Americké letectvo v roce 2035

Související články

• jj284b

  07:59 08.01.2016

  • 1
  • 0

  murfur: F35 a F22 maju vnutorne pumovnice a nie zavesniky... plne vnutorne pumovnice nemaju ziaden aerodynamicky vplyv na chovanie lietadla...

  murfur: F35 a F22 maju vnutorne pumovnice a nie zavesniky... plne vnutorne pumovnice nemaju ziaden aerodynamicky vplyv na chovanie lietadla...
• murfur

  03:23 08.01.2016

  • 0
  • 0

  Ak by sme mali prijat Koltove prisne pravidla pre diskusiu, nemohli by sme sa bavit o nicom. Videozaznam je dobry material pre mnohe overovacie postupy, preco by zrovna tu nemohol ...Zobrazit celý příspěvek

  Ak by sme mali prijat Koltove prisne pravidla pre diskusiu, nemohli by sme sa bavit o nicom. Videozaznam je dobry material pre mnohe overovacie postupy, preco by zrovna tu nemohol poskytovat ramcovy odhad neviem. Prave video s casovym ukazovatelom je vhodny material na porovnanie. Staci vsak rozumiet tomu, na co sa pozerame.
  
  Z toho nejasneho zaberu F35 robiaceho kobru nie je zrejmy sklon k zemi. Zaber vyzera rovnako pod uhlom ako pri znamom high alpha videu. Ak to bolo tak, pocas ustaleneho klesania staci vykopnut naplno vyskovky a kobra je na svete. UZ vobec nie je jasne, co mala podvesene, alebo ci tam neboli iba prazdne zavesniky. Pri takej kvalite zaberu to identifikovat je podla mna otazne. Ak by to aj F 35 spravil ako je udavane, nie je to manever s trvalym G pretazenim, ktory dokaze spravit iba lietadlo s vysokym vztlakom. Je to kratka zmena natocenia a nie trvale G.
  
  Manevre s velkym nakladom zbrani a v opakovanych a trvalych G pretazeniach vidno tu:
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  Stroj tam ma podvesene dve kratke AA = 200 kg, dve dlhe AA = 500 kg, dve tazke protiradarove =1250 kg a jednu velku krizujucu strelu = 1000 kg. Spolu 3000 kg vyzbroje pocas manevrov s trvalym G. Kopanu kobru tam sice nespravi, lebo v malej vyske by to nebolo mudre, ale bojove zatacky idu jedna po druhej pekne dlho.
  Pekny naklad nesie aj tu, 42 bomb maleho rozmeru.
  http://military.tomsk.ru/forum...
  
  Raptor spravi ostry vzlet hore a potom co strati energiu ho vektorovane trysky otocia spat do roviny. Nieco podobne robi aj MiG29 tu, ale kedze nema vektorovanie, do roviny sa nedostane a musi pokracovat v stupania vykrute.
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  Tvrdit, ze americke stroje su srot je blbost. Tvrdit, ze su nedostizne je ale rovnaka blbost. F 35je stroj, ktoreho aerodynamicky profil ho predurcuje na prieskumne, podporne a vyzvedne ucely hlavne pre asymetricke konflikty nizsej intenzity. Presne to aj USA potrebuju. Alebo mali stavat superstihac, co bude pocas apokalypsy manevrovat medzi atomovymi hribmi a trhat na kusy vsetko co sa pohne?Skrýt celý příspěvek
• murfur

  03:23 08.01.2016

  • 0
  • 0

  Kolt, Shania minimum radius turn sa na leteckych dnoch robi pri takmer totoznych podmienkach, preto sa z videa da vidiet rozdiel schopnosti lietadiel. Odohrava sa to rovnako v ...Zobrazit celý příspěvek

