řízené střely, kvůli nimž se zdálo, že bombardovací letouny už nebudou potřeba. Nakonec vznikl letoun B-1A schopný rychlosti až Mach 2,2 ve velkých výškách a Mach 0,85 těsně nad zemí. Jeho prototyp poprvé vzlétl v roce 1974.

Zpackaný atentát

V roce 1977 administrativa demokrata Jimmyho Cartera z Demokratické strany projekt B-1 zrušila. Hlavním důvodem byla vysoká cena za jedno letadlo. Spojené státy také tou dobou začínaly zavádět střelu s plochou dráhou letu AGM-86, která zvládla stejnou práci jako B-1A. V roce 1981 vystřídal Cartera v Bílém domě republikán Ronald Reagan. Za jeho vlády vznikl přepracovaný letoun B-1B. Proti svému předchůdci dosahoval nižší maximální rychlosti Mach 1,25. V malých výškách však zvládal až Mach 0,92 a unesl víc munice.


Předletová kontrola B-1B Lancer

Americké letectvo poprvé využilo bombardéry B-1 během operace Desert Fox (Pouštní liška) v roce 1998. Bylo to anglo-americké bombardování Iráku, který se – aspoň podle Britů a Američanů – odmítal podřídit rezolucím rady bezpečnosti OSN. O pět let později podnikly Spojené státy do Iráku invazi. Jeden z bombardérů B-1 během ní dostal kuriózní úkol.

Měl zabít diktátora Saddáma Husajna a jeho syny Udaje a Kusaje. USAF provedla pomocí B-1 nálet na restauraci na předměstí Bagdádu, kde se měl podle informací amerických agentů Saddám se svými syny zdržovat. Bylo to fiasko. Sadám a jeho synové před útokem odešli. Při náletu zemřelo jedenáct nevinných Iráčanů. Udaje a Kusaje později zabili američtí vojáci v přestřelce. Saddám byl popraven o tři roky později.

Odplata za sarin

Letouny B-1 shazovaly bomby a odpalovaly rakety i na pozice Islámského státu a účastnily se bojů proti mudžáhedínům v Afghánistánu. V roce 2017 podnikly dva bombardéry B-1 přelet poblíž severokorejské hranice. Byla to reakce na test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14, která může zasáhnout Aljašku nebo Havaj. Pchjongjang otestoval svou raketu čtvrtého července, což je, jak známo, Americký národní svátek.

Vloni na jaře podnikly dva bombardéry B-1 v doprovodu čtveřice stíhaček F-22 Raptor a jednoho letounu pro elektronický boj EA-6B Prowler nálet na cíle v Sýrii. Odpálily jedenáct střel s plochou dráhou letu JASSM. Bylo to první bojové použití těchto raket v dějinách. Slouží k ničení dobře chráněných pozemních cílů.

V případě loňského náletu to byly laboratoře na výzkum a výrobu chemických zbraní severně od Damašku. Útok přišel jako odplata za použití sarinu syrskou armádou. Syrská vláda nasazení bojového plynu popřela. Důkazy o něm prohlásila za podvržené. Nepříliš překvapivě ji v tom podpořilo Rusko. Použití sarinu však potvrdila i mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Zdroje: We Are The Mighty, Stripes, NY Times, Air Forces Times, Fox News, Aviation Safety, NY Times,  The Guardian

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký bombardér B-21: Co prozatím víme?

Americké letectvo (U.S. Air Force) před několika dny prezentovalo nákres budoucího strategického ...

Americký bombardér B-21 Raider získá jaderné střely

Americké letectvo (US Air Force) pro bombardér B-21 vybralo bojové jméno “Raider” (Nájezdník). ...

B-21 Raider: Víceúčelový výškový stealth bombardér

Informací o vyvíjeném americkém bombardéru B-21 Raider je poskrovnu. Zveřejněné koncepční obrázky ...

F-35, PCA, B-21: Americká bojová letadla budoucnosti za stovky miliard dolarů

Rozpočtový úřad amerického Kongresu CBO (Congressional Budget Office) vydal před týdnem rozpočtovou ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • skelet
    15:28 06.04.2019

    Můžeme směle prohlásit, že Tu-160 s B-1B má společného.. zhola nic! A to bez ironie.

