Americké námořnictvo je v Jihočínském moři nejaktivnější v historii

Americké námořnictvo je v Jihočínském moři nejaktivnější v historii
Torpédoborec USS Curtis Wilbur (DDG 54) před horou Fuji / US Navy (Zvětšit)

Americké válečné lodě podnikly během loňského roku nejvíc demonstrativních plaveb kolem ostrůvků okupovaných Čínou za posledních pět let. Ve stejné taktice pokračují i letos. Odpůrci však zpochybňují její smysl.

S takzvanými operacemi na podporu svobodné plavby v Jihočínském moři začala už administrativa prezidenta Obamy v roce 2015. Američané jim říkají FONOPs (Freedom Of Navigation OPerations). Pomocí FONOPs americké námořnictvo hlídá řád a normy chování (mimo jiné možnost svobodné plavby obchodních lodí) na světových oceánech.

Jihočínské moře je částečně uzavřená vodní plocha o rozloze tři a půl milionu čtverečních kilometrů, tedy asi jako třetina Evropy. Spojené státy v něm nemají teritoriální nároky. Mají však zájem na bezproblémovém námořním provozu. Stejný zájem do určité míry sdílí všechny ostatní země na světě. Jihočínským mořem totiž každý rok projde přibližně třetina světového obchodu. Naneštěstí v něm nepanuje zrovna klid.

V Jihočínském moři leží množství malých ostrovů, útesů a mělčin. Spoustu z nich si nárokuje hned několik zemí současně. V poslední době je z těchto států zdaleka nejasertivnější Čína. Peking vybudoval během minulého desetiletí na sedmi sporných mořských útvarech různé vojenské objekty.

Někde jsou to jen opevnění s protiletadlovými zbraněmi, jinde radary nebo mola a přístaviště. Na třech ostrůvcích postavila Čína dokonce ranveje. Bývalý velitel americké Tichomořské flotily Harry Harris (v současnosti americký velvyslanec v Jižní Koreji) nazval čínská opevnění v Jihočínském moři Velká zeď z písku, což se ujalo. 


Tým BBC se proletěl s americkým průzkumným letadlem kolem sporných ostrovů.

Čínský rybník

Čína považuje okolí opevněných ostrůvků za své výsostné vody. Tvrdí, že může rozhodovat, kdo jimi bude plout, nebo nad nimi létat. Americké lodě podnikají FONOPs, aby Pekingu ukázaly, že tento nárok není v souladu s mezinárodním právem.

Počet operací na podporu svobodné plavby stoupá. První tři povolil v roce 2015 bývalý americký prezident Barack Obama. V roce 2016 podnikly americké lodě další tři. Když se stal v roce 2017 prezidentem Donald Trump, námořnictvo podniklo šest těchto plaveb. V roce 2018 jich bylo pět. Minulý rok ale počet FONOPs opět vzrostl na sedm.

Letos na konci ledna proplula americká loď USS Montgomery okolo Čínou okupovaného útesu Fiery Cross. USS Montgomery je plavidlo typu LCS (Littoral Combat Ship), velikostí a výzbrojí srovnatelné s evropskými korvetami. „Spojené státy běžně prosazují svobodu plavby na celém světě,“ komentovala FONOPs mluvčí americké Pacifické flotily Rachel McMarrová. „Budou létat, plout a operovat, kdekoliv jim to mezinárodní právo dovoluje.“

FONOPs mají v USA mnoho kritiků, kteří tvrdí, že k jsou k ničemu. Dlouhodobý trend jim dává za pravdu. Jihočínské moře se navzdory demonstrativním plavbám amerických válečných lodí pomalu stává čínským rybníkem. Čína z něj systematicky vytlačuje ostatní státy. 


Vysvětlení principů FONOPs. Operace FONOPs americké námořnictvo vykonává po celém světě.

Sloní zápas

Americké námořnictvo a diplomacie nechali Peking mezi lety 2010 a 2020 Jihočínské moře v podstatě anektovat.

Nejbližší americký spojenec v Jihočínském moři jsou Filipíny. Washington a Manila mají smlouvu o vzájemné obraně. Spojené státy se však za Filipíny nepostavily, když Čína v roce 2012 zabrala Mělčinu Scarborough, kterou Filipíny považovaly za své teritorium. Podle názoru části kritiků FONOPs čínskou suverenitu nad ostrůvky v Jihočínském moři posilují, místo aby ji oslabovaly. Signalizují totiž jak Číně, tak zbytku světa, že americkému námořnictvu sice čínská přítomnost vadí, ale nechce s ní, a ani nemůže, cokoliv udělat.