  Kolt, Shania
  
  minimum radius turn sa na leteckych dnoch robi pri takmer totoznych podmienkach, preto sa z videa da vidiet rozdiel schopnosti lietadiel. Odohrava sa to rovnako v prizemnej vyske, stroje idu na plny AB v podobnej podzvukovej rychlosti (maju vsetky zhruba podobne maly priestor na akceleraciu, vzdy na dohlad od drahy), robi sa pocas vodorovneho letu, vsetky stroje su najviac odlahcene, aby ukazali svoje maximum, ...
  Akrobaticke triky nedokazu vypovedat porovnatelne o moznostiach roznych strojov, ale minimum radius turn ano. Ukazuje sa tam schopnost udrzania vztlaku pocas dlheho manevru a nielen kratky prudky pohyb, ktory moze byt efektny, ale stoji stroj vsetku energiu. Radius ukazuje ako efektivna je aerodynamicka obalka konkretneho stroja a kvoli celokruhovemu profilu sa zarucene vycerpa vyhoda akehokolvek prudkeho pohybu. Manever treba dotiahnut do konca a v druhej polovici vzcsina efektnych uhybov dost zvadne a stroj musi ukazat aky vztlak dokaze generovat pri vysokom G. Potom uz zostava iba vztlakova efektivita dizajnu. Preto je min. radius s plnym tahom vhodny na porovnanie vztlakovych parametrov strojov.
  Kedze sa odohrava vo velmi podobnych podmienkach, nie je problem pri tomto konkretnom manevri porovnat cas. Vysledok je, ze F22 potrebuje na dokoncenie minimalneho radiusu oproti T50 o tretinu viac casu. To uz o koncepcii nieco vypoveda. Alebo sa F22 nesnazil, lebo pilot je chcel ukazat, ze je frajer aj bez sytazenia? Ak existuje zaber, kde urobi cely kruh na plny AB za kratsi cas, nie je problem to uznat.
  Tiez sme sa bavili o tom, ako posobi a aky tvar ma vztlakove teleso trupu strojov a ako sa do toho prejavuje velkost (zatazenie) kridla. To na videu aj fotografii jasne vidno. Nikto netvrdil nezmysly z kategorie o Jumbojetoch. Je vsak z porovnania viditelne, ze stroj s dvojnasobnym mernym zatazenim vztlakovych ploch nema kde ziskat dost vztlaku, aby mohol mat teka manevrove schopnosti ako ine stroje s lepsimi parametrami. F35 musi na rovnake G natocit kridla do vacsieho nabehoveho uhla, aby vztlak vytvoril, ale tym sa mu ovela viac trha laminarne prudenie, teda vyrazne brzdi. To je vidiet so zaberov a videi. Zname video F35 s vysokym uhlom nabehu bolo robene pri vyrovnanom padajucom lete a nie pri vysokom G pretazeni pocas vykrutu.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  F35 nastupalo do vysky, potom dosiahlo s malym tahom apogeum v case 0:32 a zacalo padat. Nepadalo vsak priamo nosom k zemi, ale v sklone bruchom k zemi. To bol vysoky uhol nabehu, ale ziadne vysoke G. Vztlak potrebujes pri manevroch s velkym pretazenim. Zabery F35 ziadne pretazenie neukazuju, iba klesanie stabilizovanym velkym uhlom nabehu a otacanie okolo zvislej osi. Neskor kamera ukazala ako sa stroj otaca okolo pozdlznej osi pocas klesania v smere pozdlznej osi. Na tom naozaj nie je nic mimoriadne.
  Velmi hlupe je v tom videu, ze uhol natacania je skloneny voci zemi a neustale sa tiez kamera otaca. Ak chceli ukazat velky uhol nabehu mali mat vodorovny staticky zaber, aby bolo jasne aky ten uhol nabehu je. Alebo to bol zamer?Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  21:21 07.01.2016

  • 1
  • 0

  Pomocí videí z youtube dokazovat, že jedno letadlo je lepší než druhé... čeho se tu ještě nedočkáme :-( Ukazovat pomocí nich, co letadlo umí, je vcelku OK, ale porovnávat podle ...Zobrazit celý příspěvek

  Pomocí videí z youtube dokazovat, že jedno letadlo je lepší než druhé... čeho se tu ještě nedočkáme :-( Ukazovat pomocí nich, co letadlo umí, je vcelku OK, ale porovnávat podle toho éra? Ntmpsr.
  
  F-35 a kobra s šesti externími raketami? Ne, to není možné, to musí být podvrh. Vždyť je to krám, kachna, co nevymanévruje ani jumbo-jet.
  ;-)Skrýt celý příspěvek
• Shania

  19:33 07.01.2016

  • 1
  • 0

  murfur: 1. Mig-29 i T-50 jsou velmi obratná letadla. 2. Ja nedokážu posoudit jaký vliv mají určité aerodynamické prvky vliv na ztlak v konkretních situacích, takže do toho se ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur: 1. Mig-29 i T-50 jsou velmi obratná letadla.
  2. Ja nedokážu posoudit jaký vliv mají určité aerodynamické prvky vliv na ztlak v konkretních situacích, takže do toho se pouštět nebudu.
  
  3. nemůžeš porovnávat ani jedno z těch videi, nesnaží se o to stejné.
  
  4. Triky na leteckých show nijak nevypovídají o schopnost manévrovat v dogfightu, starší letadla jsou s minimem paliva a bez podvěsů, taky se provádí v nízké výšce, atd atd.
  
  5. To jak rychle se letadla otočí porovnávat taky nemůžeš, neznáš jejich rychlosti. Každé z nich bude mít jiný turn rate v závislosti na rychlosti a výšce, zátěži.
  
  Pár poznámek těm videím https://www.youtube.com/watch?...
  
  Všimni si, že Raptor startuje a v nízké rychlosti téměř provede kobru a ztratí rychlost, pak bez problému let srovná a letí dál. Tohle by nikdy neprovedli, kdyby si nebyli 100% jistí, že nedojde ke ztrátě kontroly. Nijak se to nedá srovnávat s tím videem Mig - 29.
  
  V 1:30 pak provede kobru
  
  Tady máš lepší ukázku schopností F-22
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  Pak gif. jak rychle dokáže měnit směr
  
  https://33.media.tumblr.com/9d...
  
  A tady gif kde F35 dela kobru
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  
  Pro operační použití mají lety ve vysokých úhlech náběhu jiné použití, např. pokud si chce pilot sklátit zatáčku a má jistotu, že zasáhne, ale to ho vždy stojí rychlost, bez ohledu na typ letadla (pokud je toho vůbec schopno)
  
  Pilot se vzdy bude snazit maximalizovat jeho výhody a nedovolit protivníkovi využít jeho. Takže pokud on zatáčí při vyšších rychlostech, tak se na nich bude držet, nebo líp stoupá, líp manévruje ve vyšší výšce atd.
  