  • Pigtail
    07:47 06.04.2019

    TU-160
    Počátky vývoje Tu-160 spadají do roku 1973, první dva prototypy letounu byly zhotovené v roce 1980. Dne 18. prosince 1981 vzlétl první prototyp.

    B-1
    Vývoj letounu započal na prahu šedesátých let. Roku 1964 zadalo USAF požadavek na vývoj letounu označeného AMSA a roku 1969 bylo typu přiděleno označení B-1A. Dne 23. prosince 1974 vzlétl na letišti v Palmdale první prototyp B-1A.

    Kdo koho kopíruje je zjevné, v době kdy se B1 odlepila od země u Tupoleva zrovna náhodou přemýšleli jak bude TU-160 vypadat.

    • astor
      09:32 06.04.2019

      Máte pravdu. V Rusku je jiná hustota vzduchu, tak tam měnitelnou geometrii pro velké rozpětí potřebných rychlostí nepotřebovali.

  • Zvonik
    19:49 05.04.2019

    Myslím, že hodnotíte špatně: Jestli jsou krásná, jestli je vevnitř kravál, jestli mají úhlednou palubní desku, apod.
    Důležité je, aby letadla obstála v boji a aby měly hodně dobrou manévrovatelnost při úniku před nepřítelem a aby ta letadla dokázala otočit únik do protiútoku i při svém rozměru! A aby byla vycvičenost pilotů na takové úrovni, aby byli v letadle jak doma! A to si myslím, že je na tom TU-160 rozhodně lépe. A to je dobře!

    • skelet
      15:28 06.04.2019

      prosím neplést si strategický bombardér s hvězdnou lodí ze Star Treku ;)
      Jak B-1B, tak Tu-160 je pro stíhače sedící kachna, žádné otáčení úniku do protiútoku se konat nebude. Oba buď zdrhnou nebo zhebnou.
      A vycvičenost i taktika nasazení bude spíše na straně B-1B, než Tu-160.

  • astor
    18:37 05.04.2019

    Takže šrot. Já to tušil. Čím naši vzácní spojenci budou humanitárně bombardovat?

    • Dovi
      21:08 07.04.2019

      Prosím redakci o odstranění tohodle zvratku...

  • strikehawk
    15:27 05.04.2019

    T-160 je po všech stránkách lepším v některých parametrech dokonce výrazně lepším bombardérem než B-1B i když mě osobně se čistě subjektivně tvarově líbí víc B-1B.
    Jeden parametr za všechny - Tu-160 je ultimativně dvoumachový bombardér ( max 2,1M ) zatímco B-1B dosahuje max 1,3 M.
    A pardon ještě dolet - 12,5 tis km bez doplňování u Tu-160 oproti cca 9,5 tis km u B-1B

    Stejně jako v případě Concorde, kde vyjma aerodynamického řešení daného fyzikou a tehdejší dostupnou technologií je spousta systémů naprosto odlišná a to počínaje podvozkem a systémem vyvažování konče, toho Rusové moc nezkopírovali.

    Holt Tupolevci jsou zřejmě slušnej oddíl..... :-)

    • Trener
      15:37 05.04.2019

      Mně se možná zas trochu víc líbí TU-160, má cool nesouměrný protažený kryt radaru, což vypadá zajímavě. Tupolev, nebo jeho konstrukční kancelář se stal/a členem, nebo dostal/a ocenění od nějaké Britské a US letecké akademie, nebo tak nějak za přínos k letectví.

    • alexa123
      17:56 05.04.2019

      T-160 je po všech stránkách lepším v některých parametrech dokonce výrazně lepším bombardérem než B-1B. Jeden parametr za všechny - Tu-160 je ultimativně dvoumachový bombardér ( max 2,1M ) zatímco B-1B dosahuje max 1,3 M.

      V tomto si dovolím jednoznačne nesúhlasiť v tom zmysle, že verzia B-1A mala maximálku 2238km/hod tj. M 2,2 t.j. viac ako M 2,1 u Tu-160. Keďže Amíci potom totálne "prekopali" taktiku nasadenia B1 proti Rusom, tak totálne prekopali aj samotný bombardér a vznikla z toho "pomalá" verzia B-1B, ktorá v malej výške lieta rýchlosťou M 0,92. Otázka by mohla znieť aj tak, akou rýchlosťou lieta Tu-160 v rovnakej výške ako B-1B. Prípadne, aká je taktika nasadenia Tu-160 versus B-1B t.j. je lepšie mať bombardér lietajúci veľkou rýchlosťou vo veľkých výškach alebo bombardér lietajúci relatívne veľkou rýchlosťou v malých výškach.