Ačkoliv FONOPs přibývá, vliv amerického námořnictva v Jihočínském moři slábne. Ubývá například plaveb amerických válečných lodí Tchajwanským průlivem. V roce 2016, když byl ještě prezidentem Barack Obama, se americké torpédoborce do Tchajwanského průlivu odvážily dvanáctkrát. V roce 2017, když ho vystřídal Donald Trump, jen pětkrát. V roce 2018 to bylo třikrát a v roce 2019 devětkrát.

Obyvatelé zemí okolo Jihočínského moře ztrácí důvěru ve schopnosti amerického námořnictva. Svědčí o tom velký průzkum názorů občanů zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN (Association of South East Asian Nations), který nedávno zveřejnil singapurský institut ISEAS. Zúčastnilo se ho 1 300 respondentů. Zhruba 52 % z nich označilo za nejvlivnějšího politického hráče v regionu Čínu.

Spojené státy tak ohodnotilo jen necelých 27 % účastníků šetření. 85 % lidí, kteří považovali za rozhodující moc v oblasti Čínu, vyjádřilo z jejího dominantního postavení obavy. Podle poloviny respondentů země ASEANu se mají snažit spory mezi USA a Čínou zmírnit. Autoři průzkumu tvrdí, že postavení zemí ASEANu vystihuje staré africké přísloví: „Když se perou sloni, je to tráva, kdo trpí.“ 

Zdroje: BC, The Diplomat, FP, RFA, DN, NT

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Symbol sílící velmoci: Čína dokončuje vlastní letadlovou loď

Podle deníku Asia Today Čína připravuje spuštění letadlové lodě třídy Type 001A. Jedná se o první ...

Sebevědomí draka roste: Čína převedla své exportní zbraně

Čína nedaleko města Pao-tchou ve Vnitřním Mongolsku předvedla v polovině srpna zahraničním delegátům ...

Robotický boj o Jihočínské moře: Čínské podvodní drony

Čína v posledních letech investuje mimo jiné do vývoje autonomních podvodních dronů AUV (Autonomous ...

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Pavel88
    10:28 12.02.2020

    Jsem přesvědčen, že nechat Čínu obsadit atoly a vybudovat tam základny byla obrovská strategická chyba USA.
    Historie nám ukazuje, že když velká země jednou nějaké cizí uzemí obsadí, tak tam zůstane (Tibet, Podněstří, Kypr, Krym,...) a jen destabilizuje okolí.
    No te´d už to USA nezmění a omezuje to jejich možnosti při soupeření s Čínou.
    Pavel

  • palo satko
    13:42 11.02.2020
    • (10)

    Je otazne, čo vlastne činska vojenska pritomnost na Spratlys je. Či ma služit na kontrolu plavby v mierovych časoch, ale je to prva prekažka pre us namornictvo v pripade konfliktu. Mne skôr pride, že je to vopred a cielavedomo obetovany pešiak, ktory eliminuje moment prekvapenia a poskytne pevninskej Čina čas riešit nasledny velky konflikt s USA podla činskeho scenara. Zakial budu Američania mudrovat nad tym, či ich križujuce strely všetko zničili, alebo to bola fraška ako pri utoku na al-Shayrat Air Base v Syrii 2017, Činania vysvetlia okolitej "tráve" hrozbou rakiet aby zostala radšej neutralna.

    • Lukash
      09:10 12.02.2020
      Oblíbený příspěvek

      To su dristy zase...

      • palo satko
        12:06 12.02.2020

        Klasicky komentar duševne limitovaneho diskutera. V USA to vnimaju inač: https://warontherocks.com/2020...

        • Lukash
          12:28 12.02.2020

          Ale no, ked si z toho clanku a vlastne zo vsetkych clankov k teme vyberies par viet ktore Ti prave vyhovuju tak su to co? Dristy ;)

          • palo satko
            17:08 12.02.2020

            Ja mam kvalitne a aktualne informacie a z tych som vybral. A ty si z čoho vyberal. Len si ma chcel urazit. Lenže uražka je argument somara.