  Co se týká té tvé poslední věty, že je to nejen dobrý pilot, ale hlavně řídící systém, tak máš skoro pravdu. Ten řídící systém je tak dobrý, že každý pilot tohle zvládne a nikdy neztratí kontrolu, takže může operovat na hranicích letové obálky bez rizika, tohle je prostě něco co stálo mnoho životu u starších letadel.Skrýt celý příspěvek
• Shania

  16:20 07.01.2016

  • 2
  • 0

  Asi měsíc starý rozhovor s test pilotem v Dánsku, vypsal jsme vám hlavní body a položené otázky,možná se pak dostanu i shrnout odpovědi (mimo těch pár co jsou v závorkách), pokud o ...Zobrazit celý příspěvek

  Asi měsíc starý rozhovor s test pilotem v Dánsku, vypsal jsme vám hlavní body a položené otázky,možná se pak dostanu i shrnout odpovědi (mimo těch pár co jsou v závorkách), pokud o to bude zájem.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  1:00 proč F-35 vypadá tak ja k vypadá.
  7:40 integrace zbraní (AIM 120 Test)
  9:40 EOTS, DAS
  12:30 HMDS
  13:35 test LHD (F35B)
  15:05 test F35 na LHD v noci
  16:15 F35C na CVN
  
  Otázky a odpovědi:
  20:15 Porovnání s F16
  21:15 jak vypadá normální pracovní den.
  23:30 Stealt vs antistealth
  21:40 REB
  25:20 sdílení informací s ostatními vzduch/moře/země jednotkami
  26:20 co je na F35 speciálního vs 4gen.
  27:05 kooperace s Typhonem (a ostaními 4gen)
  28:05 porovnání s F/A-18 E/F SH a něco o sensor fusion
  29:25 o Danských test pilotech v programu
  30:35 kooperace s UAV
  31:30 muže F35 operovat samostaně?
  32:30 kooperace s 4gen a jejich vzájemná integrace
  34:20 Obtížnost treninku, simulatory atd.
  36:10 Jaký je to pocit přistávat s jednnomotorovým letadlem na CVN
  37:30 Operace za polárním kruhem
  38:35 Provozní náklady
  39:40 Jak získal callsing a jak je F35 porovnatelná v dogfigtu s F16/F18 (jsou si velmi podobné, záleží na pilotovi)
  41:30 CAS
  42:45 Nějaké špatné vlastnosti F35?
  43:35 1 pilot vs 1 pilot + RIO (operator), jaka je zatez pro jednoho člena posádky.
  45:05 v podstatě otazka jestli by nebyla F16 s AESA radarem dostatečná náhrada za legacy F16.(dnes ano, zítra ne, není otázka jestli přejít na 5.gen, ale kdy a zda si přejete zachovat náskok v schopnostech..)
  46:50 HMDS (helma)
  48:55 HMDS - zda je už připravena k nasazení, vyřešení všech problémů co dřív měla.
  50:00 Z čeho jste byl v letecké škole nervozní (asi top gun - je to NAVY ex pilot), a měli jste nějaké rituály?
  50:55 Jak si F35 stoji proti ruským, činským letadlům
  52:00 Spotřeba paliva - cruise 100-150lb/min což je u F35A 120-180 min s plnou nádrží (teoretická cestovní, bez vzletu, přistaní atd, na loiter je spotřeba nižší, při startu, manevrech vyšší).
  52:50 Supercuise (nutno dodat že pilot nemá zkušenosti s F22)
  54:20 Náročnost údržby, hrozba SU-27+
  56:10 cvičení F22 vs F35
  57:30 Dveře ventilátoru
  58:20 Předpokládaná životnost (50 let)
  58:45 Zastaralost systému a EOTS
  01:00 Jaké je to být test pilotem
  01:20 Katapult (sedačka)
  02:20 Jak funguje katapultaž u F35B při kritickém selhání při přustaní (automatické katapůltování kvůli ektrémně krátkému oknu)
  04:00 Je F35 bombarder, nebo i stíhač (je to víceučelový stroj - bombarder, stíhač, pruzkum, komunikační uzel, atd)
  05:50 Proč by mělo Dánsko koupit F35 bez otestování, proč věři US test pilotům.
  07:30 Víte jesli Dánští testpiloti letěli na simulátoru (ano)
  08:00 Interní kapacita pumovnice (5300 lb)
  08:40 Lze kapacitu pumovnic zvýšit?Skrýt celý příspěvek
• Stanyk

  11:20 07.01.2016

  • 1
  • 0

  Dost mě zaujala ta koncepce "horns of a dilemma". Má někdo ze zdejších diskutujících nebo z redakce odkaz na zdroj, kde bych se o tom mohl dočíst více. Protože jestli jsem to ...Zobrazit celý příspěvek

  Dost mě zaujala ta koncepce "horns of a dilemma". Má někdo ze zdejších diskutujících nebo z redakce odkaz na zdroj, kde bych se o tom mohl dočíst více.
  
  Protože jestli jsem to pochopil správně, tak se opouští strategie aplikovaná např. v první válce v Iráku, kde se kompletně zničila a zrušila command and control schopnost protivníka tak, aby útočník mohl nerušeně následně aplikovat svou strategii.
  