      • KóĎA
        18:19 05.04.2019

        TU-160 v přízemní výšce 1030 Km/hod - tudíž +- stejně jako B-1. A s taktikou letu v přízemní výšce se rovněž počítalo/počítá.

        • alexa123
          18:39 05.04.2019

          OK, ale čo je prízemná výška pre B-1B a čo pre Tu-160? Vie niekto v akej výške dosahuje B-1B rýchlosť M 0,92 a Tu-160 rýchlosť 1030km/hod a ako dlho? Pretože aj čas letu je dôležitý.

          • strikehawk
            21:57 05.04.2019

            50-200 m
            Taktika průlomu v nízké výšce je ale beznadějně zastaralá a pro letadla typu B-1B nebo Tu -160 naprostou sebevraždou.

            Oba teď mají roli jako nosič střel s plochou drahou letu a v této misi Tu-160 jasné dominuje díky větší rychlosti

          • logik
            18:10 08.04.2019

            "Taktika průlomu v nízké výšce je ale beznadějně zastaralá a pro letadla typu B-1B nebo Tu -160 naprostou sebevraždou."
            K průniku přes PVO ano. K průniku do blízkosti PVO je to pořád nejpoužívanější taktika: letět v radarovém stínu.

            "Oba teď mají roli jako nosič střel s plochou drahou letu a v této misi Tu-160 jasné dominuje díky větší rychlosti"

            Pokud chci zasáhnout na velkou vzdálenost, tak jsou střely z ponorek nebo balistické rakety daleko vhodnější, bezpečnější a levnější variantou. X-machové bombardéry byly opuštěny cca v 60tých letech. Takže Tu-160 sice dominuje, ale v roli, kterou snáz zastane někdo jiný.

            Přesně to byl důvod, proč se opustil projekt B1-A a následně upravil na B1-B. Protože výškové vysokorychlostní bombardování třeba není. Lowlevel průniky jsou pořád taktika, která má své místo (koneckonců, co jiného dělá izrael při svých útocích na Sýrii přes Golany?).

          • logik
            18:17 08.04.2019

            A pokud jde o vhodnost jako nosiče křižujících střel, tak do B1-B se vejde 24 křižujících střel o hlavici 450kg.
            Do Tu-160 se vejde 6 křižujících střel o hlavici 400kg.

            Jasně - Kh-55 mají větší dosah. Ale právě proto je B1-B dělaný na lowlevel průniky: může jít do větší blízkosti a tak vypustit 4x tak velký arsenál, jako jeho 2x větší soupeř.

          • crusader
            19:37 08.04.2019

            Do Tu-160 se vejde 12x Ch-55SM nebo 12x Ch-101, takže logiku jen 2x víc. Sice 2x víc ale jen s dosahem 1000km (AGM-158b JASSM-ER). Takže ten B-1B musí letět ještě 2000km skrz PVO (u Ch-55SM) nebo dokonce 4000km (u Ch-101) aby zasáhl stejně vzdálený cíl.
            A nevím, proč tu používáte anglosaský skřek Kh, když čeština stejně jako ruština umí Ch.

          • logik
            21:08 08.04.2019

            Jo, to máš pravdu, překouk sem se. Je to jen 2x méně munice v 2x větším letadle.

            " Takže ten B-1B musí letět ještě 2000km skrz PVO (u Ch-55SM) "
            To je ale pěkná blbina. Zaprve to není 2000km (jasm-er mají dostřel 1000km+). Nicméně i kdyby to bylo těch 2000km skrz PVO, tak by tamtudy museli letět i ty cruise missle a moc by jich nedoletělo. Obzvlášť, pokud by šlo o strategický a tedy dobře chráněný cíl.
            Ale především, těch míst, kde by bylo potřeba útočit do hloubky 2000km moc není - i v Rusku je většina cílů podstatně blíž k hranicím - a pokud by byla válka, kde by se takové strategické údery prováděly, tak by to daleko lépe zastaly balistické rakety či ponorky.