          • Lukash
            18:22 12.02.2020

            Palko to ze si precitas jeden clanok neznamena ze mas kvalitne informacie. Musis si precitat viacero zdrojov. A este si potom z jedneho clanku vytrhnut par viet a pokladat ich za skoro oficialny nazor USA ;) ja Ta urazat nemam v umysle Ty si vystacis sam aby si sa predviedol :)

    • StandaBlabol
      09:55 12.02.2020

      Jen tím demonstrují, že ty ostrovy jsou jejich. A z jejich vlastnictví pak vyvozují velmi široce pojaté teritoriální vody i výlučnou ekonomickou zónu. To je hlavní důvod.

      • palo satko
        12:09 12.02.2020

        Ty ostrovy su činske, o tom realne nie je pochyb. Takže činania si možu niečo vyvodzovat. Ale iste nie su americke, takže na zaklade čoho si chcu niečo dokazovat Američania. Funkcia "Svetovy policajt" v medzinarodnom prave nie je zakotvena.

        • Vrata
          15:36 12.02.2020

          Jasne, ostrovy jsou cinske, protoze je Cina zabrala. Az zabere Cina Rusko, bude Rusko cinske, protoze ho Cina zabrala. Jasne jak facka.

          • Jecchus
            17:12 12.02.2020

            Nene, to u palo satko platí jenom proti amíkům. Na rusáky se totožná argumentace nevztahuje... :D

          • palo satko
            22:26 12.02.2020

            Mozete si vypisovat co len chcete, realne Americania chapu tie ostrovy ako vojensky a nie pravny problem. Inac tento web sa vola armadne noviny a nie pravna poradna , takze sa laskave drzte temy clanku.

        • Jecchus
          17:13 12.02.2020

          Tak "reálně o tom není pochyb"? Teď ještě jak se vyrovnat s tou mezinárodní arbitráží, která to vidí úplně opačně, než vy...

        • Janko Paliga
          17:31 12.02.2020

          .... zaujímavé, že o ďalšie ostrovy sa Čína sporí aj s ostatnými susednými štátmi.... Čínske teda určite nebudú, tak ako tvrdíš.

        • Englbert
          19:41 12.02.2020

          Proc jsou ty ostrovy pekingu?

          • palo satko
            08:25 13.02.2020

            Oni nie su "Pekingske", oni su činske. O tom že patria Čine je presvedčeny aj Taiwan. Realne mame aktualne dve Činy, ktore ale chcu byt jednou Činou.

        • Storm
          09:04 13.02.2020

          Jenže neobydlené útesy Pavlíku Pytlíku rozšiřují výsostné nebo teritoriální vody myslím asi jen stěží... To že na ně někdo nakipe bláto z mořského dna opodál, postaví na nich nábřeží aby jim to zase hezky nesteklo zpátky, na to dá pár budov a zavleče tam pár ideologicky poučených vojáku, nebo je tam pošle zatrest / za odměnu na tom nic nemění a obydlený ostrov z toho neudělá...

          Takže otázka je, jestli tak náhodou ty utesy vůbec čínské jsou... A odpověď na to je názor Arbitra ;)

          Mimochodem zřejmě ani oni sami osadníci útesu v tom nemají asi moc jasno, protože když jím tam lítají Poseidony USN tak se nezmůžou na nic jiného než na ně pořvávat přes nouzovou frq... ;)

  • liberal shark
    12:56 11.02.2020

    Klasická schizofrenie. Autor na jedné straně zdůrazňuje, že USA nemají v jihočínském moři žádná teritoriální práva, a současně jim sáhodlouze vyčítá, že "nechaly" Čínu expandovat a snižují počet demonstračních plaveb FONOP. Někteří lidé by si měly konečně rozmyslet, co vlastně od USA chtějí.

    • Jecchus
      16:17 11.02.2020
      Oblíbený příspěvek

      Já bych spíš řekl, že jste úplně nepochopil podstatu těch FONOPs (Freedom Of Navigation OPerations) a vůbec samotné problematiky sporů v Jihočínském moři, než že by tam byla nějaká schizofrenie.
      Jde o to, že podle USA a dalších jsou ta území mezinárodními vodami a plout si tam může každý, jak se mu zlíbí. Není to o tom, že USA tam chrání svá teritoriální práva a vymáhá je, ale naopak, že je tam nemá Čína, která je přesto vymáhá...
      Že Čína není se svými tvrzenými územními nároky v Jihočínském moři v právu bylo potvrzeno i na mezinárodní úrovni, a to Stálým arbitrážním soudem v Haagu na základě žaloby Filipín proti Číně...

      • Riiiederner
        10:57 12.02.2020

        Jecchus
        Já myslím ,že on se nic z toho zpochybnit nesnažil pouze poukázal na rozpory které ma autor v článku.