  Jestli to dobře chápu, tak v dnešní komunikačně vyspělé společnosti asi není prakticky možné eliminovat veškerou možnost komunikace (kdo ví kde všude fyzicky leží kabely, kde se nacházejí mobilní komunikační centra, přenosné soustavy apod.), navíc za situace, kdy by taková eliminace v asymetrických konfliktech mohla mít velmi negativní dopad na civilní obyvatelstvo .Totálním zničením komunikační sítě, tj. internetu, mobilu, tv, radia apod., pokud by to bylo technicky možné, poškodím též civilní sféru, které je z hlediska praktického života již na takových zdrojích závislá (kdo z nás by mohl bez obtíží týden pracovat bez internetu, mailu apod., že?).
  
  Takže jestli to chápu dobře, cílem není zničit jeden z kruh viz. https://en.wikipedia.org/wiki/...
  
  , ale svou aktivitou působit v rámci "kruhů" tak, abych donutil nepřítele dělat špatná rozhodnutí, která naopak mně prospějí.
  
  Takže např. (hloupý příklad) nepokusím se zcela zničit komunikační zdroje nepřítele, ale pouze je poškodím natolik, abych snížil jeho schopnost číst situaci. A za tohoto stavu pak např. pomocí různých falešných, ale i opravdových akcí ho donutím alokovat zdroje (např. k různým leteckých záchytným misím), které vyčerpají jeho osádku, pohonné hmoty apod.
  
  Rád bych si o tom přečetl více.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  01:52 07.01.2016

  • 0
  • 0

  Raptor je jeden z najagilnejisch strojov, ale na vztlak moze pouzit iba svoje kridla, pretoze drak liatadla bol optimalizovany pre stealth a nie je sposob ako pod drakom tlak ...Zobrazit celý příspěvek

  Raptor je jeden z najagilnejisch strojov, ale na vztlak moze pouzit iba svoje kridla, pretoze drak liatadla bol optimalizovany pre stealth a nie je sposob ako pod drakom tlak udrzat. Nevyhnutne dojde k pressure bleed do stran okolo trupu a za kridla. Nema tam co ten tlak udrzat. Preto ked si vsimnes, laicky velmi atraktivne rychle manevre s velkym uhlom nabehu doakze Raptor urobit podla tohto videa iba jeden.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  Najprv co najdlhsie nabera rychlost vodorovnym letom s plnym AB. V case 0:22 ostro zacne stupat, ale tato zmena s velkym uhlom nabehu kridla ho stoji vela energie, preto vystupa do malej vysky vyrovna let hlavne silou vektorovania trysiek v case 0:29. Potom je evidentne uplne bez energie a musi sa dalsich 20 sekund rozbiehat, kym urobi dalsi manever s vyssim G, ale aj ten je iba spodny vykrut, teda zase manever, ktory energiu nevyzaduje a skor ju zachovava. Na prvy pohlad uzasne, dynamicke, ale realne stratit po jednom manevri energiu je dobre pre vyhnutie sa el. vedeniu., ake realny boj skor nie
  
  Udrzany celokruhovy obrat trva Raptoru 21 sekund. 0:06-0:27
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  T-50 vychadza 16 sec. 3:42-3:58
  https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
• murfur

  01:03 07.01.2016

  • 0
  • 0

  energeticke manevre - nieco ako vidiet tu v case od 0:48 do 0:56, https://www.youtube.com/watch?... stroj leti v sustavnej zmene smeru a stale si zachovava vysoku ...Zobrazit celý příspěvek

  energeticke manevre - nieco ako vidiet tu v case od 0:48 do 0:56,
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  stroj leti v sustavnej zmene smeru a stale si zachovava vysoku rychlost a manevrovatelnost, pretoze velka plocha a tlakovy tunel mu pomahaju opisovat vykrut presne po zamyslanej krivke. Ked vsak mas celkovu vztlakovu plochu mensiu a nemas pod trupom profil, ktory zabrani pressure bleed, stroj by sice chcel
  mal zatacat, ale male kridla a slaby vztlak pod trupom sposobi, ze aby zatocil, musi zvysit uhol nabehu a tym vytvorit dostatocnu silu posobiacu na uskutocnenie vykrutu. Lenze velky uhol nabehu sposobi, ze kridla a trup posobia ako brzda.
  
  Ak mas ovladacie chvostove plochy tak velke ako F-22, kazde male vychylenie tych ploch vyvola ucinnu zmenu polohy stroja, pretoze aj male naklonenie velkej plochy
  vychyluje dostatocne mnozstvo vzduchu. Ak by tie vyskovky boli polovicne, a chcel by si urbit rovnaky pohyb lietadla, musel by si ich nakonit ovela viac, Tym by sa vsak stavali ovela viac brzdou. Ak by mal F-22 vyskovky tak velke ako L-39, bud by vykrut trval nekonecne dlho, alebo by na kazdu zmenu smeru bolo potrebne vychylit vyskovku naplno do uhla 45 stupnov.
  
  Cim vacsi uhol ma aerodynamicka plocha voci smeru letu, tym viac brzdi obtekanie vzduchu okolo svojho povrchu. Keby bola v 90 stupnovom uhle, bola by to cista brzda. Ciel je preto co najvacsia plocha, ktora rovnake mnozstvo vzduchu odkloni s co najmensim potrebnym uhlom nabehu vzduchu. Cim sa dostane do mensieho uhla, tym menej sa trha laminarne prudenie okolo plochy a tym menej sa brzdi rychlost vzduchu obtekajuceho plochu.
  