            Ono defakto máš pravdu, že Tu-160 je více strategický bombardér, zatímco B1-B taktický. Jenže strategický bombardér už je dávno překonán ponorkama a balistickýma raketama. Taktický bombardér má na bojišti pořád nezastupitelnou úlohu.

          • crusader
            12:53 09.04.2019

            Logiku, 110t je 2x víc než 87t? Váš učitel matematiky by z Vás radost neměl.
            Já Vám to prozradím, Tu-160 je o čtvrtinu (přesněji o 26%) těžší než B-1B.
            Těch 2000km co jsem uváděl je rozdíl mezi doletem modernizované Ch-55SM (3000km) a nejnovější AGM158b JASSM-ER (1000km). A nemyslím, že všechny důležité cíle v Rusku leží do 1000km od hranic států NATO. Navíc ta Ch-101, co má dolet dokonce 5000km umí nést dvě hlavice, takže umí zasáhnout dva cíle. Takže teoreticky těch 12 Ch-101 zasáhne tedy stejný počet cílů jako 24 JASSM-ER (ovšem v 5x větší vzdálenosti)
            A s tím B-1B jako taktickým bombardérem to si děláte srandu. Taktický bombardér těžký 87tun?

          • logik
            16:30 09.04.2019

            "Logiku, 110t je 2x víc než 87t?"
            Trocha nadsázky.... Tu-160 je prostě podstatně těžší letadlo, které ovšem doručí méně nákladu.

            "Navíc ta Ch-101, co má dolet dokonce 5000km umí nést dvě hlavice, takže umí zasáhnout dva cíle."
            V tom sice máš pravdu, ale pořád je celková velikost hlavice 410kg, tedy méně, než jedna JASSM-ER. To bych také mohl argumentovat tím, že B-1B uveze 96 bomb a zasáhne tedy 96 cílů.

            "A s tím B-1B jako taktickým bombardérem to si děláte srandu. Taktický bombardér těžký 87tun?"
            Proč ne, když je tak s úspěchem používán? Tu-160 je určen pro strategické údery ve velké hloubce nepřátelského území. Pro tyto účely mají americké ozbrojené složky jiné prostředky, především tomahawky z ponorek, balistické rakety a v případě potřeby použití bombardéru, tak B-2.

            B-1B je daleko více používán jako frontový a "zafrontový" bombardér, ne jako bombardér na ničení strategických cílů. Takže i když je to těžký bombardér, jeho role je daleko více taktická, než strategická. To je vidět i na nesené výzbroji: zatímco Tu-160 umí jen dalekodosahové řízené střely, B-1B umí celou škálu munice od neřízených bomb přes přesné bomby až po řízené střely kratšího dosahu.

            Máš pravdu, že B-1B začal jako strategický jaderný bombardér. Jenže jeho role se v USAF podstatně změnila. Roli jaderného bombardéru dnes (dle smluv) ani nemůže mít, má namontované přepážky, aby tam nešly instalovat těžké cruise missle. Kdyby USA chtělo mít z B-1B strategický bombardér, tak ho tou smlouvou nevylučuje z této role a dávno tam má integrované tomahawky (místa je v letadle dost). Přitom evoluce B-1 jde přesně opačným směrem: Hlavní munice, co B-1B hází, jsou JDAMy. A to čím dál tím menší JDAMy: v roce 2005 byl modifikován na nesení malých 225kg JDAMů, protože tyto více vyhovují pro jeho současnou roli taktického bombardéru. V současné době probíhá úprava, která umožní nést 144 125kg bomb.

            Role B-1 v USAF je nyní likvidace taktických cílů na frontě a za frontou - kde oproti stíhačům má výhodu ve velkém množství nesené munice, ne strategické bombardování.

    • Trener
      13:47 06.04.2019

      Citace: "Oba teď mají roli jako nosič střel s plochou drahou letu a v této misi Tu-160 jasné dominuje díky větší rychlosti" A je tady nějak relevantní provedení povrchu letounu? U B-1B se uvádí velmi malý radiolokační odraz, u TU-160 naopak velmi velký. Teoreticky by žádný stroj neměl být ohrožen PL prostředky protivníka, nebo alespoň v přijatelném riziku. TU-160 by byla ohroženější?