  To iste plati aj pre hlavne kridlo a vztlakovy trup. Cim vyssi nabehovy uhol ma oproti smeru letu, tym viac brzdi obtekanie vzduchu. Supermanevrovatelnost je schopnost urobit manever s mensou stratou energie ako super. To sa da iba s efektivnejsim vztlakovym profilom. Preto ak chces pouzivat lietadlo na manevrovy let, musis maximalizovat jeho vztlakove plochy. Ak s nim manevrovy boj neplanujes, stacia aj mensie vztlakove schopnosti a nevadi ak sa bude prepadat pri ostrych manevroch cez vlastne kridla v ostrom uhle nabehu bruchom napred, pretoze sa do takej situacie nema dostat. Je na ostatnych zlozkach planovania misie, aby sa tam aj realne nedostal.
  
  Vsimni si, ze T-50 so svojim obrovskym vztlakom robi vykrut tak, ze os lietadla je v rovnakom uhle ako os smeru letu. Lietadlo ma pocas manevru velmi nizky uhol nabehu, takmer totozny so smerom letu. Neleti "bruchom dopredu". Cas 0:46
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  To je sposob ako si udrzat energiu. Sila motorov to nezmeni, lebo kridlo urcuje kam bude lietadlo letiet a motor iba ako rychlo tam poleti- F 104 starfighter mal tak male kridla, ze sa staval v mensich rychlostiach nebezpecne nestabilnym a pri vyssej rychlosti silne zaostaval za sucasnikmi v case, za ktory dokazal uskutocnit cely obrat. Bola to jednoducho ina koncepcia a male kridla znamenali velke straty tlaku pri kazdom manevri, lebo na zmenu uhlu letu musel mat velky uhol nabehu, ci m pri kazdom manevri stracal rychlost viac ako stroje s vacsim vztlakovym profilom.
  
  To video s F-35 poznam a v podstate tam stroj vyrovnane klesa s velkym uhlom nabehu, leti bruchom napred. To znamena, ze kridla su vo vysokom uhle nabehu voci smeru letu a posobia velkou brzdiacou silou. Preto je smer letu F-35 vo videu klesajuci, lebo pri klesani strata energie nevadi (pomaha gravitacia) a strata rychlosti nehrozi. Pohyby robi stroj iba okolo osi kolmej voci pozdlnej osi a to tym, ze vychyluje vyskovky opozitnym smerom pocas klesania so strmym uhlom nabehu. V takom pripade vzduch okolo vyskoviek neprudi standardne od nosu ku chvostu, ale prudi sikmo spredu odspodu dozadu hore a namiesto bocneho naklonu tak sposobuje otacanie okolo zvislej osi. Preto je aj pri vysokom uhle nabehu ovladatelny. To je urcite mozne nie len vdaka super pilotovi, ale najma kvoli vyspelemu pocitacovemu riadeniu stability a letu.Skrýt celý příspěvek
• Shania

  22:10 06.01.2016

  • 1
  • 0

  murfur: co myslíš tím energetické manévry? Normální zatáčení nebo manévry ve vysokém uhlu náběhu? Tady je zrovna vidět test při vysokých úhlech náběhu ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur: co myslíš tím energetické manévry? Normální zatáčení nebo manévry ve vysokém uhlu náběhu?
  
  Tady je zrovna vidět test při vysokých úhlech náběhu https://www.youtube.com/watch?...
  
  Letadlo je neustále plně ovladatelné. Právě v tom testu kde jsi vzal, že ztrácí moc energie se prováděli podobné manévry aby se to otestovalo proti manévrujícímu cíly.
  
  Ve vysokém uhlu náběhu si nikdo neudrží energii, letadlo je prostě jedna velká brzda.
  
  Nevím kde jsi přišel na to že je Raptor v nevýhodě, je to nejvíc obratné letadlo vůbec, v plné bojové konfiguraci a navíc to dokáže i velmi vysoko na rozdíl od jiných letadel.
  
  Nedávno se tu řešilo cvičení USAF vs IAF s jejich SU-30 a tam speciálně porovnává tyto letadla.
  https://youtu.be/JA1mZF3FQhc?t... Skrýt celý příspěvek
• murfur

  21:25 06.01.2016

  • 0
  • 0

  diskusia na F16 net o ttom ako je to so vztlakovym telesom F-35
  
  http://www.f-16.net/forum/view...

  diskusia na F16 net o ttom ako je to so vztlakovym telesom F-35
  
  http://www.f-16.net/forum/view...
• murfur

  21:21 06.01.2016

  • 0
  • 0

  ten unik tlaku pod telesom trupu na strany a dozadu za kridla sa tiez spomina ako pressure bleed.

  ten unik tlaku pod telesom trupu na strany a dozadu za kridla sa tiez spomina ako pressure bleed.
• murfur

  21:19 06.01.2016

  • 0
  • 0

  pekne, TEG pise naozaj technicku poeziu, konecne nieco na citanie, ulozim k zdrojom... so zatazenim kridla je mi jasne, ze celkovy vztlak nie je iba vec kridel. trup ako ...Zobrazit celý příspěvek

  pekne, TEG pise naozaj technicku poeziu, konecne nieco na citanie, ulozim k zdrojom...
  
  so zatazenim kridla je mi jasne, ze celkovy vztlak nie je iba vec kridel. trup ako vztlakove teleso ma minimalne dva vyznamy. Jeden je, ze ak trup tvori vztlak pri priamociarom lete a v podstate nahradza kridla tym, ze funguje ako kridla.
  Tu je ciste vztlakove teleso bez kridel.
  https://hague6185.files.wordpr...
  