      • strikehawk
        21:02 08.04.2019

        Pro způsob taktiky který používají obě letectva je RCS u těchto bombardéru důležitý ale ne prvorady. B-1B je snadno detekovatelny na dlouhou vzdálenost. Nejedna se o stealth

        • logik
          23:44 08.04.2019

          Pokud chci na někoho udělat úspěšnej útok, tak musím:
          a) ho překvapit. To jde skrytím se za horizont, nebo snížením RCS.
          b) když už se nedokážu skrýt, tak být aspoň rychlý
          c) následně přečíslit protivníkovu PVO

          To je, co se dnes požaduje od dobrého penetračního bombardéru. B1-B exceluje ve dvou ze tří kategorií. Existuje nějaký lepší stroj? Např. tu-160 exceluje pouze v jedné z těchto kategorií.

    • logik
      14:09 06.04.2019

      "Tu-160 je ultimativně dvoumachový bombardér ( max 2,1M ) zatímco B-1B dosahuje max 1,3 M."
      Další, co na základě jednoho papírového údaje porovnává letadla bez sebemenšího vhledu do problému.

      Realita je taková, že B-1A měl rychlost M2.2. Ale USAF ho nechtělo, protože vysokorychlostní bombardování vzhledem k nárůstu schopností PVO je k ničemu. Takže výrobce upravil letoun tak, aby co nejlépe plnil úkoly lowlevel bombardéru, tedy rychlost a obratnost u země, snížené RCS. A v těchto ohledech Tu-160 spíše překonává (přinejmenším RCS, rychlost budou mít podobnou, obratnost bude mít B-1B větší).

      To, že má dvakrát těžší Tu-160 větší dolet je pak překvapující zjištění, že? Naopak to, že přes takovej rozdíl ve váze jsou jejich dolety tak blízko jsou další body pro B-1B.

      • strikehawk
        21:53 06.04.2019

        Píší tady, ze taktika průlomu vysokou podzvukovou rychlosti v nízké výšce tzv cesani terénu je pro strategické bombardéry mrtvá minimálně 30 let. Oba typy jsou dnes používaný pouze jako nosiče ŘS které jsou odpalovány mimo prostor ohrožení letounu nosiče PVO. Pro tento druh misi je Tu-160 mnohem lepší než B-1B
        Nevím co tady blekotas o B-1A....

        • logik
          17:58 08.04.2019

          "Oba typy jsou dnes používaný pouze jako nosiče ŘS které jsou odpalovány mimo prostor ohrožení letounu nosiče PVO."
          To sice ano, ovšem Tu-160 díky o dva řády většímu RCS je ohrožen na podstatně větší dálku, než B-1B. Pokud neletí u země v "radarovém stínu", pro což je ovšem menší stroj vhodnější, neboť je obratnější.

          "v nízké výšce tzv cesani terénu je pro strategické bombardéry mrtvá "
          Blbina. B1-B zaváděly v 86, to není zas tak dávno - a věděli proč. Samozřejmě, že to není taková killer taktika, jako v dřívějších letech, ale pořád to je možnost, jak se vyhnout díky radarovému horizontu detekci a tak udeřit neočekávaně. Letadlo typu Tu-160 letící ve výšce svítí na radaru pěkně daleko...
          Výsledek je, že B1-B se může přiblížit podstatně blíže a tedy použít levnější střely s kratším doletem.

          "Nevím co tady blekotas o B-1A...."
          Klasika - čím méně argumentů, tím větší agresivita. O B1-A mluvím, protože to byl stroj s vlastnostmi Tu-160, o který ovšem USAF nemělo zájem.
          USAF se daleko více hodil stroj s vlastnostmi B1-B. Tedy evidentně tento stroj má větší opodstatnění, než stroj
          s vlastnostmi B1-A/Tu-160.
          Nebo co se tak podstatného změnilo od roku 81, kdy byl zahájen vývoj B1-B, že tehdy byl stroj s vlastnostmi B1-B užitečný, a dnes ne?

          • strikehawk
            20:56 08.04.2019

            Logiku promiň ale můj expresivni výraz o tvém blekotání byl naprosto namístě. Plácáš se v tom, směšuješ způsob nasazení taktického letectva nad Sýrii se strategickým letectvem atd atd.
            Za posledních 30 let nebyl B-1B použit timto způsobem ani jednou a ze těch misi bylo spoustu . Proč asi je B-1B horkým kandidátem na vyřazeni ještě před B-52?Americani udělali změnou taktiky nasazení a změnou konstrukce z B-1A chybu. Rusové se pridrželi původního konceptu a mají Tu-160 který je pro současné používané mise mnohem lepším bombarderem.

          • logik
            00:05 09.04.2019

            "způsob nasazení taktického letectva nad Sýrii se strategickým letectvem atd atd."
            A to jako taktika, kterou úspěšně použila F-16, se pro B-1B nehodí, že tvrdíš, že to je něco jiného? Proč? Uveď jediný důvod.

            "Za posledních 30 let nebyl B-1B použit timto způsobem ani jednou a ze těch misi bylo spoustu "
            A ona byla za posledních třicet let nějaká válka, ve které by bylo třeba likvidovat cíle kryté PVO za hranicí doletu útočných letadel, jako např. F-117? A ty máš např. detaily o profilu mise B1-B nad Lybií, že to tvrdíš tak jistě, že nepoužívala lowlevel taktiku při bombardování?

            "Proč asi je B-1B horkým kandidátem na vyřazeni ještě před B-52?"
            Protože ho perfektně nahradí B-21. Ta bude umět totéž, co B-1B - nepozorovaně se přiblížit, akorát výrazně lépe.
            Zatímco B-52 má funkci levného bombtrucku, na něm není co měnit či vylepšovat.

            "který je pro současné používané mise mnohem lepším bombarderem."
            Pro současné mise? Pro které? Vždyť on je tak vhodný na dnešní mise, že byl za poslední roky v akci kolikrát? Jednou?
            Pokud se bavíme o dnešních misích, je B1-B daleko rozumnější stroj, protože jeho provoz nestojí takovej majlant, jako Tu-160. A pokud se bavíme o skutečném použití ve velkém konfliktu, a ne o házení bomb na ručníky, tak nemá smysl argumentovat součaným nejčastějším použitím B1-B.

  • UnionPacific
    11:45 05.04.2019

    Trochu mimo tému:
    Vedel by niekto kvalifikovane posúdiť,do akej miery je Tu 160 kópiou Lancera ? TU160 je snáď jediný ruský stroj,ktorý sa parametrami blíži západnému analógu,nebyť smädných motorov,archaickej elektroniky a neodhlučenej kabíny,jednalo by sa o stroj,ktorý by možno aj konštruktérom u SkunkWorks spôsobil nadvihnutie obočia. Človeku sa až nechce veriť,že to mohli zbúchat molodci za Uralom. Dokonca to lietadlo je aj pekné,čo je samo o sebe neruský parameter.

    • Jakub2
      11:59 05.04.2019

      Asi nikdo. Vzhledová příbuznost tam je, ale ta letadla vznikala v přibližně stejné době na základě stejného zadání (požadavků). Aerodynamika je nezávislá na ideologii, tj. se stejným souborem vstupních požadavků dospěli ke zhruba stejnému konceptu.

      Sověti uměli dělat krásná éra - SU-27 vznikalo ve stejné době jako Tu-160.

    • Riiiederner
      12:45 05.04.2019

      K druhé části ale to je spiše osobní u každého mně se třeba ruská letadla líbila jak proudové stíhačky tak i některá vrtulová ale třeba zrovna tu160 až tolik ne.

    • GlobeElement
      12:47 05.04.2019

      Možná se nechali inspirovat základními parametry, ale jinak bych to viděl na ruskou konstrukci.

      Stejně je legrační, jak Rusové kopírují cokoliv, co se na západě, udělá, i když je to slepá cesta. Měnitelnou geometrii křídel, nadzvukové dopravní letadlo, raketoplán...

      • Jirosi
        13:06 05.04.2019

        Rusové kopírují, jen to vždy potřebují příslušně "větší".

    • Miroslav
      14:43 05.04.2019

      Ono ten dizajn vychádza z istých požiadaviek. Ak chceme dostať nadzvukový bombardér na dlhé trate tak proste musí mať meniteľnú geometriu krídel. Ak má meniteľnú geometriu krídel tak výkonné motory proste musia byť pri trupe atď. Samozrejme, vznik TU-160 bol reakciou na Lancera. Oni (sovieti) samozrejme vedeli, že na takom stroji v USA pracujú ale pochybujem, že sa dostali dostatočne blízko aby sa mohli inšpirovať