  Tento druh vztlakoveho telesa neprispieva vyrazne k manevrovatelnosti a moze jej aj skodit, ze pri zmene uhlu nabehu pocas manevru sa teleso dostava do pozicie, ze laminarne prudenie sa trha a teleso negeneruje vztlak. Ked si predstavime tu rusku kacicu z obrazka ako pri priamom lete urobi ostry vykrut hore a pozicia telesa bude v uhle 45° oproti okamzitemu smeru pohybu, je dost mozne, ze strati vztlak uplne a spadne ako kamen.
  
  Druhy vyznam vztlakoveho telesa je v tom, ze nemusi pocas priameho letu generovat vyznamny vztlak, ale tym, ze trup tvori siroke, dlhe teleso s plochym profilom dokaze pri zmene sklonu strhavat obrovske mnozstva vzduchu. To je dolezite v pripade nahlej zmeny smeru letu, kedy zotrvacnostou ma stroj tendenciu pokracovat rovno, ale velka celkova plocha vztlakoveho telesa prave vtedy zacne okamzite strhavat enormne mnozstva vzduchu, pretoze cela velka plocha tlaci v sikmom uhle na smer pohybu. Cim vacsia plocha , tym skor teleso zmeni vektor pohybu z povodneho na ten, kde smeruje nos lietadla, pretoze velka hmotnost vzduchu pod celym strojom tlaci proti smeru zotrvacnosti a nuti stroj pokracovat v smere najmensieho aerodynamickeho odporu, teda vzdy za nosom. Stroj s malou celkovou plochou bude dlho letiet v naklonenom uhle priamo v smere dovtedajsieho pohybu a trva dlho, kym maly celkovy vztlak zmeni vektor pohybu tak, aby stroj letel priamo v novom smere za nosom a nie dalej zotrvacnostou v naklonenom uhle.
  
  Idealne teleso, ktroe by manevrovalo s malymi stratami rychlosti by bolo s co anjvacsou plochou v pomere k hmotnosti a ak by sa dokazalo prehybat tak, aby ani nenarusovalo prudnice. Plati vsak, ze stroj pri prudkych manevroch straca tym menej energie, cim vacsiu celkovou vztlakovou plochou disponuje.
  
  To je velky rozdiel, ako su tie vztlakove telesa vyuzivane.
  Prve je vhodne pre znizenie odporu vzduchu v priamom lete a setrenie paliva, ale pri prudkych manevroch sa prepada v smere povodmeho vektora a defacto sa prepada cez vzduch.
  Druhy typ vztlakoveho telesa s najvacsou moznou plochou vyrazne zlepsuje schopnost urobit prudke zmeny smeru a stratit pri tom co najmenej energie a rychlosti, lebo sa opiera pri kazdom manevri o velke mnozstva vzduchu a tie posobia proti povodnemu vektoru zotrvacnosti, cim plava vzduchom ako raja vo vode (trochu insitny priklad, ale snad zrozumitelne).
  
  Americania sa vydali hlavne pri F-35 podla mna prvym sposobom a stroj nedokaze dlhodobo manevrovat.
  Tu o jeho vztlakovom telese celkom pekne pojednali. Manik tvrdil, ze kedze je centrum tiaze a centrum vztlaku kridel u F 35 posunute vpred, co by malo sposobit, ze F 35 bude tazky na predok. Kedze nie je, manik dedukoval, ze dodatocny vztlak musi generovat trup... Zaujimave vysvetlenie podal dalej nejaky Roscoe.
  
  Ruska aerodynamicka skola podla mna udrzuje pristup co najlepsej manevrovatelnosti druhym typom. Vsetky Ruske stihace maju coraz vacsie plochy telesa trupu a kridel, co je najlepsie prenasa velke pretazenia do dopredneho pohybu. Su 34 ma rozlohu ako tenisovy kurt. Vdaka tomu dokaze aj plne nalozeny kontinualne robit manevre vysokej pilotaze bez zjavnej straty energie.
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  T-50 ma tak velky centroplan, ze kridla uz nie su primarne vztlakove teleso.
  https://www.the-blueprints.com...
  http://www.migflug.com/jetflig...
  
  Iny prvok dalej zlepsujuci udrzanie energie pri vysokych uhloch nabehu je tzv tlakovy tunel, ktory maju takmer vsetky ruske stroje a mali aj americke F-14. Je to medzera medzi motorovymi gondolami, v ktorej sa pocas obratu stlaca vzduch, ktory sa dostane pod teleso trupu. Tym, ze gondoly tvoria akesi bocnice, vzduch nemoze uniknut pod trupom na strany a pokracuje stlaceny dalej pod trupom az po chvost. To znamena vyrazny narast tlaku pod celym trupom a narast tlaku pri rychlej zmene uhlu nabehu s pozitivnym pretazenim.
  
  https://s-media-cache-ak0.pini...
  http://oddywallpaper.com/wp-co...
  
  F-35, ani F-22 tieto prvky nevyuzivaju.
  http://www.airforce-technology...
  http://www.wired.com/wp-conten...
  
  Namiesto tlakoveho tunela ja spodna cast F-22 kvoli co najlepsiemu stealth profilu plocha, ale cela je oproti rovine kridel odsadena asi 1 meter vyskovo. Vzduch po tom, co narazi na spodnu cast trupu F-22 sa stlaci a snazi sa uniknutvsetkymi smermi. Spredu je tlak prudiaceho vzduchu, ide teda dozadu a na strany. Tlak, ktory sa v tlakovom tuneli pouzije na dalsie zvysovanie celkoveho vztlaku tu pada po bokoch a smerom dozadu za kridla. Chybajuce bocnice ho neudrzia a vztlak sa straca. F-35 je na tom podobne, ale na rozdiel od Raptora ma este aj ovela mensie kridla. Preto tieto stroje nie su optimalizovane maximalne na vztlak a udrzanie energie pri kontinualnych manevroch. Raptor dokaze urobit 2-3 energicke manevre, ale potom musi letiet priamo a ziskat ruchlost na dalsie manevre. F-35 nedokaze urobit ani prvy energicky manever porovnatelny s strojmi, ktore maju vsetky prvky zvysujuce vztlak pri vysokom uhle nabehu.
  
  To neznamena, ze je to zle. Zmysel F-35 je vo velkych rojoch, synergickych efektoch, ktore dokazu vytvorit, je to specializovany stroj na celkom ine ucely ako napr. Su35, alebo T-50.Skrýt celý příspěvek
• Shania

  18:29 06.01.2016

  • 1
  • 0

  murfur: zatížení křídla tě dnes zajímat nemusí, většina letadel generuje část vztlaku trupem, používají se nové techniky generování vztlaku atd. Takže zatížení křídla nijak ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur: zatížení křídla tě dnes zajímat nemusí, většina letadel generuje část vztlaku trupem, používají se nové techniky generování vztlaku atd.
  
  Takže zatížení křídla nijak nevypovídá o obratnosti nových letadel (už od 70 let) a navíc je problém s tím jak to kdo udává a co měří.
  
  o aerodynamice se podívej na příspěvky od sprstdlyscottsmn v tomto vláknu http://www.f-16.net/forum/view...
  
  Má jich tam víc jak dost, vypíchnuti jen ten jeden posledních, tento pro změnu míří na druhou skupinu..
  
  And if everyone would please stop using the "body lift" argument, that is nothing but a red herring.
  
  "But Spurts, on plane X the body can make up to 40% of the lift!"
  
  Yes, and on plane X the body also covers 40% of the Reference Wing Area... so guess what? It is a null point!
  
  Stability is the factor that will add to or even take away from usable lifting area, not body lift.
  
  Pak pokud jde o motory, tak TEG je tvůj člověk:
  http://www.f-16.net/forum/sear... Skrýt celý příspěvek
• murfur

  17:55 06.01.2016

  • 0
  • 0

  Ok nebudem ta zdrzovat, sice ma este zaujimala problematika zatazenia kridla, ale mozeme si dat prestavku, aby sme dokazali aj nejako socialne interagovat. Mne tieto ...Zobrazit celý příspěvek

  Ok nebudem ta zdrzovat, sice ma este zaujimala problematika zatazenia kridla, ale mozeme si dat prestavku, aby sme dokazali aj nejako socialne interagovat.
  
  Mne tieto techologicke detaily pripadaju zaujimavejsie ako produkcia v TV a tebe zjavne tiez. Moznost diskutovat s niekym, kto ma nadpriemerny zaujem o temu nie je bezna.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  17:50 06.01.2016

  • 0
  • 0

  Ta analyza je kompilovana zo 104 zdrojov uvedenych na konci textu. Ausairpower je pouzity 3 x, aj to je tam spomenute, ze je to kritizovany zdroj, aj ked ich prace su oproti ...Zobrazit celý příspěvek

  Ta analyza je kompilovana zo 104 zdrojov uvedenych na konci textu. Ausairpower je pouzity 3 x, aj to je tam spomenute, ze je to kritizovany zdroj, aj ked ich prace su oproti comukovlek inemu nadstandardne detailne a bohato vyzdrojovane.
  
  2 hodiny rozlozit komplety?
  Cited stow and deploy times are 15 minutes, which is highly competitive, and consistent with a number of other recent designs.
  
  Pozri si tie zabery transportnych vozidiel, na ktorych su radary namontovane. To su plnohodnotne all terrain transportery, rovnake ake pouzivaju aj pod komplety S-300/400, ... Btw., to nie su obrazky od Koppa, ale zabery z veltrhu MAKS a pod.
  http://survincity.com/2013/10/...
  
  Opakujem, ze rozlisenie VHF nemusi byt vobec vyssie. Jeho specializacia je zarucenie zistenia ciela na velku vzdialenost a vyssie rozlisenie maju na starosti prvky L a X band, pripadne data z inych systemov.Skrýt celý příspěvek
• Shania

  17:46 06.01.2016

  • 1
  • 0

  murfur: ty mě teda zaměstnáváš... Když něco shodíš v rovném letu ze 6 000m, v prostředí kde je jakýkoliv vítr, a ten se vždy mění, tak to nikdy spolehlivě nepadne tam kam chceš ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur: ty mě teda zaměstnáváš...
  
  Když něco shodíš v rovném letu ze 6 000m, v prostředí kde je jakýkoliv vítr, a ten se vždy mění, tak to nikdy spolehlivě nepadne tam kam chceš (A tohle platí i pro bomby s hvězdy a pruhy)..
  
  Samotná munice musí mít minimálně nějaký způsob korekce.
  
  O přesném bombardování hloupou municí se můžeme bavit, když letadlo má mírné klesání, nebo ještě líp shodí ho z nízké výšky.
  
  Je na netu asi milion fotek následků ruského bombardování, můžeš si o přesnosti udělat obrázek.
  
  O tom jakou strategii a jaké typy cílu si veskutečnosti vybírají se radši ani bavit nebudeme.
  
  
  US už mělo ve Vietnamu mělo pár letadel shodit hloupou munici tam kam chtějí (např A-6), F-16 je taky velmi přesná a rada moderních letadel tady, stále po zkušenostech z pouštní bouře se ukázalo, že přesnost stojí zaprd a musela se řada náletů opakovat.
  
  Proč si myslíš, že pro Rusy platí jiná pravidla? Přesná munice je prostě několikanásobně přesnější, spolehlivější, dá se nasadit z delší vzdálenosti, větší výšky a stačí ti jedno letadlo a ne celá letka. Takže je nakonec i levnější, a jako bonus zabiješ mín lidí.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  17:40 06.01.2016

  • 0
  • 0

  obtokovy pomer je u SU-27 iba o trosku lepsi ako u F-35 - 0.59:1 oproti 0.57:1 Mal som to v takom kontexte uvedene v prispevku. IRST na SU-35 ma podobne parametre ako ...Zobrazit celý příspěvek

  obtokovy pomer je u SU-27 iba o trosku lepsi ako u F-35 - 0.59:1 oproti 0.57:1
  Mal som to v takom kontexte uvedene v prispevku.
  
  IRST na SU-35 ma podobne parametre ako
  https://defenseissues.wordpres...
  
  Nova generacia ruskych IRST pre T-50 sa uz vyvija na bazi tav. Quantum Well Infrared Photodector technologii, co je najmodernejsia technologia v tomto priemysle a aj nahrada EOTS pre F-35 bude dost mozno zalozena na tom istom.
  http://daisetsuzan.blogspot.sk...
  
  
  Podla tohto zdroja nie je EOTS nic moc, vraj 10 rokov za modernou konkurenciou.
  http://foxtrotalpha.jalopnik.c... Skrýt celý příspěvek
• Shania

  17:28 06.01.2016

  • 0
  • 0

  murfur: vzdyt Low Observable Principles, Stealth Aircraft and Anti-Stealth Technologies několikrát cituje Koppa a bere si přímo jeho obrázky. Těžko tím můžeš nějak obhájit ...Zobrazit celý příspěvek

  murfur: vzdyt Low Observable Principles, Stealth Aircraft and
  Anti-Stealth Technologies
  
  několikrát cituje Koppa a bere si přímo jeho obrázky. Těžko tím můžeš nějak obhájit kredibilitu APA.
  
  A už sis přečetl tu studii Radar Game co máš někde na začátku? Tím by jsi měl začít.
  
  
  A psal jsem, že pokud chceš dlouhovlnný radar s dostatečným rozlišením, musí být velký jak stadion, ne že aktuální systémy jsou tak velké.
  
  A mimochodem, ty mobilní systémy nejsou zas tak mobilní, to platí pro celé komplety S-300 a nahoru, hlavně když většinou používají stožáry pro radary, to je tak 2h doba pro složení a přesun.
  
  A mít mobilní přehledový radar? Pokud jich nemáš dost na to je neustále střídat, tak budeš mít akorát díry v pokrytí. Cokoliv co bude aktivní, je prostě mrtvé.Skrýt celý příspěvek
• murfur

  17:16 06.01.2016

  • 0
  • 0

  Shania ale ved v tom odkaze sa hovori, ze system SVP-24 je vyvinuty pre zhadzovanie hlupej municie s presnostou 3-5 metrov. Ten system s pohybom vetra, vlhkostou, teplotou vzduchu, ...Zobrazit celý příspěvek

  Shania ale ved v tom odkaze sa hovori, ze system SVP-24 je vyvinuty pre zhadzovanie hlupej municie s presnostou 3-5 metrov. Ten system s pohybom vetra, vlhkostou, teplotou vzduchu, ... priamo pocita. Je to urcita forma specializovaneho balistickeho pocitaca a palebneho systemu. Tak to pisu. Nemusime im verit ani slovo, ale pouzivaju konkretne udaje a akakolvek vymyslena vec by sa preto dala lahko odhalit ako vymyslena. Zdroje v odkazoch su ale bibliograficky vseobecne uznavany sposob kompilacie aj pre texty s ovela vyssimi odbornymi narokmi, tak by to ako zakladny prehlad do laickeho magazinu mohlo stacit.Skrýt celý příspěvek